1 SLOŽKY A CELKY MATERIÁLNÍ REALITY
A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
1.0.2 Země
102 : 103 : 11105
001. PETR, J.: Gaia, planeta, která se stará sama o sebe.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 2, s. 46-49.
5 fot.
K největším objevům badatele Jamese Lovelocka patří zjištění, že naše planeta tvoří spolu se všemi formami pozemského života jednotný organismus, který sám sebe udržuje ve stavu, jenž je příhodný pro existenci života. Pro tento planetární organismus používá Lovelock označení Gaia. Řada vědců však poukazuje na slabiny této teorie. K těm by měl patřit i fakt, že stabilní stav bývá v přírodě výsledkem evoluce. Je Gaia výsledkem takového vývoje? Nebo je onou pověstnou výjimkou potvrzující pravidla? Či snad je teorie o Gaie právě z těchto důvodů od základu chybná? Odpovědi na tyto otázky se pokusil podat Timothy M. Lenton z University of East Anglia v britském Norwichi.
klíčová slova: teorie Gaia; Země; organismus; modelování vývoje
kódy využití: 7.1.3.0.2.
102 : 1406 : 11101 : 621
002. LOVELOCK, J.: Homage to Gaia. [Pocta Gaie].
Resurgence, 2000, č. 202, s. 6-11.
1 fot.
Osobní zpověď Jamese Lovelocka, autora koncepce Gaia. Vzpomínky na dětství jako na období, ve kterém se objevují první známky příklonu k určitému chápání přírody a světa. Autorovo chápání vědy a jejího postavení ve světě a společnosti. Vzpomínky na setkání s významnými osobnostmi, mj. s V. Havlem.
klíčová slova: koncepce Gaia; teorie Gaia; biografie; Lovelock, J.; osobnost významná
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1.
102 : 2315 : 2230 : 43 : 11101 : 315
003. BOND, M.S.: The Earth Era. [Éra Země].
Resurgence, 2000, č. 201, s. 27-29.
Seznam a stručná charakteristika idejí a jevů (klimatická změna, ozónová díra), které v minulém čtvrtstoletí nejvýrazněji ovlivnily postoj lidí k přírodě: Gaia teorie, ekopsychologie, spiritualita, hlubinná ekologie, udržitelný rozvoj, recyklace, obnovitelná energie, organické zemědělství, bioregionalismus, přírodní kapitalismus, environmentální investice, nevládní organizace, konsumerismus, ekoturismus, globalizace, Internet, geneticky modifikované organismy, trvalá udržitelnost.
klíčová slova: problematika globální; analýza vývoje; společnost; vztah k přírodě; charakteristika vývoje; charakteristika jevů
kódy využití:
7.1.2.6.1.1.
1.1.1 přírodní složky materiální reality; příroda
1.1.1.0.5 živá příroda, organismy, život jako celek
11105 : 3341 : 32201 : 425
004. HRDINKA, Č.: Patentování živých bytostí.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 4, s. 12-13.
Problematika patentování živých organismů - důležitost rozdílu mezi vynálezem a objevem pro udělování patentu. Současný princip patentování genů a živých organismů biotechnologických firem - patentování života jako výnosný byznys. Historie patentování živých organismů. Postoj organizace Greenpeace.
klíčová slova: organizace ekologická; Greenpeace; technologie genová; akce protestní; organismy; patent; obchod; obchodování s organismy
kódy využití: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
11105 : 3341 : 4281 : 654
005. MEADOWSOVÁ, D.: Je genetické inženýrství bezpečné?
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 3, s. 4-5.
Autorka klade otázku, jak se mohlo stát, že v dnešní době vědci a korporace vytvářejí nové geneticky modifikované organismy a uvolňují je do přírody a že společnost i právní systém Ameriky dává průmyslu geneticky modifikovaných plodin a jiných výrobků zelenou. Konstatuje, že ti vědci, kteří prohlašují kombinování genů za bezpečné, nemají pro tato svá tvrzení jediný vědecký důkaz. Uvedeny příklady některých experimentů z oblasti genetických modifikací.
klíčová slova: organismy geneticky modifikované; inženýrství genetické; bezpečnost technologie; experiment
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.3.
1.1.1.1 pedosféra, půda a geologické podloží, uhlí, nerosty aj.
1111 : 1222 : 621 : 131
006. LIPSKÝ, Z. - KVAPIL, D.: Současné změny ve využívání půdy. [Nové funkce venkovské krajiny?].
Životné prostredie, 34, 2000, č. 3, s. 148-153.
3 tab., 7 lit.
Intenzita změn v české venkovské krajině se dramaticky zrychlila v uplynulých padesáti letech. Se změnou politických a ekonomických poměrů se také současný vývoj české venkovské krajiny po roce 1990 vyznačuje specifiky, která jej odlišují od předchozího socialistického období. Změny ve využívání krajiny. Regionální rozdíly. Krajinotvorné programy v České republice.
klíčová slova: krajina venkovská; půda zemědělská; využívání půdy; aspekt územní; srovnání regionální; vývoj historický; stav vývoje; program krajinotvorný; ČR
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2.
1111 : 152 : 1116 : 72
007. TINTĚROVÁ, M.: Rodinné cesty za poznáním. Výprava do podzemních temnot.
Rodina a škola, 47, 2000, č. 4, s. 14.
3 obr.
Příklad, jak je možné populární formou vytvořit představu o půdním ekosystému - "Výprava do světa podzemních obyvatel". Co k tomu budeme potřebovat a s jakými živočichy se při tom setkáme.
klíčová slova: výchova rodinná; ekosystém půdní; biomasa půdní; žížala; forma výchovy
kódy využití: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.3.0.1.
1111 : 20 : 4206 : 4207
008. Člověk hory přenáší.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 12, s. 51.
1 fot.
Americký geolog Roger Hooke zveřejnil ve vědeckém časopise Geology stať "O historii lidstva jako o geomorfologickém činiteli". Hooke zde hledá odpověď na otázku, jaký objem zeminy a skal lidstvo za svou historii dokázalo přemístit. Výsledkem studie je odhad - výška 4km, délka 100km a šířka 40 km. Lidstvo se tak objemem přemístěné hmoty řadí mezi nejaktivnější činitele formující povrch naší planety.
klíčová slova: člověk; činitel krajinotvorný; historie vývoje; studie
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
1111 : 3211 : 131 : 22431
009. BIČÍK, I.: Interakce "příroda - společnost" v datech o půdním fondu.
Geografické rozhledy, 9, 1999/2000, č. 4, s. 108-109+IV.
1 tab., 1 gr., 2 mp., 5 lit.
Statistické zpracování charakteru využívání půdního fondu v České republice od roku 1845 do současnosti. Význam studia využívání půdy v Čechách. Poznatek, že rozsah zemědělské půdy roste, avšak její využívání klesá. Stav a vývoj rozlohy orné půdy v Čechách od roku 1845. Prognóza říká, že intenzita zemědělství musí poklesnout (konkurence v rámci EU) a stejně tak se musí zvětšit regionální rozdíly (orná půda versus pastevecké plochy). Celkový trend bude spočívat v redukci zemědělské půdy, což je typickým rysem modernizujících se společností, ke kterým česká patří.
klíčová slova: fond půdní; využívání půdy; vývoj historický; půda zemědělská; údaje statistické; společnost; vliv na přírodu; mapa; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.1.
1.1.1.2 fyzikální pole a jeho faktory; energie, mj. záření vč. slunečního, teplo, světlo, elektřina; hluk a vibrace viz 1.1.4; RA záření viz 1.1.7.7
1112 : 11121 : 315
010. MARŠÁK, J.: Energie, teplo, teplota.
Biologie-chemie-zeměpis, 9, 2000, č. 1, s. 6-8.
Vysvětlení a upřesnění významů pojmů "energie", "teplo" a "teplota", které bývají často nesprávně používány např. v učebnicích přírodovědy, přírodopisu, chemie a zeměpisu pro základní školy.
klíčová slova: terminologie; energie; teplo; teplota; výuka; vzdělávání; škola základní
kódy využití: 7.1.2.2.3 : 7.1.2.3.3 : 7.1.2.3.1 : 7.1.2.3.2 : 7.1.2.6.1.1.
1112 : 11123 : 2317
011. Sluníte se rádi? Jak se chránit před škodlivým ultrafialovým zářením.
ABC mladých techniků a přírodovědců, 45, 2000, č. 13, s. 16-17.
Rozhovor s primářkou kožní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2 - MUDr. Ivanou Krajsovou o tom, jak je naše zdraví ohroženo ultrafialovým zářením, které na Zemi vysílá Slunce.
klíčová slova: rozhovor; ochrana zdraví; ochrana před zářením; záření sluneční; záření UV
kódy využití: 7.1.2.3.6 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
1112 : 20 : 53 : 422
012. MUSIL, J.: Elektromagnetické záření a elektromagnetická pole.
Domov, 41, 2000, č. 8, s. 90-92.
2 tab.
Elektrická a magnetická pole vznikají v zemi, solární činností, v atmosféře blesky a během elektrických bouří. Jde o přirozené zdroje. Mezi umělé zdroje patří přenos, distribuce a spotřeba elektrické energie, elektrické vlaky a tramvaje, bezpečnostní systémy, televizní přijímače a obrazovky počítačů, TV a rozhlas, mobilní telefony a základnové stanice, přenos dat na mikrovlnách, mikrovlnné trouby, radary. Výzkum problematiky elektromagnetických polí (EMP) zahrnuje pět hlavních oblastí: všeobecný účinek na zdraví, účinek na průběh těhotenství a jeho výsledek, účinek na zrak a vznik šedého zákalu, zvýšení rizika vzniku zhoubného bujení, ostatní biologické účinky. Rozdíly v biologických účincích EMP podle kmitočtu pole. Prevence expozice.
klíčová slova: pole elektromagnetické; záření elektromagnetické; zdroje přírodní; zdroje záření; expozice člověka; vliv na zdraví; opatření preventivní
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
1112 : 32160 : 32167
013. CAKO, A.: Solárne články s vysokou účinnosťou.
Matematika-fyzika-informatika, 10, 2000, č. 2, s. 90-95.
2 obr., 1 tab., 3 lit.
Solární energii je možné prakticky využívat třemi způsoby: 1. produkcí biomasy, 2. přímým ohřevem vody v slunečních kolektorech, 3. konverzí slunečního záření na elektrickou energii v solárních článcích. Princip solárního článku. Solární články s multipřechody.
klíčová slova: energie solární; využití energie; energie elektrická; článek fotovoltaický; využití; zařízení solární; charakteristika
kódy využití: 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.2.
1112 : 6392 : 4200 : 53
014. NEUŽIL, M.: Vliv rozvodné sítě elektrické energie na životní prostředí.
EIA. Posuzování vlivů na životní prostředí, 5, 2000, č. 3, s. 6-9.
3 obr., 7 lit.
Naznačeny negativní účinky distribuční sítě elektrické energie na životní prostředí. Dané negativní účinky je možné výrazně eliminovat, pokud jsou přijata vhodná opatření již v době zpracování projektu pro danou stavbu. Lze využívat kombinace různých ochranných opatření, jejichž účinky synergicky narůstají. Prevence vzniku škod na životním prostředí.
klíčová slova: energie elektrická; síť rozvodná; vliv na ŽP; opatření na ochranu ŽP
kódy využití: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.4.
1.1.1.3 atmosféra, ovzduší, klima, počasí vč. všech atmosférických jevů a srážek (např.inverze, skleníkový efekt)
1113 : 102
015. Ledové doby.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 8, s. 40-42.
5 fot.
Ledové doby jsou na Zemi v poslední době naprosto běžné. Z posledních 2,5 milionu let připadají na ledové doby plné dva miliony roků. Vědci se proto snaží pochopit příčiny těchto dramatických klimatických změn. Zkoumány jsou kosmické příčiny, vliv izotopu kyslíku O
16 a O
18 i jevu označovaného El Niňo.
klíčová slova: klimatologie; doba ledová; změna klimatická; příčina; vznik doby ledové; výzkum klimatický; věda; budoucnost vývoje; El Niňo
kódy využití: 7.1.2.4.1.1.
1113 : 1176 : 621 : 117632
016. Ochrana klimatu - snižování emisí skleníkových plynů.
The Bulletin. The Regional Environmental Centre for Central and Eastern Europe, 2000, č. 5/6, s. 2-6.
Stabilita světového podnebí je ohrožena jednak poškozováním ozónové vrstvy Země, jednak hromaděním tzv. skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, v horních vrstvách atmosféry. Rámcová úmluva OSN o změnách klimatu. Přehled situace v České republice - JI/AIJ projekty, Strategie ochrany klimatického systému Země v České republice. Aktivity REC na poli ochrany klimatu - projekt "Capacity for Climate".
klíčová slova: ochrana klimatu; Úmluva OSN o změně klimatu; účast ČR; strategie ochrany; protokol Kjótský; projekt ochrany ŽP; REC; Regionální environmentální centrum pro země střední a východní Evropy
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 2.2.3.6.
1113 : 3216 : 1183 : 32167 : 334
017. KEITH, D.W. - PARSON, E.A: A Breakthrough in Climate Change Policy? [Průlom v politice změny klimatu?].
Scientific American, 282, 2000, č. 2, s. 60-61.
1 gr.
V důsledku aktivit industriální společnosti vzrostla za poslední dvě století koncentrace oxidu uhličitého. Tento jev jako součást problematiky tzv. skleníkového efektu se podílí na globálním oteplování. Snížení koncentrace skleníkových plynů vyžaduje fundamentální reorganizaci světové energetiky, především snižování dosavadního tempa využívání fosilních paliv a aplikaci nových technologií (alternativní zdroje energie). Ve hře je také otázka únosné výše nákladů na novou koncepci energetiky.
klíčová slova: plyny skleníkové; oteplování globální; snižování znečištění ovzduší; energetika světová; palivo fosilní; koncepce energetická; technologie energetická; zdroje energie alternativní
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
1113 : 4200 : 2243
018. FILIPSKÝ, J.: Globální oteplování: mýtus, či vážná hrozba?
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 6, s. 22-24.
5 fot.
Názory na budoucí změnu podnebí naší planety v důsledku skleníkového efektu a postupného oteplování atmosféry provázeného řadou znepokojivých jevů nejsou jednotné. Podle některých klimatologů zůstává neobjasněný složitý mechanismus působení nahromaděné tepelné energie na vývoj celosvětového klimatu, takže globální oteplování nemusí nutně probíhat podle scénáře vytyčeného počítačovými modely. Důsledkem nejednoznačného postoje odborníků je neochota některých zemí příjmout opatření vyplývající z Kjótského protokolu (postoje USA, zemí OPEC podporovaných Čínou, Ruska, Austrálie).
klíčová slova: oteplování globální; efekt skleníkový; vývoj klimatický; předpověď vývoje klimatu; změna klimatická; důsledek ekologický
kódy využití: 7.1.2.6.1 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.3.
1113 : 52 : 1116 : 421
019. WESTON, R.E.Jr.: Climate Change and Its Effect on Coral Reefs. [Důsledky klimatických změn na korálové útesy].
Journal of Chemical Education, 77, 2000, č. 12, s. 1574-1577.
Gr., chem.vzorce čet., 18 lit.
Využití poznatků chemie pro výzkum vlivu atmosférických změn na stav korálových populací ve světových mořích a oceánech. Charakteristika chemických procesů probíhajících v korálech, zvláště s ohledem na sloučeniny vápníku.
klíčová slova: chemie; výzkum; změna klimatická; vliv na živočichy; důsledek ekologický; korál; proces chemický; sloučeniny vápníku
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1.
1113 : 621 : 131 : 4200
020. Národní klimatický program České republiky zpracoval dopady možných změn klimatu.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 3, s. 21-23.
Souhrnná technická zpráva o přípravné fázi pravidelného sledování změn klimatu a jejich dopadů, provedená v rámci Národního klimatického programu ČR. Shrnutí hlavních výsledků naznačuje, jak široký záběr vyžaduje řešení problematiky citlivosti analýzy a odhadů dopadů změny klimatu na jednotlivé vzájemně propojené sektory. Jako nezbytné se ukazuje zpřesnění scénářů změny klimatických podmínek v lokálním a regionálním měřítku.
klíčová slova: zpráva; Národní klimatický program; ČR; změna klimatu; důsledek ekologický; sledování dlouhodobé; aspekt územní
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
1.1.1.4 voda; odpadní vody viz 1.1.3.3
1114 : 11142 : 111412 : 32167 : 11764
021. SKÁLA, M. - MRKVIČKA, J.: Voda nad zlato.
Vesmír, 79, 2000, č. 2, s. 88-89+91-92.
Rozložení zásob vody na zeměkouli (užitková a pitná voda), struktura její spotřeby, nedobrý trend snižování zásob oproti zvyšující se spotřebě. Ke snížení využitelných zásob přispívá také znečišťování vodních zdrojů. Projekty k řešení této situace.
klíčová slova: zásoby vody světové; ochrana zdrojů vodních; spotřeba vody; budoucnost vývoje
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.4.1.1.
1114 : 11142 : 3213
022. LEŽÁK, Z.: Vodovodní putování.
ABC mladých techniků a přírodovědců, 45, 2000, č. 7, s. 6-7.
Obr. čet.
Praha je zásobována pitnou vodou ze tří vodáren. Nejstarší z nich je úpravna vody v Káraném, další je Podolská vodárna a největší a nejmodernější je úpravna vody na přehradní nádrži Želivka. Každá vodárna čerpá vodu jiným způsobem, z jiných zdrojů a i její úprava je ve všech třech místech rozdílná. Popis technologie úpravy vody.
klíčová slova: voda pitná; zásobování vodou pitnou; Praha; město hlavní; úpravna vody městská; vodárna; vodné; stočné; vodojem; vodovod; voda odpadní; VD Želivka; Podolská vodárna; ÚV Kárané
kódy využití: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.3.2.
1114 : 11142 : 4200 : 231 : 6533
023. PAVLÍČEK, J.: Samá voda, samá voda.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 5, s. 46-48.
4 fot.
Zásoby sladké vody jsou omezené a pokud se výrazně nezpomalí stávající nárůst spotřeby vody, pak se odhaduje, že v roce 2030 stoupne spotřeba vody nad objem jejích celosvětových zásob. Vzhledem k nerovnoměrnému rozprostření vodních zdrojů trpí dnes miliarda lidí nedostatkem čisté vody k pití a polovina lidstva nemůže kvůli nedostatku vody dodržovat základní pravidla hygieny. Na světě je řada oblastí, kde dlouhodobé sucho vyvolává hladomory. Vědce znepokojuje otázka, nakolik se může koloběh vody v přírodě změnit při neustále postupujícím globálním oteplování, ke kterému dochází v důsledku hromadění oxidu uhličitého v atmosféře.
klíčová slova: voda sladká; zdroje vody sladkovodní; zásoby vody; spotřeba vody; cirkulace atmosférická; oteplování globální; problematika globální; faktor socioekonomický
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.1.2 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
1114 : 3213 : 4206 : 6332 : 131
024. WOHLGEMUTH, E.: Změny našich vod v posledním století.
Veronica, 14, 2000, č. 6, s. 8-9.
Vývoj našich vod ve dvacátém století navázal na vývoj ve století devatenáctém, jež bylo ve znamení počínajících změn, které měly z velké části negativní charakter. Pokračovalo znečišťování vod, a to nejen průmyslovými odpady, ale i vlivem chemizace zemědělství. Tyto negativní změny se odrazily ve změnách oživení toků. Došlo k výrazným změnám v ichtyofauně. Pod vlivem vývoje ve světě a v Evropě nastaly koncem 20. století určité pozitivní změny. Byl schválen tzv. program revitalizace vod. Nepříznivá ekonomická situace státu však způsobuje, že tento program nemůže pokračovat podle původně zamýšleného plánu.
klíčová slova: vody; hospodářství vodní; vývoj historický; vliv průmyslu; vliv zemědělství; ČR
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
1114 : 421 : 4200 : 1582 : 152 : 12101
025. PROŠEK, P.: Mořský led - základ potravinového řetězce v Antarktidě.
Geografické rozhledy, 9, 1999/2000, č. 5, s. 116-117.
1 mp., 1 fot., 4 lit.
Kontinentální ledový příkrov v Antarktidě a jeho biologická a ekologická charakteristika. Klasifikace různých typů mořského ledu z hlediska jeho vzniku a působení klimatických faktorů. Význam mořského ledu pro arktickou flóru a faunu a vytváření potravinového řetězce. Mořský led a arktický ekosystém.
klíčová slova: led mořský; vznik; charakteristika biologická; charakteristika ekologická; faktor klimatický; řetězec potravní; Antarktida; moře polární; ekosystém arktický
kódy využití: 7.1.2.6.1.4.
1114 : 57 : 6331 : 2243
026. VRBA, J.: Vzrůstající nároky na vodní zdroje a udržitelný rozvoj.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 6, s. 2-9.
6 tab., 10 fot.
V řadě oblastí naší planety začal být kritický nedostatek vody a vodní zdroje se stávají limitujícím faktorem ekonomického rozvoje. V průběhu posledního desetiletí se uskutečnila pod záštitou organizací OSN řada jednání a konferencí zaměřených na dostupnost, využití a ochranu vodních zdrojů a jejich řízení. Zvlášť významné byly konference v Dublinu 1992, Paříži 1998 a Haagu v roce 2000. Zásady přijaté k racionálnímu využívání a preventivní ochraně vodních zdrojů. Údaje o světových vodních zdrojích (tabelární údaje). Omezení rozšiřování závlahového zemědělství a zvýšení produktivity ve využívání vodních zdrojů. Zvýšení objemu zásob vody. Reforma institucionálních mechanismů v řízení vodních zdrojů. Zvýšení spolupráce v mezinárodních povodích. Ocenění funkce ekosystémů. Podpora inovacím ve vodním hospodářství a mobilizace finančních zdrojů. Vize světových vodních zdrojů v roce 2025. Situace v České republice ve srovnání se světem.
klíčová slova: zdroje vodní; ochrana zdrojů vodních; hospodaření se zdroji vodními; spotřeba vody; deficit vody; rozvoj udržitelný; rozvoj ekonomický; konference mezinárodní; ČR; stav vývoje; srovnání mezinárodní
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.3.
1.1.1.4.2 voda pitná
11142 : 1133 : 6224 : 625 : 6331 : 657
027. KAFKA, Z. - PUNČOCHÁŘOVÁ, J.: Hodnocení ekotoxicity pitných a odpadních vod.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 4, s. 11-15.
4 tab., 5 lit.
Organoleptické vlastnosti vody. Dělení vod podle použití (voda pitná, užitková, provozní, odpadní), sledování kontaminace reálných vzorků.
klíčová slova: voda; vlastnost vody; voda pitná; voda užitková; voda průmyslová; vody odpadní; ekotoxicita; analýza rizik; monitorování kvality vody; znečištění vody; kontrola znečištění vody; uhlovodíky chlorované
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
11142 : 20 : 422 : 1171
028. KOŽÍŠEK, F.: Pitná voda a rakovina: o čem vypovídají epidemiologické studie.
Hygiena, 45, 2000, č. 3, s. 166-175.
Lit.41.
Článek vysvětluje význam a druhy epidemiologických studií při zkoumání karcinogenní potence některých kontaminantů nebo přirozeně se vyskytujících součástí pitné vody. Hodnocení se týká těchto látek: vedlejší produkty dezinfekce, dusičnany, arzén, kadmium, nikl, azbest, radionuklidy, fluoridy, tvrdost vody (Ca + Mg), těkavé organické látky a některé jiné průmyslové chemikálie. Historický přehled pokusů a epidemiologické studie na téma "pitná voda a rakovina" v České republice.
klíčová slova: studie epidemiologická; voda pitná; onemocnění nádorové
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1.
1.1.1.5 rostliny vč. hub
1115 : 1113 : 117 : 43
029. PLHÁK, F.: Vliv rostlin na ovzduší.
Vesmír, 79, 2000, č. 8, s. 448-449.
Charakter působení oxidu dusičitého na rostliny. Metodika experimentů, které se používají k měření vlivu oxidů dusíku na rostlinstvo. Měření kolísání výskytu oxidu dusíku v atmosféře. Vzájemné ovlivňování jednotlivých atmosférických polutantů.
klíčová slova: oxidy dusíku; vliv na rostliny; rostliny; ovzduší; měření; metodika
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
1115 : 422 : 4200 : 4206
030. LANGRIDGE, W.H.R.: Edible Vaccines. [Vakcíny, které lze jíst].
Scientific American, 283, 2000, č. 3, s. 48-53.
3 obr., 3 fot., 4 lit.
Možnosti výzkumu, který přichází s ideou rostlinných druhů schopných produkovat různé typy vakcín. Uplatnitelnost tohoto typu rostlin v rozvojových zemích, kde je klasické očkování buď obtížně realizovatelné nebo finančně náročné. Druhy rostlin, které by bylo možné k těmto účelům využít (rajčata, banány, brambory) z hlediska regionálního, lékařského i kulinárního.
klíčová slova: výzkum; druhy rostlinné; druhy vhodné; země rozvojové; aspekt zdravotní; ochrana zdraví; využití rostlin
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
1.1.1.5.1 houby (mj. plísně, lišejníky)
11151 : 127 : 53 : 212 : 213 : 422
031. MEYER-KAHRWEG, D.: Schaurig schön. [Hrůzokrásné].
Spielen und lernen, 2000, č. 2, s. 32-33.
Plísňové nebezpečí v domácnostech, jeho podoby a možný vliv na děti i na dospělé. Podmínky, v nichž se plísně nejlépe rozvíjejí: 20° C teploty, vlhkost kolem 80 %, minimální větrání. Tělesné reakce na některé typy domácích plísní. Způsoby, jak množení plísní omezovat.
klíčová slova: plíseň; charakteristika; domácnost; vliv na zdraví; opatření ochranná; opatření hygienická
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.3.
11151 : 4200 : 655 : 11763
032. ČERNOHORSKÝ, Z.: Lišejníky rostou všude.
Vesmír, 79, 2000, č. 11, s. 629-631.
Obr., tab., gr., Fot. čet.
S výjimkou volného oceánu lišejníky osídlují téměř všechna prostředí na Zemi. Mají významnou roli v rostlinné ekologii, zejména v koloběhu dusíku, fosforu a uhlíku. Lišejníky jako ukazatelé znečištěného ovzduší.
klíčová slova: lišejníky; ekologie rostlin; indikátor znečištění; indikátor biologický; znečištění ovzduší
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.3.
11151 : 53 : 20 : 422 : 1181 : 4281
033. OSTRÝ, V.: Mikroskopické vláknité houby. Účinky mykotoxinů na lidské zdraví.
Vesmír, 79, 2000, č. 4, s. 187-189.
4 tab., 1 gr.
Rozvoj výzkumu mikroskopických vláknitých hub (tzv. mikromycety), které představují faktory, významně ovlivňující lidské zdraví, především v podobě toxikogenních variant. Výskyt mykotoxinů v potravinách, přípustné hygienické limity, měření množství v lidském trávicím traktu. Riziko pozdních účinků mykotoxinů.
klíčová slova: houba mikroskopická; mykotoxin; hodnocení rizik; aspekt hygienický; vliv na zdraví; kontaminace potravin
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.1.1.
11151 : 635 : 1113 : 1176 : 11763
034. SMRČEK, M.: Lišejníky a znečištěné ovzduší.
ABC mladých techniků a přírodovědců, 45, 2000, č. 17,příl.Obrazová škola ABC, s. 27.
Obr. čet.
Některé lišejníky jsou značně citlivé na změny přírodního prostředí a lze je využívat jako bioindikátory čistoty ovzduší. Nejvíce je poškozuje oxid siřičitý. Příloha časopisu - Obrazová škola umožňuje orientačně ověřit stav znečištění např. v místě bydliště.
klíčová slova: lišejníky; indikátor biologický; indikátor znečištění; čistota ovzduší; stav ŽP; znečištění ovzduší
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.2.1.
1.1.1.5.2 rostliny
1.1.1.5.2.1 sinice a řasy
111521 : 1171 : 4133 : 4200 : 421
035. SMÝKALOVÁ, I.: Zelené řasy jako modelové organismy pro studium účinků těžkých kovů na růst a fotosyntetický aparát. Rostlinné metalothioneiny.
Biologické listy, 65, 2000, č. 2, s. 81-102.
4 tab., 139 lit.
Rezistence rostlin k stresovým faktorům (těžkým kovům) se může uskutečnit dvěma způsoby: vnější mechanismy ochrany, tzn. rostlina se vyhne toxickému účinku těžkých kovů, nebo přežívá na základě detoxikace těžkých kovů specifickými vnitřními mechanismy. U řas lze nalézt obě strategie rezistence k těžkým kovům. Charakteristika zelených řas. Růst a velikost buněk. Fotosyntéza a fotosyntetický aparát. Souvislost s jinými druhy stresu. Příjem těžkých kovů a interakce s jinými prvky. Kompartmentace kovů v buňce. Metalothioneiny.
klíčová slova: kovy těžké; vliv na rostliny; řasy zelené; charakteristika; fotosyntéza; model ekologický
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
111521 : 20 : 422 : 2317 : 117643 : 1583
036. MARŠÁLEK, B.: Sinice: podceňované nebezpečí pro zdraví obyvatel i biodiverzitu vodních ekosystémů.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 5, s. 20-22.
Eutrofizace jako proces zvyšování koncentrace živin ve vodních ekosystémech patří v současné době k nejdůležitějším zdrojům problémů spojených se znečišťováním povrchových vod. Cyanobakteria = sinice. Jaké jsou to mikroorganismy? Které sinice jsou nebezpečné? Jaké toxiny sinice produkují? Kdo může být ohrožen toxiny sinic? Legislativní opatření zaměřená na problematiku toxických sinic. Jak lze masovému šíření sinic zabránit?
klíčová slova: sinice; riziko ekologické; riziko zdravotní; znečištění vody povrchové; eutrofizace; toxicita; organismy vodní; vliv na zdraví; diverzita biologická
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
111521 : 422 : 4200
037. LEHKÝ, L.: Nekoupejme se v zeleném.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 10, s. 51-52.
1 sch., 2 fot.
Toxické a alergické látky sinic ovlivňují imunitní systém člověka. Podle technického řešení přihlášeného k průmyslové ochraně autora J. Kováře, se dá využít při omezování bujení sinic na vodních plochách vodní tryska plavidla. Originální technologie umožňuje rychlou a ekologicky citlivou aplikaci korekčních přípravků s přibližně třikrát vyšší účinností než postupy používané dosud.
klíčová slova: technologie pro snižování znečištění; znečištění vody povrchové; znečištění organické; sinice
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
1.1.1.5.2.2 mechorosty (zejména mechy)
111522 : 655 : 153 : 1171
038. SOLDÁN, Z.: Tajemství mechorostů: [6.] měděné mechorosty.
Živa, 43, 2000, č. 2, s. 57-58.
2 fot., 1 obr.
Mechorosty jsou známy obecně vysokou tolerancí a schopností kumulace těžkých kovů. Jsou schopny přijímat a v obrovském množství hromadit látky toxické pro ostatní rostliny, aniž by došlo k zjevnému porušení jejich stélek. Skupina měďnatých mechorostů se odlišuje výraznou ekologickou specifičností. Jde o druhy vyskytující se ponejvíce na vlhkých substrátech s vysokým obsahem mědi, ale i dalších těžkých kovů, kde fyzikální podmínky a činnost mikroorganismů na povrchu substrátu způsobují specifické podmínky - vysokou koncentraci kyseliny sírové a především velmi vysokou koncentraci iontů těžkých kovů. Přehled zástupců skupiny měďnatých mechorostů.
klíčová slova: mechorost; indikátor biologický; biotop; kovy těžké; měď; mechorost měďnatý
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.4.1.1.
1.1.1.5.2.4 rostliny nahosemenné (zejména jehličnany)
111524 : 1213 : 4200 : 421 : 138
039. POLUBOJARINOV, O.I. - MARTINSSON, O.: Decay Resistance of Siberian Larch Wood. [Odolnost sibiřského modřínu proti hnití]
Ambio, 29, 2000, č. 6, s. 352-353.
1 tab., 2 gr., 18 lit.
Současný stav a odolnost sibiřských lesů, zvláště pak modřínových porostů. Historické faktory ovlivňující vývoj lesů na Sibiři (manufaktury, těžba dřeva na stavbu lodí), vliv měnící se ekologické situace na některé vlastnosti (odolnost) modřínového dřeva.
klíčová slova: lesy sibiřské; vývoj historický; dřeviny jehličnaté; modřín
kódy využití: 7.1.2.6.2.1.
1.1.1.5.6 vybrané druhy rostlin: stromy, keře
11156 : 1223 : 12174
040. MRKVA, R.: Stromy ve městě.
Veronica, 14, 2000, č. 5, s. 18-21.
Stromy a městská zeleň jsou nedílnou součástí městského životního prostředí. Spravování městské zeleně, její projektování, pěstování a údržba. Ochrana a ošetřování stromů.
klíčová slova: prostředí městské; zeleň městská; strom; správa; projektování; pěstování dřevin; údržba městské zeleně; ochrana
kódy využití: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.3.1.
11156 : 6364 : 621 : 2236
041. Adoptujte strom!
Přes práh, 10, 2000, č. 8, s. 20-21.
Jedním z organizátorů Dne stromů je Nadace Partnerství. Nový grantový program nadace "Strom života" chce napomoci zlepšení neutěšeného stavu lesů, navrácení stromů do měst i do krajiny a zejména vzbudit zájem lidí o stromy. Finanční prostředky na podporu programu jsou shromažďovány v rámci veřejné sbírky "Adoptujte strom!". Dárcům bude umožněno, aby si svůj strom zasadili v některé z vybraných lokalit.
klíčová slova: program grantový; nadace ekologická; strom; ochrana
kódy využití: 7.1.3.0.2.
1.1.1.6 živočichové vč. člověka jako biologického druhu
1116 : 1113 : 421 : 155
042. KREJČOVÁ, P.: Kolik u nás žije druhů živočichů a co ovlivnilo jejich počet.
Veronica, 14, 2000, č. 1, s. 18-20.
1 obr., 1 tab.
Ve světovém měřítku je popsáno kolem 1,7 milionů druhů současných oganismů. Spekulativní odhady skutečného počtu vzrůstají s mírou poznání člověka a pohybují se mezi 5 až 30 miliony. Vliv klimatických změn, antropogenní vlivy na ekosystémy, introdukovaní živočichové, vyhynulé druhy, poznatky o druhovém složení.
klíčová slova: změna klimatu; vliv na živočichy; ČR; druhy živočišné; množství; vliv antropogenní; skladba druhová; introdukce
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
1116 : 422 : 4200 : 131
043. STÝBLO, P.N.: Národní síť stanic pro handicapované živočichy v roce 2000.
Depeše Českého svazu ochránců přírody, 2000, č. 3, s. 6-7.
V roce 2000 byla ukončena první etapa projektu Českého svazu ochránců přírody na vybudování celorepublikového funkčního záchranného systému pro nalezené handicapované živočichy volně žijících druhů. Etapa trvala čtyři roky a jejím cílem bylo zajistit odbornou první pomoc nalezeným živočichům kdekoliv na území České republiky. Přehled stanic sdružených v Národní síti a jejich oblasti působení.
klíčová slova: projekt ČSOP; Český svaz ochránců přírody; ochrana živočichů; ochrana zvířat volně žijících; síť národní; centrum záchranné; program záchranný
kódy využití: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
1.1.1.6.2 mnohobuněční - bezobratlí
11162 : 636 : 724
044. HOLZER, M.: Akce RAK.
Depeše Českého svazu ochránců přírody, 2000, č. 3, s. 5.
Pro splnění ochranářských snah v problematice záchrany raků u nás je nutné provést aktuální mapování rozšíření raků ve všech typech vod. Mapováním lze zjistit případné zvýšení stavu raků od roku 1990 a zároveň podchytit rozšíření raků nepůvodních. Podrobnější informace o mapování raků. Kontaktní adresa.
klíčová slova: ochrana přírody; akce ekologická; mapování ekologické; korýši; výskyt korýšů
kódy využití: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
11162 : 644
045. KALINOVÁ, B. - SVATOŠ, A.: Chemická poselství v říši hmyzu a jejich využití k tlumení klíněnky jírovcové.
Živa, 43, 2000, č. 2, s. 76-78.
7 fot., 1 gr.
Hmyz vnímá chemické podněty specializovanými chemickými smysly - chutí a čichem. Mezi nejvíce probádané čichové podněty ovlivňující chování hmyzu patří feromony. Čichové podněty jsou vnímány párem segmentovaných tykadel, která jsou u různých druhů hmyzu tvarově velmi rozmanitá. Využití tykadel hmyzu při izolaci a identifikaci feromonů. Identifikace a využití sexuálního feromonu klíněnky jírovcové k tlumení jejího škodlivého výskytu.
klíčová slova: ekologie chemická; hmyz škodlivý; feromon; klíněnka
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.4.1.1.
1.1.1.6.3 mnohobuněční - obratlovci
11163 : 12105 : 1583
046. STORCH, D.: Návrat obratlovců do naší přírody?
Sedmá generace, 9, 2000, č. 11, s. 2-4.
Možnosti interpretace návratu některých druhů zvířat do naší přírody, resp. průniku některých druhů menších živočichů v souvislosti s celkovými proměnami české krajiny za poslední půlstoletí. Bývalé intenzivní využívání (zemědělské) krajiny je nahrazeno jejím vyklízením člověkem a následným zpustnutím, které se projevuje v návratu druhů, které tu žily kdysi dávno (bobr, krkavec, los, vlk).
klíčová slova: návrat zvěře; příroda volná; obratlovci; ČR; změna krajiny; vývoj historický; stav vývoje; druhy původní; druhy živočišné; bobr; krkavec velký; los evropský; vlk
kódy využití: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
11163 : 1582
047. Nenahraditelný škůdce.
ABC mladých techniků a přírodovědců, 45, 2000, č. 18, s. 28-29.
1 obr., 1 fot.
Hraboš polní má v přírodě velký význam. Představuje potravinovou základnu pro drobné i větší druhy šelem a dravce. Množství hrabošů na polích přímo ovlivňuje množství těchto živočichů.
klíčová slova: hraboš; řetězec potravní; škůdce v zemědělství
kódy využití: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
1.1.1.6.3.1ryby
111631 : 3341 : 6241
048. Frankenstein z hlubin.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 1, s. 13.
Příklady modelových pokusů na rybách, dokládající nebezpečnost experimentů s vypouštěním geneticky manipulovaných organismů do volné přírody.
klíčová slova: příroda volná; experiment; druhy živočišné; organismy geneticky modifikované; biologie; evoluce; riziko ekologické
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
1.1.1.6.3.5 savci
111635 : 152 : 1582 : 1171
049. TRVAL, S.: Trable s ledními medvědy.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 12, s. 39.
1 fot.
Znečištění zasáhlo i panenskou přírodu Arktidy. Jde především o látky ze skupiny tzv. polychlorovaných bifenylů (PCB). Jak postupují PCB v potravním řetězci arktických organismů, jejich obsah v těle živočichů neustále stoupá. Kromě PCB znečišťují Arktidu i další toxické látky evropské provenience. Ve zdejších ekosystémech se nachází významné množství DDT. Další nebezpečnou látkou se ukazuje být dioxin, který vzniká například neekologickým spalováním odpadů.
klíčová slova: ekosystém arktický; řetězec potravní; znečištění PCB; látka toxická; vliv na živočichy; DDT
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
111635 : 20 : 422
050. PAVLÍČEK, J.: Virová válka mezi lidmi a opicemi.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 12, s. 40-41.
4 fot.
Člověka ohrožují opičí viry (AIDS, Ebola aj.), málo se ale hovoří o hrozbě, kterou představují lidské viry pro volně žijící opice. Lidé jsou schopni nakazit opice širokou škálou chorob, obrnou počínaje a svrabem konče. Bude proto nutné přijmout velice rázná opatření, která by měla opice chránit před nákazou lidskými chorobami.
klíčová slova: virus; člověk; opice; lidoopi; nemoc infekční; ochrana druhů živočišných; ochrana zvířat volně žijících
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.3.
111635 : 6362 : 2236 : 7242
051. VAŠKŮ, V.: Masakr ve jménu vědy.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 1, s. 8-10.
9 fot.
Navzdory celosvětovému moratoriu na lov velryb, loví japonští velrybáři dokonce i v mezinárodně uznané velrybí rezervaci blízko Antarktidy s tvrzením, že ulovené velryby budou použity k vědeckým účelům. Akce aktivistů mezinárodní ekologické organizace Greenpeace na ochranu velryb v této oblasti.
klíčová slova: ochrana velryb; lov; zákaz; Japonsko; Antarktida; organizace ekologická; Greenpeace; akce protestní
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.1.
111635 : 6362 : 2243
052. PAVLÍČEK, J.: Budoucnost velryb.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 10, s. 44-45.
2 fot.
Každým rokem se schází Mezinárodní komise pro velrybářství (International Whaling Commission, IWC), aby zvážila, jak se bude lidstvo chovat k velrybám. V červenci roku 2000 se konalo v australském Adelaide již 52. zasedání IWC, kde bylo zvažováno vyhlášení třetí velké velrybí rezervace. Postoj některých členských zemí IWC k zákazu komerčního lovu velryb.
klíčová slova: ochrana velryb; velrybářství; komise mezinárodní; rezervace; lov velryb; lov komerční; zákaz; stav vývoje; prognóza; zasedání Komise; Austrálie
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
1.1.1.8 ostatní přírodní složky materiální reality
1.1.1.8.3 organické materiály (dřevo, dřeviny, ovoce, zelenina apod.)
11183 : 11106 : 312 : 4200
053. CELJAK, I. - VÁVRA, V.: Plantáže rychlerostoucích dřevin využitelných pro energetické účely.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 1, s. 10-12.
3 fot.
Ekologické přednosti vytápění dřevní hmotou a významné přínosy plantáží rychlerostoucích dřevin v krajině. Základní ošetřování těchto plantáží, sklizeň a likvidace porostů.
klíčová slova: dřeviny; dřevo palivové; palivo ekologické; pěstování dřevin; energie z biomasy
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.1.
1.1.2 umělé složky materiální reality
1.1.2.0.6 kulturní a technické památky, umělecká díla
11206
054. Zpřístupněné hrady, zámky a další vybrané památkové objekty v České republice v roce 2000.
Zprávy památkové péče, 60, 2000, č. 2, příl., s. 1-20.
Aktualizovaný přehledný soupis zpřístupněných hradů a zámků, zpracovaný Státním ústavem památkové péče. Celorepublikový přehled slouží pro informaci odborníkům z řad památkářů i širší veřejnosti.
klíčová slova: péče památková; ČR; památka kulturní; objekt památkový; seznam objektů
kódy využití: 7.1.3.0.2.
11206 : 6538
055. STÖCKLOVÁ, J.: Nová právní úprava pro oblast restaurování kulturních památek.
Zprávy památkové péče, 60, 2000, č. 2, s. 45-48.
V závěru roku 1999 byly přijaty novely živnostenského zákona a zákona o statní památkové péči, které podstatně mění podmínky pro výkon restaurátorských činností a pro udílení povolení k restaurování kulturních památek. Nejvážnější důvody, které vedly k nové právní úpravě. Změny vyplývající ze zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zákon č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., a jeho uplatnování v praxi.
klíčová slova: památka kulturní; obnova památek; péče památková; novela zákona
kódy využití: 7.1.2.6.1.5.
11206 : 6538
056. DVOŘÁKOVÁ, E.: Technické památky - úvodní slovo a informace o programovém projektu MK ČR "Výzkum industriálních a technických areálů a objektů".
Zprávy památkové péče, 60, 2000, č. 9, s. 245-246.
1 obr.
Stěžejním záměrem programového projektu je soustředění dokumentace o nejhodnotnějších, ale i zanikajících industriálních stavbách s cílem zmapovat toto unikátní technické dědictví na území naší republiky. Je snaha o shromáždění stavebně-historické dokumentace včetně dokumentace o výrobním procesu. Zpracované elaboráty o jednotlivých stavbách nebo areálech zahrnují plány současného stavu, popis a fotodokumentaci.
klíčová slova: projekt; dokumentace památek; Ministerstvo kultury; ČR; památka průmyslová; památka technická; objekt průmyslový; dědictví historické; výzkum
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.4.
1.1.2.1 stavby (např. budovy) a jejich části
1121 : 11152 : 4200 : 426
057. BLAHOTOVÁ, P.: Krajina na střeše.
Moderní byt, 4, 2000, č. 5, s. 194-200.
