102 : 11112 : 1113 : 4207 : 421
La Recherche, 26, 1995, c. 274, s. 287-290.
Lit.9.
V roce 1972 P. Voght uvadi pojem globalniho vulkanickeho cyklu do geologie. Epochy intenzivni a oslabene vulkanicke cinnosti v geologickych dejinach Zeme a metody jejich datace a zjistovani. Souvislost vulkanickych cyklu s promenami pozemskeho klimatu. Geologicke metody zjistovani teto souvislosti a modely uzivane k jejimu vysvetleni. Vztah vulkanickych cyklu k formovani pozemskeho povrchu.
klicova slova: R.1972; geologie; cinnost vulkanicka; cyklus vulkanicky globalni; zmeny klimatu; vyvoj historicky; B:Voght, P.; G:Zeme
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
102 : 657 : 1406 : 30 : 53 : 152
100 a 1 zahranicni zajimavost, 32, 1995, c. 7, s. 38.
Evropska kosmicka agentura (ESA) na zaklade druzicovych snimku uvadi, ze zemekoule ma tvar brambory. Zdani kulatosti ji dodavaji vodni masy oceanu, jez se vyznacuji prohlubnemi a vyvyseninami. ESA vypustila v roce 1991 druzici ERS-1, ktera zkouma vlivy lidske cinnosti na ekosystemy nasi planety (napr. pohyb ledovcu, cyklony, kaceni tropickych pralesu, znecisteni mori ropou atd.). (Podle EPOCA, L’EUROPEO, Milan, FOCUS, Londyn).
klicova slova: R.1991; monitorovani druzicove; druzice ERS-1; O:Evropska kosmicka agentura; G:Zeme
kódy vyuziti: 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.2.
11 : 140 : 425 : 6524
Politicka ekonomie, 43, 1995, c. 6, s. 786-797.
Lit.7.
Vysledky vyzkumu zabyvajiciho se vyuzitim nekonvencnich technik ocenovani zivotniho prostredi. Jednotlive kroky, ktere vyzkum provazely: 1. Simulace neexistujiciho trzniho oceneni zivotniho prostredi (rozvoj techto postupu muze napravit absenci trhu v ekologii); 2. Alternativni postupy (prime a neprime); 3. Zduvodneni vyberu konkretniho postupu (kontingentni- nahodna metoda) a sledovani tzv. opcnich a existencnich hodnot; 4. Metodologicka priprava vyzkumu koncipovaneho podle zasady „ochota platit"; 5. Struktura pripadnych poplatku; 6. Rozliseni ochoty platit podle konkretnich socio-demografickych charakteristik.
klicova slova: vyzkum; ekonomika ZP; ocenovani ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3.
11101 : 1585 : 11105 : 4201 : 66
Filozofia, 50, 1995, c. 2, s. 93-101.
Ekologicka krize a nasledna extremizace postoju k prirode. Pokus o kompromisni stanovisko mezi snahou o podrobeni prirody a snahou podrobit se prirode. Vyvoj filozoficke koncepce prirody. Biologicky a racionalni (lidsky) zivot v prirode. Vztah cloveka k prirode: prislusnost a transcendence. Individualni svoboda, prirozene pravo a rozum z hlediska odpovednosti k prirode a odpovednosti za prirodu.
klicova slova: clovek; vztah k prirode; krize ekologicka; odpovednost ekologicka; etika ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4.
11101 : 2120 : 424 : 423 : 70 : 72 : 73
Young Children, 50, 1995, c. 6, s. 4-11.
Lit.22.
Vliv prirody a pobytu v ni na vychovu deti. Role senzuality v detstvi a jeji formativni vliv na utvareni osobnosti. Zpusoby a oblasti, na ktere priroda pusobi: adaptabilita, esteticky rozvoj, poznavaci schopnosti, komunikativnost, rozvoj senzomotorickych vlastnosti, socialni a emocni stabilita. Vychova prostrednictvim prirody: poznavani a pojmenovani, krasa prirody, prirodni materialy, zkusenost pobytu v prirode, knihy o prirode, vychova k peci o prirodu.
klicova slova: vychova deti; priroda; vliv prirody; prostredky vychovy; formy a metody vychovy
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.8 : 7.1.2.6.1.1.
11102 : 11105 : 425 : 140 : 1583 : 23100 : 4201
Vesmir, 74, 1995, c. 7, s. 390-391.
Prirodni prostredi, priroda, prirodni zdroje - predstavuji z ekonomickeho hlediska vyznamna aktiva, ktera muzeme zaradit do ctyr kategorii: materialni statky, ekologicke sluzby, zivotni prostredi a biodiverzita. Tato aktiva jsou zakladni podminkou a predpokladem hospodarskeho i celkoveho civilizacniho rozvoje. Ekologicke paradigma. Vyznamy pojmu trvale udrzitelnosti. Kriterium ekologicke unosnosti.
klicova slova: prostredi prirodni; rozvoj trvale udrzitelny; unosnost ekologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.4.
11103 : 1111 : 621
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 3, s. 15.
Minula a soucasna situace kolem vesnicky Mokrsko a kopce Vesely - oblasti se zrejme nejvetsim zmapovanym loziskem zlata ve Stredni Evrope. Uvedena firma, ktera ve vyberovem rizeni v roce 1994 ziskala pravo provadet vyzkumne prace a pravdepodobna situace tezby. Dopady pripadne tezby pro oblast stredniho Povltavi. Vyzva obcanum k podpisove akci proti tezbe zlata v Mokrsku.
klicova slova: R.1994; tezba zlata; vliv na krajinu; akce protestni; O:Greenpeace; G:Mokrsko
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
11106 : 32167
Planeta’95, 3, 1995, c. 9/10, s. 6-7.
Mezi obnovitelnymi zdroji energie ziskala mimoradny zajem biomasa jak v ramci Evropy, tak v rozvojovych zemich. V Evrope se pro energeticke ucely pestuje v posledni dobe predevsim rostlinna biomasa. Zakladnimi duvody, ktere vedly k tomuto velkemu zajmu o transformaci biomasy na energii nebo paliva jsou: kladne socio-ekonomicke prinosy, reseni nekterych problemu zemedelskych, energeticka kompatibilita a nulovy vliv na zivotni prostredi. Procesy konverze biomasy jsou biochemicke (anaerobni fermentace cukernatych slozek) a termochemicke (spalovani, zplynovani, pyrolyza).
klicova slova: biomasa; zdroje energie alternativni; zdroje energie obnovitelne
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2.
11112 : 4200 : 425
EKOjournal, 4, 1995, c. 2, s. 9-10.
3 tab., 1 sch.
Uhrada nakladu na odstraneni starych ekologickych skod je zavisla na rozhodnuti prislusneho uradu, na analyze rizikoveho horninoveho prostredi, na zjisteni potrebne miry k odstraneni zjisteneho znecisteni. Stanoveni cilovych parametru, ktere maji byt rozsahem asanace dosazeny. Nastin postupu pri jednotlivych etapach rizikove analyzy a jeji osnova.
klicova slova: prostredi horninove; podlozi geologicke; analyza rizikova
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
11112 : 4281
ABC mladych techniku a prirodovedcu, 39, 1995, c. 14, s. 4-5.
Nejznamejsi zemetreseni poslednich let, typy seizmickych vln, intenzita zemetreseni.
klicova slova: zemetreseni; podlozi geologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1.
1112 : 11121 : 11724 : 425
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 4, s. 36-39.
12 obr., 1 tab.
Jednim ze zpusobu reseni soucasneho stavu zasobovani teplem a z teto cinnosti vyplyvajiciho neprizniveho vlivu na zivotni prostredi je nahrada tuhych paliv ekologictejsim plynem. Otopne soustavy lze rozdelit na soustavy, kde zdrojem tepla je kotelna vytapena plynem, nebo soustavy, ktere pouzivaji primotopna salava telesa. Popis ruznych druhu otopnych soustav pro prumyslove haly a jine velkoprostorove objekty. Vhodnou volbou zpusobu vytapeni lze docilit nejen znacnych uspor plynu, ale take absolutne snizit vyvin skodlivin do ovzdusi.
klicova slova: plynofikace; vytapeni; energie tepelna; teplo; vytapeni ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.3 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.4.2.2.
1112 : 11123 : 20 : 422
Ambio, 24, 1995, c. 3, s. 153-165.
Tab., 146 lit.
Ubytek ozonu znamena intenzivni prunik ultrafialoveho zareni na zemsky povrch, kde ovlivnuje celou biosferu a take lidske zdravi. Deskripce nejvaznejsich poruch zpusobenych zarenim. Ocni choroby (epidemiologicke udaje, experimentalni udaje o vlivu Slunce). Imunologicke efekty. Infekce: paraziticke infekce, virózy, viry aktivovane ultrafialovym zarenim, bakterialni a plisnove infekce. Rakoviny kuze. Obecny vliv ultrafialoveho zareni na zivocichy, analogie zvirecich a lidskych reakci.
klicova slova: zareni slunecni; zareni UV; vliv na zdravi; choroby populace
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1.
1112 : 1183 : 11106 : 11121 : 57 : 425
Domov, 35, 1995, c. 9, s. 36.
Vyuzivani obnovitelnych zdroju energie. Biomasa - definice, slozeni. Bioplyn - ekologicky vhodne palivo. Zkusenosti z Rakouska. Situace v Ceske republice - typy kotlu pro spalovani drevniho odpadu.
klicova slova: energie; zdroje energie obnovitelne; teplo; G:Rakousko; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.3 : 7.1.2.4.2.2.
1112 : 212 : 422 : 6201
Biologie-chemie-zemepis, 4, 1995, c. 2, s. 53-55.
Zavery a doporuceni z mezinarodniho sjezdu poradaneho na podzim r. 1992 American Academy of Dermatology, ktery se zabyval narustem rakoviny kuze ve vztahu ke zmenam ozonove vrstvy a zpusobu traveni volneho casu obyvatelstva na slunci. Upozorneni na nutnost rozsireni zjistenych faktu a doporuceni lekaru do povedomi rodicu, deti a mladeze jako preventivniho kroku poskozovani zdravi detske populace negativnim vlivem zvyseneho UV - zareni v souvislosti s ozonovou dirou.
klicova slova: R.1992; konference mezinarodni; zareni UV; populace detska; zdravi
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.3.
1112 : 3216 : 140 : 1176 : 2241 : 2315
Planeta’95, 3, 1995, c. 4, s. 35-39.
1 tab., 10 gr.
Souhrn informaci o energetickych problemech soucasne civilizace. Svetova spotreba energie a jeji hlavni zdroje. Nektera fakta o spalovani fosilnich paliv a dusledcich pro zivotni prostredi - produkty nedokonaleho spalovani (oxid uhelnaty, dehtove latky, saze, popilek, tekave jedovate prvky, popel a skvara).
klicova slova: zdroje energie; palivo fosilni; vliv na ZP; populace lidska; problematika globalni
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.1.
1112 : 3216 : 32167 : 3341
Scientific American, 273, 1995, c. 3, s. 170-173.
Lit.4.
Objem a intenzita energie, kterou Slunce kazdorocne zaplavuje zemsky povrch a ktery desateronasobne prevysuje potencial vsech dosud vyuzivanych klasickych energetickych zdroju vcetne jadernych. Soucasne typy technologii vyuzivajicich slunecni energii.
klicova slova: zdroje energeticke; energie slunecni; technologie ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.
1112 : 3216 : 57 : 23100 : 2241
Planeta’95, 3, 1995, c. 1, s. 22-23.
2 tab.
Uvahy o moznostech lidstva, pokud se tyka trvale udrzitelneho zivota. Udaje o energeticke casti materialnich zdroju. Spalovani fosilnich paliv. Prednosti vyuziti jaderne energie.
klicova slova: zdroje energie; populace lidska; rozvoj trvale udrzitelny
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
1112 : 32164 : 32161 : 321643
Planeta’95, 3, 1995, c. 5/6, s. 13-15.
4 tab., 5 gr.
Ve vyrobe elektricke energie hraje pomerne znacnou ulohu vodni energie a energie jaderna. Energeticke charakteristiky techto primarnich zdroju ve vztahu k tepelne energii z fosilnich paliv. Vyuziti vodni energie. Nejslavnejsi energeticka a zavlazovaci prehrada. Prilivove elektrarny.
klicova slova: energie; energie elektricka; energie jaderna; energie vodni
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.1.
11121 : 32167
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 5, s. 33-35.
8 obr.
V navaznosti na clanek v c. 4/95 casopisu EKO dalsi informace k vytapeni velkoprostorovych objektu pomoci infracervenych plynovych zaricu. Ekonomicke a ekologicke hledisko pro jednotlive typy soustav vytapeni, resp. pouziti ruznych typu vytapecich zarizeni, geometrie zareni pri pouziti tmavych a svetlych zaricu a s tim souvisejici dodavky tepla do vytapeneho prostoru. Uloha projektanta pri volbe nejvhodnejsiho typu a konstrukcniho provedeni infra a salaveho vytapeni.
klicova slova: vytapeni ekologicke; zdroje energie alternativni; teplo
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.3.
11126 : 1173
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 2, s. 6-7.
Shrnuty vedecke poznatky o fyziologickych a morfologickych zmenach, odchylkach v chovani, o zmenach genotoxickeho charakteru vyvolanych elektromagnetickym zarenim a polem zejmena u vnimavych jedincu a skupin. Priklady studii, ktere potvrzuji vazbu rakoviny k expozici elektromagnetickeho zareni a pole. Stav v CR v roce 1993.
klicova slova: R.1993; pole elektromagneticke; zareni; vliv na zdravi; genotoxicita; latky karcinogenni; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.2.
1113 : 1112 : 1115 : 421 : 1176 : 3221 : 4200
Veda, technika a my, 49, 1995, c. 10, s. 38-39.
3 fot.
Podil rostlin na vzniku prizemniho ozonu. Nejvetsi podil na uhlovodicich produkovanych rostlinami maji molekuly izoprenu. V dusledku lidskych cinnosti se hromadi oxid uhlicity, ktery zabranuje vyzareni slunecni energie ze zemske atmosfery. Tak se povrch Zeme neustale ohriva. Se vzestupem teploty roste i mnozstvi izoprenu uvolnovane rostlinami do ovzdusi. V horkych dnech ho muze byt tolik, ze vytvori nad zalesnenymi horskymi hrbety modravy opar. Vedle izoprenu uvolnuji teplotne stresovane rostliny do ovzdusi i dalsi organicke latky, ktere mohou hrat roli pri vzniku smogu a ozonu. Pokud ve meste prudce stoupne teplota, chrani se rostliny produkci izoprenu. Oxidy dusiku z aut a izopren z rostlin pak vstupuji do vzajemne interakce. Vznika smog a prudce roste koncentrace prizemniho ozonu v mestskem ovzdusi.
klicova slova: ovzdusi znecistene; smog; ozon prizemni; vliv rostlin; teplota vzduchu; latky chemicke
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
1113 : 1114 : 421 : 4200 : 3213 : 32164
Sumava, 1995, c. 7, s. 20.
Jako jeden z nejzavaznejsich dusledku oteplovani nasledkem sklenikoveho efektu prichazi do uvahy i ovlivneni hydrologickeho cyklu. Navrzena jsou opatreni na snizeni rizika klimaticke zmeny. Mezi nejvice dotcene useky narodniho hospodarstvi a zivotniho prostredi budou patrit: zasobovani vodou; vyroba vodni energie; vyroba energie v tepelnych elektrarnach; vnitrozemska plavba; povodnova ochrana; odvodnovani mest; zavlahy a odvodneni; ochrana pudy; ochrana jakosti vody pred znecistenim.
klicova slova: oteplovani globalni; cyklus hydrologicky; prostredi zivotni; hospodarstvi narodni
kódy vyuziti: 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1.
1113 : 1171 : 53 : 20 : 422
EKO VIS MZP CR, 5, 1995, c. 4, s. 30.
Vedci z Oak Ridge National Laboratory v Tenesee (USA) nasli dukaz, ze vyssi koncentrace ozonu v nizkych vrstvach atmosfery zpomaluje rust stromu, ozon je v techto vrstvach toxicky a vyvolava dychaci potize a paleni oci u lidi.
klicova slova: ozon; latky chemicke; atmosfera; stromy; vliv na vegetaci; clovek; vliv na zdravi; G:Tenesee; O:Oak Ridge National Laboratory
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.1.1.
1113 : 1176 : 2236 : 6201
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 2, s. 6.
Na dobu dvou let bylo odlozeno na klimatickem summitu projednani 20 procentni redukce emisi sklenikovych plynu do roku 2005 ve srovnani s rokem 1990. Jednani narazilo na pevnou hradbu, kterou kolem sveho prumyslu vybudovaly USA, Australie, Kanada, Novy Zeland a Japonsko. Uvedena fakta z databaze Greenpeace o priznacich klimatickych zmen na Zemi.
klicova slova: R.1990-2005; summit klimaticky; snizovani emisi; plyny sklenikove; politika hospodarska; informace o ZP; G:USA; G:Australie; G:Kanada; G:Novy Zeland; G:Japonsko; O:Greenpeace
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.3.0.2.
1113 : 1176 : 32160 : 3221 : 622
Europe Environment - Document. Supplement to Europe Environment, 1995, c. 451, s. 1-15.
Pracovni material z 1. 3. 1995 o nove strategii reagujici na vyvoj klimatu. Jde predevsim o snizovani emisi oxidu uhliciteho do let 2005-2010. Uvodni analyzy a deskripce problemu emisi a jejich vliv na vyvoj klimatu. Moznosti teto strategie: zmena energetickeho trhu, zlepseni energeticke efektivity a inovace, reforma dopravy. Fiskalni aspekty ekologicke strategie. Technologicke moznosti. Ocekavane vysledky teto politiky.
klicova slova: R.1995; R.2005-2010; klima; vyvoj klimaticky; snizovani emisi; politika ekologicka; politika energeticka; O:Evropska komise; O:Evropska unie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.7 : 7.1.3.0.2.
1113 : 1176 : 3221
T’95…[Technicky magazin], 38, 1995, c. 3, s. 62-63.
2 obr.
Prizemni - troposfericky ozon. Vliv prizemniho ozonu na zdravi obyvatel mest. Mechanismus vzniku a rozpadu prizemniho ozonu. Koncentrace oxidu dusiku v mestskem prostredi. Automobilova doprava a produkce oxidu dusiku. Dopravni omezeni prijimana v zahranici a v CR k reseni nepriznive situace ve mestech predevsim v letnim obdobi.
klicova slova: oxidy dusiku; ozon prizemni; mesta; doprava
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
1113 : 1176 : 623
Biologie-chemie-zemepis, 4, 1995, c. 3, s. 97-103.
2 tab., 4 obr.
Vysvetleni pojmu emise, imise, transmise, prumerna rocni, denni, osmihodinova a pulhodinova koncentrace znecistujicich latek, imisni hygienicke limity, zvlastni imisni limity, atmosfericka depozice, depozicni tok. Prehled zakladnich charakteristik skupin zdroju podle Registru emisnich zdroju znecistovani ovzdusi (REZZO), podily byvalych kraju na emisich tuhych latek, oxidu siriciteho a oxidu dusiku v roce 1992, stav vyznamnych stanicnich siti sledovani kvality venkovniho ovzdusi v CR a v Praze v roce 1993.
klicova slova: R.1992; R.1993; ovzdusi; stav ZP; limity ekologicke; hodnoceni ekologicke; G:CR; G:Praha
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
1113 : 1176 : 6532 : 1591
Ambio, 24, 1995, c. 3, s. 139.
Charakteristika clanku c. 6 Montrealskeho protokolu o ubytku ozonu v atmosfere. Periodicke vyhodnocovani dostupnych informaci kazde ctyri roky. Dodatky k Montrealskemu protokolu (londynsky 1990 a kodansky 1992) sice ovlivnily jiste snizeni produkce freonu, ale ozonovy problem zustava. Obavy z negativni prognózy klimatickeho vyvoje na Zemi. Vedecke programy o klimatu patronovane SCOPE (Scientific Committee on Problem of the Environment - Vedecky vybor pro otazky ekologie) a jejich zpravy o dusledcich zvysene intenzity ultrafialoveho zareni na biosferu. Zprava z roku 1992 o vlivu na biologicke systemy, zprava z roku 1993 o vlivu na globalni ekosystem.
klicova slova: R.1992; R.1993; R.1994; protokol Montrealsky; atmosfera; stav ovzdusi; snizovani ozonu; vyvoj klimaticky; informace ekologicke; zpravy ZP; program vedecky; O:SCOPE-Vedecky vybor pro otazky ekologie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.2.5.
1113 : 11763 : 1179
Journal of Chemical Education, 72, 1995, c. 2, s. 153-157.
vzorce, 3 lit.
Rostouci zajem o ekologii vede k soustredeni na chemicke procesy probihajici v atmosfere v dusledku rostouciho znecistovani ovzdusi. Stanoveni dominantnich reakci ovlivnujicich pohyb a slozeni atmosfery a tim i skladbu a vyvoj znecisteni ovzdusi. Zakladni principy atmosfericke chemie. Aplikace chemickych teorii na praktickem vyzkumu atmosferickeho znecisteni.
klicova slova: znecisteni atmosfery; procesy chemicke; chemie; vyzkum atmosfery
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.5.
1113 : 11763 : 632
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 42-43.
Kohoutova, E., zprac. …
Vedecke poznatky o vzniku ozonovych der, o podminkach, ktere urychluji mechanismus reakci ve stratosfere. Nezbytnost co nejrychleji redukovat hlavniho vinika chemickych reakci ve stratosfere - chlór z freonu. (Podle La Recherche).
klicova slova: ovzdusi; ozon v atmosfere; pece o ovzdusi; freony
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3.
1113 : 1213 : 2315 : 15901
Ambio, 24, 1995, c. 5, s. 258-264.
Obr., tab.cet., 46 lit.
Role, kterou hraje pozemsky ekosystem ve vyvoji klimatu: priklad vymeny uhliku mezi ruskymi (sibirskymi) lesy a globalnim pozemskym klimatem. Vliv vekove struktury ruskych lesu na klima. Pocatky intenzivni tezby v ruskych lesich od 19. stoleti, jeji zintenzivneni v dobe sovetskeho komunismu. Prehled dat o tezbe dreva. Skody zpusobene lesnimi pozary, prumyslovymi emisemi a jejich vliv na vztah lesniho ekosystemu a klimatu.
klicova slova: klima; vyvoj klimaticky; ekosystem svetovy; lesy; problematika globalni; rovnovaha uhlikova; G:Rusko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.4.2.1.
1113 : 149 : 632
Chemie in der Schule, 42, 1995, c. 12, s. 467-470.
Lit.12.
Strucny narys aktualniho stavu poznatku o ozonovem problemu v Arktide vcetne strucne charakteristiky dosavadni vedecke literatury. Pocatky zkoumani ubytku ozonu v Antarktide v 80. letech - vedecka vysvetleni tohoto jevu. Podobny vyvoj problematiky v Arktide - do jake miry spolu oba jevy souviseji. Sber dostupnych dat a metody jejich vyhodnocovani. Vyvoj ozonove situace v zavislosti na vetrnych proudech v ruznych rocnich obdobich.
klicova slova: ozon; vrstva ozonova; vyzkum ZP; stav vyvoje; G:Antarktida; G:Arktida
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.2.
1113 : 20 : 4207 : 421
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 1, s. 10-13.
3 obr., 7 lit.
Ctvrtohory - definice, vymezeni. Promenlivost ctvrtohorniho klimatu. Ctvrtohory se deli na pleistocen, pro ktery je typicke stridani dlouhe serie ledovych a meziledovych dob; na holocen, ktery predstavuje zatim posledni interglacial. Zivot na neustalem rozhrani klimatickych extremu vedl k cele rade evolucnich zvratu, jejichz vysledkem je pravdepodobne i clovek. Intenzivni obdobi jeho evoluce se zrejme kryje s pocatkem glacialniho cyklu koncem pliocenu (nejmladsi tretihory). Klimaticke faktory maji vliv i na sireni hominoidu do Evropy koncem stareho pleistocenu, na vyvoj mlade- paleolitickych civilizaci i neoliticke revoluce. V poslednich tisiciletich muzeme vystopovat vliv klimatu, zvlaste existence delsich suchych obdobi na zaniky civilizaci, migracni vlny a vymeny etnik. Neni zcela jasne, v jake casti klimatickeho cyklu se prave nachazime a panuji obavy, ze zmeny klimatu mohou vyvolat dalsi velkou reorganizaci soucasne civilizace.
klicova slova: klima; vyvoj klimaticky; vliv na civilizaci; ctvrtohory
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
1113 : 20 : 422
Domov, 35, 1995, c. 10, s. 62.
1 obr.
Vyznam prirozene ozonove vrstvy pro zivot na Zemi. Zdroje vzniku „umele" prizemni ozonove vrstvy. Pusobeni prizemniho ozonu a zdravotni ohrozeni obyvatel.
klicova slova: ozon prizemni; ozon stratosfericky; zdravi lidske
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
1113 : 20 : 422 : 136
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 4, s. 4.
Nejnovejsi vedecka studie publikovana v USA prinasi zavery, ze zmena klimatu vyvolana rostouci hladinou emisi sklenikovych plynu prinese vedle obvykle uvadenych dusledku dalsi hrozbu - rozsireni tropickych nemoci (malarie, horecka Dengue aj.) do severneji polozenych oblasti a zdravotne ohrozi obyvatelstvo i velkych mest (New Yorku, Dallasu, Detroitu a dalsich).
klicova slova: studie ekologicka; zmeny klimatu; vliv na zdravi; nemoci tropicke; mesta; G:USA; G:New York; G:Dallas
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1.
1113 : 21 : 422 : 657 : 1312 : 138
Hygiena, 40, 1995, c. 6, s. 417-421.
3 tab., 17 lit.
Negativni ucinky letniho smogu na zdravotni stav obyvatel. Prehled nejnovejsich literarnich poznatku k problematice, prehled limitu ozonu a stavu jeho mereni ve svete a na Slovensku.
klicova slova: atmosfera; ozon; clovek; vliv na zdravi; monitorovani ekologicke; svet; G:SR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3.
1113 : 2235 : 632 : 631
O stanoveni mestskych zón s omezenim provozu zdroju znecistovani ovzdusi za smogove situace. Opatreni za smogove situace. Regulace stacionarnich zdroju znecistovani. Regulace silnicniho provozu. Vyhlasovani a ukonceni varovnych a regulacnich opatreni. Verejna informovanost.
klicova slova: smog; system regulacni smogovy; pece o ovzdusi; G:Praha; O:Magistrat hl.m.Prahy
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
1113 : 2242 : 6201
Europe Environment, 1995, c. 455, s. III/4.
Vyzva 300 vedcu ze 40 zemi sveta ze zasedani v reckem meste Chalkidike, ktere se konalo 19. 5. 1995. Cilem vyzvy je, aby se mezinarodni spolecenstvi vice zabyvalo navrhy obsazenymi v tzv. Montrealskem protokolu z roku 1988 o ochrane atmosfery. Otazka norem a standardu, ktery by mel zajistit ochranu ozónove vrstvy v atmosfere. Navrh na vytvoreni skupiny vedcu monitorujicich normy Montrealskeho protokolu a jeho dvou dodatku z hlediska aktualizovanych poznatku.
klicova slova: R.1995; konference; ochrana atmosfery; ochrana vrstvy ozonove; spoluprace mezinarodni; protokol Montrealsky; G:Recko-Chalkidike
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.
1113 : 2242 : 621 : 632
Environment, 37, 1995, c. 2, s. 16-20+35-43.
1 tab., gr., 52 lit.
„Historie" ozonoveho problemu: v 70. letech zjisteno, ze chemikalie produkovane prumyslem narusuji ozonovou ochranu Zeme pred ultrafialovym zarenim. Charakteristika aktivit smerujicich k reseni a naprave tohoto problemu: Videnska konvence 1985, Montrealsky protokol 1987 a jeho dodatky z Londyna 1990 a Kodane 1992. Struktura mezinarodnich instituci vychazejicich z Montrealskeho protokolu. Kontrola dodrzovani zavazku prijatych na mezinarodni urovni a na urovni jednotlivych zemi a podpora rozvojovych zemi v jejich „ozonove" politice.
klicova slova: R.1985; R.1987; R.1990; R.1992; ochrana atmosfery; ochrana vrstvy ozonove; pece o ovzdusi; organizace mezinarodni; protokol Montrealsky; konvence Videnska; G:Londyn; G:Kodan
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.5.
1113 : 231 : 695
Scientific American, 273, 1995, c. 3, s. 44-50.
Lit.4.
Pokus o bilanci vyvoje pozemskeho klimatu za poslednich 10 000 let, ktera predstavuji vyraznou anomalii, souvisejici s rychlym rozvojem lidske civilizace. Duvody rychleho stridani vyrazne teplych a vyrazne studenych period. Vliv cirkulace teplych a studenych oceanskych proudu na klima. Souvislost vodnich a vzdusnych cirkulaci. Modelove analyzy a jejich verifikace geologickymi pruzkumy. Otazka, zda namisto vyrazneho otepleni nedojde k vyraznemu ochlazovani pozemskeho klimatu.
klicova slova: klima; vyvoj klimaticky; vliv antropogenni; stav vyvoje; problematika globalni; prognóza vyvoje
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
1113 : 2315 : 2319 : 1311 : 632
Ceskoslovensky casopis pro fyziku, 45, 1995, c. 3, s. 212-213.
Gr.
Analyza globalnich a regionalnich zmen ozonove vrstvy v ramci programu Global Atmospheric Watch (GAW), provadeneho Svetovou meteorologickou organizaci (SMO), do ktereho je zapojen Cesky hydrometeorologicky ustav (CHMU). Stav ozonove vrstvy nad Ceskou republikou sleduje Solarni a ozonova laborator CHMU v Hradci Kralove. Globalni a regionalni promeny ozonove vrstvy z hlediska ceske situace.
klicova slova: atmosfera; stav ovzdusi; problematika globalni; program GAW; vrstva ozonova; stav vyvoje; G:CR; G:Hradec Kralove; O:Cesky hydrometeorologicky ustav; O:Svetova meteorologicka organizace
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.5.
1113 : 2315 : 421 : 632
Ceskoslovensky casopis pro fyziku, 45, 1995, c. 3, s. 240-241.
3 obr., 3 lit.
Vliv prumyslove spolecnosti na rovnovahu mezi pozemskym zivotem, zemskou atmosferou a kosmickym zarenim. Tento vliv narusuje predevsim chemicke procesy v atmosfere a zpusobuje ozonovy problem, resp. sklenikovy efekt. Charakteristika absorpce slunecniho zareni v zemske atmosfere.
klicova slova: atmosfera; problematika globalni; ovzdusi; vrstva ozonova; zareni slunecni; efekt sklenikovy
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.5.
1113 : 2315 : 632 : 657 : 723
Chemie in der Schule, 42, 1995, c. 11, s. 426-428.
Gr., 1 lit.
Vliv cloveka na globalni vyvoj pozemskeho klimatu (antropogeneze klimatu) a jeho soucasne dramaticke vyvrcholeni v podobe tzv. sklenikoveho efektu. Podil rostouci produkce oxidu uhliciteho na klimaticke krizi. Pocatky teorie oteplovani v dile svedskeho fyzika S. Arrhenia, ktery rozpoznal vliv oxidu uhliciteho na klima. Vliv produkce oxidu uhliciteho na klima za poslednich 100 let. Moznosti modelovani a prognostiky klimatickeho vyvoje z hlediska faktoru oxidu uhliciteho. Souvislost a ekvivalentnost modelove analyzy a empirickych mereni.
klicova slova: oxid uhlicity; zmeny klimaticke; efekt sklenikovy; vychova ekologicka skolni; B:Arrhenius, S.
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.1.1.
1113 : 3213 : 3211 : 621 : 1311 : 2243
Planeta’95, 3, 1995, c. 1, s. 10-11.
Lit.10.
Narust koncentrace radiacne aktivnich plynu v atmosfere je s nejvetsi pravdepodobnosti pricinou zmeny prirozeneho chodu klimatickeho systemu Zeme, jehoz vychyleni ci akcelerace by mohla prinest lidstvu znacne problemy predevsim v dusledku zmeny zivotnich a rustovych podminek plodin. Vyzkumne programy - Svetovy program vyzkumu klimatu, Mezinarodni program geosfery a biosfery, Narodni klimaticky program Ceskoslovenska (NKP). Ve zprave NKP Rizika zmeny klimatu a strategie jejich snizeni jsou uvedeny nektere modelove odhady klimaticke zmeny v CR s uvedenim moznych dopadu na zemedelstvi CR. V kapitole Hydrologicky system a vodni hospodarstvi jsou shrnuty poznatky o moznem ovlivneni globalniho hydrologickeho cyklu a je zde vyjadren odhad dopadu na rezim povrchovych a podpovrchovych vod.
klicova slova: program vyzkumny; klima; zmeny klimatu; hospodarstvi vodni; zemedelstvi; spoluprace mezinarodni; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
1113 : 3215 : 1171 : 1112 : 20 : 422
Vesmir, 74, 1995, c. 12, s. 668-669.
Proces utvareni ozonu v hornich a spodnich vrstvach atmosfery: troposfericky ozon a ozonova dira. Vliv prumyslove produkce organohalogenu na troposferu je mnohem nizsi nez vliv prirodne produkovanych latek. Rada dalsich, velmi jedovatych latek (dioxin), je take ve velkem mnozstvi uvolnovana zcela prirodni cestou. Kampan proti organohalogenum (freon) je dnes organizovana vyrobci, kteri prisli s novymi nefreonovymi technologiemi. Podobne si stoji otazka vlivu slunecniho zareni na vyskyt rakoviny kuze: procento vyskytu je vysoke tam, kam ozonova dira nezasahuje, jde opet o konflikt ekologie a kosmetickeho prumyslu.
klicova slova: halogeny organicke; zdroje prirodni; vliv na atmosferu; hospodarstvi trzni
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.1.
1113 : 4132 : 632
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 40-41.
Petrlik, J., zprac. …
V tabelarnim prehledu uvedeny zdroje a procentualni podil emitovanych plynu, kterych v dusledku lidske cinnosti v ovzdusi pribyva. Podil techto latek na vzniku sklenikoveho efektu. Udaje o stoupani teplot v poslednim stoleti, prognóza teplotnich zmen. Zduraznena mimoradna dulezitost dusledne narodni i mezinarodni politiky cilene k realizaci ucinnych opatreni proti nebezpeci klimatickych zmen. (Podle Gas Wasser Wärme 2/94).
klicova slova: klima; zmeny klimaticke; efekt sklenikovy; zmeny teplot; pece o ovzdusi
kódy vyuziti: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1.
1113 : 4207 : 421 : 4200
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 3, s. 82-85.
3 obr., 3 lit.
Hlavni nazory na klimaticke perspektivy nasi civilizace. Prichod ledove doby. Klimaticke oscilace kryomeru a termomeru. Sklenikovy efekt. Ekologicka hysterie a ekologicke svedomi.
klicova slova: klima; vyvoj klimaticky; prognóza vyvoje
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
1113 : 4207 : 421 : 4200 : 66
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 2, s. 50-53.
4 obr., 4 lit.
Pri posuzovani klimatickych zmen je dulezite rozlisovat jednotlive hierarchicke urovne klimatickych mechanismu. Dalsi dulezitou okolnosti je kombinace vice faktoru - kazda velka zmena je zpusobena komplexem pricin. Milakovicovy cykly slunecni aktivity. Rozlozeni pevnin a oceanu. Albedo. Sklenikovy efekt. Termohalinni vymenik. Impakty a sopecne vybuchy.
klicova slova: klima; vyvoj klimaticky; zmeny klimaticke; mechanismy klimaticke
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
1113 : 621 : 1176 : 6201
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 5, s. 3.
Tema konference: plneni zavazku Umluvy OSN z roku 1992. Byly schvaleny dva dokumenty: Spolecna realizace projektu redukce emisi sklenikovych plynu, Pokracovani redukce emisi. Konference jednala na urovni expertu, v druhe casti na urovni ministru. Ministr Benda uvedl, ze v prubehu transformace klesly v CR emise o 15 procent, v SRN klesnou emise do roku 2005 o 25 procent.
klicova slova: R.1995; konference; zmeny klimatu; projekt snizovani emisi sklenikovych plynu; umluva o zmene klimatu; G:Berlin
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
1113 : 656 : 1311 : 1176
Ceskoslovensky casopis pro fyziku, 45, 1995, c. 3, s. 216-228.
11 obr., 1 tab., 11 lit.
Ucelem navstevy (na zaklade pozvani Nadace Charty 77) mobilni lidarove laboratore v roce 1994 bylo demonstrovat schopnosti laboratore pri dalkove detekci znecisteni atmosfery. Ve ctyrech vytypovanych lokalitach (Strunkovice n. Blanici, Praha, Teplice, Rokytnice n. Jizerou) byly sledovany zakladni polutanty - oxid siricity a oxidy dusiku. Z vysledku mereni vyplyva vyrazna zavislost koncentracniho rozlozeni polutantu na meteorologickych podminkach a prinos, ktery znalost koncentracnich rezu predstavuje pro reseni problematiky transportu atmosferickych necistot.
klicova slova: R.1994; detekce znecisteni atmosfery; technika merici; laboratore mobilni; mereni latek znecistujicich; G:CR; G:Strunkovice n.Blanici; G:Praha; G:Teplice; G:Rokytnice n.Jizerou
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.3 : 7.1.2.6.2.5.
1113 : 657 : 1179 : 231
Chemie in der Schule, 42, 1995, c. 2, s. 70-73.
Gr., 7 lit.
Vysledky pozorovani mericich stanic v Arktide za poslednich nekolik let. Zobrazeni vyvoje ozonove situace nad Arktidou. Duvody kolisani koncentrace ozonu: souvislost se stridanim rocnich obdobi a klimatickymi procesy. Vyklad chemickych reakci souvisejicich s ozonovym cyklem.
klicova slova: procesy klimaticke; stanice merici; koncentrace ozonu; dira ozonova; cyklus ozonovy; reakce chemicke; problematika globalni; G:Arktida
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
1114 : 111411 : 111412 : 1215 : 231 : 4206 : 422 : 425
Geograficke rozhledy, 4, 1994/95, c. 4, s. 109-112.
Tab., 1 lit.
Problem vody na zemekouli. Otazka nepravidelneho rozdeleni zasob vody na Zemi. Ocean, ledovce, podzemni voda, sladkovodni a slana jezera, zamokrena uzemi, prehradni nadrze, koryta vodnich toku. Rozdilne odtokove vysky jednotlivych kontinentu (pomer rocniho odtoku k plose kontinentu). Charakteristika oblasti s nadbytkem a deficitem vody. Existuje „krize vody" na Zemi? Problem ciste a znecistene vody z hlediska epidemiologie. Ekonomicke aspekty vodni problematiky.
klicova slova: voda; zdroje vodni; zasoby vody povrchove; zasoby vody podzemni; cistota vod; oblasti akumulace vod; oblasti suche; hospodarstvi vodni; problematika globalni; G:Zeme
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
1114 : 11764 : 6533 : 623 : 622 : 1311
EKO VIS MZP CR, 5, 1995, c. 1, s. 7-35.
Lit.25.
Vseobecna informace o vodnich zdrojich. Statni politika ochrany vodnich zdroju v CR. Hodnoceni jakosti vody - zakladni pozadavky na vodni ekosystemy. Statni normy a predpisy, strategie rizeni, vyzkum vodnich ekosystemu. Pravni a ekonomicke nastroje ochrany vodnich zdroju. Smernice ES pro uplatnovani ekologickych principu v managementu vodnich ekosystemu, jednotny informacni system v CR. Adresar spravnich a kontrolnich organu, hydroanalytickych laboratori, vyrobcu vodohospodarskeho zarizeni.
klicova slova: zdroje vodni; znecisteni zdroju vodnich; pece o vodu; normy kvality vody; hodnoceni jakosti vody; politika ekologicka statni; politika vodohospodarska; G:CR; O:Evropske spolecenstvi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
11142 : 11182 : 633
Planeta’95, 3, 1995, c. 2, s. 26.
V situacich, kdy neni mozne docasne zasobovat mikrobialne nezavadnou pitnou vodou, pripada v uvahu svepomocna priprava individualnich davek pitne vody, a to vetsinou z neznamych zdroju. V techto zdrojich je nutne predpokladat potencialni zdravotni nebezpeci, vyplyvajici z temer vzdy pritomne mikrobialni kontaminace vody. V takovych pripadech se k zajisteni zdravotni nezavadnosti pouziva hlavne chemicka dezinfekce. Ucinna mikrobicidni slozka se vetsinou aplikuje ve forme tablet, urcenych pro definovany objem vody. Chemicke zpusoby dezinfekce jsou zalozeny hlavne na mikrobicidni ucinnosti halogenu - sloucenin chloru a jodu.
klicova slova: dezinfekce vody pitne; pece o vodu; dezinfekce chemicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.3.0.2.
11142 : 2243 : 6533
Planeta’95, 3, 1995, c. 2, s. 21-24.
3 obr., 2 tab.
„Doporuceni" Svetove zdravotnicke organizace (WHO) obsahuji revidovane pozadavky na jakost pitne vody. Poskytuji zakladni informace o: zdravotni zavaznosti dane skodliviny, vztahu mezi koncentraci skodliviny a odezvou organismu, expozici obyvatelstva dane skodlivine, charakteru rizika z dane skodliviny. „Doporuceni" jsou pomuckou pro tvorbu narodnich legislativnich standardu. Doporuceni WHO z roku 1993 obsahuje udaje o toxicite pro 128 latek.
klicova slova: R.1993; voda pitna; predpisy hygienicke; predpisy vodohospodarske; pece o vodu; O:Svetova zdravotnicka organizace
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1.
11142 : 422 : 6533 : 1311
Planeta’95, 3, 1995, c. 7/8, s. 30-31.
1 tab.
V roce 1993 byl publikovan 1. dil pateho vydani dokumentu Svetove zdravotnicke organizace (WHO), obsahujici revidovane pozadavky na jakost pitne vody. Tato doporuceni jsou pomuckou pro tvorbu narodnich legislativnich standardu. V Ceske republice CSN 83 0611, CSN 757 111 Pitna voda, v soucasnosti pripravovana Vyhlaska ministerstva zdravotnictvi. Obsah pripravovane vyhlasky MZ o pozadavcich na jakost pitnych vod, jejich ochranu, kontrolu, zasobovani a distribuci.
klicova slova: voda pitna; predpisy hygienicke; normy kvality vody pitne; pece o vodu; legislativa; G:CR; O:Svetova zdravotnicka organizace; O:Ministerstvo zdravotnictvi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
1115 : 421 : 11182 : 30 : 53 : 11152
La Recherche, 26, 1995, c. 279, s. 912-916.
Lit.31.
Strucne dejiny poznavani biochemickych procesu probihajicich v rostlinach, mezi rostlinami a prostredim nebo mezi rostlinami navzajem. Pusobeni prostrednictvim mikroorganismu, tzv. allelopatie, antibióza - potlacovani rustu a zivotnich projevu jednoho organismu druhym. Vyuziti tohoto poznani pro cilene cinnosti, napriklad v zemedelstvi nebo ochrane zivotniho prostredi (Priklad alpskych lesu). Vliv lidske cinnosti na biochemii rostlin.
klicova slova: ekologie rostlin; biochemie; zemedelstvi
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
11151 : 655 : 1176
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 3, s. 71-72.
1 obr.
V soucasne dobe se stavaji vlivem emisi drive hojne druhy lisejniku vzacnosti a vetsina jich v rozsahlych oblastech vyhynula. Pritomnost lisejniku je nyni spise vitana jako ukazatel pomerne cisteho ovzdusi. Gilbertova metoda kontroly lisejniku. Zpusob kontroly emisi podle vyskytu a zdravotniho stavu lisejniku a jeho aplikace v hospodarskych opatrenich ve svete a u nas.
klicova slova: lisejniky; vliv emisi; ukazatele stavu ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
11151 : 655 : 1176 : 723
The School Science Review, 76, 1995, c. 277, s. 13-18.
Lit.11.
Metodika postupu, ktery je prostrednictvim lisejniku schopen urcit podil oxidu siry na znecistovani ovzdusi. Zpusob, kterym lisejniky absorbuji vzdusne znecisteni: zachycovani vzdusne vlhkosti, absorpce znecisteni telem lisejniku, pH faktor. Detailni popis metodiky, mereni a vypoctu, obsazenych v ukazce prvotni studie. Dalsi mozna vyuziti uvedenych postupu.
klicova slova: studie; monitorovani znecisteni ovzdusi; lisejniky; metody mereni
kódy vyuziti: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
111524 : 1176 : 421 : 723
Veda, technika a my, 49, 1995, c. 4, s. 38-39.
1 obr.
Dlouhodoby experiment sledujici vliv zvyseni teploty a koncentrace oxidu uhliciteho na porost mladeho smrku ztepileho. Experiment byl zahajen v roce 1992 v Moravskoslezskych Beskydech. Technicke parametry experimentu, metody sledovani a soucasne vysledky.
klicova slova: R.1992; vyzkum ZP; teplota vzduchu; oxid uhlicity; vliv na vegetaci; T:smrk ztepily; G:Moravskoslezske Beskydy
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
11156 : 6360 : 1311 : 2243
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 4, s. 103-110.
12 fot., 22 lit.
Koncem roku 1992 obdrzel Cesky ustav ochrany prirody zadost ministerstva zemedelstvi Italske republiky o udaje pro Katalog exemplaru zvlast cennych stromu na Zemi. Po zvazeni bylo vybrano devet nejvyznamnejsich stromu v Cechach a na Morave: Svatovaclavsky dub ve Stochove u Kladna, Oldrichuv dub v Peruci u Loun, Körneruv dub v Karlovych Varech - Dalovicich, Karlova lipa v Klokocove u Sece, Semtinska lipa u Sobotky, Sudslavicka lipa u Vimperka, Tatrovicka lipa u Vresove, Husova lipa v Chlistove, Zizkuv dub v Namesti nad Oslavou. Popis stromu, jejich zdravotni stav, historicke podminky.
klicova slova: R.1992; stromy pamatne; katalog svetovy; O:Cesky ustav ochrany prirody; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.1.
11156: 1311 : 42132 : 636
Krkonose, 28, 1995, c. 5, s. 12-13.
Listnate stromy (olse, duby) napadene na jindrichohradecku v jiznich Cechach tracheomykózou. Vliv poskozene samoregulacni ochranne schopnosti prirody.
klicova slova: stromy listnane; choroby rostlin; T:olse; T:dub; T:tracheomykóza
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
1116 : 1174 : 626
Zdravotnicke noviny, 44, 1995, c. 10, pril., s. 12.
Relativni pojem skudce. Rocni ztraty zemedelske produkce zpusobene premnozenim hmyzu, problematika prenosnych nemoci. Toxicky insecticid DDT. Bioracionalni netoxicke pesticidy vznikajici v laboratorich AV CR: juvenoidy, feromony. Nevyhody: specificke vlastnosti, mala stalost v prirodnich podminkach, nakladnost registrace novych pripravku.
klicova slova: skudci zivocisni; ochrana biologicka; pesticidy; toxicita; pece o ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.2.
1116 : 4288 : 4321 : 1113 : 2315
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 8, s. 271.
Predpokladane vlivy globalniho oteplovani na zivocichy. Vysledky dlouholeteho sledovani hnizdni biologie lejska cernohlaveho ziskane finskym ornitologem A. Järvinenem. Nova zjisteni studie pracovnika chicagske univerzity F. Janzena, ze globalni oteplovani muze postupne zpusobit uplne vyhynuti krokodylu a zelv.
klicova slova: oteplovani globalni; vliv na zivocichy; druhy ohrozene; B:Järvinen, A.; B:Janzen, F.; T:krokodyli; T:zelvy; T:lejsek cernohlavy
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
11162 : 140 : 12151 : 1113 : 4213
La Recherche, 26, 1995, c. 275, s. 402-407.
Lit.21.
Vapenata struktura podmorskych koralu jako jedinecny vzorek zachycujici ruzne promeny zivotniho prostredi. Studium koralu predstavuje nove tema paleoklimatickych vyzkumu. Charakteristika vyzkumu provadeneho Provensalskou univerzitou v Marseille od roku 1994. Analyza teplotnich zmen zachycenych v koralech - vyuzivani radiokarbonove datace a chemicko-fyzikalni analyza. Vztah analyzy koralu k teorii cyklickeho oteplovani klimatu.
klicova slova: R.1994; vyzkum paleoklimaticky; T:korali; prostredi zivotni; O:Univerzita Provensalska; G:Marseill
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
11162 : 20 : 42233 : 4200
T’95…[Technicky magazin], 38, 1995, c. 4, pril., s. 36-39.
3 fot., 6 gr., 1 mp.
Encyklopedie T: Pripravte se, utoci kliste! Pricina nemoci - spirocheta Borrelia burgdorferi, prenasec kliste. Vyvoj lymeske choroby: priznaky onemocneni, metody testovani, prevence. Regionalni lokace onemocneni. V nekterych oblastech je infikovano az 60 procent klistat. Mechanismus prenosu infekce.
klicova slova: nemoci infekcni; paraziti; T:spirocheta Borrelia burgdorferi; T:klistata
kódy vyuziti: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.2.
11162 : 20 : 42233 : 4200 : 6522
T’95…[Technicky magazin], 38, 1995, c. 4, pril., s. 32-34.
6 fot.
Encyklopedie T: Pripravte se, utoci kliste! Jak se vyhnout nakaze. Konec klistove encefalitidy. Vse o zakerne lymeske nemoci. Klistata, zpusob zivota, vyvoj, hostitele. Prirodni ohniska vyskytu, moznosti ochrany pred zachycenim klistete v kuzi cloveka. Chemicke ochranne pripravky - v CR se doporucuji repelenty AUTAN (sprey, emulze, tycinka), OFF!, Repel. Moznosti vakcinace proti klistove encefalitide.
klicova slova: nemoci infekcni; paraziti; etologie; prostredky ochranne; T:klistata
kódy vyuziti: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.2.
11162 : 644 : 1213 : 121101
Krkonose, 28, 1995, c. 11, s. 8-9.
4 fot.
Popsan zivotni cyklus kurovce, kontrola stavu a likvidace podle norem. Ochrana pred rozmnozenim - feromonove lapace. Ochrana lesa - kurovcove tezby dreva pomoci vrtulnikoveho priblizovani.
klicova slova: skudci lesni; ochrana drevin; ochrana lesu; tezba dreva; T:lykozrout smrkovy; G:Krkonose
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
111634 : 1215 : 321643 : 4200
Nika, 16, 1995, c. 2, s. 20-21.
3 fot.
Doporuceni prednich odborniku v oboru vodniho ptactva, ktera by mela byt brana v uvahu pri stavbe malych vodnich elektraren.
klicova slova: elektrarny vodni male; vliv na ptactvo vodni
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.2.3.
111634 : 4200 : 426
ABC mladych techniku a prirodovedcu, 39, 1995, c. 21, pril.
Strucny prehled nejohrozenejsich ptacich druhu a odhad velikosti jejich prezivajici populace.
klicova slova: ptaci; druhy ohrozene; stranka ekologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.3.1.
111634 : 421 : 4200 : 731 : 1321
Ziva, 43, 1995, c. 1, s. 35.
1 obr.
Havran polni je hospodarsky vyznamnym clenem nasi ptaci fauny. Podrobne udaje o jeho zivote, rozsireni, vyskytu a hnizdeni u nas jsou shrnuty v rozsahlem kompendiu Fauna CSSR - Ptaci (Praha, Academia 1983). V breznu a dubnu opousteji Prahu zimni hoste havranich populaci, na jare a v lete jsou zde ceske hnizdici populace. V Praze se uvadi 7 prokazanych a 7 hypotetickych sidlist, prevazne na pravem brehu Vltavy v severovychodnich obvodech Prahy.
klicova slova: ptaci; etologie; T:havran polni; G:Praha
kódy vyuziti: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
111635 : 1135 : 20 : 422
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 6, s. 34-35.
2 fot.
Nabidka firmy „Kratochvil a syn" resit problem psich exkrementu v Praze, lazenskych a ostatnich vetsich mestech komplexni uklidovou sluzbou. Pilotni projekt na reseni sberu a nasledneho kompostovani exkrementu. Zkusebni provoz na Praze 8.
klicova slova: odpady biologicke; odpady problemove; exkrementy; odstranovani znecisteni; G:Praha; G:CR; T:psi
kódy vyuziti: 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.2.
111635 : 121 : 412 : 12106 : 1119
T’95…[Technicky magazin], 38, 1995, c. 3, s. 62.
Rozdrobeni puvodnich lesnich celku na mensi, navzajem izolovane plochy vyvolalo zejmena v zapadni Evrope znacny ubytek veverek. Biologove z antverpske univerzity se proto rozhodli studovat jejich prostorove naroky. Tento vyzkum prokazal, ze pro preziti druhu maji v lidmi pozmenene krajine klicovy vyznam navzajem propojene a pritom dostatecne velke plochy zachovaneho prostredi - tzv. ekologicka sit.
klicova slova: ochrana druhova; site ekologicke; T:veverky; etologie; G:Evropa
kódy vyuziti: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1.
111635 : 121101 : 4281 : 4200
Krkonose, 28, 1995, c. 2, s. 4-5.
1 tab., 4 fot.
Velke skody v lesich i nad horni hranici lesa v Krkonosich pusobi jelen evropsky. Uvedeny fyziologicke potreby tohoto zivocisneho druhu. Pojednano o zmenach lesniho ekosystemu od vyrazneho nastupu vlivu imisi od konce 70. let, o zvetsujicim se rozsahu skod, ktere vysoka zver pusobi na lesnich porostech okusem drevin a odiranim kury zejmena smrku a buku parohy. Vyvoj pocetniho stavu jeleni zvere od roku 1840 a zduvodnena potreby snizeni jejiho stavu.
klicova slova: R.1840; zver jeleni; stav zvere; lesy; ochrana prirody; G:Krkonose; T:jelen evropsky
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
111635 : 12151 : 1171 : 6397
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 1, s. 5.
Zkracena verze clanku korespondenta britskeho listu Guardien P. Browna otisteneho pocatkem roku 1995, ktery informuje o predvanocnim nalezu 2 uhynulych velryb na belgickem pobrezi. Chemickou analyzou bylo v jejich telech zjisteno tolik nebezpecnych chemikalii a kovu (napr. PCB), ze by podle doporuceni prof. C. Joirise z univerzity v Bruselu mela byt spalena jako toxicky odpad. Causa vyvolala spor mezi Britanii a Holandskem o mnozstvi prumyslovych latek vypoustenych do Severniho more.
klicova slova: znecisteni mori; odpady prumyslove; vliv na zivocichy; odpovednost ekologicka; G:Velka Britanie; G:Nizozemi; T:velryby
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
111635 : 6362 : 2243
Panda, 1995, c. 3, s. 22-23.
Sibirsky tygr, jeden z nejohrozenejsich zvirecich druhu soucasnosti, predstavuje zaroven jeden z nejvynosnejsich artiklu na asijskych trzich. Charakteristika sibirskeho tygra a prostredi, ve kterem zije. Postoj Ciny a Ruska k ochrane tohoto druhu, souvislost s celkovou situaci zivotniho prostredi v techto zemich.
klicova slova: ochrana druhu zivocisnych; obchod se zviraty; T:tygr sibirsky; G:Cina; G:Rusko
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
11182 : 152 : 53 : 21 : 422
ABC mladych techniku a prirodovedcu, 40, 1995, c. 8, s. 18-19.
5 fot., 1 tab.
Souvislost mezi vyskytem virovych nakaz a zasahy do zivotniho prostredi - naruseni ekosystemu. Priklady epidemii v dejinach lidstva. Zjistena existence 30 000 druhu viru. Reprodukce viru. Zpusob prenosu. Epidemie HIV.
klicova slova: viry patogenni; ekosystem; clovek; zdravi
kódy vyuziti: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
1119 : 152 : 12151 : 657
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 2, s. 6-7.
Vysledky vyzkumu tymu Greenpeace vyslaneho v roce 1994 na ostrov Mururoa do Ticheho oceanu s cilem zjistit stav spolecenstva koralovych utesu - druheho nejrozmanitejsiho ekosystemu po tropickych pralesich. Smutnym dusledkem globalniho oteplovani je beleni koralovych utesu. Navrzeny dlouhodobe programy monitoringu zivotniho prostredi koralovych utesu a sledovani souvislosti mezi abnormalni teplotou vody a koralovym blednutim.
klicova slova: R.1994; vyzkum ekologicky; ekosystem vodni; utesy koralove; vliv zmen klimatickych; monitorovani ekosystemu; O:Greenpeace; G:ocean Tichy; G:ostrov Mururoa
kódy vyuziti: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
11206 : 638 : 424 : 425
Zpravy pamatkove pece, 55, 1995, c. 2, s. 43-44.
Lit.7.
Pamatkova pece se snazi zachovat chranena historicka technicka i industrialni dila v jejich historicke podminenosti v dosavadnim prostredi jako doklady spolecenskeho vyvoje. Pri vyhodnocovani technickych a industrialnich pamatek pro pamatkovou ochranu a jejich restauraci je nutne vychazet z dochovani puvodni hmoty, dispozicniho usporadani, konstrukci a stavebni technologie, ktere souvisely s funkci technickych pamatek a industrialnich objektu, ale je treba take z historickeho hlediska zhodnotit ulohu, kterou tyto pamatky sehraly v historickem, ekonomickem a socialnim vyvoji ve svem regionu, pripadne v cele zemi.
klicova slova: pamatky technicke; ochrana pamatek; pece pamatkova; vyvoj spolecnosti
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.2 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.4.
1121 : 1112 : 4200
T’95…[Technicky magazin], 38, 1995, c. 8, s. 66.
4 fot.
Stavby vychazejici z principu solarni architektury - dum v Dobrisi a u Mnisku pod Brdy. Uspor energie se v nich dosahuje duslednym situovanim obytnych mistnosti k jizni strane a pomocnych mistnosti na sever, dale dukladnou izolaci, zimni zahradou a dalsimi prvky.
klicova slova: stavby ekologicke; architektura solarni; uspora energie; G:Dobris; G:Mnisek pod Brdy
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.2.
1121 : 1311 : 1112 : 3341 : 3333
Uzemni rozvoj, 1, 1995, c. 4, s. 35-37.
Stavby navrhovane na optimalni zachycovani a vyuzivani solarni energie daly vznik architektonickemu stylu - solarni architekture. Ekologicka architektura zahrnuje solarni domy ruznych systemu, ktere jsou konstruovany tak, aby usporily co nejvice energie. Pasivni system, Aktivni systemy. Kolektory. Koncentrovane kolektory. Solarni clanky. Predpoklady rozsireni solarni architektury v Ceske republice.
klicova slova: vystavba bytova; architektura solarni; uspora energie; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.
11211 : 11121 : 4200 : 622 : 1311
Domov, 35, 1995, c. 6, s. 38-39.
3 fot.
Instalovani mereni a regulace tepla a teple uzitkove vody u jednotlivych odberatelu. Statni podpora na zateplovani budov. Absence jednotne ekologicke, energeticke a surovinove politiky statu. Neekonomicke a neekologicke vyuzivani ekologickych dotaci. Rozvoj kogeneracnich jednotek v Ceske republice. Cesty komplexniho zateplovani.
klicova slova: stavby; politika ekologicka; izolace tepelna; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.4.2.2.
11211 : 312 : 141 : 626
Uzemni rozvoj, 1, 1995, c. 3, s. 21-23.
Duvody ubytku bytoveho fondu. Optimalnim zpusobem, jak zamezit neumernemu ubytku bytoveho fondu z duvodu jeho premeny na nebytove prostory pro komercni a jine vyuziti, je zavedeni dostatecne ucinnych ekonomickych, socialnich a jinych nastroju, ktere jsou schopne existujici tlak minimalizovat. Pro zajisteni ucinne ochrany bytoveho fondu by bylo vhodne prijmout specialni predpis nebo zakon, ktery by prislusnym institucim ukladal povinnost tuto ochranu dusledne provadet.
klicova slova: bydleni; fond bytovy; prostory nebytove
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2.
11211 : 4200 : 645
Domov, 35, 1995, c. 10, s. 20-21.
4 fot.
Hlavni zasady pro vystavbu ekodomu, ktere znamenaji snizeni zbytecne spotreby, funkcne prostorovymi naroky pocinaje a hospodarenim s energiemi konce.
klicova slova: stavby obytne; stavby ekologicke; styl zivotni; pece o ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.4.2.2.
11211 : 6525 : 1112 : 425
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 43.
1 fot.
Informace o solarnim otacecim domu, ktery postavil architekt R. Disch z Freiburgu. Uvedeny skladebni prvky a cena. Fotodokumentace.
klicova slova: dum solarni; architektura; B:Disch, R.; G:Freiburg
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.4.2.2.
11211 : 6525 : 4200 : 645 : 311 : 312 : 141
Domov, 35, 1995, c. 10, s. 22-23.
1 fot.
Zakladni problemy, ktere je nutno resit pri realizaci rodinneho domu, kde je zarazen do komplexniho systemu maximalni pocet prvku pro uspory energii pomoci vyuzivani alternativnich zdroju: Prirozene zacleneni domu do prostredi a ekosystemu, primy kontakt obyvatel s prirodou; Nahrazeni zastavene plochy zatravnenou strechou; Zachyceni a vyuziti destove vody; Hygienicka nezavadnost a priznive psychicke pusobeni prostoru a konstrukce; Uspora energii; Splneni individualnich naroku na standart bydleni, vybaveni, funkcnost a estetickou uroven.
klicova slova: stavby ekologicke; styl zivotni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.3.0.2.
112151 : 3221 : 636 : 6201
Nika, 16, 1995, c. 5/6, s. 38-40.
2 tab.
V cervnu 1995 se konala v Praze mezinarodni konference o vystavbe a udrzbe silnic a dalnic ve stredni a vychodni Evrope. Prezentovany zde byly i nazory ekologickych hnuti. Externi naklady v silnicni doprave. Alternativni navrh rozvoje silnic a dalnic v CR. „Alternativa k dalnici do Drazdan existuje" je nazev projektu sekce „Za ekologicky cistou dopravu" organizace Deti Zeme. Jeho realizace zacala v roce 1993. Informace o Ceskem a slovenskem dopravnim klubu.
klicova slova: R.1993; R.1995; konference mezinarodni; doprava silnicni; vystavba silnic; vystavba dalnic; reseni alternativni; klub dopravni; hnuti ekologicke; O:Deti Zeme; G:Praha; G:CR; G:Drazdany
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.2.4.
112151 : 6392 : 425 : 422 : 653
Veronica, 9, 1995, c. 2, s. 5-10.
3 fot., 2 mp., 2 tab.
Vladni usneseni c. 631 z listopadu 1993 o rozvoji dalnic a ctyrpruhovych silnic pro motorova vozidla v CR. Novelizace a aktualizace vladniho usneseni. Nesouhlas MZP CR: poruseni zakona c. 244/1992 Sb., o posuzovani vlivu na zivotni prostredi. Kritika vladni koncepce. Odborne nedostatky: ekonomicky nezduvodnena koncepce, doprava vedena do rekreacnich oblasti, zhorseni hygienickych podminek v okoli dalnic a dalsi. Alternativni reseni Ceskeho a Slovenskeho dopravniho klubu a Deti Zeme.
klicova slova: rozvoj dalnic; vystavba dalnic; koncepce statni; legislativa ZP; vliv na ZP; reseni alternativni; O:Ministerstvo ZP; O:Cesky a Slovensky dopravni klub; O:Deti Zeme; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.4.
112152 : 3221 : 4200 : 425
Planeta’95, 3, 1995, c. 5/6;9/10;11/12, s. 28;34-35;23-24.
Historicke zajimavosti pruplavu Dunaj-Odra-Labe (D-O-L) a pohled na ne od roku 1901. Dilo je dukazem, jak dulezite je vyuzit moznosti vybudovani vnitrozemskych vodnich cest tam, kde to prirodni podminky dovoluji a kde je hospodarska, a v tomto pripade i mezinarodni dulezitost predmetneho dila, neoddiskutovatelna. Trasy jednotlivych vetvi pruplavu.
klicova slova: cesty vodni; pruplavy; stavby vodni; doprava vodni; G:Dunaj-Odra-Labe
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.3.3.
112152 : 6533
Vestnik Ministerstva zivotniho prostredi CR, 1995, c. 2, s. 16-36.
Tabelarne usporadany seznam vodohospodarskych del (podle oblasti Ceske republiky) I. - III. kategorie obsahuje tyto udaje: okres, druh a nazev vodniho dila, kategorie, nazev toku, vlastnik a provozovatel aj. Ostatni vodohospodarska dila, ktera nejsou v seznamu, jsou zarazena do IV. kategorie.
klicova slova: dilo vodni; seznam del vodohospodarskych; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.2.
11221 : 671 : 672 : 1176 : 641
Veda, technika a my, 49, 1995, c. 11, s. 44.
1 fot.
Vyvojovi pracovnici chemickeho koncernu DuPont, automobilky Ford a firmy Dunlop vyvinuli nove plastove saci potrubi se zpetnym privodem vyfukovych plynu, ktere podstatne prispiva ke snizovani emisi do ovzdusi. Nekonvencni postup vyroby chranici zivotni prostredi - plne recyklovatelny material.
klicova slova: prumysl automobilovy; plyny vyfukove; snizovani emisi; technologie ekologicke; O:koncern DuPont; O:automobilka Ford; O:firma Dunlop
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.6.2.
11225 : 11215 : 3221 : 11761
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 2, s. 8-12.
8 tab., 6 gr.
V okoli velkych civilnich a vojenskych letist byly zjisteny jako zakladni typy znecisteni plyny, saze a jine tuhe castice obsazene v plynove vlecce pri startu a pristavani letadel, kerosin a mlhy zhorsujici pilotaz letadel. Aspekty, s nimiz je spojena kontaminace pud. Tabelarni prehled limitnich hodnot tezkych kovu v zemedelskych pudach v nekterych zemich Evropy, karcinogenita, mutagenita a teratogenita polyaromatickych uhlovodiku. Vysledky setreni kontaminace pudy na letisti Praha Ruzyne.
klicova slova: letiste; doprava letecka; puda znecistena; G:Praha-Ruzyne
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.4.
11228 : 3221 : 643
Uzemni rozvoj, 1, 1995, c. 4, s. 26-28.
1 tab.
Preprava na jizdnim kole u nas se stava typickym jevem. S urcitym zpozdenim se projevuje trend z ostatnich evropskych statu. Vyuziti jizdniho kola. Celkova dopravni situace. Podminky pro cyklistickou dopravu. Naroky na cyklistickou infrastrukturu. Predpoklady spravneho reseni.
klicova slova: doprava cyklisticka; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.2.
11228 : 4200 : 3224
Planeta’95, 3, 1995, c. 1, s. 29-31.
Projekt vybudovani nove lanovky na Snezku a predevsim planovana stavba restaurace na jejim vrcholu budily pred listopadem 1989 odpor odborniku i verejnosti. Vysledkem bylo rozhodnuti, ze vystavba je zastavena. Nynejsi nazory namestka ministra zivotniho prostredi, nacelnika lanove drahy a reditele spravy KRNAP se shoduji v tom, ze lanovku by bylo mozne povolit za splneni urcitych podminek, predevsim omezeni jeji hodinove kapacity.
klicova slova: turistika; ruch cestovni; draha lanova; vliv na prirodu; vliv na ZP; G:Snezka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
1130 : 11303 : 6391 : 6539 : 657
EKO VIS MZP CR, 5, 1995, c. 6, s. 7-39.
Zakladni teze oboru nakladani s odpady - odborna, administrativni a legislativni problematika. Zakladni predstavy o nebezpecnych odpadech, jejich druzich, o moznostech omezovani jejich vzniku, hlavnich zpusobech nakladani s nimi a moznostech jejich zneskodnovani. Historicky vyvoj problematiky odpadu, vseobecne pojmy, zakonne upravy, vyskyt odpadu, zavady pusobene odpady, druhy odpadu, recyklace, fyzikalni a chemicke metody uprav, termicke procesy. Aktualni reserse k uvedene problematice ze 47 ceskych a zahranicnich casopisu.
klicova slova: odpady nebezpecne; zneskodnovani odpadu; zakon o odpadech; informace o odpadech; bibliografie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.4.2.2.
1130 : 11303 : 63912 : 3181 : 228
Planeta’95, 3, 1995, c. 11/12, s. 37.
1 tab.
Po prijeti novych norem k odpadovemu hospodarstvi pocatkem 90. let, pristoupila i Armada CR k jejich uplatnovani ve svych zarizenich a utvarech. Problematika odpadoveho hospodarstvi je resena jednotlivymi materialovymi hospodari na zaklade vypracovanych evidencnich listu, zpracovanych a odsouhlasenych programu odpadoveho hospodarstvi. Podle zpusobu likvidace lze i vojenske odpady rozdelit na samovolne biologicky a chemicky rozlozitelne, skladkovatelne, recyklovatelne apod. Podle zpusobu likvidace zavadi armada v soucasne dobe selektivni sber odpadu a to zejmena zvlastnich a zvlast nebezpecnych. Velka pozornost je venovana zejmena odpadum z ropnych latek a radnemu nakladani s nimi.
klicova slova: armada; cinnost vojenska; hospodareni s odpady; odpady ropne; odpady radioaktivni; zneskodnovani odpadu; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.8 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.3 : 7.1.2.6.2.6.