13 fot.
O tradičním pokrytí střechy lze mluvit ve dvou souvislostech. Pokud jde o střechu pouze pohledovou, vystihuje ji název zelená střecha. Pro její osázení se volí takové rostliny, které nevyžadují žádnou další údržbu a zálivku, spontánně se rozrůstají a v různých ročních obdobích mění vzhled. Lze-li ale využívat zatravněnou plochu střechy k odpočinku, jde o střešní zahradu. Nutnost zajištění dokonalé izolace střechy. Rostliny vhodné k osázení obou typů zelených střech.
klíčová slova: architektura ekologická; zeleň; prostor pro zeleň; střecha; zahrada; architektura zahradní; rostliny; technologie stavební; adresář firem
kódy využití: 7.1.2.6.2.2.
1121 : 426 : 11206 : 131 : 12215 : 1271
058. MARADA, M.: Památky lidového stavitelství.
Geografické rozhledy, 9, 1999/2000, č. 4, s. 90-91.
2 fot., 1 mp., 7 lit.
Česká republika jako prostor, ve kterém se prolínají různé typy stavební tradice, což se projevuje dodnes na charakteru venkovské zástavby. K základním typům patří: jihoevropský (zděný), podunajský (hlína), západoevropský (hrázděný), severoevropský (roubený). Střídání dřevěné architektury zděnou, vývoj domovních interiérů.
klíčová slova: ČR; venkov; vesnice; stavby obytné; stavitelství lidové; rezervace památková
kódy využití: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
1.1.2.1.1 stavby obytné (pro bydlení trvalé i přechodné)
11211 : 1217 : 11152
059. TINTĚROVÁ, M.: Můj zelený dům.
Rodina a škola, 47, 2000, č. 3, s. 14.
Pnoucí rostliny, vysazované u domů, mají řadu praktických výhod. Zeleň chrání dům před prudkostí slunečních paprsků, nápory větru či přívaly deště. Např. břečťan izoluje v zimě jako deseticentimetrová cihlová zeď a naopak v létě pomůže listová fasáda ochránit před přehřátím. Obvyklé druhy pnoucích rostlin a jejich využití.
klíčová slova: zeleň; dům rodinný; rostliny; druhy rostlinné; architektura zelená; architektura zahradní; architektura ekologická
kódy využití: 7.1.2.6.2.2.
11211 : 312 : 32168
060. ŠÁLA, J.: Nízkoenergetické domy - móda nebo nutnost [1.].
Domov, 41, 2000, č. 1, s. 106-107.
Dokončení prostorové koncepce rodinných domů, kterou lze přispět ke snížení spotřeby energie a zvýšení kvality i komfortu bydlení (střecha, okna, ochrana před přehříváním v letním období). Při navrhování je třeba řešení neustále konfrontovat s dvěma zásadami nízké spotřeby energie na vytápění - vytvářet pouze minimální teplotní spády a optimalizovat velikost prostorů, které nemají přímou užitnou či obytnou hodnotu.
klíčová slova: dům rodinný; koncepce; bydlení; kvalita bydlení; spotřeba energie; snižování spotřeby energie; opatření úsporná
kódy využití: 7.1.2.6.2.2.
11211 : 312 : 32168
061. ŠÁLA, J.: Nízkoenergetické domy - móda nebo nutnost [2.].
Domov, 41, 2000, č. 2, s. 98.
Nízkoenergetické domy usilují o vyvážení několika zásadních okruhů opatření. Toto pokračování je věnováno úrovni tepelné izolace.
klíčová slova: dům rodinný; koncepce; bydlení; kvalita bydlení; snižování spotřeby energie; opatření úsporná; izolace tepelná
kódy využití: 7.1.2.6.2.2.
11211 : 312 : 32168
062. ŠÁLA, J.: Nízkoenergetické domy - móda nebo nutnost [3.].
Domov, 41, 2000, č. 3, s. 97.
Vliv tepelných mostů a tepelných vazeb stavebních konstrukcí nízkoenergetických domů. Tepelný most představuje materiálovou či tvarovou změnu v rámci konstrukce způsobující navýšení tepelného toku touto konstrukcí v zimním období. Pojmem tepelná vazba se rozumí tvarové řešení spojení dvou a více konstrukcí způsobující navýšení tepelného toku oproti součtu tepelných toků jednotlivými konstrukcemi v zimním období. Dimenzování tepelné izolace nízkoenergetických domů.
klíčová slova: dům rodinný; koncepce; snižování spotřeby energie; energie tepelná; vytápění; opatření úsporná
kódy využití: 7.1.2.6.2.2.
11211 : 312 : 32168
063. ŠÁLA, J.: Nízkoenergetické domy - móda nebo nutnost [4.].
Domov, 41, 2000, č. 5, s. 100-101.
Praktické možnosti optimalizace tepelných mostů v konstrukcích NED a optimalizace tepelných vazeb konstrukcemi NED.
klíčová slova: dům rodinný; koncepce; snižování spotřeby energie; energie tepelná; vytápění; opatření úsporná
kódy využití: 7.1.2.6.2.2.
11211 : 4200 : 1112 : 333 : 4200 : 312 : 32167
064. Nízkoenergetické domy.
Můj dům, 8, 2000, č. 1, s. 214.
3 fot., 2 obr.
Základem pasivního využívání sluneční energie vlastní stavbou domu je orientace budovy vůči světovým stranám. Další důležitou součástí je vlastní tepelná izolace celého domu. K vytápění se používají klasické zdroje tepla.
klíčová slova: architektura ekologická; využití energie sluneční; stavebnictví; projektování; dům ekologický; úspora energie; opatření úsporná; izolace tepelná; vytápění; společnost akciová; firma
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.4.2.2.
11211 : 4200 : 312 : 32168
065. KONEČNÁ, V.: Zelené domy.
Můj dům, 8, 2000, č. 3, s. 28-31.
3 obr., 13 fot.
Poznání, že hluboko pod povrchem bývá teplota přibližně stejná v době mrazů i letních veder, vedlo architekty k výstavbě tzv. zelených domů, které jsou doslova zakopány do země.
klíčová slova: architektura ekologická; dům ekologický; dům přírodní; dům rodinný; dům zelený; teplota; izolace tepelná; úspora energie; technologie stavební; bydlení
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.4.2.2.
1.1.2.1.6 stavby vodní (mj. vodní díla), vodohospodářské; kanalizace
11216 : 422 : 425 : 426 : 132
066. LEŽÁK, Z.: Čistá voda - zdravý život.
ABC mladých techniků a přírodovědců, 45, 2000, č. 7, s. 8-9.
Obr. čet.
Historie vzniku prvních vodovodů a kanalizací ve světě. U nás vznikl první veřejný vodovod v roce 1348 spolu s výstavbou Nového Města pražského. Velkého rozmachu dosáhlo vodárenství v Evropě v období renesance. Vznikaly nové vodní věže, nadzemní nádrže na vodu a dokonalejší samospádové vodovody. Toto období trvalo asi 300 let. U nás skončilo až rekonstrukcí pražského vodovodu v 80. letech 19. století. Starý a nevyhovující systém byl nahrazen novým, s menšími obměnami dodnes fungujícím systémem.
klíčová slova: vodárenství; vodárna; vodovod; vodojem; kanalizace; vývoj historický
kódy využití: 7.1.2.3.4 : 7.1.2.3.5 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.1.2.
11216 : 622 : 4200 : 4281
067. HILDYARD, N.: Přehrady se nestaví samy.
Sedmá generace, 9, 2000, č. 3, s. 3-4.
2 fot.
Fenomén říčních přehrad v Evropě a mýty, které je opřádají: mýtus přehrady jako zdroje levné energie (ve skutečnosti představují značné ekonomické riziko), přehrady jako zdroj neškodné energie (jsou zdrojem značných ekologických rizik), přehrady nejsou kontroverzní (v Evropě ve skutečnosti končí éra velkých přehrad, ale jejich technologie se vyvážejí do rozvojových zemí), přehrady jako výsledek nestranných rozhodnutí (za každou přehradou působí vlivné politické skupiny).
klíčová slova: dílo vodní; přehrada; výstavba VD; politika; hodnocení kritické; hodnocení rizik; riziko ekologické; riziko ekonomické; Evropa
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.1.2 : 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
1.1.2.1.8 ostatní stavby
11218
068. PROUZA, J: Fóliové jezírko trochu jinak.
Domov, 41, 2000, č. 5, s. 60-63.
11 fot.
Seznámení s poněkud netradičním řešením umístění a konstrukce okrasného jezírka.
klíčová slova: architektura zahradní; prvek stavební
kódy využití: 7.1.2.6.2.2.
1.1.2.2 dopravní prostředky, dopravní systémy
1.1.2.2.1 automobily a ostatní dopravní prostředky se spalovacími motory, silniční vozidla vůbec (vč.elektromobilů)
11221 : 1172 : 4137 : 4200
069. PŘIBÁŇ, D.: Hypermini.
ABC mladých techniků a přírodovědců, 45, 2000, č. 21, s. 9.
Fot. čet.
Základní informace o elektromobilu Nissan Hypermini. Údaje o motoru, spotřebě, karoserii. Hlavním ekologickým prvkem tohoto miniauta je recyklovatelnost plastových dílů.
klíčová slova: automobil elektrický; automobil ekologický
kódy využití: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.3.0.2.
11221 : 3221 : 311 : 627 : 2230 : 425 : 424
070. ANDRLE, A.: Osobní automobil mění životní styl společnosti.
Urbanismus a územní rozvoj, 3, 2000, č. 1, s. 46-48.
Lit.1.
Dějiny vlivu osobního a nákladního automobilu i dějiny vlivu autobusové dopravy na životní styl obyvatelstva. Růst individuální osobní dopravy se stává rychle se zvyšujícím symptomem měnícího se životního stylu jednotlivců, rodin, domácností a celé společnosti s důsledky z toho vyplývajícími. Touto problematikou se zabývá i německý urbanista Markus Hesse. Mottem jeho analytické práce je "Mobilita a doprava jako nositelé a vzory regionálního a sídelního rozvoje".
klíčová slova: doprava osobní; styl životní; model vývoje společnosti; vývoj historický; aspekt socioekonomický; studie
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.4.
1.1.3 zvláštní skupiny složek - odpady a skládky odpadů
1.1.3.0 odpady obecně
1130 : 11303 : 63911 : 11228 : 4200 : 422
071. VAŠKŮ, V.: Tam, kde umírají lodě.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 4, s. 11.
Informace o ilegální praxi likvidace starých vyřazených lodí, které obsahují vysoce toxické materiály a jsou posílány (v rozporu s Basilejskou konvencí přijatou OSN, zakazující export kontaminovaného šrotu ze zemí OECD do non-OECD) k rozebírání do zemí třetího světa. Pracovní podmínky a zdravotní rizika této činnosti.
klíčová slova: vývoz odpadů nebezpečných; země vyspělé; kritika; země rozvojové; odpady toxické; šrot; úmluva Basilejská
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.4.
1130 : 6391 : 63911 : 6539 : 22431 : 131 : 731
072. HAVRÁNKOVÁ, V. - JAREŠOVÁ, J. - KOTRČOVÁ, J. - PEŇÁZOVÁ, M. - VEJNAR, P.: Spalování a skládkování odpadů [studie].
EKO VIS MŽP. Informační zpravodaj, 10, 2000, č. 4, s. 5-23.
22 tab., 3 obr., 17 lit.
Spalování a skládkování odpadů v legislativě EU. Současný stav v ČR. Porovnání spalování a skládkování odpadů. Spalování a skládkování odpadů v zahraničí.
klíčová slova: studie; spalování odpadů; skládkování odpadů; srovnání; legislativa evropská; ČR; stav vývoje; srovnání mezinárodní
kódy využití: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.3.
1.1.3.0.3 odpady zvláštní a nebezpečné (např. radioaktivní, nemocniční)
11303 : 334 : 131
073. LACIOK, A. - MARKOVÁ, L: - VOKÁL, A.: Co s vyhořelým jaderným palivem?
Vesmír, 79, 2000, č. 4, s. 190-195.
4 obr., gr., 1 tab., 10 lit.
Problematika ukládání vyhořelého jaderného paliva v České republice. Dosavadní evropské a světové zkušenosti s tímto problémem. Používají se dvě základní strategie: otevřený a uzavřený palivový cyklus, jejich základní charakteristiky. Provizorním a zatím nejlepším řešením je hlubinné ukládání, v budoucnosti se jako optimální ukazuje transmutační technologie.
klíčová slova: palivo jaderné; cyklus paliva jaderného; palivo vyhořelé; likvidace; ukládání hlubinné; technologie transmutační; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.2.6 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.3.
11303 : 334 : 4200 : 421
074. HENZL, V. - HANUŠOVÁ, D.: Transmutační technologie - perspektiva jaderné energetiky?
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 10, s. 40-41.
2 obr.
V jaderných elektrárnách a výzkumných ústavech po celém světě se ročně produkují tisíce tun nebezpečného radioaktivního odpadu, převážně ve formě vyhořelého jaderného paliva. V poslední době se začíná ukazovat, že sice bude nezbytně třeba hlubinného uložení, ale že radioaktivní inventář a jeho radiotoxicitu by mohlo být možné podstatnou měrou zredukovat. Napomoci by tomu měly technologie založené na transmutaci (tedy přeměně atomového jádra) řízené urychlovačem.
klíčová slova: energetika jaderná; technologie transmutační; nakládání s odpady; odpady radioaktivní; palivo vyhořelé
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2.1.
11303 : 422 : 334
075. KOVAŘÍKOVÁ, I.: Nemocniční odpad je prý u nás časovanou bombou.
Zdravotnické noviny, 49, 2000, č. 16, s. 4.
Problematika nakládání s nebezpečnými odpady ze zdravotnických zařízení. Pro třídění, ukládání a likvidaci nemocničního odpadu platí přísné normy, které však nejsou často spalovnami dodržovány. Kritika firmy IDOS Praha, s.r.o. Sdružením provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů.
klíčová slova: odpady nemocniční; odpady nebezpečné; nakládání s odpady; kritizování činnosti; aspekt hygienický
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1.
1.1.3.2 odpad průmyslový, stavební, energetický, komunální; odpadní plasty
1132 : 63912 : 53
076. PŮHONÝ, K.: Perspektiva nakládání s použitými PET lahvemi.
Výživa a potraviny, 55, 2000, č. 4, s. 105-106.
Klady a zápory rozšíření PET obalů. Negativní dopad na životní prostředí u PET obalů je třeba řešit formou osvěty zaměřené na spotřebitele, dohodami s výrobní sférou a relativně rychlejší legislativní cestou. Současné možnosti a perspektiva řešení. Možnosti využití použitých PET obalů.
klíčová slova: obaly; nakládání s obaly; láhev PET; odpady plastové; nakládání s odpady; využití odpadů
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
1.1.3.3 čistírenské kaly a odpadní vody (průmyslové a komunální)
1133 : 633
077. BENEŠOVÁ, L.: Voda - základní podmínka života [1.].
Biologie-chemie-zeměpis, 9, 2000, č. 5, s. 221-226.
Čištění odpadních vod. Základní procesy čištění OV (mechanické, biologické, chemické, stabilizace čistírenských kalů). Malé čistírny odpadních vod (mechanicko-biologická čistírna, přírodní způsoby čištění). Velké a střední čistírny odpadních vod (sled jednotlivých procesů velké čistírny).
klíčová slova: voda; vody odpadní; čištění OV; čištění OV mechanické; čištění OV biologické; čištění OV chemické; stabilizace kalu; čistírna OV; čistírna OV malá; čistírna OV velká
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
1.1.4 zvláštní skupiny složek - zvuk, hluk a vibrace
114 : 1113 : 3221 : 1221
078. NOVÁK, J.: Vliv meteorologických podmínek na účinek protihlukových clon u frekventovaných silnic a dálnic.
Hygiena, 45, 2000, č. 2, s. 67-85.
2 obr., 10 tab., 11 lit.
Stínící účinek protihlukových clon může být závislý na meteorologických podmínkách šíření zvuku ve venkovním prostoru. Prezentovány jsou výsledky měření stínícího účinku 5 různých protihlukových clon. Po dobu měření hluku byly zaznamenány hlavní meteorologické podmínky. Výsledky měření byly statisticky zpracovány.
klíčová slova: studie; opatření protihluková; zařízení protihlukové; hluk z dopravy; silnice; dálnice; podmínky meteorologické
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.2.2.
114 : 134 : 20 : 422 : 138
079. SOBOTOVÁ, L. - ÁGHOVÁ, L. - JURKOVIČOVÁ, J. - VOLEKOVÁ, J.: Hodnotenie rizika z hlukovej expozície v súbore vysokoškolákov.
Hygiena, 45, 2000, č. 2, s. 109-118.
5 tab., 22 lit.
Akustické prostředí města představuje závažný rizikový faktor životního prostředí. Cílem studie bylo objektivní zhodnocení hlukové expozice, porovnání se subjektivní odezvou na rušení hlukem v obytném prostředí a výpočet a zhodnocení rizik městského hluku na zdraví v homogenním souboru vysokoškoláků studujících a žijících v Bratislavě.
klíčová slova: studie; prostředí městské; znečištění hlukové; expozice člověka; vliv na zdraví
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.
114 : 20 : 142 : 422
080. JEŽEK, J. - KNEIDLOVÁ, A.: Účinky hluku v pracovním prostředí na lidský organismus a jejich prevence.
Hygiena, 45, 2000, supplementum, s. 14-18.
4 gr., 20 lit.
Ve sledovaném souboru bylo 49 osob, které byly profesionálně vystaveny hladinám hluku v rozmezí 85 - 90 dB. Byl sledován věk exponovaných, celková doba jejich expozice hluku a používání ochranných pracovních pomůcek. Získané údaje byly vztahovány k výsledkům audiometrických vyšetření.
klíčová slova: studie; prostředí pracovní; znečištění hlukové; expozice člověka; vliv na zdraví; pomůcka pracovní ochranná; opatření ochranná
kódy využití: 7.1.2.6.1.3.
114 : 635 : 2236 : 653
081. STĚNIČKA, J.: Zbytečný hluk.
Informatorium 3-8, 7, 2000, č. 3, s. 12.
Kromě technologického hluku z dopravy a z výroby nás "obtěžuje" i tzv. hluk hudební. Členové sdružení Hudekos usilují o to, aby do textu zákona i vládního nařízení byly zakomponovány termíny akustický smog a hudební hluk. 12. duben - Mezinárodní den boje proti hluku.
klíčová slova: ochrana proti hluku; sdružení Hudekos; návrh zákona pozměňovacího; nařízení vlády ČR; terminologie; smog akustický; hluk hudební; Den boje proti hluku; den mezinárodní
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.3.6 : 7.1.3.0.2.
1.1.7 zvláštní skupiny složek - chemické látky
117 : 151 : 723 : 72 : 73
082. KORN, S. - TAUSCH, M.W.: Kreislauf des Kohlenstoffs in der Biosphäre. [Koloběh uhlíkových sloučenin v biosféře].
Praxis der Naturwissenschaften - Chemie in der Schule, 49, 2000, č. 7, s. 29-31.
1 tab., 1 gr., 3 lit.
Popis a výklad chemických parametrů koloběhu uhlíku v biosféře. Typy laboratorních experimentů, jejichž prostřednictvím je možné mechanismy koloběhu uhlíku přiblížit a vysvětlit a jejich metodika. Hranice uplatnitelnosti těchto experimentů pro poznání zmíněných problémů.
klíčová slova: chemie; výuka chemie; obsah výchovy; biosféra; sloučeniny uhlíku; cyklus uhlíku; forma výchovy; metoda výchovy
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
117 : 2315 : 32161 : 32165 : 131
083. SKŘIVAN, P.: Emise oxidu uhličitého a Temelín.
Vesmír, 79, 2000, č. 12, s. 669.
Fenomén globálního oteplování a vývoj koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře: světové měřítko a české poměry. Souvislost emisí oxidu uhličitého s počtem a činností tepelných elektráren používajících jako palivo hnědé uhlí. Vliv hodnocení emisního faktoru na názory na výstavbu a spuštění temelínské jaderné elektrárny.
klíčová slova: oteplování globální; emise oxidu uhličitého; problematika globální; problém současný; elektrárna tepelná; elektrárna jaderná; JE Temelín; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.
1.1.7.1 stopové prvky; jedy, těžké kovy a jiné látky zdraví škodlivé
1171 : 11105 : 421 : 422
084. KNEJZLÍK, Z, - KÁŠ, J. - RUML, T.: Mechanismus vstupu xenobiotik do organismu a jejich detoxikace.
Chemické listy, 94, 2000, č. 10, s. 913-918.
2 tab., 2 obr., 34 lit.
Článek popisuje, jak se organismus vyrovnává s nežádoucími látkami z okolí. Vstup xenobiotik do organismu probíhá v několika fázích. Většinou se látka nejprve dostává do krevního řečiště, odkud dochází k transportu xenobiotik do cílových buněk. Způsob detoxikace a exkrece cizorodých látek v živých systémech je závislý na jejich uspořádání a okolním prostředí.
klíčová slova: mikrobiologie; organismy; xenobiotika; detoxikace látek xenobiotických
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
1171 : 1113 : 3215 : 1183 : 53 : 1115 : 651
085. ŠESTÁK, Z.: Rostoucí koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší [Katastrofa nebo snesitelná změna?].
Vesmír, 79, 2000, č. 1, s. 7-11.
1 gr., 1 tab., 18 lit.
Geneze fenomenu skleníkového efektu a jeho souvislost s vývojem průmyslových aktivit lidstva. Hodnocení skleníkového efektu z hlediska vývoje fotosyntetické reakce a vlivu na produkci biomasy. Mechanismus vzniku a průběhu skleníkového efektu ovlivní zrychlení metabolismu rostlin a povede ke změnám celých ekosystémů. Možným řešením je v první řadě vysoká energetická úspornost.
klíčová slova: efekt skleníkový; historie vývoje; vývoj průmyslu; palivo fosilní; spalování; ovzduší; koncentrace oxidu uhličitého; zvýšení koncentrace; vliv na rostliny; opatření na ochranu ŽP; technologie nová; ukládání oxidu uhličitého; biomasa; snižování spotřeby energie
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.2.
1171 : 11764 : 1133 : 624 : 57
086. KAFKA, Z. - PUNČOCHÁŘOVÁ, J.: Toxické látky ve vodách a jejich hodnocení.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 2, s. 13-15.
2 obr., 3 lit.
Kvalita dostupného zdroje pitné vody a důsledná kontrola čistoty odpadních vod souvisela vždy s celkovou úrovní života lidské společnosti. Zatímco v minulosti bylo znečištění vod zejména živočišnými produkty příčinou epidemií, v dnešních podmínkách se jedná především o nebezpečí otrav chemickými kontaminanty z různých průmyslových produkcí. Z obsahu článku: Kontaminanty ve vodách; Acidita, alkalita, salinita; Zdroje znečištění; Typy reakcí probíhajících v hydrosféře; Odpadní vody; Třídění kontaminantů podle EPA; Hodnocení toxicity; Sledování ekotoxicity reálných vzorků.
klíčová slova: voda znečištěná; znečištění zdrojů vodních; látky znečišťující; zdroje znečištění; vody odpadní; toxicita; hodnocení
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
1171 : 1181 : 212 : 2252
087. VENINGEROVÁ, M. - PRACHAR, V. - UHNÁK, J.: Expozícia chlórovaným fenolom z celodennej stravy.
Hygiena, 45, 2000, č. 1, s. 22-26.
3 tab., 1 gr., 13 lit.
Práce se zabývá hladinami chlorovaných fenolů v celodenní stravě dětí a mládeže. Uvedeny průměrné a maximální obsahy sledovaných látek.
klíčová slova: studie; výživa člověka; stravování dětí a mládeže; fenoly; hodnota přípustná
kódy využití: 7.1.2.6.1.3.
1171 : 1582 : 4200 : 421
088. JAROŠOVÁ, A.: Výskyt ftalátů v našich potravinách a možnosti prevence.
Výživa a potraviny, 55, 2000, č. 5, s. 136.
2 tab.
Ftaláty (PAE) patří mezi prioritní rizikové polutanty a mohou ohrozit svými negativními účinky rovnováhu v životním prostředí a působit na vývoj a funkce v živých organismech. Uvedený výzkum se zaměřil na zjištění kontaminace PAE v jednotlivých složkách potravního řetězce. Výsledky výzkumu. Prevence výskytu PAE v potravním řetězci a v prostředí.
klíčová slova: řetězec potravní; potraviny; kontaminace potravin; ftalát; opatření preventivní; výzkum
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.3.
1171 : 1582 : 4200 : 421 : 1171
089. JAROŠOVÁ, A.: Ftaláty v potravním řetězci a jejich toxicita.
Výživa a potraviny, 55, 2000, č. 2, s. 34-35.
Ftaláty jsou estery kyseliny ftalové a v posledním období jsou intenzívně sledovány jako cizorodé látky škodící člověku. Mezi toxické a nejčastěji se vyskytující ftaláty patří di-2-ethylhexyl ftalát a di-n-butyl ftalát, které jsou lipofilního charakteru a kumulují se proto v tukových tkáních. Jejich rezidua byla prokázána ve všech složkách životního prostředí, v živých organismech, krmivech, surovinách a potravinách. Výskyt esterů kyseliny ftalové v životním prostředí a jejich negativní účinky. Výskyt esterů kyseliny ftalové v potravním řetězci a v organismu.
klíčová slova: řetězec potravní; ftalát; látky škodlivé; látky toxické; vliv na zdraví
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.3.
1171 : 20 : 422 : 131
090. HNÍKOVÁ, O.: Následky jodového deficitu obyvatel naší planety a celosvětové úsilí o jeho úplnou eliminaci.
Zdravotnické noviny, 49, 2000, č. 12, příl. Lékařské listy, s. 15.
Jodový deficit je nejvýznamnější preventabilní příčina poškození vývoje mozku s následnou mentální retardací celých populací. Nejnižší požadované denní dávky jodu dle věkových kategorií. Význam jodu pro fyziologii štítné žlázy. Následky nedostatečného a také nadměrného přívodu jodu. Choroby z nedostatku tyreoidálních hormonů v souvislosti s jodovým deficitem. Jodová suplementace v ČR.
klíčová slova: deficit jódový; dopad na zdraví; nemoc; ČR; ochrana zdraví; opatření preventivní; opatření ochranná
kódy využití: 7.1.2.6.1.3.
1171 : 20 : 422 : 4200
091. FILIPSKÝ, J.: Všudypřítomný dioxin.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 3, s. 20-21.
4 fot.
Zdravotní rizika dioxinů, jejich zdroje, nebezpečné vlastnosti dioxinů a způsoby jejich vstupu do lidského organismu, maximální přípustný denní příjem doporučený WHO, číselné údaje o průměrném denním příjmu u Severoameričanů, u občanů některých zemí EU, u obyvatel ČR. Sestupný trend environmentální expozice v zemích EU, závěry a doporučení v zájmu omezení expozice obyvatelstva těmto extrémně toxickým škodlivinám.
klíčová slova: dioxin; látka toxická; riziko zdravotní; expozice člověka
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
1171 : 421 : 422 : 4200
092. KOLÁŘ, K.: Polychlorované bifenyly a podstata jejich zneškodňování [1.].
Biologie-chemie-zeměpis, 9, 2000, č. 5, s. 242-245.
Lit.6.
Chemické a fyzikální vlastnosti polychlorovaných bifenylů (PCB). Uplatnění PCB v elektrotechnice. Rozšíření těžko odbouratelných PCB v biosféře jako závažný ekologický a toxikologický problém. Metody zneškodňování PCB - a) chemické: nukleofilní substituce, redukce a oxidace; b) fyzikální: tepelné zpracování; c) biologické: bakteriální degradace.
klíčová slova: bifenyl polychlorovaný; PCB; látky znečišťující; využití PCB; vlastnost chemická; vlastnost fyzikální; odpady toxické; odstraňování PCBs; likvidace; výuka; chemie organická
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
1.1.7.2 ropa a ropné produkty; plasty; zemní plyn; bioplyn
1172 : 4200 : 334 : 132 : 3221 : 425
093. Nová veřejná plnicí stanice stlačeného zemního plynu v Praze.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 4, s. 22.
1 tab., 2 fot.
V březnu 2000 Pražská plynárenská, a.s. uvedla do provozu novou veřejnou plnicí stanici stlačeného zemního plynu v Praze 10 - Švehlově ulici. Hlavní důvody používání zemního plynu jako pohonné hmoty jsou především jeho ekologické výhody. Ekonomika plynofikace osobních automobilů.
klíčová slova: plyn zemní; stanice čerpací; hmoty pohonné; palivo ekologické; informace referenční; společnost akciová
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.3.
1172 : 4200 : 421 : 422 : 6336
094. ČÍŽEK, J. - VENCELIDES, Z. - ŽÁK, J.: Optimalizace sanačních metod pro čištění ropné kontaminace.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 10, s. 14-15.
3 obr.
Ropné produkty, především benziny, nafta, letecké pohonné hmoty a oleje, jsou stále nejčastějšími polutanty v naší zemi. Tyto látky zamořují nejen povrchové vody, ale i půdy, horniny a vody podzemní. Metody sanace ropných látek. Příklad optimalizované sanace.
klíčová slova: znečištění ropné; metoda sanace; služby ekologické; firma; informace referenční; ochrana vody podzemní
kódy využití: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1.
1.1.7.3 karcinogeny, teratogeny, mutageny
1173 : 2317 : 2243 : 53 : 422 : 621
095. SRB, V.: Spor o azbest z pohledu světového a národního environmentálního zdraví [2.].
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 2, s. 9-12.
3 tab., 2 fot.
Z obsahu: Bezazbestové země; Syndrom nemocných budov; Mechanismus účinku vláken; Lidský genom a globální experiment, Evropský program zdraví; Nutnost a ochota. Na základě příkladu přírodních (azbest) a umělých vláknitých materiálů (jílových, struskových, skelných aj.), klasifikovaných jako prokázané event. možné karcinogeny pro člověka, celoplanetárně trvale přítomných v prostředí, globálně hojně průmyslově využívaných, a tudíž rizikových pro živé organismy je žádoucí znalá, obecně respektovaná, integrovaná (lokální i globální) "politika lidstva" v otázkách environmentálního a sociálního zdraví jako nosného základu pro komplexní život v pohodě, pro udržitelný rozvoj člověka.
klíčová slova: zdraví lidské; zdraví environmentální; vliv ŽP; vliv na zdraví; ochrana zdraví; život udržitelný; rozvoj udržitelný; azbest; hodnocení hygienické; karcinogeny; syndrom budovy nezdravé; program národní; program evropský; projekt Zdravá˝města
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
1173 : 2317 : 6201 : 2243 : 53 : 422 : 137 : 131
096. SRB, V.: Spor o azbest z pohledu světového a národního environmentálního zdraví [1.].
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 1, s. 12-15.
2 fot.
Pojem "environmentální zdraví" užívaný WHO se týká patologických účinků chemických, fyzikálních a některých biologických agens na zdraví a pohodu v žití v širokém fyzikálním, psychologickém, sociálním a estetickém prostředí, zahrnujícím bydlení, urbanistický rozvoj, využívání země a dopravy. Ministerská konference o životním prostředí a zdraví (Helsinky 1994, Londýn 1999) - Akční plán environmentálního zdraví pro Evropu; Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky; Proč akční plány?; Všudypřítomný azbest a rakovina; A co umělé vláknité materiály?; Spor o azbest neskončil; Doporučení z Montrealu; Zdraví především.
klíčová slova: zdraví lidské; ochrana zdraví; konference ministrů; plán akční; WHO; Světová zdravotnická organizace; vliv ŽP; vliv na zdraví; azbest
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
1.1.7.5 detergenty, prací prostředky
1175 : 315 : 1171 : 1133
097. GAILLYOVÁ, Y.: Prací prostředky.
Veronica, 14, 2000, č. 6, s. 25.
1 tab.
Konstatováno, že prací prostředek, který neškodí životnímu prostředí neexistuje. Největší a nejcitelnější problémy způsobuje fosfor. Většina čistíren odpadních vod totiž fosfor neodstraňuje a ten se pak dostává do řek, nádrží a rybníků. Toto lze omezit v případě používání a nákupu bezfosfátových pracích prostředků. Tabulka uvádí přehled pracích prostředků dostupných na našem trhu a množství fosforu, které se z jednotlivých prostředků dostane do odpadních vod.
klíčová slova: poradenství ekologické; prostředek prací; seznam prostředků; fosfor; obsah; vody odpadní; znečištění vody povrchové; opatření ochranná; opatření preventivní
kódy využití: 7.1.3.0.2.
1.1.7.6 emise, imise, transmise, znečišťující látky, cizorodé látky
1176 : 11235 : 32165 : 231 : 6221 : 6223
098. BERÁNEK, J.: Jádro klimatické změny nevyřeší.
Sedmá generace, 9, 2000, č. 10, s. 8-11.
1 tab., 5 lit.
Souvislost klimatických změn s emisemi oxidu uhličitého jako produktu lidské civilizace (ročně jde do ovzduší zhruba 6 miliard tun). Řešením, které by mohlo tento vývoj zmírnit, se zdály být jaderné elektrárny, ale ukazuje se, že jde o řešení, které vyspělý svět opouští. Důraz na jadernou energetiku přetrvává pouze tam, kde má stát energetický monopol. Z hlediska průvodních a vedlejších efektů se jaderná energetika ukazuje jako neperspektivní.
klíčová slova: změna klimatická; emise oxidu uhličitého; snižování emisí; využití energie jaderné; energetika jaderná; problém současný; elektrárna jaderná; problematika globální; problematika ekologická; politika energetická
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3 : 7.1.2.6.4.
1176 : 131 : 632 : 621 : 2243 : 1113 : 630 : 22431
099. PRETEL, J.: Snížení emisí skleníkových plynů v Česku.
Geografické rozhledy, 10, 2000/2001, č. 1, s. 8-9.
1 gr., 1 tab.
Charakteristika Kjótského protokolu z prosince 1997 a jeho význam pro trend ke snižování emisí skleníkových plynů. Průběh a výsledky aplikace Kjótského protokolu v České republice, současný stav a perspektivy místní emisní situace. Důležité směry strategie ochrany klimatického systému: energetické úspory, využití obnovitelných zdrojů energie, legislativní a fiskální nástroje, adaptace aktivních sektorů. Možnosti radikálně rychlého snížení emisí jsou omezené ekonomicky, což platí i pro Českou republiku.
klíčová slova: ochrana ovzduší; snižování emisí plynů skleníkových; protokol Kjótský; spolupráce mezinárodní; situace v ČR; stav vývoje; budoucnost vývoje; systém klimatický; strategie ochrany; vstup do EU; vstup ČR
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.3.
1.1.7.6.3 znečištěné ovzduší (imise v ovzduší), přeshraniční znečištění
11763 : 20 : 422 : 131
100. KOTĚŠOVEC, F. - SKORKOVSKÝ, J. - BRYNDA, J. - PETERS, A. - HEINRICH, J.: Denní úmrtnost a znečištění ovzduší v severních Čechách.
Časopis lékařů českých, 139, 2000, č. 6, s. 166-173.
7 tab., 6 gr., 28 lit.
Cílem práce bylo zjistit, jaký je vztah mezi denní úmrtností a krátkodobými změnami v koncentracích oxidu siřičitého, celkového polétavého prachu a prachových částic v zevním ovzduší Severočeské hnědouhelné pánve.
klíčová slova: znečištění ovzduší; oxid siřičitý; prach polétavý; úmrtnost; studie
kódy využití: 7.1.2.6.1.3.
11763 : 20 : 422 : 131 : 621
101. RUBEŠ, J. - ZUDOVÁ, Z. - VOZDOVÁ, M. - HAJNOVÁ, R. - URBANOVÁ, J. - BORKOVEC, L. - NOVÁKOVÁ, A.: Znečištění ovzduší a kvalita spermií.
Časopis lékařů českých, 139, 2000, č. 6, s. 174-176.
1 tab., 1 gr., 19 lit.
Cílem studie bylo ověřit, zda znečištěné ovzduší v okrese Teplice má negativní vliv na kvalitu spermií u mužů žijících v tomto okrese. Vyšetřeno bylo 325 18letých mužů žijících v této oblasti a v kontrolní oblasti Prachatice. Použité bioindikátory toxického a genetického poškození spermií ukazují na zhoršenou kvalitu spermií u teplických mužů.
klíčová slova: ovzduší znečištěné; vliv na zdraví; studie; výzkum; okres Teplice; Prachatice
kódy využití: 7.1.2.6.1.3.
11763 : 20 : 422 : 131 : 621
102. DEJMEK, J. - SELEVAN, S.G. - BENEŠ, I. - SOLANSKÝ, I. - ŠRÁM, R.J.: Expozice matky prachovým částicím v těhotenství a růst plodu ve dvou regionech s rozdílnou úrovní znečištěného ovzduší.
Časopis lékařů českých, 139, 2000, č. 6, s. 177-182.
4 tab., 38 lit.
Cílem práce je zhodnotit vztah prachových částic k nitroděložní růstové retardaci ve dvou regionech s rozdílnou úrovní znečištění.
klíčová slova: ovzduší znečištěné; prach polétavý; částice prachové; expozice člověka; vliv na zdraví; vývoj nitroděložní; okres Teplice; okres Prachatice; studie
kódy využití: 7.1.2.6.1.3.
11763 : 20 : 422 : 131 : 621
103. DOSTÁL, M. - HERTZ-PICCIOTTO, I. - WEGIENKA, G. - DEJMEK, J. - SKOKANOVÁ, V. - ŠRÁM, R.J.: Parametry buněčné imunity v mateřské a pupečníkové krvi ve vztahu k znečištění ovzduší.
Časopis lékařů českých, 139, 2000, č. 6, s. 183-188.
2 tab., 4 obr., 31 lit.
Studie je součástí projektu Výsledky těhotenství (Program Teplice), který sleduje vliv znečištění ovzduší na kvalitu reprodukce v okresech Teplice a Prachatice (kontrolní okres).
klíčová slova: program Teplice; znečištění ovzduší; vliv na zdraví; imunita; těhotenství; porodnost; vývoj nitroděložní; okres Teplice; okres Prachatice; studie
kódy využití: 7.1.2.6.1.3.
11763 : 334 : 2315
104. HERZOG, H. - ELLIASSON, B. - KARSTAD, O.: Capturing Greenhouse Gases. [Zachytávání skleníkových plynů].
Scientific American, 282, 2000, č. 2, s. 54-61.
Fot., Obr. čet., 6 lit.
Diskuse nad možnostmi zachytávání skleníkových plynů, které lidstvo vypouští od počátku moderní industriální éry do atmosféry. Jedním z možných řešení je vyčerpání fosilních paliv, ke kterému podle některých expertů dojde během třiceti let. Jinou možností jsou zařízení umístěná přímo u průmyslových podniků, která by zachytávala emise a odváděla je do připravených prostor. Příklady projektů určených k tomuto účelu.
klíčová slova: opatření na ochranu ŽP; projekt péče o ŽP; plyny skleníkové; snižování znečištění ovzduší; zařízení na snižování znečištění
kódy využití: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.4.
1.1.7.6.3.2 ozon, ozonová díra
117632 : 151 : 11763 : 621
105. BRANIŠ, M.: Jak vznikají ozonové díry?
Geografické rozhledy, 9, 1999/2000, č. 4, s. 101.
2 gr., 2 tab.
Charakteristika vzniku a působení ozonu ve vzdušném obalu zeměkoule. Dosavadní výsledky výzkumu fenomenu ozonové díry a nebezpečí, která ze snížení ozonu vyplývají pro biosféru. Mezinárodní konvence na ochranu ozonu.
klíčová slova: vznik vrstvy ozónové; ozón; charakteristika; díra ozónová; vliv na biosféru; freon; látky poškozující vrstvu ozónovou; úmluva mezinárodní; účast ČR; ratifikace
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
117632 : 20 : 422 : 1177 : 131
106. ŠILHÁNOVÁ, B. - BÁRTOVÁ, J.: Incidence kožních nádorů a stav stratosférické ozonové vrstvy v České republice.
Hygiena, 45, 2000, supplementum, s. 29-36.
2 obr., 2 tab., 23 lit.
Bylo prokázáno, že nejvýznamnějšími rizikovými faktory v etiologii všech typů kožních nádorů u bílé populace jsou UV záření a kožní fototyp ohroženého jedince. Tento fakt podporují i pozorování, která ukazují rozdílnou incidenci kožních nádorů v závislosti na intenzitě a délce slunečního záření v dané zeměpisné poloze a typu kůže zdejšího obyvatelstva.
klíčová slova: vrstva ozónová; ozón stratosférický; záření UV; záření sluneční; expozice člověka; vliv na zdraví; onemocnění nádorové; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.1.3.
117632 : 334 : 421
107. WILLIAMS, K.R.: Refrigeration - From Ice Man to Ozone Hole. [Chlazení - od sněhuláka k ozónové díře].
Journal of Chemical Education, 77, 2000, č. 12, s. 1540-1541.
1 gr., 11 lit.
Stručný přehled příspěvků, které se v rámci tohoto časopisu zabývaly od 20. do 30. let 20. století fenoménem chlazení a jeho praktickým využitím. Ukázky nákresů chladících schémat využívaných v dosavadní historii chladírenských zařízení. Vývoj názoru na ekologické aspekty konstrukce jednotlivých typů chlazení včetně používaných chemikálií od počátků až po freony.
klíčová slova: chlazení; využití; zařízení chladící; historie vývoje; chemikálie; článek časopisecký; přehled
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1.
117632 : 627 : 138
108. BOROVSKIJ, Je.E.: Ozonovyj sloj zemli: problemy i prognozy. [Ozónová vrstva Země: problémy a prognózy].
Chimija v škole, 2000, č. 5, s. 4-12.
2 tab., 7 gr., chem. vzorce.
Popis ozónového efektu Země ve stratosféře z hlediska přírodních věd. Fungování mechanismu ozonové díry z hlediska chemie. Metodika sledování a výzkumu ozónových děr, možnosti ochrany proti důsledkům ubývání ozónu. Stav ozónové vrstvy nad Ruskem, další perspektivy jejího vývoje.
klíčová slova: vrstva ozónová; díra ozónová; stav vývoje; prognóza; ozón stratosférický; aspekt chemický; Rusko
kódy využití: 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1.
117632 : 632 : 102
109. KRIŠTAL, N.F. - SANKOV, B.G.: Ekologija našej planety: sochranenije ozonovovo sloja stratosfery. [Ekologie naší planety: ochrana ozónové vrstvy atmosféry].
Chimija v škole, 2000, č. 6, s. 3-9.
1 tab.
Stav současné diskuse nad problémem ozónové vrstvy, jejího vznikání a narušování důsledky průmyslové civilizace. Hodnocení významu freonového faktoru v genezi skleníkového efektu. Klasifikace názorů významných badatelů v této oblasti.
klíčová slova: diskuse; vrstva ozónová; efekt skleníkový; freon; ochrana vrstvy ozónové; výzkum atmosféry
kódy využití: 7.1.2.4.1.1.
1.1.7.6.4 znečištěná voda (imise ve vodě); přeshraniční znečištění; odpadní vody viz 1.1.3.3
11764 : 131 : 1171 : 152 : 4200 : 1213 : 1111 : 621
110. SKOŘEPOVÁ, I. - PAŘÍZEK, I. - ROUŠAROVÁ, Š.: Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR. [VaV/510/4/98] dílčí zpráva subprojektu "půda" za rok 1999.
EKO VIS MŽP. Informační zpravodaj, 10, 2000, č. 3, s. 5-21.
6 tab., 4 mp., 11 lit.
Vyplavování dusičnanů do povrchových a podzemních vod je jedním z indikátorů destabilizace ekosystémů a narušení přirozeného biogeochemického cyklu v důsledku vysokého vstupu dusíku do ekosystému. Kritické zátěže síry a dusíku pro lesní ekosystémy. Aplikace metodiky kritických zátěží na zemědělské ekosystémy. Diskuse výstupů submodelu "půda".
klíčová slova: zpráva dílčí; projekt ekologický; znečištění vody povrchové; znečištění vody podzemní; znečištění dusičnany; hodnocení; metoda hodnocení; zátěž kritická; depozice atmosférická; ekosystém lesní; ekosystém zemědělský
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
11764 : 4281 : 4200 : 1171
111. KOTECKÝ, V.: Řeky kyanidů.
Sedmá generace, 9, 2000, č. 4, s. 4-6.