1130 : 1135 : 3341
Hygiena, 40, 1995, c. 5, s. 360-361.
Lit.4.
Prehled novych technologickych zarizeni a pristroju, ktere jsou schopny dekontaminovat infekcni material, pripadne i ostatni nemocnicni odpad. Parni sterilizatory. Mikrovlnny ohrev. Zarizeni typu drticky. Mobilni jednotka.
klicova slova: odpady toxicke; odpady nemocnicni; dekontaminace; technologie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3.
1130 : 1137 : 6391
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 8-9.
2 fot.
S platnosti novych zakonu o ochrane zivotniho prostredi, odpadech, kategorizaci odpadu, skladkach i poplatcich za zneskodnovani odpadu v CR po roce 1990 zacala vznikat zarizeni na zneskodnovani prumyslovych a komunalnich odpadu, ktera v mnoha smerech splnuji normy Evropske unie. System modernich zajistenych skladek firem A.S.A. Vystavba zarizeni urcenych pro zneskodnovani a navazujici zpracovani odpadu ceskymi, zahranicnimi ci smisenymi firmami - vytvoreni predpokladu, aby odpadove hospodarstvi CR dosahlo urovne vyspelych zemi.
klicova slova: R.1990; odpady; skladky odpadu; zpracovani odpadu; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.1.
1130 : 138 : 1311
Geograficke rozhledy, 4, 1994/95, c. 5, s. 145-148.
Lit.2.
Zpusoby reseni problematiky odpadu v Hornim Rakousku. Hlavni zasady: Zabranit zbytecnym odpadum, recyklace odpadu, sber a zajisteni nebezpecneho odpadu, co nejmene odpadu deponovat. Pro rok 2 000 se predpoklada, ze bude 67 procent odpadu recyklovano resp. kompostovano. Cile Horniho Rakouska do roku 2 000: celkove mnozstvi odpadu zachovat na dnesni urovni nebo pripadne snizit, tretinu skutecneho odpadu zhodnotit, tretinu odpadu vyuzit ke kompostovani, ze zbyleho odpadu vetsinu premenit pri spalovacim procesu a pouhych 11 procent deponovat.
klicova slova: R.2000; odpady; hospodareni s odpady; sber odpadu; recyklace odpadu; G:Horni Rakousko
kódy vyuziti: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1.
1130 : 63912
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 3, s. 8-11.
5 obr.
Zakladnim predpokladem pro dalsi vyuzivani odpadu je jejich separovany sber. Na oddeleny sber, prepravu, dotridovani a recyklaci komunalnich i prumyslovych odpadu se specializuji firmy BOS, s.r.o., ECOBOS, s.r.o., a ARIES, s.r.o. Vsechny tri spolecnosti na sebe svou cinnosti navazuji a vajemne se doplnuji. Od roku 1991 rozsiruje firma BOS kontejnerovy zpusob separovaneho sberu odpadovych surovin. Nebezpecne slozky komunalniho odpadu. Zpusoby prepravy a recyklace odpadu provadene temito firmami.
klicova slova: R.1991; odpady; separace; recyklace; O:firma ECOBOS s.r.o.; O:firma ARIES s.r.o.; O:firma BOS
1130 : 63912 : 425 : 653
Ceskoslovensky casopis pro fyziku, 45, 1995, c. 3, s. 165-171.
Obr., gr., 15 lit.
Historie lidske vyroby jako otevreneho systemu toku materialu a s tim souvisejici rostouci hrozba hromadiciho se odpadu. Otazka kontroly toku materialu (prumyslova ekologie) a jejich ucelneho vyuzivani. Perspektivy prumyslove recyklace v ramci toku materialu: technicke, informacni a organizacni bariery, ekonomicke aspekty, otazka pravnich predpisu.
klicova slova: odpady prumyslove; recyklace odpadu; ekologie prumyslu
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.3.
1130 : 63912 : 6524
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 3, s. 2-3.
Rozvoj prumyslove vyroby v 50. - 60. letech vedl k tomu, ze se do praxe zacinaji zavadet postupy, ktere dovoluji a podporuji recyklaci materialu a postupy spojene s materialovymi usporami. Zacinaji se uplatnovat danove a pravni upravy podporujici materialove uspory ve vyrobe a podporujici recyklaci vyrobnich, zpracovatelskych i spotrebitelskych odpadu. Postupne se zacinaji vytvaret organizacni opatreni pro separovany sber odpadu a jeho recyklaci. Recyklace skla, umelohmotnych a hlinikovych odpadu, tuhych komunalnich odpadu, recyklace a zpracovani druhotnych surovin v automobilovem prumyslu v zahranici a u nas.
klicova slova: odpady; odpady separovane; recyklace; nastroje ekonomicke; suroviny odpadove; suroviny druhotne
kódy vyuziti: 7.1.2 : 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.2.
11301 : 63911 : 63912 : 3341 : 632
Planeta’95, 3, 1995, c. 11/12, s. 30-31.
1 fot., 1 tab.
Kazdy stat se snazi snizit mnozstvi skladkovaneho pevneho odpadu a eliminovat jeho vliv na zivotni prostredi. Ke snizeni celkoveho mnozstvi pevneho odpadu vedou tri cesty: 1. snizeni produkce pevneho odpadu, 2. separovany sber odpadu a recyklace, pokud je mozna, 3. spalovani odpadu. Spalovani pevnych odpadu je vyznamnou alternativou jejich snizovani a likvidace. Pri jeho prosazovani je vsak nutne zajistit ucinne cisteni plynnych zplodin pred jejich vypoustenim do atmosfery. Patentovana technologie firmy Solvay pro zpracovani zbytkovych sodnych sloucenin v pevnem produktu cisteni plynu.
klicova slova: odpady tuhe; zneskodnovani odpadu; spalovani odpadu; recyklace; technologie zpracovani; pece o ovzdusi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.4.2.2.
11301 : 63912
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 27-28.
2 obr.
Informace o zlepseni situace v mnozstvi pevneho domovniho odpadu v Rakousku po prijeti narizeni o obalech v roce 1993, ktere vyrobci uklada povinnost platit licencni poplatky odstupnovane podle ekologicke narocnosti likvidace jednotlivych obalovych materialu. Postoje Rakusanu k trideni domovniho odpadu, k prechodu od obalu na jedno pouziti k vratnym obalum. Zdurazneny postoje odborniku i ekologu k obalum z plastu - k temto vyrobkum z nafty je nutne pristupovat jako k potencialnimu obnovitelnemu zdroji energie. Postoje obyvatelstva CR k odpadum ve srovnani s Rakusany.
klicova slova: R.1993; odpady domovni tuhe; trideni odpadu; zpracovani odpadu; G:CR; G:Rakousko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.4.2.1.
11303 : 11235 : 4281
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 2, s. 5.
1 fot.
Informace o nebezpeci, ktere vyplyva z lodni prepravy odpadu z japonskeho jaderneho prumyslu do francouzskeho a britskeho prepracovatelskeho zavodu (Japonsko nema vlastni uloziste). Popsana dvoumesicni cesta lodi Pacific Pintail se 14 tunami prepracovaneho, vysoce radioaktivniho materialu z francouzskeho pristavu Cherbourg do Japonska za protestu 35 narodu ohrozenych plavbou teto lodi.
klicova slova: preprava nakladu nebezpecnych; doprava lodni; bezpecnost jaderna; akce protestni; G:Francie; G:Japonsko
kódy vyuziti: 7.1.2.3.2 : 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1.
11303 : 32165 : 32161 : 4281
Veda, technika a my, 49, 1995, c. 5, s. 32-33.
Problematika radioaktivnich odpadu, budovani meziskladu, odpady pri vyrobe elektriny v uhelnych elektrarnach - emise oxidu siriciteho, oxidu dusiku a oxidu uhliciteho. Riziko radioaktivnich havarii.
klicova slova: odpady elektrarenske; odpady radioaktivni; odpady ze spalovani uhli
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.2.5 : 7.1.2.6.2.6.
11303 : 63911 : 334 : 422
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 3, s. 23.
Pouzity material ze zdravotnickych zarizeni tvori nebezpecny a obtizne likvidovatelny odpad. K bezpecne likvidaci nemocnicnich odpadu byly vyvinuty zvlastni plastove kontejnery, jez pri manipulaci a doprave ucinne brani uniku infekce a ve spalovne se i s obsahem likviduji. Novy dezinfekcni pristroj, ktery vyvinula rakouska firma Dipl.Ing.Moshammer Ges.b.R. je zalozen na ucinku spojeni vnejsiho pusobeni horke pary s vnitrnim ucinkem mikrovlnneho zareni, nasmerovaneho do odpadu, kde vyvolava dostatecne vysokou teplotu, aby bezpecne zlikvidovala vsechny choroboplodne zarodky. Vyznamnou prednosti nove technologie je, ze omezuje nutnost manipulace s infekcnim odpadem, zabranuje zamoreni pudy a spodnich vod nebezpecnymi mikroby a umoznuje opetovne zhodnoceni cennych surovin.
klicova slova: odpady nemocnicni; zpracovani odpadu; technologie specialni; dezinfekce; O:firma Dipl.-Ing.Moshammer Ges.b.R.
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
11303 : 657 : 6539 : 1311 : 63912
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 11, s. 4-5.
2 gr., 1 tab.
Dosud neexistuje uceleny informacni system o odpadech. Predpoklada se zmena po prijeti novely zakona o odpadech. Udaje ziskany jen z setreni Ceskeho statistickeho uradu. V roce 1994 klesa produkce zvlastniho odpadu, ale stoupa produkce nebezpecneho odpadu. Zpusoby odstraneni, vyuziti a zneskodneni odpadu za oba sledovane roky. Na produkci zvlaste nebezpecnych odpadu se nejvice podileji severocesky (19 %) a severomoravsky (20, 4 %) region. Na odstraneni odpadu byly v roce 1993 producenty vynalozeny 3 mld. Kc a v roce 1994 2, 5 mld.Kc.
klicova slova: R.1993-1994; odpady; produkce odpadu; odpady zvlastni; odpady zvlaste nebezpecne; hospodareni s odpady; statistika; informace o odpadech; O:Cesky statisticky urad; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.6 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.5.
1132 : 1222 : 20 : 66 : 42432
Veronica, 9, 1995, c. 1, s. 19.
1 obr.
Podle zakona o odpadech c. 238/92 Sb. se povazuji za puvodce komunalniho odpadu obce, na jejichz uzemi odpad vznika. Vysledky sociologickeho vyzkumu, ktery se uskutecnil v jihomoravske obci Miroslav. Zkoumany postoje obyvatel k problematice likvidace domovniho odpadu a strategie domacnosti; prevlada neznalost, neodpovednost a nezajem.
klicova slova: odpady komunalni; vyzkum sociologicky; obce; domacnosti; vedomi ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.2.
1132 : 127 : 334 : 4200
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 1, s. 4-5.
2 fot.
Problematika chladnicek a chladicich latek v nich obsazenych ma 2 roviny: vyber pri nakupu a co se starou chladnickou, obsahujici latky skodlive pro ozonovou vrstvu. Upozorneni na existenci firem zamerenych na likvidaci starych chladnicek, napr. na firmu Ekotez z Prahy s pobockou v Ceskych Budejovicich a Nitre, na firmu Frosttechnika aj.
klicova slova: zneskodnovani odpadu; latky znecistujici ovzdusi; O:firma Ekotez; O:firma Frosttechnika; G:Praha; G:Ceske Budejovice; G:Nitra
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.3.
1132 : 63912 : 32181 : 3341 : 3216
Planeta’95, 3, 1995, c. 4, s. 21-22.
1 obr., 2 tab.
Vyroba energii spalovanim vice ci mene kvalitniho uhli v Ceske republice predstavuje jeden z nejvyznamnejsich problemu z pohledu likvidace odpadu - elektrarenskeho nebo teplarenskeho popilku. V soucasne dobe se k nam dostavaji nove technologie, umoznujici pouziti popilku ve stavebni vyrobe - holandske a anglicke technologie Lytag a Ardelite. Princip a vyhody techto technologii. Dalsi projekty na vyuziti popilku v CR.
klicova slova: vyuziti latek odpadnich; popilek elektrarensky; popilek teplarensky; technologie zpracovani; materialy stavebni; recyklace odpadu
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.5 : 7.1.2.6.2.
1132 : 63912 : 3341 : 32161
Planeta’95, 3, 1995, c. 9/10, s. 29-30.
V elektrarne Melnik bylo vybudovano prvni michaci centrum pro zpracovani 250 000 tun elektrarenskeho popilku rocne. Toto centrum bylo uvedeno do zkusebniho provozu v kvetnu 1995 a je urceno pro zasobovani vsech soucasnych i budoucich aktivit na vyuziti popilku; bude umet vyrabet nasledujici produkty: aglomerat pro odvoz do dolu a jeho odbery do stavebnictvi, Rhenipal pro cistirny odpadnich vod, smesi - cement, vapno, popel, surovy popilek suchy pro primy odber. Uplatnovane technologie.
klicova slova: R.1995; vyuziti latek odpadnich; popilek elektrarensky; technologie zpracovani; zpracovani odpadu; recyklace odpadu; G:Melnik
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.
11331 : 1137
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 6, s. 42-45.
2 fot.
Skladkovani kalu, ktere v CR predstavuji jednu z nejrozsirenejsich odpadovych komodit, je v soucasne dobe legislativne pomerne prijatelne vyreseno a mimo jine i ekonomicky stimulovano. K modernim trendum odpadoveho hospodarstvi patri spolecne ukladani primerene odvodnenych, resp. i solidifikovanych kalu s tuhymi odpady na skladkach, kde musi byt vytvoreny vhodne technicke podminky jak z hlediska celkoveho reseni, tak i zpusobu provozu (preduprava kalu musi zajistit jeho manipulovatelnost, snizit ekologicka rizika pri doprave o osetreni a prispet k celkove ekonomicke efektivnosti procesu). Pres dobrou znalost metod a technologii zneskodnovani kalu konci v CR vetsi cast rocni hmotnostni produkce kalu na starych mnohdy nedostatecne zabezpecenych deponiich.
klicova slova: skladkovani kalu; kaly; skladky odpadu; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.1.
11331 : 1311 : 63912
Planeta’95, 3, 1995, c. 9/10, s. 26-28.
Spolecne ukladani primerene odvodnenych, resp. i solidifikovanych kalu s tuhymi odpady patri k modernim trendum odpadoveho hospodarstvi. Na skladce musi byt vytvoreny vhodne technicke podminky jak z hlediska celkoveho reseni, tak i zpusobu provozu. Povaha ukladaneho kalu. Ukladani kalu na skladce. Tvar telesa skladky a sklony svahu. Plastove prvky jednoucelovych ci kombinovanych skladek kalu. Odvodneni skladky kalu. Ekonomie ukladani kalu na skladku.
klicova slova: kaly; skladkovani kalu; hospodarstvi kalove; nastroje ekonomicke; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
11331 : 63912 : 3341
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 12-14.
2 obr.
Pro omezene moznosti ukladky a stale prisnejsi predpisy na ochranu zivotniho prostredi vznika v posledni dobe tlak na dalsi zpracovani cistirenskych kalu napr. odvodnenim, pripadne spalovanim a prevedenim zbytku do nerozpustne formy. Zpusoby suseni kalu. Susarny - vyhody a nevyhody primovyhrevnych rotacnich bubnovych susaren, fluidnich a kontaktnich susaren. Susici proces GIG - popis zarizeni, cesta produktu, susici medium, dispozicni usporadani, mereni a regulace, zpetne ziskani tepla.
klicova slova: kaly cistirenske; zpracovani kalu; technologie cistirenske
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1.
11332 : 6336
EKOjournal, 4, 1995, c. 5, s. 5-7.
1 obr., 6 lit.
Proces odstranovani dusiku R-D-N (regenerace-denitrifikace-nitrifikace) je v soucasne dobe provozne realizovan na nekolika COV v CR a stava se standardni technologii odstranovani dusiku z odpadnich vod. Zakladni principy a funkce modifikace aktivacniho procesu s biologickym odstranovanim nutrientu. Zkusenosti s overovanim procesu spolupracujicich subjektu - VSCHT a Hydroprojektu Praha. Prednosti uvedeneho systemu v praxi.
klicova slova: denitrifikace biologicka; vody odpadni; cisteni OV biologicke; O:Hydroprojekt Praha; O:VSCHT Praha
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
1137 : 12105 : 140 : 1115 : 4200
Ziva, 43, 1995, c. 2, s. 53-54.
2 fot.
Pri posuzovani vlivu skladky na okolni prostredi je nutne se zamerit na zhodnoceni prubehu sukcese, ekologickych naroku zucastnenych druhu, jejich zdravotniho stavu a dominance. Najcastejsi prubeh zarustani skladek. Vyvojovy sled a postupne zmeny porostu (sukcesi) zahajuji na skladkach „utecenci" z kultury. Vegetace skladek odrazi nejen vlastnosti deponovanych odpadu, ale i dobu ponechani deponie v klidu. Pro zpusob reseni technicke rekultivace, zvlaste pak pro rozhodnuti o nezbytnosti pouziti specialnich tesnicich prvku je dulezite zjistit druhy kontaminujicich latek a moznosti jejich rozsireni mimo skladkove teleso. Uspesne provedeni sanace stare skladky by se melo dale sledovat monitorovacim systemem.
klicova slova: odpady; skladky stare; vliv na prostredi; sukcese; sanace skladek
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
1137 : 63912
EKOjournal, 4, 1995, c. 6, s. 20-21.
2 gr.
Studie proveditelnosti znovuvyuziti skladek na prikladu nejstarsi nezaizolovane casti mestske skladky York County vypracovana spolecnosti Malcolm Pirnie, Inc. Scenare znovuvyuziti.
klicova slova: skladkovani odpadu; skladky rizene; G:York County; O:Malcolm Pirnie, Inc
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1.
1149 : 212 : 422
Biologie-chemie-zemepis, 4, 1995, c. 4, s. 149-152.
3 tab.
Hluk jako stresor a vyznamny negativni faktor zivotniho prostredi. Definice hluku ze zdravotniho hlediska. Hladiny hluku v ruznych prostredich, nejvyssi pripustna ekvivalentni hladina hluku pro vykonavanou pracovni cinnost. Dusledky nadmerneho hluku v Cortiho sluchovem organu v podobe nervove unavy a ve forme nevratnych zmen. Charakteristika dvou zakladnich skupin hluku: obtezujiciho a poskozujiciho a jejich zdravotni dusledky. Rozdilnost obou pohlavi v citlivosti na hluk. Problemy souvisejici s pusobenim hluku na deti v mimoskolni dobe i ve skole.
klicova slova: hluk; populace detska; zdravi; zateze hlukove
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
117 : 1184 : 11761 : 1581
La Recherche, 26, 1995, c. 281, s. 56-60.
Lit.4.
Dlouholeta diskuse na tema vlivu umelych a prirodnich fosfatu v otevrene prirode. Radikalizace teto diskuse ve 20. stoleti, kdy dochazi k velkemu rozmachu uzivani fosfatovych hnojiv v zemedelstvi, a tim i k jejich masivnimu pruniku do prirody. Pece o zivotni prostredi v konfliktu se zajmy producentu fosfatovych hnojiv. Pronikani prumyslovych a obchodnich zajmu do vedecke diskuse o fosfatech: deformace skutecneho poznani.
klicova slova: fosforecnany; hnojiva umela; vliv na ZP; pece o ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1.
117 : 1185 : 1181 : 20 : 422
Vyziva a potraviny, 50, 1995, c. 2, s. 54-55.
Druhy hlinikovych obalu. Perspektivy hlinikovych plechovek. Zdravotni hlediska pouzivani hliniku. Pripustna denni davka hliniku pro cloveka stanovena Svetovou zdravotnickou organizaci, je 150 mg. Pri styku pozivatin s hlinikovymi predmety se mohou mala mnozstvi hliniku rozpoustet a kontaminovat potraviny. Od roku 1976 se venuje problematice hliniku znacna pozornost v souvislosti s vyskytem pripadu Alzheimerovy choroby.
klicova slova: technika obalova; potravinarstvi; obaly potravin; hlinik; znecisteni potravin; nemoc Alzheimerova
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1.
117 : 20 : 155 : 2312 : 422 : 631
Zdravotnicke noviny, 44, 1995, c. 8, pril., s. 3-4.
Epidemiologicky pruzkum stavu zasobeni ceske populace jódem. Vyznam jódu pro zdravy vyvoj cloveka. Zvyseni privodu jódu: jodidace jedle soli, zabezpeceni plosneho privodu jódu.
klicova slova: latky chemicke; jód; vyziva; populace lidska; zdravi; vliv na zdravi; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.4.
117 : 43 : 2230 : 421 : 422 : 631
Zdravotnicke noviny, 44, 1995, c. 15, pril., s. 4 .
Diskuse nad cilenym prisunem fluoridu obyvatelstvu. Metody. Toxikologie fluoridu, akutni otrava, chronicka toxicita, karcinogenita. Situace v Ceske republice.
klicova slova: prevence lekarska; ochrana zdravi; fluorizace; populace lidska; fluor; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.4.2.1.
1171 : 11156 : 121101
Krkonose, 28, 1995, c. 3, pril., s. III.
V roce 1991 byly v casopisu Nika publikovany vysledky zjistovani obsahu siry v listech stromu rostoucich na nekolika mistech Krkonos. Udaje ziskane v nasledujicich letech na stejnych lokalitach, u stejne skupiny stromu. Porovnani vysledku za cele sledovane obdobi (1987-1994). V poslednich 2-3 letech se obsah siry pohybuje mnohdy i pod hranici, ktera je v literature udavana jako prirozeny obsah.
klicova slova: R.1991; R.1987-1994; obsah siry; stromy; stav vyvoje; data; G:Krkonose
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.2.1.
1171 : 1136 : 20 : 422
Nika, 16, 1995, c. 2, s. 24.
Rizika provozu spaloven komunalnich a zdravotnickych odpadu a cistirenskych kalu. Diskuse v souvislosti se spalovnou v Liberci. Vliv dioxinu (PCDD) a dibenzofuranu (PCDF) na lidske zdravi.
klicova slova: spalovny odpadu; odpady komunalni; odpady nemocnicni; kaly cistirenske; dioxiny; vliv na zdravi; G:Liberec
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.1.3.
1171 : 11722 : 1312 : 6201
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 11, s. 13.
Sympozium se konalo v zari 1995 v Banske Bystrici. Cilem bylo nahromadit poznatky pro pripravu materialu na konferenci ministru zivotniho prostredi evropskych zemi v Sofii v rijnu 1995. Slovenska republika od roku 1995 zavedla pouzivani pouze bezolovnateho benzinu. Technologicke problemy spojene s vyrobou a uzivanim bezolovnateho benzinu. Konstatovano, ze pridavany antidetonator je podezrely z karcinogennich ucinku na lidske zdravi. Snizeni olova muze pri vetsim uzivani tohoto benzinu vest ke zvyseni emisi stejne zavazne skodliviny jako je olovo. Prehled tematickych bloku sympozia. [Publ. Zivotni prostredi Slovenske republiky 1992 - 1994. Bratislava 1994].
klicova slova: R.1995; sympozia; benzin bezolovnaty; technologie vyrobni; latky karcinogenni; G:Banska Bystrica
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.4.
1171 : 1173 : 1582 : 21 : 422
Hygiena, 40, 1995, c. 6, s. 401-404.
Lit.23.
Halogenovane derivaty naftalenu a nektere dalsi polyaromaticke halogenovane slouceniny. Za beznych podminek vsechny odolavaji rozpadu, jsou lipofilni, coz umoznuje jejich bioakumulaci v zivocisne bunce a navic jsou zpravidla karcinogenni.
klicova slova: latky chemicke; latky karcinogenni; ekotoxikologie; uhlovodiky aromaticke; uhlovodiky halogenovane; vliv na zdravi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1.
1171 : 1173 : 20 : 422 : 631
Zdravotnicke noviny, 44, 1995, c. 9, pril., s. 5.
Charakteristika azbestu jako mineralu. Zdroje expozice. Kancerogenni ucinky a dalsi poskozeni zdravi azbestem. Preventivni protiprasna opatreni.
klicova slova: latky chemicke; azbest; latky karcinogenni; vliv na zdravi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.1.
1171 : 1173 : 21 : 422 : 657
Hygiena, 40, 1995, c. 3, s. 160-164.
Lit.4.
Halogenovane aromaticke uhlovodiky - rizikove slouceniny pro zivy organismus. Studie zamerena obecne na tyto latky (halogenovany benzen, bifenyl, 4 - terfenyl, naftalen, dibenzofuran a dalsi). Toxicita, zdravotni rizika, monitorovani.
klicova slova: studie; latky chemicke; uhlovodiky aromaticke; uhlovodiky halogenovane; toxicita; vliv na zdravi; monitorovani latek
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
1171 : 1173 : 21 : 42233
Hygiena, 40, 1995, c. 3, s. 165-170.
1 tab., 4 sch., 3 lit.
Halogenovane bifenyly a tzv. parafenyly. Obe latky se prednostne vyuzivaji v chemickem a zpracovatelskem prumyslu. Jsou neschopne degradace, maji schopnost biokumulace a toxickeho (genotoxickeho) pusobeni. Odkazy na svetove studie.
klicova slova: studie; latky chemicke; uhlovodiky aromaticke; uhlovodiky halogenovane; toxicita; prumysl
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
1171 : 1174 : 1582
EKOjournal, 4, 1995, c. 7, s. 14-15.
PCB nalezeji mezi perzistentni organicke latky (pesticidy, vedlejsi produkty chemickych vyrob nebo produkty spalovacich procesu). PCB dlouhodobe setrvavaji v prostredi a jsou schopny bioakumulace; zdravotni rizika. Celosvetovy problem - zavedeni limitu pro vsechny zdroje. V CR harmonizace zakladni legislativy s EU zatim chybi. Predpoklad zlepseni situace po vstupu CR do OECD, kdy bude treba respektovat mezinarodni limity.
klicova slova: R.1996; latky chemicke; pesticidy; bifenyly polychlorovane; retezec potravni; limity PCB; O:Evropska unie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.4.
1171 : 1181 : 1114 : 1182 : 1116
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 6, s. 24-27.
5 tab., 2 fot.
V navaznosti na clanek v EKO c. 5/1995 s udaji o nadlimitnich koncentracich tezkych kovu v dovazenych surovinach potravinarskeho prumyslu a potravinach zverejneny nalezy kadmia, rtuti a olova v potravinach vyrobenych v CR a podrobenych analytickym vysetrenim Statni veterinarni spravou CR a Ceskou zemedelskou a potravinarskou inspekci. Tabelarni prehledy vysledku analyz vod, krmiv, potravin zivocisneho puvodu, potravin rostlinneho a jineho puvodu, lovne i volne zijici zvere doplnene textovou interpretaci.
klicova slova: potraviny; znecisteni potravin; voda; krmiva; kovy tezke; kovy toxicke; zver; G:CR; O:Statni veterinarni sprava CR; O:Ceska zemedelska a potravinarska komise
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.3.
1171 : 140 : 212 : 422 : 423
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 3, s. 158-159.
Lit.6.
V poslednim obdobi se ve svete zformovala nova vedni disciplina „environmentalni psychologie", ktera ma sirokou multidisciplinarni podobu. Zabyva se v soucinnosti faktory zivotniho prostredi, mediciny, psychologie, sociologie a zahrnuje i otazky kulturne-spolecenske. Proto je vseobecne znamy problem ohrozeni zdravi v souvislosti se znecistenym zivotnim prostredim oblasti studia prave teto vedni discipliny. Vzrusta predevsim zavaznost problematiky tezkych kovu a jejich sloucenin v zivotnim prostredi. Biologicke ucinky olova. Neurotoxicke ucinky olova. Hodnoceni psychickeho vyvoje deti v souvislosti s hladinou olova v krvi.
klicova slova: psychologie environmentalni; kovy tezke; olovo; vliv na zdravi; populace detska; vliv znecisteni ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.2.1.
1171 : 2129 : 422 : 4136
EKO VIS MZP CR, 5, 1995, c. 4, s. 42.
Vysledky setreni v deviti skolach v Bratislave. Sledovano dlouhodobe pusobeni nizkych koncentraci olova. Deti maji 2 - 5x vetsi resorpci olova nez dospely clovek. Skupina deti s nejvyssi hladinou olova v krvi mela vyznamne horsi senzomotoricke, pozornostni a pametove vykony i komplexni mentalni ulohy. (Podle Zivotne prostredie, 1995, c. 3).
klicova slova: vyzkum lekarsky; latky chemicke; olovo; vliv na zdravi deti; G:Bratislava
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.2.1.
1171 : 3215 : 20 : 422
Nika, 16, 1995, c. 9/10, s. 38-39.
Charakteristika dioxinu, nebezpeci plynouci pro obyvatele planety. Vznik a unik dioxinu v mirovych podminkach: z chemickych tovaren, horicich elektroinstalaci, pri spalovani (spalovny odpadu jsou dlouhodobym zdrojem emisi dioxinu). Moznosti legislativy.
klicova slova: dioxiny; vliv na zdravi obyvatelstva; vyroba prumyslova; spalovani odpadu; legislativa
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.1.1.
1171 : 3221 : 117 : 6391
EKOjournal, 4, 1995, c. 1, s. 19-20.
Zakon c. 111/94 Sb. a provadeci vyhlaska c. 187/94 Sb. Doprava nebezpecnych veci je vazana na Evropskou dohodu o mezinarodni preprave nebezpecnych veci. Pojmy: nebezpecny odpad, nebezpecna latka, nebezpecna vec. Nedostatecnost legislativy v moznosti prevodu nebezpecneho odpadu na nebezpecnou vec - vyznam pro stanoveni identifikacnich znaku pri preprave od prvovyrobce.
klicova slova: preprava nakladu nebezpecnych; naklady nebezpecne; legislativa
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.4.3.
1171 : 3221 : 1176
EKOjournal, 4, 1995, c. 9, s. 9.
Podle vyzkumu v USA, Svedsku, Svycarsku a Rusku se do ovzdusi dostava z dopravnich prostredku 85 procent olovnatych sloucenin. Vyskyt olova v ruznych vzdalenostech od silnic a dalnic. Olovo se akumuluje do vody, rostlin, potravin (potravni retezce) az do lidskeho organismu. Toxicke ucinky olova.
klicova slova: latky chemicke; doprava automobilova; emise; olovo; retezec potravni; clovek; toxicita chemikalii
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.3.
1171 : 503 : 421 : 151 : 20 : 422
Ambio, 24, 1995, c. 1, s. 21-23.
1 gr., 42 lit.
Problematika emisi olova a jeho sloucenin do zivotniho prostredi. Redukce vyroby olova a redukce jeho spadu do mestskych i mimomestskych oblasti. Charakteristika biogeochemickeho pusobeni olova. Rostouci kontaminace olovem s postupem lidske civilizace. Rozsireni zdroju olovene kontaminace. Soucasne trendy v redukci emisi olova. Charakteristika pusobeni olova na lidsky organismus.
klicova slova: olovo; emise olova; znecisteni kovy tezkymi; vliv na zdravi
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.3.
1171 : 53 : 20 : 422
Vesmir, 74, 1995, c. 8, s. 444-445.
Spektrum moznych vlivu stopovych prvku na lidsky organismus a jeho zdravotni stav. Otazka toxickeho pusobeni kadmia. Bezny vyskyt kadmia ve volne prirode, zpusoby a mnozstvi jeho ukladani. Charakteristika kadmia jako toxinu. Toxicke pusobeni kadmia v Japonsku, tzv. syndrom itai - itai (tj. pusobici bolest) poskozujici renalni system a zpusobujici meknuti kosti.
klicova slova: prvky stopove; kadmium; vliv na zdravi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
1171 : 53 : 42135 : 4131 : 4132: 644
Journal of Chemical Education, 72, 1995, c. 6, s. 479-484.
Gr., 37 lit.
Vyklad problematiky toxickych tezkych kovu (kadmium, olovo, rtut, med, zinek, stribro). Souvislost znecisteni zivotniho prostredi a pritomnosti tezkych kovu v nem. Hranice mezi situaci, kdy jsou tezke kovy zuzitkovatelne prirodou a kdy skodi. Postup moderni civilizace zpusobujici nadprodukci tezkych kovu, ktere se ve zvysene mire ukladaji v prirode. Chemicke a fyzikalni vlastnosti tezkych kovu. Popis dusledku pusobeni tezkych kovu. Moznosti biologicke ochrany proti nim.
klicova slova: kovy tezke; toxicita; vliv na ZP; ochrana biologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
11721 : 4281 : 136 : 2236
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 1, s. 6+7+11.
Poznamky porizene ve dnech 28. 10. - 8. 11. 1994 vedoucim expedice Greenpeace P. Horsmanem do arkticke prirody pobliz mesta Usinsk na Sibiri, kde doslo v rijnu 1994 k obrovske ropne havarii (unik cca 2 milionu barelu ropy) z duvodu neresenych zavad na ropovodu.
klicova slova: R.1994; havarie ropne; ropovod; expedice NGO; B:Horsman, P.; G:Sibir-Usinsk; O:Greenpeace
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
11721 : 4281 : 136 : 6524
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 2, s. 13.
O stavu krajiny v ruske oblasti Komi na jare 1995 po jedne z nejvetsich ropnych havarii v historii lidstva v roce 1994. Postoj ropnych spolecnosti k havarii. Likvidace havarie s dalsimi negativnimi dopady na zivotni prostredi. Prispevek svetove banky na likvidaci skod a odstranovani nasledku havarie.
klicova slova: R.1994; R.1995; havarie ropne; vliv na ZP; O:Svetova banka; G:Rusko
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
11722 : 11221 : 1176 : 11763 : 632 : 20 : 422
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 2, s. 18-19.
4 fot.
Benzen - toxicka organicka latka ve vyfukovych plynech. Podil benzenu v pohonnych hmotach a ve vyfukovych plynech, zdravotni dusledky pri vdechovani, nejvyssi zdravotne nezavadne koncentrace v ovzdusi, koncentrace benzenu v blizkosti frekventovanych komunikaci a ve mestech, dalsi zdroje benzenu. Redukce obsahu benzenu v automobilovych benzinech jako rychle a technicky ucinne reseni nepriznive situace. Opatreni cilena na snizeni znecisteni ovzdusi benzenem ve statech Evropske unie. Firma Agip Petroli - prukopnik mezi evropskymi vyrobci ekologicky setrnych pohonnych hmot.
klicova slova: hmoty pohonne; benzin; benzen; plyny vyfukove; emise plynu vyfukovych; znecisteni ovzdusi; snizovani emisi; vliv na zdravi; O:firma Agip Petroli; O:Evropska unie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.4.2.2.
11724 : 11121 : 221 : 4200 : 425
Planeta’95, 3, 1995, c. 4, s. 31-33.
2 tab., 1 gr.
V souvislosti se znecistovanim ovzdusi a jim pusobene negativni dusledky na zivotni prostredi se v soucasne dobe stala aktualni plynofikace vytapeni. Nevyhody plynofikace. Prinosy a rizika ekologizace vytapeni ve verejnem zajmu. Efektivnost nakladu na zamenu paliva v domacnostech.
klicova slova: vytapeni ekologicke; plynofikace; teplo; domacnosti; plyn zemni
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.3 : 7.1.2.6.2.4.
11724 : 11221 : 1183 : 32167
Planeta’95, 3, 1995, c. 4, s. 34.
Moznosti pohonu automobilu stlacenym zemnim plynem (SZP). Ekologicke a ekonomicke hodnoceni plynoveho provozu. Pro SZP jako alternativni palivo mluvi fakt, ze se lidstvo musi nevyhnutelne postupne vyrovnat s emisemi z dopravy. Zemni plyn je jedinym primarnim energetickym zdrojem, ktery lze bez vetsich uprav privest primo ke spotrebe a k pohonu automobilu.
klicova slova: hmoty pohonne; plyn zemni; palivo alternativni; automobily ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.2.4.
1174 : 1176 : 334 : 11111 : 11182
Planeta’95, 3, 1995, c. 3, s. 25-26.
1 obr., 2 tab.
Pesticidy jsou vyznamnou skupinou xenobiotickych latek se specifickym ucinkem vuci organismum. Jsou aplikovany ve znacnem rozsahu a v nasich zemich neni oblast, ktera by jimi nebyla kontaminovana; vsechny slozky biosfery jich obsahuji meritelna mnozstvi. Proto jsou intenzivne studovany zpusoby odstraneni nebo alespon snizeni negativnich ucinku pesticidu. Vyznamne misto mezi nimi zaujima mikrobialni rozklad. Prehled technologii vyuzivajicich k dekontaminaci pudy mikroorganismy.
klicova slova: pesticidy; latky cizorode; puda; technologie; mikroorganismy
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1.
1176 : 11221 : 6532
Planeta’95, 3, 1995, c. 5/6, s. 17-18.
Legislativni zajisteni problematiky vlivu technickeho stavu provozovanych vozidel na zivotni prostredi, se zvlastnim zretelem k ochrane ovzdusi. Podrobnosti stanovujici rozsah a zpusob provadeni mereni emisi, podminky pro hodnoceni vysledku mereni, zpusob jejich vyznacovani a dalsi nalezitosti dokladu o mereni emisi jsou stanoveny vyhlaskou Ministerstva dopravy c. 103/14995 Sb., s ucinnosti od 1. cervence 1995.
klicova slova: R.1995; emise plynu vyfukovych; mereni emisi; legislativa; automobily; O:Ministerstvo dopravy
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.6.2.4.
1176 : 1171 : 53 : 1113 : 1401 : 21
Hygiena, 40, 1995, c. 6, s. 422-425.
2 tab., 13 lit.
Zdravotni aspekty jednotlivych skupin prachavych organickych sloucenin. Jejich prime a neprime pusobeni, hlavne cestou snizovani kvality atmosfery a nasledneho zhorsovani zivotniho prostredi a zivotnich podminek populace.
klicova slova: emise; latky chemicke; atmosfera; prostredi zivotni; populace lidska; latky organicke tekave; vliv na zdravi; vliv na ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
1176 : 657 : 3341 : 421 : 6531
Veda, technika a my, 49, 1995, c. 3, s. 24-25.
Pro potreby sledovani i nizsich koncentraci imisi a emisi existuji pristroje, ktere pracuji suchou cestou a vyuzivaji vysoce citlive a selektivni metody spektrofotometrie v infracervene a ultrafialove oblasti, chemiluminiscence, plamenne fotometrie, plynove chromatografie nebo laserove techniky. Pracuji v automatickych systemech. Rozvoj zavisi na legislativnich opatrenich.
klicova slova: mereni znecisteni; pristroje merici; system merici automaticky; metody mereni; spektrofotometrie
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.
11761 : 11182 : 421 : 1179
La Recherche, 26, 1995, c. 274, s. 346-347.
Lit.4.
Experiment provadeny v Alsasku Francouzsko-nemeckym institutem pro vyzkum zivotniho prostredi (IFARE- l’Institut franco-allemand de recherche sur l’environment) - jak celit nahodne infiltraci uhlovodiku do pudy. Pokus o vyuziti hydrodynamickych vlastnosti terenu: vytvoreni umeleho bazenu simulujiciho realny teren. Vyuziti bakterialnich kultur pri rozkladu uhlovodikove kontaminace. Aplikace poznatku v pripade realne situace.
klicova slova: znecisteni pudy; vyzkum ZP; znecisteni uhlovodiky; ochrana biologicka; instituce ekologicke; G:Francie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
11763 : 117 : 1113
Zdravotnicke noviny, 44, 1995, c. 16, pril., s. 7.
4 tab.
Oxid uhlicity se podili 50 procenty na clovekem zpusobenem sklenikovem efektu. Ve ctyrech tabulkach s barevnymi grafy je znazornena: Svetova spotreba energie v roce 1993; Dodavatele prostredku k ochrane zivotniho prostredi; Energie a oxid uhlicity; Vydaje vynalozene v roce 1994 na ochranu zivotniho prostredi soukromymi a verejnymi institucemi.
klicova slova: R.1993; R.1994; znecisteni ovzdusi; efekt sklenikovy; latky chemicke; oxid uhlicity
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.3.
11763 : 3221 : 632 : 425
100 a 1 zahranicni zajimavost, 32, 1995, c. 6, s. 26-27.
V Nemecku se uvolnilo do ovzdusi v roce 1987 celkem 169, 2 mil. tun oxidu uhliciteho. Nesahne-li se k drastickym opatrenim, zvysi se emise oxidu uhliciteho v roce 2005 v dusledku narustu silnicniho provozu o 40 procent. Jedinym vychodiskem z teto situace je zdrazit automobily, parkovani, garazovani, dane a usporit pohonne hmoty. (Podle Der Spiegel, Hamburk).
klicova slova: R.1987; R.2005; oxid uhlicity; stav ovzdusi; doprava silnicni; emise plynu vyfukovych; statistika; G:Nemecko
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3.
11763 : 3341 : 112151 : 657
Veda, technika a my, 49, 1995, c. 10, s. 4.
3 obr.
Vhodnym bezpecnostnim doplnkem vsech cerpacich stanic a skladu pohonnych hmot jsou cidla, ktera sleduji stupen znecisteni ovzdusi a signalizuji dosazeni ci prekroceni limitni urovne koncentrace jak benzinovych ci naftovych par v ovzdusi, tak i koncentrace oxidu uhelnateho z vyfukovych plynu. Pro funkci cidel uniku plynu a par jsou vhodne polovodicove typy detektoru DEGA z a.s. CKD Technicke laboratore, jejichz uzitecnou prednosti je navic moznost sestaveni v cely system s vyhodnocovaci elektronickou casti.
klicova slova: mereni exhalaci; technika merici; detektor DEGA; stanice cerpaci benzinove; O:CKD Technicke laboratore, a.s.
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.1.
11763 : 53 : 1113 : 1311
Nika, 16, 1995, c. 9/10, pril., s. 21-22.
Mezinarodni skupina pro zmenu klimatu (IPCC) pri OSN zverejnila v prosinci 1994 dokument, ve kterem se uvadi, ze globalni oteplovani Zeme je skutecnosti a je castecne zapricineno znecistovanim zivotniho prostredi (hlavni podil zde ma oxid uhlicity). Situace v CR.
klicova slova: R.1994; oteplovani globalni; znecisteni ZP; dokumentace; stav vyvoje; O:Mezinarodni skupina pro zmenu klimatu pri OSN; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
11763 : 657 : 3341 : 421 : 1113 : 6521
La Recherche, 26, 1995, c. 275, s. 448-450.
Novy system (LIDAR - Light Detection and Ranging - detekce a mereni svetla) pracujici na principu analogickem radaru pri mereni stupne znecisteni mestskeho ovzdusi. Vyhodou systemu LIDAR je jeho mobilnost, je umisten na automobilu. LIDAR je opticky radar, ktery za pomoci laseroveho paprsku meri chemicko-fyzikalni slozeni vzduchu. Vsestranna vyuzitelnost. Nove poznatky o cirkulaci vzduchu a castic jej znecistujicich. Strucna historie LIDAR jako vedeckeho objevu a prakticke aplikace.
klicova slova: monitorovani ovzdusi; mesta; radary opticke; system monitorovaci; system LIDAR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.
11763 : 66 : 422 : 631
Rodina a skola, 42, 1995, c. 2 , s. 11.
Jak se zachovat pri smogove situaci. Vyjmenovany zasady prevzate z publikace MUDr. V. Kasaka: Jak prezit smog.
klicova slova: smog; vliv na zdravi; znecisteni ovzdusi; ochrana zdravi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
117634 : 53 : 140 : 2120 : 42233
T’95…[Technicky magazin], 38, 1995, c. 5, s. 24-25.
Problematika vztahu mezi kyselymi desti a zdravotnimi problemy populace. Fenomen kyselych srazek a export kyselych emisi pres hranice jejich producenta. Kysely dest jako samocistici funkce atmosfery. Vliv kyselych destu na korozivni procesy. Diskuse o vlivu kyseleho prostredi na lidsky organismus. Neprokazana souvislost kyselych srazek s hustsim vyskytem tzv. syndromu nahleho umrti u kojencu a tzv. pseudo-croup (zachvat dusiveho kasle) u malych deti. Nutnost docenit souvislost vlivu kyselych srazek na zdravi s dalsimi negativnimi faktory, plynoucimi z obecne nevhodneho stavu zivotniho prostredi.
klicova slova: deste kysele; vliv na ZP; vliv na zdravi; vliv na zdravi deti
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.8 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
11764 : 117 : 1184 : 1174 : 42132
Ambio, 24, 1995, c. 6, s. 383-385.
Lit.40.
Problem eutrofizace: obohacovani vody nekterymi rozpustnymi nutrienty (hlavne fosfaty) na ukor mnozstvi kysliku. Vztah vseobecneho znecisteni a intenzivni eutrofizace. Dusledky tohoto procesu pro sladkovodni a morskou faunu a flóru. Zvysene ukladani umelych nutrientu v Baltskem mori a jeho prvni dusledky: umele sedimenty ohrozuji prostredi jako celek, napr. rozvoj bakterii produkovanych ve slabe okyslicenych spodnich vodach.
klicova slova: znecisteni vody povrchove; znecisteni vody morske; eutrofizace vod povrchovych; vyzkum; G:more Baltske; G:Evropa
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
11764 : 1171 : 633
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 26.
1 obr.
Fosfaty v pracich prascich v odpadnich a povrchovych vodach vyvolavaji eutrofizacni procesy. Vyzkum dnes ale take varuje pred pouzitim zeolitu jako zakladu bezfosfatovych pracich prostredku. Zeolity jsou tezko biologicky odbouratelne a uvolnuji z latek ulozenych napr. v cistirenskych kalech a sedimentech tezke kovy do spodnich vod, z nichz se mohou znovu zapojit do potravniho retezce. Dilema pro vyrobce a zakazniky.
klicova slova: znecisteni vody; fosforecnany; kovy tezke; kovy toxicke; pece o vodu
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.6.2.1.
1177 : 11211 : 63977
Ceskoslovensky casopis pro fyziku, 45, 1995, c. 3, s. 214-215.
2 gr.
Podil jednotlivych zdroju zareni na ozareni obyvatelstva. Nejvetsi podil na ozareni vykazuje radon (radioaktivni plyn) inhalaci kratkodobych dcerinych produktu (kdp). V obydlich je prumerna hodnota radonu 50 Bq na metr krychlovy, mezni hodnota je az 200 Bq na metr krychlovy. Radonove nebezpeci. Metody detekce. Protiradonova opatreni. Ventilace podpodlaznich vrstev, vyuzivani pretlaku v mistnostech s naslednou ventilaci, zachycovani kdp na aerosolech a dalsi.
klicova slova: radon; zareni radioaktivni; radon v budovach; opatreni protiradonova
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
1177 : 11303 : 53 : 12151 : 152 : 1179
Nika, 16, 1995, c. 5/6, s. 24-25.
Historie francouzskych jadernych pokusu od zacatku 60. let dvacateho stoleti. Pokusy v Tichomori na atolech - technicke problemy a cirkulace vody prispivaji ke kontaminaci okoli. Vliv na morsky ekosystem a zdravotni stav lidi. Radioaktivni odpady.
klicova slova: pokusy jaderne; vliv na ekosystem morsky; vliv na zdravi; odpady radioaktivni; bezpecnost jaderna; G:Francie; G:ocean Tichy
kódy vyuziti: 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
1177 : 1181 : 32112
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 10-11.
2 obr.
Fyzikalne-chemicke vlivy radionuklidu v zivotnim prostredi. Biologicka dostupnost radionuklidu, ktere se kvalitativne chovaji jako dulezite nutricni analogy. Faktory ovlivnujici mnozstvi kumulovaneho radionuklidu v organismu. Prechodove koeficienty jako zpusob kvantifikace pohybu radionuklidu. V oblasti zemedelske vyroby je ekologie radionuklidu velmi vyznamna, nejcasteji je sledovan potravni retezec. Vysledek radioekologickeho sledovani radiocesia pri zpracovani mleka.
klicova slova: radionuklidy; potraviny; vyroba zemedelska
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.6.
1177 : 1311 : 621
EKOjournal, 4, 1995, c. 4, s. 19-20.
Prubeh a vysledky radonoveho programu v CR v predchozich letech. Zkracena bilance vysledku se tyka legislativy, provedenych opatreni a organizacnich zmen. Pruzkum radiacniho zatizeni obyvatel z radonu sleduje mereni v geologickem podlozi pro ucely vystavby a mereni uvnitr objektu. Mezinarodni radonova komise. Ozdravna opatreni - v roce 1995, mj. i na 113 skolskych a predskolskych zarizenich.
klicova slova: R.1995; radon; radon v budovach; podlozi geologicke; skola; skola materska; opatreni ochranna; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2 : 7.1.3.
1177 : 20 : 43 : 422
Planeta’95, 3, 1995, c. 3, s. 23-24.
Zdroje radioaktivity v prostredi a vliv na zdravi. Ve spalinach uhli jsou obsazeny nejen chemicke jedy, ale v nezanedbatelnem mnozstvi i radioaktivita, ktere je tolik, ze radove presahuje uroven dovolenych vypusti z jadernych elektraren. Dalsi zdroje vnitrniho i vnejsiho ozareni. Ucinek zareni v tele je zavisly na druhu a na energii zareni. Dosud neni jednoznacne prokazan kladny ci zaporny vliv jednotlivych nizkych davek zareni na zivotni procesy. Jednoznacne je ale prokazan zhoubny ucinek strednich a vysokych davek zareni.
klicova slova: radioaktivita; vliv na zdravi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.6 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.3.
1177 : 212 : 422 : 1582
Spielen und lernen, 1995, c. 4, s. 20.
Vliv cernobylske katastrofy na zdravotni (fyzicky i mentalni) stav nemeckych deti. Radioaktivni spad a jeho vliv na promenu zivotniho stylu rodiny. Prunik radioaktivity do detske stravy, predevsim do mlecnych vyrobku.
klicova slova: zareni radioaktivni; havarie jaderne; vliv na zdravi deti; G:Cernobyl; G:Nemecko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.1.
1177 : 2235 : 6531 : 20 : 422 : 1383 : 3423 : 631
Zdravotnicke noviny, 44, 1995, c. 48, pril., s. 14-16.
Mezinarodni dokument - Mezinarodni zakladni standardy pro ochranu pred ionizujicim zarenim a pro bezpecnost radiacnich zdroju, vydany v roce 1994, je v celem svete prijiman jako zaklad tvorby narodnich legislativ. Situace v CR: od 1. 7. 1995 prechazeji vsechny slozky hygieny zareni z pusobnosti ministerstva zdravotnictvi do pusobnosti Statniho uradu pro jadernou bezpecnost. Historie radiacni ochrany. Obor radioekologie - narodni odborne spolecnosti sdruzene v International Union of Radioecologists. Cernobyl jako meznik hodnoceni rizik z jaderne energetiky - mezinarodni vyzkumy. Ekologicka hlediska pri beznem provozu jadernych zarizeni. Vztah mezi ochranou zdravi lidi a ochranou integrity zivotniho prostredi.
klicova slova: zareni radioaktivni; vliv na zdravi; ochrana pred zarenim; legislativa ZP; standardizace mezinarodni; G:CR; O:Ministerstvo zdravotnictvi; O:Statni urad pro jadernou bezpecnost
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.6.
1177 : 4281 : 1401 : 20 : 422
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 4, s. 6-11.
7 obr.
Mereni uniku radionuklidu do zivotniho prostredi po cernobylske havarii provadelo Centrum hygieny zareni. Vysledky monitorovani vsech slozek zivotniho prostredi, potravin, krmiva i mereni lidi byly jiz v lednu 1987 predany Vedeckemu vyboru pro ucinky atomoveho zareni OSN. Zdravotni dusledky cernobylske havarie v CR. Situace v soucasne dobe v CR a v dalsich evropskych statech.
klicova slova: R.1987; vyzkum ZP; zareni radioaktivni; radionuklidy; ozareni z radonu; dusledky zdravotni; prostredi zivotni; G:Cernobyl; G:CR; O:Organizace spojenych narodu
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.6 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1.
1177 : 621 : 1311 : 1179 : 3341
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 5;6, s. 10-11;9-10.
Soucasny stav radonove problematiky. Informace o prubehu radonoveho programu v roce 1994. Predpokladane zmeny v legislative k radonove problematice v CR. Pruzkum radiacniho zatizeni obyvatelstva z radonu - mereni v geologickem podlozi a mereni v objektech. Realizovana ozdravna opatreni. Zajisteni technicke podpory vedeckemu vyzkumu, pruzkumu a mereni. (Zprac. z materialu pro vladu CR: Informace o prubehu radonoveho programu v roce 1994).
klicova slova: R.1994; radon; problematika radonova; program radonovy; pruzkum zatizeni radiacniho; opatreni ozdravna; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.5 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.2.
1177 : 621 : 6201
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 3, s. 12.
Konference se konala v unoru 1995 v Jihlave. Vymena zkusenosti a poznatku, zejmena v oblastech: financovani radonoveho programu, legislativne pravni souvislosti, institucionalni zajisteni radonoveho programu, uloha statni spravy, merici metody a zpusobilost k mereni a realizace protiradonovych opatreni.
klicova slova: R.1995; konference; radon; program radonovy; opatreni protiradonova; G:Jihlava
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.6 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.5.
1177 : 622 : 138 : 2236
Nika, 16, 1995, c. 7/8, s. 24.
Vyvoj protestniho hnuti proti francouzske nuklearni politice.
klicova slova: politika nuklearni; hnuti protestni; bezpecnost jaderna; G:Francie
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
1177 : 656 : 657 : 1113
La Recherche, 26, 1995, c. 274, s. 344-345.
Lit.8.
Sledovani radioaktivni bilance zemekoule ruskym meteorologickym satelitem ScaRab (skaner radioaktivni rovnovahy). Rozvrstveni zemskeho povrchu a atmosfery podle stupnu intenzity radiace. Charakteristika faktoru ovlivnujicich radiacni pasy: rozliseni primarnich a sekundarnich zdroju. Vyuzitelnost Scarabeovych vysledku pro vyzkum pozemskeho klimatu.
klicova slova: zareni radioaktivni; monitorovani druzicove; druzice meteorologicka ScaRab; bilance radioaktivity Zeme
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
1178 : 425 : 3216 : 3221
ABC mladych techniku a prirodovedcu, 39, 1995, c. 19, s. 18-19.
6 fot., 2 obr.
Historie a principy zkapalnovani plynu. Soucasny stav. Vyuziti v doprave, energetice, v zemedelstvi.
klicova slova: latky chemicke; zdroje energeticke; energie; stranka technicka
kódy vyuziti: 7.1.2.3.2.
1181 : 2312 : 422 : 652
Vyziva a potraviny, 50, 1995, c. 2, s. 33.
Vyziva lidi je ovlivnovana radou faktoru, vyznamne i jakosti potravin a potravinovych surovin. V zemich s trzni ekonomikou se na trhu potravin ustavuje dynamicka rovnovaha mezi jakosti potravin, zdravotni bezpecnosti potravin a cenou potravin. Tyto tri faktory reguluji uspesnost potravin na trhu. Pozitivni i negativni stranky soucasne jakosti nasich potravin.
klicova slova: potravinarstvi; potraviny; vyziva; nastroje ekonomicke
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.3 : 7.1.3.0.2.
1181 : 421 : 652 : 653 : 3341 : 2235
Vyziva a potraviny, 50, 1995, c. 3, s. 68-69.
Biopotravina je potravinarsky vyrobek ziskany z bioproduktu a omezeneho mnozstvi povolenych prisad vymezenym technologickym postupem podle zvlastniho predpisu a pod kontrolnim rezimem. Biopotraviny mohou byt vyrobeny pouze v kontrolovatelnych, podle mezinarodne uznanych smernic ekologicky hospodaricich podnicich. K tomu ucelu vytvorilo Ministerstvo zemedelstvi CR kontrolni system „Kontrola ekologickeho zemedelstvi" (KEZ) se sidlem v Brne. Pouze kontrolovane a certifikovane vyrobky mohou podle Metodickeho pokynu MZe nest oznaceni BIO a ochrannou znamku BIO.
klicova slova: potraviny; biopotraviny; vyrobky ekologicke; zemedelstvi ekologicke; technologie; legislativa; G:Brno; O:Ministerstvo zemedelstvi
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.4.
1183 : 32167 : 3221 : 6201
EKOjournal, 4, 1995, c. 8, s. 20-22.
Zprava o poradenske akci konane 16. - 17. 6. 1995 v solarnim ekopavilonu Nadace H. Bölla. Uvedeny jednotlive druhy moznych alternativnich pohonu: bionafta, zemni plyn (CNG - Compresed Natural Gas), elektricka energie, vozidla na lidsky pohon, vyuzitelnost solarni energie. Kontaktni adresy.
klicova slova: R.1995; poradenstvi ekologicke; doprava; prostredky dopravni; energie elektricka; energie slunecni; zdroje energie alternativni; O:nadace H.Bölla
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.2.4 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3.
1183 : 632 : 631 : 11763
Nika, 16, 1995, c. 1, s. 14.
Zamysleni nad nevhodnym otopem, jehoz pouzivani je casto motivovano financnimi duvody (levny odpadni uhelny kal, zdrazeni odvozu tuheho domovniho odpadu apod.) Pri spalovani plastickych hmot v domacich kamnech se uvolnuji organicke slouceniny chlóru, vcetne i tech vysoce toxickych, ktere krome rady jinych skodlivych ucinku na zdravi prispivaji i ke vzniku rakoviny.
klicova slova: spalovani latek skodlivych; energie tepelna; vytapeni domacnosti
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
1185 : 4200
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 3, s. 4-7.
Obalova technika je soucasti logistiky, tj. oboru, ktery studuje a formuje optimalni podminky materialoveho toku. Hlavni cile logistiky jsou shrnovany v pozadavku, aby urcity material, surovina ci vyrobek byl v prislusny cas na prislusnem miste a to v pozadovane kvalite a za prijatelnou cenu. Je zadouci, aby tato definice optimalniho materialoveho toku byla doplnena pozadavkem minimalizace negativnich ekologickych dopadu hledaneho reseni. Obal plni ve vztahu ke spotrebiteli 3 zakladni funkce: manipulacni, ochrannou a vizualne komunikacni.
klicova slova: obaly
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3.
1185 : 63912 : 422 : 3215
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 4, s. 12-13.
Mezi zavazne problemy soucasne toxikologie, ekotoxikologie a ekologie patri problematika obalovych materialu rozlicnych druhu finalnich vyrobku, ktere se dostavaji na trh. Pozornost je treba venovat latkam, ktere jsou v obalu obsazeny, snadne eliminaci, likvidaci ci recyklaci vlastniho odpadu. Pouziti nevhodnych obalovych materialu a jejich dusledky pro lidske zdravi a zivotni prostredi. Vice pozornosti je treba venovat zdravotni nezavadnosti obalu, moznostem jejich nasledne dekontaminace, ci lepe likvidace, a to u obalu pouzivanych ve vsech odvetvich prumyslu, zejmena vsak v prumyslu potravin.
klicova slova: ekotoxikologie; obaly; technika obalova; recyklace obalu; recyklace odpadu; nezavadnost zdravotni; prumysl potravinarsky
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1.
1185 : 6524 : 653 : 321 : 672
Planeta’95, 3, 1995, c. 3, s. 21-22.
Problematika obalovych odpadu v SRN. Narizeni o zamezeni vzniku odpadu z obalu, ktere vstoupilo v platnost 12. cervna 1991, stanovi, ze obaly se z hlediska objemu a hmotnosti musi omezit na nezbytne nutnou miru, pokud mozno maji umoznovat opetovne pouziti a pokud ne, musi umoznit latkove zhodnoceni. Z hlediska zeleneho bodu je vyznamna druha cast zakona, kde je specifikovana povinnost vyrobce, pripadne distributora, odebrat zpet jednotlive druhy obalu a tyto zhodnotit, tj. opetovne pouzit nebo zajistit jejich recyklaci, a to mimo system verejneho odstranovani odpadu. Podstata zeleneho bodu znamena, ze zneskodneni oznaceneho obalu bylo radne v duchu zakona predplaceno. Zeleny bod tedy nevypovida o ekologicnosti vyrobku, ale pouze o tom, ze za obal takto oznaceny byl uhrazen poplatek za jeho zneskodneni.
klicova slova: R.1991; odpady z obalu; recyklace obalu; oznacovani vyrobku; vyroba; nastroje ekonomicke; G:Nemecko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
1186 : 63912 : 621 : 1321
EKOjournal, 4, 1995, c. 6, s. 6-7.
Problematika sberu a ekologicke likvidace akumulatoru jako zdroje nebezpecneho odpadu. Soucasna neprizniva situace ve sberu a vykupu akumulatoru. Projekt sberu odpadnich autobaterii na celem uzemi Prahy. Magistrat hl. m. Prahy a spolecnost Akuspol s.r.o. Jedinym resenim, v soucasne dobe, je sber baterii do vyznacenych kontejneru umistenych u benzinovych cerpacich stanic.
klicova slova: projekt ekologicky; baterie akumulatorove; sber separovany; G:Praha; O:Magistrat hl.m.Prahy; O:Akuspol s.r.o.
kódy vyuziti: 7.1.2.4.3 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.1.
121 : 43 : 424 : 20 : 653
Uzemni rozvoj, 1, 1995, c. 3, s. 16-20.
Krajina jako vrstvy vztahu. Co tvori terciarni krajinny system. I. Vnimani krajiny spolecnosti. II. Individualni zivot cloveka v krajine. Zakladni postup definovani a hajeni krajinneho razu a jeho ochrany. Jak se projevuje potreba zivotniho teritoria ve spolecenskych vztazich a jejich pravnim prostredi.
klicova slova: krajina; prostredi zivotni cloveka; ochrana krajiny; vztahy spolecenske
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.8.
121 : 431 : 11111 : 1113 : 1114 : 1217
Planeta’95, 3, 1995, c. 1, s. 25-26.
Zakladem zdrave krajiny a tim i zdraveho vyvoje zivych organismu a cloveka je trvala obnovitelnost prirodnich zdroju. Zakladnimi prirodnimi zdroji se rozumi: proudeni vzduchu v prizemnich vrstvach, tepelny rezim prizemnich vrstev pudy, rezim povrchove a podzemni vody a rezim zivin v pude, puda, genofond. Zasady zachazeni se zeleni ve venkovskych sidlech. Hlavni zasady pro praci se zeleni v obcich.
klicova slova: krajina; obnova krajiny; zdroje prirodni; zdroje prirodni obnovitelne; vztah k prirode; puda; voda; ovzdusi; zelen
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
12102 : 424 : 4201 : 138
Politische Ökologie, 13, 1995, c. 41, s. 68-70.
Bioregionalismus: novy ekologicky smer, ktery se intenzivne rozviji pod americkou inspiraci v Evrope, predevsim pak v Nemecku. Pojem bioregionu je nesnadno definovatelny, zhruba jde o vymezeny geograficky celek sobestacny co do vodniho obehu, se stejnou florou a faunou a se spolecnym kulturne-historickym zakladem. Problematicky je prenos tohoto pojmu do evropskeho prostredi, jelikoz v Severni Americe, jak je empiricky zjisteno, se pojem bioregionu dosti presne kryje s regiony osidlenymi v predkolonizacnim obdobi jednotlivymi indianskymi kmeny. Srovnani organizacni struktury a filozofie bioregionalismu v USA a Nemecku.
klicova slova: bioregion; filozofie; bioregionalismus; hnuti ekologicke; G:Amerika severni; G:Evropa; G:Nemecko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4.
12105 : 12106 : 6332 : 4200 : 426
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 10, s. 327-332.
4 fot., 1 tab., 2 lit.
Uzemni systemy ekologicke stability a programy revitalizace ricnich systemu, prave tak jako vytypovani vyznamnych krajinnych prvku se z polohy koncepcni a generelove dostaly do stadia konkretnich realizaci a registraci. Spolecnym cilem techto snah je vytvoreni „zachytne site" pro zachovani ekologicke rovnovahy v krajine. Navrh jednoducheho hodnoceni stabilizacnich funkci krajinnych segmentu - Vyznamny krajinny prvek, - Biocentrum, - Biokoridor, - Interakcni prvek, - Brehovy porost. Klicove ekostabilizacni funkce - funkce polopropustneho filtru, funkce omezujici vliv impaktnich cinitelu, funkce refugia, funkce rezervoaru prvku nahradnich spolecenstev, zakladny sekundarnich sukcesi. Funkce krajinotvorne: funkce estetickeho cinitele, funkce kulturni. Priklad hodnoceni stabilizacni funkce. Interpretace hodnoceni.
klicova slova: krajina; rovnovaha ekologicka; system stability uzemni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
12105 : 1584 : 1545 : 43 : 333
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 5, s. 235-239.
1 tab.
Krajinarske hodnoceni. Zónovani je typologicke cleneni uzemi do souvislych casti podle zvolenych kriterii. Vymezovani zakladnich krajinnych typu CR pro sledovany ucel tesne koreluje s tzv. koeficientem ekologicke stability (KES). KES vyjadruje plosnou relaci mezi ekosystemy formovanymi trvalou vegetaci na jedne strane a mezi plochami zastavenymi a ornych pud na strane druhe podle jednoducheho vzorce. Zóny zvysene pece o krajinu. Koncept Narodni a Evropske ekologicke site. Mozne ekonomicke stimuly pece o krajinu.
klicova slova: krajina; pece o krajinu; zónovani uzemi; zóny pece o krajinu; stabilita ekologicka; site ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
12105 : 424 : 625 : 332
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 4, s. 202-205.
1 obr., 6 lit.
Pod krajinnym obrazem rozumime vizualne vnimatelny celkovy charakter krajiny, tj. tu cast krajiny, kterou muzeme vnimat smysly. V souvislosti s krajinnym obrazem se casto pouziva pojem estetika krajiny. Vnimani krajiny. Metody hodnoceni krajinneho obrazu. V krajinnem planovani se pouzivaji dva druhy metod hodnoceni krajinneho obrazu: 1) metody nezavisle na uzivateli (vedecka analyza obrazu krajiny), 2) metody zavisle na uzivateli (pomoci dotazniku).
klicova slova: estetika krajiny; planovani krajiny; metodika hodnoceni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2.
12105 : 6536 : 1584 : 621
Ziva, 43, 1995, c. 2, s. 50-53.
5 fot.
Rok 1995 vyhlasila Rada Evropy Rokem ochrany prirody 1995, ktery je venovan peci o nechranenou krajinu a o jeji prirodni a kulturni hodnoty. Soustavna a promyslena ochrana krajiny je az dosud posledni (nejvyssi) vyvojovou fazi ochrany prirody. V evropskych zemich je uplatnovano nekolik systemu, ve kterych se snazi ochrana prirody vytvorit zabrany, ktere by udrzovaly krajinu ve stavu ekologicke stability. Nas uzemni system ekologicke stability je podrobne popsan v zakone c. 114/1992 Sb., o ochrane prirody a krajiny. Historicky prehled ochrany prirody v CR.
klicova slova: R.1995; ochrana prirody; vyvoj historicky; ochrana krajiny; akce ekologicke; stabilita ekologicka; zakon o ochrane prirody; system stability uzemni
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1.
12106 : 1584 : 621 : 1311 : 332
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 5, s. 247-249.
Realizace uzemniho systemu ekologicke stability (USES) jako celku je velmi dlouhodobou a postupnou zalezitosti. Projekt USES je periodicky doplnovanym a inovovanym dokumentem. Ma dve nezbytne soucasti: Zakladni dokumentaci a Zmeny a doplnky. Zakladni cast obsahuje nemenna fakta a cile, Zmeny a doplnky jsou vyjadrenim periodickych kontrol skutecneho vyvoje a reakce na nej. Projekt USES obsahuje ve vsech etapach 4 zakladni casti: 1. identifikacni, 2. majetkopravni, 3. biologickou, 4. realizacni. Soubor zasad odvozenych ze zkusenosti se zpracovavanim konkretnich projektu a jejich realizaci.
klicova slova: USES; projekt uzemniho systemu ekologicke stability; dokumentace
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
12106 : 621 : 636 : 2243
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 5, s. 134-139.
10 fot., 8 lit.
Vyvoj prirody ani negativni pusobeni cloveka na cele ekosystemy neznaji administrativni hranice. Vedomi nutnosti chranit rozmanitost bioty a ucinne o ni pecovat v nejsirsim mezinarodnim kontextu se poprve vyrazneji projevilo v ramci Mezinarodniho biologickeho programu (IBP). Prehled dalsich mezinarodnich projektu na podporu ochrany prirody. Ekologicke site v Evrope: vychodiska a cile. Evropska ekologicka sit: predstavy a skutecnost. EECONET v Ceske republice.
klicova slova: ochrana prirody mezinarodni; system stability uzemni; projekt ochrany prirody; Program mezinarodni biologicky; O:Evropska ekologicka sit; G:CR; G:Evropa
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
1211 : 12115 : 1311 : 138 : 6201
Ziva, 43, 1995, c. 3, s. 98-100.
3 fot., 2 obr.
4. svetovy kongres o narodnich parcich a chranenych uzemich v unoru 1992 v Caracasu inicioval zpracovani programoveho dokumentu Parky pro zivot: akce pro chranena uzemi v Evrope. Programovy dokument se cleni do ctyr casti. Z dokumentu vyplyva, ze CR se v oblasti ochrany prirody radi mezi vyspele evropske staty. K realizaci akcniho planu pro chranena uzemi v Evrope byly vypracovany popisy 30 prioritnich projektu. Zvlast vyznamny je pozadavek, aby konference o chranenem krajinnem dedictvi Evropy - prioritni projekt cislo 21 chystany na rok 1996 - byla usporadana v Ceske republice.
klicova slova: R.1992; uzemi chranena; akce ekologicke; plan akcni; dokument programovy; A:Parky pro zivot; kongres mezinarodni; G:Caracas; G:CR; G:Evropa
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.3.3.
1211 : 138 : 2243
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 4-6.
Cerovsky, J., zprac. …
Nejcennejsi oblasti v evropske prirode - chranene krajinne a primorske oblasti - by mely evropske staty integrovat do politickeho rozhodovani v celem spektru vladnich aktivit. Pojednano o planu Parky pro zivot, vypracovanem experty evropskych zemi (institucemi i jednotlivci), ktery obsahuje koncepcni pristupy a nastin vyhledu pro chranena uzemi. Uvedena temata, na ktera se plan soustreduje.
klicova slova: akce ekologicke; uzemi chranena; politika ekologicka statni; A:Parky pro zivot; G:Evropa
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
1211 : 2243 : 1312 : 1583
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 4, s. 184-187.
1 tab., 1 obr.
Potvrzenim vyznamu chranenych uzemi je prijeti Akcniho planu pro chranena uzemi v Evrope, ktery vznikl pod vedenim Komise pro narodni parky a chranena uzemi Svetoveho svazu ochrany prirody. Jeho cilem je zabezpecit primerenou, ucinnou a dobre rizenou sit chranenych uzemi v Evrope na ochranu krajinne a biologicke diverzity tohoto kontinentu. Stav site chranenych casti prirody ve Slovenske republice.
klicova slova: plan Akcni; uzemi chranena; ochrana biodiverzity; ochrana krajiny; G:Evropa; G:SR; O:Svetovy svaz ochrany prirody
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
1211 : 3221 : 4200 : 32100
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 4, s. 28-29.
Pracovni skupina „Snezka" mela za ukol zpracovat material, ktery by jasne vymezil pro jakehokoli zajemce o vstup do privatizacni souteze podminky, za nichz lze na masivu Snezky provozovat lanovou drahu a vrcholovy objekt. V breznu 1995 byl predlozen material „Unosnost Snezky", ktery se zabyva celkem ctyrmi variantami moznych budoucich reseni.
klicova slova: uzemi chranena; doprava; draha lanova; privatizace; G:Snezka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2.
1211 : 4200 : 425
EKOjournal, 4, 1995, c. 3, s. 4-5.
1 obr., 1 mp.
Pripravovana chranena krajinna oblast Javoricka vrchovina (okoli Nove Bystrice, Landstejna - tzv. Ceske Kanady) a vyvoj jejiho osidleni od 1. svetove valky. Kauza nove navrhovaneho „Rekreacniho parku" Rajcherov. Kritika gigantomanie projektu; poukaz na neekologicke nasledky v krajine v souvislosti s ekonomickymi zajmy zrizovatelu (prevazne Holandanu).
klicova slova: uzemi chranena; parky rekreacni; ekologie; ekonomika; G:CHKO Javoricka vrchovina; G:Rajcherov
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.2.1.
1211 : 6536 : 1311
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 9, s. 310-313.
11 tab., 5 lit.
Zakonem c. 114/1992 Sb. byly zmeneny kategorie chranenych uzemi i dalsi zalezitosti postihujici jejich vyhlasovani, peci o ne a odpovednost za jejich prosperitu. Do 1. 1. 1995 bylo vyhlaseno od vydani noveho zakona 108 prirodnich rezervaci a 247 prirodnich pamatek. Publikovany prehled je nejen aktualizaci site chranenych uzemi za uplynulych pet let, ale i ozrejmenim kolik a v jake rozloze je situovano chranenych uzemi v jednotlivych chranenych krajinnych oblastech, narodnich parcich a jednotlivych okresech.
klicova slova: R.1992; R.1995; uzemi chranena; kategorizace uzemi chranenych; legislativa; zakon o ochrane prirody; rezervace prirodni; pamatky prirodni; prehled uzemi chranenych; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
1211 : 6536 : 1311
EKOjournal, 4, 1995, c. 2, s. 19-21.
Pusobnost zakona Ceske narodni rady c. 114/1992 Sb., „O ochrane prirody a krajiny" v Ceske republice. Kategorizace, rozdeleni ci zacleneni uzemi do velkoplosnych a maloplosnych chranenych uzemi. Pripominky k jednotlivym oblastem se tykaji predevsim uzemniho planovani, turismu, dopravy, zemedelstvi, lesnictvi, prumyslu a energetiky. Jednotlive kategorie a jejich procentualni podil z uzemi CR.
klicova slova: uzemi chranena; legislativa; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.5.
121101 : 121105 : 12155 : 6201 : 1583
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 5, s. 11-13.
2 fot.
Charakteristika uzemi Sumavy a historie jeho ochrany od vyhlaseni Chranenou krajinnou oblasti Sumavy v roce 1963 az po jeho zacleneni do mezinarodni site biosferickych rezervaci v roce 1990 a vyhlaseni Narodnim parkem v roce 1991. Charakteristika 3 zón ochrany prirody v Narodnim parku Sumava a dalsi vyznamny ochranny statut vyplyvajici ze zacleneni raselinist mezi tzv. Ramsar sites - mokrady mezinarodniho vyznamu. Mezinarodni konference usporadana ve dnech 11. az 14. 9. 1995 v Prachaticich Ceskym narodnim komitetem Clovek a biosfera a Spravou Narodniho parku a biosfericke rezervace Sumava se zamerenim na interdisciplinarne pojaty trilateralni vyzkum s nazvem „Geobiodiverzita Sumavy".
klicova slova: R.1995; konference; uzemi chranena velkoplosna; parky narodni; rezervace biosfericka; vyzkum ZP; G:CHKO Sumava; G:NP Sumava; G:Prachatice; O:Cesky narodni komitet Clovek a biosfera
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2 : 7.1.3.
121101 : 138 : 636
Panda, 1995, c. 3, s. 12-13.
Rujana: jedna z nejunikatnejsich prirodnich lokalit Baltskeho more. Narodni parky (Jasmund a Vorpommersche Boddenlandschaft) na Rujane a jejich charakteristika. Demograficke, socialni a ekologicke problemy na Rujane. Dosavadni bilance ochrany prirody na tomto uzemi a jeji dalsi perspektiva.
klicova slova: ochrana prirody; parky narodni; G:ostrov Rujana; G:more Baltske; G:NP Jasmund; G:NP Vorpommersche Boddenlandschaft
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2.
121101 : 152 : 1583 : 1176 : 3224 : 53
Geograficke rozhledy, 5, 1995/96, c. 1, s. 22-24.
1 mp.
Charakteristika a zakladni udaje o Krkonosskem narodnim parku a z polske strany k nemu prilehlem uzemi p.n. Karkonoski Park Narodowy. Udaje o geologickem, rostlinnem a zivocisnem profilu Krkonos, unikatni organismy a ekosystemy na tomto uzemi i vysoce rozvinuty stupen biodiverzity. Vliv civilizacne - prumyslovych tlaku na krkonossky region, ktery je soucasti tzv. Cerneho trojuhelniku poznamenaneho dusledky imisni kalamity. Druhotne dopady turistickeho ruchu na stav Krkonosskeho narodniho parku.
klicova slova: uzemi chranena velkoplosna; parky narodni; ekosystem; podlozi geologicke; flora; fauna; biodiverzita; vliv imisi; vliv turistiky; G:NP Krkonose; G:Karkonoski Park Narodowy
kódy vyuziti: 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
121101 : 2243
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 7, s. 242-245.
Informace o aktualnim stavu pripravy bilateralniho narodniho parku na pozadi historickych souvislosti a zhodnoceni argumentu pro jeho zrizeni a uzemni vymezeni. Strucna historie uzemni ochrany Ceskeho Svycarska, Narodni park Sächsische Schweiz.
klicova slova: parky narodni bilateralni; G:NP Ceske Svycarsko; G:NP Sächsische Schweiz
121101 : 2243 : 1119
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 8, s. 259-263.
6 fot., 1 obr., 30 lit.
Vymezeni narodniho parku Ceske Svycarsko (Labske piskovce). Nazev narodniho parku. Resene projekty na uzemi pripravovaneho Narodniho parku Ceske Svycarsko: Floristicka inventarizace, Management lesnich ekosystemu, Biologisch/naturschutzfachliche Untersuchungen an der böhmisch-sächsichen Kirnitzsch, Geologicka mapa Narodniho parku Ceske Svycarsko, Invazni rostliny ve stredni Evrope - srovnani dynamiky sireni a vlivy na prirozene ekosystemy.
klicova slova: parky narodni bilateralni; projekt ekologicky; G:NP Ceske Svycarsko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
121101 : 426
Sumava, 1995, c. 7, s. 1-2.
Posledni desetileti je cela oblast Sumavy pod silnym tlakem abiotickych a biotickych skod, ktere do znacne miry ovlivnila lidska cinnost a to jak drivejsi, tak soucasna. Po vyhlaseni NP Sumava a zejmena vymezeni I. zón NP ovlivnuje stav lesa i ochrana prirody. Stav lesa byl rozhodujicim duvodem k prehodnoceni zonace. Navrh je vyslednici uvahy, ktera hodnoti soucasny a cilovy stav pri uplatneni urcitych kriterii. Porosty, ktere patri do I. zóny. Na principu dynamicke zonace se budou k temto nejcennejsim jadrovym uzemim postupne prirazovat jim podobne casti II. zóny. Praktickym vysledkem navrhovanych uprav zonace je rozbiti dnesnich souvislych a z hlediska ekologicke hodnoty, heterogennich uzemi, zmenseni dnesnich platnych I. zón a predevsim je to zmena pristupu z pasivni ochrany na ochranu aktivni.
klicova slova: uzemi chranena; ochrana prirody; zonace uzemi; parky narodni; G:NP Sumava
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
121101 : 636
Krkonose, 28, 1995, c. 7, s. 10.
1 mp.
Uzemi Krkonosskeho narodniho parku je podle kvality a zachovalosti zivotniho prostredi rozdeleno do ctyr kategorii. Charakteristika, rozloha, navstevni rad.
klicova slova: uzemi chranena; kategorizace uzemi; G:NP Krkonose
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.2.
121101 : 636 : 6362
Nika, 16, 1995, c. 9/10, s. 18-20.
4 fot., 1 mp.
Zakladni udaje o CHKO Beskydy, Aktualni problematika - stavy velkych selem (rys, medved, vlk) v CHKO Beskydy. Snaha obnovit v horach CR primerene stavy velkych selem. Nastin reseni.
klicova slova: uzemi chranena; stav zvere; G:CHKO Beskydy
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
121101 : 636 : 6362 : 425
Nika, 16, 1995, c. 7/8, s. 18-20.
4 fot., 1 mp.
Zakladni udaje o CHKO Zdarske vrchy. Krajina a jeji geologicky zaklad, vody, rostliny a zivocichove. Ctyri zóny podle kvality uzemi a potreby ochrany. 5 narodnich prirodnich rezervaci. Financni zajisteni oblasti.
klicova slova: uzemi chranena; kategorizace uzemi; G:CHKO Zdarske vrchy
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.2.
121101 : 636 : 637 : 2243 : 713
Nika, 16, 1995, c. 9/10, s. 10-12.
Koncepcni program ochrany a tvorby sumavske prirody podle zakona CNR c.114/92 Sb. Usporadani jednotlivych zón ochrany prirody a postup Spravy Narodniho parku a CHKO Sumava. Programy pece o les v NP Sumava. Prace pro verejnost. Podnikatelska cinnost. Mezinarodni spoluprace. Alternativni zemedelstvi.
klicova slova: uzemi chranena; program ochrany prirody; O:Sprava NP a CHKO Sumava; G:NP Sumava; G:CHKO Sumava
kódy vyuziti: 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.2.
121101 : 636 : 70
Krkonose, 28, 1995, c. 2, s. 6-7.
2 fot.
Odpovedi autora - namestka Spravy Krnapu pro ochranu prirody a ekologickou vychovu na otazky: Co privadi ochranu prirody a ekologickou vychovu pod jednu strechu? Kolik pracovniku ma dnes oddeleni ochrany prirody? Dokazi prirodovedci vyvazene zaclenit sva profesni stanoviska a pozadavky do obecnych potreb uzemi narodniho parku, jehoz specifikem je i vysoky pocet mistnich obyvatel? Jaka je situace jinde na svete?
klicova slova: rozhovor; sprava NP; parky narodni; ochrana prirody; vychova ekologicka; G:NP Krkonose
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1.
121101 : 6361
Nika, 16, 1995, c. 4, s. 10.
1 mp.
V Ceske republice je 24 chranenych krajinnych oblasti o celkove vymere 10 274 km2 (13 % plochy CR). Zakladni informace o CHKO CR a strategie dalsiho rozvoje: Co jsou chranene krajinne oblasti, Kolik jich je a bude, Jak se vymezuji, Jake jsou nastroje zvysene pece o krajinu a prirodu v CHKO, Jake je poslani sprav CHKO.
klicova slova: oblasti chranene krajinne; stav vyvoje; pece o krajinu; ochrana prirody; nastroje ekologicke; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
121101 : 6536 : 121117 : 1383
Geograficke rozhledy, 5, 1995/96, c. 1, s. 6-8.
1 mp.
Charakteristika pojmu „velkoplosne chranene uzemi" v ceske legislative. Pocet a charakteristika velkoplosnych uzemi v Evrope k 27. 6. 1994. Rust site evropskych chranenych uzemi v casovem meritku - obecna je tendence od malych k velkym chranenym utvarum. Struktura a kategorie chranenych uzemi v Evrope v porovnani s ostatnim svetem a ceskymi pomery. Pomer mezi puvodnosti a akulturovanosti v charakteristice chranenych uzemi. Zakladni rysy Akcniho planu pro chranena uzemi v Evrope v roce 1994.
klicova slova: R.1994; uzemi chranena; uzemi chranena velkoplosna; Plan akcni pro chranena uzemi v Evrope; legislativa ZP; G:Evropa; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
121101 : 70 : 724
Krkonose, 28, 1995, c. 4, pril., s. IV.
Rok ochrany prirody poprve vyhlasen Radou Evropy v roce 1970, podruhe v roce 1995 - ochrana prirody i mimo chranena uzemi. Souteze pro deti a mladez vyhlasene Spravou KRNAPu v ramci Evropskeho roku ochrany prirody 1995.
klicova slova: R.1970; R.1995; akce ekologicke; ochrana prirody; vychova ekologicka; soutez; A:Evropsky rok ochrany prirody; O:Sprava KRNAP
kódy vyuziti: 7.1.3.0.1 : 7.1.3.2.
121102 : 1311
Veronica, 9, 1995, c. 1, pril., s. VIII-X.
1 mp., 1 fot.
Deleni maloplosnych chranenych uzemi do ctyr kategorii: narodni prirodni rezervace (NPR), prirodni rezervace (PR), narodni prirodni pamatka (NPP) a prirodni pamatka (PP). Na uzemi CHKO Beskydy je 32 vyhlasenych maloplosnych chranenych uzemi (MCHU) o vymere 1 066 ha. 66 ha pripada na Valasske muzeum v prirode.
klicova slova: uzemi chranena maloplosna; kategorizace uzemi chranenych; muzea v prirode; G:CHKO Beskydy; O:muzeum Valasske
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.4.
121105 : 6201 : 621 : 2243
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 6, s. 197-198.
Koncepcnim dokumentem pro dalsi rozvoj biosferickych rezervaci (BR) se stal „Akcni plan pro biosfericke rezervace". Cilem Akcniho planu bylo naznacit cesty k soubeznemu plneni zakladnich funkci kazde rezervace. Potreba vyhodnotit zkusenosti s aplikaci Akcniho planu 1989, nezbytnost sjednotit a zprisnit kriteria pro vyber dalsich BR a posoudit jejich roli pri reseni vztahu mezi prirodnim prostredim a mistnim obyvatelstvem, patrily mezi hlavni duvody svolani 2. mezinarodni konference o biosferickych rezervacich ve spanelske Seville ve dnech 20. - 25. brezna 1995. Stezejnim dokumentem konference byla tzv. Sevillska strategie. V platnosti zustavaji zakladni vzajemne propojene funkce BR: ochrana prirodniho prostredi, rozvoj, logistika, jadrova zóna, prechodna zóna. Deset vychozich principu, na nichz byla postavena Sevillska strategie.
klicova slova: R.1989; R.1995; konference; rezervace biosfericka; plan Akcni; strategie Sevillska; G:Spanelsko; G:Sevilla
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
121105 : 6536 : 2242 : 1583 : 70
Krkonose, 28, 1995, c. 1, s. 14-15.
V roce 1970 vyhlasilo UNESCO mezinarodni program „Clovek a biosfera". Zaklady ke vzniku koordinovane svetove site narodnich parku, biologickych rezervaci a chranenych uzemi, kde by ochrana mela byt propojena s vyzkumnou cinnnosti a ekologickou vychovou. Mezinarodne zavazny dokument „Akcni plan pro biosfericke rezervace" (r. 1984). V soucasne dobe je evidovano pres 300 biosferickych rezervaci v 75 statech sveta. Z Ceske republiky byly zarazeny ctyri, patou tvori bilateralni Biosfericka rezervace Krkonose/Karkonosze. Celkova rozloha teto rezervace dosahuje pres 600 km2, na uzemi zije temer 27 tisic obyvatel. V Krkonosich byly vybrany vyznamne ornitologicke lokality a mokrady jako soucast celosvetoveho programu na ochranu biologicke rozmanitosti - GEF.
klicova slova: R.1970; R.1984; biosfera; rezervace biosfericka; plan Akcni; G:CR; G:Krkonose
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1.
121105 : 6536 : 645
Krkonose, 28, 1995, c. 2, s. 24.
1 fot.
Charakteristika Chranene krajinne oblasti Palava, zrizene v roce 1976 se sidlem spravy v Mikulove. Co biosfericka rezervace je a co prinasi obyvatelum oblasti? Dodrzovani a naplnovani zakladnich povinnosti danych pro uzemi evropskych biosferickych rezervaci vladou pred rokem 1989. Kvalitativni zmeny legislativy a kontroly plneni zakladnich povinnosti danych pro uzemi evropskych biosferickych rezervaci po roce 1989, kdy vstoupily v platnost nove zakladni ochranarske normy a novy zakon o ochrane prirody a krajiny c. 114/1992 Sb. Priklad firmy Biocont Laboratory z Brna, ktera vede koncepcni kampan za presvedceni mistnich producentu vin pro biologicke formy obhospodarovani vinic.
klicova slova: R.1976; R.1989; R.1992; G:CHKO Palava; rezervace biosfericka; legislativa ZP; ochrana prirody; prumysl vinarsky; metody pestitelske
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1.
121105 : 654 : 2242 : 2235
Krkonose, 28, 1995, c. 4, s. 25.
Krivoklatsko bylo v roce 1977 zarazeno do seznamu biosferickych rezervaci v ramci programu UNESCO „Clovek a biosfera"(MAB). Charakteristika a cile programu MAB, charakteristika Krivoklatska.
klicova slova: R.1977; rezervace biosfericka; program MAB; G:CHKO Krivoklatsko; O:Organizace spojenych narodu pro vychovu, vedu a kulturu
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4.
12111 : 121105 : 703
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 2, s. 3-6.
1 gr., 1 mp.
Historie Krkonosskeho narodniho parku od jeho vyhlaseni az po soucasnost. Uzemni cleneni, uzemni plan a rozsah pravomoci statni spravy. Hlavni smery cinnosti Spravy Krnapu a jeji organizacni usporadani. Zacleneni do mezinarodni spoluprace, hlavni cile v soucinnosti s legislativou. Bilateralni biosfericka rezervace Krkonose-Karkonosze zarazena do mezinarodni site v roce 1992. Prehled hlavnich cilu BR, mj. i ekologicka vychova a vzdelavani. Aktualni problemy Krnapu a jeho ochranneho pasma.
klicova slova: parky narodni; rezervace biosfericka; sprava statni; sprava CHKO; G:NP Krkonose
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.2.
12112 : 2235 : 14 : 1406 : 153 : 152 : 4200 : 425
Planeta’95, 3, 1995, c. 4, s. 26-27.
1 tab., 1 fot.
Proverka CHKO Jeseniky byla vyznamna vzhledem k moznostem objektivniho zhodnoceni centralni casti Jeseniku, ktera je rekreacne intenzivne vyuzivana v letnim i zimnim obdobi. Byla zamerena zejmena na mozne ovlivnovani ci ohrozovani samotnych biotopu a nasledne ekosystemu aktivitami v nevyrobni i vyrobni cinnosti. Plan a prubeh komplexni proverky. Vysledky byly vyhodnoceny zaverecnou zpravou, ktera je k dispozici na Ceske inspekci zivotniho prostredi: shrnuti v ochrane vod, shrnuti v odpadovem hospodarstvi, shrnuti v ochrane prirody, shrnuti v ochrane lesa, shrnuti v ochrane ovzdusi.
klicova slova: zpravy ZP; prostredi zivotni; stav ZP; biotopy; ekosystem; O:Ceska inspekce ZP; G:CHKO Jeseniky
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
12112 : 2235 : 623 : 622 : 625
Planeta’95, 3, 1995, c. 4, s. 28-29.
Ceska inspekce zivotniho prostredi provedla v obdobi brezen - srpen 1994 komplexni proverku uzemi CHKO Palava a uzemi navrhovaneho k jejimu rozsireni. Proverka probehla ve ctyrech etapach, v nichz byl hodnocen dochovany stav prirody, posuzovany ruzne negativni vlivy, kontrolovano dodrzovani zakladnich a blizsich ochrannych podminek danych zakonem a prislusnymi vyhlaskami. Vzhledem k vysledkum proverky, po zvazeni vsech okolnosti a za predpokladu dodrzeni uvedenych podminek CIZP doporucila CHKO Palava o navrhovane uzemi rozsirit.
klicova slova: R.1994; zpravy ZP; stav ZP; hodnoceni ZP; G:CHKO Palava; O:Ceska inspekce ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
12112 : 421 : 3211 : 3214
Priloha casopisu Veronica pro Spravu CHKO Moravsky kras. Historie vzniku CHKO. Ochrana jeskyni. Kvalita vody. Lesy. Vybrana zvlaste chranena uzemi. Zemedelstvi. Zivocichove. Tezba nerostnych surovin. Pracovnici Spravy CHKO Moravsky kras, adresa pracoviste.
klicova slova: uzemi chranena; O:Sprava CHKO Moravsky kras; G:CHKO Moravsky kras
kódy vyuziti: 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.3.0.2.
12112 : 421 : 3224
Veronica, 9, 1995, c. 1, pril., s. IV-VII.
5 fot.
CHKO Beskydy byla zrizena v roce 1973 na uzemi 1 160 km2 a je soucasti karpatske soustavy. Vyznamny zdroj povrchovych vod. Prirodovedny vyznam. Rekreacni funkce uzemi.
klicova slova: R.1973; ochrana prirody; uzemi chranena; G:CHKO Beskydy
kódy vyuziti: 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.3.0.2.
12113 : 657 : 154
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 2, s. 35-38.
6 fot., 1 tab., 12 lit.
Smyslem monitorovani stavu prirodnich spolecenstev v urcitych periodach je zachytit dynamiku vyvoje sledovanych spolecenstev a odvodit z ni urcite zakonitosti, kterymi se spolecenstvo ridi. Rozsahly a podrobny monitoring pralesovitych rezervaci u nas zacal v sedmdesatych letech ing. Eduard Prusa, CSc., ktery provedl podrobna setreni ve 13 pralesovitych rezervacich. Prehled setreni provadenych pri „zakladnim monitoringu". Zpracovani vysledku.
klicova slova: rezervace prirodni; pralesy; monitorovani ekosystemu; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4.
12114 : 6536 : 1311
Geograficke rozhledy, 5, 1995/96, c. 1, s. 9-10.
Tab.cet.
Definice zvlaste chranenych uzemi podle zakona c. 114/1992 Sb. a jejich rozdeleni podle tohoto zakona na prirodni rezervace a prirodni pamatky. Charakteristika prirodnich rezervaci (provazanost geologie a ekosystemu) a prirodnich pamatek (predmetem ochrany je jen jedna slozka). Zakladni rysy site chranenych uzemi pred rokem 1992 a jejich rekategorizace po vydani noveho zakona. Kompetence ve vyhlasovani chranenych uzemi a dalsi pece o jejich prosperitu. Tabulkovy prehled jednotlivych druhu chranenych oblasti na uzemi Ceske republiky podle stavu k 1. 1. 1995.
klicova slova: R.1992; R.1995; uzemi chranena zvlaste; pamatky prirodni; rezervace prirodni; oblasti chranene krajinne; legislativa ZP; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
12115 : 6536 : 1311
Geograficke rozhledy, 5, 1995/96, c. 1, s. 12-13.
1 mp.
Tradice ochrany prirody a zivotniho prostredi. Uplatneni principu druhove ochrany a principu uzemni ochrany. Legislativni upravy ochrany prirody a zivotniho prostredi v Ceske republice. Postaveni prirodnich parku v legislative a struktura dalsich chranenych celku. Charakteristika tzv. oblasti klidu a jejich rozmisteni na uzemi Ceske republiky.
klicova slova: ochrana prirody; ochrana uzemi; parky prirodni; legislativa ZP; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.1.
1212 : 12133 : 138 : 4200 : 53 : 140
100 a 1 zahranicni zajimavost, 32, 1995, c. 7, s. 10-12.
5 fot.
Patnacticlenna mezinarodni posadka lodi Greenpeace chce vyburcovat obyvatele Amazonasu, aby protestovali proti bezohlednemu drancovani destneho pralesa. V letech 1980-1990 byly ve svetovem meritku kazdorocne vymyceny porosty destnych pralesu o rozloze zhruba 170 000 km2. V obdobi let 1971-1990 byly jen v destnem pralese v povodi Amazonky vytezeny vice nez tri miliony krychlovych metru tropickych drevin. Hrozici klimaticka katastrofa je dusledkem teto „zlate horecky". (Podle FOCUS, Mnichov).
klicova slova: akce protestni; pralesy destne; tezba dreva; vliv na klima; statistika; O:Greenpeace; G:Amazonas
kódy vyuziti: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1.
1213 : 1583
Veronica, 9, 1995, c. 1, s. 22-23.
2 obr.
Nazory a zkusenosti s peci o biodiverzitu, genove zdroje a jejich reprodukci v nasich lesich. Prace soukrome Lesni seminarsko-slechtitelske stanice Muchovice v Beskydech.
klicova slova: lesy; ochrana biodiverzity; stanice seminarsko-slechtitelske; G:Muchovice v Beskydech
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.1.1.
1213 : 15901 : 656 : 1592
La Recherche, 26, 1995, c. 279, s. 868-869.
Lit.2.
Soucasny stav lesu v severnim pasmu na severni polokouli, predevsim v Kanade, a jejich vliv na vyvoj globalniho uhlikoveho cyklu v prirode, resp. na obecnou klimatickou situaci. Dosavadni vyzkumy severskych lesu - instalace mericich aparatur na podzim 1993. Podil kanadskych univerzit na vyzkumnych projektech a spoluprace biologu a meteorologu.
klicova slova: R.1993; vyzkum ekosystemu; lesy severske; vliv na klima; skola vysoka; G:Kanada
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.4.
1213 : 311 : 66
Vychovavateľ, 40, 1995, c. 3/4, s. 41-42.
Tradice Vanoc a vanocnich stromku.
klicova slova: mysleni ekologicke; lesy; stromy; cinnost lidska
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.2 : 7.1.3.0.3.
1213 : 425 : 12133 : 6360
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 5, s. 38-39.
1 tab., 1 fot.
Udaje o zmenach rozlohy lesu na Zemi, o stavu lesnich porostu v ruznych castech sveta. Priciny negativnich zmen v oblasti hospodarske a legislativni, v nedokonale danove regulaci a z duvodu chybejiciho systemu ekologickeho ovlivnovani hospodarskych planu s domyslenim jinych alternativ umoznujicich dobre hospodarit s lesnim bohatstvim. Dramaticka situace zejmena v tropickych destnych pralesich Jizni Ameriky, centralni Afriky a jihovychodni Asie. Podstata ucelneho hospodareni s lesy v Kanade. Tabelarni vyjadreni stupne poskozeni lesnich porostu v Evrope podle udaju EU z roku 1992.
klicova slova: lesy; lesy destne; pece o lesy; G:Amerika; G:Afrika; G:Asie; G:Evropa
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
1213 : 622 : 57 : 32121 : 645
Planeta’95, 3, 1995, c. 3, s. 29-31.
Lit.1.
Cile lesnicke politiky CR jsou zejmena: a) zakladni strategicke cile - Obnoveni a udrzeni stabilnich lesnich ekosystemu, - Uplatneni principu trvale udrzitelneho hospodareni, - Zachovani lesa jako trvale obnovitelneho prirodniho zdroje; b) dlouhodobe dilci cile; c) kratkodobe cile. S lesnickou politikou uzce souvisi snaha odvetvi lesniho hospodarstvi MZe iniciovat program, pracovne nazvany „Drevo pro zivot". Ucelem programu by melo byt dokonale vyuziti drevnich zasob, ktere je mozne z lesu trvale udrzitelne odebirat na zaklade etatu, tj. doporucene vyse mytni tezby.
klicova slova: politika ekologicka; politika lesnicka; lesy; lesnictvi ekologicke; program MZe Drevo pro zivot; O:Ministerstvo zemedelstvi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.1.
12151 : 154 : 1585 : 11764
100 a 1 zahranicni zajimavost, 32, 1995, c. 9, s. 46-48.
Leta znecistovani, nadmerneho rybolovu a intenzivni prumyslove vyroby privedla Stredozemni more do kritickeho stavu. Problem je tak vazny, ze nektere casti more jsou uz zcela bez zivota. Nejvaznejsim problemem je eutrofizace - znecistovani more chemickymi latkami s hnojivymi ucinky, ktere vede v letnim obdobi k bourlivemu rustu ras. Nejvetsi eutrofizace se vyskytuje v severni casti Jaderskeho more. Neni vylouceno, ze prumyslove chemikalie oslabily imunitni system delfinu a v dusledku toho v letech 1990-1992 vyhynulo nekolik tisic pruhovanych delfinu hojne se vyskytujicich ve Stredozemnim mori. Stredomorska krize vznikla spolecnym pusobenim jedu a narusenim prirodniho prostredi v severozapadnim sektoru more, zvysujici se populaci a rychle rostouci ekonomikou Vychodu a Jihu. Zkazu prinaseji i turiste. Lidska aktivita ohrozuje i zver na sousi - zelvy a tulene. (Podle New Scientist, Londyn).
klicova slova: more; ekosystem vodni; vliv antropogenni; eutrofizace; G:more Stredozemni; G:more Jaderske
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
121521 : 4200 : 140 : 136
100 a 1 zahranicni zajimavost, 32, 1995, c. 6, s. 31-33.
3 fot.
Aralske jezero, puvodne ctvrta nejvetsi vnitrozemska vodni plocha, dnes umira. Do roku 1989 prislo o polovinu sveho objemu a tretinu plochy. Dusledkem stoupajici slanosti vody vymizely puvodni i nove nasazene druhy ryb. Pricinou je rozsahle odcerpavani vod rek Amudarja a Syrdarja do systemu zavlazovani bavlnikovych plantazi. Nejrealnejsim resenim situace by bylo omezit zavlazovani a vratit tak vodu zpatky do rek nebo obratit tok sibirskeho Irtyse do Stredni Asie.
klicova slova: R.1989; jezera; ekosystem vodni; stav vyvoje; G:jezero Aralske
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
121521 : 731
Nika, 16, 1995, c. 5/6, s. 18-19.
3 mp.
Informace prevzate z monotematickeho cisla casopisu People and the Planet (2/1995, vydava WWF) venovaneho jezerum planety Zeme. Sledovano znecisteni vody, stav kysliku, flora a fauna jezer, dopad na lidskou populaci. Kaspicke more, Aralske jezero, Viktoriino jezero.
klicova slova: jezera; informace ekologicke; znecisteni vody; stav kysliku; flora; fauna; G:more Kaspicke; G:jezero Aralske; G:jezero Viktoriino
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
12153 : 11764 : 12105
Geograficke rozhledy, 4, 1994/95, c. 4, s. 103-104.
Zakladni charakteristika ekologicke situace ve strednim Polabi mezi Pardubicemi a Hradcem Kralove. Zakladni zdroje znecisteni v teto lokalite: prumysl, mestske aglomerace, zemedelstvi. Namerene hodnoty sledovanych znecistujicich latek a jejich vyhodnocovani. Vliv znecisteni na stav reky - jde o oblast, ktera Labe zavazne poskozuje.
klicova slova: toky vodni; znecisteni Labe; zdroje znecisteni vod; stanoveni latek znecistujicich; G:Labe; G:Polabi stredni
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
12154 : 621 : 1219 : 2243
Panda, 1995, c. 3, s. 6-7.
Grüne Donau - zeleny Dunaj: mezinarodni projekt, jehoz cilem je zhodnoceni kvality prirodnich lokalit v povodi Dunaje. Prvni vysledky dosazene vyzkumem dunajske delty u Cerneho more. Prace Institutu pro vyzkum dunajske delty v rumunskem meste Tulcea. Deskripce jednotlivych vyzkumu a jejich rozsahu a smerovani.
klicova slova: toky vodni; povodi toku mezinarodnich; projekt mezinarodni; projekt Grüne Donau; O:Institut pro vyzkum dunajske delty; G:Dunaj; G:more Cerne; G:Tulcea; G:Rumunsko
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
12154 : 633 : 621 : 4200 : 425
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 3, s. 8-10.
1 tab., 3 gr.
Prestoze plocha povodi Dunaje v Ceske republice zaujima jen 21 119 km2 je CR mezinarodne aktivni v ochrane teto reky. Podily jednotlivych statu na plose povodi, rozdeleni podle poctu obyvatel a podle vyuzivani vodnich zdroju. Umluva o spolupraci pri ochrane a unosnem vyuzivani Dunaje. Mezinarodni komise a rada dokumentu. Opatreni na ochranu Dunaje vychazejici ze dvou hlavnich principu: znecistovatel plati a principu prevence.
klicova slova: ochrana vod; povodi toku mezinarodnich; spoluprace mezinarodni; G:Dunaj; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2.
12154 : 695 : 723
Sumava, 1995, c. 7, s. 18-19.
2 tab., 1 fot.
Prehled o vyznamu a vyskytu vody v prirode. Pro potreby zakladniho hydrologickeho vyzkumu bylo zrizeno v blizkosti Zdikova experimentalni lesni povodi. Zakladni ramec vodni bilance kazdeho lesniho ekosystemu tvori tri polozky: srazky, celkovy vypar a odtok vody. Na zminenem malem lesnim povodi jsou soustavne mereny srazky a povrchovy odtok. Z vysledku mereni a hydrologickych kalkulaci vyplyva, ze sumavske lesy spotrebuji v rocni bilanci temer dve tretiny vody, pouha jedna tretina vody odteka z povodi a napaji ricni system.
klicova slova: povodi; vyzkum hydrologicky; ekosystem lesni; bilance vodni; G:Sumava; G:Zvikov
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
12155 : 1581 : 622 : 636 : 2243
Europe Environment - Document. Supplement to Europe Environment, 1995, c. 456, s. 1-24.
Komunike Evropske komise ze 30. 5. 1995, prijate na navrh R. Bjerregaarda, komisare EU pro ekologii, ohledne „moudreho vyuziti a konzervace mokradu". Obecny uvod: mokrady, jejich ekonomicke a ekologicke aspekty. Struktura komunike: definice mokradu, postoj EU k tomuto problemu, ekologicke skody zpusobovane na techto lokalitach, dosud uzivana opatreni a jejich integrace do ekologicke politiky EU, politicke instrukce. Zavery vyvozovane z jednotlivych studii, porizenych prostrednictvim EU. Podpora ekologicke politiky na lokalitach mokradu ve stredni a vychodni Evrope.
klicova slova: R.1995; mokrady; G:Evropa stredni; G:Evropa vychodni; O:Evropska unie; O:Evropska komise
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
1218 : 138 : 11111 : 4200
Geograficke rozhledy, 4, 1994/95, c. 1, s. 18-19.
Lit.5.
Problem tzv. desertifikace, ktery se od 70. let dostava do popredi predevsim v oblasti Sahelu (subsaharska Afrika). Desertifikace - pojem oznacujici proces prudke redukce biologicke produktivity a kvality pudy vedouci ke vzniku pouste. Souvislost ekologicke krize v Sahelu s celkovou situaci v Africe. Zpusoby interpretace sahelskeho problemu. Vliv klimatickych zmen na desertifikaci. Historicko-ekonomicky vyvoj Sahelu a jeho etnicke aspekty ve vztahu k ekologicke situaci. Mozne zpusoby reseni sahelske krize.
klicova slova: oblasti suche; puda poustni; zmeny klimaticke; krize ekologicka; desertifikace; G:Afrika; G:Sahel
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2 : 7.1.2.6.1.2.
122 : 1221 : 11211 : 12202 : 424 : 425 : 3223
Planeta’95, 3, 1995, c. 11/12, s. 42-43.
Nove obytne soubory budovane od konce padesatych let do pocatku devadesatych let (v soucasne dobe v nich bydli cca 30 procent obyvatelstva CR) predstavuji nejen urbanisticke a ekonomicke problemy, ale i problemy sociologicke a demograficke. U nas i v zahranici byla provedena rada sociologickych setreni. V clanku jsou uvedeny novejsi vysledky empirickeho zkoumani v oblasti architektury a bydleni v novych obytnych souborech - problemy sidlist, kvalita zivotniho prostredi jak je vnimana uzivateli. Humanizace obytnych souboru; snaha eliminovat negativni jevy v sidlistich; koncipovani nove obytne zastavby. Bydleni v nizkopodlazni koncentrovane zastavbe.
klicova slova: sidla; stavby; architektura; bydleni; problematika socialni; problematika demograficka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.4.2.2.
122 : 3223 : 631 : 651 : 425
Uzemni rozvoj, 1, 1995, signalni cislo, s. 15-16.
Na zaklade dlouhodobych pruzkumnych praci pripravuje Ustav uzemniho rozvoje vladni dokument „Program regenerace panelovych sidlist", ktery by vytvoril prostor pro zajisteni organizacnich a ekonomickych podminek regenerace panelove sidlistni zastavby. Cilem dokumentu je postupna koncepcni premena sidlist v plnohodnotne mestske casti, poskytujici harmonicky vyvazene, ekologicke a bezpecne misto pro zivot jejich obyvatel. Za ucelem financovani pripravy, zpracovani a realizace programu regenerace panelovych sidlist se doporucuje zridit specialni financni fond.
klicova slova: sidla lidska; vystavba bytova; utvary sidelni; program obnovy; Program regenerace panelovych sidlist; O:Ustav uzemniho rozvoje; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
12215 : 1545 : 12202 : 4200
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 1, s. 16-21.
2 tab., 10 lit.
Zmena tvarnosti a struktury krajiny uzce souvisi s jeji postupnou urbanizaci a tvorbou sidel. Proces urbanizace krajiny a dynamicky narust lidske populace souvisi i s postupnym ubyvanim lesa. Struktura urbanizovane krajiny. Ekologicka charakteristika sidel. Kulturni fytocenózy jako soucast urbanni vegetace.
klicova slova: ekologie mest; krajina urbanizovana; utvary sidelni; vegetace
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
1222 : 125: 15905 : 2235
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 5, s. 170-172.
1 fot.
V kvetnu 1991 prijala vlada CR Program obnovy vesnice. Charakter venkovskeho zivota nuti cloveka myslet v sirsich souvislostech mista a casu, dava mu nahlednout hlubsi smysl zivota a vede ho ke starosti o svet. Ukolem vladniho programu obnovy vesnice bylo a je tuto starost podporit a zasadit ji do celosvetoveho hledani cesty k trvale udrzitelnemu rozvoji spolecnosti. Praktickym cilem Programu je podnitit a podporovat obyvatele vesnic a jejich samospravy v jejich snahach.
klicova slova: R.1991; vesnice; program statni; Program obnovy vesnice; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4.
1227 : 12202 : 333 : 3211 : 53 : 638
Zpravy pamatkove pece, 55, 1995, c. 3, s. 83-94.
Vyvoj osidleni ceskeho venkova v 19. a 20. stoleti a jeho ztelesneni v lidove architekture. Historie prvnich pokusu o konzervaci specifickych rysu venkovskeho stavitelstvi: narodopisne, architektonicke vystavy a vytvareni prvnich skanzenu. Promeny stavitelstvi v pohranici po odsunu Nemcu. Rozvoj kolektivizace a socialistickeho zemedelstvi a jeho vliv na architektonicky profil venkova. Kladne a zaporne typy pristupu k lidove architekture. Organizace zachrannych vyzkumu a role pamatkovych uradu. Osudy venkovske architektury v postkomunistickem obdobi.
klicova slova: architektura lidova; oblasti venkovske; vesnice; vyvoj historicky; vyvoj spolecnosti; skanzeny; pece pamatkova
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.2 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4.
1227 : 12202 : 6538
Zpravy pamatkove pece, 55, 1995, c. 9, s. 372.
2 obr.
Dne 24. 5. 1995 vlada Ceske republiky svym usnesenim c. 299 rozhodla o prohlaseni 60 souboru lidove architektury za pamatkove rezervace, ktere pri blizsim pohledu nejen reprezentuji typologickou bohatost lidoveho stavitelstvi u nas, ale take dokumentuji variabilitu pudorysne struktury sidel, ruznost pouziteho stavebniho materialu a druhovou pestrost hospodarskych a technickych lidovych staveb. Jaky bude jejich dalsi osud, jake budou stanoveny podminky a rezim ochrany, jak se bude postupovat v pripade jejich nedodrzovani a kolik financnich prostredku bude pridelovano na jejich udrzbu a zachranu, o tom rozhodnou jednani v nejblizsi budoucnosti.
klicova slova: R.1995; rezervace pamatkova; architektura lidova; oblasti venkovske; vesnice; legislativa
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.2 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.4.
125 : 425 : 426 : 636 : 23100 : 621
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 5, s. 158-159+162-166.
Stav venkovske krajiny ma - vzhledem k jejimu vysokemu podilu na pudnim fondu - rozhodujici vliv na celkovy stav prirody i na kvalitu zivotniho prostredi cloveka. Naruseni ekologickych, ekonomickych a socialnich funkci venkovske krajiny. Cilem programu trvale udrzitelneho hospodareni ve venkovske krajine je: I. Revitalizace venkovske krajiny, II. Trvale udrzitelne ekonomicke vyuzivani venkovske krajiny, III. Kulturni a socialni rozvoj venkovskeho obyvatelstva. Zakladni vychodiska programu. Dilci programy.
klicova slova: krajina venkovska; program trvale udrzitelneho hospodareni ve venkovske krajine; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
127 : 1112 : 2235 : 631 : 621
Planeta’95, 3, 1995, c. 5/6, s. 16-17.
V ramci Programu pece o zdravi MZP CR byl v letech 1993 - 1994 resen ukol (GA MZP 895/93) Studium elektrickych charakteristik umeleho ovzdusi jako jedne z pricin sick-building syndromu ve vztahu k materialum obytnych a pracovnich interieru. Z hlediska elektrizovatelnosti se rozdeluji latky podle povrchoveho odporu na antistaticke, omezene elektrizovatelne a elektrizovatelne. Materialy, ktere jsou z hlediska ochrany ionizace ovzdusi v interieru zadouci.
klicova slova: R.1993; projekt; prostredi vnitrni; pole elektromagneticke; materialy stavebni; pece o zdravi; O:Ministerstvo ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.2.3.
127 : 1113 : 422
Domov, 35, 1995, c. 8, s. 30.
1 tab.
Vlhky vzduch je tvoren smesi sucheho vzduchu a vodni pary. Velicinou, ktera udava, do jake miry je vzduch vodni parou nasycen, je tzv. relativni vlhkost vzduchu. Nasyceni vodni parou je zavisle na teplote. V interieru je zdrojem vlhkosti clovek a jeho aktivity. Optimalni vlhkost vzduchu v byte je 30 az 70 procent. Nepriznive dusledky nizke i vysoke relativni vlhkosti vzduchu. Zdroje vodni pary v byte.
klicova slova: stavby obytne; prostredi vnitrni; vlhkost vzduchu; hygiena zdravotni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.3.
127 : 141 : 11211 : 1113 : 632
Domov, 35, 1995, c. 4, s. 34.
Zivotni prostredi ovlivnuji take materialy a technologie pouzivane ve stavebnictvi na konstrukce, povrchove upravy a prvky vybaveni domacnosti ci pracoviste. Vznik jednotlivych slozek interniho mikroklimatu, jejich vliv na organismus a moznosti predchazeni jejich negativnim ucinkum. Ovzdusi v interieru. Ionizace vzduchu, jeji ovlivneni konstrukci obvodoveho plaste. Ucinky aeroiontu na lidsky organismus.
klicova slova: stavby obytne; prostredi vnitrni; ovzdusi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2.
127 : 311 : 312 : 4200 : 422
Domov, 35, 1995, c. 11, s. 36-37.
8 fot.
Termin bionabytek - nabytek z prirodnich materialu vcetne spoju bez pouziti pojiv a laku na chemicke bazi. Ekologicky nabytek (termin dosud nepresne vymezen, rozdilne spotrebitelske hodnoceni) - pouziti prirodnich materialu s vyuzitim technologickeho postupu, ktery spotrebuje adekvatni mnozstvi materialu a energie; mel by byt recyklovatelny. Zdravotni hledisko - dochazi k rozporu, alergeny jsou i nektere prirodni latky pouzivane casto pri vyrobe bionabytku.
klicova slova: nabytek; zdravi lidske; alergie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.4.3.
127 : 3223 : 420031 : 423
Domov, 35, 1995, c. 1, s. 32-35.
9 fot.
Ekologicke aspekty prosazovane v oblasti bytoveho textilu - ekologicky design. Preferovana jsou prirodni barviva a duraz je kladen na maximum prirodniho vlakna. Dezenova inspirace africkou kulturou a evropskym folklórem. Proste motivy vzoru a znovuobjeveni jednoduchosti. Cilem je omezeni spotreby, uzivani veci co nejdele, objevovat hodnotu starych predmetu a kupovat jen vyrobky s dlouhodobou uzitnou hodnotou.
klicova slova: bydleni; stavby obytne; stranka esteticka; stranka ekologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.3.6 : 7.1.2.4.1.3 : 7.1.2.4.2.1.
127 : 3341 : 4200
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 1, s. 5.
Vysledky akce Greenfreeze realizovane hnutim Greenpeace s cilem seznamit nasi verejnost s novym typem ekologicky nezavadnych chladnicek s chladici naplni izobutanem.
klicova slova: akce ekologicke; projekt Greenfreeze; vyrobky ekologicke; O:Greenpeace; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
127 : 3341 : 6524 : 4200
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 2, s. 8-9.
2 fot.
Ceska kancelar Greenpeace prispela projektem Greenfreeze k podpore dovozu a k propagaci prodeje chladnicek neobsahujicich atmosfere skodici latky. Problemy znesnadnujici dovoz techto lednicek. Informace o turne anglicke pobocky Greenpeace po Anglii a dalsich evropskych zemich (i CR), ktere bylo urceno predevsim odbornikum a organizacim ovlivnujicim nejvetsi merou, jake chlazeni se bude v nejblizsi dobe pouzivat.
klicova slova: akce ekologicke; projekt Greenfreeze; vyrobky ekologicke; O:Greenpeace; G:Velka Britanie; G:Evropa; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
127 : 4200
Domov, 35, 1995, c. 7, s. 18-23.
6 fot.
Odbornici - designeri, architekti, vyrobci nabytku a zastupce Ceskeho ekologickeho ustavu prispeli do ankety casopisu Domov svymi nazory a fotografiemi k danemu tematu.
klicova slova: nabytek; ekologie bydleni
kódy vyuziti: 7.1.2.4.3 : 7.1.2.6.2.2.
127 : 656 : 11121 : 11211 : 4200 : 425
3 fot.
Instalace termostatickych ventilu k radiatorum. Princip funkce. Montaz. Digitalni meridla, pomerove odparne rozdelovace topnych nakladu.
klicova slova: stavby; vytapeni; pece o ZP; stranka ekologicka; stranka technicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.3 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.4.2.2.
127: 422 : 425
Domov, 35, 1995, c. 2, s. 34.
Atmosfera budov je urcovana i kvalitou vlastnich zdroju, ktere pochazeji z materialu a zarizeni budovy. Geneze znecisteni interieru: fyzikalni, chemicke a biologicke faktory. Klimatizacni pristroje. Prehled firem vyrabejicich klimatizacni pristroje.
klicova slova: znecisteni prostredi vnitrniho; klimatizace; stavby obytne
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2.
134 : 11156 : 631 : 632 : 63929
Nika, 16, 1995, c. 9/10, s. 44.
Velka mesta maji tendenci vytvaret „ostrovy horka". Vysazovanim stromu a odrazenim slunecniho svetla je lze ochladit (nektere stromy a svetle plochy spolecne mohou snizit mnozstvi smogu ve mestech az o 10 procent). Cim vyssi je teplota, tim vice vznika smogu z provozu motorovych vozidel, veskere chemikalie se rychleji vyparuji. Pocitacove simulace z americkych laboratori v Berkeley. (Podle New Scientist).
klicova slova: mesta; smog; zelen mestska; plochy svetle; snizovani znecisteni; vyzkum ZP; modelovani pocitacove; G:Berkeley
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4.
134 : 426 : 6538
Uzemni rozvoj, 1, 1995, c. 3, s. 10-11.
Historie rozvoje mesta Kutne Hory. Vladni „program regenerace" prijala Kutna Hora jako jednu z moznosti ziskat vetsi mnozstvi financnich prostredku na systematickou rekonstrukci historickeho jadra. Zapsani Kutne Hory do seznamu svetoveho kulturniho dedictvi organizace UNESCO znamena pro mesto zavazek, z nehoz vyplyvaji i nepopularni povinnosti, znamenajici v nekterych pripadech omezeni individualniho zajmu ve prospech zajmu mesta jako celku.
klicova slova: dedictvi svetove kulturni; program obnovy; O:Organizace Spojenych narodu pro vychovu, vedu a kulturu; G:Kutna Hora
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4.
134 : 641 : 6201 : 63911 : 632 : 636 : 6365
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 3, s. 11-12.
Vytah z prispevku predneseneho na mezinarodni konferenci „Ochrana zivotniho prostredi velkych mest" v rijnu 1994 v Madarskem kulturnim stredisku v Praze. Pozornost byla venovana odpadovemu hospodarstvi, ochrane ovzdusi, ochrane prirody a krajiny, ochrane mestske zelene a ochrane zvirat. Priprava dokumentace pro dve cenna uzemi - Prokopske udoli a Sarku. Pece o plochy zelene, ktere jsou narodni kulturni pamatkou - areal Brevnovskeho klastera, Strahovsky klaster, Vysehrad a obora Hvezda.
klicova slova: R.1992-1994; R.1994; konference; mesta; ochrana ZP; G:Praha
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2.
136 : 1585 : 622 : 330
Environment, 37, 1995, c. 10, s. 6-15+29-33.
Tab., gr., 63 lit.
Sovetsky blok v 80. letech - stav ekologicke katastrofy. Dusledky komunisticke ery pro vyvoj zivotniho prostredi v Bulharsku, vliv bezohledne industrializace a kolektivizovaneho zemedelstvi. Perspektivy ekologie v dobe postkomunisticke transformace Bulharska. Specificke rysy teto transformace. Cilena studie vztahu politiky, ekonomiky a ekologie v oblasti Burgasu. Moznosti napravy.
klicova slova: studie regionalni; vyvoj politicky; transformace postkomunisticka; stav ZP; krize ekologicka; politika ekologicka; G:Bulharsko; G:Burgas
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.4.
140 : 1311 : 1581
Geograficke rozhledy, 4, 1994/95, c. 1, s. 7-8.
Vliv postkomunisticke transformace na vyvoj zivotniho prostredi. Problem kontroverze ekonomicke dravosti a ekologie. Ekonomicke kapacity poskozujici zivotni prostredi. Emoce a racionalismus v ekologii. Vliv touhy po materialnim blahobytu na vztah k prirode. Spor konzumerismu a ekologickocentrickych pohledu. Zajem o ekologii versus lhostejnost k okolnimu svetu. Smysl a vyznam sporu o Libkovice.
klicova slova: prostredi zivotni; vyvoj politicky; transformace postkomunisticka; politika ekonomicka; vliv prumyslu na ZP; politika ekologicka; G:CR; G:Libkovice
kódy vyuziti: 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1.
140 : 411 : 412 : 2315 : 1583 : 121
Environment, 37, 1995, c. 7, s. 6-14+33-36.
Lit.47.
Kumulativni ohrozeni zivotniho prostredi - zavazne skody opakujici se v casu nebo prostoru podle urciteho spolecneho scenare. Hlavni kumulativni hrozby uzsiho charakteru (globalni otepleni, ubytek ozonu) a sirsiho charakteru, ktere je nutne chapat kontextualne. Omezeni biodiverzity, patrne a zacinajici predevsim umelymi zasahy do krajiny, ktere sebou nesou zmeny v rade dalsich oblasti: pretizeni krajiny novou aktivitou, zavadeni cizich druhu, kumulativni zmeny biogeochemickeho cyklu. Aktivita smerujici k odstraneni kumulativnich hrozeb - ekologicke koncepce USA a Nizozemska. Institucionalni kontext a jeho reakce na problemy budoucnosti.
klicova slova: prostredi zivotni; problematika ekologicka globalni; koncepce ekologicka; G:USA; G:Nizozemi
kódy vyuziti: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.4.
140 : 4200 : 4201 : 66 : 425
Environment, 37, 1995, c. 5, s. 10-15+34-38.
Lit.36.
Definice zivotniho prostredi jako prirodni a socialni entity. Postupny posun od technologicko-prirodovednych postupu k humanitnimu vykladu. Urgentni potreba interdisciplinarniho pristupu spojujiciho spolecnost a prirodu v jednom vykladovem kontextu. Rostouci vliv netechnologickych faktoru (zivotni styl, mentalita). Vliv tri prvku: interdisciplinarita akademickeho prostredi, rostouci marketizace ekonomiky a zmena ve vztahu vlady a individua, tj. prohlubujici se demokracie.
klicova slova: prostredi zivotni; spolecnost; priroda; vztahy mezioborove; mysleni ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.2.
140 : 66 : 11101 : 20 : 424
Filozofia, 50, 1995, c. 7, s. 375-381.
Definice pojmu etika zivotniho prostredi, resp. ekologicka etika (environmental ethics) a jeho vyvoj za poslednich dvacet let. Ekoetika jako rozsireni antropologickych mravnich norem na cele zivotni prostredi a jeji souvislost s novym chapanim hodnoty prirody. Vztah cloveka a prirody mezi pragmatickym postojem a ztotoznenim obou (hlubinna ekologie). Problem rozhodnout, zda je primarni clovek nebo prostredi, ve kterem zije. Vyznam postupneho prosazovani prvku odpovednosti - posun od individualniho ke kolektivnimu chapani.
klicova slova: prostredi zivotni; etika ZP; clovek; vztah k prirode; ekologie hlubinna; mysleni ekologicke; odpovednost ekologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4.
1401 : 20 : 42232
Vesmir, 74, 1995, c. 5, s. 245-247.
Otazka vztahu spatne situace zivotniho prostredi a spatneho stavu, popripade vysoke umrtnosti v regionech s postizenym zivotnim prostredim. Jde o kauzalni vazbu nebo jiny typ vztahu? Problematika koncipovani epidemiologickych studii z hlediska jejich schopnosti posoudit souvislost ekologie a etiologie chorob. Charakteristika jednotlivych typu epidemiologickych studii a interpretace jejich vysledku. Faktory zkreslujici epidemiologickou interpretaci: nahoda, systematicka chyba, matouci faktory, ekologicke zkresleni.
klicova slova: prostredi znecistene; vliv na zdravi; studie epidemiologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.3.
1406 : 1311 : 138 : 149 : 11 : 32
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 7, s. 6-10.
V grantovem projektu GA/1554/94 bylo provedeno srovnani stavu zivotniho prostredi v CR a Evrope na zaklade konceptu Zpravy o zivotnim prostredi Evropy, (EE 93) a vedlejsiho produktu - Statistickeho kompendia. Srovnavaci studie dava predstavu o pozici CR na pocatku politickych a hospodarskych zmen v CR po listopadu 1989. Uvedeny zakladni charakteristiky CR a evropskych zemi; porovnana situace stavu slozek zivotniho prostredi (atmosfera, hydrosfera, litosfera, fyzikalni pole, priroda a krajina, umele prostredi, mesta a ovlivnujici cinnosti - energetika, prumysl, doprava, odpady aj.).
klicova slova: R.1989; R.1993; R.1994; studie srovnavaci; zpravy ZP; statistika ZP; vyvoj ZP; stav ZP; zmeny politicke; G:CR; G:Evropa
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
1406 : 136 : 1311 : 6201
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 6, s. 1-2+10-12.
Geneze jednotlivych evropskych konferenci o zivotnim prostredi. Zprava o zivotnim prostredi Evropy - podklad pro jednani Sofijske konference (podzim 1995). Hlavni pojeti zpravy, poznatky vyplyvajici ze zpravy, tykajici se slozek zivotniho prostredi Evropy. Lidske cinnosti a faktory ovlivnujici prostredi. Vybrane problemy zivotniho prostredi Evropy. Srovnani stavu zivotniho prostredi v Evrope a v Ceske republice.
klicova slova: R.1995; konference evropska; zpravy o ZP; prostredi zivotni; stav ZP; G:Evropa; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.
1406 : 6524 : 1581
Ekonomicky casopis, 43, 1995, c. 3, s. 224-233.
Lit.12.
Otazka vztahu ekonomickeho rustu a stavu zivotniho prostredi z hlediska posloupnosti vyznamu obou pojmu. Hypoteza o nutnosti „vydelat si na zivotni prostredi z hlediska ekonomickych nakladu vynakladanych na rekompenzaci skod zpusobenych prirode ekonomikou. Metodologie urcovani vztahu ekologickych a ekonomickych skod. Efektivnost ekonomickeho rustu z hlediska potrebnych ekologickych nakladu. Perspektivnost ekonomicke reformy z hlediska jejiho prinosu pro zivotni prostredi.
klicova slova: stav ZP; strety ekologicke; ekonomika; ekologie; ekonomika ZP; politika ekologicka; politika ekonomicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.7.
142 : 32101 : 3211 : 20 : 422 : 631
Zdravotnicke noviny, 44, 1995, c. 9, pril., s. 2.
Setkani zastupcu vice nez 40 splupracujicich center WHO v Beijingu, venovane ochrane zdravi pri praci. Rizika narustajici s industrializaci; prace v zemedelstvi. Profesionalni riziko vzniku rakoviny. Alergeny. Psychicky stres. Navrzena globalni strategie, tykajici se zdravi pri praci.
klicova slova: konference; prostredi pracovni; vliv na zdravi; vyroba prumyslova; zemedelstvi; ochrana zdravi; O:Svetova zdravotnicka organizace
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.
152 : 1115 : 4200 : 121101
Krkonose, 28, 1995, c. 7, s. 28-29.
5 fot.
Geobotanicke studie v hrebenovych oblastech Krkonos. Nejvetsi koncentrace nepuvodni vegetace byla prokazana v okoli turistickych bud, jejich zborenist, podel frekventovanych a chybne zpevnenych cest chemicky nepuvodnimi materialy. Modelove vyzkumne lokality: Labska bouda a Lucni bouda. Ochranarska doporuceni.
klicova slova: vegetace; oblasti modelove vyzkumne; studie geobotanicka; G:Krkonose; G:bouda Labska; G:bouda Lucni
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
152 : 4200 : 111635 : 55 : 321643 : 1215
Nika, 16, 1995, c. 1, s. 20-21.
3 fot.
Prispevek Svazu podnikatelu pro vyuziti energetickych zdroju k diskusi o problematice malych vodnich elektraren a jejich vlivu na kolisani hladiny rybniku a nadrzi na faunu a flóru. Studie kolektivu autoru, ktera vychazi z poznatku o zivotnich narocich savcu, kteri jsou na vodni prostredi vazani, nebo se v pobreznich ekosystemech pravidelne vyskytuji.
klicova slova: elektrarny vodni male; vliv na zivocichy; ekosystem pobrezni; savci; studie ekologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
152 : 4281 : 11763
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 40-41.
1 fot.
Vyzkumnici z Max-Planckova institutu pro chemii v Mainzu poukazuji na mozny regulacni vyznam prirozene vzniklych pozaru v ekosystemech. Uskutecnene a planovane projekty cilene na zjisteni vlivu pozaru na znecisteni atmosfery a na stratosferu.
klicova slova: ekosystem; pozary; znecisteni ovzdusi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1.
1565 : 11156 : 42631
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 9, s. 295.
Pamatne stromy jsou soucasti krajinnych prvku, lesnich komplexu, lidskych sidel, historickych zahrad a parku, doprovodem vyznamnych historickych i profannich staveb. Druhove slozeni souboru pamatnych stromu je velmi ruznorode (domaci dreviny, dreviny zdomacnele i dreviny cizokrajne). Celkem je to vic nez 60 taxonu, ruzne taxonomicke hodnoty, vcetne kultivaru. Reseni problematiky zachrany genofondu drevin. Kulturne historicky aspekt zachrany genofondu pamatnych stromu.
klicova slova: stromy pamatne; ochrana genofondu; ochrana drevin
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.2.
1583 : 12101 : 121105 : 11152 : 11162
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 8, s. 276-278.
4 fot.
V roce 1979 byla zrizena chranena krajinna oblast Trebonsko, ktera byla pro sve mimoradne krajinarske hodnoty prohlasena organizaci UNESCO za mezinarodni biosferickou rezervaci. Tato krajina ma vyraznou diverzitu rostlinnych spolecenstev a druhove bohatstvi rostlin a na ne vazanych zivocichu, zvlaste hmyzu. Kvantitativni rozbor vyskytu jednotlivych druhu bejlomorek.
klicova slova: R.1979; rezervace biosfericka mezinarodni; ekosystem; biodiverzita; T:bejlomorky; G:CHKO Trebonsko
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
1583 : 155 : 4200 : 231
Ambio, 24, 1995, c. 1, s. 56-57.
Lit.32.
Definice biodiverzity: totalni suma zivotnich forem na vsech urovnich organizace biologickych systemu. Biodiverzita na urovni ekologickeho cleneni prirody a spolecnosti. Vztah populace a jeji geneticko-ekologicke variability. Civilizace a jeji vliv na upadek biodiverzity znatelny v druhove redukci; skala civilizacnich vlivu omezujicich biodiverzitu. Konkretni vyklad redukce biodiverzity v pripade tropickych pralesu. Vliv rozvojovych zemi na udrzeni globalni biodiverzity.
klicova slova: biodiverzita; populace svetova; vliv civilizacni; pralesy tropicke; zeme rozvojove; problematika globalni
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
1583 : 20 : 422 : 1585
Environment, 37, 1995, c. 6, s. 12-15+35-39.
Lit.25.
Duvody dosud vagniho vztahu mezi konzervacionisty a biologicko-lekarskou obci. Vliv tri technologickych revoluci (prumyslova, agrarne-zemedelska a zdravotni) na postupne, ale zrejme nevyhnutelne sblizovani obou skol. Predevsim ekologicka revoluce se snazi o nove propojeni i pohled na vztah zdravi a prirody. Pojeti biodiverzity v tradicni medicine a farmacii. Nebezpeci vznikajici v prubehu ekologicke krize pro lidske zdravi. Moznosti jak zvysit intenzitu vzajemne komunikace mezi ekologii a medicinou.
klicova slova: priroda; krize ekologicka; vliv na zdravi; biodiverzita; ekologie; medicina; farmacie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.1.
1583 : 2315 : 621
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 4, s. 120-121.
Lit.4.
Cilem Globalni strategie pro ochranu biologicke diverzity je poskytnout obsahly system k podpore nalehavych, pozitivnich, inovujicich a koordinancich akci k zastaveni ztrat a degradace svetovych biologickych zdroju a zlepseni prispevku techto zdroju k lidskemu blahobytu. K podpore principu sebezabezpeceni spolecenstvi, ktere umozni vladam, prumyslu a soukromym podnikum prispet k ochrane biologicke rozmanitosti je zapotrebi narodni a mezinarodni koncepce.
klicova slova: biodiverzita; koncepce mezinarodni; problematika globalni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1.
1584 : 12105 : 625
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 5, s. 249-254.
3 fot., 2 tab., 5 lit.
Soucasti metodiky uzemnich systemu ekologicke stability (USES) je prostorova klasifikace ekologicke stability (ES) uzemi, kde se uzemi hodnoti z hlediska pozitivnich a negativnich faktoru a vlastnosti. Vlastnosti podporujici ekologickou stabilitu uzemi (prvky s ekostabilizacnimi vlastnostmi). Faktory ochranujici a rozvijejici ekologickou stabilitu uzemi (legislativne-ochranne faktory). Faktory snizujici nebo narusujici ekologickou stabilitu uzemi (stresove faktory). Synteza klasifikace ekologicke stability uzemi.
klicova slova: USES; klasifikace prostorova; stabilita ekologicka; metodika hodnoceni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4.
1585 : 424 : 66 : 2315
Ceskoslovensky casopis pro fyziku, 45, 1995, c. 3, s. 242-247.
Gregora, I., preklad …
Dva koreny ekologicke etiky: fakticky koren znamena evidenci (Zprava Rimskeho klubu) ekologicke krize. Moralni koren vyrusta ze spontanniho zarmutku nad agonii a smeruje k filozofickemu postoji tzv. imperativu odpovednosti. Dilema antropocentrismu a biocentrismu z hlediska lidskych a prirodnich preferenci. Ekologicke dilema cloveka mezi aktivnim postojem ke krizi a snahou o nalezeni utociste. Dva hroty ekologickeho dilematu, tj. dobro a zlo jako antropomorficke nebo nad clovekem stojici kategorie. Vliv tohoto dilematu na vytvareni hodnotovych systemu mezi clovekem a prirodou.
klicova slova: krize ekologicka; problematika globalni; etika ekologicka; system hodnotovy; mysleni ekologicke; O:Rimsky klub
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1 : 7.1.2.6.1.1.
159 : 140 : 425 : 424
Vesmir, 74, 1995, c. 3, s. 143-144.
Ekologie obnovy - novy dilci obor obecne ekologie (angl. restoration ecology), jehoz vznik byl vyvolan rostoucim poskozovanim jednotlivych soucasti zivotniho prostredi - subsystemu. Vztah obecne ekologie k ekologickym subsystemum. Teorie a prakticke aplikace: predevsim v oblasti biotickych systemu (vegetace). Metodika obnovy ekologickych subsystemu - prime postupy (obnova od zakladu), neprime postupy (zmena ci obnova jednotlivych faktoru). Dosavadni zkusenosti s obema typy postupu. Role ekonomickych, socialnich a legislativnich faktoru.
klicova slova: ekologie obecna; ekologie obnovy
kódy vyuziti: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.4.
159 : 654 : 4201 : 421
Science Education, 79, 1995, c. 6, s. 637-639.
Lit.39.
Otazka vyuzivani konceptualni ekologie v ramci specialnich disciplin (biologicka evoluce). Vysledky setreni vedeneho u stredoskolskych studentu biologie. Vztah ruznych typu konceptualizace a vzajemna ovlivnovani. Vyklad pojmu konceptualni zmena a jeji vyuziti v ruznych vedeckych oborech. Idea konceptualni ekologie (S. Toulmin) - jde o nove pojeti konceptualizace prostredi (environment -habitus), v jehoz ramci muze ke konceptualni zmene dojit. Metody vyuzite pri tomto setreni a ziskana data.
klicova slova: vyzkum ekologicky; metody pruzkumu; vychova; formy vychovy; metody vychovy; ekologie; biologie; skola stredni; B:Toulmin, S.
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1.