Charakteristika technických parametrů výroby zlata v nechvalně známém rumunském dole Baia Mare: výroba zlata z odpadů ze starší těžby. Příčiny havárie, ke které došlo v lednu roku 2000, její průběh a důsledky pro Rumunsko a celé povodí řeky Tisa. Chemický mechanismus působení kyanidů v otevřené přírodě. Přehled nejhorších kyanidových havárií ve světě 90. let.
klíčová slova: zlato; úprava rudy; technologie; havárie ekologická; přehled; kyanid; kovy těžké; látka toxická; znečištění toků; znečištění při havárii; znečištění přeshraniční; důsledek ekologický; odpovědnost za poškození ŽP; Rumunsko
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
1.1.7.7 radioaktivní látky a RA záření
1177
112. Elementy o radioaktivitě.
Vesmír, 79, 2000, č. 4, s. 185-186+190.
Základní otázky, které souvisejí s problematikou radioaktivity a které by měl každý člověk znát. Zdroje přirozeného radioaktivního záření, lidské aktivity přispívající ke zvýšení radioaktivního pozadí, měření radioaktivity, lidská resistence vůči záření, nejvyšší povolená dávka pro obyvatelstvo, řazení typů záření podle biologické účinnosti.
klíčová slova: záření; radioaktivita; radionuklid; radioaktivita přirozená; radioaktivita umělá; zdroje záření; činnost lidská; bezpečnost radiační; měření radioaktivity; záření alfa; záření beta; záření gama; účinnost záření biologická; dávka přípustná; bezpečnost jaderná
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2.
1177 : 422 : 2317
113. NOVÝ, J.: Systém jakosti a zajištění radiační bezpečnosti.
Zdravotnické noviny, 49, 2000, č. 4, příl. Lékařské listy, s. 12-13.
1 tab., 1 sch.
Vysvětlení základních pojmů a prvky systému jakosti z pohledu zdravotnické praxe. Principy systému jakosti. Dokumentovaný systém jakosti.
klíčová slova: zdravotnictví veřejné; praxe; zákon atomový; vyhláška; systém jakosti; dokument; bezpečnost radiační
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.3.
1.1.8.1 potraviny, nápoje; léky; pitná voda viz 1.1.1.4.2
1181 : 20 : 422
114. MEYER-KAHRWEG, D.: Resistent bleiben. [Být odolným].
Spielen und lernen, 2000, č. 3, s. 37-38.
Výzva k umírněnému používání antibiotik. Ukazuje se, že z krátkodobého hlediska jsou nejúčinnější zbraní proti bakteriálním onemocněním, dlouhodobě však vyvolávají právě u bakterií stále větší odolnost a zmenšují možnost účinného zásahu v případě akutní a nebezpečné infekce některé méně frekventované choroby. Tento efekt se může dostavovat také prostřednictvím požívání potravin, při jejichž produkci jsou antibiotika využívána (maso).
klíčová slova: antibiotika; omezení používání; aspekt zdravotní; odolnost; potraviny; onemocnění bakteriální
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8 : 7.1.3.0.3 : 7.1.3.0.2.
1181 : 2241 : 424 : 422
115. CONWAY, G.: Food for All in the 21st Century. [Potraviny pro všechny ve 21. století].
Environment, 42, 2000, č. 1, s. 9-18.
5 gr., 5 fot., 23 lit.
Příčiny potravinového přebytku ve vyspělých a nedostatku potravin v rozvojových zemích. Přes úspěchy tzv. zelené revoluce, která načas umožnila růstu populace držet krok s potřebou potravin, se znovu silně projevuje problém hladu, postihující ženskou a dětskou část populace. Budoucnost vývoje spojených nádob populace a potravin ve 21. století.
klíčová slova: potraviny; krize potravinová; vývoj populace; země vyspělé; země rozvojové; budoucnost vývoje
kódy využití: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.4.
1181 : 231 : 6221
116. KREKULE, J.: Poznáme, kam jdeme?
Živa, 43, 2000, č. 1, s. 2-4.
Některé ze zásadních otázek 21. století (např. dostatek potravy pro lidstvo) mají primárně biologické řešení. Lze předpokládat, že biologické poznatky i vědění jako součást všeobecného vzdělání budou nadcházející století ovlivňovat i formovat ve významné míře. Jak uživit lidstvo v 21. století? Jak fungují ekosystémy? Ekonomie, politika, etika.
klíčová slova: biologie; biologie aplikovaná; problematika globální; budoucnost vývoje; budoucnost udržitelná; vědy přírodní; výživa lidstva; funkce ekosystémů; ekonomie; politika; etika
kódy využití: 7.1.3.0.2.
1181 : 315 : 1171
117. SURYNEK, J.: Ekologická poradna. Přísady v potravinách II.
Veronica, 14, 2000, č. 4, s. 25-26.
Přísady do potravin lze podle charakteru jejich působení v produktu či v technologii výroby zařadit do těchto skupin: barviva, konzervační látky, okyselující prostředky, antioxidační prostředky, gelirovací prostředky či směsi, zahušťovadla, emulgátory, látky zesilující či zvýrazňující chuťové vlastnosti výrobku, sladidla. Seznam aditiv.
klíčová slova: poradenství ekologické; potraviny; přísady do potravin; seznam; charakteristika
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.3.0.2.
1181 : 3341 : 11105 : 4200 : 422
118. Bitva o potraviny. Pravda o geneticky manipulovaných organismech.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 3, s. 12-13.
Vyjádření k šesti nejoblíbenějším mýtům o genetickém inženýrství a geneticky manipulovaných potravinách se zvláštním zřetelem na situaci v USA.
klíčová slova: inženýrství genetické; technologie genová; organismy geneticky modifikované; riziko ekologické; USA; riziko zdravotní; průmysl potravinářský; plodiny potravinářské; pěstování plodin; informace o stavu
kódy využití: 7.1.3.0.2.
1181 : 4200 : 421 : 425
119. MIHULKA, S.: Co brání podstatnějšímu rozšíření biopotravin z hlediska spotřebitele?
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 1, s. 15-20.
Z obsahu: základní definice biopotravin a způsob značení pravých bioproduktů (není "bio" jako "bio"); distribuce nestačí rostoucímu zájmu o biopotraviny; vyšší ceny odrazují od nákupu; jak se zkoumá intenzita zájmu o novinky; různé ceny matou zákazníky; altruisté jsou ochotni nakupovat dráže než egoisté.
klíčová slova: biopotraviny; značení; distribuce; spotřebitel; cena spotřebitelská
kódy využití: 7.1.3.0.2.
1.1.8.3 palivo
1183 : 11221 : 3221 : 425
120. ŽÁKOVEC, J.: Vodíkový projekt na mnichovském letišti.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 4, s. 24-25.
1 sch., 3 fot.
Automobilismus patří v současnosti k největším znečišťovatelům životního prostředí. Je třeba hledat perspektivní palivo budoucnosti. Nejnadějnější se jeví vodík, který patří k obnovitelným zdrojům energie. Vodík vyráběný elektrolyticky s pomocí solární energie, je vůbec nejčistším palivem. V Německu byl zahájen vodíkový projekt na mnichovském mezinárodním letišti. Cílem je získání zkušeností s používáním vodíku v každodenní praxi a ověření ekonomiky využití vodíku jako pohonné hmoty. V projektu jsou zkoušeny dvě různé formy vodíku - stlačený plyn a zkapalněný.
klíčová slova: hmoty pohonné; vodík; palivo ekologické; projekt vodíkový; letiště; doprava autobusová
kódy využití: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3.
1183 : 32167 : 1122 : 11221
121. JENSEN, M.V. - ROSS, M.: The Ultimate Challenge. [Poslední výzva].
Environment, 42, 2000, č. 7, s. 10-22.
3 fot., 4 gr., tab., 32 lit.
Hledání způsobů, kterými lze čelit perspektivě vyčerpání fosilních paliv. Možnosti nahrazování klasických paliv pro výbušné motory novými typy pohonných hmot, z nichž k nejnadějnějším patří vodíkové motory. Výhodou vodíkové alternativy je její propojitelnost s tradiční palivovou infrastrukturou a možnost postupného přechodu na nové palivové modely vůbec. Srovnání základních parametrů klasických a alternativních palivových systémů.
klíčová slova: hmoty pohonné; hmoty pohonné alternativní; palivo fosilní; palivo vodíkové; motor vznětový; motor vodíkový; srovnání
kódy využití: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3.
1.1.8.5 obaly
1185 : 4200 : 423 : 2236
122. Duha srovnává zálohované a nevratné lahve.
Přes práh, 10, 2000, č. 6/7, s. 38-39.
Srovnání zálohovaných a nevratných lahví z hlediska spotřebitele i prodejce, z pohledu velkoobchodu, výrobce i z pohledu měst a obcí.
klíčová slova: ekologie domácnosti; srovnání; láhev; obaly vratné; obaly nevratné; spotřebitel; výrobce; Hnutí Duha
kódy využití: 7.1.3.0.2.
1185 : 6391 : 1172
123. Plastové obaly.
Sisyfos, 2000, č. 12, s. 21-22.
Hodnocení obalů z hlediska obtížnosti jejich zneškodňování a doprovodného uvolňování jedovatých látek. Značení recyklovatelných obalů, obalů vyrobených z částečně recyklovatelného materiálu, obalů opakovaně využitelných. Orientační hodnocení plastů ve vztahu k životnímu prostředí - tabelární přehled. Informace na Internetu.
klíčová slova: obaly plastové; značení obalů; hodnocení; hodnocení dopadů; vliv na ŽP; informace na Internetu
kódy využití: 7.1.3.0.2.
1185 : 6391 : 6539 : 131
124. Systém nakládání s obaly v některých zemích světa.
Sisyfos, 2000, č. 6, s. 18-24.
Informační list, vydaný v březnu 2000 Hnutím Duha Olomouc, upozorňuje na stávající pravidla pro nakládání s obaly v české legislativě, na absenci zásadních změn v nové právní normě připravované MŽP ČR (zákon o odpadech a zákon o obalech a obalových odpadech). Uvedeny způsoby podpory vratných obalů (lahví) v 17 zemích Evropy a znění návrhu systému podpory vratných obalů, který předložilo Hnutí Duha MŽP ČR. Oznámení petiční akce na záchranu vratných lahví.
klíčová slova: informace pro veřejnost; list informační; Hnutí Duha; Olomouc; nakládání s obaly; odpady z obalů; legislativa; zákon o odpadech; ČR; srovnání mezinárodní
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.2 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
1185 : 63912
125. ČURDA, D.: PET-lahve, ekologie, pohodlí a další souvislosti.
Výživa a potraviny, 55, 2000, č. 3, s. 71-72.
Výhodnost používání PET lahví spočívá v jejich nízké hmotnosti, snadnější manipulaci a odolnosti vůči rozbití. Pro hodnocení ekologických vlastností obalů se jeví jako nejlepší metoda tzv. ekologických bilancí (ekobilancí - hodnocení životního cyklu LCA). Jde o vyčíslení negativních ekologických dopadů během celého "života" daného výrobku. Ekoprofil vybraných obalových materiálů. I PET lahve se mohou stát ekologicky přijatelným obalem, pokud se podaří uspokojivě vyřešit i zhodnocení použitých obalů.
klíčová slova: láhev PET; obaly ekologické; materiál obalový; metoda LCA; hodnocení cyklu životního
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
1185 : 63912
126. Posuzování životního cyklu výrobků.
Sisyfos, 2000, č. 4, s. 31-35.
Princip metody posuzování životního cyklu výrobku (Life Cycle Assessment - LCA). Předmět a výsledek posuzování. Mezinárodní normy LCA. Jako příklad jsou publikovány výsledky porovnání životních cyklů skleněných a PET lahví s doporučeními pro spotřebitele ke zlepšení situace na trhu a v životním prostředí.
klíčová slova: metoda LCA; hodnocení cyklu životního; cyklus výrobku životní; láhev PET; láhev skleněná; obaly vratné; obaly nevratné
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
1185 : 63912 : 7313
127. PŘIBYLOVÁ, M.: Skleněné a PET lahve na minerální vody: posuzování životního cyklu. [rec.]. [První studie životního cyklu výrobků v ČR].
Olomouc, Hnutí Duha 2000. 66 s.
Sisyfos, 2000, č. 4, s. 40-41.
Autorka se jako první zabývá analýzou životního cyklu konkrétního výrobku a posuzováním dopadu výrobku na životní prostředí nejen během všech činností nutných k jeho výrobě, ale všech dalších činností spojených se spotřebou a následným zneškodněním či využitím výrobku. Kapitoly obsahu: Princip metody LCA, LCA skleněných a PET lahví na minerální vody, Inventarizační analýza, Dosažené výsledky, Hodnocení životních cyklů, Závěr.
klíčová slova: studie; recenze; metoda LCA; cyklus výrobku životní; hodnocení cyklu životního; láhev PET; láhev skleněná
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
1.1.8.6 akumulátory, baterie, suché galvanické články, monočlánky
1186 : 315 : 1130
128. HOLLAN, J.: Životní prostředí a elektrické články.
Veronica, 14, 2000, č. 5, s. 26.
Chemické zdroje poskytují elektřinu velmi drahou. Mnohé z nich navíc obsahují škodlivé látky, a proto se musí třídit odděleně od ostatního domovního odpadu. Chemické zdroje jsou oprávněné pouze v případě, že elektrický spotřebič je potřeba využít mimo elektrickou rozvodnou síť - jednorázové elektrické články jsou odůvodněné jen výjimečně. Článek a baterie. Alkalické nabíjecí články. Nikl-kadmiové akumulátory. Olověné baterie. Nakládání s použitými bateriemi. Závěrečná doporučení.
klíčová slova: poradenství ekologické; článek elektrochemický; baterie; charakteristika; baterie nikl-kadmiová; baterie lithiová; baterie olověná; odpady elektrotechnické; odpady chemické; baterie použitá; nakládání s odpady
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
1.1.8.7 hračky
1187 : 4200 : 2236 : 7242
129. Jak se přitvrzují ekologické normy.
Sisyfos, 2000, č. 12, s. 17-20.
Popsána předvánoční kampaň aktivistů Greenpeace, která měla upozornit rodiče na nebezpečnost dětských hraček z měkčeného PVC. Tyto hračky se trvale vyskytují na našem trhu, ačkoli v zemích EU jsou již rok zakázány. Výzva pro obchodní domy.
klíčová slova: kampaň; akce protestní; hnutí ekologické; Greenpeace ČR; dům obchodní; děti; ochrana zdraví; hračka PVC; omezení uvádění na trh; riziko zdravotní
kódy využití: 7.1.3.0.2.
1.1.8.8 ostatní složky materiální reality (např. různé výrobky; zbraně)
1188 : 421 : 422 : 111824
130. JEŽEK, J.: Bioterorismus a biologické zbraně jsou hrozbou.
Zdravotnické noviny, 49, 2000, č. 12, příl. Lékařské listy, s. 13-14.
V posledních letech vzrůstá obava z bioterorismu, z utajené modernizace a rozšiřování biologických zbraní. Mezi obávané patogeny vhodné pro výrobu biozbraní patří dnes geneticky měněné přírodní patogeny. Patologická agens použitelná jako biologické prostředky: variola, antrax (sněť slezinná), mor, botulismus, viry ebola, magburg. Výroba biozbraní a jejich nosiče. Biozbraně v historii.
klíčová slova: zbraň biologická; výroba; historie vývoje; biopreparát; látka patogenní; organismy patogenní; terorismus biologický; prostředky biologické
kódy využití: 7.1.2.6.2.8 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.3.0.2.
1.2 prostorové celky
1.2.1 území, územní prostor, krajina, krajinný ráz
121 : 12105 : 1111 : 2230 : 131
131. LIPSKÝ, Z.: Kam se ubírá česká krajina?
Geografické rozhledy, 9, 1999/2000, č. 4, s. 88-89.
2 fot., 1 gr., 2 tab., 5 lit.
Charakteristika způsobu, kterým se po roce 1990 postkomunistická transformace zapsala do tváře české krajiny. Ve srovnání s padesátými léty, kdy došlo k největšímu zásahu do krajiny kvůli změnám v zemědělství, se devadesátá léta vyznačují snížením podílu zemědělské zátěže na krajině a zvyšujícím se zalesňováním a zatravňováním porostů, které nebudou zemědělsky využívány. Vzniká tím možnost rozšiřování neobdělávané krajiny v okolí CHKO, národních parků aj.
klíčová slova: vývoj krajiny; tvorba krajiny; krajina zemědělská; transformace postkomunistická; využití půdy; model vývoje společnosti; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.2.
121 : 140 : 131
132. BUČEK, A.: Krajina a životní prostředí ČR na konci 20. století.
Veronica, 14, 2000, č. 6, s. 1-5.
2 fot.
Autor dokumentuje průběh přeměny přírodní krajiny v krajinu kulturní na území ČR: co znamenal pro krajinu nástup průmyslové revoluce, jaké byly důsledky jednostranné intenzifikace zemědělské výroby v poválečném období. Nárůst působení stresových faktorů v urbanizované, zemědělské i lesní krajině v poválečném období od lokálního až k regionálnímu kritickému postižení životního prostředí probíhal ve třech časových fázích: - od roku 1945 do počátku 60. let, - 60. léta, - 70. až 80. léta. Bod obratu v těchto nepříznivých trendech nastal až v souvislosti s pádem totalitního režimu a se společenskými změnami po roce 1989.
klíčová slova: vývoj krajiny; vývoj historický; krajina přírodní; krajina kulturní; vývoj ŽP; vývoj politický; ČR
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
121 : 423 : 6241 : 625
133. MÍCHAL, I.: Ke konstituování estetiky krajiny.
Životné prostredie, 34, 2000, č. 5, s. 234-239.
4 fot., 10 lit.
Všechny složky krajiny jsou součástí životního prostředí, jeho úroveň je důležitou složkou dobové kultury. Uspokojování lidské potřeby krásy významně přispívá k pocitům pohody, uspokojení a štěstí. Z toho pak vyplývá veřejný zájem na vytváření podmínek pro uplatňování obecně kulturní, a v tom i estetické hodnoty krajiny jako jednoho z relevantních kritérií její celkové hodnoty. Estetika krajiny není dosud konstituována, ale zřejmě by se měla stát vědou, zabývající se všemi estetickými jevy v krajině. Sémantické zprostředkování hodnot. Obecný estetický teorém Bohuslava Dvořáka.
klíčová slova: krajina; hodnota krajiny; estetika krajiny; kritéria estetická; kritéria hodnocení; hodnocení estetické
kódy využití: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4.
121 : 636 : 423 : 20
134. LÖW, J.: Krajinný ráz.
Veronica, 14, 2000, č. 2, s. 1-4.
3 fot.
Autor přirovnává vztah člověka ke krajině v úrovni jejího duchovního vnímání k divadelnímu jevišti. Vysvětluje, jak vypadá subjektivní jeviště lidského života a jeviště objektivní. Za základ všech činností vytvářejících estetické hodnoty v krajině, včetně jejího rázu, je třeba považovat snahu o vytvoření souladu mezi subjektivním a objektivním jevištěm života. Uvedeny 3 etapy základního a obecného postupu definování a hájení krajinného rázu: 1. Určení typu krajinného rázu a jeho prostorové vymezení, 2. Vyhodnocení dochovalosti krajinného rázu, 3. Určení míry ochrany krajinného rázu.
klíčová slova: ráz krajiny; hodnota krajiny; definice; hodnocení estetické
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
121 : 636 : 621 : 137 : 6536 : 22431
135. PLESNÍK, J.: Úmluva o evropské krajině a krajinný ráz.
Veronica, 14, 2000, č. 2, s. 4.
V soustavě mezinárodního práva až do nedávna zcela chyběla úmluva, která by se nezabývala "pouze" některými složkami přírody, ale byla zaměřená na krajinu na našem kontinentě. Od poloviny 90. let připravuje Rada Evropy návrh Úmluvy o evropské krajině, která by měla tuto mezeru vyplnit. Předpokládá se, že po schválení Výborem ministrů Rady Evropy bude Úmluva o evropské krajině v září 2000, na závěr rozsáhlé celoroční kampaně "Evropa: společné dědictví", vystavena k podpisu vládami evropských zemí a Evropským společenstvím. Uveden cíl úmluvy a důsledky (především legislativní) pro státy, které k Úmluvě o evropské krajině přistoupí.
klíčová slova: úmluva mezinárodní; návrh úmluvy; úmluva evropská; krajina evropská; ráz krajiny
kódy využití: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
121 : 6361 : 6360 : 22431 : 138
136. SUPUKA, J. - LIPTAY, J. - HRNČIAROVÁ, T.: Krajina ako kultúrne dědičstvo.
Životné prostredie, 34, 2000, č. 5, s. 227-úvodník.
Důsledkem trvale probíhajícího dynamického civilizačního procesu se stává krajina obrazem působení člověka a jeho aktivit. Všechny fenomény krajiny, které vytvořil nebo přeměnil člověk, jsou dědičným znakem jeho činnosti z dávných historických dob až dodnes. Na půdě UNESCO se rozlišuje ochrana přírodního dědictví, které zahrnuje zejména přírodu neporušenou a ochrana kulturního dědictví, která obsahuje i tzv. "kulturní krajinu". Na půdě Rady Evropy se prosadil v posledním období přístup k ochraně krajiny jako celku.
klíčová slova: krajina kulturní; dědictví kulturní; ochrana krajiny; ochrana dědictví kulturního
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2.
1.2.1.0.1 území nadregionální (např. tropy, Arktida)
12101 : 1176 : 2236
137. HOJSÍK, M.: Arktida, posledné útočisko.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 1, s. 11.
1 fot.
Přestože v Arktidě není téměř žádný průmysl, poslední výzkumy ukazují několikanásobné zvýšení toxických látek - zejména perzistentních organických polutantů - v tělech zvířat, žijících v Arktidě. Informace o výpravě Greenpeace a vědců ze Švédské univerzity v Ulmu a z laboratoře Greenpeace při univerzitě v Exeteri v Británii.
klíčová slova: Arktida; výzkum ekologický; znečištění toxické; organizace ekologická; Greenpeace
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
1.2.1.0.2 území - region, oblast, velký územní celek
12102 : 11763 : 52 : 138 : 140
138. KOZLOV, M. V. - BARCAN, V.: Environmental Contamination in the Central Part of the Kola Peninsula: History, Documentation and Perception. [Ekologické znečištění centrálních částí poloostrova Kola: dějiny, dokumentace, reflexe].
Ambio, 29, 2000, č. 8, s. 512-517.
1 mp., 2 fot., 1 gr., 68 lit.
Stručné dějiny ekologického vývoje centrálních částí poloostrova Kola, tj. pohraničí mezi Ruskem a Finskem. Charakteristika studií, které od 20. let vznikly na toto téma. Problém průmyslového znečištění, hlavní centra na ruské straně, která negativně ovlivňují stav místního životního prostředí.
klíčová slova: studie; dokumentace; problematika regionální; vývoj ekologický; znečištění průmyslové; znečištění přesahující hranice; vliv na ŽP; Rusko; Finsko; poloostrov Kola
kódy využití: 7.1.2.6.1.2.
1.2.1.0.5 volná krajina (kulturní, zemědělská apod.) jako celek
12105 : 131 : 12118
139. BUČEK, A.: Krajina České republiky a pastva.
Veronica, 14, 2000, 14. zvl. vyd., s. 1-7.
7 fot.
Sedm tisíc let pastvin - historie pastevního využívání naší krajiny. Proměna lesní krajiny v pastevní. Relikty pastevní krajiny. Pastva a ochrana přírody. Pastviny jako kulturní a přírodní památka. Budoucnost pastvin v ČR.
klíčová slova: krajina; využití krajiny; krajina pastevní; vývoj historický; pastvina; památka přírodní; památka kulturní; ochrana přírody; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
12105 : 214 : 312 : 1222 : 311
140. BOHÁČ, J.: Senioři v ČR a kulturní krajina.
Životné prostredie, 34, 2000, č. 6, s. 297-298.
Lit.4.
S otázkou vztahu seniorů k životnímu prostředí souvisí i jejich způsob bydlení. Sociologická pozorování potvrzují, že řada starších obyvatel velkých měst uvažuje o tom, že v důchodu přesídlí na venkov. V souvislosti s trvale udržitelným rozvojem venkovského prostředí a kulturní krajiny bude proto význam seniorů stoupat. Kvalitu pobytu produktivní části populace a mládeže na venkově a jejich vztah ke kulturní krajině budou významným způsobem ovlivňovat právě starší spoluobčané, trvale tam žijící.
klíčová slova: krajina kulturní; člověk; senior; vztah k přírodě; aspekt sociální; venkov; bydlení; styl životní
kódy využití: 7.1.3.0.2.
12105 : 3211 : 625 : 423
141. KYSELKA, M.: Krása zemědělské krajiny [i té zmechanizované].
Veronica, 14, 2000, č. 2, s. 5-7.
1 fot.
Z obsahu: Podíl zemědělců na tvorbě krajiny. Člověk ke krajině, Agrodesign, Land-art.
klíčová slova: krajina zemědělská; tvorba krajiny; vliv zemědělství; vývoj historický; estetika krajiny; hodnocení estetické; hodnocení krajiny
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.8.
1.2.1.1 chráněná území přírody, chráněné složky krajiny, diverzita krajiny
1211 : 131 : 7312
142. Chráněná území ČR I. [rec.].
Praha, Artedit, s.r.o. pro AOPK ČR 1999. 352 s., 600 fot., 120 mp.
Sisyfos, 2000, č. 3, s. 31-32.
Ústecko - první svazek třináctidílné encyklopedie Chráněná území ČR. Encyklopedie přinese popis všech maloplošných zvláště chráněných území v regionech ČR ( Ústecko, Plzeňsko, Karlovarsko, Budějovicko, Praha a Střední Čechy, Jihlavsko, Brněnsko, Zlínsko, Ostravsko, Olomoucko, Pardubicko, Hradecko, Liberecko, 13. díl - shrnující část). Jednotlivé svazky budou vydány v průběhu let 1999 - 2001. Uveden obsah prvního svazku.
klíčová slova: publikace ekologická; encyklopedie; recenze; ČR; území chráněné; území chráněné zvláště; aspekt územní
kódy využití: 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.3.0.2.
1211 : 137 : 625 : 425
143. KEREKES, S. - TARDY, J.: Economic Valuation of Nature Reserves in Central and Eastern Europe. [Ekonomické hodnocení přírodních rezervací ve střední a východní Evropě].
European Nature, 2000, č. 3, s. 29-30.
2 fot., 3 lit.
Způsob vytváření kritérií pro hodnocení stavu a finanční ceny přírodních rezervací. Příklad rezervace v maďarském Szigetköz (dunajská delta). Využívání daňového systému a dalších fiskálních nástrojů pro tyto účely.
klíčová slova: rezervace přírodní; hodnocení území; hodnocení ekonomické; nástroje ekonomické; Maďarsko
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
1211 : 2243 : 137 : 625
144. Evropský diplom Rady Evropy pro chráněná území.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 5, s. 33.
4 fot.
V roce 2000 byl Evropský diplom Rady Evropy poprvé udělen třem chráněným územím v ČR: Národnímu parku Podyjí, Národní přírodní rezervaci Karlštejn a Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Podmínky pro udělení a pro oprávněnost držení ocenění. Charakteristika výše uvedených oceněných chráněných území.
klíčová slova: území chráněné; ČR; hodnocení; cena; Rada Evropy
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2.
1.2.1.1.0.5 biosférické rezervace
121105 : 12112 : 625 : 627 : 23100
145. DANIHELKA, J. - KVĚT, J.: Biosférická rezervace Pálava - nastal čas k jejímu rozšíření?
Ochrana přírody, 55, 2000, č. 5, s. 134-135.
2 obr., 12 fot., 10 lit.
Chráněná krajinná oblast Pálava, vyhlášená v roce 1976 se stala biosférickou rezervací o 10 let později. V letech 1994 - 1996 se BR Pálava stala jednou ze tří českých rezervací, které měly možnost podílet se na grantovém systému Global Environmental Facility Světové banky. Od počátku devadesátých let se připravuje rozšíření CHKO Pálava o území lednicko-valtického areálu, část dyjské nivy a oblast poblíž soutoku Moravy a Dyje jižně od Břeclavi. Rozšířená BR Pálava byla navržena tak, aby v souladu s požadavkem stanov dávala příležitost pro odborný výzkum a poskytovala modely trvale udržitelného rozvoje.
klíčová slova: CHKO Pálava; rezervace biosférická; rozšíření BR
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.4.
1.2.1.1.0.6 světové kulturní, technické a přírodní dědictví
121106 : 426 : 621 : 638
146. Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy [Convention for the Protection of the Architectural Heritage of Europe, Council of Europe 121, Granada, 3. 10. 1985 ].
Urbanismus a územní rozvoj, 3, 2000, č. 2, s. 34-38.
Úplný text Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy - definice architektonického dědictví, identifikace statků, které mají být chráněny, zákonné způsoby ochrany, doplňková opatření, sankce, politika konzervace, účast a sdružení, evropská koordinace politiky konzervace, závěrečná ustanovení.
klíčová slova: úmluva evropská; ochrana dědictví kulturního; dědictví kulturní; dědictví architektonické; definice; text úmluvy
kódy využití: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.4.
121106 : 724 : 22431 : 2243 : 137
147. Evropa - společné dědictví.
Ochrana přírody, 55, 2000, č. 9, s. 285.
3 fot.
V rámci kampaně "Evropa - společné dědictví", vyhlásila Rada Evropy mezinárodní fotografickou soutěž zaměřenou na přírodu, krajinu a kulturní dědictví. Soutěže se účastnilo přes 5 600 autorů z 53 států. Zveřejněny tři první vítězné snímky soutěže.
klíčová slova: soutěž fotografická; vyhodnocení; Rada Evropy; dědictví přírodní; dědictví kulturní; Evropa
kódy využití: 7.1.3.0.2.
1.2.1.1.1 národní parky a jejich ochranná pásma, národní rezervace
12111
148. DVOŘÁK, J. - FLOUSEK, J. - MAREK, J.: České Švýcarsko - nový národní park.
Krkonoše, 33, 2000, č. 5, s. 36-37.
6 fot., 1 mp.
Geologická a botanická charakteristika nově otevíraného Národního parku České Švýcarsko. Přírodní a krajinné hodnoty této oblasti.
klíčová slova: park národní; NP České Švýcarsko; charakteristika území
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.3.1 : 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1.
12111 : 657
149. VOŽENÍLEK, V.: Na vlnách internetu 2 - Národní parky.
Geografické rozhledy, 9, 1999/2000, č. 3, s. 70.
1 tab., 1 fot.
Přehled vývoje a důvodů zřizování národních parků a pravidel jejich provozu a ochrany. Informace o internetových adresách největších světových národních parků.
klíčová slova: území chráněné; rezervace biosférická; dědictví světové; park národní; Internet; adresář
kódy využití: 7.1.2.4 : 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
12111 : 7241 : 72 : 137
150. 24. květen - Evropský den parků.
Krkonoše, 33, 2000, č. 5, s. 10-11.
První velkoplošná území vznikla v roce 1909 ve Švédsku. Dne 24. května zde bylo vyhlášeno prvních devět národních parků najednou. EUROPARC - Federace přírodních a národních parků Evropy, která vznikla v roce 1973, soustřeďuje 400 chráněných území z 34 evropských zemí. Krkonošský národní park je jedním z nich. Akce Správy KRNAP, připravené v rámci Evropského dne parků. Informace o soutěži pro mládež od 12 do 19 let.
klíčová slova: akce ekologická; Evropský den parků; park národní; federace EUROPARC; Správa NP Krkonoše; forma výchovy; soutěž; mládež
kódy využití: 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.1.1.
12111 : 7241 : 72 : 137
151. ŠTURSA, J.: Evropský den parků 2000.
Krkonoše, 33, 2000, č. 5, s. 13.
Přehled akcí připravených správami národních parků (zejména Správou Krkonošského národního parku) a chráněných krajinných oblastí při příležitosti Evropského dne parků 2000.
klíčová slova: akce ekologická; forma výchovy; Evropský den parků; přehled akcí; správa NP; území chráněné
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1.
12111 : 731
152. Národní parky České republiky.
Krkonoše, 33, 2000, č. 12, příl., s. 1-15.
Příloha časopisu je věnována podrobné charakteristice našich národních parků: Národní park České Švýcarsko, Národní park Podyjí, Národní park Šumava, Krkonošský národní park.
klíčová slova: park národní; charakteristika území; NP České Švýcarsko; NP Podyjí; NP Šumava; NP Krkonoše
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1.
1.2.1.1.2 chráněné krajinné oblasti
12112 : 621 : 636
153. PELC, F.: Program rozvoje chráněných krajinných oblastí. [1.] Pět let Správy chráněných krajinných oblastí ČR.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 11, s. 7-11.
1 tab., 2 obr., 6 fot.
Předkládaný koncept hodnotí ve dvaceti třech kapitolách soustavu chráněných krajinných oblastí z hlediska stavu přírodního a krajinného prostředí a zajištění vhodných způsobů péče. Uvádějí se možnosti dalšího kvantitativního i kvalitativního rozvoje CHKO a postupy řešení legislativních, krajinně-ekologických, informačních, výzkumných, provozně-ekonomických a dalších problémů. Kapitoly jsou jednotně členěny na stručnou analýzu problematiky doplněnou o grafickou přílohu, stanovení cílů a k tomu formulovaných opatření. Komentář k jednotlivým kapitolám.
klíčová slova: dokument; text; program rozvoje; oblast chráněná krajinná; CHKO; Správa chráněných krajinných oblastí ČR; správa státní; strategie ochrany; program státní; ochrana přírody a krajiny
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.3.0.2.
12112 : 621 : 636
154. PELC, F.: Program rozvoje chráněných krajinných oblastí. [2.] Pět let Správy chráněných krajinných oblastí ČR
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 12, s. 8-12.
3 obr., 1 tab.
Územní rozvoj chráněných krajinných oblastí, hlavní ekologické problémy, lesní hospodaření v CHKO, zemědělství v CHKO, voda v CHKO, rekreace a turistika. Základní koncepční dokumenty péče o CHKO. Územní plánování a chráněné krajinné oblasti. Ochrana krajinného rázu. Praktická opatření v krajině. Státní správa v ochraně přírody v CHKO. Odborně výzkumná činnost. Práce s veřejností a ekologická výchova. Obce, regiony a chráněné krajinné oblasti. Rozvoj informačního systému. Organizační struktura. Finanční zajištění.
klíčová slova: dokument; text; oblast chráněná krajinná; program rozvoje; strategie ochrany; rozvoj územní
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2.
1.2.1.1.5 chráněné parky a zahrady, přírodní parky, oblasti klidu
12115 : 6536
155. BUČEK, A.: Přírodní parky.
Veronica, 14, 2000, č. 1, s. 21.
Uveden zákon 114/92 Sb., kterým byl poprvé definován a vymezen přírodní park. Před rokem 1992 předcházely v řadě případů přírodním parkům tzv. klidové oblasti, po roce 1992 byly přírodní parky vyhlašovány jako přípravný stupeň pro velkoplošné chráněné území (ochrana před výstavbou, těžbou, nadměrnou rekreací, vodohospodářskými aktivitami, jako preventivní ochrana větších krajinných celků a jejich krajinného rázu, přírodních krajin i kulturní harmonické krajiny). Vedení evidence parků a některé údaje z evidence.
klíčová slova: park přírodní; definice; evidence; zákon o ochraně přírody a krajiny
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2.
1.2.1.1.6 chráněné a ohrožené druhy organismů
12116 : 6536 : 11166
156. ZELENÁ, M.: Poskytování náhrad škod způsobených chráněnými živočichy.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 11, s. 19.
Dne 5. dubna 2000 nabyl účinnosti zákon o poskytování náhrad za škody způsobené vybranými, zvláště chráněnými živočichy - zákon č. 115/2000 Sb. Tento zákon upravuje rozsah a podmínky poskytování náhrad škod způsobených bobrem evropským, vydrou říční, kormoránem velkým, losem evropským, medvědem hnědým, rysem ostrovidem a vlkem.
klíčová slova: zákon; náhrada škody; škody způsobené zvěří; živočich chráněný zvláště; bobr evropský; vydra říční; kormorán velký; los evropský; medvěd hnědý; rys ostrovid; vlk
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
1.2.1.3 lesy
1213 : 137 : 657 : 4200 : 1176
157. Stav evropských lesů se nadále zhoršuje.
Sisyfos, 2000, č. 12, s. 25.
Jen o něco více než jedna třetina stromů evropských lesů je zdravá, jak vyplývá z nejnovějších výsledků intenzivního monitorovacího programu, uskutečněného v roce 1999 ve 30 zemích Evropskou komisí společně s Hospodářskou komisí OSN pro Evropu. Zpráva, která potvrzuje trend dlouhodobého zhoršování, hovoří o nezbytnosti dalšího snižování emisí pro trvale udržitelné lesní hospodářství.
klíčová slova: stav lesa; monitorování lesa; zpráva; program monitorovací; lesy evropské; hospodářství lesní; hospodaření udržitelné
kódy využití: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1.
1213 : 630 : 131 : 1211
158. MOUCHA, P.: Mimoprodukční funkce lesa jako veřejný zájem ochrany přírody.
Ochrana přírody, 55, 2000, č. 5, s. 129-130.
Zájmy na podporu mimoprodukčních funkcí lesů jsou výrazněji upřednostňovány ve všech kategoriích chráněných území od národních parků po přírodní památky. V určité více diferencované míře jsou mimoprodukční funkce upřednostňovány v lesích přírodních rezervací, přírodních památek a v 1. zónách chráněných krajinných oblastí. Lesy zahrnuté do vyjmenovaných kategorií chráněných území jsou zpravidla prohlašovány s ohledem na vysoký podíl mimoprodukčních funkcí za lesy zvláštního určení. Podle hrubého odhadu je těchto lesů v České republice okolo 1000 km
2 . Z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny jsou významné především mimoprodukční funkce lesa směřující k uchování biodiverzity v nejširším slova smyslu, funkce půdoochranné, funkce krajinotvorné, funkce hydrické, klimatické, zdravotně hygienické a rekreační.
klíčová slova: funkce lesa; funkce mimoprodukční; ochrana přírody; zájem veřejný; území chráněné
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.3.0.2.
1.2.1.3.3 tropický deštný prales
12133 : 1583 : 6363 : 4206
159. PLESNÍK, J.: Tropy - pokladnice celosvětové biodiversity.
Geografické rozhledy, 10, 2000/2001, č. 2, s. 332-33.
Definování pojmu biodiverzita a charakteristika hustoty jejího geografického rozmístění v současnosti. Biodiverzita (počet druhů na jednotku plochy) sílí s narůstající zeměpisnou šířkou (tzv. rovnoběžkový gradient), přičemž významné místo připadá oblastem podél rovníku, čili tropům. Tady se vyskytují místa a země s nejvyšší hustotou biodiverzity, z nichž některá jsou označována za oblasti megadiverzity (Brazílie, Peru, Kolumbie, Ekvádor, Mexiko, Kongo, Madagaskar, Austrálie, Čína, Indie, Indonésie, Malajsie). Hypotézy vysvětlující příčiny tohoto rozmístění, možnosti ochrany biodiverzity.
klíčová slova: diverzita biologická; diverzita světová; terminologie; definice; ochrana diverzity biologické; aspekt geografický; ekosystém tropický
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.1.1.
12133 : 621 : 121106
160. SAYER, J.: Tropical Forest Biodiversity and the World Heritage Convention. [Biodiverzita tropického lesa a Konvence o světovém dědictví].
Ambio, 29, 2000, č. 6, s. 302-309.
Fot., mp., gr., tab.čet., 28 lit.
Ratifikace Konvence světového dědictví (World Heritage Convention) a její vztah k fenomenu tropického lesa jako základní stavební jednotky biodiverzity. Mezinárodní normy, instituce a dohody zaměřené na ochranu tropického lesa. Charakteristika významných lokalit, kde se tento les vyskytuje.
klíčová slova: dědictví světové; úmluva; les tropický; fenomén ekologický; diverzita biologická; ochrana lesa tropického; norma mezinárodní; instituce mezinárodní; dohoda mezinárodní; charakteristika zeměpisná
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.2.1.
1.2.1.5 vodní "plochy" krajiny
1215 : 4206 : 4207 : 421 : 426
161. POKORNÝ, P.: Osudy zaniklého jezera. 16 000 let historie v jezerních usazeninách.
Vesmír, 79, 2000, č. 4, s. 209-214.
Fot., mp., gr.čet.
Výzkum historie přírodního, dnes již zaniklého jezera Švarcenberk v třeboňské oblasti. Klasifikace jezer v českém regionu z hlediska jejich vzniku a komparace s dalšími regiony. Metoda výzkumu těchto geologických útvarů. Fenomén jezera Švarcenberk, lidská sídla kolem jezera.
klíčová slova: jezero; historie vývoje; jezero Švarcenberk; výzkum
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
1.2.1.5.1 moře
12151 : 11103 : 3214 : 4200 : 69
162. KUKAL, Z.: Neživé dary moře.
Geografické rozhledy, 9, 1999/2000, č. 5, s. 114-115.
2 fot., 1 gr.
Charakteristika a klasifikace mořských nerostných zdrojů. Historie těžby surovin, které z těchto zdrojů pocházejí. Nákladnost těžby tohoto typu surovin. Odhady množství surovin v různých hloubkách moří. Ekologické suroviny, tzv. zeleolity. Analýza současného a prognóza budoucího vývoje těžby těchto surovin.
klíčová slova: zdroje nerostné mořské; moře světová; charakteristika surovin; těžba surovin nerostných; suroviny ekologické; zeleolity; vývoj historický; analýza vývoje; prognóza
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
12151 : 137 : 621 : 2243 : 633 : 636
163. VanDEVEER, S.D.: Protecting Europe's Seas. [Ochrana evropských moří].
Environment, 42, 2000, č. 6, s. 10-26.
5 fot., 1 mp., 3 tab., 23 lit.
Stručné dějiny ochranářských tendencí v oblasti evropských moří počínaje stockholmskou konferencí OSN z roku 1972. Charakteristika průzkumů a programů, které se od 70. let stavem evropských moří zabývají. Seznam evropských moří a katalog základních problémů. Přehled hlavních mezinárodních konvencí, které jsou určeny k ochraně evropských moří. Organizační struktura regionální kooperace ve věci ochrany evropských moří.
klíčová slova: moře; Evropa; ochrana moře; vývoj historický; přehled projektů; úmluva mezinárodní; spolupráce mezinárodní
kódy využití: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.3.0.2.
12151 : 57 : 421 : 1181 : 11106 : 11103 : 1582
164. JANSKÝ, B.: Biologické zdroje světového oceánu.
Geografické rozhledy, 9, 1999/2000, č. 5, s. 118-119.
1 mp., 1 gr., 2 tab., 1 fot.
Světový oceán jako zdroj obživy lidstva: rezervy a limity. Vývoj exploatace mořských potravinových zdrojů člověkem. Intenzivní rybolov a nebezpečí vyčerpání biologických zásob. Možnosti regulace této exploatace včetně rostlinných zásob.
klíčová slova: oceán; zdroj biologický; výživa člověka; potraviny; rybolov; produkce biomasy; využívání zdrojů přírodních; regulace
kódy využití: 7.1.2.4.1.1.
1.2.1.5.5 příbřežní oblasti, mokřady, rašeliniště, slatiny
12155 : 11764 : 117643 : 621
165. POKORNÝ, J.: Likvidace mokřadů.
Veronica, 14, 2000, č. 6, s. 16.
K nejohroženějším ekosystémům dvacátého století patří mokřady. Mokřady pobřežních zón jsou znečištěny organickými jedy a těžkými kovy, zvýšený přísun organických látek i živin způsobuje eutrofizaci. Vnitrozemské mokřady jsou vystaveny podobnému tlaku. Z našich mokřadů jsou nejvíce ohrožena rašeliniště - degradují odvodněním nebo jsou odtěžována. Mokřady říčních niv se vysoušely již od minulého století. Ramsarská konvence na ochranu mokřadů. Znovuobjevení hodnoty mokřadů.
klíčová slova: mokřad; ekosystém mokřadní; ekosystém ohrožený; ochrana mokřadu; obnova mokřadu; úmluva Ramsarská
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.3.1 : 7.1.2.3.3.
1.2.1.7.4 zeleň v sídlech, závodech, zeleň střešní
12174 : 1217 : 422 : 4200 : 426
166. BALABÁNOVÁ, P.: Zeleň v ulicích.
Urbanismus a územní rozvoj, 3, 2000, č. 3, s. 29-36.
9 obr., 15 lit.
Zeleň může ovlivnit pohodu uvnitř města různým způsobem. Rostliny ovlivňují teplotu a vlhkost ovzduší, vzdušné proudění, zadržují prach, snižují hlučnost prostředí, omezují množství škodlivých mikroorganismů v ovzduší a některé z nich odpuzují hmyz. Blahodárně působí také na psychickou pohodu člověka.
klíčová slova: zeleň městská; funkce zeleně; komunikace [dopravní]
kódy využití: 7.1.2.6.2.2.
1.2.2.1 části sídel (zóny, okruhy, obvody, jádra, sídliště, ulice, návsi, náměstí, parkoviště, komunikace apod.); zeleň, parky viz 1.2.1.7.4
1221 : 1223 : 425 : 423 : 4206 : 426
167. KOPÁČIK, G.: Ulice jako polyfunkční městský prostor.
Urbanismus a územní rozvoj, 3, 2000, č. 3, s. 13-29.
10 obr., 12 tab., 12 lit.
Podle toho, jaké služby ulice pro město vykonává, lze definovat pět základních funkcí ulice: funkci pobytovou (společenskou v užším smyslu slova), obslužnou (zajištění přístupu k městskému vybavení), přepravní (komunikační - spojovací, jinak řečeno distribuční - převezení lidí či zboží z jednoho místa na místo jiné), funkci vedení technické infrastruktury (inženýrských sítí všeho druhu) a funkci organizování města - tj. městotvornou.
klíčová slova: komunikace [dopravní]; ulice; funkce ulice; město; prostor městský
kódy využití: 7.1.2.6.2.2.
1221 : 333 : 657 : 426
168. Ulice v urbanistické struktuře.
Urbanismus a územní rozvoj, 3, 2000, č. 3, s. 13.
Výše uvedený název nese výzkumný úkol Grantové agentury ČR č. 103/99/1596. Články, zpracované z poznatků tohoto úkolu (postupně uváděné v časopise Urbanimus a územní rozvoj) by měly být námětem k širší diskusi odborné veřejnosti o smyslu ulice, možnostech jejího zvelebení a tím i zvýšení urbánní hodnoty a kvality celkového obrazu našich měst.
klíčová slova: výzkum; komunikace [dopravní]; ulice; urbanismus; struktura urbanistická; Grantová agentura AV ČR; informace referenční
kódy využití: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2.
1.2.2.2 vesnice a jejich vybavení a okolí; venkovské prostředí
1222 : 3211 : 32115 : 1181 : 4206
169. BIČÍK, I.: Venkov - základ světové výživy.
Geografické rozhledy, 9, 1999/2000, č. 4, s. 86-87.
1 tab., gr., mp.
Venkov jako hlavní producent potravin (90 procent v celosvětovém měřítku) patří k periferním oblastem, pro které je typické spojení jejich hlavní funkce s nenarušenou přírodou. Na venkově žije a pracuje více než polovina ekonomicky aktivní populace na Zemi. Distribuce zemědělské výroby z hlediska potravinového sortimentu v jednotlivých regionech.
klíčová slova: venkov; výroba zemědělská; produkce potravin; distribuce potravin; spotřeba potravin světová; aspekt geografický; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
1222 : 4200 : 4206 : 424
170. ŠTĚPÁNEK, V.: Jak se měnila venkovská krajina ve 20. století.
Veronica, 14, 2000, č. 6, s. 6-9.
3 fot.
Popsány změny, kterými procházela venkovská krajina ve 20. století. Výrazné negativní změny s sebou přinesla kolektivizace a v 70. letech tzv. intenzifikace zemědělství. Poslední desetiletí do tohoto stavu mnoho změn nepřineslo. Návrat do původního stavu není možný, není k tomu připraveno vědomí lidí, změnily se i socioekonomické poměry naší vesnice.
klíčová slova: krajina; vývoj krajiny; venkov; vývoj historický; vliv zemědělství
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
1.2.2.3 města, velkoměsta a jejich vybavení a okolí; městské prostředí
1223 : 422 : 621 : 23100
171. ŠVEC, P.: Speciální nabídka pro města ČR v roce 2000.
Sisyfos, 2000, č. 3, s. 6.
Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR) je v současnosti asociací 23 měst, která realizují mezinárodní projekt Zdravé město v podmínkách ČR. Na mezinárodní snahu metodicky propojit činnost Zdravých měst se systémovým řešením k udržitelnému rozvoji - v souladu s dokumentem Agenda 21 (OSN 1992) reagovala NSZM ČR v roce 1998 iniciováním programu Česká Brána 21, který má být nástrojem k implementaci nadnárodních standardů k udržitelnému rozvoji, zdraví a kvalitě života do procesu strategického rozvoje měst, obcí a regionů. Novou zajímavou příležitostí pro města, která by chtěla vyzkoušet spolupráci a možnosti v rámci asociace Zdravých měst ČR je nabídka tzv. "členství na zkoušku" v roce 2000. Kontaktní adresa.
klíčová slova: projekt mezinárodní; projekt Zdravá města; program; spolupráce mezinárodní; dokument; program Agenda 21; rozvoj udržitelný; Národní síť zdravých měst ČR; informace referenční
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.3.5 : 7.1.2.4.1.2.
1223 : 621 : 6201
172. Berlínská deklarace o budoucnosti měst, 6. července 2000.
Urbanismus a územní rozvoj, 3, 2000, č. 4, s. 32-33.
Text závěrečné deklarace Světové konference o budoucnosti měst - URBAN 21, konané v Berlíně 4. - 6. 7. 2000.
klíčová slova: konference světová; deklarace Berlínská; konference URBAN 21; text deklarace
kódy využití: 7.1.2.6.2.2.
1.2.3 sídelní aglomerace
123 : 1223 : 424 : 4281 : 235
173. SCHMEIDLER, K.: Urbanismus a kriminalita.
Psychologie dnes, 6, 2000, č. 12, s. 12-13.
Lit.3.
Největší problémy s kriminalitou vznikají v hustě osídlených oblastech, zejména ve městech. Článek se zabývá otázkou, jak mohou architekti a urbanisté přispět ke snížení těchto sociálně patologických jevů.
klíčová slova: psychologie; společnost; kriminalita; urbanismus; architektura
kódy využití: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
1.3 správní celky a jejich území
13 : 131 : 223
174. HOLEČEK, M.: Administrativní členění České republiky.
Biologie-chemie-zeměpis, 9, 2000, č. 5, s. 258-259.
Členění států na administrativní celky a jeho význam: obce, okresy (počet v ČR 76), kraje (v ČR 14 včetně hl. m. Prahy), statistické územní jednotky NUTS (v ČR vytvořeno 8). Uvedeny základní údaje o krajích České republiky - stav ke konci roku 1999 (výčet krajů, počet okresů a počet obyvatel v nich, rozloha v km
2 ).
klíčová slova: ČR; území; celek územní; správa státní; obec; okres; kraj; stav vývoje
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1.
1.3.1 ČR
131 : 155 : 425 : 424 : 428
175. CHALUPA, P.: Přehled ekonomického a populačního vývoje České republiky.
Biologie-chemie-zeměpis, 9, 2000, č. 3, s. 148-151.
Lit.6.
Cílem příspěvku je ukázat, že při využití poznatků z dějepisu (nic nového nevzniká z ničeho aneb v současném vývoji jsou prvky vývoje minulého)a zásady, že kvalita současnosti rozhoduje o kvalitě budoucnosti, je možné nejen žákům a studentům vysvětlit genezi naší národní ekonomiky, ale i ukázat na její propojenost s ekonomickým, populačním, sociálním a politickým vývojem (období před vznikem Československa, léta 1918 až 1945, léta 1945 až 1989, po roce 1990).
klíčová slova: ČR; vývoj ekonomický; vývoj populace; vývoj sociální; vývoj politický; přehled historický; budoucnost vývoje; výuka; dějepis; škola základní; škola střední
kódy využití: 7.1.2.3.4 : 7.1.2.4.1.2.
1.3.2 Praha - hlavní město ČR
132 : 1406 : 657 : 731
176. Kam pro informace o životním prostředí v Praze?
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 4, s. 38-39.
5 obr.
Uvedeny možnosti informačních zdrojů: Informační centrum pro veřejnost Ústavu pro ekopolitiku, o.p.s.; Informace o životním prostředí v Praze - Institut městské informatiky hl. m. Prahy (CD ROM "Praha - životní prostředí 3"); Ročenka Praha - životní prostředí 1999; Atlas životního prostředí v Praze; Statistická ročenka 1999; Vybrané datové a informační zdroje; Aplikace REZZO 1998 - zdroje znečišťování ovzduší; Ekozákon - výběr zákonů a vyhlášek; ATEM - modelové hodnocení kvality ovzduší v Praze.
klíčová slova: město hlavní; Praha; stav ŽP; informace o ŽP; zdroj informační; centrum informační; informace pro veřejnost; informace referenční; publikace ekologická; Internet; ročenka ŽP; atlas ŽP
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
1.3.4 města
134 : 131 : 22431 : 1406 : 724
177. Výsledky soutěže Město v souladu s požadavky Evropské Unie 2000.
The Bulletin. The Regional Environmental Centre for Central and Eastern Europe, 2000, č. 9/10, s. 14.
Při příležitosti setkání ministrů životního prostředí v Bruselu byly slavnostně předány ceny vítězům v soutěži "Město v souladu s požadavky Evropské unie 2000". Mezi jedenácti nejvýše oceněnými městy byla i tři města z České republiky - Litoměřice, Kladno a Děčín.
klíčová slova: soutěž; vyhodnocení; výsledek konečný; účast ČR; město; stav ŽP; Evropská komise
kódy využití: 7.1.3.0.2.
134 : 22431 : 1406 : 724
178. Soutěž Město v souladu s požadavky Evropské Unie 2000.
The Bulletin. The Regional Environmental Centre for Central and Eastern Europe, 2000, č. 5/6, s. 10-11.
Pro rok 2000 vyhlásila Evropská komise - Direktorát pro životní prostředí další kolo soutěže "Město v souladu s požadavky Evropské unie 2000 - Cesta ke zdravému životnímu prostředí". Cílem je v průběhu roku 2000 přispět k větší informovanosti a přezkoumat, do jaké míry orgány místní správy v kandidátských zemích dodržují evropskou legislativu, pokud jde o kvalitu ovzduší ve městech, nebezpečný odpad, pitnou vodu a odpadní vody. Vyhodnocení přihlášek a udělení ceny.
klíčová slova: soutěž; informace referenční; Evropská komise; REC; Regionální environmentální centrum pro země střední a východní Evropy; město; stav ŽP; legislativa evropská
kódy využití: 7.1.3.0.2.
134 : 23100 : 6201 : 621
179. Města a obce začínají plánovat podle světového vzoru.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 6, s. 34-35.
Dokument Lokální Agenda 21 (místní aplikace dokumentu ze Summitu Země - Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, Rio de Janeiro 1992) je poukazem na to, že velké množství celosvětových problémů má své kořeny na úrovni místních aktivit a je pokusem řešit světové problémy skrze zdánlivě bezvýznamné akce ve městech nebo dokonce v malých vesničkách. Uvedeny formy zapojení občanů, místních organizací a soukromých podniků do rozhodování o místě, kde žijí a působí.
klíčová slova: program Agenda 21; aspekt územní; konference OSN; problematika globální; problematika regionální; plánování rozvoje; účast veřejnosti; město; obec
kódy využití: 7.1.2.6.1 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
1.3.7 Evropa jako region
137 : 11101 : 425 : 4200 : 630 : 22431
180. LUBBERS, R. - WOLTERS, R.: New Relationship between Economy and Nature in Europe. [Nové vztahy mezi ekonomikou a přírodou v Evropě].
European Nature, 2000, č. 3, s. 5-7.
2 fot., 4 lit.
Vztah svobodného podnikání a ochrany životního prostředí v současné Evropě. Dosud se obě sféry chápaly spíše jako protikladné, snahou současné politiky je rozdíly stírat a učinit přijatelnou takovou ekonomiku, která bude v základu vycházet z určitých ekologických priorit. Problém ekologické ekonomiky z hlediska Agendy 2000 a rozšiřování EU.
klíčová slova: Evropa; problém současný; ekonomika ekologická; ochrana ŽP; podnikání; program Agenda 2000; Evropská unie
kódy využití: 7.1.2.6.3.
137 : 131 : 2243 : 1406
181. JEŘÁBEK, M.: Pohraničí, přeshraniční spolupráce a euroregiony - evropský pohled a situace v Česku.
Geografické rozhledy, 10, 2000/2001, č. 1, s. 6-7.
3 tab., 1 mp., 1 fot.
Regionální rozvoj Evropy a fenomen příhraničních regionů, resp. euroregionů. Vývoj tohoto územního typu po druhé světové válce, jeho organizační propojení v podobě Sdružení evropských příhraničních regionů (zal. 1981). Vztah příhraničních regionů k evropskému integračnímu procesu. Příhraniční regionalismus v České republice: vývoj a současný stav.
klíčová slova: spolupráce mezinárodní; Evropa; aspekt územní; rozvoj územní; region hraniční; pohraničí; region přeshraniční; euroregion; proces integrační; ČR; stav vývoje
kódy využití: 7.1.2.6.1.2.
137 : 1406 : 53 : 3215 : 3211 : 3221
182. Evropa: životní prostředí na přelomu tisíciletí.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 2, s. 34-35.
1 gr., 1 fot.
Stav životního prostředí v Evropě, jak jej vyhodnotila ve své zprávě - "Životní prostředí v Evropské unii na přelomu století" (Souhrn, Kodaň 1999) Evropská agentura životního prostředí (EEA) se jeví jako neutěšený, znepokojivý a varující: "pokud nebudou urychleně přijata účinnější opatření proti rostoucímu environmentálnímu zatížení, čekají Evropu v příštím desetiletí vážné ekologické problémy". Upozorněno na zvláště nepříznivý vývoj v oblasti dopravy, chemického průmyslu a zemědělství. Naznačeny cesty k nápravě.
klíčová slova: Evropa; stav ŽP; zpráva o ŽP; zpráva souhrnná; prognóza; opatření na ochranu ŽP; budoucnost udržitelná; Evropská agentura pro ŽP
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.2.4 : 7.1.2.6.2.1.
1.3.8 státy (kromě ČR) nebo skupiny států
138 : 11101 : 6241 : 630 : 4281
183. STRITIH, J.: Nature in the Balkans: an economic resource for the future. [Příroda na Balkáně: ekonomický zdroj budoucnosti].
European Nature, 2000, č. 3, s. 31.
Balkánský poloostrov jako region s mimořádně rozvinutou biodiverzitou. Negativní faktory, které tuto diverzitu ohrožují: následnické války po rozpadu Jugoslávie (chemikálie a výbušniny, zničený terén), důsledky pádu komunismu (drancování přírodních zdrojů), pomalé doceňování propojení ekonomiky a ekologie (preference "čistého" trhu).
klíčová slova: Balkánský poloostrov; hodnocení ekologické; diverzita biologická; ohrožení; faktor negativní
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.3.
1.4 životní prostředí a jeho funkční celky
1.4.0 životní prostředí (bez rozlišení nebo obecně)
140 : 137 : 625 : 23100 : 6201 : 2243
184. HORÁČEK, P.: Globální hodnocení životního prostředí v Evropě.
Environmentální aspekty podnikání, 2000, spec. Směrem k EU, s. 14-16.
Zpráva komise životního prostředí v Evropě: Jaké jsou budoucí trendy? Globální hodnocení politického a akčního programu evropského společenství ve vztahu k životnímu prostředí a trvale udržitelnému rozvoji "Směrem k udržitelnosti".
klíčová slova: zpráva; hodnocení ŽP; problém současný; rozvoj udržitelný; Evropa; Komise pro životní prostředí; Komise Evropských společenstrví; konference ministrů ŽP; Helsinky; 1999
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
140 : 1406 : 4200 : 4281 : 4207
185. BUZEK, L.: Přírodní katastrofy [4.].
Biologie-chemie-zeměpis, 9, 2000, č. 5, s. 255-258.
Lit.9.
Časté katastrofy spíše lokálního charakteru: sesuvy (jejich dělení; zřícení ledovců a sněhové laviny jako zvláštní případ sesuvů), mury a sely, desertifikace (postupné vysušování některých oblastí), přemnožení některých organismů (škůdci). Popsány příčiny vzniku, důsledky a oblasti výskytu těchto přírodních katastrof.
klíčová slova: jev katastrofický; katastrofa přírodní; jev průvodní; důsledek ekologický; sesuv; ledovec; desertifikace; přemnožení kalamitní
kódy využití: 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.1.
140 : 1406 : 4200 : 4281 : 4207
186. BUZEK, L.: Přírodní katastrofy [1.].
Biologie-chemie-zeměpis, 9, 2000, č. 1, s. 47-49.
Katastrofické důsledky některých přírodních procesů s nečekaným a rychlým průběhem - svou ničivou silou negativně ovlivňují infrastrukturu a vedou zpravidla k vysokým ztrátám na lidských životech. Podmíněnost a provázanost přírodních katastrof různé geneze. Podrobněji pojednáno o přírodní katastrofě endogenního původu - o zemětřesení (tektonicky aktivní zóny, ohnisko zemětřesení, intenzita zemětřesení a její vyjádření, průvodní jevy zemětřesení).
klíčová slova: jev katastrofický; katastrofa přírodní; zemětřesení; jev průvodní; důsledek
kódy využití: 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.1.
140 : 1406 : 4200 : 4281 : 4207
187. BUZEK, L.: Přírodní katastrofy [2.].
Biologie-chemie-zeměpis, 9, 2000, č. 2, s. 98-103.
Oblasti s nejčastějším výskytem zemětřesení. Příčiny, důsledky a průvodní jevy poruch v zemské kůře.
klíčová slova: jev katastrofický; katastrofa přírodní; zemětřesení; vulkanismus; jev průvodní; důsledek
kódy využití: 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.1.
140 : 1406 : 4200 : 4281 : 4207
188. BUZEK, L.: Přírodní katastrofy [3.].
Biologie-chemie-zeměpis, 9, 2000, č. 4, s. 205-208.
Katastrofy exogenního původu. K nejničivějším katastrofám tohoto typu patří katastrofy atmosférického původu - tropické cyklony, hydrologické jevy (povodně). Důsledky uvedených katastrofických jevů v přírodě a v socioekonomické sféře.
klíčová slova: jev katastrofický; katastrofa přírodní; jev průvodní; důsledek ekologický; důsledek sociální; cyklón; povodeň; vliv antropogenní
kódy využití: 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.1.
140 : 424 : 4201
189. FEBER, J.: Antropocentrické východisko etiky životního prostředí [metodologická analýza].
Filosofický časopis, 48, 2000, č. 5, s. 749-763.
Lit.14.
Příspěvek k diskusi na téma antropocentrických a biocentrických koncepcí ve vytváření teoretické i praktické etiky životního prostředí. Filozofický antropologismus a možnosti zdůvodnění antropocentrické etiky z hlediska uplatnění problematiky subjekt-objektového vztahu.
klíčová slova: etika ŽP; diskuse; analýza; metodologie
kódy využití: 7.1.2.6.1.4.
1.4.0.1 životní prostředí člověka (bez rozlišení)
1401 : 11760 : 52 : 21 : 422 : 138
190. CHUDÁ, B.: Vplyv životného prostredia na zdravotný stav detí.
Pedagogické spektrum, 2000, č. 1/2, s. 100-104.
2 gr., 4 lit.
Příspěvek se zabývá životním prostředím na Slovensku, jeho znečišťováním a následným vlivem na zdravotní stav obyvatelstva Slovenska, zejména dětí do 14 let.
klíčová slova: prostředí životní; znečištění prostředí; zdroje znečištění; vliv ŽP; vliv na zdraví; děti; onemocnění; výzkum lékařský; Slovensko
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
1.4.0.6 stav životního prostředí, stav světa
1406 : 102 : 7313 : 4200 : 131 : 621
191. Zpráva WorldWatch Institute v češtině.
Sisyfos, 2000, č. 3, s. 32-33.
Ročenka o životním prostředí Stav světa, kterou vydává WorldWatch Institute, vyšla za rok 1998 poprvé také v češtině; vydalo ji nakladatelství Hynek, Praha 1999.
klíčová slova: ročenka ŽP; zpráva o ŽP; publikace ekologická; prostředek výchovný; stav světa; informace referenční
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.3.0.3.
1406 : 131 : 235 : 651
192. PLAMÍNKOVÁ, J.: Ten years after anebo Deset let poté.
Puls, 2000, č. 4, s. 41.
1 fot.
Autorka příspěvku konstatuje, že se za posledních deset let v ČR výrazně zlepšil stav životního prostředí. Snížily se emise škodlivin do ovzduší a do povrchových vod, zlepšilo se nakládání s odpady, v průmyslu se stále více uplatňují čistší technologie, podařilo se vybudovat základní systém institucí, parlament vytvořil ucelený systém ekologických zákonů. Na druhé straně však stále stoupá znečištění z dopravy. Za největší a nejlepší změnu však považuje změnu v myšlení lidí, pro které začíná být životní prostředí běžnou součástí uvažování.
klíčová slova: ČR; vývoj ŽP; stav ŽP; myšlení ekologické; transformace
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.1.
1406 : 632 : 633 : 636 : 131
193. OSOVSKÝ, V.: Stav a vývoj životního prostředí jihočeského kraje.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 4, s. 26-28.
Základní údaje o území. Dominantní složkou životního prostředí jihočeského kraje je voda. Významné akce realizované ke snížení množství vypouštěného znečištění v odpadních vodách. Stav kvality ovzduší. Vývoj množství vypouštěných emisí v období let 1991-1998, emisní zátěž z dopravy. Péče o chráněná území (NP Šumava, 3 CHKO, 24 NPR a NPP a více než 250 přírodních rezervací a přírodních památek - rozloha představuje 23 procenta území kraje). Jihočeské lesy jako významný ekostabilizační a krajinotvorný prvek.
klíčová slova: stav ŽP; aspekt územní; kraj jihočeský; zpráva o ŽP
kódy využití: 7.1.3.0.2.
1406 : 632 : 6391 : 131
194. RUDOLF, E.: Stav životního prostředí v královéhradecké oblasti.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 3, s. 18-19.
Nedostatky projevující se v otázce čistoty ovzduší, čistoty vod, nakládání s odpady, stavu přírodního prostředí v královéhradecké oblasti.
klíčová slova: stav ŽP; zpráva o ŽP; aspekt územní; oblast královéhradecká
kódy využití: 7.1.3.0.2.
1.4.1 obytné prostředí
141 : 221 : 1132 : 63912 : 6391
195. KRAMULOVÁ, D.: Pomáháme přírodě i sobě.
Rodina a škola, 47, 2000, č. 12, s. 24.
Jak je možné třídit odpad z domácností a kam jednotlivé složky separovaného odpadu patří. Až padesát procent z celkového objemu běžného domovního odpadu tvoří papír, sklo a plasty - recyklovatelné odpady. Na tyto druhy separovaného odpadu jsou určeny speciální barevně odlišené odpadní nádoby, které jsou již v současné době v mnoha městech a obcích běžně dostupné.
klíčová slova: ekologie domácnosti; odpady domovní; třídění odpadů; nádoba na odpady
kódy využití: 7.1.2.3.6 : 7.1.3.0.2.
141 : 221 : 422 : 4200 : 117
196. KOVANDOVÁ, H.: Nový pomocník při úklidu interiéru.
Přes práh, 10, 2000, č. 3, s. 21-23.
Cílem příspěvku je upozornit na možnost využití poměrně levných sorbentů při úklidu domácností i jiných interiérů. Sorbenty jsou netoxické přírodní materiály, účinně vážou řadu škodlivin a jejich použití je velmi jednoduché.
klíčová slova: ekologie domácnosti; prostředek čistící; materiál přírodní; kvalita ovzduší; výrobce
kódy využití: 7.1.3.0.2.
1.4.3 školní prostředí
143 : 70 : 733 : 138 : 137
197. RAUCH, F.: Schools: a place of ecological learning. [Škola: místo ekologické výchovy].
Environmental Education Research, 6, 2000, č. 3, s. 245-258.
1 tab., 63 lit.
Geneze a struktura koncepce "ekologizace škol", která se uplatňuje v Rakousku na základě studie, vypracované místním ministerstvem školství. Přípravný materiál této studie byl shromážděn na základě školních ekologických projektů z oblasti střední Evropy a Anglie. Využití této koncepce v praxi a její výsledky.
klíčová slova: studie; výchova ekologická; koncepce výchovy; projekt ekologický; projekt školní; projekt vzdělávací; škola; praxe; Evropa střední; Velká Británie; Rakousko
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
1.5.1 biosféra, noosféra
151 : 152 : 4207 : 102
198. CÍLEK, V. - MARKOŠ, A.: Hluboká horká biosféra a zemský povrch.
Vesmír, 79, 2000, č. 6, s. 323-326.
1 mp.
Rozlišení hluboké a povrchové biosféry - dvě vrstvy geologické a biologické historie Země. Objevování hlubokomořských oáz, zvláštních ekosystémů vázaných na termálně aktivní zóny v oceánu a hraničících s "chladným" oceánem. Jiné příklady hraničních ekosystémů.
klíčová slova: biosféra; biosféra hluboká; biosféra povrchová; ekosystém hraniční
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
1.5.6 genofond; genobanky
156 : 6362 : 6363
199. Vymírání druhů a DNA banky.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 8, s. 44-47.
4 fot.
Člověk se stal hlavní příčinou překotného vymírání mnoha pozemských organismů. Zoufalá snaha napravit napáchané škody vede k zakládání bank, kde je skladována dědičná informace ohrožených druhů.
klíčová slova: ochrana druhů ohrožených; zachování druhů; genetika; banka genová
kódy využití: 7.1.2.6.1.2.
1.5.6.5 genofond rostlin
1565 : 4200 : 621 : 3341
200. ONDŘEJ, M.: Přítomnost a budoucnost transgenních odrůd rostlin.
Živa, 43, 2000, č. 6, s. 243-245.
4 obr.
Stav pěstování transgenních odrůd rostlin ve světě. Vztah veřejnosti k jejich zavádění. Zábrany šíření transgenů. Informace o britském projektu testování ekologické bezpečnosti transgenních odrůd. Perspektivy zlepšení genetické výbavy kulturních rostlin pro budoucnost. Význam sekvenování rostlinných genomů pro nové transgeny. Zlatá rýže. Další transgenní rostliny pro budoucnost.
klíčová slova: rostlina transgenická; pěstování; stav vývoje; problém současný; projekt; bezpečnost ekologická; rostlina hospodářská; genetika rostlin; budoucnost vývoje
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
1.5.8.2 potravní řetězce, sítě, vztahy, pyramidy
1582 : 140 : 655 : 32167
201. DUTILH, C.E. - KRAMER, K.J.: Energy Consumption in the Food Chain. [Energetická spotřeba v potravinovém řetězci].
Ambio, 29, 2000, č. 2, s. 98-101.
Gr., tab., 21 lit.
Vztahy energetické spotřeby v potravinovém řetězci slouží jako indikátor vztahu životního prostředí a potravinářské výroby. Přehled základních typů energetické spotřeby na jednotlivých článcích potravinového řetězce, možnosti střídat či nahrazovat klasické typy energie alternativními zdroji.
klíčová slova: řetězec potravní; spotřeba energie; indikátor; výroba potravin; vztah k ŽP; zdroje energie alternativní
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.3.
1.5.8.3 biodiverzita, geodiverzita
1583 : 137 : 733 : 657 : 621
202. Biodiverzita ve střední a východní Evropě. [rec.].
Růžička, T., rec. ...
Veronica, 14, 2000, č. 5, s. 28.
CD-ROM obsahuje informace o stavu biodiverzity v jednotlivých zemích (celkem 22 států) střední a východní Evropy, zprávy o plnění konvence a strategie ochrany biodiverzity jednotlivých států i adresy pro propojení na internetové stránky.
klíčová slova: CD-ROM; recenze; diverzita biologická; stav vývoje; Evropa střední; Evropa východní; zpráva; informace na Internetu
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
1583 : 152 : 11101
203. STORCH, D.: Biologická diverzita a její význam.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 5, s. 16-17.
Autor odpovídá na ekologicky zajímavou otázku, "nakolik je biodiverzita důležitá pro fungování společenstev a ekosystémů", resp. na otázku "zda druhově ochuzená příroda bude v nějakém smyslu hůře fungovat než příroda druhově bohatá".
klíčová slova: diverzita biologická; hodnocení ekologické; diskuse
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
1583 : 152 : 20 : 4200 : 4207
204. LOŽEK, V.: Biodiverzita, ekofenomény a geodiverzita.
Vesmír, 79, 2000, č. 2, s. 97-98.
Souvislost frekventované biodiverzity s méně zmiňovaným faktorem geodiverzity, která má pro zachování a rozvoj ekosystémů stejně velký význam. Poškození neživého prostředí například kontaminací se teprve následně projevuje na poškození živé přírody. Konkrétní souvislosti geodiverzity a biodiverzity v různých typech ekofenoménů: říční, vrcholový, krasový, dolomitový, pískovcový. Člověk a geodiverzita v pravěku, středověku a novověku.
klíčová slova: diverzita biologická; diverzita geologická; fenomén ekologický; ekosystémy; diverzita ekosystémová; vývoj historický
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
1583 : 1581 : 137 : 425 : 424 : 2243 : 43
205. VADINEANU, A.: Balancing Socio-Economic Development and Biodiversity in Central and Eastern Europe. [Vyvažování sociálně-ekonomického rozvoje a biodiverzity ve střední a východní Evropě].
European Nature, 2000, č. 3, s. 13-14.
2 fot.
Problém udržitelné ekonomiky v transformujících se společnostech střední a východní Evropy. Vztahy ekonomiky a biodiverzity v těchto podmínkách, pro které jsou příznačné: důraz na antropogenní přístup, krajní využívání surovin a bezohledný přístup ke skladování odpadů. Formování dlouhodobých strategií, jejich přibližování k normám Evropské unie, vyrovnávání rozdílů prostřednictvím spolupráce.
klíčová slova: rozvoj sociálně-ekonomický; diverzita biologická; Evropa střední; Evropa východní; spolupráce mezinárodní; strategie ekologická; norma ES
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
1583 : 2252 : 23100 : 66 : 138
206. GRACE, M. - SHARP, J.: Young people's views on the importance of conserving biodiversity. [Názory mladých lidí na význam zachování biodiverzity].
The School Science Review, 82, 2000, č. 298, s. 49-56.
3 tab., 4 gr., 16 lit.
Propojení faktoru biodiverzity a trvale udržitelného rozvoje v rámci Agendy 21. Biodiverzita je jedním ze základních předpokladů dosažení trvale udržitelného rozvoje. Postavení faktoru biodiverzity v názorovém spektru mladých lidí ve Velké Británii. Metodika zjišťování a měření intenzity názorů.
klíčová slova: diverzita biologická; rozvoj udržitelný; program Agenda 21; mládež; myšlení ekologické; metodika výzkumu; Velká Británie
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
1583 : 23100 : 11101 : 630 : 6201
207. RÁZGOVÁ, E.: Zahrada místo divočiny.
Vesmír, 79, 2000, č. 3, s. 146-147.
1 gr.
Udržitelné využívání biodiverzity v ekologii a přírodním prostředí. Svět prochází velkou změnou, kdy panenská příroda přestává existovat a je nahrazována koncepcí velké zahrady, různě intenzivně osvojené přírody. Formování pružného managementu pro přírodu. Výsledky konference v norském Trondheimu o biodiverzitě.
klíčová slova: konference; Norsko; Trondheim; 1999; diverzita biologická; využívání zdrojů přírodních; rozvoj udržitelný; příroda; ochrana přírody; koncepce ochrany; management ochrany přírody; zahrada; ochrana ŽP
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1.
1583 : 6201 : 6363 : 131
208. PRCHALOVÁ, M. - PLESNÍK, J. - ROUDNÁ, M.: Seminář k ochraně biologické rozmanitosti v České republice.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 11, s. 23.
Hlavním cílem celostátního semináře "Strategické cíle ochrany biologické rozmanitosti v ČR a jejich naplňování", organizovaného v rámci grantu z fondu GEF (Global Environmental Facility), bylo umožnit výměnu informací a názorů mezi státní správou, odbornými institucemi a nevládními organizacemi.
klíčová slova: seminář; informace referenční; ČR; ochrana diverzity biologické
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
1583 : 621 : 6201 : 2242
209. ROUDNÁ, M. - PLESNÍK, J.: Úmluva o biologické rozmanitosti a její hlavní současné úkoly.
Živa, 43, 2000, č. 4, příl., s. LVI.
O stavu plnění Úmluvy o biologické rozmanitosti, hlavních současných úkolech i organizačně-technickém zabezpečení jednalo 5. zasedání konference smluvních stran, které se konalo v sídle programu OSN pro životní prostředí v Nairobi. Informace o průběhu jednání.
klíčová slova: konference; Úmlu a o biologické rozmanitosti; informace referenční
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
1.5.8.5 ekologická krize
1585 : 654 : 11101 : 4201
210. WHITE, L.: Historické kořeny naší ekologické krize.
Filosofický časopis, 48, 2000, č. 5, s. 765-775.
Překlad dnes již klasické eseje Lynna Whitea, publikované poprvé v roce 1967 (Science, sv.155, č. 3767, s. 1203-1207), která ve své době vyvolala vzrušenou diskusi trvající dodnes. L. White se zabývá historií vztahu kultury a přírody, ukazuje, že původ kořistnického vztahu k přírodě není, jak se soudilo, důsledkem moderní filozofie a vědy, ale je zakomponován již v základních dogmatech křesťanství; moderní doba jen radikalizuje a do důsledku dotahuje starší trendy. Jedinou výjimkou v křesťanské tradici je postava sv. Františka z Assisi (na základě také Whiteovy výzvy byl sv. František v roce 1980 prohlášen papežem Janem Pavlem II. za patrona ekologů).
klíčová slova: krize ekologická; vývoj historický; kultura; vztah k přírodě; náboženství; křesťanství
kódy využití: 7.1.2.6.1.4.
1585 : 654 : 235 : 11101 : 4201
211. DROZENOVÁ, W.: Na okraj "Whitovy teze".
Filosofický časopis, 48, 2000, č. 5, s. 776-779.
Komentář k dílu a názorům L. Whita, především k tezi, že za kořistnický vztah k přírodě není zodpovědná věda, ale samotná křestanská tradice. Tato teze, obsažená ve stati z roku 1967 (překlad viz Filosofický časopis č. 5, 2000, s. 765-775) je považována za jádro Whitovy koncepce kulturního determinismu. Oponenti a polemiky s touto tezí z řad teologů, filosofů a ekologů.
klíčová slova: krize ekologická; teorie; kultura; společnost; vztah k přírodě; náboženství; křesťanství; koncepce rozvoje; diskuse
kódy využití: 7.1.2.6.1.4.
1.5.9 ekologické vědy a ekologický výzkum; environmentalismus
159
212. MÍCHAL, I.: Ekologie, věda, ideologie.
Sedmá generace, 9, 2000, č. 12, s. 20-21.
Rozvoj ekologie jako empirické přírodní vědy a jako ideologie, možnost ustanovení ekologie v podobě nového paradigmatu. Teoretické a empirické možnosti rozvoje ekologie, rizika fundamentalismu a dogmatismu. Snaha vyhýbat se rizikům ideologizace ekologie, a to jak na straně kritiků ekologických hnutí, tak na straně nekritických zastánců.
klíčová slova: ekologie; věda; vědy přírodní; rozvoj ekologie; hnutí ekologické; stav vývoje; budoucnost vývoje; ideologie
kódy využití: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1.
1.5.9.0.0 obecná ekologie, aplikovaná ekologie
15900 : 4201 : 235 : 4200
213. KOHÁK, E.: Poznámky k diskusi o "duchovním rozměru ekologie".
Filosofický časopis, 48, 2000, č. 5, s. 781-784.
Dle autora nemá ekologická krize "duchovní rozměr", ale sama je duchovní krizí. Teze o "duchovním rozměru" je důsledkem setrvačného působení tzv. vědeckého ateismu, který odděloval "hmotu" od "vědomí". Definování pojmu "duchovní" v intenci rozvíjené Kantem, Husserlem, Masarykem. Nutné je převrácené chápání problému: zkoumat musíme ekologické aspekty naší duchovní krize.
klíčová slova: diskuse; filozofie ekologická; krize ekologická; krize duchovní; aspekt ekologický
kódy využití: 7.1.2.6.1.4.
1.5.9.0.4 krajinná ekologie, vč. ekologie lesa a agroekologie
15904 : 1216 : 121101 : 11228 : 4200 : 425
214. MARTINOVÁ, Z. - ŠTURSA, J.: Na vrchol Sněžky jen pěšky?
ABC mladých techniků a přírodovědců, 45, 2000, č. 23, s. 16-17.
Fot. čet.
Diskuse kolem výstavby nové lanovky na Sněžku. Přestože ekonomický přínos lanovky pro místní obce je nesporný, ochránci přírody a Správa Krkonošského národního parku jsou přesvědčeni, že lanovka na Sněžku nepatří. Domnívají se, že již samotná stavba nenapravitelně poškodí nejen vrchol, ale i úbočí Sněžky a že tuto ztrátu nevyváží žádný ekonomický zisk.
klíčová slova: diskuse; ochránci přírody; ochrana přírody; turistika; vliv na přírodu; NP Krkonoše; Sněžka; doprava osobní; lanovka; vliv stavby na krajinu; správa NP; aspekt ekonomický; aspekt ekologický
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
15904 : 630 : 22431 : 630 : 154 : 153 : 6360
215. PLESNÍK, J.: Agroenvironmentální programy v EU z pohledu péče o přírodu.
Ochrana přírody, 55, 2000, č. 9, s. 268-270.
2 tab., 8 lit.
Agroenvironmentální programy, financované v členských zemích EU vládami jednotlivých států i ES, představují důležitý nástroj nejen na podporu k životnímu prostředí citlivé zemědělské výroby, ale i na uskutečňování opatření, podporujících udržení planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů, jejich společenstev (cenóz) a jimi osídlených stanovišť (biotopů) v zemědělsky využívané krajině. Protože i v ČR tvoří více než polovinu území státu právě zemědělská krajina a agroenvironmentální programy mohou být směrovány jak do chráněných území, tak do nechráněné krajiny, budou po předpokládaném vstupu ČR do Evropské unie nejvýraznějším finančním zdrojem péče o přírodní dědictví.
klíčová slova: program agroenvironmentální; program ochrany přírody a krajiny; Evropská unie; politika zemědělská; zemědělství ekologické; program ES; území chráněné; krajina venkovská; krajina zemědělská; stav vývoje; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.3.0.2.
1.5.9.0.7 ekologie člověka a lidstva (antropoekologie); evoluční ekologie
15907 : 15906 : 159 : 621 : 654
216. WINTERHALDER, B. - SMITH, E.A.: Analyzing Adaptive Strategies: Human Behavioral Ecology of Twenty-Five. [Analýza adaptivních strategií: lidská behaviorální ekologie má pětadvacátiny].
Evolutionary Anthropology, 9, 2000, č. 2, s. 51-72.
5 gr., 3 tab., 4 fot., 297 lit.
Bilance badatelského a publikačního úsilí humánní behaviorální ekologie, která na konci století "slaví" své pětadvacátiny. Charakteristika hlavních výzkumných témat této disciplíny, její propojení s analogickými vědními obory, teoretické a metodologické zázemí. Hlavní autoři a důležité práce, vzniklé v jejím rámci.
klíčová slova: ekologie behaviorální; informace o stavu; přehled o činnosti; přístup interdisciplinární; výzkum; projekt; práce výzkumná; publikace; literatura; charakteristika
kódy využití: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.2.
2 ČLOVĚK
2.0 člověk obecně
20 : 422 : 231 : 131 : 138
217. BRANIŠ, M.: AIDS globálně.
Geografické rozhledy, 9, 1999/2000, č. 5, s. 129.
1 mp., 1 gr., 1 tab.
Počátky a současný stav problému AIDS v celosvětovém měřítku. Rozšíření choroby v rozvojových zemích, zvláště v Africe. Během padesáti let postoupí AIDS ze čtvrtého na první místo jako příčina úmrtí. Situace AIDS v České republice, statistika, způsoby šíření a hlavní postižené skupiny.
klíčová slova: AIDS; virus HIV; nemoc infekční; epidemie; země rozvojové; Afrika; ČR; údaje statistické; stav vývoje; onemocnění; prognóza; problematika globální
kódy využití: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.4.1.1.
2.1 člověk - jedinec; lidé
21 : 311 : 318 : 4206 : 4200 : 422
218. RABELOVÁ, E.: Environmentální migrace.
Sisyfos, 2000, č. 11, příl., s. 1-22.
Lit.22.
Zkrácená verze odborné studie s názvem Životní prostředí, migrace a bezpečnost - úvod do problematiky (vydal EVANS - středisko globální výchovy, Praha) vznikla na zakázku MŽP ČR. Obsah: Životní prostředí, migrace a bezpečnost - úvod do problematiky; Kolik je na světě uprchlíků?; Jaké jsou klasické příčiny migrací?; Co v daném kontextu znamená životní prostředí?; Jaký vliv mají různé environmentální problémy na migraci?; Životní prostředí a bezpečnost; Cesty k řešení; Literatura.
klíčová slova: studie; migrace; obyvatelstvo; vztah k ŽP; stav ŽP; vliv ŽP; aspekt socioekonomický; bezpečnost mezinárodní
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.3.0.2.
21 : 422 : 124 : 1406 : 53 : 311 : 2242
219. DOYLE, R.: Asthma Worldwide. [Astma a jeho výskyt ve světě].
Scientific American, 282, 2000, č. 6, s. 19.
1 mp., 1 gr.
Poslední stav výzkumu příčin a výskytu astmatických onemocnění ukazuje, že jde o typicky "západní" chorobu, která se vyskytuje v nejrozvinutějších, resp. nejprůmyslovějších oblastech světa, jako jsou Spojené státy a západní Evropa, zvláště Velká Británie. Mezi příčiny se, podle posledních studií pořízených světovou zdravotnickou organizací, řadí hlavně stav životního prostředí a životní styl, méně již genetické důvody.
klíčová slova: onemocnění; astma; výzkum; stav vývoje; oblasti průmyslové; stav ŽP; vliv ŽP; aspekt územní; aspekt zdravotní
kódy využití: 7.1.2.6.1.3.
Pítě
212 : 1171 : 53 : 422 : 2242
220. EMMANOUIL, P.E. - SCHNEIDROVÁ, D.: Breastfeeding in a Polluted World. [Kojení ve znečištěném světě].
Hygiena, 45, 2000, supplementum, s. 40-42.
Lit.13.
Navzdory vyšší expozici cizorodým látkám u dětí prostřednictvím mateřského mléka nebyly dosud prokázány negativní zdravotní důsledky spojené s běžnou expozicí cizorodým látkám z prostředí prostřednictvím kojení. WHO a další autority podporují kojení navzdory přítomnosti cizorodých látek v mateřském mléce. Je doporučeno, že kojící žena by neměla hubnout, protože prudký pokles hmotnosti může zvýšit hladiny chlorovaných uhlovodíků rozpustných v tuku v krvi a následně v mateřském mléce.
klíčová slova: znečištění ŽP; mléko mateřské; vliv na zdraví; látka cizorodá; děti
kódy využití: 7.1.2.6.1.3.
212 : 1187 : 422 : 1171 : 422 : 7242
221. Děti jako pokusné krysy.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 4, s. 6.
Akce české pobočky Greenpeace za stažení dětských hraček z měkčeného PVC z trhu. Zdravotní rizika, která prokázala chemická analýza hraček z uvedeného materiálu.
klíčová slova: ochrana dítěte; hračka; riziko zdravotní; ftalát; látka toxická; ochrana zdraví; akce Greenpeace; Greenpeace ČR; omezení uvádění na trh
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.0.2.
212 : 423 : 424 : 43 : 140 : 141 : 138
222. NANIŠTOVÁ, E. - MESÁROŠOVÁ, B.: Analýza väzby na místo a environmentálnych dispozicií detí z vidieka a z mesta.
Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 35, 2000, č. 1, s. 3-22.
5 tab., 43 lit.
Výzkum tří skupin dětí (Bratislava, Orava a Hlohovec) z hlediska vytváření a charakteru jejich poměru k místu. Výzkum ukazuje, že mezi charakterem bydliště a vztahem k místu existuje úzká souvislost, dále modifikovaná příslušností k určitému typu komunity. Ontogeneze a environmentální dispozice k "zaujetí" vztahu k místu. Metodika výzkumu, vyhodnocení výsledků.
klíčová slova: výzkum sociologický; výzkum dětí; vztah k prostředí; město; venkov; metodika výzkumu; aspekt územní; Slovensko
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.4.