159 : 654 : 43 : 2236
Politische Ökologie, 13, 1995, c. 40, s. 63-67.
Spory vedcu a politiku o pohled na soucasnou ekologickou situaci ve svete, priciny a motivace rozdilnych pohledu a vykladu. Na obou stranach snaha instrumentalizovat poznani ekologie tak, aby se mohlo stat vychodiskem pro socialni hnuti, obcanskou iniciativu nebo politickou akci. Vztah vedy a politiky - politicti a antiekologicti politikove. Moznosti a meze prolinani vedeckeho a politickeho pohledu na ekologii.
klicova slova: veda; politika; ekologie; stav sveta
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4.
1590 : 424 : 4201 : 23100 : 6201 : 132
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 1, s. 3.
V ramci „Diskusi o ekofilozofii III". se v Bratislave uskutecnilo v rijnu 1994 dvoudenni setkani pod nazvem Ekofilozoficke koncepce. Cilem bylo poskytnout ucastnikum analyticky pohled na nejznamejsi pristupy, predstavit jejich autory a nastinit vyvoj a soucasnou podobu vybranych nosnych koncepci. V ekofilozofii bylo zformovano nekolik myslenkovych proudu: environmentalni etika, deep ecology (hlubinna ekologie), ekofeminismus, vytvareni „noveho obrazu sveta", koncepce trvale udrzitelneho zivota.
klicova slova: R.1994; seminare; filozofie; ekofilozofie; ekologie hlubinna; etika ZP; zivot trvale udrzitelny; G:Bratislava
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.1.
1590 : 425 : 23100 : 1581 : 1583
Ambio, 24, 1995, c. 1, s. 60-64.
Lit. 50.
Souvislosti a kombinace ekologie a ekonomiky v ekologicke ekonomice, charakteristiky teto discipliny. Spojitost ekologicke a ekonomicke dynamiky. Definovani stavebnich principu termodynamickeho a bioekonomickeho modelu vztahu mezi ekonomikou a ekologii. Aplikace nelinearnich dynamickych modelu odvozenych z matematicke analyzy. Diskontinuita v ekologicke ekonomice, hustota usporadani prvku ekologickych systemu, labilita a rovnovaha v ekologii; vztah techto prvku k principu udrzitelnosti. Ztrata biodiverzity versus konzervace biodiverzity.
klicova slova: ekologie; ekonomika; ekonomika ekologicka; rozvoj udrzitelny; biodiverzita
kódy vyuziti: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
15900
Ziva, 43, 1995, c. 1, s. 23-24.
Vysvetleny terminy: retrogradace, reverzibilni, revir, revitalizace, rezervace prirodni, reziduum, rezistence, rheo, rheobentos, rheobiontni, rheofilni, rheotaxe, rhizo, rhizobentos, rhizofagove, rhizomy, rhizosfera, ripikolni, rodicovsky par, rodina, rok semenny, ropa, rosa, rosny bod, rostlinna agregace, rostlinozravci, rostlinstvo, rostliny, rovnovaha, rozklad, rozkladaci, rozmnozovaci areal, rozmnozovani, rozptyl, rozsirovani rostlin, ruderalni, rust, rustova forma, rybi pasma, rybozravci, rychlost, rytmus, rada ekologicka, retezec potravni.
klicova slova: ekologie obecna; terminologie
kódy vyuziti: 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.5 : 7.1.2.6 : 7.1.3.
15900
Ziva, 43, 1995, c. 2, s. 71-72.
Vysvetleny terminy: safari, salina, salinita, samocisteni, samoplodne, samosprasne, samozredovani populace, saprobie, saprobionta, saprobita, saprofagove, savany, saxikolni, sberaci, sciofilni, sciofyty, sedentarni, sedimenty, selekce, selekcni tlak, semiterestricky, semivoltinni, senescence, serotinalni aspekt, serpentin, serpentinofyty, serpentinomorfózy, sesilni, sexualni index, sexualni pomer, sezónni, sfagnikolni, sidliste, silvikolni, sirovodik, skiofilni, sklenikovy efekt, sklerofyty, sklizen, slaniska, slanomilne rostliny, slanomilni zivocichove, slapove jevy, slatina, slunecni energie, smecka, smog, smysl pro cas, snehomilne rostliny, snehova pokryvka, snimek fytocenologicky, sociabilita, societa, solarni (slunecni) konstanta, soliter, souse, souziti organismu, sozologie, spalovani.
klicova slova: ekologie obecna; terminologie
kódy vyuziti: 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.5 : 7.1.2.6 : 7.1.3.
15900
Ziva, 43, 1995, c. 3, s. 119-120.
Vysvetleny terminy: spalovani vegetace, spanek zimni, speciace, specializace, specificka rychlost rustu populace, spektrum, spolecenstvo, spon, spora, sporofagni, sporopolenin, spras, srazky, stabilita systemu, stacionar, stadium, stado, stagnikolni, stanoviste, starina, stav, stehovani, steno-, stenobarni, stenobaticky, stenoekni, stenofagni, stenofotni, stenohalinni, stenohygricky, stenochronni, stenoiontni, stenotermni, stenotopni, stenozónni, stepi, stepikolni, sterilita, stigmatonom, stin srazkovy, stinomilny, stolony, strategie, stratifikace, stratocenóza.
klicova slova: ekologie obecna; terminologie
kódy vyuziti: 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.5 : 7.1.2.6 : 7.1.3.
15900
Ziva, 43, 1995, c. 4, s. 167-168.
Vysvetleny terminy: stratosfera, stres, struktura, strukturni klima, stupnice Braunova - Blanquetova, stupnice Dominova - Hadacova, stupnovitost vegetace, stygobiont, stygon, subasociace, subdominantni, subklimax, sublitoral, subrecendentni, substrat, subsystem, sukcese, sukulenty, suma efektivnich teplot, supralitoral, svaz spolecenstev, svetelne preferendum, svetelnost, svetelny kompas, svetlo, svetlomilny organismus, symbionta, symbiontofagie, symbióza, symfilie, symforie, sympatrie, synantropie, synantropizace, synantropofyty, synekie, synekologie, synergismus, synchronizace, synchronizator, syntaxon, syntopie, syntopni, synuzie, system, self kontinentalni.
klicova slova: ekologie obecna; terminologie
kódy vyuziti: 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.5 : 7.1.2.6 : 7.1.3.
15903 : 159 : 1311 : 12106
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 5, s. 147-152.
7 fot., 14 lit.
Biogeograficke regiony byly za koordinace Spolecnosti pro zivotni prostredi, s.r.o. stanoveny v prubehu roku 1993, v roce 1994 pak byly odborne popsany. Biogeograficke regiony jsou soucasti hierarchie biogeografickych jednotek, ktere se vyuzivaji pro vymezovani USES. Nejvyssimi jednotkami jsou biogeograficke provincie a podprovincie. Biogeograficky region je individualni jednotkou biogeografickeho cleneni krajiny na regionalni urovni. Je vzdy vnitrne heterogenni, zahrnuje charakteristickou mozaiku nizsich jednotek - skupin typu geobiocenu a biochor. V ramci cele Ceske republiky bylo vymezeno 90 bioregionu. Charakteristiky kazdeho bioregionu jsou v rozsahu asi 5 stran a jsou rozcleneny do 10 kapitol.
klicova slova: R.1993; R.1994; regiony biogeograficke; system stability uzemni; O:Spolecnost pro zivotni prostredi, s.r.o.; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
15906 : 11101 : 66 : 2236 : 70
Resurgence, 1995, c. 171, s. 44-45.
Vztah teorie komunitarismu, ktera reaguje, na vyzvu 70. let (statni intervencionismus) a 80. let (trzni monopol) durazem na lokalni uroven a mikroskupiny, k soucasnemu ekologickemu hnuti. Hypotezy americkeho radikalniho sociologa A. Etzioniho na tema komunity. R. Sandbrook a J. Porritt, dva veterani ekologickeho hnuti o vzajemne souvislosti ekologie a komunity. Predstavuje spojeni obou moznost vytvoreni noveho typu mentality, ktera postupne odstrani nadrazeny vztah cloveka k prirode a jeho okoli? Perspektivy vybudovani novych vychovnych modelu, ktere by soucasneho cloveka prevedly pres ekologicke napeti k citlivejsimu vztahu k zivotnimu prostredi.
klicova slova: spolecnost; ekologie; hnuti ekologicke; priroda; vedomi ekologicke; vychova ekologicka; B:Etzioni, A.; B:Sandbrook, R.; B:Porrit, J.
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.4.
20 : 422 : 4321 : 316 : 1171 : 631
Zdravotnicke noviny, 44, 1995, c. 24, pril., s. 4.
Pocet alergiku v ceske populaci tvori 22 - 24 %. Imunita. Atopie. Alergie. Klinicke projevy. Priciny a spousteci. Alergeny pylove, plisnove, roztocove, zvireci. Podpurni cinitele: exhalace, topeni, automobilova doprava, koureni. Lecba: ekologicka intervence - imunologicka intervence - farmakologicka intervence.
klicova slova: clovek; zdravi; nemoci; alergeny; alergie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.3.
21 : 155 : 1582 : 1171
Hygiena, 40, 1995, c. 3, s. 180-185.
6 tab., 20 lit.
Prace sumarizuje vysledky studii publikovanych v letech 1989 - 1992 dokladajicich uroven expozice nasi populace nejzavaznejsim kontaminantam v potravnich retezcich: chlorovane pesticidy, polychlorovane bifenyly.
klicova slova: R.1989-1992; clovek; populace lidska; retezec potravni; latky chemicke; latky cizorode; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1.
212 : 1171 : 1406
Cesko-Slovenska pediatrie, 50, 1995, c. 4, s. 218-221.
Lit.25.
Olovo je povazovano za nebezpecny kontaminant ohrozujici fyziologicky vyvoj centralni nervove soustavy deti. Toxicke hodnoty plumbemie. Prurezove, kohortove, longitudinalni a prospektivni studie formujici dnesni pohled na vyznam kontaminace zivotniho prostredi olovem.
klicova slova: olovo; dite; populace detska; stranka zdravotni; zdravi; stav ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.4.2.1.
212 : 2126 : 422 : 117
Vesmir, 74, 1995, c. 4, s. 196-197.
Tri stupne jodoveho deficitu. Mirnejsi jodovy deficit ma krome strumy i zavazne zdravotni nasledky, jako jsou unavovy syndrom, vyssi procento predcasnych porodu, vyssi vyskyt karcinomu stitne zlazy i mlecne zlazy a postizeni kvality intelektu, tzv. endemickou kognitivni poruchu. Podle soucasnych vysledku pruzkumu jodoveho zasobeni v ceske a moravske populaci ve vekovych kategoriich 6, 10 a 13 letych odpovida deficit jodu I. a okrajove az II. stupni s vyssim postizenim peripubertalnich deti, ktere potrebuji zvysenou dodavku jodu. Zdroje dodavky jodu. Moznosti napravy jodoveho zasobeni u naseho obyvatelstva.
klicova slova: jód; deficit jodovy; vliv na zdravi; dusledky zdravotni; stav vyvoje
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
212 : 23 : 229 : 311 : 225 : 1311 : 422
Zdravotnicke noviny, 44, 1995, c. 5, s. 3.
1 mp.
K situacni analyze Ceskeho vyboru pri UNICEF. Demograficka situace v CR: stagnuje stredni delka zivota, snizuje se porodnost. Dlouhodoby pokles kojenecke, novorozenecke a prenatalni umrtnosti. Problemy detske vyzivy, imunizace, nakladu na zdravotni peci. Priciny detskych umrti v CR stejne jako ve vyspelych zemich. Problematika deti uprchliku. Vychova a vzdelavani. Zivotni styl rodiny, interakce s okolim. Otazky vychovy a vzdelavani romskych deti.
klicova slova: demografie; dite; populace detska; zdravi; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.4.
212 : 422 : 1171 : 1176
Cesko-Slovenska pediatrie, 50, 1995, c. 4, s. 211-217.
2 tab., 3 gr., 27 lit.
Z hlediska ohrozeni olovem tvori detska populace zvlaste rizikovou skupinu. Screeningova studie byla realizovana u 2 668 skolnich deti z ruznych oblasti Ceske republiky. Zjistene rozdily zakladnich hematologickych ukazatelu v periferni krvi nepotvrdily vychozi hypotezu o relativne vysoke zatezi ceske detske populace olovem z vyfukovych plynu zazehovych motoru ani o jeji regionalni odlisnosti.
klicova slova: dite; populace detska; olovo; stranka zdravotni; emise plynu vyfukovych; zdravi; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.4.2.1.
212 : 422 : 2242
Cesko-Slovenska pediatrie, 50, 1995, c. 5, s. 297-300.
Celosvetove cile v oblasti zdravi deti do roku 2000. Snizeni umrtnosti deti ve veku do 5 let o tretinu. Snizeni tezkych a strednich forem podvyzivy deti ve veku do 5 let o polovinu. Dosazeni a udrzeni 90 procentni proockovanosti jednorocnich deti. Imunizace zen ve fertilnim veku proti tetanu. Eradikace poliomyelitidy. Eliminace novorozeneckeho tetanu. Snizeni incidence spalnicek o 90 procent. Snizeni umrtnosti na prujmova onemocneni na polovinu a snizeni jejich incidence o 25 procent. Snizeni umrtnosti deti na akutni respiracni infekce o tretinu. V nejchudsich svetovych komunitach poskytnout alespon zakladni vzdelani vsem detem. Zlepsit situaci zen. Zpristupnit informace a sluzby planovani rodicovstvi.
klicova slova: R.1994; R.2000; dite; populace detska; zdravi; spoluprace celosvetova; umrtnost detska; O:UNICEF-Detsky fond OSN
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.1.
213 : 214 : 422 : 138
Casopis lekaru ceskych, 134, 1995, c. 9, s. 265-269.
1 tab., 7 gr., 15 lit.
Stredni delka zivota muzu se pohybuje v posttotalitni stredni Evrope kolem 67 let, na uzemi byvaleho SSSR kolem 64 let, v zapadni a severni Evrope 72-75 let. Data naznacuji, ze zacatkem pristiho stoleti se bude stredni delka zivota muzu v zapadni Evrope pohybovat kolem 76 let, v posttotalitnich statech zustane na nizke urovni. V zapadni Evrope trvale klesa predcasna umrtnost muzu na nemoci dychaci, travici, nervove, mocove a pohlavni soustavy. Na konstantni urovni zustava umrtnost na novotvary - ty budou v roce 2000 pricinou predcasneho umrti kazdeho druheho muze v zapadni Evrope. V totalitni casti Evropy od roku 1970 trvale stoupa predcasna umrtnost muzu na nemoci kardiovaskularniho aparatu, novotvary, nemoci travici a nervove soustavy a cirhozu jater. I po roce 2 000 zustanou onemocneni kardiovaskularni a nadorova pricinou predcasne smrti 60 - 70 procent muzu.
klicova slova: R.2000; populace; stav zdravotni; delka zivota stredni; umrtnost; G:Evropa
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.1.
214 : 422 : 2312 : 1171
Hygiena, 40, 1995, c. 6, s. 391-395.
1 tab., 11 lit.
Racionalni vyziva v podminkach spolecneho stravovani vyssich vekovych kategorii - snizit energetickou hodnotu stravy, predevsim omezit zivocisne tuky. Zarazovat jidla obsahujici mineraly, vitaminy a stopove prvky. Ve sledovanem zarizeni neprekrocil obsah cizorodych latek ve strave stanovene limity.
klicova slova: clovek; populace lidska; vyziva zdrava; zdravi; latky chemicke; latky cizorode
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.4.2.1.
2231 : 2235 : 641
Veronica, 9, 1995, c. 2, s. 1-4.
Ekologicke poradenstvi. Uvahy o profesnim zamereni ekologickych poradcu. Diskutovany dva modely studia ekologickeho poradenstvi: absolvent - specializovany profesional, absolvent - manazer ekologicky priznivych situaci.
klicova slova: vzdelani ekologicke; vzdelavani odborniku; poradenstvi ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
2235 : 1311 : 121101 : 636 : 1584
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 10, s. 321-322.
V breznu 1995 vznikla Sprava chranenych krajinnych oblasti Ceske republiky. Jejim poslanim je zajistit efektivni peci o prirodni a krajinne prostredi na uzemich chranenych krajinnych oblasti s vyuzitim legislativou danych nastroju. Mezi nejvyznamnejsi nastroje pece o prirodu a krajinu v chranenych krajinnych oblastech patri specialni vykon statni spravy, zonace a plan pece o maloplosna chranena uzemi a s nimi provazana realizace praktickych opatreni v krajine s vyuzitim ucelove vazanych financnich prostredku.
klicova slova: R.1995; uzemi chranena; sprava CHKO; sprava statni; O:Sprava CHKO CR; G:CR
2235 : 1406 : 425 : 630 : 632 : 633 : 634
Planeta’95, 3, 1995, c. 7/8, pril., s. I-VIII.
6 fot.
Strategie ochrany zivotniho prostredi CR v druhe polovine devadesatych let bude prizpusobena pokrocile etape transformace ceske ekonomiky a soucasne musi respektovat realne moznosti hospodarske sfery. Hlavni smery v oblasti ochrany ovzdusi, emisi z dopravy, v oblasti globalnich aspektu, strategie ochrany vody, v oblasti nakladani s odpady, pri odstranovani starych zatezi, v ochrane prirody.
klicova slova: pece o ZP; ochrana ZP; politika ekologicka statni; vyvoj ekologicky; vyvoj ekonomicky; planovani ekologicke; G:CR; O:Ministerstvo ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6.4.
2235 : 636
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 6, s. 14-15.
Adresy pracovist AGOPK - Agentury ochrany prirody a krajiny v CR.
klicova slova: adresar AGOPK; O:Agentura ochrany prirody a krajiny; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
2235 : 6360 : 6361 : 12115 : 621
Sumava, 1995, c. 7, s. 3.
Rok 1995 byl Radou Evropy vyhlasen „Evropskym rokem ochrany prirody". Povereni Ceskeho ustavu ochrany prirody propagaci akce a prenosem informaci do regionalnich a lokalnich struktur s tezistem pusobnosti na co nejsirsi verejnost. Naplni teto akce zamerene na ochranu a dotvareni volne krajiny jsou predevsim aktivity k rozsireni site tzv. „prirodnich parku". Ramcovy prehled aktivit s celostatni pusobnosti.
klicova slova: R.1995; akce ekologicke; ochrana prirody; A:Evropsky rok ochrany prirody; O:Rada Evropy; O:Cesky ustav ochrany prirody; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.2.
2236 : 138 : 23100 : 315
Resurgence, 1995, c. 170, s. 44-45.
Natural Step (Prirozeny stupen) jako jedno z nejvyraznejsich ekologickych hnuti soucasnosti, velmi aktivni predevsim ve Svedsku, odkud pochazi jeho zakladatel Karl Henrik-Robert. Hnuti se hlasi ke koncepci udrzitelneho rozvoje a usiluje o vytvoreni funkcni syntezy trhu a udrzitelneho rozvoje. Velky vliv hnuti spociva v jeho spojeni s pedagogikou - snazi se pusobit predevsim prostrednictvim vychovy a vzdelani. Vyznam lokalnich projektu hnuti, pokousejicich se definovat moznosti udrzitelneho rozvoje na regionalni urovni.
klicova slova: hnuti ekologicke; hnuti Natural Step; rozvoj udrzitelny; G:Svedsko
kódy vyuziti: 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.2.
2236 : 2242 : 23100
Environment, 37, 1995, c. 9, s. 16-20+38-42.
Lit.40.
Role nadnarodnich organizaci pri rizeni soucasneho sveta: jsou vytvorene vladami k reseni problemu, ktere bud presahuji jejich moznosti, nebo kterymi se nechteji nebo nemohou zabyvat. Vyvoj environmentalnich instituci, k jejichz rozsireni dochazi od 60. let, kdy se environmentalismus objevuje jako soucast celkovych zmen socialni a kulturni atmosfery. Zakladni rysy tzv. nevladnich environmentalnich instituci.
klicova slova: instituce ekologicke; organizace nadnarodni; organizace nevladni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.3.0.2 : 7.1.3.2.
2236 : 2243 : 428
100 a 1 zahranicni zajimavost, 32, 1995, c. 18, s. 8.
4 obr.
Cinnost a prehled aktivit organizace Greenpeace, jeji profesionalni propagacni strategie. Svou strukturou se tato ekologicka organizace blizi striktne vedenemu mezinarodnimu koncernu. Budouci plany Greenpeace. (Podle TIME, New York, STERN Hamburk).
klicova slova: organizace ekologicke; O:Greenpeace
kódy vyuziti: 7.1.3 : 7.1.3.0.2 : 7.1.3.0.1.
2236 : 622
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 2, s. 2-4.
Diskreditace ctyr ceskych vyznamnych nezavislych ekologickych hnuti jejich zarazenim na seznam extremistickych hnuti ve zprave BIS a ministerstva vnitra. Uvedeny argumenty cilene k vyvraceni tohoto nazoru. Material „Zpravy o vyvoji extremistickych postoju v CR". Korespondence, akce a odezvy souvisejici s uvedenim nezavislych ekologickych hnuti ve zminene zprave.
klicova slova: hnuti nezavisle ekologicke; hnuti extremisticke; akce protestni; O:Bezpecnostni informacni sluzba; O:Ministerstvo vnitra CR; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
2236 : 622 : 2243 : 2315
Resurgence, 1995, c. 169, s. 26-27.
Soucasna pozice ekologickych hnuti a skupin ve svete: radikalismus versus smireni. Schopnost ekologickych hnuti pochopit promeny sveta a zivotniho prostredi a prizpusobit jim sve programy i praktickou cinnost. Generacni spory v ekologii. Unava z nemoznosti prosadit sve vize do politicke praxe: beznadej a smireni s krizi. Soucasna situace ve Svetovem fondu prirody - personalni obsazeni, podpora, financni zdroje a ohlas ve spolecnosti.
klicova slova: hnuti ekologicke; organizace nevladni; politika; politika ekologicka; O:Svetovy fond prirody
kódy vyuziti: 7.1.3 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.3.
2236 : 636 : 637 : 4200 : 6362
Veronica, 9, 1995, c. 4, s. 40-41.
Rozhovor s ing. Stonavskou a ing. Kostalem o praci Beskydcanu - sdruzeni pro obnovu a udrzeni kvality zivotniho prostredi Moravskoslezskych Beskyd. Napln profesionalni prace v terenu.
klicova slova: ochrana prirody; organizace nevladni; rozhovor; B:Stonavska, ing.; B:Kostal, ing.; O:sdruzeni Beskydcan; G:Moravskoslezske Beskydy
kódy vyuziti: 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.2.
2236 : 70
Depese CSOP, 1995, c. 10, s. 1.
Zprava o celorocni cinnosti komise (pr. zahajeni „Kvalifikacniho kurzu vedoucich kolektivu deti a mladeze CSOP", vydavatelska cinnost metodickych a propagacnich materialu pro praci s detmi a mladezi). Hlavni smery aktivit pro rok 1996.
klicova slova: R.1995; R.1996; zpravy vyrocni; vychova ekologicka; kurs kvalifikacni; O:Cesky svaz ochrancu prirody
kódy vyuziti: 7.1.3.2.
2236 : 731
EKOjournal, 4, 1995, c. 5, s. 15.
Nabidka publikaci a periodik pro cleny Klubu: Vybrane normy v zivotnim prostredi, Ekojournal, Spravni a kontrolni organy v zivotnim prostredi, SOS odpady, Ekomagazin, Rocenka MZP a Pruvodce oborem. Pro nove cleny tez individualni prodej publikaci z minulych rocniku Klubu. Uvedeny ceny a prihlaska k clenstvi v Klubu.
klicova slova: R.1995-1996; organizace nevladni; publikace; O:Zeleny telefon
kódy vyuziti: 7.1.3.2 : 7.1.3.
224 : 621 : 1113 : 2315 : 70
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 2, s. 16-19.
8 tab.
(Dokonceni z c. 12/94 a z c. 1/95). Zpravu vydalo MZP CR a MPO CR. Vyzkum a systematicka pozorovani, informace verejnosti, vzdelani a vychova. Znaceni ekologicky setrnych vyrobku. Inventura emisi sklenikovych plynu pro CR a projekce emisi oxidu uhliciteho.
klicova slova: sdeleni MZP a MPO CR; umluva o zmene klimatu; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.3.
2242 : 1113 : 1176 : 632
Biologie-chemie-zemepis, 4, 1995, c. 2, s. 49-51.
1 gr.
Nekolik tezi a udaju z obsahu materialu „Prvni sdeleni Ceske republiky o plneni zavazku vyplyvajicich z pristoupeni naseho statu k Ramcove umluve o zmene klimatu" v listopadu 1993, ktery vydalo koncem roku 1994 Ministerstvo zivotniho prostredi CR a Ministerstvo prumyslu a obchodu CR. Udaje o vychozim stavu v roce 1990, uroven mernych emisi skodlivin, stupen poskozeni lesu. Opatreni vedouci ke snizeni a stabilizaci emisi sklenikovych plynu - hlavni prijate zakony a povinnosti z nich vyplyvajici.
klicova slova: R.1993-1994; Umluva o zmene klimatu; klima; pece o ovzdusi; emise; G:CR; O:Ministerstvo ZP; O:Organizace spojenych narodu; O:Ministerstvo prumyslu a obchodu
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.4.2.1.
2242 : 1383 : 11103 : 20 : 422 : 231
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 10, s. 10-11.
Poslani, organizace a dislokace organu UNEP (sidlo sekretariatu je v Keni - Nairobi. Vycet oboru cinnosti a informace o aktivitach teto celosvetove organizace. 18. zasedani ridici rady UNEP v roce 1995, zhodnoceni dosavadni cinnosti, schvaleni noveho programu. Nove integrovane programy se tykaji: prirodnich zdroju, udrzitelne produkce a spotreby, zdravi a zivotniho stylu cloveka, globalizace a zivotniho prostredi, pomoci a podpory UNEP na urovni globalni a regionalni. Spoluprace CR s UNEP.
klicova slova: R.1995; organizace celosvetova; Program OSN pro zivotni prostredi-UNEP; G:Kena-Nairobi; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
2242 : 2241 : 23100 : 2315 : 1585
Casopis lekaru ceskych, 134, 1995, c. 7, s. 214-215.
Lit.2.
11. prosince 1946 vznikl Detsky fond OSN (UNICEF). Cilem bylo poskytovani potravin, materialu, sluzeb a technicke pomoci detem a mladezi ze statu, jez byly obeti agrese. Pomoc tak dostaly staty Evropy, vychodniho Stredomori, severni Ameriky a Latinske Ameriky. V roce 1965 obdrzel UNICEF Nobelovu cenu miru. 21. stoleti zacne hledat priciny svetovych zakladnich problemu a jejich postupne odstranovani: propojeni tezkych nasledku hluboke chudoby pri neustalem narustani poctu obyvatel, postupna degradace venkovskeho i mestskeho zivotniho prostredi a to i v rozvojovych zemich.
klicova slova: R.1946; organizace mezinarodni; spoluprace mezinarodni; problematika globalni; zivot trvale udrzitelny; O:Detsky fond OSN-UNICEF
kódy vyuziti: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.7.
2242 : 621 : 1312
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 2, s. 106-107.
Stupnujici se problemy zivotniho prostredi a nedostatek zdroju na ochranarske projekty a strategie podnitily Program OSN pro rozvoj, aby poveril Svetovy ustav zdroju zabyvat se timto problemem. V roce 1989 byl na tomto zaklade zrizen Globalni fond pro zivotni prostredi (GEF). Realizaci programu byly povereny instituce: UNDP, Program OSN pro zivotni prostredi a Svetova banka. Hodnoceni vyznamu GEF z mezinarodniho hlediska a zapojeni Slovenske republiky do tohoto programu.
klicova slova: R.1989; pece o ZP; program mezinarodni; fond pro ZP; O:Globalni fond pro zivotni prostredi-GEF; G:SR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4.
2242 : 6536 : 1176 : 235
Umwelt, 25, 1995, c. 4, s. 130.
Maastrichtska smlouva a zavazky plynouci z ni pro ucastnicke zeme ohledne ochrany zivotniho prostredi. Otazka politickeho kompromisu pri projekci celoevropskych norem do zivota jednotlivych zemi. Schopnost vlad a parlamentu zajistit potrebnou legislativu a exekutivu. Ocekavany napor na investicni a informacni sferu. Akutni je problem snizeni emisniho znecisteni ovzdusi. Potreba zajistit maximalni sirokou ucast obcanu na procesech spojenych s ekologickou integraci Evropy.
klicova slova: ochrana ZP; smlouvy mezinarodni; smlouva Maastrichtska; legislativa ZP; normy evropske
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4.
2242 : 657 : 636 : 657 : 621
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 9, s. 301-303.
2 fot., 2 lit.
V roce 1988 bylo v Cambridge zalozeno Svetove informacni stredisko ochrany prirody (World Conservation Monitoring Centre - WCMC). Jeho hlavnim ukolem je poskytovani odbornych konzultaci a informaci o ochrane prirody a trvale udrzitelnem vyuzivani prirodnich zdroju, zejmena o biologicke rozmanitosti na vsech jejich urovnich. Projekty resene Svetovym informacnim strediskem ochrany prirody.
klicova slova: R.1988; ochrana prirody; centrum informacni; informace ekologicke; O:Svetove informacni stredisko ochrany prirody; G:Cambridge
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.5.
2243 : 11763 : 2235
Krkonose, 28, 1995, c. 5, s. 28-29.
5 fot.
Nadace FACE (Forests Absorbing Carbondioxide Emission) byla zalozena v roce 1990 nizozemskym sdruzenim vyrobcu energie pro vyuziti prostredku uvolnenych na ekologicke ucely. Cil: zakladani a vyuzivani ekosystemu dlouhodobe poutajicich oxid uhlicity, zmirnujicich tak nebezpeci vzniku a prohlubovani sklenikoveho efektu. Zahajeny projekty v Malajsku, Ugande, Ecuadoru, Ceske republice. Setkani v Malajsii v zari 1994 (malajska priroda, tezba dreva, vysadba novych porostu). Struktura a funkce monitorovaciho a inspekcniho systemu MONIS. Spoluprace KRNAPu s nadaci FACE.
klicova slova: R.1990; R.1994; nadace ekologicka; projekt pece o ZP; efekt sklenikovy; system monitorovaci MONIS; O:nadace FACE; O:Sprava KRNAP; G:Nizozemi; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
2243 : 1211 : 1311 : 1584
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 2, s. 64-67.
3 fot.
Mezinarodni iniciativa „Ekologicke stavebni kameny pro nas spolecny evropsky dum" vznikla v roce 1990. Koordinaci aktivit na uzemi CR byla poverena brnenska zakladni organizace Ceskeho svazu ochrancu prirody Veronica. Cilem akci je zabranit zivelnemu civilizacnimu rozvoji chranenych oblasti a trvale zachovat rozsahle ekologicky stabilni uzemi s vysokou biodiverzitou i pro budouci generace. Na uzemi Ceske republiky zasahuje sest z oblasti, ktere byly v roce 1990 vybrany jako evropsky vyznamne ekologicke stavebni kameny. Patri k nim Podyji, Sumava, Krkonose, Labske piskovce, Trebonsko, Palava.
klicova slova: R.1990; ochrana prirody; iniciativy mezinarodni; uzemi chranena; projekt Ekologicke stavebni kameny pro nas spolecny evropsky dum; stabilita uzemi ekologicka; kameny stavebni ekologicke; O:Veronica; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
2243 : 1311 : 633 : 621
Geograficke rozhledy, 5, 1995/96, c. 1, s. 2.
Rok 1995 vyhlasen z rozhodnuti Rady Evropy, Evropske unie a Centra Naturopa rokem ochrany prirody. Charakteristika celoevropske kampane predchazejici a provazejici rok ochrany prirody. Pozice a role Ceskoslovenska a Ceske republiky v teto kampani. Akce se zamerila na hospodareni cloveka ve volne krajine, na ochranu a tvorbu volne krajiny pro trvale udrzitelny rozvoj. Cilem teto akce bylo ucinit evropske uzemi vhodnejsi pro volnou faunu a flóru, podporovat v tomto smeru evropskou politiku a nazorove prostredi, posilit koordinacni roli Rady Evropy. Vyznamnou soucasti kampane z ceske strany byl program revitalizace ricnich systemu.
klicova slova: R.1995; akce ekologicke; spoluprace mezinarodni; ochrana prirody; program revitalizace; A:Evropsky rok ochrany prirody; O:Rada Evropy; O:Evropska unie; O:Centrum Naturopa; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.3 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1.
2243 : 1584 : 1311 : 653
Veronica, 9, 1995, c. 4, s. 1-4.
1 fot., 2 tab., 3 mp.
Evropska ekologicka sit (European Ecological Network EECONET). Hlavni cile. Cinnost v Evrope. Aktivity v Ceske republice. Predpoklady praktickeho uplatneni EECONET v CR - legislativni, ekonomicke.
klicova slova: ochrana prirody; site ekologicke; O:Evropska ekologicka sit; G:Evropa; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
2243 : 425 : 15900 : 140
Ambio, 24, 1995, c. 6, s. 366-370.
Lit.19.
Ekologie a zivotni prostredi v postkomunistickych zemich vychodni Evropy: diskuse kolem nejvhodnejsich kriterii udileni pomoci ze zapadnich zemi. Charakteristika programu iniciovaneho skandinavskymi zememi a podporovaneho Svetovou bankou a Evropskou unii. Kritika male efektivnosti udilene pomoci ze strany nekterych vychodoevropskych zemi. Formulace a hodnoceni ekologickych pomocnych programu ve Finsku, Dansku a Svedsku, teritorialni zacileni techto programu a jejich institucionalni zajisteni. Duvody kritiky dosavadnich pristupu a mozna reseni kritizovanych jevu predevsim co se tyka celkove strategie udileni pomoci (spory mezi organizacemi pomoc udilejicimi) a problem komunikace mezi „darcem" a „obdarovanym".
klicova slova: spoluprace mezinarodni; podpora vychodu; program ekologicky pomocny; G:Evropa vychodni; G:Finsko; G:Dansko; G:Svedsko; O:Svetova banka; O:Evropska unie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.5.
2243 : 425 : 62 : 6201 : 3216
Europe Environment, 1995, c. 464, s. 17-18.
Jednani Evropske komise dne 23. 10. 1995 - vyclenena castka 50 milionu ECU na environmentalni aktivity ve stredni a vychodni Evrope. Vyzva Evropske komise, aby dalsi instituce nasledovaly tento priklad. Natlak na bulharske urady, aby uzavrely jadernou elektrarnu v Kozlodujich z bezpecnostnich duvodu.
klicova slova: R.1995; konference; podpora financni; aktivita ekologicka; G:Evropa stredni; G:Evropa vychodni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.3.0.2.
2243 : 6201 : 12153 : 633 : 657 : 624
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 11, s. 11.
V rijnu 1995 se konal seminar k 5. vyroci zalozeni Mezinarodni komise pro ochranu Labe. Jednani komise se soustredilo na: 1. Plneni Prvniho akcniho programu ke snizeni odtoku skodlivych latek v Labi a v jeho povodi, 2. Cile akcniho programu pro obdobi 1996 - 2010, 3.Inventarizaci nejdulezitejsich emisi komunalnich a prumyslovych odpadnich vod, 4. Ekologicky vyzkumny program pro ochranna opatreni na Labi, 5. Ekologickou situaci na Labi a v jeho udolnich nivach, 6. Mezinarodni program mereni a sledovani jakosti vody. Do funkce prezidenta komise byl na dalsi tri roky uveden ing. V. Novotny, namestek ministra ZP CR.
klicova slova: R.1995; seminare; ochrana vod; program Labe; program akcni; program vyzkumny; program mezinarodni; B:Novotny, V.; O:Ministerstvo ZP; O:Mezinarodni komise pro ochranu Labe
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2.
2243 : 641 : 6532 : 6524 : 1311
European Environment, 5, 1995, c. 5, s. 145-149.
Lit.3.
Pozice Ceske republiky z hlediska sanci na vstup do Evropske unie po udeleni statutu pridruzeneho clena (1. 2. 1995), ktery predpoklada dalsi zesileni spoluprace v zahranicni politice, bezpecnosti, ekonomice, socialni politice a ekologii. Plne zacleneni CR do EU bude vyzadovat srovnani zakladnich parametru ceskeho prostredi s naroky uvnitr unie. Jednim z techto parametru je stav legislativy ohledne ochrany zivotniho prostredi. Charakteristika souladu i rozporu mezi CR a EU - obecne se zda, ze Ceska republika je k plne integraci dobre pripravena.
klicova slova: R.1995; spoluprace mezinarodni; ochrana ZP; legislativa ES; legislativa ZP; ochrana ovzdusi; podminky clenstvi; G:CR; O:Evropska unie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.5.
2243 : 6531 : 6532
Hlavni organy Evropske unie. Pravni ukony ES. Harmonizace predpisu EU a CR - Evropska dohoda z X. 1993. Pravni predpisy EU o zivotnim prostredi a jejich rozdeleni. Casovy kalendar Evropske dohody.
klicova slova: R.1993; O:Evropska unie; organy EU; predpisy pravni EU; dohoda Evropska
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.
2243 : 657 : 621
Environment, 37, 1995, c. 2, s. 33-34.
Bilance pusobeni programu SUPERFUND (narodni nadace) v oblasti prevence a ochrany zivotniho prostredi. Zakladni zkusenosti je obrovsky narust monitorovaci cinnosti, pocet sledovanych lokalit se z predpokladanych nekolika desitek blizi ke trem tisicum. Technicke a legislativni problemy spojene s monitorovanim. Nove ukoly Ekologicke ochranne agentury (EPA): zkoumani ekologicke riskantnosti nejruznejsich prumyslovych a stavebnich projektu.
klicova slova: organizace mezinarodni; program SUPERFUND; ochrana ZP; monitorovani ZP; O:EPA-Agentura na ochranu ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.
2243 : 657 : 654
Planeta’95, 3, 1995, c. 2, s. 45.
Evropska agentura pro zivotni prostredi (EEA) bude mit sve sidlo v Kodani. EEA bude koordinovat Evropskou informacni sit o zivotnim prostredi a bude povinna zasobit 12 clenskych statu EU objektivnimi, spolehlivymi a srovnatelnymi informacemi na evropske urovni. Tyto informace by mely slouzit jako pomocny material pri poradani ruznych akci na ochranu zivotniho prostredi a rovnez prispet k lepsimu hodnoceni vysledku techto akci. Verejna informovanost bude jinym aspektem prace EEA, nebot poskytne vedeckou a technickou podporu narodnim organizacim.
klicova slova: spoluprace mezinarodni; informace o ZP; G:Kodan; O:Evropska agentura pro zivotni prostredi; O:Evropska unie
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.5.
228 : 140 : 62 : 425 : 70 : 6201 : 7312
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 11, s. 8-9.
5 tab.
Souhrnne informace o stavu a kvalite zivotniho prostredi v Armade CR za rok 1994 uvedene v Armadni ekologicke rocence (vyd. Ministerstvo obrany CR). Odhad financnich prostredku na likvidaci a sanaci starych ekologickych zatezi v arealech Armady CR. (Nejvyssi polozky: letiste Praha-Kbely 7 mil. Kc, Bechyne 12 mil. Kc). Prehled nejzavaznejsich ekologickych investicnich akci. Vycet sankci (pokut) za nedodrzovani zakonnych predpisu. Prehled propagacnich a vychovnych ekologickych akci v armade vcetne publikacni cinnosti. Koncepce ekologickeho vzdelani v armade (seminare, kurzy, publikace, casopisy - Armadni logistika, Vojensky profesional, Vojenske rozhledy).
klicova slova: R.1994; zpravy ZP; armada; rocenka MO CR; prostredky financni; akce vychovne ekologicke; vzdelavani ekologicke; O:Armada CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.8 : 7.1.3.0.2.
228 : 621 : 70
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 3, s. 7.
Oddeleni zivotniho prostredi Ministerstva obrany CR uvitalo vyhlaseni Evropskeho roku ochrany prirody 1995 Radou Evropy. Vycet akci pripravenych na podporu teto mezinarodni kampane a strucna informace o nich. 24. 5. 1995 byl vyhlasen Ekologicky den ministra obrany.
klicova slova: R.1995; akce ekologicke; A:Evropsky rok ochrany prirody; armada; A:Ekologicky den ministra obrany; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.8 : 7.1.3.0.2.
23 : 311 : 235 : 4281 : 425
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 1, s. 9-11.
Lit.18.
Pojem „rizikova" spolecnost byl zaveden do sociologie v roce 1986 nemeckym sociologem a ekologem Ulrichem Beckem. Predmetem analyzy jsou kontrolovatelna rizika, plynouci z vedeckotechnickeho pokroku. Soucasne je i relativizovan pojem „spolecnost blahobytu". Expanzionismus, zalozeny na rychlem rustu inovaci a ekonomicky konzumnim stylu zivota nejrozvinutejsich zemi sveta je nedemokraticky. Lidstvo prebira odpovednost za osudy nasledujicich generaci, stav sveta v nejblizsich desetiletich, ale i za dosavadni dejiny sveta. Obrovsky rozmer teto odpovednosti nas muze desit, nebo nam dodavat energii pri prosazovani adekvatnich forem ekologicke modernizace demokratickymi silami a institucemi. Nutnost participace na odvraceni ekologicke katastrofy klade otazky smyslu a nove urcuje vztah ekologie a filozofie.
klicova slova: zivot trvale udrzitelny; vyvoj spolecnosti; sociologie; styl zivotni; odpovednost ekologicka; aspekty socio-ekonomicke
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.2 : 7.1.2.6.1.1.
23 : 66 : 711 : 712 : 6201
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 2, s. 59.
Druhy rocnik interdisciplinarniho bienale ETIKA-EKUMENA-EKOLOGIE se v roce 1994 uskutecnil na tema: Ucast cloveka na zachovani a dotvareni Univerza. Hlavni cile konference, ktera se konala v Mezinarodnim roce rodiny a jeji ucastnici zduraznili, ze zaklad environmentalni vychovy se musi budovat v rodine. Konference byla zaroven prologem k nadchazejicimu Roku tolerance. Pristi konference bienale se uskutecni v roce 1996 na tema „Krize lidskosti - podstata ekologicke krize".
klicova slova: R.1994; R.1996; konference mezinarodni; etika ZP; vychova ekologicka; vychova rodinna
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
231 : 2242
Environment, 37, 1995, c. 1, s. 10-15+34-37.
Lit.15.
Rostouci akutnost svetove populacni situace, jeji vteleni do WPOA (World Programme of Action - Program globalni aktivity), ktery byl prijat na zarijove konferenci o populaci a rozvoji v Kahire v roce 1994. Vstupni jednani predchazejici konferenci. Reakce zenskeho emancipacniho hnuti na nektere postulaty konference, konflikty feministek s Vatikanem. Postoj jednotlivych statu k populacni otazce.
klicova slova: R.1994; problematika globalni; spoluprace mezinarodni; Program globalni aktivity; konference; populace svetova; politika populacni; G:Kahira
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4.
231 : 23100
Ceskoslovensky casopis pro fyziku, 45, 1995, c. 3, s. 154-158.
Lit.8.
Tema industrialni a postindustrialni spolecnosti v zakladnich pracich (A. Toffler, J. Naisbitt). Tofflerova charakteristika prumyslove epochy z hlediska struktury (standardizace, specializace, synchronizace, koncentrace, maximalizace, centralizace) a zakladnich znaku (masove vzdelani, nuklearni rodina, trh). Globalni problemy postindustrialni epochy (nasili, populacni exploze, bipolarita Sever - Jih, destrukce zivotniho prostredi, nedostatecnost ekonomickych a politickych nastroju).
klicova slova: problematika globalni; rozvoj udrzitelny; spolecnost industrialni; spolecnost postindustrialni; B:Toffler, A.; B:Naisbit, J.
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.
231 : 23100 : 330 : 155 : 20 : 4200 : 6201
Ambio, 24, 1995, c. 1, s. 66-67.
Zakladni trendy ovlivnujici od poloviny 20. stoleti ekologickou situaci Zeme: zdvojnasobeni svetove populace, ctyrnasobny vzestup globalniho ekonomickeho produktu, rostouci propast v distribuci prijmu. Snaha zarijove konference v Kahire tyto problemy resit: udrzitelny rozvoj jako zakladni aspekt porozumeni vztahu mezi populaci a rozvojem. Mozne perspektivy: vyostrovani nerovnosti mezi bohatymi a chudymi, likvidace biomasy produkovane tropickymi pralesy, snizovani kapacity pozemskych zdroju ve vztahu k rostouci populaci.
klicova slova: R.1995; konference; rozvoj udrzitelny; stav sveta; rust populace; rozvoj ekonomicky; zdroje celosvetove; problematika globalni; G:Kahira
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
231 : 235 : 311 : 66
Resurgence, 1995, c. 169, s. 12-14.
Projev V. Havla u prilezitosti udeleni Philadelphia Library Medal. Soucasnost predstavuje prechodnou eru, v niz konci moderni doby: pocatek postmoderny. Vycerpavani hodnotovych i vyvojovych moznosti klasicke moderni doby. Nebyvaly civilizacni rozvoj je spojen s individualni nejistotou, ktera vede v politicko-socialnim kontextu k nasi neschopnosti zvladat svet a resit problemy navrsene technologickou civilizaci. Svet a ekologie: clovek mezi antropickym modelem kosmu a teorii Gaia.
klicova slova: problematika globalni; rozvoj civilizace; vyvoj spolecnosti; vedomi spolecenske; mysleni ekologicke; styl zivotni; A:Philadelphia Library Medal; B:Havel, V.
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.8.
23100 : 11102 : 6201 : 622 : 2243
Europe Environment - Document. Supplement to Europe Environment, 1995, c. 450, s. 1-22.
Materialy konference, ktera se pod nazvem Nove pristupy k rozvoji konala 24. - 25. 11. 1995 pod patronaci Evropske komise a resila otazky tzv. koncepce udrzitelneho rozvoje. Zakladni charakteristika zivotniho prostredi a jeho ekonomickych aspektu. Definice faktoru ohrozujicich zivotni prostredi. Aktualni stav ekologicke politiky Evropskeho spolecenstvi, metody a instituce fungujici v ramci teto politiky. Ekologie v prumyslu, zemedelstvi a rybarstvi. Uzitecnost vyzkumu a technologickeho rozvoje pro ekologii. Vyznam proporcionalni zamestnanosti a socialni politiky. Ekologie v regionalnim a celoevropskem kontextu.
klicova slova: R.1995; konference; rozvoj trvale udrzitelny; prostredi prirodni; politika ekologicka; O:Evropske spolecenstvi; O:Evropska komise
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.2.
23100 : 15900 : 424 : 70 : 7311
Resurgence, 1995, c. 172, s. 14-15.
Portret Donelly Meadows, systemove analyticky, ktera se ve sve praci pokousi spojit principy „tvrde" vedy a "mekke" ekologie. Strucna charakteristika vedecke a pedagogicke kariery a vyzkumne praxe. Spoluprace s tzv. Rimskym klubem, pusobicim pri Technologickem institutu v Massachussetts. Vyznamne prace: „Limits of Growth" (Meze rustu) a „Beyond the Limits" (Prekroceni mezi), operujici s teorii udrzitelneho rozvoje.
klicova slova: rozvoj trvale udrzitelny; ekologie; publikace ekologicke; B:Meadows, D.; G:Massachussetts
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
23100 : 15907 : 4281 : 641 : 1311 : 138
Planeta’95, 3, 1995, c. 3, s. 6.
Rozhovor s Ing. Josefem Vavrouskem, u nas i ve svete znamym zastancem myslenek trvale udrzitelneho zivota. Kriticky pohled na ekologickou krizi ve svete, v Americe i u nas. Charakteristika „ekologie cloveka" a „teorie systemu". Tema ekologickych souvislosti sametove revoluce. System pece o zivotni prostredi v USA.
klicova slova: rozvoj trvale udrzitelny; ekologie cloveka; krize ekologicka; ochrana ZP; B:Vavrousek, J.; G:CR; G:USA
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
23100 : 20 : 235 : 66
Vesmir, 74, 1995, c. 12, s. 670-673.
Soucasna diskuse o globalnich environmentalnich problemech a naroky tzv. prisne vedy: lze eliminovat pronikani subjektivnich, popr. primo nekvalifikovanych nazoru do vedeckeho diskursu? Problem ilustruje polemika o pojmu trvale udrzitelneho rozvoje, probihajici na strankach Vesmiru v roce 1995 - kazdy ucastnik diskuse vklada do diskutovaneho pojmu jiny obsah nebo pojem nahrazuje jinym konceptem. Pomer altruismu a egoismu v lidskem chovani a souvislost teto otazky s diskusi o trvale udrzitelnem rozvoji.
klicova slova: problematika ekologicka globalni; rozvoj trvale udrzitelny; veda; vedomi spolecenske; mysleni ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1.
23100 : 23 : 15900 : 423 : 235
Resurgence, 1995, c. 168, s. 26-27.
Sedm tezi znameho norskeho autora k soucasne ekologii: 1. Rozpracovani koncepce globalni ekologicke udrzitelnosti a restaurace zivotniho prostredi, zahrnujici maximalni rozsah biodiverzity a rozmanitosti zivotnich forem vubec; 2. Industrialni spolecnost je vnitrne zalozena na neudrzitelnosti v tomto slova smyslu je „neopravitelna"; 3. Zamyslena ekologicka spolecnost vyzaduje technologicke postupy spojene s mirem, socialni spravedlnosti a ekologickou rovnovahou; 4. Nova koncepce ekologie nesmi uviznout v jednostrannem zpusobu mysleni; 5. Koncepce hlubinne ekologie, spojujici ekologii a psychologii (predevsim C. G. Jung) musi byt zalozena na aktivismu, tj. na nepretrzite a vytrvale praci s lidmi; 6. Hlubinna ekologie musi trvat na nereformovatelnosti industrialni spolecnosti a prosazovat jeji radikalni transformaci; 7. Koncepce ekologicke spolecnosti spojuje tri zakladni prvky - mirove hnuti, hnuti za socialni spravedlnost, hlubinna ekologie. Propojeni psychologie, pedagogiky a nove vize spolecnosti.
klicova slova: rozvoj trvale udrzitelny; rozvoj civilizace; vyvoj spolecnosti; spolecnost konzumni; ekologie hlubinna; pece o ZP; B:Naess, A.; B:Jung, C.G.; G:Norsko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2.
23100 : 231 : 2316 : 2241
Vesmir, 74, 1995, c. 10, s. 570-572.
Pokus o stanoveni pevnejsi definice dnes tak frekventovaneho pojmu trvale udrzitelny rozvoj (clanek reaguje na Branisovu a Moldanovu polemiku v c.7/1995 casopisu Vesmir). „Oficialni" definice pojmu zahrnuje tri zakladni roviny: vuli prezit pro soucasniky i jejich potomky; zavislost lidstva na pozemskych zdrojich, jejichz mozne vycerpani vuli lidstva prezit ohrozuje; preziti zajisti rovnomerne rozdelovani uzitku plynouciho z rozvoje, pece o Zemi a zivot trvale udrzitelnym zpusobem. Strategie trvale udrzitelneho rozvoje neni totozna s obecnou ekologickou teorii, ale jde o vizi lidske budoucnosti, nastolenou politiky. Takto pojata teorie trvale udrzitelneho rozvoje se blizi totalitni strategii komunismu a ve svem dusledku vede k omezovani individualni svobody. Biologie pomerne jasne ukazuje, ze prirodni vyber je nejefektivnejsi na urovni individua, ne skupiny. Hlavni otaznik nad teorii trvale udrzitelneho zivota lze tedy definovat: Muze clovek zmenit sve chovani tak, aby tim ziskavala spolecnost a nikoliv jedinec?
klicova slova: rozvoj trvale udrzitelny; vyvoj spolecnosti; problematika globalni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.
23100 : 2315 : 2242 : 2241 : 2312
Ambio, 24, 1995, c. 1, s. 58-59.
Tab., l3 lit.
Zduvodneni koncepce udrzitelneho rozvoje: akutnost je ilustrovana napriklad konfliktem Sever versus Jih. Potreba planetarni kooperace unosne vzhledem k moznostem Zeme. Kontrola ekologicky negativnich trendu industrialni civilizace. Populace, vyziva a moznosti svetoveho zemedelstvi. Potreba postupneho zvysovani energeticke efektivity (tzv. Holdrenuv scenar). Eliminace rozdilu mezi bohatymi a chudymi regiony.
klicova slova: rozvoj udrzitelny; problematika globalni; civilizace industrialni; populace svetova; vyziva lidstva; zemedelstvi svetove
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.
23100 : 3211 : 231
Vesmir, 74, 1995, c. 10, s. 573-574.
Teorie trvale udrzitelneho rozvoje z hlediska jeji prevoditelnosti na koncepci setrvaleho zemedelstvi (v obou pripadech jde o dostatek potravin): neexistuje vyhovujici definice empiricky podlozena. V teto oblasti se tedy otevira cesta pro bezbrehou diskusi, ktera vsak naznacuje nemoznost setrvat pri stavajicich formach organizace lidske spolecnosti, ktera svou cinnosti zpusobila urcite globalni problemy: Zvyseni koncentrace oxidu uhliciteho v atmosfere, Zmenu globalniho cyklu dusiku, Zmenu zpusobu vyuzivani pudy a zmenu povrchu Zeme. Diskutabilni je, co a za jakych okolnosti bude schopne tento trend zmenit.
klicova slova: rozvoj trvale udrzitelny; zemedelstvi; spolecnost; problematika globalni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.4.
23100 : 42532 : 2243 : 136
Vesmir, 74, 1995, c. 7, s. 391-392.
Trvale udrzitelny rozvoj v sobe obsahuje predevsim aspekt omezeni spotreby, produkce, zavadeni uspornych technologii apod. Proto je take celosvetove prijeti koncepce trvale udrzitelneho rozvoje vazano na radu ustupku, a to zejmena ve vztahu k ekonomickemu rozvoji zemi tretiho sveta. Nerovnomerne rozdeleni bohatstvi ve prospech Severu je evidentni. Predstavy o postupnem vyrovnavani rozdilu mezi bohatymi a chudymi lze povazovat za problematicke. Zapoceti udrzitelneho rozvoje musi zacit spise na urovni jednotlivych statu nebo regionu nebo spolecenstvi (EU).
klicova slova: rozvoj trvale udrzitelny; koncepce rozvoje
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.3.0.2.
23100 : 621 : 2242 : 231
Geograficke rozhledy, 5, 1995/96, c. 1, s. 4-5.
Klasicka koncepce ochrany prirody v ramci Evropskeho roku 1995. Historicka bilance tohoto klasickeho konceptu od poloviny minuleho stoleti do soucasnosti. Mladsi zaklady koncepce ochrany zivotniho prostredi - meznikem byla stockholmska konference v roce 1972 a kniha D. Maedowsove Meze rustu ze stejneho roku. Geneze koncepce trvale udrzitelneho rozvoje a jeji rozmach ve druhe polovine 80. let. Vtelovani teto koncepce do cinnosti Svetove komise pro zivotni prostredi a rozvoj OSN pod vedenim G.H. Brundtlandove. Prace komise obsazena v knize Nase spolecna budoucnost (cesky 1991). Ceske polemiky o vyznamu pojmu trvale udrzitelny rozvoj (sustainable development) z hlediska zajmu politickych, ekonomickych a ekologickych.
klicova slova: R.1995; R.1972; rozvoj trvale udrzitelny; koncepce ochrany prirody; koncepce ochrany zp; spoluprace mezinarodni; B:Maedowsova, D.; B:Bruntlandova, G.H.; O:Svetova komise pro zivotni prostredi OSN; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.2.
23100 : 654 : 652 : 20 : 422 : 1181 : 1112
Journal of Chemical Education, 72, 1995, c. 11, s. 959-964.
Lit.23.
Environmentalismus a rostouci naroky koncepce hospodarskeho rustu na zivotni prostredi. Vliv teto situace na utvareni soucasne podoby vedy, ktera musi celit ctyrem zakladnim problemum: zdravi, potraviny, energie, materialy. 21. stoleti - vyzva a soucasne motivace pro vedu. Navrhovana vedecka strategie: prevence znecisteni prostrednictvim katalyzy.
klicova slova: rozvoj trvale udrzitelny; rust hospodarsky; veda; prevence znecisteni
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.1.
2312 : 1130
EKOjournal, 4, 1995, c. 12, s. 18-19.
2 fot.
Trilete pusobeni firmy McDonalds v CR. Aktivity a spoluprace s ceskymi dodavatelskymi firmami. Ekologicky program firmy - obalova technika a minimalizace a likvidace odpadu.
klicova slova: potravinarstvi; potraviny; vyziva; odpady; vliv na ZP; G:CR; O:McDonalds
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
2312 : 1181 : 3211 : 140 : 231 : 2242 : 6201
Nika, 16, 1995, c. 7/8, s. 32-34.
Mezinarodni vyzkumny ustav potravni politiky (IFPRI) se zakladnou ve Washingtonu se zabyva prognózou budouciho vyvoje. Temata diskutovana na konferenci (Washington, cerven 1995) - „Vize potravy, zemedelstvi a zivotniho prostredi v roce 2020": Hladova Afrika, Scenare nadeje a zoufalstvi, Sestibodovy program, Horka mista eroze, Jak zvladnout hmyz, Valky o vodu, Cinsky rebus, Dusledky AIDS, Geneticke mapy, Zeny v zemedelstvi, Populace a potraviny, Obilny vlak. (People and the Planet c. 4/1995, podle clanku D. Halla).
klicova slova: R.2020; konference; prognóza vyvoje; vyziva lidstva; politika zemedelska; stav ZP; O:Mezinarodni vyzkumny ustav potravni politiky; G:Washington
kódy vyuziti: 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1.
235 : 11101 : 23 : 652 : 653
Environment, 37, 1995, c. 5, s. 4-9+30-33.
Lit.25.
Ekosystem jako souvztaznost lidske spolecnosti a prirody. Soucasna podoba teto souvztaznosti je limitovana rozporem mezi ambicemi spolecnosti a ekologickou krizi, byt tato krize samotnou spolecnost ohrozuje. Historie lidskeho vztahu k prirode a pravidla ovlivnujici tento vztah. Definice a specificke rysy pojmu ekologicka obnova: jde o problem progresu nebo regresu? Potreba noveho typu komunikace mezi lidmi a prirodou. Pravni regulace vztahu cloveka a prirody ve sfere vlastnickych vztahu.
klicova slova: spolecnost lidska; vztah k prirode; obnova ekologicka; krize ekologicka; regulace pravni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4.
235 : 11101 : 4201 : 4200 : 43 : 432
Filosoficky casopis, 43, 1995, c. 6, s. 899-919.
Lide svou pritomnosti na Zemi vytvareji tri typy prozivani prirody (ohromujici pritomnost, respektovany spolupracovnik, surovina), ktere v ere ekologicke krize vedou ke trem typum traumatu (konstatovani faktu krize, osobni neuspech, nesmiritelny osud). Diskutabilnost koncepce prirody jako zkusenosti. Dejiny individualniho a kolektivniho prozivani prirody. Role hodnotovych systemu v prozivani prirody.
klicova slova: filozofie; clovek; vztah k ZP; priroda; system hodnotovy
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.
235 : 11101 : 654 : 4201 : 4200
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 8, s. 274-275.
Negativnim dusledkem nedostatecne filosoficke sebereflexe cloveka je povyseni kultury nad prirodou. Tim se clovek jako predpokladany smysl a vrchol prirodniho vyvoje z prirody vyradil. Z hlediska evoluce se ukazuje, ze na nasi planete existuji pouze dva zasadni zpusoby, jimiz vznikaji nove struktury. Puvodni a starsi zpusob prirozeny, tj. spontanni tvoriva schopnost nezive a zive prirody a relativne mlady zpusob umely, tj. odvozena a parcialni tvorivost kulturni. Strucna formulace nove kulturni strategie.
klicova slova: priroda; kultura; clovek; filozofie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.1.
235 : 11101 : 70 : 66
Resurgence, 1995, c. 173, s. 10-11.
Manifest postulujici prechod od drancovani sveta a prirody k modelu pece a napravy lidskeho vztahu k prirode. Dusledky aktivit industrialni spolecnosti pro prirodu. Problematika vychovy a formulovani postoju, ktere vylouci koristnicky vztah k prirode. Instrukce, jak postupovat, aby se koristnicky postoj potlacil a byl nahrazen postojem pecovatelskym-lecitelskym.
klicova slova: spolecnost industrialni; vztah k prirode; mysleni ekologicke; vychova ekologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
235 : 2315 : 20 : 43 : 15900 : 700
Resurgence, 1995, c. 170, s. 38-39.
Hlubinna ekologie (A. Naess) a jeji teze o potrebe spoluprozivani prirodnich cyklu. Tato teze je spojena s dulezitou otazkou, zda je mozne navazat na mentalitu predmodernich lidi a jejich vztah k prirode. Soucasne inspirace keltskou mytologii a kulturou. Jeji zpusob deleni roku do kruhu, ktery zobrazuje casovy rytmus spolecny lidem i prirode - spolecny bio(eko) rytmus. Perspektivy tohoto vychovneho modelu pro ekologicke formovani lidi.
klicova slova: ekologie hlubinna; lidstvo; vztah k prirode; mysleni ekologicke; vychova ekologicka; mytologie; B:Naess, A.
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
235 : 424 : 20 : 66
Politische Ökologie, 13, 1995, c. 41, s. 8-9.
Vztah obou velkych vetvi krestanstvi (katolicismu a protestantstvi) k ekologicke problematice v Nemecku. Vyvoj postoju biskupske konference (katolici) a evangelicke cirkve za poslednich deset let. Pomer cirkevniho dogmatu k ekologii - puvod sveta a dogma stvoreni. Snaha obou cirkvi integrovat se do sveta poznamenaneho ekologickymi problemy. Schopnost cirkve pusobit prostrednictvim svych komunikacnich kanalu (kazani) na ekologicke postoje vericich.
klicova slova: vedomi spolecenske; mysleni ekologicke; krestanstvi; cirkev; ekologie; vychova ekologicka; G:Nemecko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4.
239 : 4200 : 138 : 7126 : 713 : 315
Politische Ökologie, 13, 1995, Sonderheft, c. 7, s. 45-48.
Situace ekologickeho vyzkumu v Nemecku: silny ve sve analyticke fazi, slaby ve schopnosti resit komplexni problemy zivotniho prostredi, tj. v interdisciplinarite. Charakteristika zakladniho vyzkumu z hlediska jeho organizacni struktury a tematickeho zamereni. Napojeni ekologickeho vyzkumu na univerzitni a mimouniverzitni instituce. Propojeni ekologicke vychovy a tradicni pedagogiky. Potreba systematickeho rozsirovani ekologie na ruzne vedecko-pedagogicke urovne.
klicova slova: vyzkum ZP; vychova ekologicka; G:Nemecko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.4.
311 : 1406 : 11763 : 20 : 422 : 621
EKOjournal, 4, 1995, c. 12, s. 4-6.
Program Teplice ziskava objektivni informace o vlivech znecisteni zivotniho prostredi na obyvatelstvo, ve srovnani s oblasti Prachatic. Program byl zahajen v roce 1991 a mel by pokracovat alespon do konce stoleti. Soubor dilcich vedeckych projektu z obdobi 1991 - 1995; zavery se tykaji vlivu znecisteni ovzdusi, zivotniho stylu, respirace, umrtnosti, kvality spermii ve vztahu ke kvalite zivotniho prostredi a zdravi cloveka.
klicova slova: R.1991-1995; Program Teplice; styl zivotni; znecisteni ovzdusi; zdravi lidske; vliv znecisteni ZP; stav ZP; G:Teplice
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.3.0.2.
311 : 2312 : 657
Hygiena, 40, 1995, c. 6, s. 396-400.
2 tab., 14 lit.
Sledovany rozdily v informovanosti o zdravem zivotnim stylu u 178 dospelych vegetarianu v porovnani se 154 clenou kontrolni skupinou vyvazenou co do veku, pohlavi a vzdelani. Respondenti vyjadrovali souhlas nebo nesouhlas u 12 tvrzeni.
klicova slova: styl zivotni; vyziva zdrava; informace pro verejnost
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.3.
312 : 7126 : 1311 : 138 : 748
Uzemni rozvoj, 1, 1995, c. 3, s. 23-25.
Za ucelem zkvalitneni vyuky bydleni na ceskych vysokych skolach zadalo Ministerstvo hospodarstvi Ceske republiky Ustavu uzemniho rozvoje vypracovat studii o dosavadnim vzdelavani v oboru bydleni na vysokych skolach v zahranici a u nas s nastinem moznosti jeho postupneho zlepsovani. Poznatky z uvedene studie: jake jsou moznosti vzdelavani v oboru bydleni v zahranici; moznosti vzdelavani v oboru bydleni na ceskych vysokych skolach.
klicova slova: studie; bydleni; vyuka; vzdelavani odborniku; skola vysoka; O:Ustav uzemniho rozvoje; O:Ministerstvo hospodarstvi; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2.
313 : 20 : 43 : 621 : 32
Umwelt, 25, 1995, c. 5/6, s. 260-261.
Problematika ekologickeho podlozi mezilidskych vztahu v podnikove sfere; jak dosahnout vetsiho propojeni obou momentu. Potreba spojeni managementu a perspektivnich vychovnych modelu, ktere budou schopne zainteresovat zamestnance soucasne na ekologii, prosperitu podniku a kvalitni spolupraci. Prostredky a programy, kterymi je mozne nove ekologicke motivace vytvaret a prosazovat. Struktura a jednotlive faze organizacnich zmen provazejicich prosazovani noveho typu motivaci.
klicova slova: podniky; vedomi spolecenske; vedomi ekologicke; vychova ekologicka; prostredky vychovy; program vychovy
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
315 : 314 : 66 : 4200 : 4201 : 424
Resurgence, 1995, c. 170, s. 16-19.
Paradox soucasnosti: moc nad prirodou se obraci v nebezpeci pro prirodu. Industrialni civilizace prohlubuje tento i dalsi paradoxy, takze lide i planeta se ocitaji ve stavu nebezpeci. Potreba nove koncepce vzdelani a vychovy, ktere by promenily lidskou mentalitu a jeji vztah k prirode. Zakladni postulaty - naucit se analytickym postupum ekologie, naucit se systemovemu mysleni, vybavit lidi pro posturbanni svet, redukovat „stopy lidi" na Zemi. Vyznam ma prechod od striktni racionality k ekologicke imaginaci, kompenzujici silny vliv analyticko-kauzalniho vzdelani.
klicova slova: vedomi ekologicke; vzdelani ekologicke; vychova ekologicka; koncepce
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.4.
315 : 70 : 73 : 734
Sisyfos - zpravodaj ekologicke vychovy, 1995, c. 10, s. 13-15.
Rozsahly vyukovy multimedialni material „Objevujeme sve zivotni prostredi" je prelozen z anglictiny. Netradicnim, pritazlivym zpusobem jsou prezentovany problemy zakladnich slozek zivotniho prostredi, zivot cloveka a lidske cinnosti. Formou simulovanych roli se stava zak akterem situace, kterou resi podle vlastniho uvazeni. Pracovni listy pro zaky, fakta pro ucitele, videokazeta, fólie, CD ROM. Vyuziti ve skolni i mimoskolni praxi.
klicova slova: vychova ekologicka; vyuka; program vyukovy; prostredky vychovy; videoporady
kódy vyuziti: 7.1.2.0.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.5 : 7.1.2.6.1.1.
3181 : 1112 : 2236
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 3, s. 9-11.
3 fot.
Volby ve Francii na jare 1995 prinesly zmenu politicke orientace, zmenu postoje k moratoriu na provadeni pokusu s jadernymi zbranemi a rozhodnuti nove francouzske vlady obnovit jaderne testy ve francouzske Polynesii. Zduvodneni obnovy jadernych pokusu Francii. Uvedena historie francouzskych jadernych pokusu od roku 1960 a varujici data o kontaminaci zivotniho prostredi po atomovem vybuchu na ostrove Mururoa v cervnu 1987 zjistena oceanologem J. Y. Cousteau.
klicova slova: R.1960; R.1987; R.1995; pokusy jaderne; vliv na ZP; politika statni; B:Cousteau, J.Y.; G:Francie; G:ostrov Mururoa
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
3181 : 1177 : 2236
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 3, s. 11-13.
4 fot.
Charakteristika aktivit ceske a slovenske kancelare Greenpeace od 14. 7. do 6. 9. 1995 v souvislosti s ohlasenym obnovenim jadernych testu Francii.
klicova slova: akce ekologicke; bezpecnost jaderna; O:Greenpeace CR; O:Greenpeace SR; G:Francie
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
3181 : 1177 : 2236
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 4, s. 5.
2 fot.
Historie francouzskych atomovych pokusu na ostrove Fangataufa ve francouzske Polynesii od cervence 1966 do roku 1992 a dusledky pro stav zivotniho prostredi.
klicova slova: R.1966-1992; pokusy jaderne; vyvoj historicky; vliv na ZP; G:Francie; G:ostrov Fangataufa
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
3181 : 140 : 657
Chemie in der Schule, 42, 1995, c. 7/8, s. 282-284.
Tab., 3 lit.
Strucna historie dusledku militarismu pro prirodni prostredi, misto tohoto typu poskozeni v komplexu ekologickych skod zpusobovanych v dejinach lidskou cinnosti. Problematika vojenskych odpadu v SRN - jeji akutnost narusta od poloviny 80. let. Jednotlive typy poskozovani zivotniho prostredi: stare vojenske objekty, kontaminace pudy a vody v prubehu vojenskych operaci. Zpusoby mereni kontaminace a jejiho odstranovani.
klicova slova: cinnost vojenska; odpady vojenske; vliv na prirodu; znecisteni pudy; znecisteni vody; G:Nemecko
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
3181 : 621
Planeta’95, 3, 1995, c. 5/6, s. 52-54.
Jaderne zbrane predstavuji nejnicivejsi zbrane hromadneho niceni. Historie pokusnych jadernych vybuchu. Prehled smluv o zakazu jadernych vybuchu. Uplny zakaz zkousek jadernych zbrani. Obnoveni jadernych pokusu Francie a svetova reakce na jejich obnoveni.
klicova slova: zbrane jaderne; smlouvy mezinarodni; pokusy jaderne; G:Francie
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
321 : 3341 : 15905 : 425
Environment, 37, 1995, c. 10, s. 16-24+34-37.
Tab., gr., 27 lit.
Tradicni vzorec lidske ekonomicke aktivity: zalozeni sidla - vyroba - vycerpani - znecisteni - premisteni sidla. Tento vzorec je v soucasnosti neudrzitelny, neni kam se premistit. Potreba smirit ekonomiku a prirodu prostrednictvim tzv. industrialni ekologie. Tri typy ekologickych regulaci: finalni znecisteni, prubezna pravidla, recyklace. Industrialni ekologie jako novy pristup, prosazujici reseni a nastroje fungujici podle vzoru ekosystemu. Bariery industrialni ekologie a jeji budoucnost.
klicova slova: ekologie industrialni; ekosystem; ekonomika ZP; rozvoj udrzitelny
kódy vyuziti: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.3.
32101 : 43 : 63911 : 1130 : 6392
EKOjournal, 4, 1995, c. 10, s. 20-21.
1 sch.
Vyhodnocovani zivotniho cyklu vyrobku od jeho vzniku az po jeho uziti za ucelem zjisteni dopadu vyroby na stav zivotniho prostredi. Problemy pro posuzovani jsou ve vymezeni cyklu a jeho obsahu, nakladani se surovinami a vyrobnimi prostredky potrebnymi pro vznik vyrobku, nakladani s odpady, recyklace a dalsi. Zjednodusene blokove schema sberu odpadu a strategie jejich zneskodnovani. Zduvodneni vyhodnocovani a analyzy. Pravo spotrebitele na environmentalni informace.
klicova slova: vyroba prumyslova; vliv na ZP; odpady; posuzovani vlivu na ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.2.
32101 : 43 : 6539
EKOjournal, 4, 1995, c. 11, s. 17.
Pristup k otazkam zivotniho prostredi ze strany podniku a verejnosti v USA. Havarijni plany a pravo na informace - stav vztahu u nas a v USA. Zajisteni informaci od podniku o produkovanem znecisteni, tj. o spotrebovanych chemickych latkach a jejich produkci. Informace tohoto druhu nepatri mezi obchodni tajemstvi. Expertni cinnost u nas provadeji zastupci EPA (Agentura na ochranu zivotniho prostredi v USA).
klicova slova: vyroba; vztah k ZP; pravo na informace; informace o ZP; informace pro verejnost; G:USA; O:EPA-Agentura na ochranu ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.4.
3211 : 1174 : 23100 : 1181 : 1583 : 3343
Scientific American, 273, 1995, c. 3, s. 182-186.
Lit.4.
Akutnim dilematem soucasneho zemedelstvi se stava potreba harmonizovat rostouci naroky na potraviny se setrnym pristupem k prirode. Toto dilema je obsahem koncepce udrzitelneho zemedelstvi. Hlavni pozornost se upira na problematiku chemizace (pesticidy) zemedelstvi, jde o nahrazeni skodlivych latek ohleduplnejsimi; problematika genetickych manipulaci. Snaha koncipovat zemedelstvi v souladu s principy biodiversity.
klicova slova: zemedelstvi; rozvoj udrzitelny; pesticidy; potraviny; biodiverzita
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.3.
3211 : 1181 : 4200 : 23100
Vyziva a potraviny, 50, 1995, c. 3, s. 66-67.
2 tab.
Ekologicke zemedelstvi predstavuje jeden z moznych systemovych pristupu k reseni trvale udrzitelneho rozvoje. U nas zaujima 0, 37 % z celkove plochy zemedelske pudy, coz je srovnatelne s ostatnimi vyspelymi staty. Od roku 1990 bylo na tomto useku dosazeno znacneho pokroku. Rada biozemedelcu ukoncila prechodne obdobi a na trhu se objevily ve vetsim mnozstvi prvni deklarovane ceske biopotraviny.
klicova slova: zemedelstvi ekologicke; biopotraviny; rozvoj trvale udrzitelny; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.3.0.2.
3211 : 125 : 426 : 11102 : 53 : 224 : 4201
Politische Ökologie, 13, 1995, Sonderheft, c. 8, s. 25-30.
Nove postaveni zemedelstvi a venkovske kultury v civilizaci konce 20. stoleti. Evoluce od objektivniho prirodniho cyklu ke kontrole prirody. Historismus v chapani prirodniho fenomenu a jeho vlivu na lidstvo. Vyznam zasadniho obratu, ktery predstavuje moderni industrialni civilizace a jeji reflexe v moderni prirodovede. Evoluce cloveka na pozadi menici se prirody a vliv genetickych mutaci, prirodni selekce a mechanismu izolace.
klicova slova: zemedelstvi; venkov; civilizace; priroda; vyvoj lidstva
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4.
3211 : 1311 : 1181 : 4200
Veronica, 9, 1995, c. 1, s. 17.
1 tab., 1 obr.
Rozvoj ekologickeho zemedelstvi v Ceske republice od roku 1990. Kontrola a certifikace bioproduktu. Druh a mnozstvi certifikovane produkce.
klicova slova: R.1990; zemedelstvi ekologicke; bioprodukty; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.
3211 : 53 : 12105 : 1406 : 1584
Planeta’95, 3, 1995, c. 3, s. 27-28.
Specifikem zemedelske cinnosti je jeji vazanost na prirodni prostredi, ktere zemedelec ovlivnuje a meni podle sve potreby. Zpetne je timto zmenenym prostredim ovlivnovano jak samotne zemedelstvi, tak zakladni slozky zivotniho prostredi. Naruseni ekologicke stability zemedelske krajiny. Nejzavaznejsi ekologicke prohresky zemedelstvi ve svetovem meritku. Predpoklad ekologicke stabilizace krajiny.
klicova slova: zemedelstvi; vliv na prirodu; krajina zemedelska; stav ZP; stabilita ekologicka; stabilita krajiny
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1.
3211 : 622 : 1311 : 2243
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 5, s. 167-169.
Zmeny zemedelske politiky Evropskych spolecenstvi ve vztahu k zivotnimu prostredi a regionum. Legislativni ramec k podpore zemedelskych metod v souladu s prirodnim a zivotnim prostredim Rada Evropskych spolecenstvi prijala dne 30. cervna 1992 smernici c. 2078/92 o metodach zemedelske produkce provadenych v souladu s potrebami ochrany zivotniho prostredi a udrzby cennych prirodnich uzemi. Priklad aplikace smernice ve Francii. Rozvoj zonalnich programu v regionu Alsasko. Situace v Ceske republice.
klicova slova: R.1992; politika zemedelska; ochrana ZP; legislativa ZP; smernice ES; G:Francie; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1.
3211 : 67 : 4200 : 425 : 622
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 2, s. 4-5.
1 fot.
Charakteristika a hodnoceni zmen v produkcnich a mene priznivych oblastech v souvislosti s privatizacnimi procesy. Rozsahly vzrust zajmu o ekologicke zemedelstvi, podminky pro jeho realizaci. Zasady, ktere jsou zakladem ekologickeho zemedelstvi, cile ekologickeho zemedelstvi, podminky, na jejichz zaklade je ekologicky zemedelec schopen prosadit se na trhu a zajistit prosperitu sveho podniku a problemy, ktere by mohly byt reseny pomoci financnich prostredku urcenych na podporu mimoprodukcnich funkci ekologickeho zemedelstvi.
klicova slova: zemedelstvi ekologicke; politika statni ekologicka; ekonomika
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.3.
32121 : 4200 : 138
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 1, s. 89.
4 fot.
Reakce Greenpeace na „myty", kterych uziva ve svych dokumentech kanadska drevarska spolecnost CPPA, ale i jine tezebni spolecnosti, v diskusi s ekology.
klicova slova: lesnictvi; lesy; tezba dreva; odpovednost ekologicka; G:Kanada; O:Greenpeace; O:spolecnost CPPA
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1.
3214 : 53 : 121101 : 425
Nika, 16, 1995, c. 7/8, s. 4.
Export cementu z CR do SRN stoupl za poslednich pet let vice nez dvacetinasobne. Sumava a Cesky kras maji pres svou vzdalenost spolecny „cementovy problem". Zpusob transportu cementu z Ceske republiky do SRN a jeho negativni vlivy na okoli (hluk, prasnost, dopravni nehody aj.).
klicova slova: vyvoz surovin nerostnych; cement; preprava nakladu; vliv na ZP; G:CR; G:Cesky kras; G:Sumava; G:Nemecko
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.2.
3215 : 1581 : 1132 : 63912 : 67
Scientific American, 273, 1995, c. 3, s. 178-181.
Lit.4.
Nove typy interakci mezi prumyslovou vyrobou a ekologii na prahu 21. stoleti. Prechod od likvidace prumyslovych odpadu k prumyslu, ktery je vubec neprodukuje. Snaha vyuzivat postupy, ktere uplatnuje priroda ve sve „produkci". Vyuzitelnost preventivnich a recyklacnich postupu v ruznych prumyslovych odvetvich.
klicova slova: vyroba prumyslova; ekologie prumyslu; odpady prumyslove; recyklace
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.1.
3215 : 32100 : 625
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 32-33.
Sdruzeni mezinarodnich a ceskych predstavitelu spolecnosti a firem - The Business Leaders Forum - predalo v lednu 1995 „Cenu zdravi a bezpecneho zivotniho prostredi" tiskarske firme FIOMO za zavedeni cisteho sucheho ofsetoveho tisku s vyuzitim suseni UV. Upozorneno na publikaci „Vas podnik a zivotni prostredi" (pripravilo The Business Leaders Forum a Ceske ekologicke manazerske centrum) jako pomucku pro podnikatele. Desetibodovy ekologicky plan k sestaveni ekologickeho zhodnoceni podniku.
klicova slova: R.1994; R.1995; vyroba prumyslova; hodnoceni ZP; bezpecnost ekologicka; O:The Business Leaders Forum; O:Ceske ekologicke manazerske centrum
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.3 : 7.1.2.6.4.
3216
Chemie in der Schule, 42, 1995, c. 9, s. 333.
Graficke vyjadreni: bilance a prognóza energetickeho vyvoje ve vyspelych zemich za leta 1990, 2000 a 2020. Pomer primarni a regenerativni energie (elektrarny, slunecni, vetrna energie a geoenergie). Zpusoby modernizace soucasne energeticke zakladny, doplnovani klasicke energetiky alternativnimi/regenerativnimi zdroji energie.
klicova slova: R.1990; R.2000; R.2020; vyvoj energeticky; energie elektricka; zdroje energie alternativni
kódy vyuziti: 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
3216 : 1112 : 11103 : 57 : 425 : 32161 : 32165 : 32167
Biologie-chemie-zemepis, 4, 1995, c. 4, s. 163-164.
Uvod do serialu o energii, ktery bude rozvrzen na pokracovani do temat: Strucna historie technickych objevu z oblasti energie, Soucasny svet a energie, Klasicke zdroje energie, Alternativni zdroje energie, Jaderna energie, Energetika Ceske republiky. Zavislost cloveka na energii, naroky na energii v souvislosti se zvysovanim poctu obyvatel Zeme a s rozvojem civilizace a neudrzitelnost soucasneho cerpani energetickych zdroju.
klicova slova: energie; zdroje energie; zdroje energie alternativni; energetika; energie jaderna
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
3216 : 1112 : 66 : 425 : 1581
Vesmir, 74, 1995, c. 8, s. 431-433.
Markova, L., preklad …
Problem perspektivnosti jaderne energetiky v celosvetovem meritku a v USA zvlast. Vyvoj podilu jaderne energie na celkove energeticke produkci. Rostouci akcent na omezovani energeticke spotreby od 70. let a jeho vliv na rozvoj jaderne energetiky. Ziskovost investic do jaderne energie. Vliv verejneho mineni a jeho vyznam pri zhodnoceni ekologicko-ekonomickych perspektiv jaderne energetiky. (Podle cl. AHEARNE, J.F.: The Future of Nuclear Power z cas. American Scientist).
klicova slova: energetika svetova; energetika jaderna; mineni verejne; G:USA
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.6.
3216 : 140 : 1112 : 1311 : 6532
Planeta’95, 3, 1995, c. 9/10, s. 8-9.
Vysokou prioritou statni politiky jak v zivotnim prostredi, tak v sektoru energetiky jsou uspory energie. V roce 1995 vstoupil v platnost zakon o podnikani a vykonu statni spravy v energetickych odvetvich. Problemy ceske energetiky ve vztahu k zivotnimu prostredi. Program ozdraveni ovzdusi podporuje sirokou skalu nizkoemisnich zpusobu lokalniho topeni pro mesta a obce od pouziti plynu az po vyuziti dreva a biomasy.
klicova slova: energetika; politika energeticka; uspora energie; prostredi zivotni; vliv na ZP; podnikani; pece o ovzdusi; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.1.
3216 : 32161 : 3341 : 657 : 1176
T’95…[Technicky magazin], 38, 1995, c. 6, pril., s. I-XVI.
Encyklopedie T: Energie pro zitrek (9. cast). Technicky pokrok v energetice. Perspektivy tepelnych elektraren spalujicich uhli. Technologie umoznujici odsirovani emisi - technicke vybaveni a jeho vysledky. Zachycovani dusikatych zplodin. Vliv plynnych emisi na pozemskou atmosferu a povrch. Podstata emisi: ozonovy problem, aerosolove znecisteni, emisni a imisni monitoring. Skladba emisi v Ceske republice. Ekologicka tepelna elektrarna v Poceradech - prumyslove zpracovani pevnych casti emisi na stavebni prefabrikaty.
klicova slova: energetika; elektrarny tepelne; emise; imise; monitorovani latek znecistujicich; O:elektrarna Pocerady; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3.
3216 : 32167 : 1183 : 11103
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 6, s. 4-10.
2 tab., 5 obr., 5 fot.
Ceske restrukturalizujici se zemedelstvi ma vedle produkce pro vyrobu potravin a vedle intenzivniho vyvoje vyroby bionafty a biomazadel z rostlinnych oleju jeste dalsi vyznamnou sanci pro reseni ekonomickych a energetickych problemu a to energeticke vyuziti urcite nadprodukce stebelnin. Zemedelske produkty vhodne pro tvorbu tepla. Vlastnosti stebelnin jako paliva. Sklizen stebelnin na palivo; uprava paliva; nakladovost. Predpokladany vyvoj vyuzivani stebelnin a ekologicka hlediska pri jejich spalovani. Tabelarni prehled vyhrevnosti ruznych druhu paliv a predpokladane ceny do r. 2000.
klicova slova: R.2000; biomasa; palivo alternativni; zdroje prirodni; zdroje energie alternativni
kódy vyuziti: 7.1.2.4.3 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.2.1.
3216 : 4200 : 4281
Veda, technika a my, 49, 1995, c. 5, s. 33.
Ekologicke faktory vznikaji a pusobi v celem retezci energetickych operaci. Vysvetleni pojmu ekologicky faktor. Ekologicke faktory jednotlivych clanku: faktory vystupni, vstupni, rizika (faktor pravdepodobnostni povahy). Vyznam jednotlivych faktoru.
klicova slova: energetika; faktory ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.2.3.
3216 : 4200 : 622 : 1383
Europe Environment, 1995, c. 455, s. III/3.
19. 5. 1995 - zahajena cinnost noveho centra Evropskeho spolecenstvi pro energetiku v polskych Katovicich. Smyslem centra je cinnost smerujici v ramci programu THERMIE k vytvareni ekologicky ciste a efektivni energetiky. Katovicke centrum se vzhledem ke svemu umisteni bude zabyvat predevsim ekologickymi aspekty elektraren spalujicich fosilni paliva konvencnimi zpusoby a bude usilovat o nalezeni ekologictejsich zpusobu.
klicova slova: energetika; politika energeticka; program THERMIE; O:Evropske spolecenstvi; O:Centrum ES pro energetiku; G:Polsko; G:Katovice
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.6.
3216 : 622 : 138 : 425
Politische Ökologie, 13, 1995, c. 40, s. 14-18.
Vyvoj vyrobni a distribucni zakladny elektricke energie v Nemecku od 19. stoleti do soucasnosti. Prodej elektriny prostrednictvim ruznych cenovych tarifu. Vyvoj energeticky uspornych elektrospotrebicu a zarizeni. Vyvoj a soucasna struktura vyrobni zakladny nemecke energetiky.
klicova slova: energetika; energie elektricka; vyvoj historicky; G:Nemecko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3.
32160 : 32165 : 424 : 1311
Vesmir, 74, 1995, c. 8, s. 434-436.
Zakladni aspekty rozhodovani o vystavbe jadernych elektraren: ekonomika, ekologie a zdravi, bezpecnost, socialni aspekty, technika, zahranicni politika, etika. Ceska specifika jadernych technologii: energeticke potreby a alternativni zdroje. Moralni a politicke souvislosti jaderne energetiky v Ceske republice. Duvody averze verejneho mineni vuci dostavbe Temelina.
klicova slova: energetika jaderna; vystavba JE; technologie jaderne; O:JE Temelin; mineni verejne; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
321643 : 12153 : 425 : 1584
T’95…[Technicky magazin], 38, 1995, c. 4, s. 14-16.
Paradoxy soucasne ekologie: negativni vliv nekterych tzv. ekologickych projektu na stav zivotniho prostredi. Spor o provozovani malych vodnich elektraren, jejichz „cista" energeticka produkce zpusobuje skody na vodnich tocich a jejich okoli. Ekonomicke zajmy vedou k neadekvatni vystavbe malych elektraren na malokapacitnich tocich - nasledkem je naruseni rovnovahy okoli, coz je znatelne predevsim na stavu rybi populace.
klicova slova: elektrarny vodni male; vliv na ekosystem; politika ekonomicka
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1.
32165 : 425 : 2243
Europe Environment, 1995, c. 450, s. I/9-10.
Jednani Evropskeho parlamentu z 1. brezna 1995 o otazce, zda Evropska banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) a Euratom maji pujckou financovat dostavbu slovenske jaderne elektrarny v Mochovcich. Rozhodnuti odlozeno. Hlavni problem se tyka bezpecnosti provozu. Elektrarna v Mochovcich je politikum v ramci Evropske unie.
klicova slova: R.1995; elektrarny jaderne; podpora financni; O:JE Mochovce; G:SR; O:Evropsky parlament; O:Evropska unie; O:Evropska banka pro rekonstrukci a rozvoj
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.5.
32165 : 627 : 1134 : 1114 : 1139
T’95…[Technicky magazin], 38, 1995, c. 2, s. 20-22.
Vytvoreni „umeleho more" pobliz jaderne elektrarny ve svedskem Forsmarku. Oddelena vodni plocha zasobovana chladici vodou z reaktoru. Experiment zkoumajici teplotni vykyvy vody a jejich vliv na morskou flóru a faunu. Vliv teplotnich vykyvu na zivot a reprodukci okouna morskeho. Moznost vyuziti zkusenosti z Forsmarku pro jine regiony.
klicova slova: energetika jaderna; model prognosticky; teplo odpadni; teplota vody; flora morska; fauna morska; T:okoun morsky; G:Svedsko-Forsmark
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
32167 : 11106 : 1183 : 3343
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 6, s. 289-293.
5 obr., 1 tab., 5 lit.
Celosvetovy rust spotreby energie zpusobuje celosvetove vyuziti obnovitelnych zdroju energie. Je proto zadouci rozvijet a aplikovat moderni energeticke technologie pro vyuziti hmoty - biomasy. Jedna se o potencionalni zdroj energie vyuzitelny v chemickem prumyslu, pri vyrobe tekutych paliv, elektricke energie a pri kogeneraci v teplarenstvi. Zdroje biomasy. Energeticke vyuziti biomasy ve svete. Fluidni spalovani biomasy. Paroplynove obehy s vyuzitim biomasy. Zplynovani biomasy v kombinaci s paroplynovym obehem. Vyroba kapalnych paliv z biomasy. Aerobni rozklad biomasy.
klicova slova: zdroje energie obnovitelne; energie z biomasy; biomasa; vyuziti zdroju energie obnovitelnych; technologie energeticke
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
32167 : 1311
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 6, s. 11-12.
1 obr.
Soucasna situace vyuziti vetrne energie a rozbor podminek pro rozvoj vetrnych elektraren v CR. Existujici plany a programy rozvoje elektraren v CR, potize s jejich realizaci v souvislosti s dosavadnimi technickymi, legislativnimi, administrativnimi, ekonomickymi a ekologickymi prekazkami. Pozitivni uloha Ceske spolecnosti pro vetrnou energii pro legislativu a cenovou politiku, pro normalizaci a certifikaci a pro poradenskou cinnost. Priklady firem v CR, ktere vyvijeji, vyrabeji, staveji a provozuji vetrne elektrarny.
klicova slova: energie vetrna; G:CR; O:Ceska spolecnost pro vetrnou energii
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3.
32167 : 425 : 1311
EKOjournal, 4, 1995, c. 12, s. 19-21.
2 tab.
Porovnani cen energie v CR ziskane z obnovitelnych zdroju: slunecni fotovoltaika, fototermika, tepelna cerpadla, vetrna a vodni energie, spalovani dreva, bioplyn, bionafta. Porovnani cen energie pro paliva, rychle rostouci rostliny a slamu. Konstatovano, ze rozvoj energetiky obnovitelnych zdroju je podporovan predevsim podnikatelskym sektorem.
klicova slova: R.1995; zdroje energie alternativni; ekonomika; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
32168 : 4200 : 425
Bulletin Rosy, 1995, kveten, s. 4.
Ekonomicka otazka topeni elektrickymi primotopnymi telesy. Zvazovana je i nejzavaznejsi otazka - otazka ekologicka.
klicova slova: vytapeni elektricke; riziko ekologicke; ekonomika
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
32181 : 127 : 1311
Planeta’95, 3, 1995, c. 5/6, s. 39.
Sadrokartonove stavebni systemy v CR maji sve uplatneni v provadeni interieru budov a pri protipozarni ochrane staveb. Zakladni surovinou pro vyrobu prevazne vetsiny vyrobku KNAUF je sadra, ktera se uplatnuje v lekarstvi, stukaterstvi, keramickem prumyslu, ale zejmena ve stavebnictvi. Je nabizen siroky sortiment spachtlovacich hmot, sadrovych omitek, litych samonivelizacnich podlah, nejvice je vsak rozsiren system suche vystavby, jehoz zakladem je sadrokartonova deska. Nabidka vyrobku firmy KNAUF.
klicova slova: stavebnictvi; hmoty stavebni; sadrokarton; interiery staveb; prostredi vnitrni; G:CR
32181 : 4200
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 2, s. 31-32.
Renesance cihlarskeho prumyslu a zvyseny zajem o jeho produkci vzhledem k ekologicke cistote a recyklovatelnosti, esteticke a architektonicke urovni, odolnosti vuci chemicke agresivite atmosfery jeho vyrobku. Firmy ZWG Krytina Hranice s.r.o. a ZWG Krytina Slapanice a.s. (ceska cast firmy Ziegelwerke Gleinstätten GmBh se sidlem v Rakousku) produkuji palenou krytinu KERAKRYT a cihelne jednotky zdicich materialu KERATHERM ruznych sortimentu. Parametry vyrobku.
klicova slova: hmoty stavebni; G:Hranice; G:Slapanice; O:ZWG Krytina a.s.; O:ZWG Krytina s.r.o.
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.2.
32181 : 6525 : 333 : 334 : 12174 : 4200
Domov, 35, 1995, c. 10, s. 30-31.
3 fot.
Ekologizaci stavebnictvi je nutno chapat jako komplex opatreni, ktera co nejcitliveji resi vztah k prirode. Pri vystavbe je kladen duraz na pouzite materialy, jejich povrchovou upravu a mysli se predem na zpusoby pozdejsi likvidace a recyklace po doziti stavby. Chceme-li stavet opravdu ekologicky, je nutne respektovat celou skalu, nikoliv jen nektery ze zminenych aspektu. Nejprukaznejsim znakem nove vznikajicich ekosidlist v zahranici jsou zelene strechy. V sidlistich nejsou uplatnovany pouze staronove materialy a technologie, zelene strechy, ale take pasivni vyuzivani slunecni energie, ohleduplne hospodareni s vodou.
klicova slova: stavebnictvi; stavby ekologicke; technologie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.4.2.2.
3221 : 1112 : 53 : 140 : 2230 : 42233
Veronica, 9, 1995, c. 3, s. 10-16.
9 tab.
Hlavni negativni vlivy dopravy: emise, hluk a vibrace, znecisteni vody a pudy, nehody, zabor pudy a destrukce osidleni. Doprava vyzaduje temer 30 procent celkove spotreby energie, z toho silnicni doprava 84,4 procenta, letecka11,1 procenta, zeleznicni 2,6 procenta a ricni 2 procenta.
klicova slova: doprava; vliv dopravy; vliv na ZP; spotreba energie; statistika
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4 : 7.1.2.4.3.
3221 : 1321 : 11221
Planeta’95, 3, 1995, c. 11/12, s. 38-39.
2 tab.
Mestskou hromadnou dopravu v Praze tvori metro (od roku 1974), tramvaje (od r. 1891) a autobusy (od r. 1925). V letech 1936 az 1972 jezdily v Praze tez trolejbusy. System MHD doplnuje pozemni kolejova draha na vrch Petrin, dlouha 0,5 km. Zakladni udaje o MHD v Praze v letech 1961 - 1994.
klicova slova: doprava mestska; prostredky dopravni; G:Praha
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.4 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3.
3221 : 1321 : 643 : 11221
Planeta’95, 3, 1995, c. 9/10, s. 36-40.
7 tab., 3 obr.
Soubory vybranych dulezitych dat o doprave v Praze, ktere charakterizuji dopravni pomery ve meste a vyvoj dopravy zejmena v poslednich peti letech. Automobilova doprava - vyvoj motorizace a automobilizace. Intenzity automobilove dopravy v pracovni dny. Prumerne mezirocni narusty intenzit a dopravnich vykonu. Skladba dopravniho proudu vozidel v pracovni dny. Denni variace dopravnich vykonu v pracovni dny. Rekreacni automobilova doprava.
klicova slova: doprava mestska; doprava automobilova; automobily; G:Praha
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.4 : 7.1.2.6.1.3.
3221 : 3216 : 657
Ceskoslovensky casopis pro fyziku, 45, 1995, c. 3, s. 201-206.
3 tab., 3 obr., 22 lit.
Pekarek, L., preklad …
Zakladni udaje o doprave ve svete - vyvoj a spotreba energie. Srovnani pozadavku na rizeni dopravy v Evrope a v USA. Telematika. Mestska doprava, informacni systemy, sber dat a konsolidacni strediska. Elektricke vozy a udrzitelna preprava. Nove formy tranzitniho transportu soukromou a verejnou dopravou. Vyhled.
klicova slova: doprava; spotreba energie; doprava mestska; preprava; system informacni dopravni; G:USA; G:Evropa
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.2.3 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.3.
3224 : 641 : 23100 : 20 : 422
Nika, 16, 1995, c. 5/6, s. 30.
Material zpracovany podle diskusnich prispevku sekce „Sport a zivotni prostredi" na 12. kongresu Mezinarodniho olympijskeho vyboru (MOV) v Parizi v srpnu 1994. Norove: ochrana zivotniho prostredi se stava tretim rozmerem olympijskych her vedle sportu a kultury. Zimni olympijske hry v Lillehammeru - v prubehu priprav bylo realizovano 21 ekologickych projektu. V roce 1994 byla mezi MOV a UNEP (United Nations Environmental Programme - Program OSN pro zivotni prostredi) podepsana vzajemna dohoda. MOV se hlasi k celosvetove kampani trvale udrzitelneho rozvoje. Ekologicky problematicke sporty. Znecisteni zivotniho prostredi jako rizikovy faktor pro zdravi sportovcu.
klicova slova: R.1994; kongres mezinarodni; cinnost sportovni; hry olympijske zimni; vliv na ZP; ochrana ZP; rozvoj udrzitelny; projekt ekologicky; O:Mezinarodni olympijsky vybor; O:Program OSN pro ZP; G:Pariz; G:Lillehammer
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.6 : 7.1.2.6.1.1.
332 : 125 : 1311 : 425 : 6201
Uzemni rozvoj, 1, 1995, c. 4, s. 17-20.
3 gr.
Pri prilezitosti konference o uzemnim planovani [Kromeriz, kveten 1995] vyhlasilo Ministerstvo hospodarstvi CR program „Pravni a administrativni podminky rozvoje obci". V jeho ramci bylo formulovano zadani dilciho ukolu, ktery je v soucasne dobe zarazen do planu ukolu pod nazvem „Ocenovani a zdanovani pozemku", a jehoz cilem je prosadit v urovni CR takova opatreni, aby obce a mesta mohla na zaklade znalosti ceny, resp. hodnoty pozemku ucelne rozhodovat o svem rozvoji.
klicova slova: R.1995; konference; planovani uzemni; program rozvoje; obce; pozemky; nastroje ekonomicke; O:Ministerstvo hospodarstvi; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.2.2.
3333 : 330 : 3215 : 641 : 71243 : 712422
Veda, technika a my, 49, 1995, c. 12, s. 18-19.
1 fot., 1 sch.
Integrace ekologickych pozadavku do planovani vyrobniho provozu: tri zakladni komplexy. Ekologie a ekonomika. Hlavni aktivity pri planovani vyrobniho procesu; slucitelnost vyroby se zivotnim prostredim. Vychova pracovniku v prumyslu k ekologii.
klicova slova: podniky prumyslove; procesy vyrobni; uvedomeni ekologicke; vychova k peci o ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.1.1.
334 : 11763 : 214
Umwelt, 25, 1995, c. 4, s. 140-141.
Kriteria testovani aparatur na mereni mnozstvi a skladby emisniho znecisteni ovzdusi. Kriteria by mela zohlednovat siroke spektrum naroku od vedcu az po obyvatelstvo. Zakladni ukazatele, na ktere by se aparatury mely zamerit. Vliv dosavadnich vyzkumu na stanoveni definitivni podoby mericich technik. Spolehlivost zarucuje minimalne trimesicni testovaci doba. Zpusob kalibrovani podle optimalnich dosazitelnych technickych parametru.
klicova slova: technika merici; mereni emisi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
3341 : 11761 : 11763 : 11764
Umwelt, 25, 1995, c. 3, s. 102-103.
Instrumentalni analytika: novy typ aplikovaneho spojeni prumysloveho inzenyrstvi a chemickeho prumyslu. Vyuziti principu casticoveho spektrometru pro sledovani znecisteni ruznych prostredi ruznymi elementy. Vyhodou je rychlost a presnost pri identifikaci jednotlivych slozek znecisteni. Technicke zazemi a vybavenost tohoto zpusobu mereni: spojeni s progresivni softwarovou technologii rozsirujici dalsi moznosti aplikace.
klicova slova: monitorovani znecisteni; pristroje monitorovaci; pristroje merici; spektrometrie; technika vypocetni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.2.1.
3341 : 3215 : 3216 : 3211
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 15-16+18.
3 obr.
Pro rostouci naroky pro ucinne odstranovani kontaminantu ze spalin, plynu, odpadnich vod prumyslovych zarizeni a take na cisteni surove pitne vody bylo vyvinuto a testovano velke mnozstvi metod cisteni plynu a kapalin. Nevyhody metod mokre desulfurizace a selektivni katalyticke redukce, ktere jsou uzivany v casti elektraren. Metoda radiacni technologie, druhe generace pro cisteni plynu a kapalin; jeji vyhody a postupy. Vyuziti procesu cisteni plynnych spalin radiacni technologii v zemedelstvi. Dosavadni vyvoj radiacnich technologii pro cisteni spalin.
klicova slova: technologie chemicke; technologie radiacni; cisteni spalin; vyroba zemedelska; vyroba prumyslova
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.1.
3341 : 632 : 127
Zdravi, 43, 1995, c. 7, s. 13.
Postup pri vyberu pristroje na cisteni vzduchu, moznosti vyuziti a doporuceni jednotlivych druhu pristroju. Spravne umisteni pristroje v mistnosti.
klicova slova: prostredi vnitrni; cisteni vzduchu; technika
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
3341 : 633 : 1133
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 2, s. 22-23.
1 gr.
Radiacni technologie nachazeji sve uplatneni v ekologicky orientovanych cinnostech. Tri hlavni smery odstranovani polutantu z vody radiacni technologii: radiacni zpracovani prirodni a znecistene pitne vody; radiacni cisteni prumyslovych kapalnych odpadu; radiacni cisteni odpadnich kalu. Soucasny stav radiacnich technologii.
klicova slova: technologie radiacni; technologie cistirenske; pece o vodu; kaly odpadni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.1.
3341 : 656 : 6531
Vestnik Ministerstva zivotniho prostredi CR, 1995, c. 3, s. 15-21.
Uvedeny seznamy laboratori (vcetne adres) s predmetem akreditace v oblasti rozboru vod.
klicova slova: laboratore akreditovane; laboratore zkusebni; rozbor vod; sdeleni MZP; O:Ministerstvo ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.3.
3343 : 11182 : 1130
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 5, s. 7-8.
2 fot.
Vyhody metod vyuzivajicich schopnosti mikroorganismu rozkladat organicke znecistujici latky v pritomnosti kysliku az na oxid uhlicity, vodu a mikrobialni biomasu k cisteni pudy, podzemnich vod a ruznych kalu s organickym znecistenim. Priklady mozne aplikace biologickych metod a omezeni v jejich pouziti.
klicova slova: biodegradace; biotechnologie; mikroorganismy; odpady
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
3343 : 11332 : 1311 : 6336
Veronica, 9, 1995, c. 1, s. 6-8.
1 tab., 1 obr.
Technologie cisteni odpadnich vod. Vegetacni pokryv, investicni a provozni naklady. Ucinnost cisteni. Tabelarne zpracovane udaje o 39 korenovych cistirnach v Ceske republice.
klicova slova: cisteni OV; cistirny OV korenove; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.6.2.1.
34166 : 2235 : 1311 : 622
EKOjournal, 4, 1995, c. 8, s. 4-5.
2 tab., 1 gr.
SFZP CR je specificky zamerenou financni instituci. Zrizen zakonem CNR c. 388 z r. 1991 jako nastroj uskutecnovani ekologicke politiky statu. Organizace a cinnosti SFZP od 1. 1. 1992.
klicova slova: R.1992-1994; O:Statni fond ZP; legislativa ZP; nastroje ekonomicke; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.5.
3423 : 142 : 114 : 1171 : 422 : 20 : 631
Zdravotnicke noviny, 44, 1995, c. 9, pril., s. 6.
Klinika nemoci z povolani VFN v Praze a Toxikologicke informacni centrum resi problematiku neprizniveho pusobeni toxickych latek a fyzikalnich vlivu na cloveka. Vlivy vibraci, pretezovani, ionizujiciho zareni, alergenu.
klicova slova: prostredi pracovni; pusobeni toxicke; clovek; zdravi; latky skodlive; vliv na zdravi; O:Klinika nemoci z povolani; O:Toxikologicke informacni centrum
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.4.2.1.
3427 : 1116 : 6362 : 4200 : 421
100 a 1 zahranicni zajimavost, 32, 1995, c. 9, s. 54-56.
Tradicni pojeti zoologickych zahrad a pristup k jejich usporadani se ve Spojenych statech v poslednich letech prudce meni. Moderni, nove pojata ZOO ma byt magickym mistem, kde navstevnik opusti svuj dosavadni svet, a octne se v tropickem pralese, v etiopske pahorkatine ci himalajskych velehorach. Nejzdarilejsi z techto umelych krajin byly vytvoreny podle skutecnych vzoru. Nejlepsi americti architekti zoologickych zahrad se inspiruji v divocine. Diky vyspele veterinarni peci a znalostem o spravne vyzive jsou druhy chovane v ZOO zdrave, ziji dlouho a rozmnozuji se.
klicova slova: zahrada zoologicka; G:USA
kódy vyuziti: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1.
6201 : 1113 : 622 : 138
Chemie in der Schule, 42, 1995, c. 5, s. 201.
Zprava o konferenci zabyvajici se planetarnimi zmenami klimatu. Jednani navazuje na postulaty analogicke konference v Rio de Janeiro v roce 1992. Navrhy opatreni k zamezeni sireni sklenikoveho efektu. Zavazky, ktere na sebe zucastnene staty berou. Nemecke zavazky ke snizeni emisi uhliku, dosavadni bilance emisni politiky SRN.
klicova slova: R.1995; R.1992; konference Klima’95; zmeny klimatu; snizovani emisi; odpovednost ekologicka; spoluprace mezinarodni; G:Nemecko; G:Berlin; G:Rio de Janeiro
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1.
6201 : 11217 : 71236 : 72
Inspiromat ekologicke vychovy, 1995, zari, s. 8-12.
Dvoudenni seminar v ekologickem centru Chaloupky u Trebice. 50 ucastniku resilo problem skolnich zahrad, jejichz existence souvisi s nezajmem o pestitelske prace jako vyucovaci predmet. Navsteva uspesne zakladni skoly v Trebici, rozprava o predmetu „pestitelstvi", vysvetleni nepopularity predmetu, vyhled na existenci skolnich zahrad a jejich koncepci. Priklady z ruznych skol. Pripominky k obsahu standardu MSMT tykajicich se pestitelskych praci a jsou zavazne pro vsechny skoly.
klicova slova: seminare; zahrada skolni; prace pestitelske; vychova ekologicka; skola zakladni; O:Centrum vychovy ekologicke-Chaloupky; G:Trebic
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.8 : 7.1.2.6.1.1.
201 : 125 : 23100 : 645
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 10, s. 348-349.
Seminar se konal ve dnech 25. 9. - 30. 9. 1995 v Poznani. Informace o referatech prednesenych v druhem bloku na tema „Ekologicke zdroje podstatne pro trvale udrzitelny rozvoj", ve tretim bloku na tema „Ochrana a pece o krajinu pro trvale udrzitelny rozvoj". Zavery z konference budou publikovany spolu se sbornikem referatu Radou Evropy.
klicova slova: R.1995; seminare; krajina venkovska; ochrana krajiny; rozvoj trvale udrzitelny; sbornik; O:Rada Evropy; G:Poznan
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.4.1.1.
6201 : 140 : 20 : 422
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 1, s. 14.
Zavery vedcu tykajici se zdravotniho ohrozeni v dusledku stale vetsiho hromadeni znecistujicich latek v zivotnim prostredi a kontroverzni postoje mluvcich prumyslovych lobby. Rekapitulace zaveru, k nimz dospeli vedci na konferenci Nemecke spolecnosti pro toxikologii (Deutsche Gesselschaft für Umwelt - und Humantoxikologie - DGUHT) v rijnu 1994 ve Würzburgu, otistena nemeckym listem Tyden v Nemecku.
klicova slova: R.1994; konference; znecisteni ZP; vliv na zdravi; O:Nemecka spolecnost pro toxikologii; G:Nemecko; G:Würzburg
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4.
6201 : 140 : 63977
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 6, s. 19-21.
Konference evropskych ministru ZP v Sofii 23. - 25. 10. 1995 byla jiz treti navaznou akci projektu „Zivotni prostredi pro Evropu". Vyznamne organizace, ktere v priprave garantovaly bloky projednavanych problemu. Zhodnoceni prubehu konference konane za ucasti 50 vladnich delegaci evropskych, ale i mimoevropskych zemi, nekolika desitek mezivladnich a nevladnich organizaci, mezinarodnich financnich instituci a dalsich. Kontroverzni tema konference - jaderna bezpecnost. Prezentace clenu delegace CR vedene ministrem ZP F. Bendou. Obsah zaverecne deklarace a souhrnne hodnoceni konference.
klicova slova: R.1995; konference mezinarodni; bezpecnost JE; Konference evropskych ministru ZP; projekt Zivotni prostredi pro Evropu; G:Sofie; G:Evropa
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1.
6201 : 1401 : 20 : 422 : 6531 : 631
Zdravotnicke noviny, 44, 1995, c. 10, pril., s. 2.
1 tab.
Sympozium na tema Vliv znecisteni zivotniho prostredi na respiracni infekce (Praha 28. 2. 1995). Poradatel americka farmaceuticka firma Schering - Plough a Statni zdravotni ustav. Uloha pri monitorovani zivotniho prostredi ve vztahu k epidemiologicke situaci. Soubor predpisu k ochrane ovzdusi, vod, o ukladani odpadu i k ochrane krajiny. Vyhlaseni grantu iniciativou SPIRIT pro rok 1995 a vyhlaseni cen SPIRIT (oceneny nejlepsi prace sledujici vliv zivotniho prostredi na skupinu onemocneni).
klicova slova: R.1995; sympozia; prostredi zivotni; vliv znecisteni ZP; vliv na zdravi; clovek; legislativa; G:Praha; O:Statni zdravotni ustav; O:Schering Plough
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.4.2.1.
6201 : 153 : 657
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 2, s. 45-47.
3 fot., 1 tab., 13 lit.
V unoru 1994 se konal v Ustavu lesnicke botaniky, dendrologie a typologie Lesnicke a drevarske fakulty v Brne seminar na tema „Mapovani biotopu". Na seminari bylo navrzeno pro podminky CR cleneni mapovani biotopu na tri urovne: 1. Pripravne mapovani bez terennich pruzkumu, 2. Zakladni mapovani celoplosnym zpusobem, 3. Specialni mapovani selektivnim zpusobem. Pro podminky CR je nejdulezitejsim cilem mapovani biotopu celoplosne mapovani krajiny za ucelem ziskani chybejicich kartograficky zpracovanych informaci o soucasnem stavu krajiny a vymezeni uzemi, tvoricich kostru ekologicke stability krajiny, jako podkladu pro zpracovani USES (Uzemni systemy ekologicke stability).
klicova slova: R.1994; seminare; mapovani biotopu; system stability uzemni; O:Lesnicka a drevarska fakulta; G:Brno; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
6201 : 1585 : 1581 : 2243 : 1311 : 2315
T’95…[Technicky magazin], 38, 1995, c. 2, s. 62-63.
Ekologicka krize a mira jejiho vlivu na spor mezi ekology a ekonomy o budoucnost civilizace. Schopnost specialnich vednich oboru komplexne zhodnotit ekologicke aspekty moderni civilizace. Konference v Rio de Janeiro (1992) o globalni ekologicke situaci a postoje Ceske republiky. Biologie, ekologie a ekonomie: shody a rozpory.
klicova slova: R.1992; konference; krize ekologicka; situace globalni ekologicka; biologie; ekologie; ekonomie; G:Rio de Janeiro; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.6.4.
6201 : 2236 : 140 : 136
Nika, 16, 1995, c. 9/10, s. 2.
23. - 25. 10. 1995 se konala v Sofii treti celoevropska konference ministru zivotniho prostredi „Zivotni prostredi pro Evropu". Od 21. - 25. 10. 1995 se v Sofii take seslo na sve konferenci vice nez 200 zastupcu nevladnich ekologickych organizaci z celeho sveta. „Deklarace NGO". Dvaceticlenna delegace NGO se aktivne ucastnila ministerske konference. Pozadavky Deklarace NGO.
klicova slova: R.1995; konference evropska; prostredi zivotni; ministr ZP; organizace ekologicke nevladni; G:Sofie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4.
6201 : 2243 : 11235 : 653 : 6531
Planeta’95, 3, 1995, c. 9/10, s. 22-25.
Hlavnim cilem OECD Nuclear Energy Agency (NEA) je koordinovat spolupraci mezi vladami zucastnenych zemi v oblasti vyuzivani jaderne energie s cilem zabezpecit, aby tento zdroj energie byl bezpecny, ekologicky prijatelny a ekonomicky. Odborne oblasti, ktere NEA pokryva. Ve spolupraci s NEA se 28. 8. - 1. 9. 1995 uskutecnil v Liblicich u Melnika seminar, ktery se zabyval legislativou spojenou s dozorem nad jadernou bezpecnosti a to hlavne oblastmi, ktere jsou spojene s ochranou zdravi populace a s ochranou zivotniho prostredi. Obecne informace o konferenci, temata, ktera byla na programu jednani konference. Prehled o narodnich legislativach v zemich OECD spojenych s radiacnimi havariemi. Pravni nastroje CR pro oblast jaderne energetiky a nakladani s jadernymi odpady.
klicova slova: R.1995; konference; energie jaderna; vyuziti energie jaderne; odpady jaderne; nastroje legislativni; ochrana zdravi; spoluprace mezinarodni; O:OECD-Nuclear Energy Agency
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.4.
6201 : 2243 : 12153 : 633 : 1581
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 1, s. 7-9.
V listopadu 1994 zasedala v Cuxhavenu (SRN) Mezinarodni komise pro ochranu Labe. Jednani predchazelo sympozium „Stav analytiky stopovych prvku v Labi". Ucastnilo se 110 specialistu ze SRN a 10 z CR. Informace o prubehu a obsahu sympozia i vlastniho zasedani komise. Tiskove konference se zucastnili i ministri zivotniho prostredi obou zemi. Nasledoval seminar „Labe - rozpor mezi ekologii a ekonomikou?". Informace o prubehu a obsahu seminare; hlavni tematicke bloky a zavery.
klicova slova: R.1994; seminare; sympozia; ochrana toku vodnich; program Labe; O:Mezinarodni komise pro ochranu Labe; G:Nemecko-Cuxhaven
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.4.
6201 : 231 : 2242 : 15907
Geograficke rozhledy, 4, 1994/95, c. 3, s. 86-88.
1 tab., 1 lit.
Kahira - v poradi sesta mezinarodni konference na tema populacniho vyvoje. Strucny prehled predchozich konferenci: Zeneva 1927 (vysledkem bylo zalozeni Mezinarodni unie pro vedecke studium populace - IUSSP); Rim 1954 (konference expertu o polemice mezi anglosaskym malthusianstvim a ruznymi variantami marxismu); Belehrad 1965 (antikoncepce a reseni urgentni perspektivy prelidneni); Bukurest 1974 (experti a vladni predstavitele o populacnich problemech po ropne krizi, ekonomika a populace a problem interrupce); Mexico City 1984 (akutnost populacniho problemu roste, spor mezi OSN a USA o svetovou populacni politiku); Kahira 1994 - jednani pripravneho vyboru konference a jeho teze. Globalni a regionalni podoby populacniho problemu. Charakteristika akcniho programu prijateho konferenci. Pristup ceske politiky ke kahirske konferenci a jejim zaverum.
klicova slova: R.1994; konference mezinarodni; problematika globalni; problematika populacni; politika populacni; program akcni; G:Kahira
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.4.
6201 : 23100 : 1173 : 1401 : 20 : 422
EKO VIS MZP CR, 5, 1995, c. 3, s. 47-49.
Prednaska z konference „Aktualni otazky zivotniho prostredi ve vztahu ke zdravi", Hradec Kralove 18. - 19. 7. 1994. Pusobeni dosud nepoznanych zavislosti zakladnich mechanismu genotoxickych ucinku na vzajemne vazby muta-, karcino- a teratogenezu. Problematika genotoxickych a negenotoxickych karcinogenu v souvislosti se vztahy k zivotnimu prostredi.
klicova slova: R.1994; konference; rozvoj trvale udrzitelny; genotoxicita; latky karcinogenni; prostredi zivotni; vliv na zdravi
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.6 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1.
6201 : 23100 : 20 : 422 : 1401 : 657
Hygiena, 40, 1995, c. 3, s. 171-175.
Lit.30.
Mezinarodni konference o bezpecnosti a managementu chemickych latek konana v dubnu 1994 ve Stockholmu pod patronaci UNEP, ILO a WHO se tykala globalni strategie pro zajisteni obecne bezpecnosti cloveka pred chemickymi noxami v prostredi v ramci trvale udrzitelneho rozvoje. Geneticka toxikologie. Vztah zivotniho prostredi a lidskeho zdravi. Soucasny konflikt mezi ekologii a ekonomii. Vyznam monitorovacich systemu pro stanoveni genotoxickych rizik pro lidskou populaci. Vedni obor „Ekologie cloveka".
klicova slova: R.1994; konference; zivot trvale udrzitelny; monitorovani ekologicke; prostredi zivotni; clovek; zdravi; ekologie cloveka; G:Stockholm
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.4.
6201 : 23100 : 2243
Europe Environment, 1995, c. 449-dodatek, s. 1-26.
Pracovni zavery konference, ktera se pod nazvem Towards a New Development Approach (novy pristup k rozvoji) konala v listopadu 1994 pod zastitou Evropske komise. Dokument obsahuje zakladni ramec tezi projednavanych uvnitr Evropskeho spolecenstvi na tema koncepce udrzitelneho rozvoje: 1. Rozsah, podminky, principy (udrzitelnosti rozvoje v Evrope), 2. Prokazatelny pokrok (prumysl, zemedelstvi, energetika, doprava, turistika), 3. Zprostredkovaci mechanismy (vlada, trh, technologie, informace a rozhodovaci procesy, socialni aspekt).
klicova slova: R.1994; konference; rozvoj trvale udrzitelny; O:Evropska komise
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.5.
6201 : 23100 : 231 : 2243 : 2236
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 6-7.
Prispevek predneseny na mezinarodnim seminari Perspektivy trvale udrzitelneho zivota v Evrope, Japonsku a severni Americe, usporadanem ve dnech 12. - 14. 12. 1994 v Praze spolecnosti STUZ. Zamysleni nad ukolem nalezt cestu, jak vsem vstipit spolecny zajem o tuto spolecnou prvoradou hodnotu pri zachovani mnohosti kultur. Vyznam a obsah pojmu globalni bezpecnost, rozhodujici rozdil mezi bezpecnosti ve 20. a 21. stoleti. Zakladni predpoklady prosazeni globalni bezpecnosti.
klicova slova: R.1994; seminare; zivot trvale udrzitelny; bezpecnost globalni; spoluprace mezinarodni; G:Evropa; G:Japonsko; G:Amerika severni; G:Praha; O:Spolecnost pro trvale udrzitelny zivot
kódy vyuziti: 7.1.2 : 7.1.3.
6201 : 23100 : 6524 : 1311
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 3, pril., s. I-VIII.
Sympozium usporadano za sponzorske pomoci norske a svycarske vlady, za ucasti predstavitelu vlad, podnikatelu, ekonomu, nasich a zahranicnich expertu. Prispevky o sympoziu, popr. na sympoziu prednesene: Prinos ke sladeni ekonomiky s ochranou zivotniho prostredi (V. Bizek), Realny prostredek k naplneni vize udrzitelneho rozvoje - zahajovaci projev ministra ZP F. Bendy, Zapojit trzni mechanismy do sluzeb ochrany zivotniho prostredi (B. Moldan), Udrzitelny rozvoj neni mozny bez odpovidajici ekonomicke politiky (Z. Stepanek), Zaverecny dokument mezinarodniho sympozia Ekonomicke nastroje pro udrzitelny rozvoj.
klicova slova: R.1995; sympozia mezinarodni; nastroje ekonomicke; rozvoj trvale udrzitelny; G:Pruhonice
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.3.
6201 : 23100 : 6524 : 622
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 30-32.
Ukoly komise OSN pro trvale udrzitelny rozvoj. Ceska republika se v ramci zmen v poslednich peti letech zajima o ekonomicke nastroje ekologicke politiky, ktere jiz nyni aplikuje v systemu ochrany zivotniho prostredi a dalsi zvazuje. Prezentace zajmu CR o tuto problematiku na 2. zasedani komise OSN pro trvale udrzitelny rozvoj v kvetnu 1994 v New Yorku a na sympoziu „Ekonomicke nastroje pro trvale udrzitelny rozvoj" konanem v lednu 1995 ve Vyzkumnem ustavu okrasneho zahradnictvi v Pruhonicich. Program sympozia. Zaverecny dokument sympozia.
klicova slova: R.1994; R.1995; sympozia; rozvoj trvale udrzitelny; nastroje ekonomicke; politika ekologicka statni; G:New York; G:CR; G:Praha; O:Organizace spojenych narodu
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.
6201 : 23100 : 70 : 712 : 713
Sisyfos - zpravodaj ekologicke vychovy, 1995, c. 10, s. 16-17.
Agenda 21 je hlavnim vysledkem Konference OSN o zivotnim prostredi a rozvoji (UNCED) Rio de Janeiro 1992. Sekce dokumentu zavazne pro otazky ekologicke vychovy v CR. Programovy okruh 36: Rozvoj ekologickeho vzdelavani, vychovy, zajmu verejnosti a profesionalniho vzdelavani a odborne pripravy. Zmena orientace vychovy smerem k trvale udrzitelnemu rozvoji, zvysovani povedomi verejnosti. Do trech let by mela byt pripravena v kazde zemi strategie ekologicke vychovy a zarazena do vsech skol.
klicova slova: R.1992; konference mezinarodni; vychova ekologicka; vychova skolni; vychova mimoskolni; rozvoj trvale udrzitelny; Agenda 21; G:Rio de Janeiro; O:Organizace spojenych narodu
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8.
6201 : 2315 : 66
Planeta’95, 3, 1995, c. 3, s. 8.
20. - 23. ledna 1995 se v San Franciscu konalo 3. Mezinarodni fórum o globalizaci poradane Nadaci pro hlubinnou ekologii. Fóra se zucastnilo 55 odborniku ze 13 zemi. Ceskou republiku zastupoval J. Vavrousek. Hlavni body manifestu prijateho na zaver jednani fórem.
klicova slova: R.1995; problematika ekologicka globalni; mysleni ekologicke; A:Mezinarodni forum o globalizaci; B:Vavrousek, J.; G:San Francisco
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6 : 7.1.3.
6201 : 235 : 23100 : 2242 : 20 : 4200
Biologicke listy, 60, 1995, c. 4, s. 309-317.
Vynatek z vystoupeni na spolecnem zasedani Eticke pracovni skupiny a Komise pro environmentalni pravo v prubehu valneho shromazdeni IUCN - Svetove unie na ochranu prirody v Buenos Aires dne 20. ledna 1994. 1. Vztah cloveka k prirode, 2. Vztah lidskeho individua ke spolecnosti, 3. Vztah k toku casu a smyslu dejin, 4. Vztah ke smyslu vlastniho zivota, 5. Vztah ke svobode a k odpovednosti, 6. Vztah k urovni naseho poznani, 7. Vztah k vlastnimu zivotu, 8. Vztah k budoucim generacim, 9. Vztah k odlisnym nazorum a jinym civilizacim, 10. Vztah k vecem spolecnym.
klicova slova: R.1994; konference; zivot trvale udrzitelny; clovek; hodnoty lidske; G:Buenos Aires; O:Mezinarodni unie pro ochranu prirody
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.
6201 : 235 : 423
EKO VIS MZP CR, 5, 1995, c. 5, s. 51.
26. 6. - 5. 7. 1995 se konalo v Popradu fórum Etnos a priroda: jazyk, kultura a ekologie. Cilem byla analyza vzajemnych vztahu mezi ruznymi etnickymi skupinami a prirodnim prostredim a duchovni, socialni a ekologicke perspektivy.
klicova slova: R.1995; forum ekologicke; vedomi spolecenske; vedomi ekologicke; G:SR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.1.2.
6201 : 3224 : 3221 : 11228
Planeta’95, 3, 1995, c. 1, s. 27-29.
Ve dnech 7. - 9. 11. 1995 usporadal Svaz provozovatelu lanovek a vleku ve Spindlerove Mlyne veletrh Inter Mountain’94, jehoz soucasti byla konference na tema Cestovni ruch a zivotni prostredi. Jednim z hlavnich cilu bylo napomoci prosadit vystavbu nove lanovky na Snezku. Lanova draha, ekologicky zpusob dopravy. Koexistence zajmu. Cestovni ruch v cislech - pozitivni vztah k ochrane prirody a zivotniho prostredi.
klicova slova: R.1994; veletrhy; konference; turistika; ruch cestovni; vliv na ZP; doprava ekologicka; draha lanova; G:Spindleruv Mlyn; G:Snezka; V:Inter Mountain’94
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.6.
6201 : 332 : 622 : 3333
Uzemni rozvoj, 1, 1995, c. 2, s. 3-31.
Ve dnech 16. - 18. kvetna 1995 se konala v Kromerizi 10. jubilejni konference o uzemnim planovani, stavebnim radu a regionalni politice. Zprava o konferenci je chronologicky razena dle jednotlivych jednacich dnu. Prvni cast souvisi s plenarnim zasedanim konference 16. kvetna. Druha cast prinasi uceleny pohled do jednotlivych pracovnich sekci. Ucelem tohoto cisla Uzemniho rozvoje je informovat o nazorech na konferenci vyslovenych a zaroven iniciovat dalsi odbornou diskusi k jednotlivym tematum.
klicova slova: R.1995; konference; planovani uzemni; rad stavebni; politika regionalni; G:Kromeriz
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2.
6201 : 621 : 134 : 23100 : 1113 : 630
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 3, s. 28-31.
Pri prilezitosti 1. zasedani Konference smluvnich stran Ramcove umluvy o zmenach klimatu doslo v ramci berlinske konference „Uspesne pristupy evropskych mest k ochrane klimatu" k pracovnimu setkani 230 zastupcu evropskych mest a magistratu venovanemu vysledkum opatreni, prijatych na komunalni urovni na ochranu klimatu. Nejdulezitejsim mistem cinnosti v zajmu zachovani zemske atmosfery jsou spravni organy mest, protoze ekologicka reseni moznosti snizeni emisi odpovednych za zmenu klimatu jsou zavisla na mistnich podminkach a musi vyuzivat specificke rysy dane lokality. K prosazovani ucinnych opatreni vznikaji svazky mest a mestskych zastupitelstev jako je Sdruzeni na ochranu klimatu. Lokalni ochrana klimatu predstavuje vychozi bod pro trvale udrzitelny rozvoj nasich mest a metropoli.
klicova slova: R.1995; konference; Umluva o zmene klimatu; rozvoj trvale udrzitelny; mesta; klima; pece o ZP; G:Evropa; G:Berlin
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.2.1.
6201 : 621 : 1583 : 2315 : 2242
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 8, s. 280-281.
Umluva o ochrane biologicke rozmanitosti patri k nejvyznamnejsim mezinarodnim umluvam v oblasti zivotniho prostredi, predevsim pro svuj globalni charakter. Zavaznym a obtiznym ukolem je jeji uvadeni do praxe. O zkusenostech v zemich stredni a vychodni Evropy jednal seminar uskutecneny ve dnech 25.- 27. cervna 1995 v bulharskem Lessidrenu, organizovany Programem OSN pro zivotni prostredi ve spolupraci s bulharskym Ministerstvem zivotniho prostredi. Prubeh a zavery seminare - „Prohlaseni z Lessidrenu".
klicova slova: R.1995; seminare; umluva mezinarodni; ochrana biodiverzity; G:Bulharsko-Lessidren; G:Evropa stredni; G:Evropa vychodni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.5.
6201 : 621 : 20 : 422 : 53 : 631
Zdravotnicke noviny, 44, 1995, c. 47, pril., s. 2.
V ramci programu SPIRIT (Schering - Plough International Respiratory Infection Taskforce) byla v CR usporadana dve sympozia na tema „Znecisteni zivotniho prostredi a respiracni choroby. Program je realizovan tremi zpusoby: vyzkumnymi granty, stipendii na vyzkum noveho projektu a konferencemi a prednaskami. Zprava o sympoziu Respiratory 2000 International, ktere se konalo 10. 11. 1995 v Praze.
klicova slova: R.1995; sympozia; clovek; zdravi; program SPIRIT; O:Schering Plough
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3.
6201 : 621 : 2242 : 71203
Narodni konference programu Zdrava skola v cervnu 1995 v Praze. Predstaveny konkretni realizace projektu garantovaneho Radou Evropy a Svetovou zdravotnickou organizaci ve 34 evropskych zemich. V Ceske republice je zapojeno 94 skol.
klicova slova: R.1995; konference; program Zdrava skola; G:CR; O:Rada Evropy; O:Svetova zdravotnicka organizace
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
6201 : 621 : 636 : 425 : 2243
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 10, s. 350-352.
Evropska strategie ochrany prirody byla prijata na 6. konferenci evropskych ministru zivotniho prostredi v rijnu 1990 v Bruselu. Obsahuje obecne prvky a specificka hlediska. Obecne prvky: uloha vlad, obecne pristupy, pruzna politika, prijeti koncepce prevence v ochrane prirody, legislativni nastroje, uzemni planovani, informace - banky dat a dohled, ekonomicke aspekty a ucetnictvi v zivotnim prostredi, uvedomeni verejnosti a jeji spoluucast, mezinarodni spoluprace, programy pomoci. Specificka hlediska: zmena klimatickych cinitelu a stale vetsi vyuzivani prirodnich zdroju; vypousteni a koncentrace nekterych plynnych latek; okyselovani prirodniho prostredi - oddil se zabyva jednotlivymi slozkami zivotniho prostredi.
klicova slova: R.1990; konference; ochrana prirody; strategie ochrany; G:Brusel; G:Evropa
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
6201 : 621 : 6362
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 1, s. 24-26.
Ve dnech 7. - 18. listopadu 1994 se na Floride konala devata konference clenskych zemi Umluvy o mezinarodnim obchodu ohrozenymi druhy volne zijicich zivocichu a rostlin (CITES, Washingtonska umluva). Konference posoudila zpravu o pripadech porusovani umluvy od posledniho zasedani v roce 1992, nove vyhlasila zakaz obchodu pro 34 bezprostredne ohrozenych zvirat a rostlin (priloha c. I k umluve) a o vice nez 30 dalsich druhu byla doplnena priloha c. II, kde se vyzaduje regulace obchodu.
klicova slova: R.1994; R.1992; konference; umluva Washingtonska; druhy ohrozene; obchod mezinarodni; ochrana druhu ohrozenych; G:Florida
kódy vyuziti: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
6201 : 6391 : 63911 : 63912 : 1321
EKOjournal, 4, 1995, c. 8, s. 9-10.
Zprava o seminari [cerven 1995] zastupcu vsech firem podilejicich se na svozu komunalniho odpadu v Praze. Dostavba Malesicke spalovny domovniho odpadu. Problematika zajisteni separovaneho svozu odpadu a financni moznosti jeho zajisteni. Prioritni pozadavek Magistratu hl.m. Prahy je separovany sber s navazujici recyklaci surovin.
klicova slova: R.1995; seminare; hospodarstvi odpadove; odpady komunalni; G:Praha
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.3.
6201 : 63977 : 6531 : 623 : 2242
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 5, s. 15-17.
V zari 1995 se konala v Liblicich konference, jejimz cilem bylo prezentovat koncepci a strategii reseni klicovych problemu z oblasti jaderne energetiky, ktere vyuzivaji OECD/NEA, IAEA, ES, vyspele zeme jako USA, Francie, Nemecko i zeme byvaleho vychodniho bloku. Snahou odborniku z 21 zemi bylo uvest do praxe pravni nastroje, ktere v zajmu ochrany zdravi populace a zivotniho prostredi pomohou globalne i jednotne snizit rizika jaderne energetiky, nakladani s jadernymi materialy i s jadernymi odpady. Formulovany tri oblasti, ktere Evropska spolecenstvi financne dotuji formou PHARE a TACIS (spolecenstvi nezavislych statu). Jaderna energetika a platna legislativa Evropskych spolecenstvi, konvence ESPOO, prehled o narodnich legislativach OECD/NEA, system kontroly v USA, aktivity mezivladnich organizaci patricich do ramce OSN.
klicova slova: R.1995; konference mezinarodni; energetika jaderna; bezpecnost jaderna; nastroje legislativni; pece o ZP; G:CR; O:Evropske spolecenstvi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.6.
6201 : 652 : 23100 : 2243
EKO VIS MZP CR, 5, 1995, c. 2, s. 57-71.
Bizek, V., preklad …
Sympozium, poradane MZP CR se konalo v Pruhonicich 12. - 14. ledna 1995 za ucasti 88 zastupcu vlad, komisi a programu OSN. Zaznam z jednani sympozia a zavery obsahujici zjisteni globalniho vyznamu, zjisteni vyznamna pro ekonomiky v prechodovem stavu, doporuceni pro komisi OSN pro udrzitelny rozvoj a jina mezinarodni gremia a doporuceni pro decizni sferu na narodni urovni.
klicova slova: R.1995; sympozia; nastroje ekonomicke; rozvoj trvale udrzitelny; spoluprace mezinarodni; G:Pruhonice; O:Ministerstvo ZP
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.1.4.
6201 : 70 : 2243
EKO VIS MZP CR, 5, 1995, c. 5, s. 49.
Seminar byl poradan ERTCEE (Evropske vyzkumne a vycvikove stredisko ekologickeho vzdelavani) v breznu 1995 na University of Bradford ve Velke Britanii. Zucastnili se pracovnici zabyvajici se vyzkumem a vycvikem ekologicke vychovy a vzdelavani z 12 evropskych zemi. Vyhlaseni projektu EUROWARENESS, tj. vytvoreni modelu inovacni vyuky pro ekologicke vzdelavani a dalsich vyzkumnych projektu.
klicova slova: R.1995; seminare; vychova ekologicka; vzdelavani ekologicke; spoluprace mezinarodni; G:Velka Britanie; O:The University of Bradford
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.
6201 : 70 : 712
Uciteľske noviny, 45, 1995, c. 41, s. 2.
MS SR ve spolupraci s Katedrou ekosozológie a fyziotaktiky Prirodovedecke fakulty UK usporadalo v Bratislave 16. a 17. 11. 1995 narodni konferenci Strategia environmentalnej vychovy a vzdelavania na skolach. 300 ucastniku predneslo 67 prispevku k dane problematice. Zavery: environmentalni vychova ma byt obsazena ve skolnim vzdelavani ve vsech stupnich a typech skol, ma byt soucasti pripravy ucitelu na vysokych skolach i v ramci celozivotniho vzdelavani.
klicova slova: R.1995; konference; vychova ekologicka; O:Prirodovedecka fakulta UK; G:SR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.
6201 : 701 : 2243
Biologie-chemie-zemepis, 4, 1995, c. 3, s. 103.
Konference konana 6. - 11. 3. 1994 v Braunschweigu, v ramci cinnosti CERI (Centre for educational research and innovation) pod zastitou Spolkoveho ministerstva pro vzdelani a vedu a ministerstva kultury Dolniho Saska. Cile konference, resene problemy vztahujici se k ekologii a ekonomii, pozadavky na inovaci ucebnich planu, osnov a na vytvoreni informacni site. Moznost zapojeni CR do mezinarodni spoluprace.
klicova slova: R.1994; konference evropska; vychova ekologicka; spoluprace mezinarodni; G:Nemecko; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
621 : 11101 : 1583 : 636 : 1311
Geograficke rozhledy, 5, 1995/96, c. 1, s. 10-11.
Evropsky rok ochrany prirody 1995 a jeho vyznam z hlediska zamereni na volnou prirodu, lezici mimo chranena uzemi se specialnim statutem. Snaha kampane provazat zajmy cloveka a prirody ve vzajemny prospech obou prostrednictvim zvysovani diverzity krajiny a ochrany prirody jak ve specialnich biotopech, tak v urbanizovanych oblastech. Charakteristika ekologickych programu uskutecnovanych v ramci roku ochrany prirody v Ceske republice: Pece o krajinu, uzemni systemy ekologicke stability, komplexni pozemkove upravy, Program obnoveni vesnice.
klicova slova: R.1995; ochrana prirody volne; akce ekologicke; program ekologicky; A:Evropsky rok ochrany prirody; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
621 : 1112 : 728 : 723
EKO VIS MZP CR, 5, 1995, c. 4, s. 54-55.
Norsky projekt Solar energy in School (v norskych skolach od roku 1992) je financovan prevazne ministerstvem skolstvi a z casti i z prostredku statniho programu rozvoje solarni energie. Metodika projektu. (Podle Acid News 1995, c. 2).
klicova slova: projekt ekologicky skolni; energie slunecni; vychova ekologicka; G:Norsko
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.3.0.1.