2.2.1 rodina, domácnost
221 : 2234 : 15907 : 731
223. VOLAND, E.: Contribution of Family Reconstitution Studies to Evolutionary Reproductive Ecology. [Příspěvek studií o rekonstrukci rodiny k evoluční reproduktivní ekologii].
Evolutionary Anthropology, 9, 2000, č. 3, s. 134-146.
3 tab., 2 gr., 90 lit.
Stručná historie využívání matričních záznamů pro zkoumání geneze moderní rodiny (autoři a díla). Metodika zpracování záznamů a vytváření databází dějin rodiny. V poslední době se tato oblast dostává do centra pozornosti humánní ekologie a evoluční antropologie: rodina jako součást životního prostředí, místo a interakce. Metodologické problémy: spolehlivost, platnost, heterogenita, komplexnost.
klíčová slova: studie; rodina; složka ŽP; historie vývoje; ekologie člověka; antropologie evoluční; model vývoje společnosti; záznam matriční; databáze; metodologie
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.3.
2.2.3 obyvatelstvo, jeho organizace a jejich orgány; veřejnost
223 : 155 : 2315 : 4206
224. KATES, R.W.: Population and Consumption. [Populace a spotřeba].
Environment, 42, 2000, č. 3, s. 10-19.
2 gr., 1 tab., 33 lit.
Původ a vývoj názoru o vzájemném propojení populace, blahobytu a technologií a jejich společné zodpovědnosti za charakter environmentálních problémů současné civilizace. Hlavní autoři, kteří svými názory a díly přispěli k rozvoji tohoto názoru. Charakteristika a koncepce tří oblastí a jejich propojení. Srovnání úrovně a vývojových trendů těchto oblastí v jednotlivých částech světa.
klíčová slova: problém současný; problematika globální; odpovědnost ekologická; populace; spotřeba; technologie; vývoj; stav vývoje; srovnání; aspekt územní
kódy využití: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
2.2.3.0 obyvatelstvo, veřejnost obecně
2230 : 131 : 2316
225. ANDRLE, A. - SRB, V.: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050 podle OSN [1998].
Demografie, 42, 2000, č. 3, s. 193-196.
4 tab., 3 lit.
Osmá revize Projekce světového obyvatelstva podle světadílů, regionů a jednotlivých zemí, zpracovaná Odborem ekonomických a sociálních věcí Populační divize OSN v roce 1998 umožňuje porovnat výsledky této projekce za Českou republiku zpracované demografy OSN nejen s výsledky revize 1994, ale i s výsledky projekce zpracované Českým statistickým úřadem v roce 1999 v horizontu roku 2030. Projekce OSN (1998) byla vypracována podle čtyř variant - střední, vysoké, nízké a konstantní. Dlouhodobé předpoklady projekce do roku 2050 jsou uvedeny v připojených tabulkách.
klíčová slova: demografie; obyvatelstvo; vývoj populace; ČR; Organizace spojených národů; projektování; prognóza; Český statistický úřad
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.4.
2.2.3.6 politické strany, hnutí nebo občanská sdružení, nevládní, společenské a zájmové organizace
2236
226. Základní organizace Českého svazu ochránců přírody k 31. 12. 1999.
Depeše Českého svazu ochránců přírody, 2000, č. 1, příl. Depeší, s. 1-8.
Příloha obsahuje kompletní seznam základních organizací Českého svazu ochránců přírody k 31. 12. 1999 s uvedením kontaktních adres.
klíčová slova: Český svaz ochránců přírody; ČSOP; seznam organizací; adresář
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236
227. KVASNIČKOVÁ, D.: Klub ekologické výchovy - skupinový člen ČSŽP.
Prameny, 6, 2000, č. 1, s. 29-30.
Klub ekologické výchovy (KEV) - skupinový člen České společnosti pro životní prostředí. Stručná charakteristika KEV, jeho hlavní cíle, hlavní směry činnosti. Založení územní skupiny pro jižní Čechy. Střední odborná škola pro ochranu a tvorbu životního prostředí.
klíčová slova: sdružení občanské; skupina odborná; činnost organizace; cíle; informace referenční; vzdělávání ekologické; výchova ekologická; Česká společnost pro ŽP; členství
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1.
2236 : 102 : 315 : 70 : 311
228. Agentura Gaia.
Sisyfos, 2000, č. 6, s. 14-16.
Informace o hlavních akcích Agentury Gaia v roce 1999 (např. Čarování pro Zemi, Dialog pro 21. stol., Ekologická cesta do společné Evropy, Jeseníky 99, Koulení špalků aj.). Upozorněno na změnu stanov Agentury.
klíčová slova: sdružení občanské; Agentura Gaia; přehled o činnosti; komunikace [sdělování]; prostředí životní; vzdělávání; výchova ekologická; styl životní
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236 : 131
229. Greenpeace - Výroční zpráva.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č.4, s. 7-10.
2 tab., 3 gr., 16 fot.
Základní údaje o organizaci české pobočky Greenpeace (počet zaměstnanců, počet členů, zaměření činnosti, kampaně vedené v roce 1999 v ČR a podíl na kampaních mezinárodní organizace Greenpeace, finanční zdroje a struktura výdajů pobočky).
klíčová slova: zpráva výroční; zpráva o činnosti; organizace ekologická; Greenpeace ČR
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236 : 131 : 425
230. ŠTĚTKA, V.: Nadace Partnerství - desetiletí podpory ekologického hnutí v ČR.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 11, s. 25-26.
Nadace Partnerství je největším soukromým zdrojem finanční podpory ekologických projektů obcí a nevládních neziskových organizací v České republice. Aktivity organizace: udělování grantů, organizování stáží a školení, zprostředkovávání odborných informací a kontaktů z oblasti životního prostředí, vlastní dlouhodobé programy.
klíčová slova: Nadace Partnerství; informace o činnosti; podpora finanční; hnutí ekologické; ČR
kódy využití: 7.1.3.
2236 : 131 : 70 : 713
231. CEV Žabka Staré Město.
Sisyfos, 2000, č. 11, s. 15.
Centrum ekologické výchovy Žabka - detašované pracoviště DDM ve Starém Městě se sídlem v Uherském Hradišti, je určeno pro vyplnění volného času dětí i široké veřejnosti. Nabízí pravidelné zájmové kroužky, organizuje besedy, různé akce a soutěže. Pro školy nabízí výukové programy, v době jarních a letních prázdnin organizuje různé aktivity a tábory. Při centru vzniklo sdružení Rosnička, pod kterým je registrován turistický oddíl Bobříci v obci Stříbrnice.
klíčová slova: centrum výchovy ekologické; výchova mimoškolní; přehled o činnosti
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1.
2236 : 132 : 630 : 641
232. Ateliér pro životní prostředí.
Sisyfos, 2000, č. 11, s. 15-16.
Informace o občanském sdružení Ateliér pro životní prostředí - dobrovolném, neziskovém, nevládním sdružení občanů a právnických osob se sídlem v Praze. Sdružují se v něm zastánci ochrany přírody a krajiny (právníci, architekti, urbanisté, krajináři, památkáři a odborníci na komunální hygienu). Uvedeny hlavní zájmy Ateliéru pro životní prostředí a formy informační kampaně. Kontaktní adresa.
klíčová slova: sdružení občanské; charakteristika organizace; informace referenční; informace na Internetu; ochránci přírody; ochránci ŽP; přehled o činnosti; Praha
kódy využití: 7.1.2 : 7.1.3.0.2.
2236 : 23100 : 131 : 424
233. PIŇOS, J.: Trvale udržitelné hnutí.
Sedmá generace, 9, 2000, č. 9, s. 22-25.
Problémy současného českého ekologického hnutí. Je toto hnutí v krizi (zvláště v souvislosti s neschopností či nemožností zastavit Temelín) nebo jsou určité perspektivy jeho dalšího rozvoje. Nutné je zvýraznit prvky spolupráce a koncipovat ekologické hnutí jako síť. Využívání lásky jako pracovní metody takového hnutí. Příklad rozvoje pozitivních forem ekologického hnutí na Broumovsku.
klíčová slova: hnutí ekologické; stav vývoje; ČR; problém současný; krize; budoucnost vývoje; budoucnost udržitelná; spolupráce; CHKO Broumovsko; Správa chráněné krajinné oblasti
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236 : 23100 : 2235
234. Otevřená výzva nevládních neziskových organizací Vládě ČR k podpoře uplatňování Lokální Agendy 21.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 6, s. 35.
Krácené znění výzvy obsahuje přínosy Lokální Agendy 21 a základní navrhované kroky pro vládu.
klíčová slova: výzva; organizace nevládní; Vláda ČR; program Agenda 21
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236 : 235 : 7241 : 7242
235. BERRY, W.: In Distrust of Movements. [Nedůvěra k hnutím].
Resurgence, 2000, č. 198, s. 14-16.
Problematika hnutí orientujících se ekologickým směrem: otázka identity, rétoriky a užitečnosti těchto hnutí. Hnutí jako organizační forma, která postupně vede k degeneraci původního programu ve prospěch buď praktických potřeb a srozumitelnosti pro širší okruh zájemců nebo potřeby porazit případného nepřítele.
klíčová slova: hnutí občanské; hnutí ekologické; hodnocení kritické
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
2236 : 311 : 4200
236. Zelená karta.
Depeše Českého svazu ochránců přírody, 2000, č. 1, s. 10.
Zelená karta je program podporující ekologický životní styl členů ČSOP. V rámci programu je navazována spolupráce s organizacemi, které jsou svým zaměřením blízké ochraně přírody, kulturních a historických hodnot, či mohou takové činnosti podporovat. Kontaktní adresa.
klíčová slova: Český svaz ochránců přírody; program Zelená karta; členství; styl životní ekologický
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236 : 315 : 621 : 6571 : 23100
237. Ústav pro ekopolitiku.
Sisyfos, 2000, č. 5, s. 10-11.
Historie vzniku nevládní neziskové organizace s výše uvedeným názvem, její cíle a programové zaměření na právo životního prostředí, udržitelný rozvoj v obcích a regionech, na poradenskou činnost, osvětu a informování veřejnosti. Projekt "Podpora zájmu médií o Lokální Agendu 21 v České republice a o činnost nevládních neziskových organizací v této oblasti".
klíčová slova: organizace nevládní; organizace nezisková; historie vývoje; činnost ústavu; činnost poradenská; informace pro veřejnost; projekt; prostředky sdělovací; program Agenda 21 místní
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236 : 315 : 71302
238. Ekocentra ČSOP.
Sisyfos, 2000, č. 4, s. 17-18.
Uvedeny příklady environmentální osvěty, vzdělávání a výchovy, tj. aktivit, jimiž působí ekocentra Českého svazu ochránců přírody na veřejnost. Seznam 39 akreditovaných Ekocenter ČSOP.
klíčová slova: Český svaz ochránců přírody; ČSOP; centrum ekologické; osvěta ekologická; vzdělávání; výchova; akreditace centra
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1.
2236 : 32111 : 4200 : 421 : 423
239. Greenpeace žádají zřetelné označování pokusných polí s geneticky manipulovanými plodinami.
Sisyfos, 2000, č. 11, s. 17.
Čeští Greenpeace poukázali na naprosto nedostatečné označování polí s geneticky manipulovanými plodinami s cílem utajit pěstování těchto plodin před veřejností a uveřejnili mapku s lokalizací pokusných políček na své internetové stránce. Organizace vyzvala MŽP ČR, aby zajistilo povinné označování ploch s geneticky manipulovanými rostlinami.
klíčová slova: organizace nevládní; Greenpeace ČR; pěstování plodin; organismy geneticky modifikované; území kontrolované; akce ekologická; bezpečnost ekologická; informace na Internetu
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1.
2236 : 32165 : 7242
240. PETRÁŠOVÁ, K. - BERÁNEK, J.: Hnutí DUHA informuje: kampaň proti dostavbě JETE pokračuje.
Přes práh, 10, 2000, č. 3, s. 25-26.
Informace o aktuálním vývoji kampaně usilující o ukončení výstavby jaderné elektrárny Temelín. Možnosti zapojení do kampaně, kontaktní adresa.
klíčová slova: kampaň; stav vývoje; hnutí ekologické; Hnutí Duha; JE Temelín; akce protestní; informace referenční
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236 : 4200
241. PLAMÍNKOVÁ, J.: Ekoteroristé nebo záchranáři.
Puls, 2000, č. 8, s. 41.
Ekologické hnutí není jednotné, ekologické organizace a metody jejich práce jsou různé. Lze je rozdělit na a) klasické, b) nátlakové, c) vědecké.
klíčová slova: hnutí ekologické; organizace ekologická; ekologové; terorismus; přehled organizací
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236 : 4200 : 424 : 66
242. LIBROVÁ, H.: Život není první hodnota.
Sedmá generace, 9, 2000, č. 1, s. 13-14.
Postavení ekologického hnutí v pluralitní společnosti. Možnosti radikálních projevů a akcí: ohledy na společnost, ohledy společnosti vůči radikálním ekologům. Možnosti a rychlost změn lidského myšlení ve sféře ekologie. Rizika pomalého vývoje (ekologické škody) i příliš rychlého rozvoje (bezohledný radikalismus) ekologických priorit.
klíčová slova: hnutí ekologické; společnost; model vývoje společnosti; vývoj politický; myšlení ekologické; chování ekologické; aspekt socioekonomický; hodnocení chování; radikalismus ekologický
kódy využití: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.3.0.2.
2236 : 4200 : 425 : 23100 : 651
243. KELLER, J.: Není to s námi zase tak zlé, ale ...
Sedmá generace, 9, 2000, č. 5, s. 21-22.
Hodnocení ekologického hnutí jako fenoménu, který (U. Beck) měl přispět k překonání polovičatosti, do níž se dostala moderní doba. Chování ekologie a kapitálu dle marxistické toerie a ideologie (především liberální), která se ekologickými aspekty moderní společnosti zabývá. Diskuse kolem koncepce trvale udržitelného rozvoje a možnosti společnosti i ekologických hnutí tuto koncepci prosadit v praxi.
klíčová slova: hnutí ekologické; fenomén; hodnocení kritické; koncepce TUR
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.4.
2236 : 4201 : 424
244. LUŽNÝ, D.: Zelené náboženství?
Sedmá generace, 9, 2000, č. 7, s. 11-13.
Možnosti současného ekologického hnutí vyvíjet se ve směru nového náboženského systému. Environmentalismus jako součást pohybu, který se pokouší vytvářet platformu alternativní vůči současné moderní společnosti. Vztah různých odvětví environmentálního hnutí a různých náboženských systémů evropské i mimoevropské provenience. Důraz na antimoderní postoje environmentálních hnutí: návrat k premoderní tradici agrárního typu. Kritika patriarchální kultury projevující se v koncepcích ekofeminismu a feministické spirituality. Využívání rituálů, inspirujících se animistickými kulty. Možnosti vztahu ekologismu a náboženství.
klíčová slova: hnutí ekologické; náboženství; aspekt ekologický; krize ekologická; historie vývoje; ekologie hlubinná
kódy využití: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.8.
2236 : 54 : 70 : 621
245. Zelená karta.
Depeše Českého svazu ochránců přírody, 2000, č. 5, příl.,
Informace o programu ČSOP k propagaci přírodních a kulturních hodnot Zelená karta. Kontaktní adresa. Seznam organizací zapojených do programu, aktualizovaný k 8. 6. 2000.
klíčová slova: program ČSOP; Český svaz ochránců přírody; výchova ekologická; vzdělávání; osvěta; hodnota kulturní; hodnota přírodní; program Zelená karta; seznam organizací; adresář organizací
kódy využití: 7.1.3 : 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.2.
2236 : 6201 : 4200
246. PRCHLÍK, V.: Deset let činnosti České společnosti pro životní prostředí.
Prameny, 6, 2000, č. 1, s. 3-13.
7 fot.
Informace z jednání jubilejní konference, konané u příležitosti 10. výročí založení České společnosti pro životní prostředí. Přehled nejdůležitějších akcí organizace za dobu jejího trvání.
klíčová slova: Česká společnost pro ŽP; konference; projev; zpráva souhrnná; přehled o činnosti; společnost ekologická; zpráva výroční
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236 : 6201 : 584 : 651
247. VELEK, O.: Zpráva předsedy o činnosti výboru ČSŽP.
Prameny, 6, 2000, č. 3, s. 2-6.
Zpráva byla přednesena na VII. Valné hromadě České společnosti pro životní prostředí a obsahovala tato sdělení: plnění usnesení VI. Valné hromady z 9. 12. 1999, členská základna a jednání orgánů ČSŽP, hospodaření ČSŽP, mezinárodní spolupráce, odborná činnost ČSŽP, odborná skupina (OS) - 02 Ekonomické a legislativní aspekty ŽP, OS - 03 Ekologická výchova (Klub ekologické výchovy) a informatika, činnost OS - 04 Odpady, činnost OS - 05 Hodnocení vlivů na životní prostředí, činnost OS - 06 Rekultivace.
klíčová slova: Česká společnost pro ŽP; výbor; zpráva o činnosti; skupina odborná
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236 : 621 : 11101 : 3221 : 1171 : 1130
248. HAVEL, M.: Děti Země.
Environmentální aspekty podnikání, 2000, č. 3, s. 40.
Představení činnosti občanského sdružení Děti Země ve výběru projektů a kampaní, které se soustřeďují zhruba do tří hlavních programů: 1. Příroda, 2. Doprava, 3. Toxické látky a odpady. Kontaktní adresa.
klíčová slova: sdružení občanské; informace referenční; Děti Země; přehled o činnosti
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236 : 621 : 2235
249. KULÍK, M.: Výsledky výběrového řízení MŽP k podpoře projektů občanských sdružení v roce 2000.
Depeše Českého svazu ochránců přírody, 2000, č. 3, s. 10-11.
Ve stručném přehledu jsou uvedeny názvy vybraných projektů jednotlivých článků ČSOP a jim přidělené finanční částky.
klíčová slova: řízení výběrové; projekt ochrany přírody; podpora finanční; sdružení občanské; Český svaz ochránců přírody; Ministerstvo životního prostředí
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236 : 636
250. PRÁŠIL, Z.: IV. sněm Českého svazu ochránců přírody.
Nika, 21, 2000, č. 1, s. 15.
Informace z jednání IV. sněmu Českého svazu ochránců přírody (25. - 26. 3. 2000, Benešov u Prahy), který hodnotil především uplynulé období od III. sněmu ČSOP v Kroměříži.
klíčová slova: ČSOP; Český svaz ochránců přírody; zasedání; informace referenční; hodnocení činnosti; zpráva souhrnná
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236 : 657
251. Seznam ekocenter ČSOP a SSEV Pavučiny - kontaktních míst SFŽP ČR pro poskytování informací veřejnosti.
Depeše Českého svazu ochránců přírody, 2000, č. 3, příl.,
Příloha obsahuje adresný seznam ekocenter Českého svazu ochránců přírody a Sítě středisek ekologické výchovy Pavučina - stav k 1. 4. 2000.
klíčová slova: ČSOP; Český svaz ochránců přírody; centrum ekologické; středisko výchovy ekologické; síť informační; informace pro veřejnost; adresář; SFŽP; Státní fond ŽP
kódy využití: 7.1.2 : 7.1.3 : 7.1.3.0.2.
2236 : 657 : 7132
252. KULÍK, M.: Centra ekologické výchovy.
Sisyfos, 2000, č. 9, s. 40-41.
Upozornění na internetovou adresu: www.volny.cz/cevcsop, na které je zveřejněn aktuální seznam všech Center ekologické výchovy ČSOP s mapou jejich rozmístění a přehledem nabízených služeb a aktivit.
klíčová slova: informace na Internetu; centrum výchovy ekologické; ČSOP; adresář; informace referenční
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236 : 66 : 235
253. KOHÁK, E.: Ekologické hnutí v pluralitním světě.
Sedmá generace, 9, 2000, č. 1, s. 15-17.
Stav pluralitního myšlení v současné společnosti i v současném ekologickém hnutí. Projevy mentální monopolizace v našich dějinách, dědictví komunistické intolerance v současné české politické kultuře. Důsledky intolerance v ekologickém myšlení a činnosti: spor bytostné plurality a vnucené intolerance.
klíčová slova: společnost; model vývoje společnosti; myšlení ekologické; stav vývoje; hnutí ekologické; vývoj politický; historie vývoje; chování neekologické; hodnocení chování; hodnocení situace
kódy využití: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.3.0.2.
2236 : 66 : 235 : 4200 : 4201
254. BARTOŠ, M.: O samozřejmosti ekologických hnutí v nesamozřejmém světě?
Sedmá generace, 9, 2000, č. 1, s. 18-19.
Postavení ekologie v současném světě: jak chápe svět ekologii a jak ekologie chápe svět, v němž existuje, možnosti a limity komunikace. Do jaké míry je možné ekologický "příběh" sdělit "neekologům", resp. učinit jej prioritní součástí světa. Teorie Gaia jako jeden z přijatelných konceptů vnímání světa.
klíčová slova: hnutí ekologické; společnost; model vývoje společnosti; vědomí odpovědnosti za ŽP; myšlení ekologické; chování ekologické; komunikace [sdělování]; filozofie ekologická
kódy využití: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.3.0.2.
2236 : 70 : 630 : 721 : 2252
255. ČINČERA, J.: Brontosaurus Praha 7.
Sisyfos, 2000, č. 6, s. 12-14.
Informace o nevládní ekologické organizaci a její činnosti (ekologická výchova, ochrana přírody, kampaň za přijetí Zákona o informacích o životním prostředí). Nabídka prázdninových kurzů Brontosaura Prahy 7 pro mladé.
klíčová slova: organizace nevládní; organizace ekologická; činnost organizace; přehled o činnosti; výchova ekologická; ochrana přírody; kampaň
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2236 : 70 : 713
256. MOPíci.
Sisyfos, 2000, č. 10, s. 16-18.
Kdo jsou to MOPíci - kolektivy Mladých ochránců přírody. Jedná se o skupiny dětí a mládeže, které v součinnosti s některou ZO ČSOP vyvíjejí aktivity zaměřené na poznávání přírody a na její ochranu. Mopíci působí na celém území naší republiky. Systém registrace kolektivů. Kluby přátel přírody. Činnost Centra pro děti a mládež Českého svazu ochránců přírody.
klíčová slova: ochránci přírody; ČSOP; Český svaz ochránců přírody; centrum; organizace; charakteristika; aktivita dobrovolná; přehled o činnosti; výchova ekologická; výchova mimoškolní; forma výchovy
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1.
2236 : 702 : 703 : 71202 : 71203
257. Labyrint světa a ráj srdce.
Sisyfos, 2000, č. 4, s. 17.
Představeno komunitní, informační, osvětové a školící centrum o životním prostředí - sdružení Tereza v Praze 1. Toto sdružení nabízí programy pro MŠ, ZŠ a dětské oddíly se zaměřením na prožitkové učení, zásady globální výchovy a hru jako prostředek při výchově a rozvoji osobnosti dítěte. Uvedena témata programů a zaměření kroužků pro děti ve věku 8 - 11 let a pro děti ve věku 10 - 15 let. Kontaktní adresa.
klíčová slova: centrum informační; centrum výchovy ekologické; sdružení občanské; přehled o činnosti; program výchovný
kódy využití: 7.1.3.0.1 : 7.1.2.6.1.1.
2236 : 713 : 315
258. Národní síť středisek ekologické výchovy.
Sisyfos, 2000, č. 3, s. 14-15.
Formulován cíl Národní sítě středisek environmentální osvěty, výchovy a vzdělávání (NSS EOVV) - rozvojového programu pro občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti v oblastech. Členství Sítě středisek ekologické výchovy Pavučina Českého svazu ochránců přírody v NSS EOVV. Přehled činnosti NSS EOVV v roce 1999, kdy program probíhal ve 4 modulech: Výukové programy pro mateřské, základní a střední školy; Ekologická výchova ve volném čase dětí a mládeže; Vzdělávání pedagogických pracovníků a studentů učitelství v oblasti EOVV; Působení na veřejnost v oblasti EOVV. Uvedena mapka a seznam center, která se EOVV zabývají.
klíčová slova: program rozvoje; cíle programu; středisko výchovy ekologické; sdružení občanské; přehled o činnosti; program výukový; výchova ekologická mimoškolní; vzdělávání ekologické; hodnocení programu
kódy využití: 7.1.2.0.2 : 7.1.2.0.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.7.7 : 7.1.2.7.2 : 7.1.2.7.8.
2236 : 733 : 137
259. Ekologická cesta Agentury Gaia.
Sisyfos, 2000, č. 1/2, s. 15-16.
Kdo je Gaia a jaké je poslání občanského sdružení Agentura Gaia. Projekt Agentury pro školy "Ekologická cesta do společné Evropy"; znění letáku seznamujícího s cíly projektu a příklady témat navržených k řešení v rámci tohoto projektu.
klíčová slova: sdružení občanské; Agentura Gaia; přehled o činnosti; projekt školní; cíle
kódy využití: 7.1.2.3.5 : 7.1.2.4.1.2.
2.2.4.1 lidstvo nebo velké skupiny lidstva
2241 : 627 : 2315 : 1406 : 621
260. NOVÁČEK, P.: Zpráva o stavu zítřka.
Přítomnost, 2000, č. 11, s. 38-39.
Lit.4.
Ekologické aspekty úvah o budoucnosti lidstva ve třetím tisíciletí od tezí Římského klubu až po projekt Milénium, který od roku 1992 organizuje Americká rada pro Univerzitu Spojených národů. Výčet patnácti základních globálních problémů lidstva: populační růst, pitná voda, bohatí a chudí, nemoci, rozhodování, terorismus, populační tlak na životní prostředí, ženská otázka, intolerance, informační technologie, organizovaný zločin, hospodářský růst, jaderné elektrárny, AIDS, změna povahy lidské práce.
klíčová slova: studie; lidstvo; problematika globální; budoucnost vývoje; problém současný; stav vývoje; zpráva; stav světa
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
2.2.4.2 celosvětové organizace a orgány, resp. celosvětová spolupráce v péči o životní prostředí nebo v EVVO
2242 : 11103 : 645 : 6366 : 637
261. PŘIKRYL, P.: Mezinárodní měnový fond.
Sedmá generace, 9, 2000, č. 5, s. 6-7.
1 mp., 1 tab.
Příčiny kritiky hospodářské a finanční politiky Mezinárodního měnového fondu. Okolnosti založení MMF a jeho dosavadní bilance, charakter "služeb" a aktivit, které MMF vyvíjí v rozvinutém a rozvojovém světě. Vliv MMF na mezinárodní hospodářskou situaci a jednotlivé národní ekonomiky. Devastace přírodních zdrojů, způsobená nutností rychle splácet půjčky prostřednictvím levných exportů přírodních zdrojů. Vliv této politiky na lesy, ložiska nerostných surovin, zemědělství, snižování investic do ochrany životního prostředí a příslušnou legislativu.
klíčová slova: Mezinárodní měnový fond; přehled o činnosti; politika finanční; politika hospodářská; hodnocení kritické
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.3.5 : 7.1.2.4.1.2 : 7.1.2.4.2.1.
2242 : 131 : 636
262. ROUDNÁ, M.: Naše členství ve Světovém svazu ochrany přírody.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 9, s. 2-3.
Usnesením ze dne 16. února 2000 č. 190 schválila vláda ČR státní členství České republiky ve Světovém svazu ochrany přírody (IUCN). Toto členství otevírá širší možnosti v zapojení do projektů a programů IUCN a při uplatňování zkušeností českých expertů, jak v odborných činnostech, tak i v činnostech orgánů IUCN.
klíčová slova: Světový svaz ochrany přírody; informace referenční; členství ČR
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.5.
2242 : 6221 : 23100
263. KELLER, J.: Je politika Světové banky a Mezinárodního měnového fondu trvale udržitelná?
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 5, s. 2-4.
Autor odůvodňuje negativní odpověď na otázku "Jsou dosavadní přístupy a základní filozofie obou institucí slučitelné se zásadami trvalé udržitelnosti?" Kapitoly z obsahu článku: Co potřebují rozvojové země? Co vlastně rozvíjejí SB a MMF. Náhodné excesy, anebo programová linie. Ekologický extremismus. Jsou SB a MMF reformovatelné?
klíčová slova: instituce světová; instituce finanční; Světová banka; mezinárodní měnový fond; politika; země rozvojové; zásady udržitelnosti trvalé
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.3.
2.2.4.3 evropské mezinárodní nebo mezistátní organizace a orgány resp. mezinárodní nebo mezistátní spolupráce v péči o životní prostředí nebo v EVVO
2243 : 117632 : 621 : 632 : 6201
264. HLAVÁČEK, J. - DOBIÁŠOVSKÝ, J.: Mezinárodní jednání o ochraně ozónové vrstvy.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 3, s. 7-10.
Informace z Pátého zasedání Konference smluvních stran Vídeňské úmluvy o ochraně ozónové vrstvy a jedenáctého zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které porušují ozónovou vrstvu (29. 11. - 3. 12. 1999, Peking).
klíčová slova: jednání mezinárodní; zasedání stran smluvních; informace referenční; Úmluva Vídeňská; protokol Montrealský; ochrana vrstvy ozónové; zpráva; 1999; Peking
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.5.
2243 : 1213 : 4200
265. Co přinesla spolupráce s nadací FACE.
Krkonoše, 33, 2000, č. 10, s. 7.
1 tab.
Výsledkem spolupráce krkonošských lesníků a holandské nadace FACE je přes pět tisíc nově zalesněných hektarů lesa, představující 13,5 % plochy lesních porostů v Krkonošském národním parku. V tabulce je uveden přehled zalesněných ploch v letech 1992 - 2000 v Krkonoších.
klíčová slova: nadace FACE; Holandsko; NP Krkonoše; spolupráce mezinárodní; obnova lesa; zalesňování; přehled
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2243 : 1213 : 4200 : 125
266. HŘEBAČKA, J.: Nadace FACE v Krkonoších končí.
Krkonoše, 33, 2000, č. 10, s. 14-15.
Cílem projektu nadace FACE, který byl zahájen v Krkonoších v roce 1992 a rokem 2000 končí, byla obnova krkonošských lesů. Z iniciativy FACE byla v Krkonoších aplikována forma bezobalové technologie pěstování sazenic, tzv. plug, při zalesňování a při periodických kontrolách byl kladen důraz na druhovou skladbu zakládaných porostů. Velká pozornost byla věnována přirozené obnově kvalitních porostů a genetice obecně. Ekologický a ekonomický význam projektu pro tento region.
klíčová slova: nadace FACE; Holandsko; NP Krkonoše; projekt mezinárodní; obnova lesa; zalesňování
kódy využití: 7.1.3.0.2.
2243 : 131 : 636 : 2243
267. KUČERA, B.: Ochrana přírody v Radě Evropy.
Veronica, 14, 2000, č. 3, s. 8-10.
Česká republika je členem Rady Evropy od roku 1993. Komise zabývající se různými problémy životního prostředí (v podstatě ochrany přírody a krajiny) byly a jsou různého druhu - Komise CDPE, Národní agentury Střediska Naturopa Rady Evropy, Evropa: společné dědictví, Skupina specialistů pro chráněná území, Skupina specialistů pro EECONET, Stálý výbor Bernské úmluvy, Skupina specialistů pro Smaragd. Charakteristika jednotlivých uvedených komisí a výhledy do budoucna.
klíčová slova: Rada Evropy; členství ČR; ochrana přírody a krajiny; budoucnost vývoje; Komise pro životní prostředí
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
2243 : 22431 : 6221 : 657
268. A better environment through the European Environment Agency. [Lepší životní prostředí s pomocí Evropské agentury pro ŽP].
Eur-Op News, 2000, č. 2, příl., s. 2.
2 obr.
Rozhovor s Keesem Zoetmanem, předsedou manažerské rady Evropské agentury pro životní prostředí. Cílem této instituce je vybudování evropského informačního systému pro rozvoj a zavádění smysluplné ekologické politiky. Vysvětlení a hodnocení dosavadních aktivit Evropské agentury pro životní prostředí.
klíčová slova: rozhovor; Evropská agentura pro ŽP; systém informační; politika ekologická; hodnocení činnosti
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.
2243 : 636 : 131 : 22431
269. ROTHRÖCKL, T.: EUROPARC Česká republika.
Ochrana přírody, 55, 2000, č. 9, s. 285.
Dne 27. června 2000 byla na Křivoklátě ustanovena národní sekce Federace EUROPARC. Národní sekce, která se nazývá EUROPARC Česká republika, má svůj schválený statut, ve kterém jsou mimo jiné deklarovány i hlavní společné cíle.
klíčová slova: Federace EUROPARC; sekce národní; EUROPARC Česká republika; ochrana přírody; informace referenční
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
2243 : 652 : 621
270. RYNDA, I.: Mezinárodní spolupráce při ochraně životního prostředí.
Geografické rozhledy, 10, 2000/2001, č. 2, s. 38-39.
Charakteristika procesů a mechanismů chránících životní prostředí. Jde o ekonomické nástroje, vycházející z určitého pojetí globálního trhu a usilující o nastolení jednotných ekonomických pravidel chránících životní prostředí. Druhou možnost představují mezinárodní úmluvy, opírající se jednak o momenty přírodní a technické, jednak společenské. Charakteristika jednotlivých typů úmluv a jejich příklady.
klíčová slova: ochrana ŽP; nástroje péče o ŽP; spolupráce mezinárodní; nástroje ekonomické; úmluva mezinárodní
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
2.2.4.3.1 Evropská unie, Evropské společenství
22431 : 131 : 6221 : 2235 : 2243
271. ŠTĚCHOVÁ, G.: Konzultační fórum MŽP pro vstup do Evropské unie.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 1, s. 36-38.
1 tab.
Podmínkou přijetí ČR do Evropské unie je přístup k informacím, účast veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Informace o konzultačním fóru (Ministerstvo životního prostředí, leden 2000) se zástupci ekologických organizací, místních samospráv a akademické obce. Kroky ke zlepšení komunikace MŽP a ekologických organizací při přípravě nové legislativy.
klíčová slova: fórum konzultační; Ministerstvo životního prostředí; zpráva; informace referenční; vstup do EU; podmínka; organizace ekologická; problémy ochrany ŽP; přístup k informacím; účast veřejnosti; ochrana právní
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.
22431 : 131 : 630 : 7241 : 6361
272. DEJMAL, I.: Evropská unie a ochrana přírody.
Ochrana přírody, 55, 2000, č. 1, s. 1-2.
Jednou z oblastí životního prostředí, kde je pro ČR jako podmínka pro přijetí do Evropské unie nařizováno splnění úkolů, je i ochrana přírody. Konkrétně jde o splnění programu NATURA 2000, který je považován za nejdůležitější akci v oblasti ochrany přírody v zemích Evropské unie. Ve výsledku má NATURA 2000 představovat soubor chráněných území vybraných na základě vzácnosti a ohroženosti přírodních druhů a jejich stanovišť podle směrnic č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků a č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
klíčová slova: Evropská unie; vstup ČR; podmínky [soubor]; ochrana přírody; program NATURA 2000
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
22431 : 131 : 653
273. MOLDAN, B.: Vstup do EU a životní prostředí.
Živa, 43, 2000, č. 1, s. I-II.
V souvislosti se vstupem České republiky do EU se bude naše současná legislativa prakticky celá měnit. Kapitola Životní prostředí je rozdělena do několika oblastí, z nichž nejvýznamnější jsou voda, ovzduší, odpady, ochrana přírody, chemikálie a průmyslová rizika.
klíčová slova: ČR; vstup ČR; vstup do EU; implementace předpisů právních; legislativa ŽP; stav vývoje
kódy využití: 7.1.2.6.1.5.
22431 : 131 : 653 : 622 : 2243 : 4200
274. JECH, K.: Co čeká naše životní prostředí v EU?
Sedmá generace, 9, 2000, č. 5, s. 16.
Členství České republiky v OECD a Evropské unii z hlediska rozdílných důrazů a trvání na plnění ekologických standardů a požadavků, které vznášejí. Soulad české environmentální legislativy s požadavky Evropské unie. Problém vynucování práva ve sféře ekologie a pojem nepovinné spolupráce.
klíčová slova: Evropská unie; strategie EU; vstup ČR; vstup do EU; strategie předvstupní; legislativa ŽP; implementace předpisů právních; investice na ochranu ŽP; nástroje legislativní; spolupráce mezinárodní; standard ekologický
kódy využití: 7.1.2.4.1.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.3.
22431 : 424
275. PŘIBYL, P.: Miliardy pro zelenější Evropu?
Sedmá generace, 9, 2000, č. 2, s. 5-6.
Charakteristika nástrojů regionální politiky EU jako komplexu aktivit vedoucích k vyrovnání podstatných rozdílů členských zemí i aspirujících zemí. Strukturální fondy (infrastruktura, průmyslový útlum, zaměstnanost), kohezní fondy (preference tzv. koncových technologií), předvstupní nástroje (programy PHARE, ISPA a SAPARD). Specifikace těchto nástrojů z hlediska jejich propojení s ekologickou politikou, dosavadní zkušenosti zemí střední a východní Evropy.
klíčová slova: politika EU; politika strukturální; fondy strukturální; problematika regionální; pomoc předvstupní; strategie předvstupní; nástroje předvstupní
kódy využití: 7.1.2.6.1.4.
22431 : 653 : 131 : 2235
276. JECH, K.: Informace o strategických cílech Evropské komise na léta 2000 - 2005 a pracovním programu na rok 2000.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 5, s. 19-24.
2 tab.
Nově přijímané právní předpisy České republiky by měly kromě plně transponovaných evropských norem také reflektovat trend v Evropské unii a opatření připravovaná orgány EU. Text uvedený v článku spolu s indikativními tabulkami by měl sloužit jako výchozí informační dokument především pro legislativní a související aktivity Ministerstva životního prostředí.
klíčová slova: činnost EK; Evropská komise; cíle; dokument informační; tabulka indikativní; seznam předpisů právních; ČR; implementace předpisů právních
kódy využití: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.4.
2.3 společenské procesy a problémy
23 : 4200 : 4201
277. KOLÁŘSKÝ, R.: Sbližování antropocentrických a neantropocentrických koncepcí filosofie životního prostředí.
Filosofický časopis, 48, 2000, č. 5, s. 717-729.
Lit.čet.
Možnosti dialogu a prolínání dvou zmíněných koncepcí filozofie životního prostředí. Vysvětlení podstaty, specifiky i průniku obou pólů. Sbližování na úrovni teoretické a praktické, autoři, kteří zastávají stanoviska v této věci.
klíčová slova: filozofie ekologická; koncepce ŽP
kódy využití: 7.1.2.6.1.4.
2.3.1 globální problémy lidstva
231 : 20 : 155 : 15907 : 1406
278. KUPKOVÁ, L.: Časovaná bomba: přelidnění.
Geografické rozhledy, 9, 1999/2000, č. 3, s. 73.
1 gr., 1 mp., 3 lit.
Zvyšování počtu lidí na Zemi: jen za 20. století přibyly 4,5 miliardy, přičemž ta poslední trvala jen 12 let. Růst populace sice ztrácí exponenciální charakter, ale hrozbu "přelidnění" to přesto neřeší. Poslední údaje předvídají pro rok 2027 celkem 8 miliard lidí, pro rok 2050 asi 9,3 miliardy lidí. Zhruba 97 % populačního přírůstku zajišťuje rozvojový svět, přičemž největší procento surovin, energie a potravin spotřebovávají rozvinuté země. Možnosti, jak přispět ke zpomalení populační exploze.
klíčová slova: vývoj populace; exploze populační; stav vývoje; budoucnost vývoje; prognóza; přelidnění; údaje statistické; země rozvojové
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
231 : 23 : 425
279. KELLER, J.: Globalizace a svoboda.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 1, s. 4-5.
Autor odpovídá na otázky: Čím chce lidi obšťastnit globalizace? Jaké jsou klady a zápory stoprocentně liberalizovaného světového trhu a jeho hlavního prostředku deregulace? Upozorňuje na skutečnost, že globalizace sama o sobě nemusí automaticky přinášet vyšší svobodu, neboť nezaručuje, že každý jedinec a každá skupina se bude moci pro ni svobodně rozhodnout a to na základě pravdivých informací.
klíčová slova: globalizace; trh světový; liberalizace trhu
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.3.
231 : 4200 : 425 : 424
280. ČAPEK, L. - VAŠKŮ, V.: Globalizace a limonáda.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 2, s. 6-7.
Rozhovor s filozofem E. Kohákem o změně české společnosti v průběhu posledních deseti let, o jeho postoji k Temelínu, o spekulacích v souvislosti s kampaněmi ekologických organizací, o jeho přístupu ke geneticky manipulovaným potravinám, o situaci v oblasti ochrany životního prostředí a ekologického hnutí v USA, o jeho přístupu ke globalizaci a Mezinárodním měnovým fondem prosazované maximalizaci zisku s důsledky pro méně zámožné země a o jeho názoru na ekologické snažení.
klíčová slova: rozhovor; problematika ekologická; problematika globální; globalizace; problém současný
kódy využití: 7.1.3.0.2.
231 : 630 : 6363 : 152 : 12133
281. VAŠKŮ, V.: Greenpeace odhaluje ekologické zločiny v Amazonii.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 2, s. 8-10.
4 fot.
Více než 80 % dřeva v Amazonii se těží ilegálně - uvedeny údaje o těžbě od roku 1970. Globalizace v deštném pralese - nadnárodní společnosti. Kampaň Greenpeace "Udržet Amazonii na živu!" za nutné řešení otázky trvale udržitelného ekonomického rozvoje Amazonie a jejích 20 milionů obyvatel.
klíčová slova: akce na ochranu ŽP; Amerika jižní; těžba dřeva; globalizace; ochrana pralesa; kampaň; organizace ekologická; Greenpeace
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
2.3.1.0.0 udržitelný rozvoj, trvale udržitelný život, Agenda 21, lokální Agenda 21
23100 : 11101 : 2241 : 1585 : 1584 : 332 : 131
282. MÍCHAL, I.: K trvalé udržitelnosti supersystému "lidstvo-příroda" [1.].
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 6, s. 10-13.
5 fot.
Situace, kdy celá antroposféra přežívá a rozvíjí se na úkor zbytků přírody a jejích životadárných procesů, nemůže být z hlediska dlouhodobého pohledu perspektivní. Rozvojové strategie musí obsahovat ochranu přírody a krajiny. Prostorové plánování má pro trvalou udržitelnost nezastupitelnou úlohu. Územní systémy ekologické stability (ÚSES): stav příprav a realizace. Poznámky k situaci v ČR s ohledem na mezinárodní souvislosti.
klíčová slova: rozvoj udržitelný; antroposféra; ochrana přírody; ochrana krajiny; strategie rozvoje; plánování územní; územní systém ekologické stability; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.1 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
23100 : 1130 : 3221 : 132
283. TŘEBICKÝ, V.: Ekologická stopa.
Sisyfos, 2000, č. 4, příl., s. 1-10.
Lit.17.
Koncept ekologické stopy - agregovaného indikátoru spotřeby zdrojů a produkce odpadů; metoda analýzy ekologické stopy, příklady její aplikace (doloženo tabelárně číselným vyjádřením ekologických stop a ekologických deficitů vybraných zemí světa). Jako příklad je zpracována ekologická stopa pražské dopravy.
klíčová slova: indikátory rozvoje udržitelného; spotřeba zdrojů; produkce odpadů; seminář; stopa ekologická; koncepce; metoda analytická; aplikace; doprava městská; Praha
kódy využití: 7.1.2.6.
23100 : 1406 : 223 : 32167 : 2315
284. RYNDA, I.: Trvale udržitelný rozvoj.
Geografické rozhledy, 10, 2000/2001, č. 1, s. 10-11.
1 mp., 1 gr., 1 fot.
Vývoj lidských vizí světa a jejich souvislost s charakterem lidského působení na přírodu. Význam industriální éry, která do dějin civilizace vnesla faktor možného vyčerpání konečných přírodních zdrojů. Kumulativní a synergický způsob exploatace přírodních zdrojů a jejích negativních aspektů. Koncepce trvale udržitelného rozvoje jako způsob, kterým je možné kumulativnímu i synergickému efektu čelit. Jejím prvotním motivem je snaha nepoškodit exploatačním přístupem svět budoucích generací.
klíčová slova: rozvoj trvale udržitelný; koncepce rozvoje; model vývoje společnosti; budoucnost vývoje; využívání zdrojů přírodních; problematika globální
kódy využití: 7.1.3.0.2.