621 : 1113 : 117 : 11123 : 53 : 1119
EKOjournal, 4, 1995, c. 6, s. 15.
Zduvodneni potrebnosti poznatkoveho vyzkumu v CR v oblasti ochrany zivotniho prostredi a informace o vyzkumu globalnich zmen provadenych Ustavem ekologie krajiny AV CR v Brne, kde je resena problematika ucinku zvysujici se koncentrace oxidu uhliciteho a UV radiace; vliv techto zmen na lesni ekosystemy.Autor vyzyva ke sponzorovani projektu „Atmosfera 2045". Projekt spociva v konstrukci umelych minibiosfer, uzavirajicich cast lesa. Zde bude simulovana atmosfera pol. 21. stoleti s temer dvojnasobnym obsahem oxidu uhliciteho.
klicova slova: vyzkum ZP; atmosfera; projekt ekologicky; oxid uhlicity; zareni UV; G:CR; G:Brno; O:Ustav ekologie krajiny AV CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.5.
621 : 112151 : 1311 : 2236
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 3, s. 15.
Hlavni namitky hnuti Deti Zeme spolu s nekolika dalsimi ekologickymi organizacemi z CR i SRN proti zameru dobudovat dalnici D 8/A 17 zejmena v useku Lovosice - Drazdany. Podstata alternativniho navrhu Deti Zeme a vyhody tohoto navrhu. Vyzva k podpore dvou petic hnuti Deti Zeme adresovanych ministrum dopravy a zivotniho prostredi.
klicova slova: akce protestni; vystavba dalnic; hnuti ekologicke; O:Deti Zeme; O:Ministerstvo dopravy; O:Ministerstvo ZP; G:CR; G:Nemecko; G:Lovosice-Drazdany
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
621 : 117 : 11763 : 1321 : 1406
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 4, s. 2-6.
4 tab., 8 gr., 1 obr.
Cilem projektu „Sledovani cizorodych organickych latek na uzemi hl.m. Prahy" bylo ziskani empirickych dat umoznujicich posoudit stav znecisteni ovzdusi v Praze se zamerenim na organicke latky se silne negativnim vlivem na lidske zdravi svymi karcinogennimi a mutagennimi ucinky. Sledovani bylo zamereno predevsim na polychlorovane dibenzodioxiny a polychlorovane dibenzofurany, polycyklicke aromaticke uhlovodiky a dalsi latky.
klicova slova: projekt ekologicky; ovzdusi znecistene; stav ZP; latky chemicke; monitorovani latek znecistujicich; G:Praha
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
621 : 11763 : 2243 : 651
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 2, s. 38-39.
2 fot.
Japonska nadace ASAHI GLASS s vyzkumnym zamerenim na programy v oblasti globalniho zivotniho prostredi s mezinarodnim a mezioborovym propojenim. Nadace od roku 1992 udili cenu Modre planety za nejlepsi resene projekty. Vysledky dotaznikoveho setreni o zivotnim prostredi a moznosti preziti lidstva ve zhorsujicim se zivotnim prostredi. Setreni nadace kazdorocne od roku 1992 opakuje v 99 zemich sveta. Informace o projektu „znecisteni ovzdusi v Praze a navrhy na ucinna opatreni pro zlepseni situace" resitelu B. Moldana a Hyromasy Ueda. Projekt byl vybran v mezinarodni soutezi v oblasti prirodnich ved.
klicova slova: R.1992; projekt ekologicky; znecisteni ovzdusi; smog; pece o ovzdusi; spoluprace mezinarodni; B:Moldan, B.; G:Praha; G:Japonsko; O:nadace ASAHI GLASS; O:Centrum UK pro otazky zivotniho prostredi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1.
621 : 1214 : 121101 : 1565
EKO VIS MZP CR, 5, 1995, c. 4, s. 7-24.
Zpracovano pro MZP CR v Programu pece o zivotni prostredi v ramci ukolu GA/327/94. Dosavadni prakticke vysledky zakladani matecnych porostu pro obnoveni lucnich porostu, na orne pude, pri respektovani geneticke variability druhu z jednotlivych fytogeografickych oblasti. Diskutovana obnova kvetnatych luk (nejen v Bilych Karpatech). Informace o cinnosti sdruzeni Planta Naturalis v Markvarticich u Sobotky.
klicova slova: program pece o ZP; louky; genofond rostlin; G:Bile Karpaty
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1.
621 : 12153 : 633 : 2243
4 fot.
Delka toku Labe je 1 100 km; v povodi zije asi 25 milionu lidi. Citlivy ekologicky system: 24 % toku na uzemi CR, 68 % toku na uzemi SRN se nachazi v chranenych uzemich ruzne kategorie. V roce 1990 iniciovalo MZP CR vznik Projektu Labe, ktery ma za cil soustredit nejruznejsi kapacity k ochrane jakosti vod Labe. Vysledky dilcich vyzkumu Projektu Labe.
klicova slova: R.1990; toky vodni; ochrana vod; Projekt Labe; O:Ministerstvo ZP; G:Labe; G:CR; G:Nemecko
kódy vyuziti: 7.1.2.3.3 : 7.1.2.3.5 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2.
621 : 1311 : 138 : 1177
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 1, s. 2-3.
Informace o podepsani mezivladni dohody o spolupraci v oblasti jaderne energie mezi CR a Ruskem 4. 12. 1994, ktera vstoupi v platnost po ratifikaci parlamentem. Uvedena nebezpeci smlouvy pro CR a celou Evropu. Zverejnena vyzva Greenpeace zakonodarnym sborum, aby uvedenou dohodu odmitly a vyzva k obcanum, aby apelovali na poslance, aby hlasovali v zajmu naseho bezpeci.
klicova slova: R.1994; smlouvy mezinarodni; bezpecnost jaderna; akce protestni; G:CR; G:Rusko; O:Greenpeace
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
621 : 1312 : 66 : 652 : 70
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 4, s. 180-182.
Evropsky rok ochrany prirody (ENCY) predstavuje pro Radu Evropy a vsechny evropske zeme prilezitost prezentovat svuj program v ochrane prirody, dosavadni vysledky a cile do budoucnosti. Je to vsak predevsim prilezitost spojit lidsky potencial a financni prostredky v usili dostat prirodu zpet do naseho povedomi a uvedomit si vlastni zodpovednost za ni a nasi budoucnost. Prehled akci k ENCY 1995 na Slovensku (vychovna a propagacni cinnost, konference a seminare, projekty).
klicova slova: R.1995; akce ekologicke; program ochrany prirody; program evropsky; vychova ekologicka; A:Evropsky rok ochrany prirody; G:Evropa; G:SR; O:Rada Evropy
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
621 : 138 : 1311 : 2243 : 425 : 4200
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 8;9, pril.,
3 obr., 1 tab., 1 mp.
Zkracene verze jednotlivych kapitol dokumentu prijateho konferenci ministru zivotniho prostredi v Lucernu (28. - 30. dubna 1993). Uvodni cast: Proc ekologicky akcni program pro stredni a vychodni Evropu (problematika nakladu na zlepseni zivotniho prostredi, mezinarodni pomoc, priority a otazky regionalniho pristupu). 2. Kriteria pro stanoveni priorit (cena za poskozeni zivotniho prostredi, ekologicke skody a lidske zdravi, urceni nejzavaznejsich problemu znecisteni - voda, ovzdusi, odpady, jaderna energie, emise, opatreni ekologicke politiky). 3. Reformy politik (vlivy ekonomickych zmen na zivotni prostredi, ekologicka politika, financovani ekologickych vydaju, prosazovani ekologickych norem). Mapa umisteni velkych bodovych zdroju emisi oxidu siriciteho ve stredni a vychodni Evrope.
klicova slova: R.1993; konference ministru ZP; program Akcni; G:Lucern; G:Evropa stredni; G:Evropa vychodni
kódy vyuziti: 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
621 : 140 : 1311 : 6201
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 8, s. 1-2+9-10.
Prispevek predneseny na celostatni konferenci Zivotni prostredi Ceske republiky - stav a perspektiva, konane 26. - 27. cervna 1995 v Praze). Hodnoceni dosazenych vysledku snah o zlepseni zivotniho prostredi po peti letech od listopadu 1989. Hlavni smery strategie druhe poloviny devadesatych let v ochrane ovzdusi, v oblasti globalnich aspektu, ochrany vod, v nakladani s odpady, pri odstranovani starych zatezi a v ochrane prirody.
klicova slova: R.1989-1995; R.1995; konference; stav ZP; vyvoj ZP; strategie pece o ZP; G:Praha; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
621 : 140 : 20 : 422 : 311
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 6, s. 28-31.
Koncepce, odborna garance, koordinace a financovani mezinarodniho vedeckovyzkumneho programu, ktery studuje vliv znecisteni zivotniho prostredi na zdravotni stav populace. Spoluprace cca 20 domacich pracovist (Okresni a krajske hygienicke stanice ze severnich a jiznich Cech, vyzkumne ustavy a univerzity) s americkou Agenturou pro ochranu zivotniho prostredi a norskym Institut for Air Research v cele s vedeckou radou programu pod vedenim doc. RNDr. B. Moldana, CSc. Cile programu. Dilci vedecke projekty resene v ramci programu v letech 1991 - 1995 a nektere zavery, ktere ukazuji, ze znecisteni prostredi ma vliv na aktualni zdravotni stav obyvatelstva postizene oblasti, ale pravdepodobne jeste vyraznejsi negativni zdravotni dopady ma nevhodny zivotni styl.
klicova slova: R.1991-1995; Program Teplice; vyzkum ZP; prostredi zivotni; spoluprace mezinarodni; vliv znecisteni ZP; vliv na zdravi; riziko zdravotni; clovek; zdravi; styl zivotni; G:Teplice
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4.
621 : 140 : 21 : 422
Planeta’95, 3, 1995, c. 9/10, s. 54-55.
Program Teplice je rozsahly mezinarodni vedeckovyzkumny projekt, ktery studuje vliv znecisteni zivotniho prostredi na zdravotni stav populace. Vznik Programu a jeho cile. Predbezne vysledky Programu Teplice.
klicova slova: program Teplice; prostredi zivotni; vliv znecisteni ZP; vliv na zdravi; populace lidska; zdravi; G:Teplice
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.3.
621 : 152 : 15901: 6360 : 6536
Planeta’95, 3, 1995, c. 4, s. 18-19.
1 obr.
Modelovani optimalnich zivotnich podminek vodnich organismu. Program PHABSIM je zameren na vliv fyzikalnich faktoru prostredi pusobicich na zive organismy. Popis postupu pri pouziti programu a jeho pouzitelnost. Program PHABSIM by se mohl stat ucinnym pracovnim nastrojem vyzkumnych tymu narodnich parku, CHKO i jinych ochrannych a monitorovacich instituci. Vysledky pomohou pri zavadeni konkretnich pravidel, ktera by mela nase spolecnost dodrzovat ve vztahu k vodnimu prostredi.
klicova slova: ekosystem vodni; program PHABSIM; ochrana ekosystemu
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
621 : 1584 : 633 : 1311 : 2243
Geograficke rozhledy, 5, 1995/96, c. 1, s. 3.
Evropsky rok ochrany prirody 1995 a cesky program urceny pro tuto kampan. Aktivity ceskeho Narodniho organizacniho vyboru (NOV), zalozeneho v kvetnu 1994, jeho vnitrni struktura a organizace podilejici se na jeho praci. Duraz na Program budovani systemu ekologicke stability, Program obnovy vesnice a Program revitalizace ricnich toku. Konference a konkretni aktivity NOV na ceskem uzemi i v ramci evropske kampane EROP’95.
klicova slova: R.1994; R.1995; akce ekologicke; spoluprace mezinarodni; Program budovani systemu ekologicke stability; Program obnovy vesnice; Program revitalizace ricnich toku; A:Evropsky rok ochrany prirody; O:Narodni organizacni vybor; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.2.1.
621 : 2242 : 32101 : 425 : 4281 : 657
Sisyfos - zpravodaj ekologicke vychovy, 1995, c. 1, s. 11.
Projekt je zaclenen do programu Svetove banky Zivotni prostredi I. Probiha od cervna 1991 do cervna 1995. Cilem je pomoc k prechodu na ekonomicky a ekologicky prijatelnou vyrobu energie. V ramci reseni projektu jsou posuzovana rizika v ekologicky postizene oblasti Ostravska (znecisteni ovzdusi, povrchovych vod, kontaminace potravin tezkymi kovy a polychlorovanymi bifenyly). Kontakt na informacni centrum.
klicova slova: R.1991-1995; projekt Slezsko; oblasti ekologicky rizikove; vyroba energie; spoluprace mezinarodni; centrum informacni; G:Ostravsko; O:Svetova banka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.2.5 : 7.1.3.0.2.
621 : 2243 : 140 : 425 : 6536
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 11, s. 15-19.
V roce 1994 bylo MZP CR gestorem osmnacti mnohostrannych umluv a protokolu. Jedenact se tyka technicke ochrany zivotniho prostredi, sedm ochrany prirody a krajiny. Specifikace jednotlivych mnohostrannych umluv a dvoustrannych dohod.
klicova slova: R.1994; ochrana ZP; ochrana prirody; ochrana krajiny; smlouvy mezinarodni; spoluprace mezinarodni; odpovednost ekologicka; O:Ministerstvo ZP; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4.
621 : 32101 : 43
EKOjournal, 4, 1995, c. 9, s. 5-7.
5 gr.
Vyvoj vztahu ceskych prumyslovych podniku k zivotnimu prostredi v letech 1989 - 1994. Studii stejnojmenneho nazvu nechala zpracovat Ceska podnikatelska rada pro trvale udrzitelny rozvoj. Predmetem studie jsou udaje o produkci znecistujicich latek, spotrebe energii a investic. Pro projekt bylo vybrano deset ruznych prumyslovych podniku - akciove spolecnosti, ktere podniky zastupuji. Graficke zpracovani udaju vypovida o priznivejsim vyvoji vztahu podniku k zivotnimu prostredi.
klicova slova: R.1989-1994; studie; vyroba prumyslova; vztah k ZP; O:Ceska podnikatelska rada pro trvale udrzitelny rozvoj
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.2.
621 : 32160 : 32161
EKOjournal, 4, 1995, c. 1, s. 15-16.
Projekt na vyuziti odpadniho tepla z elektrarny Melnik pro vytapeni sidliste v severni a vychodni casti Prahy. Stavba napajece byla zahajena v roce 1987. Geneze vystavby. Soucasne prazske teplarny - Malesice, Treboradice a Michle budou fungovat jen jako spickove zdroje energie.
klicova slova: R.1987; R.1989-1992; teplo odpadni; teplarny; energie elektricka; elektrarny uhelne; G:Melnik; G:Praha-Malesice; G:Treboradice; G:Praha-Michle
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.2.3.
621 : 3421 : 143 : 6201 : 2242 : 1311 : 66 : 631 : 311
Podpora zdravi, 4, 1995, c. 3, s. 28-31.
Zdrava skola, presneji Skola podporujici zdravi. Program v soucinnosti Svetove zdravotnicke organizace, Rady Evropy a Evropskeho spolecenstvi. Cil: zmenit skolu z jeji tradicni formy na skolu, ktera se snazi zamerne a vedome, jak vyukou, tak svym prostredim, vnitrnim zivotem i vztahy s rodici a komunitou byt mistem, ktere prispiva k podpore zdravi. Od roku 1993 je v programu zapojeno 94 skol z cele CR - 11 v evropske siti, 24 v narodni a 59 v regionalni siti. 31. 5. - 1. 6. 1995 se konala narodni konference programu Zdrava skola. Shrnuti dosavadnich zkusenosti.
klicova slova: R.1993; R.1995; skola; projekt Zdrave skoly; styl zivotni; mysleni ekologicke; konference; spoluprace mezinarodni; G:CR; A:Zdrava skola; O:Rada Evropy; O:Svetova zdravotnicka organizace; O:Evropske spolecenstvi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8 : 7.1.2.6.1.3.
621 : 633 : 728 : 2243 : 1311
Planeta’95, 3, 1995, c. 5/6, s. 40-41.
Valne shromazdeni OSN vyhlasilo 22. brezen Svetovym dnem vody. Rezoluce Valneho shromazdeni vyzvala clenske staty OSN, aby prilezitosti Svetoveho dne vody vyuzily prostrednictvim osvetovych akci k podniceni zajmu verejnosti a odpovednych instituci o ochranu a rozvoj vodnich zdroju. Zakladni zmeny probihaji i ve vodnim hospodarstvi Ceske republiky.
klicova slova: akce ekologicke; pece o vodu; A:Svetovy den vody; G:CR; O:Organizace spojenych narodu
kódy vyuziti: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
621 : 6336 : 6331
EKOjournal, 4, 1995, c. 5, s. 8-9.
Prubeh realizace Projektu Labe v letech 1991 - 1994. Narodni program zahrnoval inventarizaci zdroju znecisteni v povodi Labe v CR, zejmena z hlediska tzv. prioritnich polutantu (tezkych kovu a specifickych organickych latek). Na zaklade studii byl stanoven Akcni program Projektu Labe. Priprava navrhu Projektu Labe II. Cilem snah je moznost vyuzivat vodu z Labe pro upravu na vodu pitnou a zavlahovou.
klicova slova: R.1991-1994; Projekt Labe; zdroje znecisteni vody povrchove; inventarizace; znecisteni Labe; G:Labe; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
621 : 636 : 1583 : 23100
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 2, s. 33-34.
Mezinarodni umluva o ochrane biologicke rozmanitosti je velmi dulezita konvence, ktera zastresuje mnohe umluvy dalsi a je nejkomplexnejsi umluvou v ochrane prirody. Umluva chrani prirodu neprimo tim, ze stanovi limity, kam az lze vyuzivat zive prirodni zdroje, rostliny, zivocichy, mikroorganismy, aniz by doslo k ohrozeni jejich podstaty. Je to umluva o rozumnem vyuzivani prirody, o trvale udrzitelnem vyuzivani.
klicova slova: ochrana prirody; umluva mezinarodni; ochrana biodiverzity
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1.
621 : 636 : 633 : 1583
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 1, s. 1-2.
Informace o Programu EROP’95. Programy Ministerstva zivotniho prostredi - soucast Narodniho programu CR: Budovani uzemnich systemu ekologicke stability, Revitalizace ricnich systemu, Obnova vesnice, Pece o krajinu, Pece o diverzitu.
klicova slova: R.1995; akce ekologicke; program narodni; ochrana prirody; A:Evropsky rok ochrany prirody; O:Ministerstvo ZP; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
621 : 6362 : 2243 : 6201
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 1, s. 14-15.
V listopadu 1994 se konala v USA na Floride devata konference clenskych zemi Umluvy o mezinarodnim obchodu ohrozenymi druhy volne zijicich zivocichu a rostlin (CITES). Ucastnilo se vice nez 2 000 hostu ze 126 zemi. Od roku 1992 je clenem umluvy i CR. Informace o prubehu, obsahu a diskusi konference.
klicova slova: R.1992; R.1994; konference mezinarodni; umluva CITES; Umluva o mezinarodnim obchodu ohrozenymi druhy volne zijicich zivocichu; G:Florida; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.3.
621 : 66 : 231 : 23100
Environment, 37, 1995, c. 3, s. 6-15+37-41.
Lit.6.
Oslavy Dne Zeme - prvni se konaly 22. dubna 1970, pote 20 let prestavka. K obnoveni tradice doslo v roce 1990. Den Zeme a tradice environmentalismu od pocatku 20. stoleti. Moznost oslav Dne Zeme v roce 1995 nejakym vyraznym zpusobem prispet ke zmene dosavadnich postoju civilizace k prirode a k napraveni dosud zpusobenych skod. Vychovny efekt oslav: jednak na obecne jednani lidi, jednak na zmenu nazoru ohledne role vedy v soucasne civilizaci. Moznost pusobit na politicke a rozhodovaci procesy, ktere prostrednictvim ekonomiky ovlivnuji stav zivotniho prostredi na Zemi. Vyznamna otazka, zda Den Zeme zustane jen planou vyzvou, nebo se stane pocatkem novych pristupu k reseni vztahu cloveka a prirody.
klicova slova: R.1970; R.1990; R.1995; A:Den Zeme; vychova ekologicka; odpovednost ekologicka; mysleni ekologicke; problematika globalni; rozvoj udrzitelny
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.6.
621 : 70 : 7126 : 23100 : 622 : 7127
EKO VIS MZP CR, 5, 1995, c. 3, s. 50-52.
Upozorneni na soucasny stav naseho skolstvi (zejmena vysokeho) v souvislosti se zpusobem zivota, stavem zivotniho prostredi a nedostatecnym ekologickym chovanim cloveka. Nutna zmena postoju a hodnot. Vzdelavaci projekt, ktery vychazi z dokumentu Strategie vlady CR o statni podpore ekologicke vychovy na 90. leta. Navrh ruznych forem studia - bakalarskeho, specializacniho a dalsich pro odborne pracovniky statni spravy (pracovniky referatu ZP okresnich uradu), pracovniky v prumyslove ekologii, specializovane redaktory sdelovacich prostredku, pracovniky v okruhu osvety a vzdelavani, predevsim pak pro pedagogy a vsechny, kteri mohou rozhodujicim zpusobem ovlivnit mysleni jedince, jeho zpusob zivota, a tak prispet ke stavu jeho zdravi a zivotniho prostredi.
klicova slova: projekt ekologicky; vzdelavani ekologicke; studium specializacni; vychova ekologicka; skola vysoka; rozvoj trvale udrzitelny; politika statni ekologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.7.
621 : 71202 : 728 : 311
Predskolska vychova, 50, 1995/96, c. 5, s. 9.
Koureni je jednou z nejmasovejsich skodlivin soucasne spolecnosti. „Chceme dychat cisty vzduch" je zivy zabavny projekt Americke onkologicke spolecnosti pro deti predskolniho veku, zamereny na prevenci. Specifickym poslanim programu je upozornit nejmensi deti na nebezpeci koureni a pasivniho vdechovani cigaretoveho dymu.
klicova slova: vychova predskolni; projekt zdravotnicky; koureni; vliv na zdravi; O:Americka onkologicka spolecnost
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.8 : 7.1.2.6.1.1.
621 : 728 : 712 : 713 : 2242
Sisyfos - zpravodaj ekologicke vychovy, 1995, c. 1, s. 5.
The Globe Program je prakticky mezinarodni ekologicko-vychovny program urceny predevsim pro zakladni a stredni skoly. Hlavnim ukolem clenu tymu Programu Globe je merit ukazatele kvality zivotniho prostredi v jejich blizkem okoli. Vysledky meteorologickych, hydrologickych a biologickych mereni budou centralne zpracovany v centru Programu Globe ve Washingtonu. Vsechny udaje pak budou k dispozici vsem ucastnikum projektu.
klicova slova: R.1994; R.1995; projekt ekologicky skolni; program Globe; vychova ekologicka; vychova skolni; vychova mimoskolni; spoluprace mezinarodni; G:CR; G:Washington; O:Tereza
kódy vyuziti: 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1.
622 : 1311 : 1406
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 10, pril., s. I-XI.
1 tab.
Dokument schvaleny vladou CR 23. 8. 1995 obsahuje: A. Duvody pro formulaci statnich politik zivotniho prostredi a pro aktualizaci politiky ZP CR. B. Analyzu stavu a vyvoje zivotniho prostredi pro roce 1989. C. Vychodiska a principy politiky zivotniho prostredi CR. D. Priority politiky ZP CR. E. Zaver. Dokument je komplexnim materialem pro pristi obdobi, zahrnujici krome hodnoceni dosavadniho stavu zivotniho prostredi i sirokou skalu opatreni a legislativnich navrhu.
klicova slova: R.1995; prostredi zivotni; politika ekologicka statni; dokumenty; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
622 : 1406 : 1311 : 1383 : 2243
EKO VIS MZP CR, 5, 1995, c. 5, s. 7-29.
1 tab.
Dokument schvaleny vladou CR 23. 8. 1995 obsahuje: Duvody pro formulaci statni politiky a duvody pro aktualizaci politiky zivotniho prostredi CR po roce 1989. Vychodiska a principy politiky zivotniho prostredi CR. Priority politiky ZP CR. Cilem je vytvorit zakladni podminky k takovemu vyvoji, aby kvalita zakladnich slozek zivotniho prostredi v CR se nejpozdeji koncem roku 2005 vyrazne nelisila od urovne v rozvinutych evropskych statech dosazene na pocatku 90. let.
klicova slova: R.1989; R.1995; R.2005; politika statni ekologicka; stav ZP; spoluprace mezinarodni; G:CR; O:Ministerstvo ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.
622 : 1581 : 2236 : 138
European Environment, 5, 1995, c. 3, s. 70-75.
Lit.8.
Moznosti a omezeni efektivni ekologicke politiky v postkomunisticke transformaci Madarska. Bilance politickych kroku na ochranu zivotniho prostredi v 80. letech. Ekonomicke zajmy a ekologie: od rozporu k souvislosti a harmonii. Politicka operativa 90. let ve smeru ekologicky dusledne koncepce. Postupne rozpracovavani optimalniho modelu. Moznosti poskytovane rozvojem lokalni samospravy.
klicova slova: politika ekologicka; zmeny politicke; strety ekologicko-ekonomicke; G:Madarsko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.3.
622 : 2235 : 1311
Planeta’95, 3, 1995, c. 5/6, s. 25-38.
Vlada CR schvalila 23. 8. 1995 dokument Statni politika zivotniho prostredi. Dokument obsahuje tyto zakladni kapitoly: Uvod; Analyza stavu a vyvoje zivotniho prostredi CR po roce 1989; Vychodiska a principy politiky zivotniho prostredi CR; Priority politiky zivotniho prostredi CR; Zaver.
klicova slova: R.1995; politika ekologicka statni; G:CR; O:Ministerstvo ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
622 : 3341 : 1133 : 2243 : 425
Umwelt, 25, 1995, c. 7/8, s. 286.
Rust ekologickeho povedomi ve vychodni Evrope a jeho vliv na odhodlanost zajistit technologicke podminky ekologicke politiky. Nutnost nasmerovat tuto odhodlanost predevsim na problem odpadnich vod. Moznosti nemecke ekologicke technologie proniknout na vychodoevropske trhy: spoluprace prostrednictvim Joint Ventures na lokalni urovni.
klicova slova: politika ekologicka; technologie ekologicke; cisteni OV; O:Joint Ventures; G:Nemecko; G:Evropa vychodni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.2.
622 : 4200 : 424 : 425 : 66
Environment, 37, 1995, c. 8, s. 4-9+25-29.
Tab., gr., 31 lit.
Environmentalismus jako jedno z nejozehavejsich socialnich temat posledniho ctvrtstoleti se objevil jednak v dusledku vyrazneho posunu v postoji verejneho mineni k zivotnimu prostredi, jednak jako integralni soucast aktualnich socialnich a politickych trendu. Vztah environmentalismu k ostatnim modernim socialnim hnutim jako feminismus, mirove hnuti ap. Vyvoj industrialni civilizace a potreba environmentalni ideologie, jeji kriticke a napravne zdroje. Struktura a program zakladnich environmentalnich ideologii (ekocentrismus, technocentrismus). Charakteristika environmentalnich postoju ve vyspelych a rozvijejicich se demokraciich. Environmentalismus a politicka kultura. Vliv ekonomiky na rozvoj ekologie. Environmentalismus a politicky system moderni spolecnosti.
klicova slova: hnuti socialni; environmentalismus; vyvoj spolecnosti; politika ekonomicka; politika ekologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.4.
622 : 652 : 3215 : 322 : 4200 : 425
Politische Ökologie, 13, 1995, Sonderheft, c. 7, s. 34-37.
Lit.19.
Rozpad realneho socialismu jeste vice zvyraznil kritizovatelne obrysy soucasne zapadni industrialni spolecnosti. F. Fukuyama a jeho vize „konce dejin" prelozena do potreby socialne- ekologicke reformy soucasneho kapitalismu. Urgentnost ekologicke modernizace kapitalismu jako socialne ekonomicky problem, tj. potreba strukturalni ekologizace dosavadni prumyslove struktury. Souvislost destrukce zivotniho prostredi (projekce muzskeho principu) a diskriminace zen v kapitalismu. Nutnost demokratizovat vyrobni procesy prostrednictvim participativnich struktur obrusujicich destruktivni stranky kapitalismu.
klicova slova: politika ekologicka; sociologie; ekonomie; vyvoj spolecnosti; spolecnost industrialni; reforma socialne-ekologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4.
622 : 6524 : 2243 : 632 : 633 : 636 : 653
Europe Environment - Document. Supplement to Europe Environment, 1995, c. 459, s. 1-11.
Ekologicke aspekty pridruzeni zemi stredni a vychodni Evropy k vnitrnimu trhu Evropske unie. Obecny uvod: prioritami jsou preventivni opatreni a princip „znecistovatel plati". Ekologie ve stredni a vychodni Evrope. Kompatibilita ekologicke legislativy EU a stredovychodni Evropy ohledne zakladnich problemu - produkce, stacionarni zdroje znecisteni, znecisteni vzduchu a vody, ochrana prirody, horizontalni/regionalni meritka.
klicova slova: politika ekonomicka; politika ekologicka; nastroje ekonomicke; legislativa ZP; G:Evropa stredni; G:Evropa vychodni; O:Evropska unie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.1.4.
622 : 6524 : 653 : 2243
Politische Ökologie, 13, 1995, c. 42, s. 42-43.
Vyznam ekologicky motivovaneho danoveho systemu pro vnitrni ekonomiku i vnejsi hospodarske vztahy. Pravidla Evropske unie pro zdaneni importu. Problem rozlozeni danoveho zatizeni v pripade energetiky. Novy danovy system na pomezi legislativy a ekologie: bariery a moznosti pragmatickeho kompromisu.
klicova slova: nastroje ekonomicke; dane ekologicke; politika ekologicka; system poplatkovy; energetika; legislativa; O:Evropska unie
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.3.
622 : 67 : 334 : 425
Politische Ökologie, 13, 1995, Sonderheft, c. 7, s. 23-26.
1 tab.
Ustredni role technickych inovaci ve vztahu mezi „ekologizaci" prumyslu a uspesnou ekologickou politikou. Posun v ekologickych technologiich od postupu resicich ekologicka rizika na konci vyrobniho procesu (end-of-a-pipe technology) k projekci ekologickych postupu dovnitr vyroby. Zakladni rysy ekologicko-technologicke politiky - vliv progresivnich a brzdicich faktoru. Nutnost decentralizace rozhodovani o technologickych inovacich - jedine tak se zajisti jejich rozsireni do technologickeho povedomi.
klicova slova: politika ekologicka; ekologie prumyslu; technologie ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.3.
623 : 4281
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 6, s. I-VII.
Hodnoceni rizika je zasadni krok k naslednemu kvalifikovanemu rozhodovacimu procesu. Zasady hodnoceni rizika formulovane Narodni akademii ved USA v roce 1983. Podstatu uverejnovaneho materialu tvori vyklad zakladnich pojmu, jejich anglicke zneni a cesky preklad. Tento vykladovy slovnik je v CR prvnim pokusem o prezentaci funkcni a jazykove vyhovujici terminologie z teto problematiky.
klicova slova: R.1983; hodnoceni rizik; terminologie; slovniky vykladove; O:Narodni akademie ved USA; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
623 : 622 : 653 : 1311
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 3, s. 12-14.
1 sch.
Ekologicky audit vznikl jako reakce na nektere provozni havarie. V zasade slo o provedeni rizikove analyzy a o zverejneni vysledku techto praci s cilem ziskat duveru verejnosti. Ekoaudit podle evropske smernice. Cilem celeho systemu je snaha o trvale zlepsovani ochrany zivotniho prostredi na urovni podniku v ramci vsech jeho cinnosti. Vytvoreni ekologicky orientovaneho systemu rizeni. Zprava podniku o ochrane zivotniho prostredi. V zemich EU je ekoaudit v centru pozornosti, protoze odpovida pokrokovym trendum v otazce ochrany zivotniho prostredi a pro podnikave manazery ma vyznam pro povest podniku. Ekoaudit v podminkach Ceske republiky.
klicova slova: audit ekologicky; hodnoceni rizik; rizeni provozu; smernice ES; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
623 : 632 : 657 : 1311
5 obr., 2 tab., 7 lit.
Clanky procesu sledovani a hodnoceni kvality ovzdusi. Zdroje zakladnich dat pro hodnoceni kvality ovzdusi. Informacni system kvality ovzdusi.
klicova slova: hodnoceni ZP; kvalita ovzdusi; vyvoj znecisteni; system informacni; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1 : 7.1.2.6.2.
625 : 4200 : 421 : 32100 : 653
Planeta’95, 3, 1995, c. 1, s. 42.
Uvaha pracovniku firmy KAP s.r.o. o vyznamu a perspektivach biologickeho hodnoceni. Kazdy investor, ktery hodla v budoucnu rozvijet svoje aktivity, musi tak cinit v souladu s ekologickou aktivitou. Pro podnikatele je vyhodne zadat si zpracovani nejen biologickeho hodnoceni, ale obecne vsech ekologickych dokumentaci specializovanym firmam. To umozni snazsi nalezeni rozumneho kompromisu mezi pozadavky platne legislativy a konkretni podnikatelskou aktivitou na celem useku ochrany zivotniho prostredi a v cele siri problematiky. Predpokladany vyvoj v oblasti zpracovani biologickeho hodnoceni a ekologickych dokumentaci.
klicova slova: hodnoceni biologicke; hodnoceni ekologicke; podnikani; legislativa; O:KAP s.r.o.
630 : 4281 : 3341 : 425
Planeta’95, 3, 1995, c. 4, s. 40-42.
Lit.3.
K omezovani znecistovani lze pristupovat ruznym zpusobem. Jedna se predevsim o varianty: a) nuloveho rizika, b) pozadavku technologii, c) minimalnich vydaju ci rovnovahy. Pri volbe postupu k omezeni znecistovani byva zasadni otazka, jake nastroje by mely byt pouzity a jakym zpusobem by zdroje znecistovani mely byt kontrolovany.
klicova slova: pece o ZP; snizovani znecisteni; nastroje pece o ZP; technologie vhodne
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4.
631 : 1401 : 1406 : 6201
Zdravotnicke noviny, 44, 1995, c. 49, pril., s. 2.
Konference sekce hygieny prostredi Spolecnosti pro hygienu a komunitni medicinu Ceske lekarske spolecnosti J. E. Purkyne v Hradci Kralove (IX. 1995) o vztahu hygieny k peci o zivotni prostredi. Jednotlive tematicke okruhy byly venovany UV zareni, metodice mereni a hodnoceni uniku skodlivin ze stavebnich materialu, pylovemu monitoringu, hodnoceni hlukovych pomeru na oddelenich nedonosenych deti a hlukove expozici novorozencu v inkubatorech. V bloku venovanem jednotlivym kategoriim - genotoxicita, ovzdusi, voda, odpady, hluk byly prednasejicimi charakterizovany soucasne trendy oboru.
klicova slova: R.1995; konference; prostredi zivotni; stav ZP; pece o zdravi; hygiena prostredi; G:Hradec Kralove; O:Spolecnost pro hygienu a komunitni medicinu
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1.
631 : 1401 : 20 : 422 : 6201
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 2, s. 40-43.
3 fot.
Sympozium pod vyse uvedenym nazvem usporadala v ramci mezinarodni iniciativy SPIRIT americka farmaceuticka spolecnost Schering Plough ve spolupraci se Statnim zdravotnim ustavem v Praze 28. 2. 1995. Poznatky o stavu respiracnich onemocneni v CR a soucasne trendy v lecbe respiracnich infekci antibiotiky.
klicova slova: R.1995; sympozia; prostredi zivotni; prostredi znecistene; clovek; nemoci; vliv na zdravi; G:Praha; O:iniciativa SPIRIT; O:Farmaceuticka spolecnost SCHERING PLOUGH; O:Statni zdravotni ustav
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3.
632 : 1113 : 1176 : 631 : 2235
Planeta’95, 3, 1995, c. 2, s. 14-15.
1 obr.
Vytah z provozniho radu Magistratu hlavniho mesta Prahy pro zabezpeceni smogoveho regulacniho systemu na uzemi hlavniho mesta Prahy. Limity pro vyhlasovani a odvolani signalu upozorneni a regulace. Postup pri vydavani signalu. Regulace silnicni dopravy za smogove situace. Seznam stanic automatizovaneho imisniho monitoringu v Praze.
klicova slova: smog; system regulacni smogovy; pece o ovzdusi; pece o zdravi; G:Praha; O:Magistrat hl.m.Prahy
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
632 : 2242 : 3341 : 6201
Planeta’95, 3, 1995, c. 11/12, s. 6-11.
V breznu 1995 se uskutecnilo v Miami (USA) patnacte mezinarodni sympozium „The 1995 SO2 Control Symposium", ktere se zabyvalo vsemi hlavnimi aspekty zneskodnovani emisi plynnych skodlivin, zejmena oxidu siriciteho a oxidu dusiku. Strucny vytah z jednani v jednotlivych sekcich s prihlednutim vyuzitelnosti informace pro potreby Ceske republiky. (Zakonna narizeni a ekonomika, Optimalizace procesu v provoznim meritku, Bilance faze I. CAA, Suche procesy odsirovani, Jedovate komponenty plynnych emisi, Soucasne odstranovani oxidu siry a dusiku, Vedlejsi produkty odsirovani a odpadni vody).
klicova slova: R.1995; sympozia; pece o ovzdusi; odsirovani; technologie; spoluprace mezinarodni; G:Miami
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.3 : 7.1.2.6.2.5.
632 : 3341 : 631 : 6201
Zdravotnicke noviny, 44, 1995, c. 9, pril., s. 7.
Druhy celostatni seminar konany 15. 2. 1995 v NKDZ v Praze 2 na tema pouzivani cisticek vzduchu, zvlhcovacu a ionizatoru v obytnych prostorech. Referat MUDr. V. Kasaka, autora publikace Jak prezit smog. Sdeleni MUDr. A. Lajcikove ze Statniho zdravotniho ustavu, zamerene na hygienicke hodnoceni cinnosti pracek vzduchu, zvlhcovacu a ionizatoru. Prezentace cisticek vzduchu Bionare - nazor prof. MUDr. V. Spicaka.
klicova slova: seminare; pece o ovzdusi; prostredi obytne; prostredi vnitrni; cisteni vzduchu; technologie; B:Kasak, V.; B:Lajcikova, A.; B:Spicak, V.; G:Praha
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.1.3.
632 : 425 : 6532 : 2235
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 3, pril., s. IX.
Sdeleni MZP CR ze dne 8. unora 1995 okresnim uradum a magistratum mest Praha, Brno, Ostrava, Plzen a Ceske inspekci zivotniho prostredi. Preneseni pusobnosti k vybirani, k vyuctovani, vymahani a kontrole poplatku za stredni a velke zdroje znecisteni z okresnich uradu a magistratu na uzemni financni urady. Vysvetleni jednotlivych postupu spravy techto poplatku.
klicova slova: sdeleni MZP; zdroje znecisteni ovzdusi; poplatky za znecisteni; urady okresni; magistraty; urady financni uzemni; G:Praha; G:Brno; G:Ostrava; G:Plzen
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.5.
632 : 425 : 658
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 5, s. 22-23.
Informace o recirkulacnich filtrech (prackach vzduchu) tuzemske firmy KOVOKLIMA - Gürtler, s.r.o. Praha 5 - Radotin, ktere zachycuji prach, dcerine produkty radonu, skodlive plyny a pary v interierech. Dalsi produkce firmy je zamerena zejmena na zvyseni cistoty v otevrenych prostorech - vyroba ruznych typu odpadovych kosu z oceloveho zarove zinkovaneho plechu.
klicova slova: pracky vzduchu; pece o ovzdusi; O:Kovoklima-Gürtler, s.r.o.
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.6.2.3.
633 : 111411 : 111412 : 657
Planeta’95, 3, 1995, c. 5/6, s. 46-48.
4 obr.
Oddeleni jakosti vod Ceskeho hydrometeorologickeho ustavu monitoruje jakost povrchovych vod od roku 1963 a podzemnich vod od roku 1984. Profily a objekty statni pozorovaci site s ukazkou sledovani jakosti povrchovych a podzemnich vod.
klicova slova: R.1963; R.1984; pece o vodu; voda povrchova; voda podzemni; monitorovani kvality vody; O:Cesky hydrometeorologicky ustav
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
6331 : 1114 : 42151 : 12153 : 2243
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 12, s. 1-6.
6 gr., 1 tab.
Kvantitativni aspekty ochrany vod: Srazkove a teplotni pomery, Rezim povrchovych a podzemnich vod. Uzivani vody - trend odberu je pro vsechny uzivatele od roku 1990 sestupny. (Pokles: v zemedelstvi - o 60 procent, prumysl o 30 procent, energetika o 23 procenta, vodovody o 17 procent). Kvalitativni aspekty ochrany vod - povrchove vody. Statni sit sledovani jakosti vody v tocich - stav v jednotlivych ukazatelich; Podzemni vody a havarijni znecisteni vod. Projekty ochrany vod Labe, Morava, Odra. Mezinarodni aspekty: Hranicni vody, Regionalni spoluprace.
klicova slova: R.1994; ochrana vod; stav vyvoje; voda povrchova; voda podzemni; odber vody; kvalita vody ricni; projekt ochrany vod; vody hranicni; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.3.
6332 : 12153 : 12105 : 6524 : 1584
Ziva, 43, 1995, c. 1, s. 2-4.
6 fot.
Vyuzivani krajiny z hlediska optimalizace veskerych cinnosti v uzemi je v poslednich letech predmetem diskusi nejen na urovni organu statni spravy, vedeckych a odbornych instituci, ale i cele spolecnosti. Tzv. volna krajina je v souvislosti se zmenami majetkopravnich vztahu a ekonomickych aktivit pod neustalym atakem. Proto je nutny citlivy pristup k navrhovanym zasahum do uzemi, zejmena na plochach, kde by doslo k naruseni ekologicke stability. Mezi aktivity vyznamne podporujici ekologickou stabilitu krajiny patri Program revitalizace ricnich systemu, ktery byl schvalen usnesenim vlady CR v roce 1992 jako program obnovy, stabilizace a pece o vodni rezim krajiny.
klicova slova: R.1992; program revitalizace; system ricni; Program obnovy, stabilizace a pece o vodni rezim krajiny; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
6332 : 621 : 12153 : 6533 : 6361
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 5, s. 178-181.
3 fot., 1 gr.
Otazkou zabezpeceni dostatecneho mnozstvi kvalitni vody se zabyvalo Ministerstvo zivotniho prostredi CR a ve spolupraci s dalsimi resorty koncipovalo program, ktery by mohl tento stav resit. Usnesenim vlady CR c. 373 byl schvalen Program revitalizace ricnich systemu jako program obnovy, stabilizace a pece o vodni rezim krajiny. Zakladni cile programu. Opatreni k realizaci konkretnich revitalizacnich zasahu.
klicova slova: revitalizace systemu ricnich; program statni; O:Ministerstvo ZP; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
6332 : 633 : 4200 : 424 : 1311 : 1583
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 5, s. 181-183.
Jednim z nejzavaznejsich ekologickych problemu na uzemi Ceske republiky je celkove naruseni vodniho rezimu statu. Proto je nutne pristoupit k plosne revitalizaci pramennych oblasti, jiz lze chapat jako jedno ze zasadnich opatreni proti dalsimu nepriznivemu vyvoji ekologicke situace. Z hlediska ochrany prirody jde o nezbytny krok k vytvoreni podminek pro postupnou obnovu biodiverzity i zachovani ekosystemu, jez se v krajine vyskytuji jako rozptylena refugia. Komplikovanym problemem je otazka obnovy vegetacniho krytu na rozsahlych plochach revitalizovanych uzemi. Zvlastnim blokem problemu je reseni socioekonomickych aspektu revitalizaci jako zaklad pro jednani s vlastniky pozemku. Prehled hlavnich kroku koncepce plosne revitalizace.
klicova slova: rezim vodni; revitalizace oblasti pramennych; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
6332 : 6536 : 6361 : 633 : 2235
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 9, s. 3-4.
Program revitalizace ricnich systemu byl schvalen usnesenim vlady CR c. 373 jako program obnovy, stabilizace a pece o vodni rezim krajiny. Formulovany zakladni smery realizace programu (podporovat retencni schopnost krajiny, napravovat dusledky z nevhodne provedenych pozemkovych uprav a obnovovat prirozenou funkci vodnich toku a jejich koryt). Konkretni revitalizacni zasahy a opatreni. System vazeb od statnich organu az po mistni instituce.
klicova slova: revitalizace; program revitalizace; system ricni; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.3.0.2.
6336 : 3211 : 422 : 6531
Resurgence, 1995, c. 169, s. 42-45.
Privatizace energetickych, zvlaste pak vodnich zdroju v Anglii a Walesu - nevztahuje se na zachazeni s odpadnimi vodami. Projekt farmy ekologicky hospodarici s odpadnimi vodami a simulujici prirozenou obmenu vodnich zdroju. Vyuziti vodnich kalu pro zemedelstvi - cisteni vody prostrednictvim zemedelstvi. Vyhody tohoto systemu pro vylouceni zdravotnich komplikaci. Legislativa a prekazky zrizovani vodnich farem.
klicova slova: vody odpadni; hospodareni s vodou; cisteni OV biologicke; zemedelstvi; G:Velka Britanie; G:Wales
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.5.
636 : 12105 : 12106 : 654
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 5, s. 154-157.
2 obr., 6 lit.
Zakladni nastroje tvorby reprezentativni site chranenych uzemi. Teorie uzemnich systemu ekologicke stability predstavuje specificky interdisciplinarni vedni obor, kombinujici prirodovedecky pristup s tvorbou kulturni, hospodarsky vyuzivane krajiny, tedy uzemne planovaci pristup. Perspektivy rozvijeni uzemni ochrany prirody i krajiny jsou spojeny interne predevsim s uplatnovanim a dalsim rozvijenim koncepce uzemnich systemu ekologicke stability.
klicova slova: ochrana prirody; ochrana krajiny; uzemi chranena; system stability uzemni; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
636 : 121117 : 657 : 12119
Ziva, 43, 1995, c. 4, s. 149-150.
5 fot.
Projekt ochranarskych organizaci v Hornim Rakousku. Od roku 1990 probihaji planovaci prace. Narodni park Kalkalpen se bude clenit na jadrovou a okrajovou zónu. Cilem jadrove zóny je ochrana prirody pred dalsimi zasahy cloveka. Okrajova zóna ma tvorit ochranny prechodny pas mezi nedotcenou prirodni zónou a obhospodarovanou krajinou. Predpoklada se zde rozsahly vedecky vyzkum a dlouhodobe monitorovani nekterych procesu. S pomoci prostredku dalkoveho snimani zemskeho povrchu ma byt vytvorena klasifikace krajinnych typu jako podpurny nastroj pro cilene rizeni navstevnosti a dalsich konkretnich parametru. Prostor narodniho parku (750 km2) ma byt predmetem pilotniho projektu evropske vzorove krajiny.
klicova slova: R.1990; projekt ochrany prirody; parky narodni; zónovani uzemi; krajina vzorova; projekt pilotni; G:NP Kalkalpen; G:Horni Rakousko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
636 : 138 : 2243
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 7, s. 246-248.
2 obr., 2 fot.
Ochrana prirody a krajiny patri v Nizozemi pod Ministerstvo zemedelstvi a rybarstvi. Organizace Reditelstvi ochrany prirody na ministerstvu. System fungovani ochrany prirody a krajiny. Do ochrany prirody v Nizozemi jsou vyznamne zapojeny soukrome nevydelecne organizace dotovane statem ci provinciemi, ktere spravuji a obhospodaruji mnozstvi pozemku vykoupenych pro potreby ochrany prirody. Moznosti spoluprace ceske a nizozemske ochrany prirody.
klicova slova: ochrana prirody; spoluprace mezinarodni; G:Nizozemi; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
636 : 1406 : 15900 : 6536
Geograficke rozhledy, 4, 1994/95, c. 1, s. 21-24.
Gr., mp., 7 lit.
Ceska ekologicka tradice a geneze Ceskeho ustavu ochrany prirody. Teritoria se specialnim ekologickym rezimem. Charakteristika stavu zivotniho prostredi podle Modre knihy z roku 1990. Hlavni pravni normy ochrany prirody, ochrana plane rostoucich rostlin, druhova ochrana zivocichu, ochrana rozptylene mimolesni zelene. Dva zakladni programove pristupy k ochrane zivotniho prostredi: zvlastni a obecna ochrana prirody. Nastroje ochrany prirody: uzemni systemy ekologicke stability, vyznamne krajinne prvky, ochrana krajinneho razu. Charakteristika site zvlaste chranenych uzemi.
klicova slova: R.1990; stav ZP; ochrana prirody; ochrana rostlin; ochrana zivocichu; ochrana zelene; nastroje ochrany prirody; uzemi chranena zvlaste; legislativa ZP; G:CR; O:Cesky ustav ochrany prirody
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1 : 7.1.2.6 : 7.1.2.6.4.
636 : 2235 : 6536
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 8, s. 257-258.
Pet hlavnich smeru potrebnych zmen v praktickem vykonu statni ochrany prirody: ofenzivni ziskavani prostredku ze statniho rozpoctu cestou politicke reprezentace; selektivni pristup k hodnotam evropskeho, celonarodniho, regionalniho a lokalniho vyznamu; dusledna realizace zakonnych predpisu o ochrane prirody a krajiny; zamereni na aktivni krajinotvorne programy; dusledne vyuzivani energie sympatizujici verejnosti. Vsechny hlavni smery by se mely realizovat ve vzajemne provazanosti.
klicova slova: ochrana prirody statni; vykon spravy statni; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.3.
636 : 2243
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 2-3.
4 fot.
Prumyslovy rozvoj v Evrope po druhe svetove valce a jeho dusledky pro zivotni prostredi. Vyhlaseni roku 1970 poprve za Evropsky rok ochrany prirody a nasledne pusobeni nejruznejsich narodnich napravnych programu zamerenych na ochranu prirody od poloviny osmdesatych let. V roce 1990 dohoda statu Evropske unie o vytvoreni site ekologicky vyznamnych uzemi ECONET. Cil Evropskeho roku ochrany prirody 1995, organizatori akce, program v Ceske republice.
klicova slova: R.1970; R.1990; R.1995; spoluprace mezinarodni; A:Evropsky rok ochrany prirody; G:Evropa; G:CR; O:Evropska unie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2 : 7.1.3.
636 : 31 : 32 : 53 : 11101
Politische Ökologie, 13, 1995, c. 43, s. 19-24.
Problem vztahu mezi bezne praktikovanou ochranou prirody a poznatky, ktere na toto tema prinaseji vysledky ekologickych vyzkumu. Silny vliv sentimentalnich a romantickych predstav o vztahu cloveka na prirodni prostredi z hlediska „konzumace" prirody pro lidske ucely. Otazka dostatecnosti zdroju a pudniho fondu.
klicova slova: ochrana prirody; vyzkum ekologicky; vliv cinnosti lidske; vliv na prirodu; spolecnost konzumni; zdroje prirodni; fond pudni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.4.
636 : 3181 : 152 : 6536
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 4, s. 97-98.
Armada pri svych aktivitach dokazala v minulosti udrzet prirodu ve vojenskych vycvikovych prostorech (VVP) ve stavu minimalne srovnatelnem s velkoplosnymi chranenymi uzemimi. Duvodem je skutecnost, ze zde byla prakticky vyloucena industrializace az 70 let. V prostorech se vyskytuji stabilni a casto puvodni spolecenstva a ekosystemy, ktere dokumentuji stav puvodni krajiny. V soucasnosti je ochrana prirody ve VVP po legislativni strance zajistena zakonem o ochrane prirody a krajiny a zakonem o vojenskych ujezdech.
klicova slova: ochrana prirody; prostory vojenske vycvikove; legislativa ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.8 : 7.1.2.6.4.
636 : 3181 : 4200
Geograficke rozhledy, 5, 1995/96, c. 1, s. 27-28.
Mp.
Vojenske vycvikove prostory jako nejdulezitejsi objekt ochrany prirody v ramci resortu ministerstva narodni obrany. Prvni systematicke pokusy o ochranu prirody a krajiny v ramci techto uzemnich celku v polovine 80. let. Bilance dosavadnich praci nad ochranou prirody v techto prostorech - ukoncena s nedostatecnymi vysledky v roce 1990. Vojenske predpisy o ekologickych aspektech provozu na techto uzemich. Statistika znecistovatelu techto uzemnich celku. Zakladni smery systemove ochrany prirody ve vojenskych ujezdech.
klicova slova: R.1990; ochrana prirody; prostory vojenske; G:CR; O:Ministerstvo obrany
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.8 : 7.1.2.6.4.
636 : 4200 : 1584 : 1311 : 138
Ziva, 43, 1995, c. 4, s. 146-148.
1 obr., 5 fot., 2 tab.
Evropska ekologicka sit je chapana jako cinnost, ktera by sladila opravnene naroky ochrany prirody na citlivou peci o krajinu s ostatnimi zpusoby jejiho vyuzivani a soucasne stanovila celoevropske prioroty druhove i uzemni ochrany prirody. Koncepce uzemnich systemu ekologicke stability vznikla v Ceskoslovensku na obdobnych pristupech jako ekologicke site v jinych evropskych statech. Navrh Evropske ekologicke site v Ceske republice tvori tyto zakladni prvky: biocentra, biokoridory, zóny zvysene pece o krajinu.
klicova slova: ochrana prirody; site ekologicke; system stability uzemni; O:Evropska ekologicka sit; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
636 : 621 : 2243
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 4, s. 177-179.
V programu Rady Evropy (RE) ma stale misto ochrana prirody. Za poslednich 30 roku vydala RE modelove zakony pro ruzne slozky zivotniho prostredi. Vysledkem cinnosti expertnich tymu jsou tez rezoluce, doporuceni a odborne publikace RE. V oblasti ochrany prirody pusobi skupiny expertu na chranena uzemi, vesnice, zivot v prirodnim prostredi, geneticky pozmenene organismy a odborne skupiny souvisejici s Bernskou umluvou.
klicova slova: ochrana prirody; legislativa ZP; umluva Bernska; O:Rada Evropy
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1.
636 : 622 : 425 : 138
Politische Ökologie, 13, 1995, c. 43, s. 39-42.
Stav ochrany prirody ve vychodni Evrope v postkomunistickem obdobi. Vliv komunistickeho systemu na prirodni prostredi: co zustalo neposkozeno - sestaveni katalogu lidskou cinnosti nenarusenych prirodnich lokalit, z nichz vetsina se nachazi na uzemi Ruska, predevsim za Uralem. Tradice a perspektivy ochrany prirody ve vychodni Evrope. Politicke zmeny a jejich vliv na zachovane prirodni dedictvi. Charakteristika vztahu politiky, ekonomiky a ekologie v Polsku. Moznosti harmonie postkomunisticke transformace a ekologicke politiky.
klicova slova: ochrana prirody; politika ekologicka; politika statni; zmeny politicke; prostredi prirodni; G:Evropa vychodni; G:Rusko; G:Polsko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.3.0.2.
636 : 651 : 1311 : 138 : 72 : 73
Planeta’95, 3, 1995, c. 3, s. 2-3.
Z rozhodnuti Rady Evropy byl rok 1995 vyhlasen Evropskym rokem ochrany prirody (EROP). Ma byt zamereny na hospodareni cloveka ve volne krajine, na ochranu a tvorbu volne krajiny tak, aby umoznovala trvale udrzitelny rozvoj lidske spolecnosti. Priprava a zahajeni EROP’95 v Ceske republice. Vyber vyznamnych akci v ramci EROP’95 v CR.
klicova slova: R.1995; akce ekologicke; A:Evropsky rok ochrany prirody; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4 : 7.1.2.3.
636 : 6536
Veronica, 9, 1995, c. 4, s. 9-12.
3 fot.
Rozhovor s vedoucim oddeleni Ochrany prirody a krajiny referatu zivotniho prostredi Okresniho uradu Brno-venkov - JUDr. P. Nesvatbou o prakticke realizaci zakona 114/92 Sb., o ochrane prirody a krajiny.
klicova slova: rozhovor; ochrana prirody; zakon o ochrane prirody; B:Nesvatba, P.; O:Okresni urad Brno-venkov
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.4.
6361 : 1584 : 1311 : 2243 : 152
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 5, s. 141-146.
4 obr., 2 tab., 1 fot., 5 lit.
Jednim z hlavnich nastroju pece o ekologickou stabilitu krajiny, jeji rozmanitost a vysokou biologickou diverzitu ekosystemu je tzv. Evropska ekologicka sit (EECONET). Hlavnim cilem EECONET je vytvorit spolecnou uzemne propojenou sit k ochrane, obnove a nerusenemu vyvoji ekosystemu a krajin nesporneho evropskeho vyznamu, integrovanou s ostatnimi zpusoby vyuzivani uzemi, a tuto sit zabezpecit legislativne i ekonomicky. Zapojeni Ceske republiky do teto rozsahle mezinarodni iniciativy. Biocentra stredoevropskeho vyznamu. Biokoridory stredoevropskeho vyznamu. Zóny zvysene pece o krajinu.
klicova slova: ochrana krajiny; stabilita krajiny; spoluprace mezinarodni; O:Evropska ekologicka sit; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
6361 : 425 : 6536 : 2243
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 8, s. 264-270.
4 mp., 6 lit.
Zónovani je typologicke cleneni uzemi do souvislych casti podle zvolenych kriterii. Krajinarske hodnoceni. Zóny zvysene pece o krajinu. Koncept Narodni a Evropske ekologicke site EECONET, projekt narodni ekologicke site CR predklada jednotne zónovani celeho uzemi CR bez ohledu na soucasny stupen pravni ochrany jednotlivych lokalit podle spolecnych zasad usmernovani cinnosti: Prvni zóna „potencialni prirodni", druha zóna „nadprumerne zvysene pece", treti zóna se „zakladni urovni zvysene pece". Uzemne technicka kriteria. Mozne ekonomicke stimuly pece o krajinu.
klicova slova: pece o krajinu; zónovani uzemi; hodnoceni krajiny; projekt Narodni ekologicka sit CR; O:Evropska ekologicka sit; G:CR; G:Evropa
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.2.1.
6362 : 1115 : 1116 : 621
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 4+5, pril., s. I-XVI.
Seznamy chranenych zivocichu a rostlin zarazenych v prilohach I, II a III Umluvy o mezinarodnim obchodu ohrozenymi druhy volne zijicich zivocichu a rostlin sjednane dne 3. 3. 1973 ve Washingtonu (CITES).
klicova slova: R.1973; R.1974; konference; Umluva o mezinarodnim obchodu ohrozenymi druhy volne zijicich zivocichu a rostlin; seznam druhu ohrozenych; ochrana zivocichu; ochrana rostlin; G:Washington
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.2.
6362 : 1116 : 1115 : 421
Planeta’95, 3, 1995, c. 9/10, s. 46.
Nejhojnejsim a nejznamejsim druhem hmyzu zarazenym do kategorie ohrozenych druhu jsou cmelaci rodu Bombus z celede vcelovitych (Apidae), radu blanokridlych (Hymenoptera). Do kategorie ohrozenych druhu jsou zarazeni pro svou „uzitecnost" pro vsechny kvetouci pestovane rostliny a nenahraditelni pro nektere z nich, ktere jiny hmyz v podstate neni schopny opylit - napr. jetele a vojteska. Zpusob zivota tohoto specialniho hmyzu s jednoletou kolonii.
klicova slova: ochrana druhu ohrozenych; ochrana druhu zivocisnych; ochrana hmyzu; T:cmelaci
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
6362 : 1311
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 2, s. 41-44.
2 obr., 7 fot.
Pri sestavovani seznamu bylo prihlednuto i k trendum rozsireni jednotlivych druhu v nekterych statech k zarazeni do Cerveneho seznamu IUCN nebo do 64. svazku Nature and Environment, ktery obsahuje seznam ohrozenych mekkysu Evropy. V soucasne dobe je ke schvaleni v rade IUCN pripraven novy Navrh kategorii a kriterii na zarazovani druhu do cervenych seznamu. Ve snaze priblizit se tomuto navrhu byly pouzity 4 kategorie: Taxon vyhynuly nebo vyhubeny, Taxon kriticky ohrozeny, Taxon ohrozeny a Taxon zranitelny. Z uvedeneho seznamu vyplyva, ze z 64 druhu vodnich mekkysu zijicich v CR je 29 druhu zarazeno v Cervenem seznamu.
klicova slova: druhy ohrozene; kategorizace ohrozeni; seznam druhu ohrozenych; seznam Cerveny; mekkysi; O:Svetovy svaz ochrany prirody; G:Evropa; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
6362 : 2242 : 651 : 654
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 1, s. 19-23.
4 fot., 1 obr.
Pokrok vedeckych zakladu ochrany prirody, zejmena populacni genetiky a kvantitativni ekologie, vedl v polovine 80. let k nazoru, ze je potrebne modifikovat stavajici kriteria pro zarazeni ohrozenych organismu do cervenych seznamu v souladu s temito poznatky. Navrh kategorii IUCN - Svetoveho svazu ochrany prirody pro stanoveni stupne ohrozeni druhu. Informace o pouziti a vykladu kategorii. Taxonomicka uroven a rozsah kategorizace. Charakteristika kategorii. Uloha ruznych kriterii. Odvozeni kvantitativnich kriterii. Dusledky zarazeni taxonu. Mnozstvi a kvalita udaju a vyznam predikce a extrapolace. Nepresnost. Akce na zachranu druhu v prubehu pripravy cerveneho seznamu. Dokumentace. Ohrozeni a priority. Uziti na urovni nizsi nez globalni.
klicova slova: ochrana prirody; organismy ohrozene; kategorizace ohrozeni; seznam druhu ohrozenych; seznam Cerveny; O:Svetovy svaz ochrany prirody
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1.
6362 : 2242 : 651 : 654
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 2, s. 54-58.
Zarazeni taxonu podle kriterii. Definice terminu pro ucely teto klasifikace. Charakteristika kategorii - Taxon: vyhynuly nebo vyhubeny (EX); vyhynuly nebo vyhubeny ve volne prirode (EV); kriticky ohrozeny (CR); ohrozeny (EN); zranitelny (VU); zavisly na ochrane (CD); nachylny k ohrozeni (SU); malo ohrozeny (LR); taxon o nemz jsou nedostatecne udaje (DD); nevyhodnoceny taxon (NE).
klicova slova: druhy ohrozene; kategorizace ohrozeni; taxony; seznam druhu ohrozenych; O:Svetovy svaz ochrany prirody
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1.
6362 : 2242 : 651 : 654
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 3, s. 86-89.
4 fot., 42 lit.
Navrh novych kriterii IUCN pro zarazeni taxonu do cervenych seznamu - taxon kriticky ohrozeny (CR), taxon ohrozeny (E), taxon zranitelny (VU). V soucasnosti probiha priprava vydani cervenych seznamu CR, jejich vyuziti v projektu „Teoreticke a prakticke principy druhove ochrany organismu". Cervene seznamy ohrozenych taxonu budou vyuzity i pri zacleneni CR do Evropske ekologicke site (EECONET), ktera je predmetem jednoho z projektu Ceskeho koordinacniho strediska IUCN - Svetoveho svazu ochrany prirody. Pri priprave seznamu budou jiz pouzita nova kriteria.
klicova slova: seznam druhu ohrozenych; kategorizace ohrozeni; taxony; O:Svetovy svaz ochrany prirody; O:Evropska ekologicka sit; O:Ceske koordinacni stredisko IUCN; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
6362 : 6536
Planeta’95, 3, 1995, c. 7/8, s. 38.
Nove se ochranou prirody a krajiny, a tim i ochranou rostlin a zivocichu vcetne hmyzu, zabyva Zakon Ceske narodni rady o ochrane prirody a krajiny c. 114/1992 Sb., ktery doplnuje a rozsiruje vyhlaska MZP CR c. 395/1992 Sb. Podle tohoto zakona a vyhlasky jsou urceny zvlast chranene druhy rostlin a zivocichu, ktere jsou ohrozene, vzacne nebo vedecky ci kulturne velmi vyznamne. Zvlast chranene druhy se dale deli na tri kategorie, a to na kriticky ohrozene, silne ohrozene a ohrozene.
klicova slova: R.1992; ochrana druhu ohrozenych; ochrana druhu zivocisnych; ochrana druhu rostlinnych; ochrana hmyzu; prostredky legislativni; zakon o ochrane prirody
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
6362 : 657 : 1311 : 621 : 2235
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 3, s. 125-127.
3 fot., 2 lit.
Sledovani fauny a flory v predchozim obdobi. Na zacatku 90. let byl vytvoren projekt biomonitoringu ve statni ochrane prirody CR. Priprava systemu monitorovani bioty. Pripravna faze byla podle projektu uzavrena ke konci roku 1994. Do te doby se podarilo zpracovat formou databaze prehled trvalych vegetacnich ploch, prevazne akademickych, ale i jinych pracovist. Realizace projektu monitoringu ve statni ochrane prirody v Ceske republice je tak prakticky pripravena, vcetne zakladniho materialniho vybaveni na jednotlivych pracovistich CUOP.
klicova slova: R.1994; ochrana prirody statni; monitorovani biologicke; biotopy; databaze informacni; G:CR; O:Cesky ustav ochrany prirody
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
638 : 11113 : 7132 : 6360
Zpravy pamatkove pece, 55, 1995, c. 2, s. 55-58.
9 obr., 5 lit.
Pri dnesnim utlumovem programu hornictvi hrozi nebezpeci montanistickym pamatkam. Historicky a montanisticky nejhodnotnejsi dila ve Zlatych horach, zasluhujici ochranu. Na konci roku 1993 zde byla zalozena Montanisticko-geologicka nadace, jejimz hlavnim poslanim je evidence, ochrana a vyuziti vyznamnych geologickych, geomorfologickych a montanistickych objektu na uzemi Ceske republiky. Jednou z prvnich akci nadace je vybudovani hornicke naucne stezky ve Zlatohorskem reviru.
klicova slova: R.1993; ochrana pamatek; pamatky technicke; G:Zlate Hory; O:nadace Montanisticko-geologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.5 : 7.1.2.6.4.
638 : 12202 : 2243 : 42431 : 621
Zpravy pamatkove pece, 55, 1995, c. 1, s. 6-13.
8 obr.
Mezinarodni usili o ochranu kulturniho dedictvi - vznik Athenske charty v roce 1933. Athenska charta obsahuje zakladni urbanisticke principy a filosofii zachrany a rozvoje mesta. Ma tri casti s 95 body. V prvni casti se hovori o ekonomicke, socialni a politicke vazbe mesta na region a o podminenosti situace geograficke a topograficke i zavislosti na prirodnich prvcich. Druha cast obsahuje analyzu situace a zakladni principy napravy. Treti cast shrnuje situaci a rozhodujici principy zlepseni stavu rozvoje mest a zivota spolecnosti. Vyhodnoceni principu Athenske charty v dokumentu „Charta z Machu Picchu" v prosinci 1977. Z tohoto dokumentu vyplyvaji nazory na zmenenou situaci spolecnosti a mest. Dalsi iniciativy k mezinarodni spolupraci v oblasti pamatkove pece.
klicova slova: R.1933; R.1977; ochrana pamatek; mesta; dedictvi svetove kulturni; spoluprace mezinarodni; charta Athenska; charta Benatska
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.4.
638 : 12202 : 42431
Zpravy pamatkove pece, 55, 1995, c. 6, s. 185-188.
1 fot.
Hlavni priciny zrodu pamatkove ochrany souvisi nejvice s uvedomenim si postupujici ztraty autentickeho prostredi, jez probihala do soucasnosti ve trech zakladnich etapach. Pro poznani i hodnoceni autenticity dila maji stezejni vyznam vysledky stavebne-historickeho vyzkumu. Autenticita historickych sidel. Architektonicka i urbanisticka autenticita dila vytvari pevnou zakladnu rozhodovani pamatkove pece jak na urovni teorie, tak zejmena na urovni praxe.
klicova slova: pece pamatkova; ochrana pamatek; sidla historicka
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.2 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.4.
638 : 12202 : 42431 : 2243 : 6538 : 1311 : 621
Zpravy pamatkove pece, 55, 1995, c. 1, s. 20-22.
Benatska charta je jeden ze zakladnich mezinarodnich dokumentu, povazovanych za vychodisko k zajisteni ochrany a pece o historicka mesta, tradicni a urbanisticke soubory. Analyza obsahu tohoto mezinarodniho dokumentu ve vztahu k pravnim predpisum upravujicim tuto problematiku v Ceske republice.
klicova slova: pamatky kulturni; pece pamatkova; mesta historicka; ochrana pamatek; legislativa; charta Benatska; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.4.
638 : 12202: 42431 : 2243 : 621
Zpravy pamatkove pece, 55, 1995, c. 1, s. 3-6.
1 obr.