23100 : 2230 : 6571
285. LASS, W. - REUSSWIG, F.: Worte statt Taten? Nachhaltige Entwicklung als Kommunikationsproblem. [Slova namísto činů? Udržitelný rozvoj jako komunikační problém].
Politische Ökologie, 18, 2000, č. 63/64, s. 11-14.
Téma udržitelného rozvoje je dosud spíše akademickou záležitostí, málo proniká na úroveň všedního života. Je nutné toto téma začlenit do živé komunikační sítě společnosti, aby je začala vnímat jako potřebné. Role médií v zevšeobecňování tohoto tématu, role státu v jeho prosazování do života.
klíčová slova: rozvoj udržitelný; komunikace [sdělování]; problém současný; společnost; uvědomění ekologické; masmédia; politika státní
kódy využití: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.3.0.2.
23100 : 2236 : 70 : 315 : 4200
286. CAPRA, F.: The Challenge of Our Time. [Výzva naší doby].
Resurgence, 2000, č. 203, s. 18-20.
Dosavadní kariéra pojmu trvale udržitelný rozvoj od počátku 80. let do současnosti. Tento pojem slouží jako výchozí osnova environmentálního hnutí. Potřeba rozvíjet rysy ekologické vzdělanosti (školství) a eko-designu (udržitelné utváření lidských zdrojů) a současně měnit hodnotové systémy současné společnosti. Možnosti environmentálních hnutí prosadit se v současné společnosti, charakteristické globálním kapitalismem a globální společenskou sítí.
klíčová slova: rozvoj udržitelný; hnutí ekologické; vzdělávání; zdroje lidské; koncepce výchovy; model vývoje společnosti; problematika globální
kódy využití: 7.1.2 : 7.1.3.
23100 : 23101 : 1583 : 731
287. SOBERÓN, J. - RODRÍGUEZ, P. - VÁZQUEZ-DOMÍNGUEZ, E.: Implications of the Hierarchical Structure of Biodiversity for the Development of Ecological Indicators of Sustainable Use. [Důsledky hierarchické struktury biodiverzity pro rozvoj ekologických indikátorů udržitelného růstu].
Ambio, 29, 2000, č. 3, s. 136-142.
1 gr., 3 tab., 57 lit.
Pokus definovat základní obecné ukazatele reálného udržitelného růstu na základě použití ekologických ukazatelů. Ty vycházejí z hierarchické struktury rozlišující skladbu, strukturu a funkci na různých úrovních biologické organizace jako je ekosystém, krajina, společenství a genetické typy. Využití dosud uskutečněných případových studií ekologických ukazatelů a metody jejich převodu na obecné ukazatele.
klíčová slova: rozvoj udržitelný; indikátory rozvoje udržitelného; indikátory ŽP; ukazatel; definice; diverzita biologická; studie případová
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.4.
23100 : 315 : 701 : 138
288. EDWARDS, B.: Educational Reform and Sustainable Development in the Americas. [Vzdělávací reforma a udržitelný rozvoj na americkém kontinentu].
Prospects, 30, 2000, č. 1, s. 57-70.
1 tab., 14 lit.
Spory v americké sociologii o růstovou koncepci Walta Rostowa, které v 60. letech zahájil Gunder Frank a Joseph Schumpeter. Souvislost těchto debat se součanými spory o koncepci udržitelného rozvoje, jejich rozdělení na tzv. jižní a severní školu v hodnocení vývoje na americkém kontinentu. Srovnání vzdělávacích reforem v severní a jižní části kontinentu z hlediska začlenění koncepce udržitelného rozvoje.
klíčová slova: sociologie; koncepce rozvoje; hodnocení; rozvoj udržitelný; vzdělávání; reforma; srovnání; Amerika
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
23100 : 3224 : 621 : 131
289. HÁK, T. - RYNDA, I.: Trvale udržitelný rozvoj a cestovní ruch v České republice.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 2, s. 2-4.
4 fot.
Příprava podkladů odvětvových koncepcí (průmysl, doprava, zemědělství, energetika, cestovní ruch a turistika), které jsou v centru zájmu Evropské komise nebo OECD. Cestovní ruch a turistika ve vztahu k životnímu prostředí. Témata modulu "Integrace principů udržitelného rozvoje do cestovního ruchu a turistiky" v projektu UNDP.
klíčová slova: Program OSN pro rozvoj; Centrum pro otázky životního prostředí UK; rozvoj udržitelný; ČR; ruch cestovní; vliv na ŽP
kódy využití: 7.1.2.6.1.6 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.3.
23100 : 4200 : 425 : 424
290. MOLDAN, B.: Co je trvale udržitelný rozvoj.
Sisyfos, 2000, č. 7/8, s. 17-23.
Lit.11.
Uvedeno sedmnáct (zhuštěných) tezí o udržitelném rozvoji: 1. Klasická definice udržitelného rozvoje nedoznala větších změn, ačkoli se celá koncepce vyvíjí, 2. Koncepce udržitelného rozvoje je všeobecně přijímána, 3. Myšlenka udržitelného rozvoje je pokusem o odpověď na výzvy současného světového vývoje, 4. Současný rozvoj nemá trvale udržitelný charakter, 5. Představa o rozvoji je klíčově důležitá, její podoba závisí na lidských hodnotách, 6. Udržitelný rozvoj má 3 pilíře - ekologický, ekonomický a sociální, 7. Pro ekologický pilíř je určující vztah lidí a přírody, 8. Služby a statky geobiosféry jsou pro ekonomickou činnost klíčově důležité, 9. Ekonomický pilíř je založen na pojmu přírodního kapitálu, 10. Nestačí zachovat jen celkový objem přírodního kapitálu, ale jeho jednotlivé kritické prvky, jež nejsou vzájemně nahraditelné, 11. Vyústěním teoretických úvah o ekonomickém pilíři je řada praktických doporučení v oblasti hospodářské politiky, 12. Sociální rozměr směřuje jednak k rozvoji individuální lidské osobnosti, jednak k rozvoji celé sociální sféry, 13. Vzdělání je podmínkou pro to, aby občané vzali myšlenku udržitelnosti za svou, 14. Udržitelnost nemůže mít menší než globální rozměr, 15. Potřeba kvantitativních informací je veliká, 16. Zásadní úlohu má vědecké poznání, 17. Výhled do budoucnosti je mírně optimistický.
klíčová slova: rozvoj udržitelný; definice; koncepce rozvoje; aspekt ekologický; aspekt ekonomický; aspekt sociální; stav vývoje
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.3.0.2.
23100 : 4200 : 66 : 235
291. LUKS, F. - HINTERBERGER, F.: Die Herausforderung bleibt. [Výzva zůstává].
Politische Ökologie, 18, 2000, č. 66, s. 9-10.
Možnosti a limity dalšího růstu ve starém stylu, který zahájila ještě průmyslová revoluce v 18. století. Vztah klasických růstových koncepcí a koncepce trvale udržitelného rozvoje. Role ekologie při formulování nových růstových strategií.
klíčová slova: limity růstu; koncepce rozvoje; rozvoj udržitelný; strategie ekologická
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
23100 : 425 : 424 : 22431 : 131
292. HRABÁNKOVÁ, M.: Příprava ČR na využití strukturálních fondů pro trvale udržitelný rozvoj venkova.
Ochrana přírody, 55, 2000, č. 9, s. 271+274-275.
Základním cílem strukturálních fondů je především napomáhat vytvoření ekonomické a sociální rovnováhy v rámci EU a postupně snižovat rozdíly mezi jednotlivými regiony. Vzhledem k tomu, že napojení ČR na strukturální fondy je možné až po vstupu do EU, musí ČR již v době vyjednávání prokázat, že se aktivně připravuje na zvládnutí náročných principů, které s využíváním fondů souvisejí.
klíčová slova: rozvoj venkova; rozvoj udržitelný; fondy strukturální; Evropská unie; ČR; příprava na vstup; stav vývoje
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
23100 : 621 : 2243 : 7313
293. Trvale udržitelný rozvoj podle OECD.
Sisyfos, 2000, č. 5, s. 34-35.
Předběžná zpráva o tříletém projektu OECD k trvale udržitelnému rozvoji (sborník pracovních materiálů Konzultačního fóra MŽP pro vstup do EU) obsahuje kromě úvodní části popisující rámec projektu, kapitoly věnované klimatickým změnám, trvale udržitelnému rozvoji přírodních zdrojů, technologiím, měření a indikátorům trvale udržitelného rozvoje, zainteresování nečlenských zemí do politiky trvale udržitelného rozvoje.
klíčová slova: publikace; recenze; zpráva; projekt OECD; rozvoj udržitelný
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
23100 : 70 : 712
294. MÜLLER, U.: Der Mensch im Mittelpunkt. [Člověk ve středu pozornosti].
Politische Ökologie, 18, 2000, sonderheft 12, s. 8-11.
Lit.12.
Agenda 21 a problém perspektiv ekologického vzdělání. Možnosti prosazování koncepce trvale udržitelného rozvoje ve školství a výchově. Potřeba změny základních pedagogických i poznávacích paradigmat.
klíčová slova: program Agenda 21; rozvoj udržitelný; koncepce rozvoje; vzdělávání ekologické; výchova školní
kódy využití: 7.1.2 : 7.1.3.
2.3.1.0.1 indikátory udržitelného rozvoje
23101 : 23100 : 22431 : 131
295. CUDLÍNOVÁ, E. - TĚŠITEL, J.: Marginální oblasti - indikátory trvale udržitelného rozvoje.
Životné prostredie, 34, 2000, č. 1, s. 10-14.
Lit.15.
Cíle uvedeného výzkumu přesahují pouhé nalezení indikátorů pro vymezení marginálních oblastí, umožňující jejich výčet a grafické znázornění. Získané výsledky - zjištění existence a charakteristika marginálních oblastí v ČR - budou využitelné v několika rovinách. Trvale udržitelný rozvoj - prostorová dimenze. Indikátory trvale udržitelného rozvoje. Marginální oblasti jako indikátor trvalé udržitelnosti. Regionální politika Evropské unie a marginální oblasti. Současná situace v České republice - hodnocení regionálních disparit. Návrh indikátorů na vymezení marginálních oblastí v rámci České republiky.
klíčová slova: výzkum; rozvoj udržitelný; stopa ekologická; strategie TUR; indikátor udržitelnosti trvalé; oblast marginální; kritéria hodnocení; politika EU; ČR; stav vývoje
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.
2.3.1.5 globální ekologická problematika
2315 : 1113 : 22431
296. Commissioner Margot Wallström: "We must not fail in preventing climate change". [Komisařka Margot Wallströmová: "Nesmíme selhat v prevenci klimatické změny"].
Eur-Op News, 2000, č. 2, příl., s. 1.
1 fot.
Rozhovor s evropskou komisařkou Margot Wallströmovou na téma schopnosti EU zachytit výzvu, kterou představuje problém globálního oteplování. Potřeba posilování institucí, které s touto problematikou souvisejí. Charakteristika programu EU na téma globálního oteplování.
klíčová slova: rozhovor; komisař EU; Wallströmová, M.; oteplování globální; program EU
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.3.0.2.
2315 : 425 : 641 : 2242 : 22431 : 132
297. ZEMAN, J.: Globalizace a ochrana životního prostředí.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 9, s. 12-15.
Globalizaci lze charakterizovat jako proces vytváření jednotné světové ekonomiky a společnosti. Tento proces je silně podporován zejména Mezinárodním světovým fondem (MMF), Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj - Světovou bankou (SB), Světovou obchodní organizací (WTO) a EU. Jaká je jejich role v procesu globalizace. Mezinárodní dohoda o ochraně investic.
klíčová slova: globalizace; ochrana ŽP; ekonomika jednotná; Mezinárodní měnový fond; Světová banka; Světová obchodní organizace; Evropská unie; charakteristika; hodnocení kritické; zasedání MMF; Praha; 2000
kódy využití: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.2.
2.3.1.6 rozvoj člověka; demografický vývoj
2316 : 422 : 4200 : 424 : 131 : 137
298. DVOŘÁKOVÁ, A.: Srovnání demografické situace České republiky s vybranými zeměmi Evropské unie.
Demografie, 42, 2000, č. 4, s. 253-265.
10 gr., 5 tab., 3 lit.
Předkládaná stať porovnává demografickou situaci v ČR se situací v zemích Evropské unie a v dalších zemích, které spolu s ČR žádají o vstup do EU. Celkový přírůstek a věková struktura obyvatelstva. Sňatečnost a rozvodovost. Plodnost a potratovost.
klíčová slova: demografie; obyvatelstvo; vývoj populace; stav vývoje; srovnání; ČR; Evropská unie
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1 : 7.1.2.6.1.3.
2.3.1.7 environmentální zdraví
2317 : 11162 : 20 : 422 : 631
299. FUCHS, M.: Když hmyz bodne alergika.
Fit pro život, 6, 2000, č. 8, s. 28-30.
Alergie na hmyzí bodnutí je velmi důležitou kapitolou alergologie. Klinické alergické projevy. Léčba - prevence, léky, specializovaná péče.
klíčová slova: alergie; alergen; hmyz; vliv na zdraví; péče zdravotní; prevence
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.2.1.
2317 : 1181 : 20 : 422
300. FUCHS, M.: Potravinová alergie.
Fit pro život, 6, 2000, č. 7, s. 22-24.
Lidé s určitou dědičnou alergickou vlohou mohou na některé složky či druhy potravin zareagovat alergickou reakcí. Jde o poruchu obranyschopnosti (imunity) - potravinovou alergii. Typy těchto alergií, jejich průběh, diagnostika a léčba.
klíčová slova: alergie; alergen; imunita; potraviny; vliv na zdraví; péče zdravotní
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.2.1.
2.3.5 společenské vědomí (jako proces), duchovní život společnosti
235 : 714
301. KELLER, J.: Co snižuje efektivnost environmentální osvěty.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 2, s. 2-3.
Autor uvádí některé z faktorů, které podle jeho mínění výrazně blokují účinnost environmentální osvěty: chybně nastavená infrastruktura, situace středních vrstev v rizikové společnosti, aritmetika strachu, postmoderní mentalita, lhostejnost jako úspěšná strategie.
klíčová slova: osvěta ekologická; efektivnost; model vývoje společnosti; faktor negativní
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.4.
2.3.7 hodnosti, uznání, ocenění (za řešení problematiky týkající se ekologie a ŽP)
237
302. Cena ministra životního prostředí.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 1, s. 10-13.
Cena ministra životního prostředí je udělována od roku 1994. Jejími nositeli jsou ti, kteří svým celoživotním dílem či výrazným počinem přispěli ke zlepšení životního prostředí. Dosud bylo předáno 42 ocenění. V roce 1999 získali cenu ministra: Prof. MUDr. Vladimír Bencko, DrSc., Prof. PhDr. Jan Keller, CSc., Ing. Jaroslav Stoklasa, CSc., Tomáš Škrdlant, Ing. František Urban, Asociace Brontosaura spolu s hnutím Brontosaurus, Český geologický ústav.
klíčová slova: Cena ministra ŽP; 1999; osobnost; hodnocení činnosti
kódy využití: 7.1.3.0.2.
3 LIDSKÉ ČINNOSTI
3.1 činnosti člověka (lidí) individuální nebo organizované ve skupinách lidí
3.1.1 život člověka bez rozlišení činnosti; spotřeba výrobků; výživa lidí; způsob života, životní styl, drogová závislost
311 : 1181 : 4200 : 421 : 4206 : 424
303. JELÍNEK, P.: Nejde jen o vegetariánství.
Sedmá generace, 9, 2000, č. 4, s. 22-23.
Ekologické a klimatické okolnosti vytváření jídelníčků jednotlivých kultur: vliv na poměr vegetariánské a živočišné stravy. Omezování podílu jednotlivých živočišných druhů na našem jídelníčku. Fenomén vegetariánství a příčiny jeho šíření i v těch kulturách, které maso požívají. Soucit se zvířaty jako jeden z důvodů programového vegetariánství v některých asijských kulturách. Ekonomické a ekologické náklady na živočišnou i vegetariánskou stravu, resp. na oba typy potravin produkované doma nebo v zahraničí.
klíčová slova: výživa člověka; stravování; potraviny; potraviny živočišné; potraviny rostlinné; faktor klimatický; faktor ekologický; faktor geografický; aspekt etický; náklady finanční; vliv na ŽP; vegetariánství
kódy využití: 7.1.3.0.2.
311 : 1181 : 4200 : 421 : 4206 : 424
304. VETEČNÍKOVÁ, P.: Několik skutečností k zamyšlení.
Sedmá generace, 9, 2000, č. 4, s. 20-21.
Lidské potravinové návyky ve vývoji od rostlinné po živočišnou stravu. Ekonomická a ekologická náročnost obou typů stravy, vliv na vývoj vztahů mezi "severem" a "jihem". Důsledky živočišně orientované stravy pro lidský organismus.
klíčová slova: výživa člověka; potraviny živočišné; potraviny rostlinné; aspekt etický; aspekt zdravotní; náročnost ekologická; náročnost ekonomická; faktor geografický; vegetariánství
kódy využití: 7.1.3.0.2.
3.1.2 bydlení, topení, osvětlení
312 : 1113 : 53 : 20 : 422
305. MATHAUSEROVÁ, Z.: Vlhkost vzduchu v bytech.
Domov, 41, 2000, č. 6, s. 98.
Optimální hodnota relativní vlhkosti pro lidský organismus se pohybuje kolem 40 %. V zimním období způsobí vytápění pokles na 20 i méně procent. Za těchto podmínek, ale rovněž tak při vyšších relativních vlhkostech (nad 60 %), dochází k masivnímu růstu mikroorganismů. Extrémní hodnoty pod 20 a nad 70 % mohou mít negativní dopad na lidské zdraví. Zdroje vlhkosti v bytech. Možnosti úpravy relativní vlhkosti z prostoru pomocí zvlhčovačů a odvlhčovačů.
klíčová slova: byt; bydlení; vlhkost vzduchu; vliv na zdraví
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.4.2.1.
312 : 32160 : 1183
306. KLOBUŠNÍK, L.: Zdroje tepla a trendy vytápění.
Domov, 41, 2000, č. 10, příl., s. II-XIV.
Co by mělo být v popředí zájmu při navrhování a provozu topné soustavy v našem životním prostoru. Ovlivnění návrhu zdroje tepla druhem paliva, jeho cenou a cenou souvisejícího topného zařízení, nárokem na komfort obsluhy. Nabídka zdrojů tepla, které jsou pro vytápění k dispozici.
klíčová slova: vytápění; vytápění lokální; palivo; energie tepelná; zdroje energie; zařízení technické
kódy využití: 7.1.3.0.2.
312 : 32168
307. Komfortní bydlení s úsporou energie.
Bydlení, 21, 2000, č. 7, s. 58.
Firma ABB Elektro-Praga dodává na trh několik výrobků, které významným způsobem šetří náklady na tepelnou a světelnou energii. Informace o nabízených výrobcích.
klíčová slova: výrobek průmyslový; úspora energie elektrické; bydlení
kódy využití: 7.1.3.0.2.
312 : 4200 : 425
308. PLAMÍNKOVÁ, J.: Opáčko z energetické matematiky.
Puls, 2000, č. 9, s. 51.
Největší spotřebu energie v domácnosti představuje topení a příprava teplé vody. Tuto spotřebu lze snížit především regulací systému vytápění před začátkem topné sezony, instalací termostatických ventilů, utěsněním oken a dveří, utěsněním škvír mezi okenním rámem a zdí, umístěním odrazové fólie za radiátory. Důležité je také místnosti nepřetápět. Dalším úsporným pravidlem je větrat krátce a intenzivně, ne stále pootevřenou ventilací.
klíčová slova: ekologie domácnosti; spotřeba energie; snižování spotřeby energie; vytápění; opatření úsporná
kódy využití: 7.1.3.0.2.
3.1.5 výuka, výchova, vzdělávání, osvěta, ekologické poradenství
315 : 1185 : 131 : 6539
309. KROPÁČEK, I. - NAWRATH, M.: Ekologická poradna. Osud vratných lahví.
Veronica, 14, 2000, č. 2, s. 23.
Problematika vratných lahví. Jak je to vlastně s výhodností skla? Vývoj v ČR. Důsledky. Zákony. Co můžeme dělat?
klíčová slova: poradenství ekologické; obaly vratné; láhev skleněná; stav vývoje; ČR
kódy využití: 7.1.3.0.2.
315 : 1583 : 7126 : 701 : 138
310. GAYFORD, C.H.: Biodiversity Education: a teacher' perspective. [Výuka biodiverzity z učitelovy perspektivy].
Environmental Education Research, 6, 2000, č. 4, s. 347-361.
Lit.28.
Biologická diverzita jako předmět výuky je na britských universitách etablován zhruba posledních deset let: pokus o bilanci. Vztah biodiverzity a obecné vědecké koncepce. Snaha dosáhnout úplnějšího propojení problematiky biologické diverzity s dalšími předměty. Perspektivy rozvoje tohoto oboru.
klíčová slova: škola vysoká; vzdělávání ekologické; obsah výchovy; výuka; učitel; vědy přírodní; diverzita biologická; přístup mezipředmětový; Velká Británie
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.
315 : 15900 : 70
311. HUSNÍK, P.: Ekologie není obor, ale životní postoj.
Učitelské noviny, 103, 2000, č. 16, s. 6-7.
Jako samostatný obor se začala na středních školách vyučovat ekologie v roce 1993. Kmenový obor ekologie a ochrana životního prostředí je dnes vyučován na 21 školách. Specifický obor Ochrana a tvorba životního prostředí vyučují tři střední školy v republice - Střední odborná škola z Veselí nad Lužnicí, Vinařská škola z Valtic a Střední zemědělská škola v Hořovicích na Berounsku. O výuce na hořovické škole informuje její ředitel Vladimír Kebert.
klíčová slova: výuka ekologie; škola střední; informace o studiu
kódy využití: 7.1.2.0.3 : 7.1.2.6.1.1.
315 : 23100 : 424 : 4200
312. HESSELINK, F.: Managing European Learning Processes Towards Sustainable Development. [Směrování evropských výukových procesů k udržitelnému rozvoji].
Prospects, 30, 2000, č. 1, s. 87-95.
Lit.19.
Nové momenty ve formování národních koncepcí udržitelného rozvoje: od politických, právních a finančních nástrojů se přechází ke vzdělávací sféře. Ta se nechápe jako úzce školská záležitost, ale zahrnuje širší sféru učení jako sociálního fenomenu. Některé základní prvky této koncepce: marketing (komunikace), výuka (dialog), vzdělání (integrace), university (profesionalita), organizace (reagování na změny).
klíčová slova: koncepce rozvoje; koncepce výchovy; vzdělávání; výuka; koncepce národní; rozvoj udržitelný; učení; fenomén sociální; Evropa
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
315 : 23100 : 700 : 701 : 138
313. BARBOZA, N.: Education for a Sustainable Future: Africa in Action. [Vzdělání pro udržitelný rozvoj: Africa v pohybu].
Prospects, 30, 2000, č. 1, s. 71-85.
1 gr., 33 lit.
Koncipování vzdělávací reformy pro africké poměry, konkrétně pro subsaharský region. Problémy, kterým tato koncepce v regionálních koncepcích musí čelit: demografie, migrace, ekologie. Charakteristika jednotlivých vybraných zemí (Keňa, Senegal, Nigérie, Benin, Burkina Faso) z hlediska průběhu a úspěšnosti zavádění reforem environmentální výchovy.
klíčová slova: koncepce výchovy; koncepce rozvoje; výchova ekologická; reforma; vzdělávání; problém současný; Afrika
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
315 : 23100 : 712 : 726
314. HAAN, de, G.: Kompetent für die Gestaltung der Zukunft. [Kompetentní vytváření budoucnosti].
Politische Ökologie, 18, 2000, sonderheft 12, s. 12-14.
Lit 4.
Tématická reorientace současného školství - potřeba prosazení modelů opírajících se o koncepci trvale udržitelného rozvoje. Kritéria nové vzdělávací koncepce: interdisciplinarita, participace, inovace. Výběr tématických okruhů.
klíčová slova: školství; výchova školní; problém současný; rozvoj udržitelný; koncepce rozvoje; koncepce výchovy; přístup interdisciplinární
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
315 : 4200 : 424 : 311 : 23100
315. FIEN, J. - ABE, O. - BHANDARI, B.: Towards Education for a Sustainable Future in Asia and the Pacific. [O výchově a vzdělání k udržitelnému rozvoji v Asii a pacifické oblasti].
Prospects, 30, 2000, č. 1, s. 41-57.
3 tab., 20 lit.
Základní charakteristika asijsko-pacifické oblasti z hlediska hlavních ekologických, sociálních a ekonomických problémů. Vzdělávací reakce na výzvu koncepce udržitelného rozvoje, stav dle největších zemí regionu, analýza těchto reakcí. Ochota, schopnost a možnost jednotlivých zemí regionu přizpůsobit svou vnitřní situaci požadavkům životního stylu dle udržitelného rozvoje. Význam vzdělávání učitelů v intenci trvale udržitelného rozvoje.
klíčová slova: problematika regionální; aspekt ekologický; aspekt sociální; aspekt ekonomický; koncepce rozvoje; rozvoj udržitelný; styl životní; vzdělávání; vzdělávání učitelů; oblast asijsko-pacifická
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
315 : 4207 : 4200 : 14
316. TONIKA, J.: Proč environmentální geologie?
Biologie-chemie-zeměpis, 9, 2000, č. 3, s. 151-152.
Obsah a význam vědního oboru geologie. Současné uplatnění geologie vystihuje pojem environmentální geologie, která "využívá" všechny tradiční geologické obory i způsoby výzkumu. Patří k aplikované geologii. Shromažďuje informace důležité pro řešení problémů a konfliktů v životním prostředí, hledá způsoby, jak předvídat a eliminovat přírodní katastrofy a snižovat negativní následky těžby nerostných surovin. V širším významu jako věda o Zemi klade důraz na lidskou sounáležitost s neživou přírodou a měla by zahrnovat i kulturní a filozofické aspekty, i když se většinou omezuje na studium abiotické a materiální stránky životního prostředí. Základní postuláty a oblasti uplatnění environmentální geologie.
klíčová slova: geologie; geologie environmentální; geologie ŽP; geologie užitá; terminologie; prostředí životní
kódy využití: 7.1.2.2.3 : 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
315 : 621 : 627 : 2243 : 23100
317. LOPÉZ-OSPINA, G.: Education for Sustainable development: a local and international chellenge. [Vzdělání pro udržitelný rozvoj: lokální i mezinárodní výzva].
Prospects, 30, 2000, č. 1, s. 31-40.
Perspektivy environmentálního vzdělání na prahu 21. století: nové podmínky, nové výzvy. Pozitivní definice koncepce udržitelného rozvoje (morálka, hodnoty, prostředí, příroda, multikulturalismus, preference). Negativní definice tohoto pojmu (není komplexní teorií lidstva, není magií, není novou analytickou metodou, není samoúčelem). Klíčovým je zařazení této koncepce do vzdělávacího kontextu: požadavky na dosažení zamýšlených cílů, smysl mezinárodních a národních programů.
klíčová slova: vzdělávání ekologické; rozvoj udržitelný; definice; koncepce rozvoje; prognóza vývoje; program národní; program mezinárodní; výzva lokální; výzva mezinárodní
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
315 : 653 : 70 : 701 : 138
318. KOŠIČIAROVÁ, S.: Výučba environmentálneho komunitárneho práva na Právnickej fakulte UK v Bratislave.
Životné prostredie, 34, 2000, č. 3, s. 154-155.
1 fot.
Právnická fakulta UK v Bratislavě jako první a zatím jediná zajišťuje komplexní výuku základů komunitárního environmentálního práva. Od š.r. 1994/1995 zavedla novou koncepci výuky práva životního prostředí a od š.r. 1996/1997 byl do studijního programu fakulty zařazen předmět Právo životního prostředí evropských zemí. Charakteristika výuky uvedeného předmětu.
klíčová slova: vzdělávání ekologické; škola vysoká; právnická fakulta; program studijní; právo ŽP; právo evropské; obsah výchovy; koncepce výchovy; Slovensko
kódy využití: 7.0 : 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4.
315 : 657 : 425 : 71236 : 11217 : 4200
319. QUINCE, P.: Compost or computers? [Kompost nebo počítače?].
Resurgence, 2000, č. 198, s. 32-33.
Možnost doplňování příliš industriální a přetechnizované výuky přírodními prvky. Příklad britské školy, která tento prvek vidí v zahradní práci, což navazuje na tradici anglického zahradničení. Přírodní moment doplňuje instrumentální techniku meditativní možností, schopností vidět svět v souvislostech a jako celistvý organismus.
klíčová slova: výchova školní; forma výchovy; metoda výchovy; výuka; vztah k přírodě
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
315 : 657 : 653
320. PLAMÍNKOVÁ, J.: Když se dějí nepravosti.
Puls, 2000, č. 7, s. 44.
Jaké možnosti má občan, když se "kolem něj děje něco, co z ekologického hlediska není správné".
klíčová slova: poradenství ekologické; informace pro veřejnost; právo na informace; právo občanské
kódy využití: 7.1.3.0.2.
3.2 činnosti podle odvětví
3.2.1 ekonomické činnosti, sociálně ekonomický vývoj, národní hospodářství
321 : 3210 : 4200 : 623 : 6241
321. HYBŠOVÁ, Z.: Environmentální management v podnicích.
Sisyfos, 2000, č. 3, příl., s. 1-18.
Systém environmentálního managementu (EMS) zavádí pořádek a důslednost do snahy organizace zabývat se environmentálními problémy. Určuje přidělování zdrojů, rozdělení odpovědnosti a neustále porovnává dokumentované postupy s praxí. Uveden příklad jedné z prvních firem v ČR (Válcovna akciové společnosti Nová Huť v Ostravě), kde byl systém environmentálního managementu zaveden v roce 1996. Tato firma již mohla (za tři roky fungování EMS) vyčíslit a shrnout náklady a přínosy, které zavedení tohoto systému znamená pro firmu a pro životní prostředí.
klíčová slova: systém managementu environmentálního; firma; řízení podniku ekologické; EMAS
kódy využití: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.2.
321 : 4200 : 131
322. SUCHAROVOVÁ, D.: Zavádění systémů řízení podniků z hlediska životního prostředí.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 4, s. 2-6.
2 tab., 2 fot.
Informace o programu pro podnikatelskou praxi, schváleném vládou ČR dne 1. 7. 1998, pod názvem "Národní program zavedení systému řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí - program EMAS" (Eco-Management and Audit Scheme). Cíle programu, výkonné orgány programu a jeho pravidla v ČR. Význam programu EMAS pro podniky, které se rozhodnou pro jeho zavedení. Veřejnost a Program EMAS. Závěry a doporučení.
klíčová slova: systém řízení podniku a auditu; EMAS; podnik; řízení podniku ekologické; zavádění EMAS
kódy využití: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.
321 : 4200 : 657 : 138 : 23100
323. Baltic Environmental Information Dissemination System [BEIDS]. [Systém šíření environmentálních informací v baltické oblasti - BEIDS].
Connect, 25, 2000, č. 3-4, s. 18-19.
Ekologické aspekty současného hospodářského vývoje v zemích EU a střední a východní Evropy s přihlédnutím k baltickému regionu. Řešení této problematiky si vyžaduje rozvoj regionální informační sítě. Tento úkol má splnit systém BEIDS jako společná iniciativa environmentálního odboru hamburského magistrátu a dalších zemí v oblasti Baltického moře. Projekt má přispívat k rozvoji trvale udržitelného rozvoje v tomto regionu.
klíčová slova: problematika regionální; aspekt ekologický; síť informační; systém informační; region baltický
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
3.2.1.1 zemědělství
3211 : 1174 : 1184 : 111634 : 641 : 644 : 6534
324. Tiché jaro II?
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 4, s. 49.
1 fot.
V šedesátých letech ohrožovaly ptactvo především pesticidy. Dnes devastuje populace ptáků a dalších organismů skutečně intenzivní zemědělská výroba. Honba zemědělců za stále vyššími zisky z jednotky obdělávané plochy s sebou nese neúnosný tlak na okolní přírodu. Tento tlak zasahuje všechny volně žijící organismy. Ptáci jsou jen jedni z mnoha.
klíčová slova: zemědělství; výroba zemědělská; vliv na přírodu; vliv na ptáky; pesticidy; politika zemědělská; budoucnost vývoje
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
3211 : 2243 : 23100 : 311
325. HOLUŠA, Č.: Trvalá kultura.
Sedmá generace, 9, 2000, č. 2, s. 15.
Permakulturní hnutí - jeho vznik v 70. letech (Bill Mollison) jako odezvy na zhoršující se stav životního prostředí. Charakteristika postupů designerského permakulturního týmu při vytváření umělého, trvale udržitelného životního systému (obydlí, zemědělská usedlost). Základní principy takového systému.
klíčová slova: hnutí ekologické; hnutí permakulturní; vznik; permakultura; kultura; rozvoj udržitelný; navrhování; koncepce; společnost udržitelná; rozvoj společnosti; život udržitelný
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2.
3211 : 311 : 23100 : 4200 : 424
326. KRYSOVÁ, K.: Permakultura.
Sedmá generace, 9, 2000, č. 2, s. 14-15.
Fenomén permakultury (zkratka z anglického perm-anent agriculture) v současném ekologickém hnutí. Stručná historie tohoto fenoménu (Bill Mollison v Austrálii). Základní rysy permakultury: designerský systém pro navrhování a vytváření trvale udržitelných umělých produkčních systémů a lidských sídel. Etika permakultury.
klíčová slova: hnutí ekologické; permakultura; terminologie; hospodaření udržitelné; zemědělství udržitelné; kultura; rozvoj udržitelný; historie vývoje; etika
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2.
3.2.1.1.5 ekologické zemědělství, bioprodukce
32115 : 1181 : 4200 : 422
327. PRUGAR, J.: Vývoj ekologického zemědělství a produkce biopotravin v zahraničí.
Výživa a potraviny, 55, 2000, č. 2, s. 59-60.
Od roku 1993 vzrostla plocha ekologicky obhospodařované půdy v EU více než trojnásobně na současných téměř 3 miliony hektarů, což odpovídá více než 2 procentům rozlohy zemědělské půdy v EU a podíl bioproduktů na trhu představuje v průměru kolem 2,5 procenta. Přehled ekologického zemědělství v jednotlivých zemích EU.
klíčová slova: zemědělství ekologické; Evropská unie; půda zemědělská; biopotraviny; produkce biopotravin; stav vývoje; přehled
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.2.1.
32115 : 131 : 1181 : 4200 : 653
328. CESAR, J.: 10 let ekologického zemědělství v našich podmínkách.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 4, s. 11-15.
4 fot.
Přínosy ekologického zemědělství. Ekologické farmy. Legislativní úpravy. Směrnice a kontrola. Certifikace. Trh s produkty ekologického zemědělství.
klíčová slova: zemědělství ekologické; ČR; potraviny ekologické; potravinářství ekologické; legislativa zemědělská; směrnice; certifikace; trh; farma ekologická; distribuce biopotravin; integrace evropská
kódy využití: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1.
32115 : 4200
329. PLAMÍNKOVÁ, J.: Ekozemědělci.
Puls, 2000, č. 11, s. 58-59.
Od doby, kdy u nás začalo hnutí ekologických zemědělců již uplynulo deset let. Výčet úspěchů českého ekologického zemědělství za toto období.
klíčová slova: zemědělství ekologické; stav vývoje; přehled o činnosti; ČR
kódy využití: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.3.0.2.
32115 : 6226 : 4200 : 653
330. PRUGAR, J.: Perspektivy ekologického zemědělství na přelomu tisíciletí v ČR.
Výživa a potraviny, 55, 2000, č. 1, s. 25-26.
Ekologické zemědělství naplňuje principy trvale udržitelného rozvoje a přispívá k systémovému řešení nově formulovaných společenských požadavků na ochranu životního prostředí a vytváření osídlené kulturní krajiny. Vzhledem k blížícímu se termínu přijetí České republiky do svazku zemí EU, je i česká zemědělská politika stále více tlačena k ekologičtějším postojům. Legislativa ekologického zemědělství v ČR.
klíčová slova: zemědělství ekologické; stav vývoje; plánování rozvoje; politika zemědělská; rozvoj udržitelný; politika ŽP; legislativa zemědělská; ekologizace; ČR
kódy využití: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2.1.
32115 : 6241 : 1181
331. PRUGAR, J.: Kvalita ekologicky pěstované zeleniny.
Výživa a potraviny, 55, 2000, č. 5, s. 140-141.
Několik informací z různých vědeckých pracovišť, týkající se kvality zeleniny vypěstované v různých formách ekologického zemědělství.
klíčová slova: zemědělství ekologické; produkce; pěstování plodin; kvalita plodin; hodnocení; zelenina; srovnání
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.2.1.
32115 : 6241 : 1181
332. PRUGAR, J.: Kvalita ovoce z ekologického pěstování.
Výživa a potraviny, 55, 2000, č. 6, s. 182-183.
1 tab.
Porovnání kvality ovoce z intenzívních a extenzívních systémů hospodaření na půdě, zejména pokud jde o obsah bílkovin, rezidua pesticidů a toxických kovů. Uvedeny i výsledky senzorických testů u vybraných odrůd jablek a rozdíly ve skladovatelnosti ovoce.
klíčová slova: pěstování plodin; kvalita plodin; hodnocení; ovoce; ovocnářství; hospodaření zemědělské; metoda v zemědělství
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.2.1.
3.2.1.1.8 ostatní činnosti v zemědělství (např. včelařství, skladování zemědělských výrobků nebo hnojiv)
32118 : 12151 : 334 : 3211 : 4200 : 421
333. Závlaha mořskou vodou.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 11, s. 44-47.
4 fot.
Myšlenkou na závlahu zemědělských plodin mořskou vodou se začali vědci seriózně zabývat po druhé světové válce. V současné době se snaží vybrat mezi rostlinami odolnými vůči soli takové, které by bylo možné využít pro lidskou výživu nebo výživu domácích zvířat. Mezi těmito rostlinami označovanými halofyty, lze nalézt řadu velice perspektivních druhů. Ekonomická únosnost zavlažování mořskou vodou.
klíčová slova: zemědělství; pěstování plodin; závlaha; voda mořská; voda slaná; únosnost ekonomická
kódy využití: 7.1.2.6.2.1.
3.2.1.2 lesnictví, myslivost
3212 : 6226 : 1213 : 6361 : 637 : 131 : 621
334. POLENO, Z.: Teoretická východiska současného lesního hospodářství.
Živa, 43, 2000, č. 1, s. 9-11.
2 tab., 3 gr.
Podle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny jsou lesy "významným krajinným prvkem jako esteticky hodnotná část krajiny, utvářející její typický vzhled a přispívají k udržení její stability" a je jim tímto zákonem zajištěna obecná ochrana. Základní strategické cíle uvedené v Základních principech státní lesnické politiky, týkající se trvale udržitelného obhospodařování lesů. Ochrana lesů ve zvláště chráněných územích. Státní program ochrany přírody a krajiny ČR.
klíčová slova: hospodaření v lesích; ochrana přírody a krajiny; zákon o ochraně přírody a krajiny; politika lesnická státní; rozvoj udržitelný; lesnictví udržitelné; ochrana lesa; území chráněné zvláště; program státní
kódy využití: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
3.2.1.4 těžba surovin včetně uhlí
3214 : 131 : 7313 : 2317
335. SEQUENS, E. - HLASOVÁ, E.: Ekonomické a ekologické důsledky těžby uranu v České republice. [rec.]. [Těžba uranu v České republice].
České Budějovice, Sdružení Jihočeské matky a Nadace Partnerství 1999. 55 s. Kolářová, H., rec. ...
Sisyfos, 2000, č. 12, s. 27-28.
Studie je určená širší veřejnosti. Obsahově je členěna do čtyř částí: Těžba uranu v České republice, Chemická úprava uranové rudy Mydlovary MAPE, Proč byl v Československu po roce 1945 těžen a upravován uran, Záření a zdraví.
klíčová slova: publikace; recenze; studie; těžba uranu; vliv na ŽP; ČR
kódy využití: 7.1.3.0.2.
3214 : 1406 : 121 : 154
336. DOLNÝ, A.: Budou na odvalech chráněná území přírody.
Živa, 43, 2000, č. 4, s. 173-176.
6 fot.
Skutečnosti a závěry, které vycházejí z dlouhodobého sledování výskytu brouků (Coleoptera) na odlišných stanovištích třech ostravských odvalů reprezentujících různý stupeň sukcese biocenóz i základní typy prováděných rekultivací. Ekologické faktory životního prostředí na důlních odvalech. Sukcese biocenóz na odvalech. Vliv rekultivace na zoocenózy.
klíčová slova: Ostravsko; těžba uhlí; hlušina; hodnocení ekologické; faktor ekologický; rekultivace půdy; halda; biocenóza; brouci
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
3.2.1.6 energetika, výroba energie
3.2.1.6.1 v klasických tepelných elektrárnách, teplárnách
a spalovnách
32161 : 334
337. TŮMA, J.: Programy "čistého uhlí" pro 21. století.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 10, s. 28-29.
6 obr.
Pokud se nezrychlí vývoj termojaderných reaktorů, zůstane uhlí dominujícím zdrojem energie ještě desítky let. Nehospodárné a exhalacemi otravující kondenzační velkoelektrárny a teplárny však budou nahrazeny dokonalejší a čistší technologií, opírající se jednak o zplyňovací reaktory, jednak o využití horkého plynu v tzv. paroplynovém cyklu. Základní technologie zplyňování. Trendy uhelné energetiky po roce 2000.
klíčová slova: zplyňování uhlí; energetika uhelná; zdroje energie; zdroje neobnovitelné; palivo fosilní; uhlí; technologie pro snižování znečištění; technologie energetická; budoucnost vývoje
kódy využití: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.4.
3.2.1.6.5 v jaderných elektrárnách
32165 : 2236 : 6223 : 625
338. BERÁNEK, J.: S Temelínem do zlých časů.
Sedmá generace, 9, 2000, č. 9, s. 2-4.
1 gr., 1 fot.
Jeden z hlavních organizátorů dlouholeté kampaně Hnutí DUHA proti jaderné elektrárně Temelín bilancuje situaci krátce po zahájení aktivace nejdražší stavby v české historii.
klíčová slova: JE Temelín; dostavba JE; aktivace; provoz JE; kampaň; akce protestní; Hnutí Duha; hodnocení situace; hodnocení kritické; kritizování politiky energetické
kódy využití: 7.1.3.0.2.
32165 : 4281 : 7242
339. VAŠKŮ, V.: Temelínské paradoxy.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 3, s. 8-10.
Uvedena bezpečnostní rizika, na která Greenpeace opakovaně upozorňovalo a připomenuta historie protestů této organizace proti vybudování jaderné elektrárny Temelín. Úsilí aktivistů organizace o zastavení JE Temelín.
klíčová slova: JE Temelín; elektrárna jaderná; bezpečnost JE; kritika; organizace ekologická; Greenpeace; akce protestní
kódy využití: 7.1.3.0.2.
32165 : 6221 : 6223 : 235 : 424
340. DEJMAL, I.: Jaderná energie plodí policejní stát.
Literární noviny, 11, 2000, č. 30, s. 1.
Souvislost mezi jaderným energetickým sektorem a vývojem společnosti: ve vzájemném vztahu, založeném na kontrole a normě, se prosazují modely totalitárního chování. Sílící závislost státu na jaderném sektoru - jaderné lobby určují a ovlivňují chování politických elit.
klíčová slova: energetika jaderná; vývoj politický; rozvoj společnosti; politika státní; politika sektorová
kódy využití: 7.1.3.0.2.
32165 : 6223 : 425 : 424
341. BERÁNEK, J.: Temelínský podvod.
Sedmá generace, 9, 2000, č. 2, s. 2-3.
1 gr.
ČEZ a oficiální interpretace důvodů výstavby a dostavby jaderné elektrárny Temelín. Účelové využívání argumentů, které se právě hodí a jejich rychlé opouštění či nahrazování jinými účelovými argumenty. Ekologické důvody na počátku (nyní na ně není brán ohled) byly vystřídány důvody sociálními (pracovní příležitosti) a zanedlouho je zřejmě nahradí ekonomické (levný export energie). Ve všech případech hradí příslušnou interpretaci daňový poplatník.
klíčová slova: JE Temelín; dostavba JE; aspekt ekologický; aspekt sociální; aspekt ekonomický; politika sektorová; kritizování politiky energetické; Elektrárenská společnost ČEZ a.s.
kódy využití: 7.1.3.0.2.
32165 : 6223 : 6221 : 4200
342. VAŠKŮ, V.: 7 temelínských lží.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 2, s. 11.
Uvedeny nejčastěji používaná tvrzení a argumenty pro dostavbu JE Temelín ("Temelín pomůže severním Čechám; Temelín nutně potřebujeme, abychom měli čím svítit; Elektřinu z Temelína budeme potřebovat až poroste ekonomika; Elektřina z Temelína bude levná; Když už jsme v Temelíně utopili tolik peněz, musíme jej dokončit; Temelín chrání životní prostředí; Referendum o Temelínu je hloupost. O tak složité věci musí rozhodovat odborníci.").
klíčová slova: elektrárna jaderná; JE Temelín; kritizování politiky energetické
kódy využití: 7.1.3.0.2.
3.2.1.6.7 netradiční výroba energie, alternativní zdroje energie
32167 : 1112 : 11213 : 621
343. LEŽÁK, Z.: Kousek slunce pro každého.
ABC mladých techniků a přírodovědců, 45, 2000, č. 15, s. 14-15.
Obr., Fot. čet.
Neustále se ztenčující zásoby fosilních paliv, kritické oteplování Země vlivem škodlivých zplodin a stále rostoucí spotřeba elektrické energie vedou k prosazování technologií využívajících solární energii. V Evropské unii probíhá od roku 1997 program, který má za cíl vybudovat v Evropě do roku 2010 milión fotovoltaických střech, jež by měly vyrobit ročně asi 3 TWh elektřiny. V rámci sbližování s EU se k tomuto programu připojila i Česká republika. Sluneční domy a sluneční elektrárny.
klíčová slova: energie sluneční; využití energie sluneční; elektrárna sluneční; program energetický; program EU; program; Ministerstvo životního prostředí; škola; dům solární
kódy využití: 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
32167 : 1112 : 334
344. BÁRTEK, J.: Elektřina ze slunce.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 1, s. 20-21.
3 fot.
Fotovoltaické solární články a panely vyrábí elektřinu přímo ze slunečního záření. Míra využití slunečního záření. Plocha pro fotovoltaické a fotometrické panely. Přednosti fotovoltaických zdrojů elektřiny.
klíčová slova: výroba energie elektrické; zdroje energie obnovitelné; využití energie sluneční; zařízení solární; článek fotovoltaický
kódy využití: 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1.
32167 : 131 : 137 : 425 : 334
345. TOUŠEK, J.: Elektřina ze Slunce.
Vesmír, 79, 2000, č. 12, s. 672-675.
Tab., gr., fot., 5 lit.
Možnosti využívání sluneční energie jako zdroje energie alternativního vůči klasickým energetickým zdrojům. Energetické možnosti: sluneční články (autonomní a přípojné) vytvářející fotovoltaické systémy. Provozní aspekty, finanční náklady, možnosti propojení s klasickou energetickou sítí. Přehled využívání těchto typů energie v Evropě v závislosti na době slunečního svitu.
klíčová slova: zdroje energie alternativní; energie solární; článek fotovoltaický; elektrárna sluneční; zařízení technické; aspekt ekonomický; cena energie
kódy využití: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
32167 : 2313 : 652 : 651 : 425 : 2235
346. Zelený halíř podpoří výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 2, s. 5-6.
Koncem roku 1999 schválila vláda tzv. "zelený halíř". Z každé vyrobené kWh elektřiny by tak mělo být odvedeno 0,01Kč na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů a na využití potenciálu úspor energie. Příjemcem odvodu bude Státní fond životního prostředí. Hlavní argumenty pro zavedení zeleného halíře.
klíčová slova: výroba energie; využití zdrojů obnovitelných; podpora státní; aspekt ekonomický; Státní fond ŽP
kódy využití: 7.1.3.0.2.
32167 : 3216 : 32168
347. KRUŽÍKOVÁ, E. - MEZŘICKÝ, V. - TŘEBICKÝ, V.: Mýtus o nevyčerpatelnosti zdrojů.
Literární noviny, 11, 2000, č. 12, s. 3.
Bilance dlouhodobých diskusí o perspektivnosti přírodních zdrojů energie, jejich vyčerpatelnosti a obnovitelnosti. Narušení energetické rovnováhy od dob průmyslové revoluce. Kapacita ropných polí, kalkulace vodních zdrojů, souvislost se změnami klimatických poměrů.
klíčová slova: zdroje přírodní; zdroje energie neobnovitelné; zdroje energie obnovitelné; rovnováha energetická; diskuse; aspekt vývoje; stav vývoje; využití zdrojů energie; rozvoj ekonomický
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.1.1.
32167 : 3415
348. LUBICK, N.: Desert Fridge. [Pouštní lednička].
Scientific American, 283, 2000, č. 5, s. 19.
2 fot.
Idea jednoduché ledničky, postavené na principu odpařování, která je využitelná v tropických regionech. V místech, kde je problém se skladováním potravin, toto zařízení umožňuje jejich uložení bez použití technických prostředků. Chladící zařízení spojuje potravinový efekt s netechnickou technologií ohleduplnou vůči životnímu prostředí.
klíčová slova: chlazení; zařízení chladící; chladnička; technologie ekologická
kódy využití: 7.1.3.0.2.
32167 : 3421 : 70
349. Školy slunce.
Regena, 10, 2000, č. 2, s. 2-3.
V řadě zemí byly zahájeny programy na podporu solární fotovoltaické technologie. Jeden z největších přínosů těchto programů je očekáván v oblasti výchovy a vzdělávání. Proto v současné době na celém světě vznikají projekty instalace moderních solárních zařízení na budovy škol. Podle vládního programu by u nás mělo do konce roku 2000 vzniknout 100 solárních škol.
klíčová slova: program státní; škola; využití energie sluneční; zařízení solární; článek fotovoltaický
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.3.2.
32167 : 647 : 425 : 334
350. HAKLOVÁ, L.: Nevyčerpatelná energie.
Moderní byt, 4, 2000, č. 9, s. 142-144.
10 fot.
Jednou z možností získávání energie z alternativních zdrojů je sluneční energie. Sluneční záření se zachycuje v solárních kolektorech, které jej přeměňují na tepelnou energii. Systém lze zvolit podle účelu užití. Existují tzv. sezonní solární kolektory, které nemají výměník, protože se zahřívá přímo kapalina určená k ohřátí. Druhou možností jsou celoroční kolektory, které jsou v našich klimatických podmínkách vybaveny výměníkem. Užití a úspory.
klíčová slova: zdroje energie alternativní; zdroje obnovitelné; energie solární; energie tepelná; zařízení solární; kolektor sluneční; charakteristika; využití; investice; adresář firem
kódy využití: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.2.3 : 7.1.3.0.2.
32167 : 736 : 3421 : 621 : 1112
351. Malé solární elektrárny v českých školách.
Krkonoše, 33, 2000, č. 9, s. 10.
"Slunce do škol" je název osvětového programu, který má žáky seznamovat s ekologicky čistými způsoby získávání energie. První malou solární elektrárnu instalovali v základní škole Nad parkem v Praze - Zbraslavi členové české pobočky Greenpeace. V ČR je do programu zapojeno již 152 školských zařízení.
klíčová slova: program osvětový; program výchovný; program Slunce do škol; elektrárna sluneční; škola základní; Greenpeace ČR; Ministerstvo životního prostředí; Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.3 : 7.1.2.4.
32167 : 737 : 1383
352. TRAPEK, J.: Německé větrné prvenství.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 10, s. 34-35.
4 fot.
Na vrcholném setkání energetiky na veletrhu HANNOVER MESSE 2000 patřily k nejpřitažlivějším výstavním plochám pavilony věnované větrné energetice. Větrná energetika a její perspektivy v Německu a v České republice.
klíčová slova: veletrh; energetika větrná; Německo; ČR; stav vývoje
kódy využití: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.4.
3.2.2.1 doprava
3221 : 1122 : 11228 : 131 : 137
353. UNGERMAN, J.: Je vodní doprava opravdu ekologická?
Veronica, 14, 2000, č. 4, s. 2-4.
Zkušenosti s dosavadním provozem vnitrozemské vodní dopravy z ekologického pohledu a také v souvislosti s plánovaným rozšířením sítě vodních cest v Evropě. Výčet doprovodných negativních ekologických důsledků vodní dopravy.
klíčová slova: doprava vodní; doprava lodní; důsledek ekologický; doprava říční; síť dopravní; ČR; Evropa; projekt
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.2.
3221 : 131
354. BURDA, T.: Vývoj městské dopravy v Česku.
Geografické rozhledy, 9, 1999/2000, č. 5, s. 132-133.
1 fot., 1 tab.
Počátky městské dopravy v Čechách od 60. let 19. století do současnosti, její rozvoj od velkých městských center po menší regionální města. Typy využívané dopravy: od parních strojů k elektrifikované dopravě. Přelom ve vývoji městské dopravy v letech druhé světové války: rozšíření tramvají, autobusů a trolejbusů. Srovnání situace MHD v České republice a dalších postkomunistických zemích.
klíčová slova: doprava městská; doprava hromadná; vývoj historický; prostředek dopravní; MHD; srovnání mezinárodní; ČR
kódy využití: 7.1.2.3 : 7.1.2.4.
3221 : 131 : 53
355. Vývoj dopravy v České republice.
Veronica, 14, 2000, č. 4, s. 5-8.
Přestože dopravní politiky vyspělých evropských zemí ve svých tezích podporují hromadnou osobní dopravu, statisticky každoročně zaznamenávají nárůst individuální automobilové dopravy. V ČR v období let 1990 - 1999 dochází k trvalému růstu přepravních objemů a výkonů v individuální automobilové dopravě. I když se daří snižovat emise většiny znečišťujících látek produkované dopravou, podíl dopravy na celkovém znečištění ovzduší neustále mírně roste. Prognóza dalšího vývoje nákladní i osobní dopravy v České republice.
klíčová slova: ČR; doprava; rozvoj dopravy; stav vývoje; vliv na ŽP; plánování dopravy; prognóza; doprava hromadná; doprava nákladní; doprava osobní; cyklistika
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.1.
3221 : 131 : 53 : 4200 : 422 : 425
356. KELLER, J.: Negativní externality z dopravy.
Environmentální aspekty podnikání, 2000, č. 1, s. 28.
Externality jsou nezamýšlené vnější ekonomické vlivy podnikatelské činnosti na nezúčastněné subjekty. Zápornou externalitou jsou např. škody způsobené podnikem na životním prostředí, jejichž tíži nenese podnik, ale celá společnost. Sektor dopravy do značné míry znehodnocuje pozitivní výsledky dosažené při ekologizaci průmyslové výroby. Narůstají objemy škodlivých emisí produkované především automobily. Nápor automobilové dopravy zároveň zvyšuje hlukovou zátěž a klade velké nároky na zábory půdy. Přičtením časové ztráty v dopravních kongescích a nákladů na oběti automobilového provozu lze získat přibližný přehled o výši negativních externalit plozených dopravou.
klíčová slova: doprava; faktor negativní; externalita; srovnání mezinárodní; problém současný; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.4.
3221 : 140 : 2236 : 12202 : 641 : 131
357. VRTIŠ, E.: Je nutné se obávat vlivu dopravy na životní prostředí? [Poznámky ke kontroverzním postojům ekologických aktivistů a technických inženýrů].
Urbanismus a územní rozvoj, 3, 2000, č. 6, s. 20-29.
12 obr., 5 lit.
Vymezení okruhu otázek a faktorů, ovlivňujících sledovanou problematiku. Racionalizace prostorového uspořádání dopravních soustav a její vztah ke kvalitě životního prostředí. Stylizace faktorů tvorby sídelní a dopravní struktury v podmínkách území ČR. Některé podmínky a poznatky, směřující ke zlepšování životního prostředí měst a krajiny z hlediska opatření na úseku dopravy.
klíčová slova: doprava; vliv na ŽP; faktor negativní; vývoj urbanistický; struktura; sídlo; kvalita ŽP; soustava dopravní; opatření na ochranu ŽP; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.4.
3.2.2.4 rekreace, turistika, sport a tělovýchova, cestovní ruch
3224 : 11763 : 1181 : 3229 : 2317
358. FIALOVÁ, D. - FIALA, Z. - VYSKOČIL, A.: Rekreační sport v přírodě, kontaminace ovzduší a strava.
Tělesná výchova a sport mládeže, 66, 2000, č. 7, s. 2-5.
Cílem studie bylo zhodnocení expozice PAU (pyrenu) při zimních a letních rekreačních pohybových aktivitách prováděných v prostředí s různým stupněm znečištění. Studie byla orientována do městské oblasti s předpokládanou vyšší kontaminací ovzduší (Hradec Králové) a do oblastí rekreačních, kde byl předpokládán nízký stupeň kontaminace (Říčky v Orlických horách). Metodika. Výsledky a diskuse. (PAU polycyklické aromatické uhlovodíky).
klíčová slova: studie; metodika výzkumu; sport rekreační; prostředí životní znečištěné; výživa člověka; vliv na zdraví; monitorování zdraví; uhlovodíky polycyklické aromatické; oblast rekreační; oblast městská; Orlické hory; město; Hradec Králové; Státní zdravotní ústav
kódy využití: 7.1.2.6.1.6 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.2.1.
3224 : 1222 : 312 : 311 : 131 : 426
359. FIALOVÁ, D.: Druhé bydlení - nedílná součást našeho venkova.
Geografické rozhledy, 9, 1999/2000, č. 4, s. 92-93.
1 fot., 1 mp.
Rozšíření fenomenu OIR (objekty individuální rekreace) na českém venkově: podle sčítání z roku 1991 jde o 20 % všech obytných staveb. Charakteristika a klasifikace těchto objektů, související životní styl. Typologie OIR v okolí Prahy.
klíčová slova: rekreace; bydlení; venkov; objekt rekreace individuální; objekt bydlení druhého; styl životní; ČR; vývoj historický
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.4.
3224 : 131 : 2235 : 651
360. HOŠEK, R.: Zájem o šetrnou turistiku v České republice roste.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 3, s. 4-7.
4 fot.
Do popředí zájmu turistické veřejnosti se dostává nabídka nových, šetrných, ekologicky únosných forem turistiky, která byla zvýrazněna i ve "Státní koncepci cestovního ruchu ČR", schválené vládou ČR v roce 1999. Navržená systémová opatření k posílení především rozvoje domácího cestovního ruchu jsou předpokladem pro zvyšování atraktivity a posilování nabídky v cestovním ruchu, což by se mělo příznivě odrazit i v příjmech rozpočtů obcí a měst. Nové formy turistiky: cykloturistika, venkovská turistika, stezky přírodního a kulturního dědictví aj.
klíčová slova: turistika ekologická; turistika zemědělská; cyklistika; stezka cyklistická; dědictví kulturní; dědictví přírodní; ruch cestovní; koncepce státní
kódy využití: 7.1.2.6.1.6 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.3.0.2.
3224 : 23100 : 6201 : 138 : 22431
361. STAŇKOVÁ, J.: Trvale udržitelný turismus a NATURA 2000.
Ochrana přírody, 55, 2000, č. 8, s. 235-236.
Informace o pracovním semináři o trvale udržitelném turismu a soustavě chráněných území NATURA 2000 (9. - 11. prosince 1999, Lisabon). Seminář byl zaměřen na vypracování obecných zásad a kritérií platných v celoevropském měřítku, které by měly být aplikovatelné na regionální a lokální úrovni každé země a každého chráněného území.
klíčová slova: seminář; 1999; Lisabon; turistika; rozvoj udržitelný; území chráněné; NATURA 2000; Evropská komise
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.6.
3224 : 23100 : 630 : 6363 : 4200 : 421
362. GROTH, A.: Sustainable Tourism and the Environment. [Udržitelná turistika a životní prostředí].
Connect, 25, 2000, č. 1, s. 1-2.
Turistika jako jedno z velkých témat sedmého zasedání Komise EU pro udržitelný rozvoj. Organizační struktura moderní turistiky, frekventované státy a lokality, počty turistů. Problémy, které se v rámci turistiky objevují, jako např. golf (resp. golfová hřiště: zabraná půda, spotřeba vody, enormní chemizace při údržbě trávníku), výletní lodi (vypouštění olejů a odpadů). Potřeba a možnosti řešení této situace.
klíčová slova: turistika; charakteristika; problém ekologický; problém současný; zasedání Komise; rozvoj udržitelný; opatření na ochranu ŽP
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
3224 : 3211 : 311 : 137 : 138 : 2243
363. DOSTÁLOVÁ, K.: Dovolená na selském statku.
Lidé a země, 49, 2000, č. 5, s. 294-299.
Fot. čet.
Projekt "Dovolená na selském statku" zcela změnil tvář rakouského cestovního ruchu a efektivní spolupráce tohoto rezortu se zemědělstvím se stala modelem i pro další státy Evropy. V rámci specializace se současná nabídka zaměřuje na selské usedlosti vhodné pro děti, cyklisty, milovníky jezdectví, objekty s možností ubytování tělesně postižených, hospodářství s ekonomickým zemědělstvím, statky pro milovníky dobrého vína. Všechny lokality musejí splňovat náročná kritéria, předepsaná pro příslušné typy služeb.
klíčová slova: rekreace; ruch cestovní; zemědělství; farma; styl životní; Rakousko; Evropa; spolupráce mezirezortní
kódy využití: 7.1.3.0.2.
3224 : 332 : 131 : 23100 : 1406
364. KŘÍŽOVÁ, B.: Koncepce rozvoje cestovního ruchu ve vztahu k územnímu plánování.
Urbanismus a územní rozvoj, 3, 2000, č. 5, s. 14-15.
Cestovní ruch, pokud je provozován v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, je nedílnou součástí územního rozvoje České republiky. Předpokládá se, že až 80 % našeho území je využitelných pro cestovní ruch. Aspekty současného stavu českého cestovního ruchu.
klíčová slova: ČR; rozvoj územní; plánování územní; ruch cestovní; koncepce rozvoje; rozvoj udržitelný; stav vývoje
kódy využití: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.6.
3224 : 4200 : 2236 : 636
365. TEJNSKÁ, V.: Sydney ovládl zelený duch.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 3, s. 11.
Z impulsu organizace Greenpeace byla na Olympijských hrách v Sydney prosazována ochrana přírody a ekologicky čisté technologie (ekologická doprava, solární fotovoltaické panely na střechách více než 650 budov, vyloučení PVC aj.).
klíčová slova: hry olympijské; organizace ekologická; Greenpeace; Sydney; Austrálie; hry sportovní; ochrana přírody; technologie ekologická
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.6.
3.3.2 plánování (usměrňování) územní, regionální, prostorové, včetně urbanistických hledisek; územní rozvoj; územní řízení
332 : 125 : 22431 : 131
366. BARTUŠEK, O.: Porovnání českých a evropských ukazatelů rozvoje venkova.
Urbanismus a územní rozvoj, 3, 2000, č. 2, s. 2-16.
4 tab., 2 gr., 5 kartogr.
Plán rozvoje zemědělství a venkova České republiky na období let 2000-2006 je nezbytnou podmínkou pro možnost přistoupení České republiky k programu SAPARD, programu Evropské unie pro předvstupní opatření pro zemědělství a rozvoj venkova v žadatelských zemích střední a východní Evropy. Základní charakteristiky a odlišnosti České republiky a jejich venkovských oblastí od zemí Evropské unie. Vývojové trendy.
klíčová slova: rozvoj venkova; rozvoj zemědělství; plánování rozvoje; program EU; program SAPARD; ČR; příprava na vstup; stav vývoje; srovnání mezinárodní
kódy využití: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
332 : 131 : 121 : 12105
367. ŘÍHA, M.: Anarchie urbanismu v české krajině.
Nika, 21, 2000, č. 3/4, s. 16-17.
1 tab.
Přehled negativních vlivů, které působily na vývoj urbanizace v české krajině v druhé polovině 19. století a století 20. Druhy nových projevů urbanizace, masivně atakující dosud nezastavěná území v návaznosti na stávající intravilány měst a obcí po roce 1990. Současné a budoucí trendy.
klíčová slova: urbanizace; ČR; vývoj historický; stav vývoje; budoucnost vývoje
kódy využití: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4.
332 : 23100 : 653
368. MARKVART, J.: Principy udržitelného územního rozvoje.
Urbanismus a územní rozvoj, 3, 2000, č. 5, s. 5-9.
Informační materiál se zabývá vývojem principu udržitelného rozvoje. Princip trvalé udržitelnosti v zákonech ČR. Uplatnění principu TUR v územním plánování.
klíčová slova: ČR; rozvoj územní; plánování územní; princip rozvoje udržitelného; legislativa; předpisy právní; přehled dokumentů
kódy využití: 7.1.2.6.2.2.
332 : 333 : 425 : 4200 : 424
369. PERLÍN, R.: Jak se používá územní plán.
Geografické rozhledy, 10, 2000/2001, č. 1, s. 19.
Obecná charakteristika územního plánu a jeho vztah k individuálním, především stavebním aktivitám. Územní plán definuje základní typy využití daného prostoru s ohledem na jeho ekonomické, ekologické, sociální, komunikační a další charakteristiky.
klíčová slova: plán územní; charakteristika; stavitelství; stavebnictví; využití pozemků; využití území; plánování rozvoje
kódy využití: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
3.3.4 technika, technologie a metodologie postupů
334 : 4200 : 625 : 23100 : 636
370. HEYDEMANN, B.: Nachahmenerwünscht. [Žádané připodobnění].
Politische Ökologie, 18, 2000, č. 65, s. 58-60.
Lit.2.
Hodnocení vývojových a progresivních kapacit ekotechnologie. Problém výkladu pojmu pokrok v této souvislosti (způsob vytváření budoucnosti). Možnosti ekotechnologií přispívat k prosazování koncepce trvale udržitelného rozvoje. Ekotechnologie jako obor schopný sloučit pokrok s ohledy k přírodě.
klíčová slova: technologie ekologická; terminologie; hodnocení; rozvoj udržitelný
kódy využití: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.3.
3.3.4.1 biotechnologie, vč. genetického inženýrství
3341 : 11105 : 321 : 621 : 1583 : 2242 : 32201
371. GUPTA, A.: Governing Trade in Genetically Modified Organisms. [Řízení obchodu s geneticky modifikovanými organismy].
Environment, 42, 2000, č. 4, s. 22-33.
2 tab., 27 lit.
Problematika obchodu s geneticky modifikovanými organismy ve světle Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti, přijatém na zasedání v Montrealu dne 29. ledna 2000. Jde o dokument, který v duchu Konvence OSN o biodiverzitě jako první reguluje mezinárodní pohyb geneticky upravených organismů a jejich využívání hlavně v zemědělství. Charakteristika dokumentu z hlediska jeho ideje, praktické aplikace a vynutitelnosti jeho uplatnění v praxi.
klíčová slova: protokol Cartagenský; dokument; charakteristika; aplikace; organismy geneticky modifikované; bezpečnost biologická; obchod; úmluva OSN o biologické rozmanitosti
kódy využití: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
3341 : 11105 : 421 : 1181 : 137
372. OPATRNÝ, Z.: Bramborové a jiné katastrofy aneb Evropou obchází strašidlo GMO.
Vesmír, 79, 2000, č. 9, s. 503-508.
4 fot., obr., 8 lit.
Výzkum a šlechtění brambor v Evropě. Vliv technologií genetického upravování potravin (GMO - genetically modified organisms) na brambory. Charakteristika pokusů prováděných v této oblasti a některých institucí, které se touto problematikou zabývají. Nová genetika a tradiční techniky šlechtění zemědělských plodin. Význam genetických technologií pro země třetího světa.
klíčová slova: výzkum; organismy geneticky modifikované; plodiny zemědělské; brambory; šlechtění rostlin; technologie genová; Evropa; země rozvojové
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
3341 : 422 : 4200 : 32201
373. MEADOWSOVÁ, D.: Šokující momenty ticha.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 4, s. 4-5.
Autorka vyzývá ke zpomalení biotechnologie genetických manipulací a ke společnému přemýšlení, kam tato technologie směřuje, kdo by ji měl vlastnit a kdo by měl rozhodovat. Varuje před riziky nového biotechnologického průmyslu.
klíčová slova: biotechnologie; technologie genová; bezpečnost biologická; bezpečnost technologie; bezpečnost člověka; genetika; riziko ekologické; riziko zdravotní; trh kapitálový; obchod; společnost akciová
kódy využití: 7.1.3.0.2.
3341 : 4281 : 4200 : 422
374. LACINOVÁ, L.: Báječný nový svět.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 2, s. 4-5.
Velké nadnárodní firmy se snaží přesvědčit co nejvíce lidí o výhodách genetických technologií. Autorka článku, vědecká pracovnice Ústavu molekulární fyziologie a genetiky v Bratislavě a Ústavu farmakologie a toxikologie Technické univerzity v Mnichově, upozorňuje na to, že se mnoho hovoří o přínosech informací molekulární biologie a genetiky, ale málo o závažných problémech spojených s rozvojem genových technologií. Uvádí některé problémy (možnou genetickou diskriminaci, nezveřejňování neúspěchů, postupující proces transformace mateřství a lidského zdraví na tržní komoditu) a doporučuje celospolečenskou diskusi k této problematice.
klíčová slova: inženýrství genetické; technologie genová; riziko ekologické; riziko zdravotní
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
3.4 organizace a jejich zařízení
3.4.2.1 školy; školy v přírodě, domy dětí a mládeže
3421 : 212 : 70 : 72 : 43 : 11101
375. ADHÉMAR, A.: Nature Schools. [Přírodní školy].
Resurgence, 2000, č. 199, s. 44.
Fenomén tzv. přírodních škol v současné Skandinávii. Smyslem těchto škol je strávit s dětmi co nejvíce času v otevřené přírodě (výuka, jídlo) bez ohledu na roční období či momentální počasí. Tímto způsobem se v dětech vytváří vztah k přírodě, založený na prožité zkušenosti, nikoliv na sdělování akademických poznatků.
klíčová slova: škola přírodní; výchova dětí; forma výchovy; metoda výchovy; vztah k přírodě; výchova prožitkem; Skandinávie
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8.
3.4.2.7 zoologické a botanické zahrady
3427 : 156 : 314 : 315 : 713
376. JIROUŠEK, V.: Úloha zoologických zahrad v novém tisíciletí.
Živa, 43, 2000, č. 6, s. 287-288.
6 fot.
Zoologické zahrady patří mezi instituce, které se významně podílejí na zpomalení procesu vymírání živočišných druhů. Dobře řízené zoologické zahrady jsou oázami klidu a poučení, svým dokonale harmonickým prostředím formují estetické cítění lidí. Stále více do popředí vystupuje význam zoologických zahrad jako genových bank. Zoologické zahrady 21. století se musí postavit do cesty biologickému ochuzování planety, měly by tvořit spojnici mezi Národními parky a rezervacemi, musí mít výzkumné i výchovné poslání a být centrem odborníků ochranářů.
klíčová slova: zahrada zoologická; využití; banka genová; instituce vzdělávací; instituce výzkumná; prostředek výchovný; vzdělávání mimoškolní
6 PÉČE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
6.2 výkon péče o životní prostředí
6.2.0.1 semináře, konference, sympozia, zasedání
6201 : 11106 : 32167 : 4200 : 425 : 131
377. JIRÁNEK, J.: Biomasa na prahu 21. století.
Environmentální aspekty podnikání, 2000, č. 4, s. 14-15.
Mezinárodní konference "Biomasa - zdroj obnovitelné energie v krajině". Program byl zaměřen jak na environmentální a technické, tak na ekonomické i rozvojové aspekty problematiky.
klíčová slova: konference mezinárodní; informace referenční; biomasa; zdroje energie obnovitelné; stav vývoje; ČR
kódy využití: 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.4.
6201 : 12151 : 138 : 23100 : 70 : 3211 : 3212 : 3216 : 3215 : 43 : 3221
378. The Baltic Sea Project. [Projekt Baltické moře].
Connect, 25, 2000, č. 3-4, s. 18.
Konference účastníků Projektu Baltické moře, která se konala v Dánsku ve dnech 18. - 22. 6. 2000. Jednání konference se soustředilo na problematiku výchovy a vzdělání pro trvale udržitelný rozvoj v rámci sedmi tématických sekcí (zemědělství, energie, rybolov, lesnictví, průmysl, turistika, doprava). Charakteristika konference, srovnání The Baltic Sea Project s analogickými projekty realizovanými v rámci UNESCO (Dunajský projekt, Projekt západní Středomoří, Projekt jihovýchodní Středomoří aj.). Literatura.
klíčová slova: konference; projekt ekologický; projekt Baltické moře; srovnání projektů; rozvoj udržitelný; výchova; vzdělávání; literatura; Dánsko; 2000
kódy využití: 7.1.2.3.3 : 7.1.2.4.1.1.
6201 : 1223 : 425 : 424
379. FRIDRICH, L.: URBAN 21 - Světová konference o budoucnosti měst.
Urbanismus a územní rozvoj, 3, 2000, č. 4, s. 32.
Konference (4. - 6. 7. 2000, Berlín) se zabývala především řešením důsledků překotně se rozvíjejících měst v globálním měřítku. Hledání odpovědi na otázku, jak lze ovlivnit rozvoj měst tak, aby se všichni jejich obyvatelé při zachování kulturních rozdílů podíleli na ekonomickém, technickém a sociálním pokroku a mohli tak ovlivnit prostředí, ve kterém žijí.
klíčová slova: konference světová; konference URBAN 21; informace referenční; město; rozvoj urbanistický; budoucnost vývoje
kódy využití: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.1.4.
6201 : 132 : 1223 : 140 : 11102
380. NĚMEC, J.: Praha 2000 Natura Megapolis.
Environmentální aspekty podnikání, 2000, č. 1, s. 33-34.
Informace o mezinárodní konferenci - Praga 2000: Natura Megapolis. Konference byla začleněna do projektu Praha - evropské město kultury 2000 (27. 8. - 1. 9. 2000). Cílem bylo ukázat dlouhodobou interakci mezi člověkem a přírodou ve městech, zachování a nové vytváření přírodní složky velkoměstského životního prostředí jako součásti lidské kultury.
klíčová slova: konference mezinárodní; informace referenční; město velké; prostředí přírodní; prostředí životní; projekt Praha-evropské město kultury 2000
kódy využití: 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6.
6201 : 2243 : 70 : 731 : 7313
381. Mezinárodní dokumenty a výsledky mezinárodních setkání týkající se výchovy, vzdělávání, osvěty a práce s veřejností v oblasti životního prostředí.
EKO VIS MŽP. Informační zpravodaj, 10, 2000, č. 2, s. 5-49.
Závěry mezinárodních konferencí a setkání vyjadřují poznání, že stěžejním bodem péče o životní prostředí je výchova, vzdělávání, osvěta a informovanost lidí o stavu a vývoji životního prostředí. Seznam dokumentů. Přehled mezinárodních setkání. Přehled užívaných zkratek.
klíčová slova: studie; zasedání mezinárodní; konference mezinárodní; závěr; dokument mezinárodní; seznam dokumentů; péče o ŽP; nástroje péče o ŽP; výchova; vzdělávání; osvěta; informace pro veřejnost; účast veřejnosti; informace o stavu
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1.
6201 : 2315 : 657 : 2243
382. Konference "Překročení mezí".
Environmentální aspekty podnikání, 2000, č. 1, s. 40.
Globální problémy, skupina působící v rámci Mensy České republiky, uspořádala ve spolupráci s českou asociací Římského klubu celodenní konferenci "Překročení mezí" věnovanou otázkám vývoje ekologické situace na Zemi a některým možnostem jejího řešení. Na konferenci byly demonstrovány výstupy z počítačového modelu World 3 autorů Dennise a Donelly Meadowsových. Kontaktní adresa.
klíčová slova: konference; problematika globální; problematika ekologická; problém současný; model počítačový; informace referenční; MENSA ČR; Římský klub- asociace ČR
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
6201 : 2316 : 131 : 137
383. KOSCHIN, F.: XXX. konference České demografické společnosti "Česká republika a země Evropské unie [demografické podobnosti a rozdíly] 17. květen 2000.
Demografie, 42, 2000, č. 4, s. 277-298.
Téma konference je aktuální již deset let, kdy probíhá transformace bývalých socialistických zemí a je snaha o postižení rychlosti s jakou transformace probíhá a jak rychle se naše společnost svým charakterem přibližuje rozvinutým evropským společnostem. Jednotlivé konferenční příspěvky se dotýkají všech aspektů transformace - zmapování pozadí, na kterém dochází ke změnám v demografickém chování a analýza změn demografického chování.
klíčová slova: konference; demografie; vývoj populace; srovnání; země členské EU; ČR; Evropa střední; Evropa východní; transformace
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.3.
6201 : 2316 : 2317 : 657 : 1401 : 131
384. GREGŮRKOVÁ, M. - VANDASOVÁ, Z. - ŠKODOVÁ, Z. - MALÝ, M. - KUBÍNOVÁ, R.: XXIX. konference České demografické společnosti "Zdraví nejen do roku 2000" [Česká republika a mezinárodní srovnání] 19. květen 1999. Zdraví a životní prostředí: výsledky dotazníkového šetření HELEN 98.
Demografie, 42, 2000, č. 1, s. 20-24.
7 tab., 3 gr.
Prezentovány vybrané výsledky demografické statistiky a dotazníkového šetření HELEN 98 (HEalth Lifestyle and ENvironment), které proběhlo na podzim v roce 1998 v šesti městech České republiky.
klíčová slova: konference; zdraví lidské; monitorování zdraví; ČR; stav zdravotní; prostředí životní; vliv ŽP; stav vývoje; výzkum demografický; statistika
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.
6201 : 2316 : 2317 : 657 : 311 : 131
385. KAMBERSKÁ, Z. - KOČOVÁ, R.: XXIX. konference České demografické společnosti "Zdraví nejen do roku 2000" [Česká republika a mezinárodní srovnání] 19. květen 1999. Zdraví a životní styl: výsledky výběrového šetření o zdravotním stavu české populace - HIS 96.
Demografie, 42, 2000, č. 1, s. 25-31.
3 tab., 3 gr., 3 lit.
Závěry ze sledování několika vybraných ukazatelů životního stylu obyvatel ČR: dodržování stravovacích zásad a s tím související tělesná hmotnost; kouření a konzumace alkoholu; tělesná aktivita. Výsledky jsou demonstrovány graficky a tabelárně, u některých údajů je provedeno mezinárodní srovnání.
klíčová slova: konference; zdraví lidské; stav zdravotní; monitorování zdraví; styl životní; výzkum demografický; ČR
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.1.
6201 : 315 : 23100 : 7126 : 585 : 584
386. DLOUHÁ, J. - MOLDAN, B.: Fórum vysokoškolských učitelů.
Sisyfos, 2000, č. 4, s. 13-17.
Konference o vzdělávání k trvale udržitelnému rozvoji (25. - 26. 1. 2000, Přírodovědecká fakulta UK v Praze) - "Hledání odpovědí na výzvy současného světa". Úkolem konference bylo nastínit hlavní otázky, se kterými jsou lidé konfrontováni v národním, evropském i globálním měřítku a zhodnotit flexibilitu systému vzdělání, jeho schopnost vypořádat se s těmito aktuálními problémy. Informace o průběhu a závěrech konference, včetně přehledu přednesených referátů.
klíčová slova: konference; informace referenční; vzdělávání; rozvoj udržitelný; škola vysoká; učitel; organizace nevládní; správa státní; podnikatel; obec; učitel; přednáška; Centrum pro otázky životního prostředí UK; STUŽ; Společnost pro trvale udržitelný život
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2.
6201 : 3224 : 140 : 630 : 23100
387. DOLEŽAL, T.: Olympijské hnutí se vyslovilo pro ochranu životního prostředí.
Tělesná výchova a sport mládeže, 66, 2000, č. 3, s. 7-11.
Lit.3.
Mezinárodní olympijský výbor pořádal (21. - 24. 10. 1999, Rio de Janeiro) III. světovou konferenci "Sport a prostředí". Tato konference přijala jako závazné závěry světové konference o životním prostředí z roku 1992. Zástupci národních olympijských výborů, mezinárodních sportovních federací a dalších vládních a nevládních organizací schválili "Agendu 21 olympijského hnutí". Tento dokument, který je závazný pro všechny složky mezinárodního olympijského hnutí, je rozpracováním obecně platných zásad "Agendy 21" pro oblast tělesné výchovy a sportu.
klíčová slova: konference světová; sport; prostředí životní; program Agenda 21; hry olympijské; hnutí olympijské; ochrana přírody
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.6.
6201 : 332 : 23100 : 134 : 621 : 2243
388. Trvale udržitelná města k životu.
Přes práh, 10, 2000, č. 6/7, s. 10-11.
Informace o průběhu jednání celosvětové konference Urban 21, na níž se ministři mající v rezortu územní plánování, starostové měst a vládní úředníci z více než stovky zemí shodli na nezbytnosti podporovat trvale udržitelný rozvoj. Znění Deklarace Urban 21.
klíčová slova: konference světová; urbanizace; rozvoj udržitelný; město trvale udržitelné; deklarace
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.2.
6201 : 4200 : 131 : 138 : 12111
389. ŠTURSA, J. - DVOŘÁK, J.: Konference skutečně bilaterální.
Krkonoše, 33, 2000, č. 11, s. 18-19.
Informace o česko-polské konferenci (19. - 21. 9. 2000, Svoboda nad Úpou) Geoekologické problémy Krkonoš. Uveden text prohlášení ze závěrečného plenárního zasedání konference.
klíčová slova: konference bilaterální; informace referenční; Polsko; ČR; Krkonoše; problematika geoekologická; prohlášení
kódy využití: 7.1.3.0.2.
6201 : 4201 : 1181
390. HRDINKA, Č.: Monsanto připouští obavy z genetických manipulací.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 1, s. 12-13.
2 fot.
Na 4. konferenci Greenpeace Business (prosinec 1999, Londýn) proběhla pravděpodobně první veřejná diskuse o geneticky modifikovaných potravinách mezi dvěma hlavními protagonisty - ekologickou organizací Greenpeace a nadnárodní společností Monsanto, která je považována za jednu z vůdčích firem v oblasti genetických manipulací. Citovány pasáže z proslovu ředitele společnosti B. Shapira.
klíčová slova: konference; organizace ekologická; Greenpeace; organismy geneticky modifikované; potraviny; společnost akciová
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.1.
6201 : 6363 : 2313 : 23100 : 152
391. PLESNÍK, J.: Ochrana biologické rozmanitosti, ekosystémový přístup a udržitelné využívání zdrojů - výzva z Trondheimu.
Ochrana přírody, 55, 2000, č. 3, s. 77-78.
Informace o mezinárodní konferenci "Ekosystémový přístup pro udržitelné využívání biologické rozmanitosti" (6. -10. 9. 1999, Trondheim), uspořádané vládou Norského království a UNEP. Konference byla věnována problematice pokračujícího snižování biologické rozmanitosti, které člověk významným způsobem urychluje.
klíčová slova: konference mezinárodní; Trondheim; Norsko; informace referenční; využívání zdrojů přírodních; rozvoj udržitelný; rozmanitost biologická; ekosystém
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
6201 : 657 : 138
392. ROUDNÁ, M.: Konference UNEP - Infoterra o přístupu k informacím o životním prostředí.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 11, s. 224.
Na konferenci (11. - 15. 9. 2000, Irsko - Dublin) byly předneseny referáty shrnující zkušenosti z již zavedených systémů a středisek pro poskytování informací o životním prostředí a představeny výsledky úspěšných projektů z této oblasti. Na závěr jednání byla přijata Dublinská deklarace o přístupu k informacím o životním prostředí.
klíčová slova: konference; UNEP-Infoterra; informace referenční; informace o ŽP; přístup k informacím
kódy využití: 7.1.3.0.2.
6201 : 7313 : 424 : 425
393. Environmentální ekonomie, politika a vnější vztahy České republiky. [rec.]. [Sborník o environmentální ekonomii a politice].
Praha, Nakl.a vyd. litomyšlského semináře 1999. 174 s.
Sisyfos, 2000, č. 4, s. 39-40.
Publikace přináší souhrn příspěvků vypracovaných účastníky doktorandského studia na Vysoké škole ekonomické v Praze a přednesených na semináři (18. 11. 1999) s názvem Environmentální ekonomie, politika a vnější vztahy České republiky.
klíčová slova: publikace; recenze; sborník; seminář; ekonomie environmentální; politika; studium; škola vysoká; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.5.
6.2.1 koncepce, strategie, opatření péče o životní prostředí, programy, konvence, (úmluvy), projekty, výzvy, zprávy, petice
621 : 11156 : 2236 : 1217 : 131
394. Adoptujte strom!
Sisyfos, 2000, č. 4, s. 37-38.
Nadace Partnerství představuje nový grantový program s názvem Strom života. Smyslem programu je podpora projektů neziskových organizací a místních aktivit, které budou zaměřeny na výsadbu, pěstování, či ochranu stromů na celém území ČR. Prostředky na podporu budou shromažďovány na samostatném účtu v rámci veřejné sbírky, kterou uvedená nadace vyhlašuje pod názvem Adoptujte strom! Kontaktní adresa nadace a číslo konta.
klíčová slova: nadace Partnerství; program grantový; organizace nezisková; strom; ochrana; výsadba; pěstování; ČR
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.1 : 7.1.2.
621 : 12116 : 1115 : 1116
395. KUČERA, J.: Opravy a dodatky k Seznamům chráněných druhů živočichů a rostlin zařazených v přílohách I, II a III k Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin - CITES.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 11, s. 15.
Změny a doplňky seznamů zveřejněných v příloze Zpravodaje Ministerstva životního prostředí č. 9.
klíčová slova: úmluva CITES; obchod mezinárodní; druhy ohrožené; druhy volně žijící; seznam druhů chráněných; druhy rostlinné; druhy živočišné; příloha
kódy využití: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.3.
621 : 12116 : 32201 : 1115 : 1116
396. Seznamy chráněných druhů živočichů a rostlin zařazených v přílohách I, II a III Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 9, příl., s. I-XXIV.
Část 1. obsahuje seznamy druhů živočichů a rostlin zařazených v přílohách I a II k CITES podle 11. konference smluvních stran, platné od 19. července 2000, část 2. seznamy druhů živočichů a rostlin zařazených v příloze III k CITES platné od 13. září 2000.
klíčová slova: úmluva CITES; obchod mezinárodní; druhy ohrožené; druhy volně žijící; seznam druhů chráněných; druhy rostlinné; druhy živočišné; příloha
kódy využití: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.3.
621 : 12153 : 4281 : 131 : 627
397. KINKOR, J.: Prevence ochrany před povodněmi v České republice.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 6, s. 9-16.
Strategie ochrany před povodněmi je dokument, který na základě zkušeností z průběhu povodní a s ohledem na stav technických a právních norem a organizačních předpisů formuluje další postup ke snížení jejich ničivých účinků. Základním východiskem Strategie je prevence, která v maximální míře využívá moderní přístupy k návrhům efektivních a ekonomicky zhodnocených opatření. Realizace Strategie a související vazby. Mezinárodní návaznosti.
klíčová slova: ČR; ochrana před povodněmi; dokument; strategie ochrany; prevence povodní
kódy využití: 7.1.3.0.2.
621 : 131 : 1383 : 53
398. HLAVÁČEK, J.: Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahující hranice států.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 3, s. 26-29.
Průběh a současný stav procesu přistoupení ČR k této úmluvě. Cíl konvence a některé její důležité články. Nové dvoustranné smlouvy o spolupráci v oblasti životního prostředí mezi ČR a sousedními státy, do nichž jsou ustanovení Úmluvy již zahrnuta. Výčet stávajících bilaterálních smluv o ochraně životního prostředí mezi ČR a sousedními státy a závazků v rámci mezinárodních environmentálních smluv.
klíčová slova: Úmluva ESPOO; posuzování vlivů na ŽP; aspekt územní; účast ČR; úmluva mezinárodní; vztahy mezinárodní; spolupráce přeshraniční; znečištění přesahující hranice
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.4.
621 : 131 : 2235 : 70
399. Mezirezortní dohoda.
Sisyfos, 2000, č. 1/2, s. 20-21.
Znění Mezirezortní dohody o spolupráci v oblasti environmentální osvěty, vzdělávání a výchovy mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, podepsané 8. 12. 1999.
klíčová slova: dohoda; spolupráce mezirezortní; obsah; osvěta; vzdělávání ekologické; výchova ekologická; dokument; Ministerstvo životního prostředí; Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.3.