Benatska charta je jednim ze stezejnich dokumentu kulturniho zivota lidstva. Je vyznamna svymi cili a dusledky pro nejvyssi a nejtrvalejsi kulturni hodnoty lidstva, jez predstavuji architektonicke pamatky a sidla. Analyza zakladnich ustanoveni Benatske charty a provereni jeji zivotaschopnosti.
klicova slova: dedictvi svetove kulturni; ochrana pamatek; pamatky architektonicke; charta Benatska
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.4.
638 : 1227 : 6538 : 1311
Zpravy pamatkove pece, 55, 1995, c. 4, s. 139-141.
Lit.2.
Problematika definice tzv. ochrannych pasem podle ustanoveni § 17 zakona c. 20/1987 Sb., k jehoz vyhlaseni jsou timto ustanovenim zmocneny okresni urady. Legislativni postupy, ktere musi byt pro vyhlaseni ochranneho pasma dodrzeny (ochrana kulturni pamatky nebo jejiho prostredi vcetne skrytych archeologickych nalezist). Rozdilny pristup k definici pamatkovych rezervaci a zón.
klicova slova: R.1987; ochrana pamatek; pasma ochranna; zóny pamatkove; rezervace pamatkova; legislativa
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.4.
638 : 424 : 425 : 124 : 3426
Zpravy pamatkove pece, 55, 1995, c. 2, s. 41-42.
3 obr.
Navrhy na prohlaseni dolu v Ostravske aglomeraci za kulturni pamatku. MK CR ustavilo instituci Prumysloveho muzea v Ostrave. Nyni je treba vyresit moznost financovani konzervace jednotlivych objektu z penez urcenych puvodne na jejich likvidaci. Neuzavrena zustava otazka znovuprohlaseni Ivancickeho viaduktu za kulturni pamatku. Navrh na prohlaseni textilni tovarny v Chrastave - Andelske hore za kulturni pamatku.
klicova slova: pamatky kulturni; pamatky technicke; doly; G:Ostrava; O:Prumyslove muzeum
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.2 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.4.
638 : 621 : 12202 : 42431 : 1311 : 138
Zpravy pamatkove pece, 55, 1995, c. 5, s. 176-177.
V roce 1972 vznikla „Mezinarodni konvence pro kulturni a prirodni dedictvi lidstva". V ramci teto konvence zacal byt porizovan seznam mistrovskych del lidske tvurci cinnosti. Dnes obsahuje vice nez ctyri sta pamatek z temer sta statu. Do Seznamu svetoveho kulturniho dedictvi, ktere vede UNESCO byla zapsana i mestska jadra Ceskeho Krumlova, Prahy a Telce a kostel sv. Jana Nepomuckeho na Zelene hore ve Zdaru nad Sazavou. Pro zapis do tohoto seznamu je stanoveno sest kriterii: 1) ohodnoceni pamatky jako mistrovskeho dila lidske tvurci cinnosti. 2) Vliv pamatky na umeleckou cinnost v sirsim okoli. 3) Vyjimecnost svedectvi o zasle kulture. 4) Zpusob stavby nebo seskupeni budov ci jejich usazeni v krajine. 5) Vynikajici priklady zpusobu osidleni a obhospodarovani pudy. 6) Posledni z kriterii se dotyka dejin, ideji, nabozenstvi, umeni a literatury. Prehled jednotlivych pamatek zapsanych v seznamu UNESCO na uzemi Nemecka a Svycarska.
klicova slova: R.1972; dedictvi svetove kulturni; pamatky kulturni; umluva mezinarodni; G:Cesky Krumlov; G:Telc; G:Zdar n. Sazavou; O:Organizace Spojenych narodu pro vedu a kulturu-UNESCO
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.4.
6391 : 1321 : 221 : 7123
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 2, s. 36-37.
1 fot.
Akce Obvodniho zastupitelstva Prahy 1 - experimentalni overeni separace odpadu v 500 domech v majetku obecniho uradu. Do propagace akce bylo zapojeno 14 skol obvodu. Instrukce a zasady sberu, udaje o firme urcene vyberovym rizenim k organizaci separovaneho odpadu a k jeho dalsimu zpracovani.
klicova slova: odpady domovni; odpady separovane; domacnosti; skola; G:Praha
kódy vyuziti: 7.1.2 : 7.1.3.
63911 : 1311
Nika, 16, 1995, c. 7/8, s. 34-36.
Rizika spalovani odpadu: Znecistovani ovzdusi jedovatymi dioxiny, znacne energeticke naroky, z celkoveho mnozstvi komunalnich odpadu je spalitelnych pouze 12 procent. Spalovny odpadu v Ceske republice: Praha/Malesice, Brno, Plzen, Trmice, planovana spalovna v Liberci/Rochlicich.
klicova slova: spalovani odpadu; spalovny odpadu; G:CR; G:Praha-Malesice; G:Brno; G:Plzen; G:Trmice; G:Liberec-Rochlice
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3.
63912 : 11301 : 3216
ABC mladych techniku a prirodovedcu, 40, 1995, c. 6, pril., s. D 3-4.
Za nejdokonalejsi asanaci je povazovano spalovani. Moderni spalovny a jejich princip. Spalovny s recyklaci firmy Siemens. Recyklace 21. stoleti.
klicova slova: spalovny odpadu; odpady tuhe; energie; recyklace; O:Siemens
kódy vyuziti: 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.3.
63912 : 1311 : 622
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 4, s. 10-19.
7 tab., 1 gr., 1 mp.
Program predlozeny vlade CR 4. 1. 1995 obsahuje: zakladni charakteristiky stavu nakladani s odpady, cile politiky MZP CR v nakladani s odpady, navrhovana reseni a jejich alternativy. Doplneno cetnymi ciselnymi udaji. Prehled spaloven, ktere splnuji emisni limity. Deset bodu programu likvidace odpadu, ktere bude MZP CR projednavat s ruznymi podnikatelskymi subjekty.
klicova slova: R.1995; hospodarstvi odpadove; program hospodarstvi odpadoveho; spalovny odpadu; zneskodnovani odpadu; O:Ministerstvo ZP; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.2.1.
63912 : 3341
Planeta’95, 3, 1995, c. 7/8, s. 17.
Technologii plazmoveho taveni se nabizi postup, ktery odpovida zasade -zhodnoceni odpadu ma prednost pred odstranovanim - v kazdem ohledu. System WM-Umwelttechnik GmbH - plazmovy tavny postup bezezbytkoveho zhodnocovani odpadu, uplatnovany v SRN.
klicova slova: zpracovani odpadu; taveni plazmove; technologie zpracovani; recyklace odpadu; G:Nemecko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.5 : 7.1.2.6.2.3.
63912 : 425 : 4200
EKOjournal, 4, 1995, c. 7, s. 6-7.
Navraceni vyrobku po skonceni jejich zivotnosti zpet k vyrobci aby byly znovu pouzity, recyklovany a zbyle casti ekologicky prijatelne likvidovany je vyrobni smyckou, ktera je nejvice propracovana v Nemecku a stane se v budoucnu celosvetovym trendem. Uvedeny konkretni realizovane priklady.
klicova slova: recyklace; vyroba; G:Nemecko; G:USA
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2 : 7.1.2.6.2.1.
6392 : 1121 : 422
Hygiena, 40, 1995, c. 1, s. 11-15.
2 tab., 4 lit.
Charakteristika procesu posuzovani vlivu investic na zivotni prostredi (EIA). Srovnani zakona c. 244/92 Sb. se zahranicnimi postupy a domacimi zkusenostmi. Zdravotnicka ucast pri posuzovani vlivu na zdravi a zivotni prostredi (EHIA) je v podstate uplatneni metodiky hodnoceni rizika.
klicova slova: R.1992; posuzovani vlivu na ZP; vliv staveb na ZP; hodnoceni rizik zdravotnich; legislativa ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2.
6392 : 653
Vestnik Ministerstva zivotniho prostredi CR, 1995, c. 4, s. 14-48.
Uveden uplny seznam opravnenych osob s osvedcenim odborne zpusobilosti pro posuzovani vlivu na zivotni prostredi. Zpracovano k 31. 10. 1995.
klicova slova: sdeleni MZP; posuzovani vlivu na ZP; zpusobilost odborna; O:Ministerstvo ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.3.
641 : 6524 : 1581 : 425
Politische Ökologie, 13, 1995, c. 42, s. 22-26.
Problematika optimalnich politickych a ekonomickych nastroju, ktere je mozne vyuzit k ochrane zivotniho prostredi. Potreba vyresit soucasny konflikt mezi ekologickou a ekonomickou racionalitou prostrednictvim upravy danoveho systemu. Pojem ekologickeho zdaneni a jeho makroekonomicke aspekty. Zakladni principy ekologicke dane: rustova neutralita, duraz na primarni energeticke zdroje, kompenzace. Otazka regulace vlastnickych vztahu.
klicova slova: ochrana ZP; nastroje ekonomicke; nastroje ekologicke; politika ekonomicka; politika ekologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.3.
645 : 6391
Nika, 16, 1995, c. 1, s. 26.
Soucasne zpusoby hospodareni s prirodnimi zdroji. Problematika odpadu. Vyvojove trendy - ciselne udaje z USA. Navrhy reseni.
klicova slova: hospodareni se zdroji prirodnimi; odpady; stav vyvoje; data; G:USA
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3.
651 : 2236 : 728
Ceska skola, 1, 1995, c. 8, s. 17.
22. duben se stal po dvaceti letech celosvetovou akci, jejimz obsahem je naplnovani hesla „Mysli globalne, jednej lokalne". Napln jubilejniho 25. rocniku Dne Zeme v Ceske republice. 22. duben 1995 je take startem celosvetoveho programu GLOBE, do ktereho se postupne zapoji desetitisice skol z cele Zeme. Program umozni nejen mereni stavu zivotniho prostredi, ale v pocitacove forme nabidne vysledky mereni v celosvetovem meritku vsem skolam, ktere se budou na projektu podilet. Sdruzeni pro ekologickou vychovu Tereza spolu se Zelenym kruhem a Agenturou Koniklec pripravuji pro vsechny zajemce namety k vyroci dne Zeme a zahajeni projektu GLOBE.
klicova slova: R.1995; projekt ekologicky skolni; akce ekologicke; A:Den Zeme; O:Tereza; O:Zeleny kruh; O:Agentura Koniklec
kódy vyuziti: 7.1.3.0.1.
651 : 32165 : 1311 : 138
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 1, s. 14.
Cile a ramcovy program 5 500 km dlouheho pochodu Evropou za bezjaderny svet, ktery zorganizovala mezinarodni skupina Za matku Zemi (For Mother Earth). Pochod byl zahajen 12. 1. 1995 v Bruselu a skonci v rijnu v Moskve. V jeho prubehu bude predana vladam mnoha zemi mezinarodni petice s pozadavky proti vojenskemu a civilnimu jadernemu prumyslu. Uvedeni organizatori pochodu na ceskem uzemi a rozvrh tras dennich pochodu na uzemi CR.
klicova slova: R.1995; akce protestni; bezpecnost jaderna; odpovednost ekologicka; spoluprace mezinarodni; O:For Mother Earth; G:Brusel; G:Moskva; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
651 : 3341 : 6522 : 111411 : 1111
Planeta’95, 3, 1995, c. 3, s. 16-19.
Prehled asanacnich metod pri odstranovani starych i novych ekologickych zatezi je zpracovan pro ramcovou orientaci tech, kteri se s timto oborem setkavaji profesne a rovnez pro potreby statni spravy a pracovniku, kteri posuzuji a kontroluji cinnost firem podnikajicich v teto oblasti. Asanace kontaminovanych podzemnich vod. Jednotlive zpusoby dekontaminace podzemnich vod. Asanace horninoveho prostredi. Jednotlive zpusoby dekontaminace hornin (zemin).
klicova slova: voda podzemni; zeminy; technologie; asanace; zateze ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.2.1.
652 : 641
Planeta’95, 3, 1995, c. 3, s. 36-38.
Nejdulezitejsim dusledkem pusobeni ekologickych dani by mely byt zasadni technicke a technologicke zmeny, ktere by vedly ke snizeni spotreby surovin a energii a k dalsim pozitivnim efektum v oblasti ochrany a zlepsovani zivotniho prostredi. Moznosti vyuziti nasi nove danove soustavy jako ucinneho nastroje politiky ochrany zivotniho prostredi. Nejvyznamnejsi dane nove danove soustavy, ktere postupnou „ekologizaci" umoznuji: dan z pridane hodnoty, dan z prijmu. Dalsi ekologicke aspekty lze shledat i ve spotrebnich danich, silnicni dani, dani z nemovitosti, dani dedicke a darovaci. Pozitivni efekty danove ekologicke reformy.
klicova slova: dane ekologicke; nastroje ekonomicke; ochrana ZP; legislativa; politika ekologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3.
652 : 6539
EKOjournal, 4, 1995, c. 11, s. 6-7.
Informace o pripravovane norme vlivu podniku na zivotni prostredi v ramci souboru norem ISO 14000. Normy ISO vydava Mezinarodni organizace pro normalizaci. I kdyz tyto normy nejsou zavazne, jejich certifikaty jsou v konkurencnim prostredi nepostradatelne. Vyvoj zavadeni techto norem do praxe v CR. Predpoklad vydani ISO 14000 v roce 1996, popr. jako ceske normy CSN EN 14000 v r. 1997.
klicova slova: R.1996; R.1997; normy ISO; normy ZP; O:Mezinarodni komise pro normalizaci
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.2.
652 : 6539 : 636
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 8, s. 284-285.
Lit.1.
V roce 1991 pripravil Vychodoevropsky program IUCN - Svetoveho svazu ochrany prirody uvodni studii „Stredni a vychodni Evropa: Restituce pozemku a ochrana prirody", zabyvajici se problemy restituce a privatizace pudy v sedmi statech vychodni a stredni Evropy. Mezi hlavni zasady prubehu privatizace a restituce v techto statech by melo patrit: Zachovat statni (verejne) vlastnictvi stanovist (biotopu) narodniho vyznamu; Usmernovat peci o soukrome pozemky tam, kde muze byt zemedelstvi skloubeno se zajmy ochrany prirody; Poskytovat prijatelnou nahradu tam, kde se urcita opatreni na ochranu prirody mohou dotykat kratkodobych zajmu vlastniku pudy; Zaclenit opatreni na ochranu prirody do komplexni legislativy; Posilit jiz existujici legislativu a instrukce; Zabezpecit cilene vzdelavani a predavani zkusenosti na vsech urovnich; Zabezpecit, aby mezinarodni odborna pomoc, investice a rozvojove programy neposkozovaly zivotni prostredi.
klicova slova: R.1991; studie; program Vychodoevropsky IUCN; privatizace pozemku; restituce pudy; vlastnictvi statni; ochrana ZP; zajem verejny; legislativa; G:Evropa stredni; G:Evropa vychodni; O:Svetovy svaz ochrany prirody
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4.
6524 : 23100 : 2243 : 6201
Planeta’95, 3, 1995, c. 3, s. 14-16.
Ve dnech 12. - 14. ledna 1995 se konalo v Pruhonicich sympozium „Ekologicke nastroje pro udrzitelny rozvoj". Zamerem sympozia bylo iniciovat a podporit mezinarodni diskusi o vyuziti ekonomickych nastroju v oblasti managementu zivotniho prostredi. Zavery sympozia vychazeji z uvodnich vystoupeni, hlavnich prednasek a pripadovych studii a jsou rozdeleny na 4 casti: zjisteni globalniho vyznamu, zjisteni vyznamna pro ekonomiky v prechodovem stavu, doporuceni pro UN CSD (Komise OSN pro trvale udrzitelny rozvoj) a pro jina mezinarodni gremia a doporuceni pro decisni sferu na narodni urovni.
klicova slova: R.1995; sympozia; rozvoj trvale udrzitelny; nastroje ekonomicke; spoluprace mezinarodni; A:Ekonomicke nastroje pro udrzitelny rozvoj; G:Pruhonice
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.3.
6524 : 651 : 672
Vestnik Ministerstva zivotniho prostredi CR, 1995, c. 3, s. 5.
Uvedeny smernice: c. 11-95 Kotle teplovodni prutocne na plynna paliva do vykonu 50 kW, c. 12-95 Aglomerovane materialy na bazi dreva a vyrobky z nich. Smernice obsahuji definice pojmu, kategorie, zakladni a specificke pozadavky, overovani a platnost.
klicova slova: smernice MZP; znamky ochranne; vyrobky ekologicke; O:Ministerstvo ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.3.
6524 : 653
EKOjournal, 4, 1995, c. 1, s. 4-5.
Navrh, aby MZP CR bezodkladne pristoupilo k vypracovani legislativnich podkladu pro ekologicke audity a rizikove analyzy vztazene k hospodarske cinnosti podniku. Zduvodneni nepriznive ekologicke situace podniku, zejmena privatizovanych v prve a druhe vlne privatizace. Dosavadni platna legislativa nezna ekologicky audit tak, jak je uplatnovan legislativou nekterych zapadnich zemi. Metodicky pokyn k zabezpeceni zakona c. 92 z r. 1992, ktery ekologicky audit nenahrazuje. Ekonomicke audity vyzaduji aktualizaci.
klicova slova: R.1992; nastroje ekonomicke; nastroje legislativni; audit ekologicky; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.5.
6525 : 11211 : 127 : 141 : 311 : 32167 : 122
Domov, 35, 1995, c. 10, s. 18-19.
3 fot.
Hlavnim znakem rodinneho domu pratelskeho k prirode, tzv. ekodomu je promysleny, komplexni navrh, ktery nejen snizi provozni naklady, ale zasazuje objekt do kontextu okolni krajiny ci navazuje na tradicni stavebni zvyklosti dane lokality. Objekty aktivne vyuzivajici netradicni, obnovitelne zdroje energie (technicke vybaveni). Objekty pasivne vyuzivajici slunecni energii. Objekty postavene netradicnimi technologiemi. Objekty, jejichz obyvatele pozmenili zivotni styl. Ekologicke sidliste.
klicova slova: stavby obytne; stavby ekologicke; zdroje energie obnovitelne; technologie energeticke; styl zivotni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.4.2.2.
6525 : 11211 : 621
EKOjournal, 4, 1995, c. 7, s. 20-23.
3 fot.
Novy styl ekologickych staveb k bydleni. Problem s prosazenim realizace vystavby. Nadace Heinricha Bölla a Liga ekologickych alternativ zahajily projekt „Ekodum". Soucasny stav vystavby domu novych koncepci ruznych alternativ, ktere setri energii, vodou, zpracovavaji odpadni vodu aj. Porovnani stavu u nas a ve svete. Uvedeny jednotlive priklady a jejich specifika z ruznych mist CR. Kontaktni adresa k ziskani informaci v Solarnim pavilonu Nadace.
klicova slova: stavby obytne; stavby ekologicke; pece o ZP; projekt Ekodum; G:CR; O:nadace H.Bölla; O:Liga ekologickych alternativ
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.4.2.2.
653 : 1115 : 1116 : 6362
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 10, s. 9.
Zakon by mel slouzit k zabezpeceni Umluvy CITES v podminkach Ceske republiky. Cleni se do deviti casti, v osme casti je navrzena novelizace zakona CNR c. 114/1992 Sb., o ochrane prirody a krajiny. Strucny obsah jednotlivych casti zakona.
klicova slova: umluva CITES; zakon o dovozu a vyvozu ohrozenych druhu; ochrana druhu rostlinnych; ochrana druhu zivocisnych; zakon o ochrane prirody; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
653 : 1311 : 2242
EKO VIS MZP CR, 5, 1995, c. 2, s. 7-56.
Zprava obsahuje uvod, vysvetlujici udaje, porovnani predpisu CR a Evropskeho spolecenstvi a predpokladany resortni harmonogram. V priloze jsou seznamy pravnich predpisu Evropske unie v pozadovanem tvaru a seznam pravnich predpisu CR tykajici se zivotniho prostredi Ceske republiky.
klicova slova: predpisy pravni; G:CR; O:Evropske spolecenstvi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4.
653 : 138 : 2236
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 7, s. 16-19.
Devadesat novych opatreni zakona c. 95-101 na posileni ochrany zivotniho prostredi (prijatych francouzskym parlamentem 2. 2. 1995). Zakon vytvari ucinne predpoklady k dodrzovani prava tim, ze je zjednodusuje a pocita s ucasti verejnosti a nevladnich organizaci.
klicova slova: R.2000; R.1995; ochrana ZP; zakon o ochrane ZP; G:Francie
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
653 : 140
Vestnik Ministerstva zivotniho prostredi CR, 1995, c. 1, s. 1-24.
Predpisy, instrukce a pokyny se tykaji: A. Zivotniho prostredi vseobecne, B. Jednotlivych slozek (Vodni hospodarstvi, Ochrana ovzdusi, Ochrana prirody a krajiny, Ochrana zemedelskeho pudniho fondu, Lesni hospodarstvi, Ochrana horninoveho prostredi, Odpadove hospodarstvi, Posuzovani vlivu na zivotni prostredi), C. Ostatnich obecne zavaznych pravnich predpisu.
klicova slova: legislativa ZP; predpisy pravni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5.
653 : 2236 : 1590 : 424
European Environment, 5, 1995, c. 5, s. 123-127.
Lit.21.
Ekologicka legislativa EU je vytvarena pod tlakem pravnich iniciativ EU a obcanskych iniciativ a ekologickych sdruzeni, byt tato nemaji casto rozvinutou pravne-institucionalni zakladnu. Charakteristika ekologicke legislativy EU, pravni regulace legislativni aktivity Komise EU. Posilovani legislativy tak, aby se vice otevrel prostor pro nevladni organizace a aby cinnost techto skupin ziskala dostatecnou oporu - jde o zasadni prispevek k posileni participativni demokracie a vybudovani pravniho radu na principech ekologicke etiky.
klicova slova: legislativa ES; legislativa ZP; O:Evropska unie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.5.
653 : 34166 : 622 : 6524
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 2, s. 8-9.
Smernice stanovi zakladni a pomocna kriteria pro poskytovani financi a pro zakladni typy technickych opatreni na ozdraveni ovzdusi. Uvadeji se formy pujcky a dotace. Postup pri podavani zadosti o zarazeni do Programu a pri vyberovem rizeni. Rada Programu na ozdraveni ovzdusi v CR a predpoklad pravidelneho podavani zprav vlade CR a vyborum parlamentu.
klicova slova: smernice MZP; Program na ozdraveni ovzdusi CR; podpora financni; fond statni
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 2.2.3.5.
653 : 425 : 321
Planeta’95, 3, 1995, c. 7/8, s. 48-49.
Zakladnimi principy a kriterii optimalniho fungovani ekologickych zakonu jsou: 1. Princip maximalni ekologicko-ekonomicke efektivnosti. 2. Princip zajisteni ekonomicke vyhodnosti ekologickeho chovani. 3. Princip systemoveho pristupu. 4. Princip stimulace ekologickych opatreni. 5. princip regionalniho pristupu. 6. Princip neposkytovani vyjimek. 7. Princip zajisteni ucinnosti ekologickych zakonu. 8. Princip casove optimalnosti. 9. Princip ochrany domaciho uzemi. 10. Princip respektovani ekonomicke situace statu. Strategicke smery odpadoveho hospodarstvi. Ekologicke desatero podnikatele.
klicova slova: legislativa ZP; podnikani; politika ekologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.3.0.2.
653 : 6391 : 1130 : 11301 : 11332
Planeta’95, 3, 1995, c. 9/10, s. 30-31.
Pravni uprava nakladani s odpady je u nas obsazena v zakone c. 238/1991 Sb., o odpadech, a jeho provadecich predpisech, predevsim zakone CNR c. 311/1991 Sb., o statni sprave v odpadovem hospodarstvi. Opatreni FVZP castka 69/1991 Sb., kterym se vyhlasuje Kategorizace a Katalog odpadu, narizeni vlady CR c. 513/1992 Sb., o podrobnostech nakladani s odpady. Rozbor pravnich predpisu v odpadovem hospodarstvi.
klicova slova: legislativa ZP; odpady tuhe; vody odpadni; energetika
kódy vyuziti: 7.1.2.4.3 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.
653 : 6530
EKOjournal, 4, 1995, c. 5, s. 16.
Diskuse o stavu dosavadni harmonizace ci kompatibility legislativy CR s predpisy Evropske unie v oblasti zivotniho prostredi. Neni zakotven princip obcanske odpovednosti za skody na zivotnim prostredi. MZP uvadi kompatibilnost pravnich predpisu CR s pravnim systemem Evropskeho spolecenstvi cca 65 procent.
klicova slova: legislativa; prostredi zivotni; G:CR; O:Evropske spolecenstvi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4.
65302 : 622 : 643
Environment, 37, 1995, c. 2, s. 11-12.
Lit.1.
Vyvoj ekologicke legislativy v USA od konce 60. let do soucasnosti; nyni tuto oblast ridi celkem 12 zakladnich zakonu. Vyraznym rysem legislativy je postupne zprisnovani ekologickych norem. Soucasne hnuti za globalni reformu ekologicke legislativy - role Institutu pro narodni ekologickou politiku (NEPI). Snaha nachazet nove cesty propojeni politiky a ekologicke iniciativy pri zlepsovani zivotniho prostredi.
klicova slova: legislativa ZP; politika ekologicka; pece o ZP; G:USA; O:NEPI-Institut pro narodni ekologickou politiku
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4.
6531 : 311 : 3423 : 2243
Hygiena, 40, 1995, c. 2, s. 105-109.
3 obr.
Vlada CR prijala v roce 1993 „Koncepci a program protidrogove politiky" a usnesenim c. 446/93 koncepci realizuje. Ukoly hygienicke sluzby: vytvorit informacni, poradenska a vzdelavaci strediska pro primarni prevenci zneuzivani drog a adekvatni metody. Vytypovat vsechny populacni skupiny, ktere budou zdrojem dat. Cil: vytvoreni moderniho a komplexniho systemu ziskavani spolehlivych udaju o drogove scene a jejich analyza. Mezinarodne porovnatelne informace se stanou podkladem pro stanoveni ucinnych preventivnich opatreni.
klicova slova: R.1993; zneuzivani drog; sluzba hygienicka; prevence lekarska; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.3.
6532 : 1176
EKOjournal, 4, 1995, c. 6, s. 4-5.
Zakon vstoupil v platnost 1. cervence 1995 a podstatne upravuje zachazeni s „freony" i s vyrobky, ktere je obsahuji. Vyroba a dovoz „tvrdych" freonu je zakazan k 1. 1. 1996; pro „mekke" freony plati zakaz vyroby a dovozu od 1. 1. 2015. Diskuse o nekterych podrobnostech pusobeni zakona i o situaci ve vyrobe a uzivani techto latek v CR (napr. pro nezbytne analyticke ucely). V CR garantovala dosud vyrobu freonu Spolchemie v Usti n. Labem, nyni bude zmenen vyrobni program. Podil CR na svetove vyrobe freonu. (Zprac. na zaklade rozhovoru autorky s dr. Dobiasovskym z odboru ochrany ovzdusi MZP CR.
klicova slova: R.1995; latky chemicke; freony; legislativa; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
6532 : 2235 : 632 : 425
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 1, s. 34-36.
Smernice Ministerstva zivotniho prostredi CR ze dne 14. 12. 1994. Cile Programu na ozdraveni ovzdusi CR a vyklad k jeho realizaci: Kdo muze zadat o poskytnuti podpory, jaka forma podpory muze byt poskytnuta, kriteria pro posouzeni zadosti, zakladni kriteria pro poskytovani financnich prostredku na realizaci opatreni, kdo o poskytovani podpory rozhoduje, adresar instituci, u kterych lze ziskat informace a formulare zadosti.
klicova slova: R.1994; smernice MZP; pece o ovzdusi; podpora financni; Program na ozdraveni ovzdusi CR; O:Ministerstvo ZP; O:Statni fond ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
6532 : 621 : 1113 : 1311
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 3, s. 3-4.
Zakon c. 211/1993 Sb. plne neodpovida Montrealskemu protokolu na etapovite omezeni vyroby a dovozu latek poskozujicich ozonovou vrstvu; tyka se jen skupiny halonu a tvrdych freonu, neumoznuje do doby uplneho zakazu regulovat vyrobena ci dovazena mnozstvi a dalsi duvody. Hlavni principy nove navrhovaneho zakona o ochrane ozonove vrstvy Zeme (vladou CR prijato 12. 1. 1995 a predlozeno Parlamentu CR).
klicova slova: R.1993; R.1995; legislativa ZP; zakon o ochrane vrstvy ozonove; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6 : 7.1.2.6.2.1.
6533 : 6332 : 425 : 2235
Vestnik Ministerstva zivotniho prostredi CR, 1995, c. 4, s. 2-11.
Uvedeny postupne kroky k uplatneni pozadavku na financni prostredky pri plneni Programu revitalizace ricnich systemu. Vzor zadosti. Organizacni struktura zabezpecovani Programu revitalizace ricnich systemu. Programem je poveren odbor ochrany prirody MZP CR, ktery spolupracuje s regionalnimi poradnimi sbory.
klicova slova: smernice MZP; revitalizace systemu ricnich; prostredky financni; O:Ministerstvo ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.3.0.2.
6539 : 6201 : 1113 : 1176
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 5, s. 18-19.
Cesky preklad navrhu vyse uvedenych smernic. (Konecne zneni by melo byt pripraveno na patem zasedani pracovni skupiny starsich vladnich uredniku „Zivotni prostredi pro Evropu" na jare 1995 v Zeneve. Smernice by mely byt predlozeny na konferenci o zivotnim prostredi v Sofii jeste v roce 1995). I. Pristup k informacim o zivotnim prostredi, II. Spoluucast verejnosti, III. Spravni a soudni rizeni, IV. Uplatnovani smernic.
klicova slova: R.1995; smernice; zasedani Zivotni prostredi pro Evropu; informace o ZP; ucast verejnosti; G:Zeneva
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.3.0.2.
654 : 102 : 138 : 315 : 701
Science Education, 79, 1995, c. 4, s. 375-391.
Lit.40.
Soucasne postaveni souboru disciplin o Zemi a snaha o jejich zacleneni do narodniho (USA) projektu skolnich osnov. Vyznam tohoto souboru disciplin jako konceptu uzitecneho pro restrukturalizaci osnov - schopnost spojiteho videni socialnich a environmentalnich problemu soucasneho sveta. Mozny pocatek vedecko-pedagogickeho pristupu, ktery by chapal civilizaci a planetu jako celek. Duraz na vedy o Zemi dava moznost kontrastu s neadekvatni koncepci vedy v soucasnych osnovach. Jde o zpusob integrace soucasneho vedeckeho poznani vubec.
klicova slova: veda; vzdelani; koncepce vzdelani; vychova ekologicka; vztahy mezioborove; G:USA
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
654 : 1112 : 23100 : 425 : 231
Ceskoslovensky casopis pro fyziku, 45, 1995, c. 3, s. 185-189.
Pozitivni veda jako novy fenomen moderni civilizace a jeji hnaci sila. Velkym vyustenim soucasne vedecke epochy je fyzikalni rozmer nejdulezitejsich planetarnich problemu. Reflexe soucasne epochy v praci a zpravach Rimskeho klubu: dilema ekonomickeho rustu a preziti, resp. udrzitelneho rozvoje. Perspektiva demokraticke politiky a obcanske spolecnosti ve srovnani s globalnimi problemy.
klicova slova: veda pozitivni; problematika globalni; spolecnost konzumni; rozvoj udrzitelny; O:Rimsky klub
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
654 : 140 : 3341 : 712621
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 5, s. 2-3.
Vyznam chemie a chemicke techniky pro reseni problemu zivotniho prostredi se zduraznenim hlavnich oblasti: detekce, sledovani a monitorovani skodlivych latek v zivotnim prostredi; sestavovani reakcnich schemat popisujicich osud skodlivych latek od jejich vstupu do prostredi az po jejich zanik, rozpad, imobilizaci ci zneskodneni; zjistovani ucinku a nasledku pusobeni skodlivin na slozky zivotniho prostredi vcetne cloveka; vyvoj a realizace antipolucnich a nizkoodpadovych technologii vcetne recyklace a zneskodnovani odpadnich latek; informace, osveta a vychova vzhledem k nejsirsi verejnosti; prognózovani stavu zivotniho prostredi z chemickych hledisek.
klicova slova: chemie; procesy chemicke; prostredi zivotni; technika; technologie chemicke
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
654 : 4201 : 4200 : 731
Filosoficky casopis, 43, 1995, c. 4, s. 653-664.
Vyvoj filozoficke reflexe techniky a jejiho ekologickeho zakotveni. Teprve ekologicka krize soucasnosti probouzi zajem o systemovy protiprirodni charakter techniky. Dve vyvojove linie techniky: abioticka (artificialni - plne umela) a bioticka (prirodni). Prave abioticka funkce je spojena s predstavou techniky vubec (geneze: nastroj - stroj - automaticky system). Otazka rovnovahy obou linii a duvody zavadeni ekologicky setrne techniky. Filozoficka a ekologicka charakteristika techniky. Problematika evoluce abioticke techniky. (Prevzato z knihy: Smajs, J.: Ohrozena kultura. Brno, Nakl. „Zvlastni vydani" 1995.
klicova slova: R.1995; filozofie; technika; bibliografie; B:Smajs, J.
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.1.4.
654 : 73 : 66 : 424
The School Science Review, 76, 1995, c. 276, s. 7-14.
Velka Britanie: velky duraz kladeny v soucasnosti na rozvoj duchovnich aspektu vedy a vyuky na skolach. Snaha zahrnout do pedagogiky vedu v jejim pragmatickem a moralnim aspektu. Impulsem muze byt radikalni tematicka zmena rozvrhu, predevsim ekologicka temata se ukazuji jako velmi vyhodna. Posun od vedy jako moderni technologie k vede jako moudrosti. Zdurazneni procesualnich stranek vedy a vykladu vedy pri vysvetlovani prirody.
klicova slova: veda; vychova skolni; vychova ekologicka; G:Velka Britanie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.4.
655 : 152 : 1114 : 1592 : 12112
Ziva, 43, 1995, c. 2, s. 76.
3 tab.
Mezi citlive indikatory, ktere se prakticky uplatnuji v bioindikaci kvality vody, patri i rada druhu z rise hmyzu. Informace o slozeni fauny bezobratlych v tocich chranenych casti prirody vsak u nas casto zcela chybeji, a to i presto, ze sber techto organismu je pomerne snadny a financne nenarocny. Vysledky setreni provadeneho v CHKO Cesky kras a CHKO Krivoklatsko.
klicova slova: kvalita vody; indikatory biologicke; hmyz; vyzkum ekologicky; G:CHKO Cesky kras; G:CHKO Krivoklatsko
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
656 : 1171 : 11722
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 2, s. 19.
Informace o analyzatoru IROX rakouske firmy Grabner Instruments GesmbH z Vidne, nove spolehlive, mobilni merici technice ke zjistovani predevsim jedovateho benzenu v pohonnych hmotach. Technicke udaje.
klicova slova: pristroje analyticke; hmoty pohonne; benzin; benzen; latky toxicke; technika merici; G:Viden; O:Grabner Instruments
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
657
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 10, s. 333-335.
4 obr.
Zakladni charakteristiky druzicovych snimku LANDSAT 5 TM a leteckych multispektralnich snimku a porovnani jejich parametru. Informace by mely slouzit uzivateli pri volbe, jaky druh videoinformace pro sledovany ucel zvolit.
klicova slova: technika monitorovaci; snimkovani letecke; monitorovani druzicove
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4.
657
Planeta’95, 3, 1995, c. 4, s. 10-12.
Lit.3.
Problematika verejne dostupnych ekologickych informaci na celosvetove siti Internet. Obecne principy, metody pristupu do pocitacovych siti, potencial techto novych informacnich technologii. Prehled ekologickych informaci a dalsich dat a sluzeb se vztahem k zivotnimu prostredi, ktere jsou k dispozici uzivatelum site Internet.
klicova slova: informace ekologicke; informace pro verejnost; system informacni celosvetovy; O:Internet
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
657 : 1176 : 1321 : 136
Nika, 16, 1995, c. 9/10, pril., s. 30-32.
Cil studie: stanoveni toxicity prasneho spadu v ruzne frekventovanych ulicich mesta Prahy a ve vybranych mistech s predpokladanym nizsim zatizenim. Material a metody. Vysledky setreni a diskuse.
klicova slova: studie ekologicka; spad prasny; metody mereni; G:Praha
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
657 : 1176 : 1582 : 656 : 1311
Planeta’95, 3, 1995, c. 4, s. 3.
System sledovani cizorodych latek v potravnich retezcich je koncipovan jako system ziskavani, zpracovani a hodnoceni informaci o vyskytu techto latek v potravinach. System monitorovani cizorodych latek je realizovan v ramci cele CR. Vyber skodlivin, ktere se sleduji, byl proveden na zaklade priorit doporucenych Svetovou zdravotnickou organizaci pri OSN a Svetovou organizaci pro zemedelstvi a vyzivu pri OSN. Monitorovani cizorodych latek v potravnich retezcich ve vztahu k zivotnimu prostredi se stalo jednim z vyznamnych zdroju informaci o stavu zateze potravniho retezce.
klicova slova: latky cizorode; retezec potravni; monitorovani latek znecistujicich; G:CR; O:Svetova zdravotnicka organizace; O:Svetova organizace pro zemedelstvi a vyzivu
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2.
657 : 14 : 1311
Planeta’95, 3, 1995, c. 1, s. 40-41.
Formalni udaje o zprave „Monitoring zivotniho prostredi v Ceske republice". Ukolem studie bylo vytvorit a navrhnout prijatelnou a realizovatelnou koncepci monitoringu zivotniho prostredi v CR a zahajit realizaci jeho tvorby vytvorenim zakladnich podkladu. Popis vychoziho stavu pri zahajeni studie. Navrzene reseni. Vecne pojeti monitoringu zivotniho prostredi. Popis studie. Zhodnoceni studie. Zprava obsahuje prehled cele problematiky spojene s monitoringem zivotniho prostredi i navrh reseni, ktere je vhodne pro nasi republiku.
klicova slova: monitorovani ZP; prostredi zivotni; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
657 : 140 : 20 : 422 : 6201
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 4, s. 7-8.
Tematicka napln a prubeh konference konane v rijnu 1994 v Hradci Kralove. Hlavni tema: monitoring zdravi a zivotniho prostredi jako metoda prace v hygienicke sluzbe (biologicky monitoring - postupy a principy, hygiena prostredi v bezne praxi, odpady, legislativa a nakladani s nemocnicnimi odpady; zdravotni stav deti zijicich v blizkosti mestskych skladek).
klicova slova: R.1994; konference; monitorovani biologicke; monitorovani ZP; sluzba hygienicka; G:Hradec Kralove
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.2.
657 : 20 : 422 : 140 : 11
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 3, s. 131-132.
V roce 1990 byl zahajen Program Teplice a o rok pozdeji vladnim usnesenim c. 369 schvalen system monitorovani zdravotniho stavu ve vztahu k prostredi vcetne specialniho monitoringu Ostravsko-Karvinske oblasti. Monitorovaci system je zameren na zakladni media ci faktory prostredi a sestava ze 6 projektu: 1. Monitoring zdravotniho stavu ve vztahu k ovzdusi. 2. Zdravotni dusledky a rizika znecisteni pitne vody. 3. Zdravotni dusledky a rusive ucinky hluku. 4. Zdravotni dusledky zateze lidskeho organismu cizorodymi latkami z potravnich retezcu. 5. Zdravotni dusledky zateze lidskeho organismu toxickymi latkami ze zevniho prostredi. 6. Komplexni dotaznik zdravotniho stavu obyvatelstva.
klicova slova: R.1990; Program Teplice; monitorovani zdravi; populace lidska; stav zdravotni; vliv znecisteni ZP; vliv na zdravi; G:Teplice; G:oblast Ostravsko-Karvinska
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
657 : 20 : 422 : 140 : 1311 : 621
Veda, technika a my, 49, 1995, c. 8, s. 41-42.
Podrobny monitoring zivotniho prostredi v ramci programu PHARE. Sledovani v Teplicich a v kontrolnim meste Prachaticich. Zdravotni dusledky znecisteni zivotniho prostredi. Kontaminace potravin a vody. Sledovani zdravotniho stavu tehotnych zen, vyvoje plodu. Kvalita lidskych spermii. Vliv mimoekologickych faktoru na zdravotni stav obou regionu.
klicova slova: monitorovani ZP; Program Teplice; program PHARE; vliv znecisteni ZP; vliv na zdravi; G:Teplice; G:Prachatice
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.4.
657 : 621
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 4, s. 42.
Cilem projektu GEOINFO bylo vytvoreni geografickeho informacniho systemu pro statni geologickou sluzbu. V ramci tohoto projektu byly vytvoreny krome geologicke mapy, inzenyrsko-geologicke mapy, hydrogeologicke mapy, mapy zdroju nerostnych surovin, geochemicke reaktivity hornin, pudni a pudne interpretacni mapy, mapy geochemie povrchovych vod, geofyzikalnich indikaci a interpretaci, mapy chranenych uzemi a mapy vyznamnych krajinnych jevu. Soubor geologickych a dalsich ucelovych map je zakladem pro uzemni generely, optimalni umistovani rozsahlejsich investicnich celku nebo vyznamnych liniovych staveb a dalsi ukoly spojene s uzemnim planovanim.
klicova slova: system informacni geograficky; projekt GEOINFO; monitorovani ZP; mapovani ekologicko geochemicke
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1.
657 : 621 : 3333
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 4, s. 30-34.
12 obr.
Programove produkty softwaru WINPLAN - system programu pro projektovani vodovodu a kanalizaci v prostredi Windows, ktery usnadnuje a zefektivnuje praci pri projektovani a navrhovani. Hlavni prednosti systemu WINPLAN. Strucne predstaveni existujicich programu. Predstaveni nove uvadenych programu.
klicova slova: R.1995; vystava; informatika; program pocitacovy WINPLAN; projektovani systemu vodohospodarskych; projektovani site kanalizacni; V:ENVIBRNO; O:Hydroprojekt a.s.
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.4.2.2.
657 : 636 : 71302
Panda, 1995, c. 1, s. 25-26.
Autor je biologem, pracovnikem EBIS (Sluzba pro informacni vzdelavani dospelych). Informace o pracovnich prilezitostech v oboru ochrany prirody. Definovani ochrany prirody z hlediska zapojeni zajemcu podle jejich kvalifikace. Vyznam propracovane informatiky a organizace pro praci lidi v ochrane prirody. Role vzdelani a rekvalifikaci pro vykon tohoto povolani.
klicova slova: informatika; prilezitosti pracovni; ochrana prirody; vzdelavani odborniku; O:Sluzba pro informacni vzdelavani dospelych-EBIS
kódy vyuziti: 7.1.3 : 7.1.2.6.1.1.
657 : 737 : 7132
Putovni informacni centrum - PIC, je projekt Hnuti Brontosaurus k Evropskemu roku ochrany prirody. Cilem projektu je podporit zajem verejnosti o jeji ucast na problematice zivotniho prostredi, inspirovat k aktivni cinnosti predevsim v oblastech, kde nepracuji ekologicka centra a sdruzeni a pokusit se upozornit na odpovednost kazdeho obcana za stav zivotniho prostredi. Vystavy jsou zamereny na zakladni informace o ochrane prirody a krajiny, o statnich ekologickych programech, o poslani nekterych nadaci v oblasti pece o zivotni prostredi, demografickeho rozvoje spolecnosti a ekologicke vychovy, ekologicky setrnych vyrobcich, cinnosti organizaci a sdruzeni, ktera pracuji v oblasti zivotniho prostredi a pobytu deti v prirode.
klicova slova: R.1995; projekt NGO; vystava ekologicka; informace pro verejnost; informace o ZP; A:Evropsky rok ochrany prirody; O:Brontosaurus
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.3.0.3.
66 : 2236 : 2235 : 32101 : 653 : 6524
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 10, s. 5-6.
Spoluprace Ceskomoravske komory odborovych svazu s MZP CR. Cinnost odboru ve vztahu k zivotnimu prostredi na urovni podniku (kolektivni smlouvy), odborovych svazu a svazu zamestnavatelu, na nejvyssi urovni Rady pro socialni dialog; ovlivnovani environmentalni legislativy. Diskuse problematiky.
klicova slova: svazy odborove; podniky; smlouvy kolektivni; vztah k ZP; mysleni ekologicke; vedomi spolecenske; odpovednost ekologicka; O:Ceskomoravska komora odborovych svazu; O:Ministerstvo ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3.
671 : 13 : 4200
Panda, 1995, c. 2, s. 20-21.
Portret Christine Röhrerove, specialistky v oboru ekologie, ktera se podilela na projektu „ekologizace" mestskeho zivota ve Vidni. Snaha zapojit ekologicke hnuti do organizace mestskeho deni. Vypracovani „katalogu" moznych spojeni mestske spravy a ekologu. Reseni spoluprace prostrednictvim ekobyra, tj. zvlastniho uradu, spojujiciho ekology a mestskou spravu.
klicova slova: ekologie mest; projekt; hnuti ekologicke; sprava mestska; B:Röhrerova, Ch.; G:Viden
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
671 : 643
Domov, 35, 1995, c. 2, s. 33.
Uspory pri spravnem a ucelnem pouzivani mycek nadobi. Nizsi spotreba vody a energie, dochazi i k uspore casu. Nutny je vhodny vyber typu mycky pro urcite domacnosti.
klicova slova: ekologie domacnosti; pece o ZP; vychova rodinna
kódy vyuziti: 7.1.2.3.6 : 7.1.3.0.2.
672 : 3415 : 334 : 626
Veda, technika a my, 49, 1995, c. 6, s. 12-13.
2 obr., 2 fot.
V roce 1834 byl vyroben umely led. V roce 1862 prvni chladnicka: chladici medium cpavek nebo oxid siricity. Pozdeji halogenovane uhlovodiky: nehorlave, netoxicke, ale s destrukcnim vlivem na ozonovou vrstvu planety. Netoxicka chladiva s chlorem neposkozujici zivotni prostredi. Proudove chlazeni. Kosmicka superizolace vyvinuta NASA.
klicova slova: zarizeni chladici; latky chemicke; vyrobky ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.2.
672 : 641 : 651
T’95… [Technicky magazin], 38, 1995, c. 3, s. 13.
Vyrobky firmy JUNKERS, ohodnocene celosvetove uznavanou znackou Modry andel, kterou Spolkovy urad pro zivotni prostredi propujcuje pro zdurazneni ekologicke nezavadnosti: plynove prutokove ohrivace, zavesne kotle, zasobniky teple vody s primym i neprimym ohrevem a regulacni technikou. Spickou v topenarske technice jsou zavesne a stacionarni litinove kotle Suprastar a Ceranox.
klicova slova: vyroba prumyslova; vyrobky ekologicke; oznacovani vyrobku; technika topenarska; O:firma JUNKERS
kódy vyuziti: 7.1.2.4.3 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.
672 : 6524 : 651
Vestnik Ministerstva zivotniho prostredi CR, 1995, c. 2, s. 1-10.
Obsahuje smernice: c. 07-94 Tekute cistici pripravky, c. 08-94 Lepidla a tmely reditelne vodou, c. 09-94 Hygienicky papir ze sberoveho papiru, c. 10-94 Graficky papir ze sberoveho papiru. Kazda smernice obsahuje definici pojmu, vymezeni kategorie, zakladni pozadavky, specificke pozadavky, overovani a platnost smernice.
klicova slova: smernice MZP; vyrobky ekologicke; znamky ochranne
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.3.
672 : 653
EKOjournal, 4, 1995, c. 2, s. 11.
Informace o udeleni oceneni „Ekologicky setrny vyrobek" v roce 1994 a vypsani deseti smernic s pozadavky na propujceni ochranne znamky v roce 1995. Oceneni udeluje MZP CR. Blizsi informace lze ziskat v Ceskem ekologickem ustavu.
klicova slova: R.1994; vyrobky ekologicke; vyrobek ekologicky setrny; smernice; O:Cesky ekologicky ustav
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
70 : 11217 : 6364 : 66 : 6201
Ucitelske noviny, 98, 1995, c. 25, s. 4.
Stredisko pro vzdelavani a vychovu v prirode na Chaloupkach usporadalo seminar na tema „Vyuziti skolnich zahrad pro ekologickou vychovu". Byla zduraznena dulezitost tesneho priblizeni mladeze k prirodnim dejum, vztahum cloveka k pude a pozornost prakticke vychove k pestitelstvi a predejit nenavratne ztrate skolnich zahrad. Ze seminare vzesel nejen navrh pro Ministerstvo skolstvi, mladeze a telovychovy tykajici se nutnosti zachovani a udrzeni skolnich zahrad, ale byl vytvoren take navrh standardu souvisejicich s pestitelstvim.
klicova slova: vychova ekologicka; seminare; zahrada skolni; mysleni ekologicke; pece o ZP; O:stredisko pro vzdelavani a vychovu Chaloupky
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8 : 7.1.2.3 : 7.1.2.4.
70 : 1311 : 2235 : 728 : 653
Sisyfos - zpravodaj ekologicke vychovy, 1995, c. 4, s. 25-27.
Nejdulezitejsi instituce, dokumenty a projekty, ktere se zabyvaji ekologickou vychovou v Ceske republice. Vycet nezajistenych aktivit, jak ze strany statnich organu (MSMT CR, MZP CR, legislativnich organu, skol), tak ze strany nekterych organizaci nevladnich. Doporuceni k formulaci a realizaci Narodniho programu ekologicke vychovy.
klicova slova: vychova ekologicka; instituce ekologicke; projekt; sprava statni; legislativa; organizace nevladni; G:CR; O:Ministerstvo skolstvi MT; O:Ministerstvo ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2 : 7.1.3.
70 : 1311 : 700 : 701 : 7125 : 7127
Geograficke rozhledy, 4, 1994/95, c. 4, s. 98-99.
Otazky pro RNDr. Danu Kvasnickovou, reditelku prazskeho Ekogymnazia a RNDr. Martina Branise, reditele Ustavu pro zivotni prostredi: 1. Podoby a smerovani ekologicke vychovy, 2. Situace v ekologicke vychove v Cechach, 3. Cile respondentu v oblasti ekologicke vychovy. M. Branis: struktura ekologicke vychovy, otazka kvalifikace. D. Kvasnickova: podstata ekologicke vychovy, kvalifikace, rekvalifikacni a postgradualni programy.
klicova slova: vychova ekologicka; vzdelavani ekologicke; B:Kvasnickova D.; B:Branis, M.; G:CR; O:Ekogymnazium Praha; O:Ustav pro zivotni prostredi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
70 : 1311 : 7123 : 7124 : 712421 : 621
Geograficke rozhledy, 4, 1994/95, c. 4, s. 113.
Charakteristika dosavadni koncepce ekologickeho vzdelavani a vychovy v Ceske republice z hlediska potreb mezioborovosti a komplexnosti. Potreba nenasilneho zaclenovani ekologicke vychovy do skolnich osnov podle stupne skoly a prislusneho oboru. Vznik strednich skol specializovanych na ekologicke studium. Vliv vyzkumnych projektu resortniho vyzkumu.
klicova slova: vychova ekologicka skolni; vzdelavani ekologicke; koncepce vychovy; vztahy mezioborove; skola zakladni; skola stredni; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
70 : 15900 : 140 : 712
Geograficke rozhledy, 4, 1994/95, c. 4, s. 113-114.
Potreba vyjasneni a presne definice pojmu ekologicka vychova. Rozdeleni na vychovu a vzdelani a oddeleni ekologie od environmentalismu. Vymezeni souvislosti ekologie a ostatnich, predevsim prirodovednych oboru z hlediska jejich autonomie a potreby interdisciplinarity. Environmentalismus a prirodni vedy. Problematika vyuky ekologie jako samostatneho oboru - mozne okruhy: vyvoj cloveka, biogeochemicke cykly, vyvoj prirody, vliv lidi na zivotni prostredi, ekonomika a ekologie.
klicova slova: vychova ekologicka; obsah vychovy; ekologie; obory prirodovedne; vyuka ekologie; environmentalismus; vztahy mezioborove
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
70 : 15907 : 15906 : 23100
Biologicke listy, 60, 1995, c. 4, s. 302-308.
Hlavnim cilem navrhovaneho programu je podporit zavedeni vyuky predmetu „Ekologie cloveka" do ucebnich osnov zakladnich, strednich i vysokych skol vsech typu tak, aby co nejvetsi pocet mladych lidi ziskal znalosti alespon zakladnich problemu spojenych s interakci mezi clovekem a ostatni prirodou a zaroven se seznamil s moznostmi reseni techto problemu prostrednictvim trvale udrzitelneho zpusobu zivota. Vstupni predpoklady programu. Zakladni struktura programu „Ekologie cloveka". Organizovani a financovani programu.
klicova slova: vzdelavani ekologicke; program ekologicky vyukovy; rozvoj udrzitelny; skola zakladni; skola stredni; skola vysoka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.7.7.
70 : 23100 : 66 : 425 : 424 : 7130
Planeta’95, 3, 1995, c. 11/12, s. 54-55.
Strategie trvale udrzitelneho rozvoje by mela vedle aspektu ochrany prostredi, prirody a prirodnich zdroju zahrnovat rovnez aspekty masove vychovy. Tato vychova k ochrane zivotniho prostredi musi posilovat zejmena individualni moralku a rovnez by mela byt v souladu jak se zlepsovanim mezilidskych vztahu, tak i vztahu k prirode, majetku a k praci. Modely pro vychovu dospelych. Pristupy k vyuce. Pro vytvoreni spravneho vychovneho programu pro dospele, ktery by podporil zmeny ve prospech trvale udrzitelneho rozvoje, musi byt vzaty v uvahu jak spolecenske, tak i politicke a ekonomicke aspekty. (Zprac. podle prednasky zahr. autoru).
klicova slova: vychova ekologicka; mysleni ekologicke; rozvoj trvale udrzitelny; vychova mimoskolni
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
70 : 636 : 1211 : 651
Uciteľske noviny, 45, 1995, c. 11, s. 7.
Ukoly skol v ramci Evropskeho roku ochrany prirody v ekologicke vychove: naucit zaky poznavat biosferu regionu, ziskat poznatky o socioekonomicke sfere regionu a prakticke ochrane a tvorbe zivotniho prostredi v regionech.
klicova slova: vychova ekologicka; vychova k peci o ZP; ochrana prirody; uzemi chranena; A:Evropsky rok ochrany prirody
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8 : 7.1.3 : 7.1.2.6.4.
70 : 636 : 621 : 12105 : 20 : 53
Geograficke rozhledy, 5, 1995/96, c. 1, s. 30.
10 lit.
Hlavni cile a smery Evropskeho roku ochrany prirody 1995 a jejich zaclenovani do skolni vychovy a vyuky - potreba koncipovat stabilni vychovny program. Volba vychovnych metod pro zakladni a stredni skoly. Priklady obsahoveho zamereni vychovnych metod a cinnosti: navrat k prirode, zasah lidi do krajiny.
klicova slova: R.1995; vychova ekologicka skolni; koncepce vychovy; ochrana prirody; akce ekologicke; metody vychovy; skola zakladni; skola stredni; A:Evropsky rok ochrany prirody; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1.
70 : 653 : 652
Sisyfos - zpravodaj ekologicke vychovy, 1995, c. 3, pril., s. 1-4.
Komanec, O., zprac. …
Uvedeny zakonne normy, ve kterych je zminovana problematika ekologicke vychovy ci zakonne normy, jichz je vyuzivano jako ekonomickych, informacnich i organizacnich nastroju k podpore teto vychovy. (Ustava ceske republiky, Listina zakladnich prav a svobod, Zakon o soustave zakladnich a strednich skol, Zakon o provozovani rozhlasoveho a televizniho vysilani, Zakon o Ceske televizi, Zakon o Ceskem rozhlasu, Zakon o zivotnim prostredi, Zakon o ochrane prirody a krajiny a provadeci vyhlaska, Narizeni vlady, kterym se zrizuje narodni park Sumava a stanovi podminky jeho ochrany, Narizeni vlady, kterym se zrizuje narodni park Podyji a stanovi podminky jeho ochrany, Narizeni vlady kterym se zrizuje Krkonossky narodni park a stanovi podminky jeho ochrany, Zakon o Statnim fondu zivotniho prostredi Ceske republiky, Usneseni vlady CR ke Strategii statni podpory ekologicke vychovy na 90. leta. Uvedeno cislo zakona, prislusny paragraf, jeho obsah.
klicova slova: vychova ekologicka; prostredky legislativni; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6 : 7.1.2.7.
70 : 71232 : 712411
Chemie in der Schule, 42, 1995, c. 7/8, s. 277-279.
Rozhovor s pracovnikem z dolnosaskeho ministerstva kultury na tema vztahu ekologicke vychovy a vyuky chemie. Snaha prosazovat ekologickou orientaci do vyuky chemie. Chapani chemie jako sveho druhu ekologicke discipliny. Prakticky vyznam tohoto spojeni pri vyuce problematiky znecisteni vzduchu a vody, jeho vyuziti pro pudni analyzu. Priklady spojeni obou disciplin v dolnosaskem skolstvi.
klicova slova: vychova ekologicka skolni; vyuka chemie; obsah vychovy; znecisteni vzduchu; znecisteni vody; G:Nemecko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
70 : 7126 : 1311 : 136 : 1406
Alma Mater, 5, 1995, c. 4, s. 202-204.
Lit.6.
Ekologicka krize: vysledek iracionalnich postupu a neetickych pristupu cloveka k zemi a organismum na ni zijicim. Pozadavek interdisciplinarity vyhovuje holistickemu pristupu v praxi i ve vychove. Potreby ekologicke vychovy a vzdelani v severnich Cechach - jeden z impulsu pro zalozeni Fakulty zivotniho prostredi Univerzity Jana Evangelisty Purkyne v Usti n. Labem v roce 1991. Pomer interdisciplinarity a specializace v bakalarskem studiu ekologie; charakteristika studijnich oboru. Pomer povinnych a volitelnych predmetu.
klicova slova: R.1991; vychova ekologicka; vzdelavani ekologicke; vzdelavani odborniku; obory studijni; skola vysoka; G:Cechy severni; G:Usti n. Labem; O:Fakulta zivotniho prostredi JEP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.1.
700 : 72
Pädagogik und Schulalltag, 1995, c. 4, s. 445-457.
Lit. 35.
Prubeh a vysledky soucasne mezinarodni diskuse na tema „radikalniho konstruktivismu v souboru 13 fundamentalnich tezi, ktere mluvi o mozku jako uzavrenem, intrareferencnim systemu, ktery se neridi pravdou, ale instinktem sebezachovy. Krize klasicke normativni pedagogiky z hlediska radikalniho konstruktivismu a prakticky vyznam noveho trendu pro potreby vyuky ekologie.
klicova slova: pedagogika; vyuka ekologie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
701 : 138
Sisyfos - zpravodaj ekologicke vychovy, 1995, c. 10, s. 10-12.
Preklad textu jedne z priloh skotskeho narodniho programu ekologicke vychovy. Podklady z dokumentu ruznych svetovych organizaci. Pozornost je venovana cilum ekologicke vychovy (znalostem a porozumeni, dovednostem a postojum). V casti „Charakteristika EV" je uveden strucny, nekomentovany soupis vyrazu vztahujicich se k ekologicke vychove. Nektere pojmy maji anglicky ekvivalent.
klicova slova: vychova ekologicka; G:Skotsko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
701 : 15907 : 712 : 71203 : 7124 : 7126
Planeta’95, 3, 1995, c. 3, s. 7-8.
Vytah z navrhu zverejneneho v Ucitelskych listech c. 3/94. Hlavnim cilem navrhovaneho programu je podporit zavedeni vyuky predmetu „Ekologie cloveka" do ucebnich osnov zakladnich, strednich i vysokych skol vsech typu tak, aby co nejvetsi pocet mladych lidi ziskal znalosti alespon zakladnich problemu spojenych s interakci mezi clovekem a ostatni prirodou a zaroven se seznamil s moznostmi reseni techto problemu prostrednictvim trvale udrzitelneho zpusobu zivota. Vstupni predpoklady programu. Organizovani a financovani programu „Ekologie cloveka".
klicova slova: vzdelavani ekologicke; ekologie cloveka; vychova skolni; skola zakladni; skola stredni; skola vysoka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
701 : 2235 : 228 : 671 : 66
Planeta’95, 3, 1995, c. 2, s. 9-11.
Navrzena koncepce ekologickeho vzdelavani v resortu Ministerstva obrany meni dosavadni nesystemovy pristup resortu v predmetu zivotni prostredi. Ekologizace cinnosti vojsk souvisi se zmenou mysleni a lze ji efektivne ovlivnit ucinnym ekologickym vzdelavanim. Popis dosavadniho stavu ekologickeho vzdelavani v resortu Ministerstva obrany CR. Cile, charakteristika a organizace ekologickeho vzdelavani. Formy ekologicke vychovy VS v dennim studiu. Dvojurovnove studium pro ostatni studijni obory.
klicova slova: armada; vzdelavani ekologicke; mysleni ekologicke; G:CR; O:Ministerstvo obrany
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.8 : 7.1.2.6.1.1.
701 : 71203 : 7124 : 138 : 7312
Uciteľske noviny, 45, 1995, c. 28, s. 6.
Zkusenosti ze studijniho pobytu ve Skotsku. V prekladu uveden skotsky ucebni material Planing and Evolution of Environmental Education - WWF Glasgow 1993.
klicova slova: vychova ekologicka; vzdelavani ekologicke; texty ucebni; G:Skotsko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
71202 : 11217 : 721
Sisyfos - zpravodaj ekologicke vychovy, 1995, c. 4, pril., s. 1-11.
Lit.7.
Zkusenosti z materske skoly v Ostrave, kde byl iniciovan Sdruzenim pro ekologickou vychovu a poradenstvi „VITA" projekt ekologicko-vychovnych klubu pro ucitele. Pozornost je venovana peci o skolni zahrady v materskych skolach. Namety a zkusenosti z praxe, snaha o vytvoreni podminek pro novou podobu a vyuziti zahradek. Informace o sdruzeni VITA.
klicova slova: vychova ekologicka; skola materska; zahrada skolni; O:VITA-sdruzeni pro ekologickou vychovu a poradenstvi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8 : 7.1.3.
71202 : 7132 : 733 : 6201
Inspiromat ekologicke vychovy, 1995, kveten, s. 3-4.
Vychovne programy pro predskolaky. Seminar poradany Nadaci Ecomenius, EKO AUXIS s.r.o. a Ekogymnaziem Praha za spoluprace stredisek ekologicke vychovy pro reditelky a ucitelky materskych skol.
klicova slova: seminare; vychova ekologicka predskolni; vzdelavani ekologicke; program vychovny; O:nadace Ecomenius; O:EKO AUXIS s.r.o.; O:Ekogymnazium Praha
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.8 : 7.1.2.6.1.1.
7122 : 70
Uciteľske noviny, 45, 1995, c. 8, s. 5.
Prispevek k celorocni ekologicke vychove - namety cinnosti pro praci zaku 1. stupne zakladni skoly. Podrobne zpracovany tri namety: Slepa karavana, Odhad veku stromu, U vody.
klicova slova: vychova ekologicka; skola zakladni; priroda; metody vychovy
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
7122 : 70 : 315
Uciteľske noviny, 45, 1995, c. 18, s. 5.
Ukazky dvou vyucovacich hodin pro ucitele 1. stupne zakladni skoly. Temata: Odpad - Co s nim? a Souvislosti - Pavucina.
klicova slova: skola zakladni; vychova ekologicka; vyuka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
7123 : 7124 : 71301
Biologie-chemie-zemepis, 4, 1995, c. 5, s. 198-201.
Priklady nametu pro prakticky zamerenou vychovu k ochrane a tvorbe zivotniho prostredi na zakladnich a strednich skolach v oblastech: zoologicke, botanicke, agroekologicke, hydrologicke, zdravotni, pece o zivotni prostredi v ucebnach a prostorach skoly, pece o okoli skoly a mista bydliste. Nazvy a adresy nekterych stredisek ekologicke vychovy poskytujicich odborne, metodicke i organizacni sluzby.
klicova slova: vychova ekologicka; vychova skolni; vychova mimoskolni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.
7123 : 723 : 117634
Biologie-chemie-zemepis, 4, 1995, c. 5, s. 202-205.
Ukazka grafickeho zpracovani vysledku tritydenniho mereni hodnot pH vodnich srazek na ZS Marianske lazne Jih a ZS Luby. Charakteristika lokalit; zavery o moznych pricinach kyseleho spadu. Hlavni prinos projektu. Tabelarni komparace hodnot pH z dalsich skol CR a z nekterych zahranicnich lokalit.
klicova slova: projekt ekologicky skolni; monitorovani znecisteni; deste kysele; skola zakladni; skola stredni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.3.
7124 : 621 : 1312 : 653 : 622
Uciteľske noviny, 45, 1995, c. 14, s. 3.
Projekt „Konstantin" navrhuje zasadni zmenu v pristupu k vychove a vzdelavani na Slovensku. Po schvaleni „Strategie a zasad environmentalnej politiky v nasej vlasti" vladou a parlamentem v roce 1993 se na Slovensku stale casteji hovori o ekologickem vzdelavani, ekologicke vychove na skolach. Navrh environmentalniho minima pro stredni skoly.
klicova slova: R.1993; projekt ekologicky skolni; legislativa; politika ekologicka statni; G:SR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8.
71241 : 315 : 143
Ucitelske noviny, 98, 1995, c. 12, s. 11.
Metody vyuky v prazskem soukromem realnem gymnaziu Prirodni skola. Cast vyuky probiha v prirode, v blocich zamerenych monotematicky nebo mezioborove. Zaveden specificky zpusob hodnoceni a samostatne prace studentu. Celorocni vyuku zavrsuje na konci skolniho roku ctrnactidenni Expedice.
klicova slova: skola stredni; vzdelavani ekologicke; priroda; prostredi skolni; vyuka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
7126 : 71264 : 743 : 43 : 15900
Journal of Chemical Education, 72, 1995, c. 11, s. 981-982.
Lit.2.
Vytvareni jednooboroveho studia kombinujiciho ekologii s ruznymi specialnimi disciplinami. Ruzne typy environmentalnich studii na ruznych univerzitach - perspektivy absolventu tohoto typu napr. v ekotechnologickem prumyslu. Priklad environmentalnich studii na Simmons College. Rozlozeni jednotlivych kursu v ramci environmentalnich studii.
klicova slova: vzdelavani ekologicke; skola vysoka; O:Simmons College
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
712611 : 1312
Uciteľske noviny, 45, 1995, c. 3, s. 4.
Informace o projektu Environmentalni vzdelavani a vychova ucitelu strednich skol vypracovanem Statnim institutem odborneho vzdelavani ve spolupraci s nevladnimi organizacemi a Prirodovedeckou fakultou Univerzity Komenskeho. Program byl prijat na rok 1994 do projektu PHARE a na rok 1995 do projektu WWF (Svetovy fond ochrany prirody). Projekt obsahuje tri semestry teoreticko-prakticke ekologie zamerene hlavne na ekovychovu.
klicova slova: R.1995; projekt ekologicky; vzdelavani ekologicke; program PHARE; projekt WWF; G:SR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.4.
712611 : 7312 : 6201
Sisyfos - zpravodaj ekologicke vychovy, 1995, c. 11/12, s. 1-3.
Lit.1.
Celostatni workshop „Ekologicke vzdelavani a vychova na fakultach pripravujicich ucitele". Sbornik se zavery workshopu. Prispevek „Spoluprace stredisek ekologicke vychovy s fakultami pripravujicimi ucitele - soucasny stav a moznosti" prednesl J. Zetek. Shrnuti zkusenosti nekolika stredisek ekologicke vychovy s pripravou ucitelu na pedagogickych fakultach. Prednosti a rezervy stredisek ekologicke vychovy. Okruhy spoluprace.
klicova slova: R.1995; seminare; publikace; vychova ekologicka; vzdelavani ekologicke; vzdelavani ucitelu; O:Pedagogicka fakulta UK
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
71264
EKOjournal, 4, 1995, c. 8, s. 10.
Energeticky institut ABF (drzitel akreditace MSMT CR) porada dvoulete specializacni (dalkove) studium pro absolventy strednich skol pracujicich na useku a) vodniho hospodarstvi, b) na useku ochrana a tvorba zivotniho prostredi. Organizacni udaje studia. Kontaktni adresa institutu.
klicova slova: vzdelavani ekologicke; studium specializacni; O:Energeticky institut ABFG; G:Praha
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4.
71271 : 71302
Bulletin Rosy, 1995, zari, s. 6-7.
Brnenska ekologicka poradna Veronica nabizi rocni postgradualni vzdelavaci kurs pro komunikativni povolani se zamerenim do oblasti zivotniho prostredi (pracovnici statni spravy a samospravy, profesionalove ci dobrovolnici v NGO, podnikovi ekologove, pracovnici soukromych poradnich firem a pracovnici medii se zamerenim na problematiku zivotniho prostredi), ktery zahrnuje vyuku prirodovednych, socialne komunikativnich a spolecenskovednich soucasti ekologickeho poradenstvi. Sylabus kursu a kontaktni adresa.
klicova slova: vzdelavani ekologicke; vzdelavani rekvalifikacni; kurs
kódy vyuziti: 2.2.3.1 : 2.2.2.3 : 2.2.3.6.
71271 : 71302
Depese CSOP, 1995, c. 7, s. 8.
Kurz byl pripraven ve spolupraci katedry sociologie MU v Brne, Ekologicke poradny Veronica a neformalni site ekologickych poraden v CR a je zameren na tzv. Komunikativni povolani v oblasti zivotniho prostredi. Ambici kurzu je vybavit absolventy schopnosti konzultovat a resit ekologicke problemy se sirokou verejnosti, zajistovat komunikaci zajmovych skupin ucastnicich se reseni komplexnich problemu ochrany zivotniho prostredi. Kurz zahrnuje vyuku prirodovednych, socialne komunikativnich a spolecenskovednich aspektu ekologickeho poradenstvi. Je urcen pro vsechny pracovniky nevladnich organizaci, statni spravy a samospravy v oblasti zivotniho prostredi. Obsah a organizace kurzu.
klicova slova: vzdelavani ekologicke; vzdelavani rekvalifikacni; kurs; O:MU Brno
kódy vyuziti: 2.2.3.1 : 2.2.3.6.
7131 : 701
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 6, s. 12.
Informace o konani tydenniho kurzu poradaneho Ustavem chemie a technologie ochrany zivotniho prostredi FCH VUT v Brne pro pracovniky vyrobnich podniku, organizaci statni spravy a samospravy. Vycet prednasenych temat a poradanych akci zahrnutych do programu kurzu. Kontaktni adresa poradatele a terminy opakovani kurzu.
klicova slova: vzdelavani odborniku; vzdelavani ekologicke; kurs kvalifikacni; O:Ustav chemie a technologie ochrany zivotniho prostredi FCH VUT v Brne; G:Brno
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2.
7131 : 7122 : 70 : 212 : 66 : 724
Vychovavateľ, 40, 1995, c. 3/4, s. 39-40.
Jednim z ukolu environmentalni vychovy je vratit zakovi vztah, lasku a cit k prirode. Pro pozorovani prirody je treba vypestovat u zaku schopnosti analyticke, komunikativni a socialni. Prostrednictvim pozorovani a vnimani prirody pestujeme u zaku uvedomely pristup k prirode i k jejich cinnostem v prirode. Priklad hry „Zahraj si na detektiva".
klicova slova: vychova ekologicka; populace detska; mysleni ekologicke; hry ekologicke; formy vychovy; skola zakladni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8 : 7.1.3.0.1.
7132
Nika, 16, 1995, c. 9/10, s. 12-13.
Kolebaba, I., red. …
Rozhovor s reditelkou Centra ekologogicke vychovy Dripatka v Prachaticich Mgr. Helenou Klimesovou. Materialni vybaveni a financni zajisteni centra. Stali a externi pracovnici centra. Terenni stanice.
klicova slova: centrum vychovy ekologicke; rozhovor; B:Klimesova, H.; O:centrum Dripatka; G:Prachatice
kódy vyuziti: 7.1.3 : 7.1.2.6.1.1.
7132 : 121101 : 70
Krkonose, 28, 1995, c. 4, s. 6-7.
Rychorska bouda na hrebenech nejvychodnejsi casti Krkonos slouzi jako stredisko ekologicke vychovy Spravy Krkonosskeho narodniho parku od roku 1976. Diskuse odborniku o jejim soucasnem a budoucim vyuziti.
klicova slova: R.1976; centrum vychovy ekologicke; O:Sprava KRNAP; G:Rychory
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.1.
7132 : 1311 : 71301 : 71302
Sisyfos - zpravodaj ekologicke vychovy, 1995, c. 11/12, pril.
Prehled a charakteristika vyznamnych stredisek ekologicke vychovy v CR. Strediska ekologicke vychovy nabizeji vyukove programy pro nejruznejsi stupne a typy skol. Vetsina stredisek porada tez seminare pro ucitele, vychovatele a vedouci; vzhledem k ubytovacim moznostem nabizeji nektera strediska i pobytove programy a bezprostredni kontakt s prirodou. SEV poskytuji poradenske a vypujcni sluzby ve svych odbornych knihovnach vcetne vypujcek videofilmu zamerenych na ochranu zivotniho prostredi.
klicova slova: vychova ekologicka; centrum vychovy ekologicke; seznam center EV; informace pro verejnost; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8.
7132 : 1321 : 724
Rodina a skola, 42, 1995, c. 12, s. 11.
O „Dnu spadaneho listi", ktery poradalo obcanske sdruzeni Tereza 21. 10. 1995 v Prokopskem udoli. Namety na hry v prirode pro celou rodinu.
klicova slova: vychova ekologicka; hry; A:Den spadaneho listi; G:Praha-Prokopske udoli; O:Tereza
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.0.3 : 7.1.3.0.1.
7132 : 1321 : 725
Nika, 16, 1995, c. 7/8, s. 9.
Ekologicko-vychovny areal (EVA) v Praze 10, Hostivari - Toulcuv dvur. Historie objektu, soucasny vyznam a poslani. Informace o aktivitach (Klub pratel Toulcova dvora, Klub matek, vikendy pro oddily a skupiny mladeze, program s ekologickou tematikou a prohlidkou arealu, porady z oblasti energetiky, informacni centrum nadace FOA a dalsi). Pripravovana cinnost centra.
klicova slova: centrum vychovy ekologicke; vychova ekologicka mimoskolni; cinnost poradenska; G:Praha-Hostivar; O:ekologicko-vychovny areal Toulcuv dvur
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.
7132 : 701 : 71301 : 2125 : 2252
Planeta’95, 3, 1995, c. 11/12, s. 55.
Lipka je specializovane skolske zarizeni s pravni subjektivitou zrizene Skolskym uradem Brno. Od sveho vzniku v zari 1991 se Lipka aktivne podili na skolni a mimoskolni environmentalni vychove a vzdelavani v brnenskem regionu. Hlavni napln a dalsi soustavne i prilezitostne cinnosti Lipky. Kontaktni adresa.
klicova slova: vychova ekologicka; vychova skolni; vychova mimoskolni; G:Brno; O:Centrum vychovy ekologicke-Lipka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8 : 7.1.3.
7132 : 71303 : 71302
Ekopanorama, 6, 1995, c. 11/12, s. 9.
V SEV EMYS se pokusili realizovat letni pobyty se specializovanym zamerenim - kurz environmentalistiky. Cilem kurzu bylo zmapovani okolnich spolecenstev, sestaveni ekosystemovych plakatu s typickou faunou tak, aby mohly slouzit jako pomucky pri vyuce deti v dobe uz standardnich programu v SEV EMYS. Ukazka programu jednoho dne.
klicova slova: vychova ekologicka; vychova mimoskolni; centrum vychovy ekologicke; G:SR; O:Centrum vychovy ekologicke-EMYS
kódy vyuziti: 7.1.3 : 7.1.2.6.1.1.
7132 : 728
ABC mladych techniku a prirodovedcu, 40, 1995, c. 2, s. 22.
Sdruzeni pro ekologickou vychovu. Ekologicke projekty: The Globe Program - celosvetovy projekt zamereny na sledovani kvality zivotniho prostredi v oblastech: ovzdusi - klima, hydrologie - kvalita vody, biologie - geologie; V programu Kde konci Evropa? deti patraji po vlastni identite a historii; Pres tri schody do zivota aneb co se v mladi naucis; Modre z nebe - Kysele deste, Lisejniky.
klicova slova: centrum ekologicke; projekt ekologicky skolni; vychova ekologicka; vychova skolni; vychova mimoskolni; O:Tereza
kódy vyuziti: 7.1.3.0.1 : 7.1.2.6.1.1.
7132 : 728 : 1311 : 1406 : 70
Zpravodaj Koniklece - Den Zeme, 1995, c. 5, s. 19.
Snem deti Ceske republiky pro zivotni prostredi umoznuje detem setkat se s prednimi statnimi predstaviteli, upozornit je na problemy v oblasti zivotniho prostredi a zadat o vetsi pozornost pro tuto oblast. Nejvyznamnejsi akce poradane Snemem.
klicova slova: vychova ekologicka; akce ekologicke; A:Snem deti; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.3.
7132 : 728 : 6361 : 6201 : 70
Ucitelske noviny, 98, 1995, c. 26, s. 5.
Na prvnim setkani Klubu Tereza v prazskem Prokopskem udoli se krome praktickych cinnosti vztahujicich se k ochrane prirody (organizovano pro ucastniky setkani) konala celodenni konference s nazvem „Ten dela to a ten zas tohle". Konference se formou her venovala vsem hlavnim tematum ekologickych projektu, ktere Tereza nabizi.
klicova slova: vychova ekologicka; projekt skolni; konference; ochrana prirody; O:Tereza
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.3.
72 : 654 : 712411 : 712421 : 712422
Journal of Chemical Education, 72, 1995, c. 4, s. 295-295.
Lit.1.
Rostouci role vedy ve verejnem zivote. Potreba spojit oba póly je aktualni predevsim ve sfere ekologie a ekologicke vychovy. Problem promitnuti ekologickych poznatku do vychovy a vzdelani. Spojeni chemickych laboratori v Denveru (USA) s dramatickym studiem a perspektivy vlivu tohoto spojeni na vychovu lidi. Rozdelovani roli podle charakteru tematu, ktere se ma prostrednictvim dramaticko-vedecke syntezy vysvetlit.
klicova slova: vychova ekologicka; vzdelavani ekologicke; formy vychovy; metody vychovy; hry modelove; G:Denver
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
721 : 713
Planeta’95, 3, 1995, c. 1, s. 3.
Ve dnech 5. - 13. 11. 1994 se v Beroune konalo ctvrte zasedani Snemu deti Ceske republiky. V ramci zasedani se 11. 11. uskutecnilo v Nove galerii Prazskeho hradu setkani deti s prednimi politiky naseho statu, na kterem vyjadrily sva prani tykajici se zlepseni soucasneho stavu naseho zivotniho prostredi. Cenu Snemu deti CR pro zivotni prostredi dostal za pristup k reseni ekologickych problemu namestek ministra zivotniho prostredi CR ing. Ales Sulc.
klicova slova: R.1994; akce; vychova mimoskolni; A:Snem deti; G:Beroun
kódy vyuziti: 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.3.
722 : 712411
Geograficke rozhledy, 5, 1995/96, c. 2, s. 60.
V tematickych planech zemepisu pro ctyrleta gymnazia je zarazena ve druhem rocniku jednodenni geograficka exkurze. Vice nez desetilete zkusenosti ukazuji, ze nejvice se osvedcily exkurze do Ceskeho krasu, do CHKO Trebonsko a CHKO Krivoklatsko. Jednotlive trasy a metodika techto exkurzi.
klicova slova: vychova ekologicka; formy vychovy; metody vychovy; exkurze; uzemi chranena; skola stredni; G:CHKO Cesky kras; G:CHKO Trebonsko; G:CHKO Krivoklatsko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
723 : 1111 : 1178
Chemie in der Schule, 42, 1995, c. 5, s. 203-205.
Prace dvou byvalych zaku (autori clanku) Hüfferova gymnazia ve Warburgu, vykonane v ramci souteze „Jugend forscht" (Mladi bada) na tema bioplynu jako urgentniho tematu soucasnosti - jde o alternativni energeticky zdroj v dobe postupneho vycerpavani fosilnich paliv? Popis jednotlivych fazi experimentu, jeho technickeho vybaveni a vysledku. Souvislost experimentu s pribuznymi vedeckymi obory a vyuziti jejich poznatku.
klicova slova: vychova ekologicka; obsah vychovy; metody vychovy; zdroje alternativni; bioplyn; skola stredni
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
723 : 1113 : 11763
Chemie in der Schule, 42, 1995, c. 3, s. 90-93.
Lit.1.
Priprava metodiky pokusu, kterym se ma zakum 9. tridy zakladni skoly priblizit zpusob, jakym pusobi za inverzni situace smog. Zavislost intenzity znecisteni na teplotnich pomerech. Otazka, jak zredukovat tento komplexni a rozsahly problem do modulu, kterym je mozne danou skutecnost interpretovat. Zakladni charakteristika experimentu.
klicova slova: vychova ekologicka skolni; obsah vychovy; metody vychovy; situace inverzni; smog; skola zakladni
kódy vyuziti: 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
723 : 1175
Chemie in der Schule, 42, 1995, c. 9, s. 328.
Charakteristika dosavadnich metodik chemickeho prokazovani tenzidu prostrednictvim metylenove modri. Nahrazeni tohoto postupu ohleduplnejsim destilacnim procesem - skolni demonstrace. Pouzite pristroje a chemikalie, metodika postupu, zpracovani vysledku a recyklacni faze.
klicova slova: vychova ekologicka skolni; chemie; vyuka; metody vychovy; tenzidy
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.1.1.
724 : 212 : 2252 : 70 : 712 : 713
Vychovavateľ, 39, 1995, c. 9/10, s. 40.
Nekolik nametu her zamerenych k environmentalni vychove deti a mladeze. Priklady her na tema: a) ovzdusi, b) voda, c) puda, d) odpady, e) ochrana prirody.
klicova slova: vychova ekologicka; populace detska; hry ekologicke; formy vychovy; mladez
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3 : 7.1.2.0.3 : 7.1.2.4.
724 : 70 : 1130 : 11103 : 66
Vychovavateľ, 39, 1995, c. 5/6, s. 38-41.
1 obr.
Namety her k problematice odpadu lze rozdelit do tri skupin: a) zvovuvyuziti odpadu, b) vraceni odpadu do vyroby (recyklace), c) predchazeni vzniku odpadu (precyklace). Vhodne aktivity pro jednotliva temata. Cilem by melo byt uvedomeni si odpadove hrozby, vycerpani prirodnich zdroju a motivovani zaku k obcanske aktivite.
klicova slova: vychova ekologicka; hry ekologicke; formy a metody vychovy; mysleni ekologicke; odpady; zdroje prirodni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8 : 7.1.3.
724 : 71221 : 71223 : 4200
Obecna skola, 1, 1995, nulte cislo, s. 13.
Namety na ekohry Pavucinky a Nechceme svet na jedno pouziti. Vzdelavaci zamer ekoher, moznosti vyuziti, podminky pro jejich zarazeni do vyuky. Ukazky prevzaty z publikace S. Szabóove: Ekohry ve skole i mimo nej. Kosice, Sosna 1994.
klicova slova: vychova ekologicka; hry ekologicke; publikace; R.1994; B:Szabóova, S.
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.1.
726 : 71231 : 71232 : 712411
Praxis der Naturwissenschaften - Chemie, 44, 1995, c. 6, s. 5-8.
Lit.19.
Mezioborove studium: jeho cilem je ukazat na urcitem tematu propojeni ruznych disciplin, tj. spojeni ruznych uhlu pohledu. Biologie - vyrazna oblast propojeni, predevsim s fyzikou a chemii, ukazuje take na vztahy techniky a prirody. Ukazky mezioboroveho pristupu ve vybranych nemeckych skolach. Didakticka metodika mezioboroveho pristupu. Bilance dosavadnich zkusenosti.
klicova slova: vychova ekologicka skolni; fyzika; chemie; biologie; vztahy mezioborove; G:Nemecko
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
728 : 1406 : 3341 : 4200 : 425
Vestnik Ministerstva skolstvi, mladeze a telovychovy Ceske republiky, 51, 1995, c. 6, s. 14-17.
Program GLOBE je mezinarodni vzdelavaci a vedecky program zabyvajici se problematikou zivotniho prostredi s cilem zapojit studenty, ucitele a vedce do spolecneho studia globalniho zivotniho prostredi. Odpovednost jednotlivych stran. Financni zajisteni. Vymena dat a zbozi. Uverejnovani informaci o programu GLOBE. Celni povinnost a pobyt osob. Zaverecna ustanoveni. Skoly zapojene do programu GLOBE. Mereni dat zivotniho prostredi v ramci programu GLOBE a prislusna zarizeni. Pocitacove a komunikacni systemy programu GLOBE.
klicova slova: program GLOBE; program ZP; skola; mereni dat ZP; system pocitacovy
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1.
728 : 621 : 2235 : 1311 : 7132 : 70
Planeta’95, 3, 1995, c. 4, s. 3.
Projekt Globe, v jehoz ramci budou skolni deti sledovat jednotlive slozky zivotniho prostredi a pomoci pocitacove site je budou predavat do jednoho centra, ktere jejich souhrn bude zasilat detem zpet, ma velky vyznam pro vytvareni aktivniho a prizniveho vztahu deti k ochrane zivotniho prostredi i posileni jejich globalniho vedomi. Funkce koordinatora tohoto projektu byla v CR sverena Nadaci Tereza.
klicova slova: projekt ekologicky skolni; program GLOBE; centrum vychovy ekologicke; G:CR; O:Ministerstvo ZP; O:Tereza
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.3.
728 : 651 : 724 : 7132
Zpravodaj Koniklece - Den Zeme, 1995, c. 5, s. 14.
Svetovy projekt pece o zivotni prostredi, projekt GLOBE umozni verejnosti merit a posuzovat stav a vyvoj zivotniho prostredi. Naplnuje prakticky heslo Dne Zeme „Mysli globalne, jednej lokalne". Koordinatorem programu v CR byla vybrana TEREZA - sdruzeni pro ekologickou vychovu CSOP.
klicova slova: R.1995; projekt ekologicky skolni; program Globe; A:Den Zeme; O:Tereza
kódy vyuziti: 7.1.2 : 7.1.3 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.3.
728 : 651 : 724 : 7132
Zpravodaj Koniklece - Den Zeme, 1995, c. 6, s. 9-10.
Vyzva vedoucim taboru, detskych oddilu a poradatelum letnich kolektivnich akci pro deti a mladez presvedcit nastupujici generaci k setrnemu pristupu k zivotnimu prostredi. Inspirativni navrhy, jak je mozno prispet k zachovani prirody kolem nas, pokud jde napr. o saponaty, praci prasky, chloramin, nakup potravin, odpad, zasobovani.
klicova slova: vychova ekologicka; vychova mimoskolni
kódy vyuziti: 7.1.2 : 7.1.3 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.3.
728 : 713
Zpravodaj Koniklece - Den Zeme, 1995, c. 5, s. 3-8.
podle zahr. materialu…
Namety pro: praci s detmi, omezovani dopravy, sdelovaci prostredky a kulturni zarizeni, propagacni a vychovne akce, ruzne cinnosti, domacnost, kancelare, male firmy.
klicova slova: vychova ekologicka; vychova mimoskolni; vychova skolni; informace ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.3 : 7.1.3.0.2.
73 : 7123 : 7311 : 7312
Ucitelske noviny, 98, 1995, c. 30, s. 18.
Britska spolecnost, ktera se zabyva tvorbou a distribuci vyukovych a vzdelavacich materialu pro skoly v celosvetovem meritku, nabizi pro nasi republiku progresivni material v oboru ekologie a zivotniho prostredi s dynamickymi prvky pro zaky vekove kategorie 10 - 14 let. Prilozen dotaznik pro zajemce ze skol o uvedeny material. Kontaktni adresa distributora.
klicova slova: vzdelavani ekologicke; skola zakladni; prostredky vychovy; informace; publikace ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
73 : 731 : 732 : 733 : 734 : 657
Zpravodaj Koniklece - Den Zeme, 1995, c. 6, s. 13-23.
Nabidka je clenena do 40 tematickych oblasti: zivotni prostredi a prirodni vedy. Ekologie, globalni problemy. Mimoskolni ekologicka vychova. Predskolni ekologicka vychova. Skolni ekologicka vychova. Zemedelstvi, lesnictvi, alternativni zemedelstvi. Hlubinna ekologie, etologie, sociologie, filozofie. Uzemni ochrana prirody. Dokumenty a strategie. Ekonomika. Energetika a alternativni zdroje energie. Doprava. Mala domaci ekologie. Botanika a fytogenofond. Zoologie a zoogenofond. Odpady. Podnikani a zivotni prostredi. Legislativa a statni sprava. Kontakty a adresare. Ozón a sklenikovy efekt. Lidska sidla a zivotni prostredi. Mineralogie, geologie, paleontologie. Deti a mladez, volny cas deti. Zdravy zivotni styl. Umelecka tvorba, cestopisy. Cizojazycna literatura. Software. Videokazety. Propagacni materialy. Turisticke mapy a pruvodce. Periodika. Ostatni publikace. Orientalni filozofie, parapsychologie, hranicni obory. Magnetofonove kazety.
klicova slova: R.1995; prostredky vychovy; informace ekologicke; publikace; videoporady; mapy; program pocitacovy
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2 : 7.1.3.
73 : 7312 : 701 : 3216 : 2223
Ucitelske noviny, 98, 1995, c. 18, s. 3.
Postupne vytvareny informacni a vzdelavaci program „Energie pro kazdeho" akciove spolecnosti CEZ je urcen zakum vsech stupnu skol. Vyukovy software, videofilmy, vydavani tiskovin. Popularne koncipovana encyklopedie energetiky „Energie pro zitrek" je tvorena radou volne navazujicich sesitovych publikaci, ktere mapuji tema energetiky. Sedmy dil teto encyklopedie je venovan vlivu jaderne elektrarny Temelin na zivotni prostredi Jiznich Cech.
klicova slova: program vzdelavaci; prostredky vychovy; energetika; O:Ceske energeticke zavody
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.3.
731 : 2236
Zpravy Greenpeace, 1995, c. 2, s. 15.
Seznam publikaci (vcetne strucne anotace) a propagacnich materialu vydanych Greenpeace CR vztahujicich se k problematice zivotniho prostredi.
klicova slova: publikace ekologicke; materialy propagacni; O:Greenpeace CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.1.
731 : 32100 : 657 : 3222
Stara Boleslav, Informac.stredisko pro ZP REK 1995.
Planeta’95, 3, 1995, c. 7/8, s. 48.
Pate vydani katalogu vyrobku a sluzeb pro zivotni prostredi predstavuje ekologicky zamerenou nabidku vice nez 160 firem. Spolu s disketou Sdruzeni Zelene listy, ktera obsahuje popisy vyrobku a sluzeb pro zivotni prostredi od dalsich 2 400 firem, jde o nejdokonalejsi prehled ceskeho a slovenskeho ekotrhu.
klicova slova: publikace; katalog sluzeb; katalog vyrobku; katalog firem; sluzby verejne informacni; informace pro verejnost; podnikani
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.3.0.2.
731 : 636 : 11101
Geograficke rozhledy, 5, 1995/96, c. 1, s. 32.
Vyber knizni produkce na tema prirody a ochrany prirody v 80. a 90. letech - celkem uvedeno 44 titulu.
klicova slova: publikace ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
731 : 66 : 235 : 654
Sociologicky casopis, 31, 1995, c. 3, s. 379-382.
Recenze monotematickeho cisla nizozemskeho casopisu Sociale Wetenschappen (Socialni vedy), vol. 35, 1992, c. 4, ktere se venovalo tzv. ekologicke sociologii, resp. zuzilo toto tema na otazky ekologickeho hodnotoveho systemu, jeho souvislosti s nabozenskym presvedcenim a jeho vlivu na ekologicke chovani. Uvodni stat (P. Estes, N. Nelissen) bilancuje dosavadni badani: vztah prostredi a socialnich instituci, svetovy nazor a ekologicke postoje, ekologicka hnuti, ekologicke katastrofy a clovek. Dalsi ctyri studie (A. J. Prades, P. Estes, B. Seurenova, N. Blaikie, R. Wardova, N. Nelissen, P. Scheepers) jsou prispevky z Mezinarodni konference o soucasnem vyvoji v ekologicke sociologii - Woudschoten 1992: hodnotove systemy kapitalismu, socialismu a „ekologismu", nabozenske postoje a ekologicke chovani, intenzita ekologickeho svetoveho nazoru, konzistence ekologickych postoju a praktickeho ekologickeho chovani. Pouceni a doporuceni pro strategii a praxi ekologie v Nizozemsku.
klicova slova: casopisy; sociologie ekologicka; system hodnotovy ekologicky; mysleni ekologicke; vedomi spolecenske; filozofie; ekologie; G:Nizozemi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.4.
731 : 70
Ekopanorama, 6, 1995, c. 11/12, pril.
SEV EMYS - organizace letniho kurzu environmentalistiky. Cilem kurzu bylo ukazat na primych setkanich a osobnich prikladech jak rozdilne mohou byt pristupy k zivotu, jak se lisi vztah k prirode od bezne proklamovaneho konzumniho zpusobu zivota, a jak se da o ekologii a environmentalistice nejen hovorit, ale jak se vse muze pouzivat v kazdodennim zivote. Ramcovy program kurzu.
klicova slova: publikace; vychova ekologicka; kurs doskolovaci; G:SR
kódy vyuziti: 7.1.3.0.3 : 7.1.2.6.1.1.
731 : 71202 : 71203 : 7124
Ucitelske listy, 3, 1995, c. 3, s. 19.
„Inspiromat ekologicke vychovy" je casopis, ktery prinasi namety pro ekologickou vychovu deti v materske, zakladni i stredni skole. V listkove priloze jsou namety pro vyuku vhodne k vyuziti v ruznych predmetech, zpracovane metodiky i napady, jak ucit venku, hry pro volny cas, aktivity pro materske skoly a druziny, tvorive a diskusni aktivity pro studenty aj. V rubrice „Spolecnost a ekologie" priblizuje dila ceskych a svetovych filosofu, vedcu, publicistu. Vydavatel: Prazske ekologicke centrum, Soukenicka 30, 110 00 Praha 1.
klicova slova: casopisy; skola materska; skola zakladni; skola stredni; vychova ekologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8.
7311 : 121 : 140 : 70
Praha, Cesky ekologicky ustav - MZP CR 1993. 92 s.
Geograficke rozhledy, 4, 1994/95, c. 1, s. 5.
Holecek, M., rec. …
Moznosti spojeni ekologie a geografie ve vyuce obecneho a regionalniho zemepisu. Prehled obsahu jednotlivych kapitol. Aplikace obecnych tezi na republikove a regionalni pomery. Publikace je urcena pro ucitele zakladnich a strednich skol.
klicova slova: publikace ekologicke; ucebnice; prostredi zivotni; ekologie; geografie; vychova k peci o ZP; skola zakladni; skola stredni; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1.
7311 : 140 : 15900
Praha, Nakl. Ceske geograficke spolecnosti 1995. 96 s.
Geograficke rozhledy, 5, 1995/96, c. 1, s. 32.
Strucny uvod na tema vztahu geografie a ekologie, analyza fenomenu krajiny v ceskem a zahranicnim prostredi. Urceno jako prirucka ucitelum vsech druhu a stupnu skol, zajemcum o ekologicke problemy, ochranu prirody a krajiny a zivotni prostredi na SOS i v pomaturitnim studiu.
klicova slova: publikace ekologicke; vychova ekologicka; prirucka metodicka; geografie; skola zakladni; skola stredni; studium pomaturitni
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.5.
7311 : 70
Inspiromat ekologicke vychovy, 1995, listopad, s. 2-6.
Standard zakladniho vzdelavani je otisten ve Vestniku MSMT CR c. 9, 1995. Kmenove ucivo se dotyka problematiky zivotniho prostredi jak v oblasti prirodovedne, tak spolecenskovedne i estetickovychovne. Neni opomenut ani zdravy zivotni styl a pracovni cinnosti a technologie. Citace zneni uvedenych oblasti standardu zakladniho vzdelavani.
klicova slova: R.1995; standard vzdelavani zakladniho; vychova k peci o ZP; vychova ekologicka; predmety vyucovaci; O:Ministerstvo skolstvi MT; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
7312 : 102 : 231
Olomouc, Univerzita Palackeho 1994. 202 s.
Veronica, 9, 1995, c. 3, s. 50.
Bucek, A., rec. …
Autori prehledne, strucne a vystizne charakterizuji nebezpecne trendy poslednich desetileti a stoleti. Shrnuji zakladni faktografii globalni ekologie. Publikaci doplnuji citace z projevu predstavitelu statu na Summitu Zeme v Rio de Janeiro 1992 a hodnoceni panevropske konference o zivotnim prostredi v Luzernu 1993. Seznam literatury obsahuje vsechny zakladni monografie poslednich let.
klicova slova: publikace ekologicke; ekologie globalni; udaje faktograficke
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.5 : 7.1.2.6 : 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.2.
7312 : 121 : 140
Praha, Nakl. Ceske geograficke spolecnosti 1994.
Geograficke rozhledy, 5, 1995/96, c. 1, s. 31.
Pracovni sesit navazujici na ucebnici zemepisu pro 7. rocnik (3. dil). Charakteristika vyukove metody pouzite v tomto sesitu: hra a reseni problemu. Uvodni vymezeni pojmu, globalni pusobeni lidskeho faktoru na atmosferu a hydrosferu, vyznam lesu, krajinne typy, historie krajiny, doprava a priroda, chranena uzemi, utvareni krajiny.
klicova slova: publikace ekologicke; vychova ekologicka; skola zakladni; ucebnice; metody vychovy; obsah vychovy; zemepis
kódy vyuziti: 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1.
7312 : 23 : 235 : 66
Praha, ARGO 1994.
Sisyfos - zpravodaj ekologicke vychovy, 1995, c. 1, s. 29-31.
Kulich, J., rec. …
Autor knihy politik, vicepresident USA, ukazuje otevrene na problemy moderni konzumni spolecnosti, srovnava rozdily mezi bohatym „Severem" a chudym „Jihem", nabada ke zmenam ve vzorcich chovani cloveka. Pro budoucnost zduraznuje: stabilizaci svetove populace, novou globalni politiku, vyvoj a sdileni technologii, vytvoreni novych smluv a dohod a globalni konsensus o zivotnim prostredi. Do reseni ekologickych problemu zapojuje i psychologii a sociologii. Uvedena rada citatu z recenzovane knihy.
klicova slova: publikace ekologicke; politika ekologicka; vedomi spolecenske; mysleni ekologicke; spolecnost konzumni; styl zivotni; vyvoj spolecnosti
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2 : 7.1.3 : 7.1.3.0.2.
7312 : 71233 : 712411
Praha, Nakl. Ceske geograficke spolecnosti [1995].
Geograficke rozhledy, 5, 1995/96, c. 2, s. 56-57.
KÜHNLOVA, H., rec. …
Netradicni ucebni pomucka nabizi prehled hlavnich poznatku zemepisu zakladni skoly zamerenych na potreby cloveka v dennim zivote. Ucebnice obsahuje minimalni mnozstvi textu, 48 stran je venovano obrazkum, otazkam a ukolum. Ucebnice je pojata tak, aby nabizela zajimave otazky tykajici se prirody i spolecnosti, zivotniho prostredi, kulturniho rozhledu po svete a zejmena po domove. Struktura ucebnice odpovida obsahu ucebnich osnov pro 9. rocnik. Kapitoly: Zeme ve vesmiru, Prirodni sfera nasi planety, Cinnost cloveka, Mapa dnesniho sveta, Cestovni ruch a rekreace, Glóbus, mapa, atlas, jizdni rad, Zemepis mistni oblasti a obce, Vyznam zemepisu pro zivot, Stranka zabavy a pouceni.
klicova slova: ucebnice; zemepis; vychova ekologicka; obsah vychovy; skola zakladni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1.
7312 : 71302 : 626
Brno, Ekocentrum Brno s Klubem Ekolycea 1994.
Domov, 35, 1995, c. 10, s. 63.
Domacnosti a soukroma automobilova doprava se na znecisteni zivotniho prostredi podileji jednou tretinou. Aktivne a ihned muzeme k ozdraveni prostredi prispet zmenou navyku, hodnotovych orientaci a kazdodenniho chovani. Jako jednoduchy navod poslouzi publikace Desatero domaci ekologie (autori: Machal, A.- Vlasin, M., Ekocentrum Brno ve spolupraci s Klubem Ekolycea 1994). Ukazky z kapitol: Energie a Zahrada.
klicova slova: publikace; vychova mimoskolni; pece o ZP; B:Machal, A.; B:Vlasin, B.
kódy vyuziti: 7.1.2.3.6 : 7.1.3.0.2.
7313
Praha, Univerzita Karlova a 01/69 ZO CSOP 1995.
Depese CSOP, 1995, c. 1, s. 8.
Kulik, M., rec. …
Vysokoskolska skripta obsahuji kapitoly: Civilizace na Zemi, Lide a geografie dnesniho sveta, Prumyslova civilizace, Ovzdusi a voda, Pevnina a bohatstvi prirody, Strategie trvale udrzitelnosti.
klicova slova: publikace ekologicke; skola vysoka
kódy vyuziti: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.7.
7313 : 1113 : 11763 : 212 : 422
Praha, MAXDORF 1995.
Planeta’95, 3, 1995, c. 5/6, s. 49.
Publikace obsahuje realne rady, co delat, vytvori-li se smog. Jak se chovat, kdyz k teto situaci dojde, nas kontakt s vnejsim prostredi a nase zakladni potreby. Co je smog a jak je nebezpecny. Individualni ochrana pred smogem, informace o cistickach a zvlhcovacich vzduchu. Hlavni zasady individualni ochrany pred smogem a nejzavaznejsi nasledky znecisteni ovzdusi na zdravi deti.
klicova slova: R.1995; publikace; smog; vliv na zdravi deti
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.3.0.2.
7313 : 11156 : 426
Praha, Silva Regina 1995. 195 s.
Nika, 16, 1995, c. 9/10, s. 16-17.
Merhaut, B., rec. …
Ilustrovana publikace botanicky a etnografky dr. M. Hruskove o osudech pamatnych stromu. Odborny doslov, jmenny rejstrik, mapa vyskytu pamatnych stromu.
klicova slova: publikace; stromy pamatne
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1.
7313 : 1181 : 421 : 3211 : 4200 : 647 : 67
Praha, Nadace FOA a MZ v Agrospoji 1995. 201 s.
Veronica, 9, 1995, c. 3, s. 50-51.
Dostalek, P., rec. …
Treti pokracovani rocenek ekologickeho zemedelstvi: Biopotraviny jako produkt ekologickeho zemedelstvi. Definice ekologickeho zemedelstvi, zakladni souvislosti, pojem ekofarma a ekoagroturismus. Hlediska posuzovani kvality potravin, nutnost kontroly. Nakup biopotravin - uveden seznam prodejen a biosedlaku, kteri provozuji tzv. prodej ze dvora. Posledni kapitola: Ceske biopotraviny na nasi plotne je praktickym receptarem.
klicova slova: publikace ekologicke; rocenka MZe; zemedelstvi ekologicke; biopotraviny; seznam bioprodejen
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.3.0.2.
7313 : 121 : 12106
Brno, Veronica 1994.
Nika, 16, 1995, c. 9/10, s. 34.
Baran, V., rec. …
Kniha je prikladem snahy o spravne a presne pojmove vyjadreni s cilem dosahnout jejich spolecneho chapani vedeckou obci. Za cil nynejsiho snazeni je podle autora treba povazovat takovou ekologickou stabilizaci soucasne krajiny, ktera je zaroven optimalnim stupnem destabilizace ve srovnani s prirodnim stavem.
klicova slova: publikace ekologicke; stabilita krajiny; stabilita ekologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.4.
7313 : 121 : 1311 : 424 : 426 : 4200 : 6201
Zdar n. Sazavou, Nakl. Karlovy univerzity, Nakl. Zlaty dvur Trest 1994.
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 7, s. 255-256.
Lafarova, M., rec. …
Sbornik vybranych referatu z celostatniho kolokvia (Zdar n. Sazavou, rijen 1993) „Ceska krajina dnes". Hledani cesty, jak porozumet otazkam soucasne krajiny v Cechach i krajiny a prirody vubec, hledani moznych reseni problemu zivotniho prostredi ve spolupraci odborniku nejruznejsich profesi: ekologu, biologu, krajinnych architektu, geografu, pravniku, sociologu, filozofu, estetiku umeni i praktickych ochrancu prirody.
klicova slova: sbornik; konference; krajina; priroda; G:Zdar n. Sazavou; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.8.
7313 : 12105 : 657 : 111 : 1213
Brno, CUOP Vyzkumne a monitorovaci pracoviste v Brne 1994. 34 s.
Ziva, 43, 1995, c. 4, pril.,
Kovar, P., rec. …
Metodika deklarovana v uvodu jako odvozena z metodiky autoru Bucek, Lacina a Binova (1986). Vaze se zejmena na legislativne novy pojem - vyznamny krajinny prvek (VKP), jimz jsou ze zakona lesy, raseliniste, vodni toky, rybniky, jezera, udolni nivy a dalsi ochranou prirody registrovane prvky. Znacny duraz je v kontextu jihomoravske lesnicke skoly kladen na les.
klicova slova: publikace ekologicke; mapovani krajiny; metodika mapovani; prvky krajinne
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
7313 : 12105 : 657 : 1115
Praha, CUOP 1994. 70 s.
Ziva, 43, 1995, c. 4, pril.,
Kovar, P., rec. …
Celkem osm autoru pojednava o obecnych tematech nebo o regionalnich zkusenostech z ochrany prirody (obecna vychodiska mapovani fyziotopu, vegetacni mapovani na Krivoklatsku, vyuziti leteckych snimku pro mapovani vegetace, metody pocitacoveho zpracovani dat pri mapovani krajiny, floristicke mapovani v navrhovanem NP Ceske Svycarsko).
klicova slova: publikace ekologicke; sbornik; ochrana prirody; monitorovani prirody; mapovani krajiny; metodika mapovani
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
7313 : 12105 : 657 : 69
Brno, CUOP, SMS Brno 1994. 56 s.
Ziva, 43, 1995, c. 4, pril.,
Kovar, P., rec. …
Hodnoceni krajinneho prostoru na zaklade rozdilu vule vyuzivani krajiny a v antropogennim zatizeni. Postup je doplnen o dalsi vrstvy charakteristik - potencionalni vegetaci krajiny, erozni ohrozeni pozemku, upravy vodniho rezimu apod.
klicova slova: publikace ekologicke; mapovani krajiny; metodika mapovani
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
7313 : 1211 : 636 : 2243 : 1311 : 6201
Planeta’95, 3, 1995, c. 9/10, s. 41-45.
2 tab., 8 gr., 1 mp., 6 lit.
Pri prilezitosti konani 4. Svetoveho kongresu o parcich ve venezuelskem Caracasu (1992) vydaly organizace IUCN a WCMC dilo Protected Areas of the World (Anonymus, 1991). Ctyrdilna publikace obsahuje vycet vsech evidovanych chranenych uzemi, predstavuje strucne a obsazne prehledy, radu mapovych priloh apod. Publikace byla aktualizovana a doplnena o dva roky pozdeji (Anonymus, 1993). Data obou uvedenych pojednani slouzi mnoha soucasnym ochranarskym projektum a dokumentum. Rozbor udaju vyse jmenovanych publikaci: Narodni parky (NP), pocet NP, rozloha NP, situace v CR, ostatni charakteristiky NP.
klicova slova: R.1992; kongres; publikace; uzemi chranena; parky narodni; ochrana prirody; dokumentace; spoluprace mezinarodni; organizace mezinarodni; G:CR; G:Caracas; G:Evropa
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2.
7313 : 1215 : 12153 : 11764 : 12154
Decin, Spolecnost pratel Decina Amici Decini 1994. 104 s.
Vesmir, 74, 1995, c. 1, s. 44.
Cilek, V., rec. …
Reseny jsou otazky budoucnosti vodni dopravy, vyuzitelnosti novych vodnich cest v Zapadni Evrope, kontaminace sedimentu a ochranarske problematiky. Monografie je jednim z prvnich pokusu celkove pojmout fenomen ricni nivy. Zaroven je tez cennym bibliografickym zdrojem.
klicova slova: publikace; doprava vodni; cesty vodni; ochrana prirody; G:Evropa zapadni; bibliografie; G:Labe
kódy vyuziti: 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1.
7313 : 12153 : 1219 : 1311
Nika, 16, 1995, c. 7/8, s. 27-29.
3 fot.
Ukazka z knihy „Reky v srdci Evropy" (mineralogie, geochemie, petrologie, sedimentologie a prirodni prostredi). Publikace obsahuje podrobne informace o ricnim prostredi, vysledky vyzkumu 41 vybranych ceskoslovenskych rek. Doplneno barevnymi a cernobilymi fotografiemi. [Nakl. udaje neuvedeny].
klicova slova: publikace; toky vodni; vyzkum ekologicky; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1.
7313 : 1227 : 1311 : 6538
Praha, VUVA 1994. 112 s.
Zpravy pamatkove pece, 55, 1995, c. 10, s. 410-411.
Hudecek, J., rec. …
Problematika pamatkove chranenych uzemi. Brozura je z vetsi casti venovana cilum, priprave, zpracovani, projednavani a realizaci mistnich programu regenerace, ktere patri do sireji pojatych programu rozvoje uzemnich obvodu mest. Podava rozsahly vyklad „Zasad", ktere jsou soucasti vladniho usneseni c. 209/1992.
klicova slova: publikace; uzemi chranena pamatkova; program obnovy; mesta; rezervace pamatkova mestska; zóny pamatkove mestske; legislativa; predpisy pravni; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.4.
7313 : 1321 : 14 : 1113 : 1114 : 121 : 1130 : 114
EKO - ekologie a spolecnost, 6, 1995, c. 2, s. 44-45.
1 fot., 4 gr.
Rocenka Praha - zivotni prostredi 1993-1994 vydal Cesky ekologicky ustav ve spolupraci s Magistratem hl.m. Prahy. Je urcena organum statni a mestske spravy a siroke odborne i laicke verejnosti. Obsahuje kapitoly: Ovzdusi, Voda, Mestska a primestska krajina, Odpady, Hluk, Dodatky.
klicova slova: R.1993-1994; publikace ekologicke; rocenka Prahy; prostredi zivotni; ovzdusi; voda; krajina; odpady; hluk; G:Praha
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2 : 7.1.3.
7313 : 140 : 12105 : 134 : 136
Praha, VSE - fak. narodohospodarska 1994.
Planeta’95, 3, 1995, c. 7/8, s. 46-47.
Riha, M., rec. …
Skriptum se zabyva tou casti zivotniho prostredi, kterou predstavuji urbanni struktury a clovekem pretvorena krajina. Obsahuje pouceni o legislativne-spravnich, technickych a ekologickych souvislostech vyvoje osidleni se zvlastnim durazem na kumulaci problemu mest.
klicova slova: publikace; skripta; prostredi zivotni; sidla lidska; prostredi mestske; mesta; prostredi regionu; krajina
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.2.
7313 : 140 : 20 : 424 : 66
Kraków, Universitet Jagiellonski 1992. 149 s.
Filozofia, 50, 1995, c. 5, s. 319-321.
Androvicova, Z., rec. …
Systematicky prehled nazoru a smeru v soucasne etice zivotniho prostredi. Vysvetleni zakladnich problemu a pristupu k problematice moralnich vztahu cloveka k prirode u vyznamnych svetovych predstavitelu etiky zivotniho prostredi.
klicova slova: publikace ekologicke; etika ZP; clovek; vztah k prirode
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4.
7313 : 140 : 321 : 652 : 657
Praha, VSE - fakulta narodohospodarska 1994.
Planeta’95, 3, 1995, c. 7/8, s. 46.
RIHA, M., rec. …
Skriptum je urceno jako zakladni ucebni pomucka k predmetu „Zaklady ekonomiky zivotniho prostredi" pro bakalarsky stupen studia i pro dalsi zajemce o tuto problematiku. Zakladni prehled o vsem podstatnem, co se k prostredi vztahuje. Samostatne kapitoly jsou venovany organizacni a institucionalni strance zabezpeceni pece o ZP, prognózam, koncepcim a programum tykajicim se ochrany ZP, ekonomickym nastrojum pece o ZP, pravni uprave pece o ZP, mezinarodni spolupraci v ochrane ZP a informacnimu zabezpeceni ochrany ZP.
klicova slova: publikace; skripta; vzdelavani ekologicke; nastroje ekonomicke; ekonomika; nastroje legislativni
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
7313 : 1545 : 1592 : 636
Praha, CUOP 1994. 84 s.
Ziva, 43, 1995, c. 4, pril.,
Kovar, P., rec. …
Publikace ma cast metodickou a cast specialni. Prvni obsahuje mapovani, podklady a pomucky, praci v terenu a zpusoby zpracovani. Druha cast zahrnuje klicova slova prirodnich charakteristik a prehled mapovacich jednotek vcetne pouzivaneho systemu rostlinnych spolecenstev. (Metodicke prirucky pro ochranu prirody).
klicova slova: publikace ekologicke; ochrana prirody; mapovani biotopu; terminologie; prirucka metodicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
7313 : 15900 : 140 : 424 : 425 : 66
New York, 1993. 570 s.
Filozofia, 50, 1995, c. 10, s. 583-584.
Palovicova, Z., rec. …
Vymezeni problematiky tzv. environmentalni (ekologicke) etiky alternativnimi pristupy v nasledujicich okruzich: definice environmentalni etiky , environmentalni etika a ekologie, hodnoty v environmentalni etice, environmentalni etika a politika, ekonomika. Pozornost je uprena na souvislost ekologie a tvorby hodnotovych systemu, kde vystupuje do popredi problem biocentrickeho egalitarismu, tj. rovnocennost hodnot vsech zivocisnych druhu, dale na ekocentricke koncepce a jejich holisticke aspekty a na koncepce umirneneho antropocentrismu.
klicova slova: publikace ekologicke; etika ZP; ekologie; antropocentrismus; system hodnotovy
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4.
7313 : 1592 : 1211 : 1545
Praha, CUOP 1993. 32 s.
Ziva, 43, 1995, c. 4, pril.,
Kovar, P., rec. …
Metodika je zalozena na konceptu fyziotopu (system prirodnich jednotek) odvozeneho ze systemu rostlinnych spolecenstev CR. Pro jednotlive fyziotopy jsou uvedeny strucne charakteristiky, dynamika, typy ohrozeni a zaklady managementu. Pripojeny jsou specialni pokyny pro kontrolu vybranych expanzivnich rostlin.
klicova slova: publikace ekologicke; ochrana prirody; uzemi chranena; ekosystem; management; metodika managementu
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
7313 : 20 : 11101 : 654 : 4201 : 4200
Brno, Nakl.„Zvlastni vydani" 1994. 56 s.
Nika, 16, 1995, c. 9/10, s. 16.
Merhaut, B., rec. …
Tri ekologicke eseje: „Novy geocentrismus?", „Kultura proti prirode", „Clovek v ekologicke krizi". Autor - pedagog brnenske Masarykovy univerzity.
klicova slova: publikace ekologicke; priroda; kultura; clovek; filozofie
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.1.
7313 : 23100 : 66 : 2242
Praha, G a G 1995. 180 s.
Nika, 16, 1995, c. 9/10, s. 16.
Patrik, M., rec. …
Stezejni myslenky Josefa Vavrouska o principu trvale udrzitelneho zpusobu zivota. Analyza hodnotovych orientaci moderni spolecnosti, projekt spoluprace evropskych statu v oblasti zivotniho prostredi a navrh na restrukturalizaci OSN predlozeny na svetovem summitu v roce 1992.
klicova slova: R.1992; publikace; zivot trvale udrzitelny; summit Zeme; B:Vavrousek, J.
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.1.
7313 : 6201 : 1211: 636 : 2243 : 1311 : 121105
Planeta’95, 3, 1995, c. 11/12, s. 46-52.
2 tab., 18 gr., 9 lit.
Globalni sit chranenych uzemi o ruzne hierarchicke urovni muze mit dulezitou ulohu v procesu veskerych ochranarskych snah, je jednim z nosnych sloupu osvicene environmentalni politiky. Rozborem dat organizaci IUCN a WCMC z publikaci: Chranena uzemi sveta (Anonymus, 1991), Seznam narodnich parku a chranenych uzemi v roce 1993 (Anonymus, 1994a) a dalsich dokumentu - Smernice pro kategorizaci managementu v chranenych uzemich (Anonymus, 1994b), materialu Parky pro zivot - Akce pro chranena uzemi v Evrope (Anonymus, 1994c) byla hodnocena a diskutovana evropska sit ctyr ruznych kategorii evropskych chranenych uzemi. Toto pokracovani se zamerilo na vybrana zbyvajici chranena uzemi (1), na takzvane biosfericke rezervace (2) a na lokality ze seznamu Ramsarske konvence (3). Hodnoceni CR z hlediska celoevropskych standardu.
klicova slova: uzemi chranena; ochrana prirody; rezervace biosfericka; spoluprace mezinarodni; organizace mezinarodni; umluva Ramsarska; G:CR; G:Evropa
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
7313 : 6201 : 23100 : 12105 : 4200
Veronica, 9, 1995, c. 4, pril., s. 1-37.
Penaz, M. … Jakrlova, J. Ed …
Sbornik prispevku z pracovniho seminare poradaneho v ramci Evropskeho roku ochrany prirody 5. 10. 1995 v Brne. Snaha o rozpracovani Narodni strategie Agendy 21, kapitoly 14 nazvane Podpora trvale udrzitelneho rozvoje zemedelstvi a venkovskych oblasti. Obsah: Uvodni slovo k seminari. Trvale udrzitelny rozvoj venkovske krajiny - utopie ci realna sance? Ekoprogram - historie i perspektiva. Funkcni a proporcni vazby pri restrukturalizaci venkovske krajiny. Travni porosty v zemedelske krajine. Renaturalizace vodnich toku. Biologicka diverzita a biomonitoring v zemedelske krajine. Zivotni prostredi a kontaminace potravnich retezcu. Uzemni systemy ekologicke stability - soucasny stav a perspektivy. Demograficky vyvoj soucasneho venkova. Obnova stredniho rolnickeho stavu. „Elitni migrace" - nadejny prvek ve vyvoji venkova. Ohniska nakaz v zemedelske krajine. Venkovska krajina v pohybu. Evropska unie a ceske zemedelstvi. Ekologicke zemedelstvi jako jedno z moznych reseni soucasnych problemu venkovske krajiny.
klicova slova: R.1995; sbornik; seminare; rozvoj trvale udrzitelny; krajina venkovska; system stability uzemni; G:Brno
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.6.
7313 : 64 : 4201 : 4200 : 424
Avebury, Aldershot 1994. 225 s.
Filosoficky casopis, 43, 1995, c. 6, s. 1054-1059.
Susa, O., rec. …
Systematicky soubor studii a eseju na tema moralni filozofie a ekologicke etiky. Pojeti environmentalismu jako prakticke filozofie ekologicke krize. Cilem teto koncepce je objasneni smyslu pece o zivotni prostredi a jeho souvislosti s hodnotovymi systemy antropocentrismu a biocentrismu. Dalsi perspektivy ekologicke filozofie ve 21. stoleti.
klicova slova: publikace ekologicke; filozofie ekologicka; antropocentrismus; system hodnotovy; etika ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.4.
7313 : 643 : 2231
Praha, Agentura Koniklec 1995
Depese CSOP, 1995, c. 6, s. 6.
Kulik, M., rec. …
Brozurka obsahuje nabidku ke spolupraci s obecnimi urady v jednotlivych obcich v CR v oblastech: Ovzdusi, Odpady, Ochrana prirody, Vodni toky, nadrze, mokrady, Administrativa uradu, Doprava, Osveta, vztah k verejnosti. V priloze je priklad vyhlasky „O udrzbe a peci o parky, o verejnou a krajinotvornou zelen a zelene plochy v katastru obce a o zakladnich opatrenich na ochranu spodnich vod" a rozsahly adresar kontaktu, ktere se uvedenymi problemy zabyvaji.
klicova slova: publikace; ochrana ZP; urady obecni; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.3.1.3.
7313 : 653 : 321
Planeta’95, 3, 1995, c. 11/12, s. 32-34.
Politicky vyznam Bile knihy, jeji struktura a obsah. Bilou knihu tvori dva svazky - vstupni cast a priloha. V uvodni casti je shrnuto vse, co bylo jiz predmetem pripravnych praci a konzultaci k navrhu Bile knihy, predevsim vyznam sblizovani legislativy jednotlivych zemi stredni a vychodni Evropy (SVE) s legislativou vnitrniho trhu zejmena v souvislosti se zavadenim ctyr zakladnich svobod jednotneho trhu (volny pohyb zbozi, osob, sluzeb a kapitalu). Druha cast - prakticka priloha obsahuje klicova legislativni opatreni v oblasti vnitrniho trhu formou vyctu relevantnich predpisu komunitarniho prava v ramci 23 sektoru rozdelenych podle priority do dvou stadii. Dalsi postup pri realizaci Bile knihy v legislative CR.
klicova slova: publikace; legislativa; kniha Bila; ekonomika; G:CR; O:Evropske spolecenstvi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2.
7313 : 653 : 643
Praha, C. H. Beck 1995. 300 s.
Depese CSOP, 1995, c. 3, s. 3.
Publikace je usporadana do sesti hlavnich casti: Zakladni principy, Organy a jejich kompetence, Specialni nastroje ochrany, Ochrana slozek zivotniho prostredi a ekosystemu, Zdroje ohrozeni, Ekologicko-pravni odpovednost. Kazda cast obsahuje predmluvu a vyklad vzajemnych souvislosti. Soucasti publikace jsou aktualni zneni, popr. vynatky z 26 hlavnich zakonu, souvisejici ustanoveni vybrana ze zakonu o obcich, prestupkoveho a stavebniho zakona.
klicova slova: publikace; legislativa ZP; ochrana ZP
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4.
7313 : 6539 : 6397 : 641 : 4281
Praha, ETP-STUZ 1995. 64 s.
Zpravodaj Ministerstva zivotniho prostredi Ceske republiky, 5, 1995, c. 12, s. 12.
Blaha, K., rec. …
Informacni brozura vznikla z vysledku spoluprace Hampshire Research Institute a Spolecnosti pro trvale udrzitelny rozvoj. Registr uniku a presunu znecistujicich latek (RUPZL) - mezinarodni nazev Pollutant Release and Transfer Registr (PRTR) predstavuje progresivni, neprimy nastroj k omezovani rizik, ktery je doporucen k zavadeni ve vsech statech na zaklade Agendy 21 UNCED (Konference o zivotnim prostredi a rozvoji) a navazujicich aktivit rady mezinarodnich organizaci. Pro pracovniky hygienickeho a environmentalniho dozoru.
klicova slova: publikace ekologicke; registr latek znecistujicich; unik latek; prenos latek znecistujicich; Agenda 21; snizovani rizik
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.6.2.
7313 : 654 : 2315
Praha, Mlada fronta - MZP CR 1994. 221 s.
Filosoficky casopis, 43, 1995, c. 2, s. 337-341.
Valach, M., rec. …
Ekologicka kritika klasickeho konceptu vedy. Zakladni obrys teorie Gaia jako kosmogonicke a globalni ekologicke alternativni hypotezy.
klicova slova: publikace ekologicke; filozofie; problematika globalni; teorie Gaia; mysleni ekologicke
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.1.
7313 : 657 : 1115 : 1545 : 4200
Praha, CUOP 1994. 70 s.
Ziva, 43, 1995, c. 4, pril.
Kovar, P., rec. …
Prostredkem k poznani ekologickych zmen je vzdy dlouhodobe sledovani - monitoring. Jake parametry a na jake urovni bioticke organizace merit - to je predmetem prvni casti publikace. Druha cast (priloha) popisuje konkretni metody sberu dat pouzivane pri studiu rostlinne populace, spolecenstva az krajiny. Je obohacena o priklady vysledku a seznam literatury. (Metodicka prirucka pro ochranu prirody).
klicova slova: publikace ekologicke; ekologie; monitorovani; metody sberu dat; prirucka metodicka
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
7313 : 657 : 11156 : 42232
Praha, CUOP 1994. 42 s.
Ziva, 43, 1995, c. 4, pril.,
Kovar, P., rec. …
Popis chorob, zakladni diagnostika a vyhodnocovani stavu drevin. Text je doplnen perokresbami (znaku poskozeni, skudcu apod.), barevnymi fotografiemi a ukazkou zaznamu ve standardizovanem dotazniku. (Metodicke prirucky pro ochranu prirody).
klicova slova: publikace ekologicke; ochrana prirody; monitorovani vegetace; dreviny; prirucka metodicka
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
7313 : 657 : 654 : 1211
Praha, CUOP 1994. 70 s.
Ziva, 43, 1995, c. 4, pril.,
Kovar, P., rec. …
Metody vymezeni ploch v chranenych uzemich CR pro dalsi sledovani a prehled ploch jiz existujicich obsahuje cast zarazena hned po uvodu. Dalsi obsah je rozdelen do casti botanicke, zoologicke a hydrobiologicke. Tabulky a instruktazni obrazky reprezentuji priklady zpracovani. (Metodicke prirucky pro ochranu prirody).
klicova slova: publikace ekologicke; ochrana prirody; uzemi chranena; monitorovani biologicke; metody sberu dat; prirucka metodicka
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
733 : 654 : 4200 : 652
Journal of Chemical Education, 72, 1995, c. 6, s. 525-527.
Tab., 7 lit.
Vyukovy program kursu aplikovane chemie zabyvajici se likvidaci prumysloveho znecisteni. Otazka optimalni struktury kursu, ktera by zarucila zprostredkovani nejdulezitejsich informaci bez doprovodneho ucebnicoveho balastu. Vyuziti konkretnich studii (case studies) pro reorganizovany kurs. Tato metoda uspesne spojuje teoreticke zazemi s jeho aplikovanou podobou. Vyuziti prumyslovych studii nad prumyslovym znecistenim v Hong Kongu, ziskani znalosti o ekonomickych nakladech na odstraneni dusledku prumysloveho znecisteni.
klicova slova: kurs vzdelavaci; program vyukovy; chemie aplikovana; studie prumyslova; formy vychovy; metody vychovy; obsah vychovy
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
734 : 2243 : 140
Nika, 16, 1995, c. 1, s. 5.
Festival se konal v listopadu 1994 v Parizi pod zastitou francouzskeho ministra prace a socialnich veci a ministra zivotniho prostredi. Nazev festivalu RIENA (Recontres International de l’Environment et de la Nature - mezinarodni setkavani se zivotnim prostredim a prirodou). 90 titulu z 22 zemi ve ctyrech souteznich kategoriich; CR zastoupena televiznim dokumentem „Znameni ciste vody" autorky a reziserky M. Sandove.
klicova slova: R.1994; festival filmovy RIENA; akce ekologicke; B:Sandova, M.; G:Pariz; G:CR
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.6 : 7.1.3.
734 : 7132 : 657 : 70
Sisyfos - zpravodaj ekologicke vychovy, 1995, c. 2, pril., s. 1-8.
ENVideo je nadace, ktera vytvari videoteku predevsim zahranicnich filmu o zivotnim prostredi. Filmy jsou dodavany do 35 distribucnich center v Ceske a Slovenske republice (seznam a adresy center). V originalnich jazykovych verzich jsou filmy promitany v Praze 2 v Lublanske 18. V prehledu je u 46 distribuovanych videofilmu uveden nazev, zeme, rok vyroby a delka v minutach, vcetne strucne anotace.
klicova slova: videoporady; katalog informacni; centrum informacni; videoteky; vychova ekologicka; O:nadace ENVIDEO; G:CR; G:SR
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2 : 7.1.3.
734 : 724 : 1312 : 70
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 6, s. 332-333.
Mezinarodni soutezni festival filmu, televiznich programu a videoprogramu s tematikou ochrany prirody a zivotniho prostredi ENVIROFILM’95 se uskutecnil ve dnech 4. - 8. zari 1995 ve Zvolene. Prehled ocenenych filmu v peti souteznich kategoriich. V kategorii „Environmentalni vychova, propagace, obcanske aktivity a ruzne jine aspekty, tykajici se zivotniho prostredi" zvitezil film z CR „Ekologicka vychova".
klicova slova: R.1995; akce ekologicke; festival filmovy; soutez; vychova ekologicka; prostredky vychovy; A:Envirofilm’95; G:Zvolen
kódy vyuziti: 7.1.2 : 7.1.3.
734 : 724 : 6201 : 70 : 43 : 1211
Ochrana prirody, 50, 1995, c. 2, s. 59-60.
19. rocnik prehlidky amaterskych filmu s tematikou zivotniho prostredi, ktery se konal ve dnech 25. - 27. 11. 1994 v Uherskem Hradisti, se zameril na problematiku chranenych uzemi a rozumne a citlive pece o ne. Hlavni seminar byl venovan celoevropskemu projektu „Parky pro zivot - Akce pro chranena uzemi v Evrope". Dalsi cast festivalu byla venovana ekologicke vychove v chranenych uzemich. Ucastnici festivalu meli moznost shlednout snimky, ktere v roce 1994 zvitezily na Svetovem festivalu filmu s tematikou ochrany prirody v italskem Sondriu. Prehlidka profesionalnich filmu prinesla pestrou nabidku poradu od ochrany destnych pralesu az po problemy rozsireni CHKO a BR Palava. V soutezi amaterskych filmu zvitezil dansky prispevek „Zelen nasemu mestu".
klicova slova: R.1994; festival filmovy; seminare; uzemi chranena; vychova ekologicka; G:Uherske Hradiste
kódy vyuziti: 7.1.2.4 : 7.1.2.6 : 7.1.3.
737 : 1221 : 3221
Bulletin Rosy, 1995, zari, s. 10.
Putovni vystava poradana Jihoceskym sdruzenim ochrancu prirody ve spolupraci s Detmi Zeme a Ceskym a Slovenskym dopravnim klubem je zamerena na obecne problemy vlivu dopravy na zivotni prostredi a poukazuje na konkretni problemy spojene s vystavbou dalnice D3 i na mozne alternativni dopravni reseni. Casovy harmonogram putovni vystavy.
klicova slova: vystava; dalnice; doprava silnicni; vystavba dalnic; O:Jihoceske sdruzeni ochrancu prirody; O:Deti Zeme; O:Cesky a Slovensky dopravni klub
kódy vyuziti: 7.1.2.6.4.
737 : 221 : 1112 : 425 : 4200
Planeta’95, 3, 1995, c. 9/10, s. 18-21.
2 obr., 4 tab.
Na vystave EEBW spojene se 4. konferenci o usporach energie pripravil poradajici SEVEn stanek s nazvem Usporna domacnost. Moznosti ovlivneni spotreby energie v domacnosti. Priklady konkretni spotreby energie. Vlivy na velikost spotreby energie a moznosti jejiho snizeni pri vytapeni, ohrevu vody, priprave jidel, chlazeni a mrazeni potravin, prani pradla, zehleni pradla a osvetleni. Vlivy na spotrebu vody a moznosti jejiho snizeni.
klicova slova: vystava; konference; domacnosti; spotreba energie; uspora energie; V:EEWB
kódy vyuziti: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.3.6.
737 : 3341 : 32100
Planeta’95, 3, 1995, c. 2, s. 37-38.
V listopadu 1994 se konal v Brne druhy rocnik mezinarodni vystavy pro ochranu a tvorbu zivotniho prostredi Envibrno. Na teto vystave ekologickych technologii, vyrobku a sluzeb byly nejvice zastoupeny firmy zabyvajici se ochranou cistoty vod a zpracovanim odpadnich vod. Mezi nejzajimavejsi prezentovane projekty patri sber drobneho chemickeho odpadu, ktery na Envibrnu predstavila firma Ekobas a projekt cistirny odpadnich vod u mesta Dubnany.
klicova slova: R.1994; vystava; podnikani; technologie ekologicke; G:Brno; V:ENVIBRNO; V:Mezinarodni vystava na ochranu a tvorbu zivotniho prostredi
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.
737 : 6201 : 70 : 60
Biologie-chemie-zemepis, 4, 1995, c. 2, s. 51-52.
Treti rocnik vystavy EKO PRAHA 26. - 28. 6. 1995 v Palaci kultury, moznost vyuziti v ekologicke vychove. Informace o doprovodnem odbornem programu pro pedagogy - o konferenci „Ekologie cloveka" pripravovane Spolecnosti pro trvale udrzitelny zivot. Dalsi akce doprovazejici EKO PRAHA’95: Mezinarodni konference o vztahu ekologie a ekonomiky pod zastitou MZP CR; seminar na tema Narodni program na ozdraveni ovzdusi; konference Zivotni prostredi CR 1995; vyhlaseni nejuspesnejsich vyrobku v soutezi o ekologicky setrny vyrobek a vyrobku ocenenych znamkou CZECH MADE.
klicova slova: R.1995; vystava; akce ekologicke; konference; vychova ekologicka; pece o ZP; konference Ekologie cloveka; konference Zivotni prostredi Ceske republiky; seminar Narodni program na ozdraveni ovzdusi; V:EKO Praha
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
737 : 656 : 3341 : 3181
Planeta’95, 3, 1995, c. 7/8, s. 22-24.
Mezinarodni vystava vojenske techniky IDET 94 v Brne nabidla v oblasti ochrany cloveka a ochrany zivotniho prostredi zajimave vyrobky a zarizeni, jejichz vyuziti se nabizi v oblasti identifikace a detekce radioaktivnich a toxickych latek, dekontaminace a zneskodnovani ruznych druhu nebezpecnych latek. Popisovane prostredky a zarizeni prezentovane na vystave IDET: Biosenzor toxickych latek, Diferencialni infracerveny absorpcni LIDAR, Specialni vozidlo pro ekologii SONDA, Souprava pro detekci vybusnin DETEX, Mobilni cistirna odpadnich vod, Soupravy pro stanoveni aktivniho chlóru, Odmorovaci souprava OS-3 a odmorovaci a dezaktivacni smes ODS-5, Specialni chemicke vozidlo ACHR-90, Prodysny ochranny odev PROFO-93, Prenosna chemicka laborator PCHL-90.
klicova slova: vystava; armada; ochrana ZP; technika merici; G:Brno; G:CR; V:Mezinarodni vystava vojenske techniky IDET’94
kódy vyuziti: 7.1.2.6.2.8 : 7.1.2.6.2.1.
737 : 742 : 724
EKOjournal, 4, 1995, c. 12, pril.,
1 obr.
V ramci mezinarodniho veletrhu techniky pro ochranu a tvorbu zivotniho prostredi ENVIBRNO 1995 udilela Ceska podnikatelska rada pro trvale udrzitelny rozvoj ceny v soutezi diplomovych praci, zabyvajicich se problematikou zivotniho prostredi. Oceneny byly prace: „Recyklace glykolu z pouzitych chladicich smesi", „Mikrobialni biomasa a jeji aktivita v ruzne antropogenne zatizenych pudach", „Ochrana a obnova kulturni krajiny v katastralnim uzemi obci jako soucast Programu obnovy vesnice".
klicova slova: R.1995; veletrhy; soutez; prace diplomove; G:Brno; V:Mezinarodni veletrh techniky pro ochranu a tvorbu ZP ENVIBRNO
kódy vyuziti: 7.1.2.6.
738 : 11217 : 73 : 6201
Inspiromat ekologicke vychovy, 1995, cerven, c. 5-6.
Informace o seminari k vyse uvedene problematice. Vysvetleni funkce ekoplochy vybudovane v arealu skoly. Predpoklada se predevsim studijni vyuziti. Navod na projekt vybudovani ekoplochy, doporuceno vyuziti sponzoru.
klicova slova: seminare; zahrada skolni; ekoplocha; vychova ekologicka
kódy vyuziti: 7.1.2.4.2.8 : 7.1.2.6.1.1.
741 : 636 : 1115 : 421 : 4200
Ziva, 43, 1995, c. 4, s. 166.
1 tab., 4 obr.
K Evropskemu roku prirody (vyhlasen Radou Evropy pro rok 1995) prispela v anglicke sekci gymnazia v Olomouci-Hejcine skupina studentu vlastnim projektem k lepsimu poznani nasi prirody. Cilem projektu bylo seznamit se nad ramec vyuky s problematikou generativniho rozmnozovani jehlicnanu, provest vlastni vyzkum klicivosti a prostudovat faktory, ktere klicivost doprovazeji a ovlivnuji. Projekt byl rozvrzen do dvou casti - v prvni slo o statisticke podchyceni klicivosti a energie kliceni semen z exponovanych stanovist Krkonos. V druhe casti se projekt zabyval biochemickymi zkouskami kvality zkoumaneho osiva.
klicova slova: R.1995; ochrana prirody; akce ekologicke; skola stredni; projekt ekologicky; jehlicnany; O:gymnazium v Olomouci-Hejcine; G:Krkonose
kódy vyuziti: 7.1.2.4.1.1.
741 : 70 : 636 : 1312
Zivotne prostredie, 29, 1995, c. 6, s. 332.
Fakulta ekológie a environmentalistiky TU ve Zvolene usporadala 31. 8. 1995 soutezni seminar studentu vysokych skol na tema „Ochrana a tvorba zivotniho prostredi". Prevazna cast praci byla zamerena na chemickou problematiku, cistotu a kvalitu vod a znecisteni zivotniho prostredi polutanty. Informace o nekterych souteznich pracich.
klicova slova: R.1995; seminare; vzdelavani ekologicke; skola vysoka; soutez ekologicka; ochrana ZP; tvorba ZP; G:Zvolen; O:fakulta ekológie a environmentalistiky TU
kódy vyuziti: 7.1.2.6.1 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.3.