621 : 131 : 321
400. Vyhlášení Národního programu čistší produkce.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 4, s. 21.
1 fot.
Při příležitosti prvního výročí podpisu Mezinárodní deklarace o čistší produkci vyhlásil ministr životního prostředí M. Kužvart Národní program čistší produkce (NPCP). Tento program (schválený vládním usnesením č. 165 ze dne 9. 2. 2000) je konkrétním krokem k naplňování závazků spojených s podpisem deklarace. Cíl a přínos programu. Signatáři programu. Výňatek z projevu ministra.
klíčová slova: program národní; program čistší produkce; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.3.
621 : 1406 : 131 : 23100 : 22431 : 6221
401. Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 1999.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 12, s. 13.
Zpráva hodnotí stav životního prostředí v ČR a vlivy na něj působící z hlediska silných stránek, slabých stránek, rizik a pozitivních očekávání. Uvádí srovnání vybraných hodnot základních indikátorů stavu životního prostředí ČR s průměrnými hodnotami členských států OECD a EU, výdaje k ochraně životního prostředí včetně jejich hodnocení z hlediska efektivnosti. Informuje o postupu realizace cílů a opatření Státní politiky životního prostředí a o postupu příprav ČR na vstup do EU v této oblasti.
klíčová slova: zpráva o ŽP; stav ŽP; stav vývoje; ČR; 1999; Ministerstvo životního prostředí
kódy využití: 7.1.3.0.2.
621 : 1406 : 131 : 6221 : 6222
402. Zpráva o stavu životního prostředí ČR v roce 1998.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 1, s. 3-10.
Cílem zprávy je popsat změnu stavu přírodního prostředí mezi roky 1997 a 1998 v kontextu vývoje v období 1990-1998, analyzovat příčiny dosavadního vývoje s důrazem na období 1990-1998, naznačit očekávané trendy v horizontu roku 2003, začlenit stav životního prostředí ČR do mezinárodního kontextu (srovnání se státy EU a OECD), informovat o postupu realizace prioritních opatření Státní politiky životního prostředí (na základě usnesení vlády ČR č. 472/1995).
klíčová slova: zpráva o ŽP; 1998; stav ŽP; politika ŽP; politika státní; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.3.0.2.
621 : 2235 : 4200 : 6392 : 22431
403. Projekt Phare povede k účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 2, s. 26-27.
Ministerstvo životního prostředí je příjemcem projektu Phare "Integrované rozhodování v oblasti životního prostředí a podpora účasti veřejnosti". Projekt má podpořit účast veřejnosti při projednávání záměrů, podléhajících proceduře posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), včetně posuzování koncepcí (tzv. strategická EIA), zlepšit kvalitu návrhů projektů a jejich projednání v souladu s požadavky legislativy Evropské unie.
klíčová slova: projekt Phare; Ministerstvo životního prostředí; problematika ekologická; posuzování vlivů na ŽP; účast veřejnosti; projednávání veřejné
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
621 : 2236 : 1583 : 3216 : 223
404. Program malých grantů.
The Bulletin. The Regional Environmental Centre for Central and Eastern Europe, 2000, č. 9/10, s. 2.
Kancelář REC pro Českou republiku vyhlásila program malých grantů pro rok 2001. Cílem je podpořit místní projekty nevládních neziskových organizací ve třech oblastech: účast veřejnosti, ochrana biodiverzity a energetika. Podmínky účasti. Kontaktní adresa.
klíčová slova: program REC; REC; Regionální environmentální centrum pro země střední a východní Evropy; ČR; projekt NGO; informace referenční; podpora; účast veřejnosti; ochrana diverzity biologické; energetika
kódy využití: 7.1.3.0.2.
621 : 2236 : 2243
405. Stáže pro mladé ochránce životního prostředí - Training for Young Environmental Leaders 2001.
The Bulletin. The Regional Environmental Centre for Central and Eastern Europe, 2000, č. 9/10, s. 7-8.
Program REC, který je zaměřený na získání praktických dovedností důležitých pro chod nevládní neziskové ekologické organizace. Základní podmínky účasti. Kontaktní adresa.
klíčová slova: vzdělávání ekologické; forma vzdělávání; informace referenční; ochránci přírody; organizace nevládní; organizace nezisková; organizace ekologická; REC; Regionální environmentální centrum pro země střední a východní Evropy
kódy využití: 7.1.3.0.2.
621 : 2243 : 1113 : 6201 : 131 : 137
406. Jak se věnovat změnám klimatu ve střední a východní Evropě.
Sisyfos, 2000, č. 9, s. 6-8.
Informace o tříletém projektu s výše uvedeným názvem, který realizuje Regionální environmentální centrum pro země střední a východní Evropy (REC) ve spolupráci se Světovým institutem zdrojů (WRI) s cílem podpořit země střední a východní Evropy (SVE) v procesu vytváření a přijímání politik a opatření vedoucích k tomu, aby tyto státy byly schopny dodržet své závazky a reagovat na příležitosti vytvořené v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu. Uvedeny další cíle projektu a plánované aktivity. Kontakt na řešitele projektu v Maďarsku a ČR.
klíčová slova: projekt; informace referenční; charakteristika projektu; změna klimatu; Úmluva OSN o změně klimatu; protokol Kjótský; Regionální environmentální centrum pro země střední a východní Evropy
kódy využití: 7.1.2.4.1.2 : 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
621 : 2243 : 12102 : 2315 : 6344 : 131
407. ROUDNÁ, M.: Přístup ČR k Úmluvě OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 4, s. 9.
Cílem Úmluvy je zajišťovat mezinárodní spolupráci a přijímat opatření proti desertifikaci a k odstraňování následků sucha v zemích postižených velkým suchem a rozšiřováním pouští, zvláště v Africe. Vláda ČR schválila přístup k Úmluvě dne 8. 11. 1999. Rozvinuté země přispívají k plnění Úmluvy především finanční, technickou a odbornou pomocí. V tomto směru, zejména v oblasti expertní a technické pomoci jsou možnosti i pro Českou republiku, vedle řešení otázek spojených s degradací půdy.
klíčová slova: úmluva OSN; Úmluva o desertifikaci; přistoupení ČR
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
621 : 2243 : 131 : 2236
408. Mezinárodní grantový program REC 2000 - konečné výsledky.
The Bulletin. The Regional Environmental Centre for Central and Eastern Europe, 2000, č. 9/10, s. 6-7.
V září 2000 se konalo v maďarském Szentendre rozhodovací řízení pro 2. kolo programu mezinárodní spolupráce (Matra II). Výběrová komise rozhodla o rozdělení celkové částky 145 927 eur mezi 10 projektů. Seznam vítězných projektů.
klíčová slova: program mezinárodní; program grantový; program REC; projekt NGO; organizace nevládní; výsledek konečný; přehled projektů; účast ČR; Regionální environmentální centrum pro země střední a východní Evropy
kódy využití: 7.1.3.0.2.
621 : 2243 : 2236 : 137
409. Nový grantový program REC.
The Bulletin. The Regional Environmental Centre for Central and Eastern Europe, 2000, č. 9/10, s. 1.
Hlavním úkolem nového projektu je povzbudit mezinárodní spolupráci, pomoci rozvoji nových kontaktních a komunikačních sítí a podpořit přenos zkušeností, zdrojů a znalostí od dánských nevládních organizací do zemí SVE a SNS a opačným směrem. Projekt (zahájení v roce 2002) má tři části: 1. Program malých grantů, 2. Program mezinárodní spolupráce (kooperativní granty), 3. Program na podporu navázání spolupráce mezi dánskými NNO a neziskovými organizacemi v zemích SVE a SNS. Odkaz na webové stránky (www.rec.org a www.ecn.cz/rec) k získání průběžných informací k těmto programům.
klíčová slova: program grantový; program REC; podpora finanční; Dánsko; agentura ŽP; spolupráce mezinárodní; organizace nevládní; Evropa střední; Evropa východní; informace referenční
kódy využití: 2.2.3.6 : 7.1.3.0.2.
621 : 2243 : 2236 : 724 : 2243
410. Mezinárodní grantový program REC - NGO Co-operative Environmental Programme.
The Bulletin. The Regional Environmental Centre for Central and Eastern Europe, 2000, č. 1/2, s. 1.
REC Szentendre vyhlásilo soutěž ekologických projektů nevládních neziskových organizací v oblasti přeshraniční a mezinárodní spolupráce pro rok 2000. Informace o programu a podmínkách účasti. Odkaz na internetovou stránku REC k získání podrobnějších informací (www-rec.org.).
klíčová slova: program mezinárodní; projekt ekologický; organizace nevládní; organizace nezisková; soutěž; spolupráce mezinárodní; spolupráce přeshraniční; informace referenční; Regionální environmentální centrum pro země střední a východní Evropy
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 2.2.3.6.
621 : 2243 : 3216 : 32168 : 2236
411. Představujeme projekty podpořené REC.
The Bulletin. The Regional Environmental Centre for Central and Eastern Europe, 2000, č. 1/2, s. 2-4.
V roce 1999 Kancelář REC v České republice podpořila v rámci Národního grantového programu pro oblast energetiky pět projektů nestátních neziskových organizací v celkové částce cca 600 000,- Kč. Hlavním cílem bylo podpořit tyto organizace a jejich spolupráci se státní správou, samosprávou a podnikatelskou sférou při řešení problémů životního prostředí souvisejících s výrobou a spotřebou energie. Uveden přehled projektů, které zmíněný grant získaly.
klíčová slova: REC; Regionální environmentální centrum pro země střední a východní Evropy; podpora finanční; projekt energetický; organizace nezisková; organizace nevládní
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 2.2.3.6.
621 : 22431 : 4200 : 653 : 425
412. Aproximační strategie pro oblast životního prostředí [rec.]. [Plán přibližování se Evropské unii].
Praha, MŽP ČR 1999. s. neuvedeno.
Sisyfos, 2000, č. 1/2, s. 35.
Cílem Aproximační strategie je podrobné naplánování a zmapování všech kroků, které bude nutné k dosažení plné shody s evropským komunitárním právem podstoupit, a to jak v oblasti přijímání legislativy, tak pro vytvoření administrativních struktur a identifikace investičních a neinvestičních nákladů na zajištění praktické shody. Na Aproximační strategii pro oblast životního prostředí naváže zpracovávaná finanční strategie.
klíčová slova: publikace; recenze; dokument; Evropská unie; problematika ekologická; integrace evropská; sbližování předpisů právních; náklady na ŽP; administrativa; strategie investiční
kódy využití: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
621 : 22431 : 425 : 654
413. ČEJKOVÁ, J.: 5. rámcový program EU. Nabídka financování aktivit v oblasti ŽP.
Environmentální aspekty podnikání, 2000, č. 4, s. 2.
Cílem pátého rámcového programu EU pro výzkum a vývoj (RP) je podpora vědy a výzkumu států EU a tzv. států asociovaných, mezi které patří i ČR. Zahrnuje čtyři tematické a tři horizontální programy. Programy tematické jsou zacíleny na určitý, přesně vymezený okruh priorit. Úkolem horizontálních programů je jít napříč všemi tematickými programy, včlenit do nich své specifické aktivity a tímto způsobem tematické oblasti posilovat.
klíčová slova: program rámcový EU; výzkum; rozvoj; podpora finanční; země členské EU; země kandidátské; přehled programů
kódy využití: 7.1.3.0.2.
621 : 23100 : 2125 : 66 : 235
414. KREUZINGER, S. - LOEWENFELD, M.: "Uns gehört die Zukunft". [Nám patří budoucnost].
Politische Ökologie, 18, 2000, sonderheft 12, s. 54-56.
1 fot.
Charakter projektu: "S fantazií do 21. století", který se zaměřuje na souvislost ekologických práv dětí v souvislosti s Agendou 21. Cílem a smyslem projektu je zkoumat a rozvíjet ekologické chování malých dětí ve velmi běžných životních situacích. Snaha rozšiřovat v dětství naučené modely trvale udržitelného rozvoje do různých sfér společenského života.
klíčová slova: projekt; program Agenda 21; děti; chování ekologické; model; model vývoje společnosti; metoda výchovy; forma výchovy
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
621 : 4200 : 425 : 131 : 2235
415. ČERNÁ, M. - NOVÁK, M.: Závěrečná zpráva o rozdělení finančních prostředků na projekty občanských sdružení pro rok 2000.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 4, s. 13-25.
8 tab.
Výsledky výběrového řízení na podporu projektů předložených občanskými sdruženími pro rok 2000. V tabulkách je uveden seznam podpořených i nepodpořených projektů.
klíčová slova: řízení výběrové; zpráva závěrečná; přehled projektů; podpora finanční; sdružení občanské; projekt ekologický; 2000; Ministerstvo životního prostředí
kódy využití: 2.2.3.6 : 7.1.3.0.2.
621 : 4200 : 425 : 131 : 2235
416. ČERNÁ, M. - NOVÁK, M.: Zpráva o výsledcích dosažených v projektech občanských sdružení podpořených MŽP v roce 1999.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 7, s. 13-23.
Výsledky práce občanských sdružení lze rozdělit do třech oblastí: 1) odborné a osvětové publikace, videokazety, časopisy, plakáty a nejrůznější jiné tiskoviny, 2) péče o biodiverzitu naší přírody, 3) ostatní práce (ochranářské tábory, semináře, školení, výstavy nebo poradenský servis. V připojené tabulce jsou shrnuty aktivity občanských sdružení podpořených dotacemi MŽP.
klíčová slova: sdružení občanské; projekt ekologický; hodnocení projektu; řízení výběrové; výsledek; podpora finanční MŽP; zpráva závěrečná
kódy využití: 2.2.3.6 : 7.1.3.0.2.
621 : 6201 : 2236
417. Environmentální projekty Světové banky.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 11, s. 22.
Informace ze semináře "Environmentální projekty Světové banky v České republice". V rámci semináře se jednalo o projektech Národní studie o úsporách energie a Národní strategická studie o klimatických změnách. Posláním těchto projektů je zapojení široké veřejnosti a spolupráce s nevládními organizacemi různého zaměření. Další projekty, které byly součástí semináře.
klíčová slova: seminář; projekt péče o ŽP; Světová banka; ČR; přehled projektů
kódy využití: 7.1.2.6.3.
621 : 630 : 623 : 626 : 134 : 136 : 321
418. ŠTĚCHOVÁ, G.: Celosvětové projekty EXPO 2000.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 2, s. 30-32.
10 fot.
V rámci všeobecné výstavy EXPO 2000 ( Hannover, červen 2000) probíhala "doprovodná" akce: Celosvětové projekty, ve které byly hodnoceny projekty související s ochranou životního prostředí ze všech zemí účastnících se světové výstavy. Mezinárodní komise EXPO 2000 z nich vybrala necelých 500, z toho tři vítězné pocházely z ČR: Projekt přeshraniční spolupráce (Severočeská vodárenská společnost, a.s.Teplice), Zdravá města ČR/Česká brána 21 (Asociace Zdravých měst ČR, Praha), Regionální přístup k ochraně životního prostředí v malých a středních podnicích (České centrum čistší produkce, Praha). Informace o uvedených projektech.
klíčová slova: výstava; informace referenční; soutěž; vyhodnocení; projekt ochrany ŽP
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.2.
621 : 6363
419. PEŠOUT, P.: Ochrana biodiverzity.
Depeše Českého svazu ochránců přírody, 2000, č. 5, s. 1-3.
Informace o průběhu zasedání Komise ochrany přírody ÚVR ČSOP, které se konalo v Podblanickém ekocentru ČSOP Vlašim ve dnech 26. - 27. 5. 2000. Na zasedání byly posuzovány projekty základních organizací podané v rámci národního programu "Ochrana biodiverzity". Přehled podpořených projektů.
klíčová slova: zasedání; zpráva; informace referenční; program národní; ochrana diverzity biologické; projekt ochrany přírody; přehled projektů
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4.
621 : 6392 : 653 : 6530 : 131 : 22431
420. WÜNSCH, J.: Espoo konvence - Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států.
EIA. Posuzování vlivů na životní prostředí, 5, 2000, č. 3, s. 3-4.
Cílem Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států je přijmout všechna vhodná a účinná opatření k prevenci, snížení a omezení významného škodlivého dopadu činností přesahujících hranice států uvedených v dodatku I. této Úmluvy. Proces ratifikace v ČR. Kompatibilita s právním řádem ČR. Ratifikace z pohledu harmonizace práva s Evropskými společenstvími.
klíčová slova: úmluva ESPOO; posuzování vlivů na ŽP; ratifikace; harmonizace předpisů právních; ČR; ES
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.3.0.2.
621 : 651 : 630 : 1213 : 2236
421. Projekty podpořené v oblasti Ochrana přírody ve spolupráci s Lesy ČR, s.p.
Depeše Českého svazu ochránců přírody, 2000, č. 5, s. 4-5.
Uveden přehled projektů, členěný do skupin: Ohrožené druhy lesních dřevin, Ohrožené druhy bylin v lese, Formica, Ochrana biodiverzity lesních vodních toků, Ochrana mokřadů v lesích, Sledování a ochrana netopýrů v lesích, Podpora dravců a sov v lesích, Podpora hnízdních možností zpěvných ptáků, Podpora národní sítě stanic pro handicapované živočichy.
klíčová slova: ochrana přírody; projekt ochrany přírody; podpora finanční; Lesy ČR; přehled projektů
kódy využití: 7.1.3.0.2.
621 : 70
422. Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.
Sisyfos, 2000, č. 12, s. 22-25.
Znění Usnesení vlády České republiky ze dne 23. října 2000 č. 1048 o Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice. Cíle programu, subjekty zprostředkující realizaci programu, adresa internetové stránky.
klíčová slova: program státní; vzdělávání ekologické; výchova ekologická; osvěta ekologická; charakteristika programu; usnesení vládní; informace na Internetu
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
621 : 70 : 2243 : 7124 : 131
423. Dohoda o ekologické výchově.
Krkonoše, 33, 2000, č. 12, s. 12.
15. listopadu 2000 byla v sídle Správy KRNAP podepsána dohoda, která znamená novou etapu v ekologické výchově středoškolské mládeže regionu severovýchodních Čech a Dolního Slezska. Dohoda by měla posloužit k naplnění těchto cílů: seznámení s charakteristickými krajinnými, přírodními a kulturními hodnotami Krkonoš a Stolových hor, výměně zkušeností na poli ekologické výchovy, mezinárodní spolupráci mezi mládeží, pedagogy a pracovníky národních parků a též propagaci zásad trvale udržitelného rozvoje a mírnění konfliktů vznikajících při střetech zájmů ochrany přírody a potřeb společnosti na územích národních parků a jejich ochranných pásem. Způsoby realizace spolupráce.
klíčová slova: dohoda mezinárodní; spolupráce mezinárodní; výchova ekologická; škola střední; aspekt územní; Čechy severovýchodní; Dolní Slezsko
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4.
621 : 70 : 7123 : 7124 : 131 : 23100
424. Obsah projektu "K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek".
Milník, 2000, č. 2, s. 6-20.
Projekt obsahuje tyto bezprostřední záměry: 1. Zajištění institucionálních podmínek pro podporu a realizaci principů udržitelného rozvoje České republiky, 2. Vypracování podkladů pro novou státní politiku životního prostředí a další programy na celostátní i místní úrovni, 3. Integrace principů udržitelného rozvoje do vybraných odvětvových politik a strategie pro vybrané průřezové otázky, 4. Zvyšování povědomí o problémech udržitelného rozvoje (včetně využití indikátorů), podpora vzdělávání a široké participace, 5. Napomoci aktivnímu zapojení ČR do mezinárodního úsilí o prosazování udržitelného rozvoje, 6. Syntéza dílčích výsledků jednotlivých modulů.
klíčová slova: projekt; obsah projektu; rozvoj udržitelný; ČR; Centrum pro otázky životního prostředí UK
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
621 : 733 : 152 : 633 : 7123
425. VAŇKOVÁ, E. - SOUKUP, I.: Čas, který děti darovaly vodě.
Krkonoše, 33, 2000, č. 4, s. 9.
Mezinárodní konferencí Aqua Tempus byl oficiálně ukončen dvouletý mezinárodní projekt "Školy za živé Labe". Hlavním cílem projektu byla výchova dětí k ochraně ekosystémů v povodí řeky Labe.
klíčová slova: konference mezinárodní; projekt mezinárodní; projekt výchovný; projekt školní; projekt Aqua Tempus; ochrana ekosystémů; povodí Labe; škola základní
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1.
621 : 733 : 2313 : 1112 : 7123 : 7124 : 2235 : 32167 : 3223
426. ŠTĚCHOVÁ, G.: Slunce do škol.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 1, s. 30-32.
1 tab., 4 fot.
V rámci státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Greenpeace program Slunce do škol. Trend podpory solární energetiky ve světě (v USA, Evropské unii, Japonsku, Německu). Pozitivní efekty těchto programů se zvláštním zřetelem na přínos výchovný. Shrnuty výsledky Analýzy dotací do výroby energie za posledních 5 let (porovnány výše dotací do výroby energie z fosilních paliv a jaderné energie a do výroby energie z obnovitelných zdrojů). Trend podporující úspory v ČR a upozornění na nedostatky státní energetické politiky schválené vládou v lednu 2000.
klíčová slova: program státní; úspora energie; využití zdrojů obnovitelných; využití energie sluneční; škola základní; škola střední; výchova ekologická; Ministerstvo životního prostředí; Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; spolupráce mezirezortní
kódy využití: 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1.
621 : 733 : 32167 : 70 : 2235
427. Slunce do škol.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 1, s. 16-17.
V rámci státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie vyhlašuje MŽP ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy program s názvem Slunce do škol. Cílem programu je zvýšení podílu využívání energie z obnovitelných zdrojů a využívání potenciálu úspor.
klíčová slova: program státní; úspora energie; využití zdrojů obnovitelných; program Slunce do škol; využití energie sluneční; výchova ekologická; Ministerstvo životního prostředí; Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
kódy využití: 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1.
6.2.2 řízení péče o životní prostředí; výkon státní správy péče o životní prostředí
622 : 131 : 1406 : 6241 : 2242
428. LIPPERT, E.: Současné trendy péče o životní prostředí ČR.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 5, s. 4-12.
8 tab., 13 fot., 13 lit.
Uveden výsledek nezávislého hodnocení jednotlivých složek životního prostředí, případně jednotlivých hospodářských sektorů ČR ze strany OECD (procentuální změna mezi rokem 1997 a 1999): Ovzduší - emise; Ovzduší - imise; Voda; Krajina, lesy a biodiverzita; Těžba surovin; Energetika; Doprava; Zemědělství; Odpadové hospodářství a staré ekologické zátěže; Další aktivity v hospodářské sféře. Upozorněno na další nutná opatření ke komplexnímu řešení environmentálních problémů v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje, a to za větší zainteresovanosti ekonomické a sociální sféry.
klíčová slova: ČR; péče o ŽP; stav ŽP; hodnocení ŽP; implementace předpisů právních; dokument; OECD; doporučení OECD; složky ŽP; ovzduší; voda; krajina; les; diverzita biologická; těžba surovin nerostných; energetika; doprava; zemědělství; hospodářství odpadové
kódy využití: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2.
622 : 651 : 12112
429. PELC, F.: Pět let Správy chráněných krajinných oblastí ČR.
Ochrana přírody, 55, 2000, č. 9, s. 257-258.
V roce 2000 zaznamenala Správa chráněných krajinných oblastí ČR páté výročí své existence. Posláním Správy CHKO ČR je co nejúčinněji zajistit péči o unikátní přírodní a krajinné prostředí 23 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají téměř 13 % plochy státu. Jakých výsledků bylo za tuto dobu dosaženo.
klíčová slova: Správa chráněné krajinné oblasti; SCHKO ČR; výročí trvání; přehled o činnosti
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
6.2.2.1 environmentální politika
6221 : 137 : 2235 : 621
430. Politika životního prostředí ve střední a východní Evropě.
The Bulletin. The Regional Environmental Centre for Central and Eastern Europe, 2000, č. 9/10, s. 8-9.
Závěry rozhovorů ministrů životního prostředí (Szentendre - Maďarsko, červen 2000) k otázkám tvorby environmentální politiky ve střední a východní Evropě. Akční program pro životní prostředí. Budoucí úloha Regionálního environmentálního centra v Evropě.
klíčová slova: politika ŽP; Evropa střední; Evropa východní; setkání ministrů ŽP; usnesení; závěr
kódy využití: 7.1.3.0.2.
6221 : 23100 : 4200 : 425
431. HOFFMAN, A.J.: Integrating Environmental and Social Issues into Corporate Practice. [Integrace environmentálních a sociálních problémů do praktické činnosti korporací].
Environment, 42, 2000, č. 5, s. 22-33.
3 gr., 36 lit.
Schopnost udržovat a rozvíjet environmentální politiku na úrovni korporací, resp. schopnost korporací přispívat k uplatňování koncepce trvale udržitelného rozvoje. Tradiční koncepce trvale udržitelného rozvoje. Tradiční koncepce environmentálního managementu a jejich současné inovace na úrovni korporací. Propojování environmentálního faktoru s finančními aspekty: např. zohledňování ekologických faktorů pojišťovacími společnostmi. Chybí prvky propojující obchodní a ziskovou sféru s koncepcí trvale udržitelného rozvoje.
klíčová slova: korporace; politika ekologická; rozvoj udržitelný; management environmentální; koncepce; ekonomika ekologická; aspekt socioekonomický
kódy využití: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
6221 : 6222 : 137 : 138
432. GREENSPAN BELL, R.: Building Trust: Laying a Foundation for Environmental Regulation in the Former Soviet Bloc. [Vytváření důvěry: pokládání základů environmentální regulace v bývalém sovětském bloku].
Environment, 42, 2000, č. 2, s. 20-32.
Lit.27.
Charakteristika ekologických problémů, kterým čelí postkomunistické země v době své transformace: spor ekonomických a ekologických priorit, malá zkušenost samosparávy, korupce, nevýkonný právní systém, omezené zdroje, nedostatečné příjmy, nedůvěra ve vládu. Možnosti zlepšování této situace: veřejná důvěra, důraz na komunální moment, využití nových komunikačních prostředků, prosazení nevládních organizací, odpovědnost vlády, využití instituce ombudsmana, realistická legislativa.
klíčová slova: transformace zemí postkomunistických; vývoj politický; problematika ekologická; politika ekologická; politika ekonomická; střet zájmů; Společenství nezávislých států
kódy využití: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
6221 : 6222 : 6225
433. ASCHER, W.: Understanding Why Governments in Developing Countries Waste Natural Resources. [Porozumět, proč vlády rozvojových zemí plýtvají přírodními zdroji].
Environment, 42, 2000, č. 2, s. 8-18.
3 tab., 4 fot., 7 lit.
Pokus o vysvětlení a konceptualizaci příčin, které vedou vládní systémy a úřednické aparáty rozvojových zemí k bezohledné a neperspektivní exploataci vlastních přírodních či surovinových zdrojů. Typologie příčin politických selhání, omylů a záměrných činů způsobujících škody na přírodě. Jednotlivé příklady těchto škod a odhad jejich rozsahu a dopadu na okolní životní prostředí. Politické, ekonomické a sociální důvody, které fungují v pozadí některých případů neúměrné exploatace. Institucionální možnosti čelit škodám na přírodě, poučení a cesta k nápravě.
klíčová slova: země rozvojové; politika státní; politika surovinová; kritizování politiky ekologické; faktor negativní; důsledek ekologický
kódy využití: 7.1.3.0.2.
6221 : 6241 : 627 : 1406 : 131
434. LIPPERT, E.: Hodnocení politiky životního prostředí [1.].
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 1, s. 4-9.
1 obr., 3 gr., 4 fot., 33 lit.
Skupina OECD pro hodnocení politiky životního prostředí zahájila přehledy hodnocení politiky životního prostředí (Environmental Performance Reviews - EPR) jednotlivých států OECD v roce 1992. Základním cílem procesu EPR je podpora členských zemí OECD při individuální i mezinárodní realizaci politiky ŽP. Metodologie procesu EPR, fáze procesu hodnocení, hlavní části hodnotící zprávy, proces oponentního řízení a publikace zprávy, následný proces implementace části EPR pod názvem Závěry a doporučení a monitoring tohoto procesu. Politické a teoretické základy EPR a jeho strategický účel. Stav, průběh a výhled EPR v zemích OECD.
klíčová slova: politika ŽP; hodnocení; zpráva; OECD; Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; proces EPR
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
6221 : 6241 : 627 : 1406 : 131
435. LIPPERT, E.: Hodnocení politiky životního prostředí [2.] Průběh procesu EPR v ČR.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 2, s. 4-9.
1 obr., 3 gr., 9 fot., 18 lit.
Popsány fáze hodnocení politiky životního prostředí ČR po jejím vstupu do OECD v prosinci 1995. Závěry a doporučení z procesu EPR pro Českou republiku. Doporučení směřující k realizaci strategií v oblasti životního prostředí zaměřených na dohled nad životním prostředím a demokracií a na směřování od ekologické účinnosti k ekonomické výkonnosti, na ovzduší, vodu, odpady, přírodu, lesy, biologickou rozmanitost. Doporučení pro integraci environmentálních hledisek do ekonomického rozhodování se zaměřením na rozdvojení trendů HDP a tlaků na životní prostředí a na průmysl a životní prostředí. Doporučení směrovaná k mezinárodní spolupráci.
klíčová slova: politika ŽP; hodnocení; zpráva; OECD; Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; proces EPR; ČR; závěr; doporučení OECD
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
6.2.2.5 surovinová politika
6225 : 6392
436. MOLDAN, B. - ROSA, J. - ŘÍHA, J. - SEJÁK, J.: Metodické přístupy použité při posuzování dokumentu Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů z hlediska vlivů na životní prostředí.
EIA. Posuzování vlivů na životní prostředí, 5, 2000, č. 1, s. 1-8.
2 obr., 7 tab.
Seznámení širší odborné veřejnosti s přístupy, které pro hodnocení SPN (Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů) autoři zvolili a se zkušenostmi získanými v rámci SEA (Strategic Environmental Assessment).
klíčová slova: dokument; posudek; postup metodický; politika surovinová; suroviny nerostné; zdroje nerostné; posuzování vlivů na ŽP; EIA strategická
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.3.0.2.
6.2.6 praktická péče o životní prostředí - viz 6.5.1
626 : 630 : 23100 : 7313
437. HARCOURT, A.H.: Conservation in Practice. [Ochrana přírody v praxi].
Evolutionary Anthropology, 9, 2000, č. 6, s. 258-265.
Lit.39.
Recenzní článek, zabývající se praktickými aspekty ochrany přírody na základě šesti publikací na toto téma: Caldecott, J.: Designing Conservation Projects. Cambridge University Press 1996; Cowlishaw, G., Dunbar, R.: Primate Conservation Biology. University of Chicago Press 2000; Kramer, RC., van Schaik, C., Johnson, J. (Eds.): Last Stand. Protected Areas and the Defense of Tropical Biodiversity. Oxford University Press 1997; Mace, G.M., Balmford, A., Ginsberg, J.R.: Conservation in a Changing World. Cambridge University Press 1998; Oates, J.F.: Myth and Reality in the Rainforest. University of California Press 1999; Terbough, J.: Requiem for Nature. Washington D.C., Island Press 1999. Témata: dilema ochrany přírody a rozvoje, praktické uplatnění teoretických koncepcí ochrany přírody.
klíčová slova: ochrana přírody; praxe; publikace; recenze
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.2.
6.2.7 modelování životního prostředí; prognózování stavu životního prostředí
627 : 224 : 4200 : 235 : 6221 : 6222
438. STREICH, J.: Zwischen Idylle und Inferno. [Mezi idylou a peklem].
Politische Ökologie, 18, 2000, č. 65, s. 16-19.
Utopické vize a jejich role při formování společnosti. Literární příklady vizí, které se později staly skutečností (A. Clarke). Následky doslovného akceptování vizionářských programů. Utopický prvek v současném ekologickém myšlení. Role vizí v současné špičkové politice.
klíčová slova: model vývoje společnosti; prognóza; model prognostický; literatura; Clark, A.; myšlení ekologické; problém současný; politika
kódy využití: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2.
627 : 621 : 2243
439. SAAGE, R.: Utopie stirbt nie. [Utopie nikdy nezemře].
Politische Ökologie, 18, 2000, č. 65, s. 20-23.
Lit.1.
Rozpad sovětského bloku ve východní Evropě zdánlivě ukončil éru utopií. Ukazuje se však, že utopické myšlení a modely představují mnohem silnější proud. Charakteristika postmateriálních utopií a jejich vztahu ke starším větvím evropské utopie. Možnosti proměny utopických vizí ve skutečnost (literární vize, projekty Římského klubu). Utopické myšlení v pluralitní a demokratické společnosti, perspektivy vyloučení autoritářských a etatistických sklonů v utopii.
klíčová slova: model vývoje společnosti; myšlení utopické; model utopický; projekt; Římský klub
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.3.0.2.
627 : 621 : 657 : 1113 : 22431
440. SKÁCEL, F.: Výukový model a program akreditace monitoringu znečišťování ovzduší v zemích Evropské unie a dalších evropských zemích.
Chemické listy, 94, 2000, č. 4, s. 254.
Informace o projektu Development of a Model Training and Accreditation Programme for the European Air Pollution Monitoring Industry. Cílem projektu je vývoj jednotné řady výukových programů nejvyšší úrovně pro pracovníky, organizace, správní orgány a laboratoře působící v oblasti vzorkování, analýzy a hodnocení působení znečišťujících látek v ovzduší. Výsledkem projektu bude série CD-ROM obsahující jednotlivé stupně výukového modulu, kontrolní schémata a další doplňky umožňující zavedení modulu do praxe zemí Evropské unie a přidružených států.
klíčová slova: projekt; program výukový; program vzdělávací; školení pracovníků; monitorování znečištění; monitorování ovzduší; země evropské; modul výukový; program akreditace; CD-ROM; VŠCHT Praha
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
6.3 úseky péče o životní prostředí
6.3.0 obecně (všechny úseky péče); ochrana životního prostředí a ochrana přírody v širokém smyslu, ochrana biodiverzity
630 : 2315 : 4200 : 6221
441. BUGUNA HOFFMANN, L.: Regional and Global Aspects of Nature Conservation. [Regionální a globální aspekty ochrany přírody].
European Nature, 2000, č. 5, s. 5-7.
2 fot., 1 gr., 6 lit.
Role regionů v koncepci ochrany přírody, relace globálního, regionálního, res. lokálního faktoru. Vztah ekologických a ekonomických faktorů. Příklady strategie rozvoje regionálních koncepcí ochrany přírody. Základní rysy evropské politiky ochrany přírody.
klíčová slova: ochrana přírody; problematika globální; problematika regionální; faktor ekologický; faktor ekonomický; koncepce ochrany přírody; strategie evropská; strategie ochrany
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2.
630 : 3215 : 4200 : 622 : 623 : 6241
442. TOŠOVSKÁ, E.: Ochrana životního prostředí a konkurenceschopnost průmyslu.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 5, s. 12-14.
3 fot.
Autorka prezentuje několik kategorií ukazatelů využívaných v odborné literatuře a postihujících rozdílné dílčí aspekty závislosti dopadu ekologických požadavků na konkurenceschopnost průmyslu (např. využití údajů o výdajích jednotlivých průmyslových odvětví spojených s ochranou životního prostředí; údajů o vývozu - měřením změn, v čistém vývozu zboží, jehož výroba je regulována přísnými ekologickými požadavky oproti vývozu tohoto zboží při mírnější nebo žádné regulaci; zkoumáním rozdílnosti ekologických standardů v různých zemích; zkoumáním vazby mezi náročností požadavků na ochranu životního prostředí a přitažlivostí země pro umístění zahraničních investic).
klíčová slova: ochrana ŽP; průmysl; konkurenceschopnost; náklady na ŽP; standard ekologický; faktor ekologický; vývoz; ukazatel; požadavky
kódy využití: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
630 : 425 : 22431
443. Wanted: polluters who pay. [Hledají se: znečišťovatelé, kteří platí].
Eur-Op News, 2000, č. 1, s. 5.
Hledání metody, jak nejlépe v praxi aplikovat princip finanční odpovědnosti znečišťovatelů životního prostředí. Snaha o vypracování nových postupů v Evropské unii: od řešení následků k prevenci. Adresy a akce, vedené a pořádané v souvislosti s tímto tématem.
klíčová slova: odpovědnost za poškození ŽP; odpovědnost ekologická; znečišťovatel; nástroje ekonomické; opatření preventivní; adresář; akce na ochranu ŽP; Evropská unie
kódy využití: 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.5.
630 : 637 : 32201 : 7242
444. IKEA pomáhá chránit pralesy.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 1, s. 15.
Největší světový prodejce nábytku IKEA učinila v listopadu 1999 významný závazek ve prospěch životního prostředí - zastavení nákupu veškerého zboží, které pochází z původních lesů. Závazek bude realizován od září roku 2000.
klíčová slova: akce na ochranu ŽP; ochrana pralesa; obchod s dřevem; nábytek; firma; akce protestní
kódy využití: 7.1.3.0.2.
6.3.3.2 revitalizace architektonická, geologická, revitalizace říčních a potočních systémů
6332 : 731 : 6360 : 11119
445. CÍLEK, V.: Revitalizační studie pro Tlustec.
Ochrana přírody, 55, 2000, č. 4, s. 99-102.
Lit.6.
Cílem studie je rámcový návod, jak si počínat při revitalizaci, aby byly minimalizovány ztráty na krajinném rázu. Hlavní části revitalizace: 1. revitalizace stěn lomu, 2. revitalizace lomového dna, 3. odstranění lomových budov a zařízení. Zásady morfologické revitalizace a technická řešení. Biologická revitalizace. Bezpečnost lomu. Závěry a doporučení.
klíčová slova: studie; těžba lomová; revitalizace; metodika; vrch Tlustec
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
6.3.6 ochrana přírody, krajiny a krajinného rázu
636 : 131 : 1406 : 651
446. MÍCHAL, I.: Současný stav příprav Evropské ekologické sítě v ČR.
Nika, 21, 2000, č. 1, s. 9-11.
Obecně přijatým cílem EECONET je funkčně způsobilá, vědecky zdůvodněná a územně propojená síť vybraných území s vysokou úrovní péče o krajinu. Stav legislativní a projekční přípravy a stav v realizační sféře EECONET v České republice.
klíčová slova: ČR; ochrana přírody a krajiny; EECONET; Evropská ekologická síť; stav vývoje
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
636 : 1406 : 621 : 6332
447. VALENTA, V.: Nové pojetí ochrany přírody a krajiny.
Nika, 21, 2000, č. 3/4, s. 9.
V sedmdesátých a osmdesátých letech byla ideálem ochrany přírody izolovaná rezervace, v níž se nechají údajně nerušeně probíhat přírodní děje. Proti tomuto ochranářsko-konzervativnímu pojetí je postaveno moderní pojetí aktivní komplexní ochrany přírody a krajiny. Bezzásahovou izolací určité geobiocenózy dochází totiž k její degradaci. Součástí nového pojetí je mimořádná aktivní péče o zvláště chráněná území s biocenózami, které nesmějí zaniknout bez pomoci, protože jsou základnami permanentní revitalizace celé krajiny. K tomu je nasměrován i evropský program NATURA.
klíčová slova: ČR; ochrana přírody; ochrana krajiny; vývoj historický; stav vývoje; program evropský; územní systém ekologické stability; ÚSES; program státní; program ochrany přírody a krajiny
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
636 : 657 : 70 : 212
448. HABERER, G.: Umweltschutz im Internet. [Ochrana přírody na Internetu].
Spielen und lernen, 2000, č. 12, s. 39.
Přehled internetových adres, které se věnují ochraně přírody formou přístupnou hlavně nebo také dětem: www.bundjugend.de obsahuje informace týkající se organizace Bund für Umwelt und Naturschutz (BUND) a její činnosti; www.naju-bgs.de jsou stránky klubu Rudi Rozbeina pro děti ve věku od 6 do 12 let, www.greenpeace.de zahrnuje německou sekci Greenpeace s informacemi o dětských ekologických organizacích, další jsou adresy www.wwf.de (děti a zvířata), www.emil-gruenbaer.de (příroda, ekologie, hry), www.tierundnatur.de (ochrana přírody a fotografie, ptáci), www.blinde-kuh.de a www.goere.de jsou vyhledávací programy.
klíčová slova: informace na Internetu; výchova ekologická; děti; ochrana přírody; adresář
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
6.3.6.0 obecně; ochrana přírodního prostředí a přírodního dědictví
6360 : 1211 : 22431
449. MARHOUL, P. - TUROŇOVÁ, D.: Natura 2000 v ČR "z pohledu druhů".
Ochrana přírody, 55, 2000, č. 9, s. 264-267.
2 tab., 4 fot., 8 lit.
NATURA 2000 je soustavou chráněných území, vytvořenou všemi členskými státy EU na základě jednotných principů, nezávislá na národních soustavách chráněných území. Jejím smyslem je ochrana přírodního dědictví významného z pohledu EU. Soustava NATURA 2000 tvoří dva typy území: oblasti zvláštní ochrany a zvláštní oblasti ochrany, stanovené na základě směrnice č. 92/43/EEC "o stanovištích". Obě obsahují několik příloh, z nichž pro budování soustavy NATURA 2000 jsou nejdůležitější příloha I směrnice o ptácích a přílohy I a II směrnice o stanovištích. Návrh seznamu druhů pro doplnění přílohy I směrnice o ptácích. Návrhy seznamů rostlin a živočichů pro doplnění přílohy II a IV směrnice o stanovištích. Mapování výskytu rostlin a živočichů.
klíčová slova: NATURA 2000; charakteristika; soustava území; území chráněné; země členské EU; ochrana dědictví přírodního; směrnice; ptáci; stanoviště
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
6.3.6.2 ochrana organismů (rostlin a živočichů)
6362 : 111635 : 2236 : 630
450. NOVÝ, H.: Český nadační fond pro vydru.
Sisyfos, 2000, č. 10, s. 19-20.
Český nadační fond pro vydru je nástupcem Třeboňské nadace pro vydru (činnost zahájila v roce 1993). Zabývá se výzkumem a ochranou vyder a vzdělávacími aktivitami, připravuje informační materiály, poskytuje bezplatné přednášky, organizuje výstavy a jiné veřejné akce zaměřené na ochranu přírody, spolupracuje s médii a umožňuje praxe zahraničních studentů, podílí se na legislativě a náhradě škod způsobených vydrami.
klíčová slova: fond nadační; charakteristika; přehled o činnosti; ochrana zvířat volně žijících; vydra; ochrana přírody; vzdělávání; výchova ekologická
kódy využití: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
6.3.7 péče o les
637 : 6361 : 12111
451. SLONEK, L.: Stanovisko Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické university v Brně ke kauze Šumava.
Ochrana přírody, 55, 2000, č. 3, s. 89.
V článku je konstatováno, že se doposud nepodařilo eliminovat gradaci lýkožrouta smrkového a pokračující destrukci smrkových porostů na Šumavě. Z hlediska odborného lze současný stav charakterizovat jako velkoplošný rozpad smrkových porostů II. zóny. Jde o důsledek synergického působení celé řady faktorů, ať již přírodních, klimatických, historických či ryze antropických. Z důvodu historického původu většiny lesních porostů Šumavy se považuje za nevyhnutelné aktivní a cílevědomé ovlivňování lesních ekosystémů s cílem zajistit jejich budoucí stabilitu.
klíčová slova: NP Šumava; porost lesní; kalamita kůrovcová; kalamita lesní; stav vývoje; ochrana přírody; stanovisko; škola vysoká; fakulta lesnická a dřevařská
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.3.0.2.
6.3.9.1 nakládání s odpady
6391 : 132 : 1132 : 1137
452. ŠULC, P.: Nakládání s odpady v hlavním městě Praze.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 1, s. 21-26.
2 tab., 3 obr., 7 fot.
Historický pohled na organizovanou likvidaci odpadu v Praze od počátku 20. století.
klíčová slova: město hlavní; Praha; odpady komunální; nakládání s odpady; vývoj historický; likvidace; sběr odpadů; stav vývoje; skládkování odpadů; třídění odpadů
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.4.
6391 : 4200 : 422 : 1137
453. STAZSKOVÁ, L. - JANKOVSKÝ, M. - HRADECKÁ, D.: Rizika nakládání s odpady.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 5, s. 15-19.
Přehled známých a méně známých zkušeností s manipulací s městskými odpady. Z obsahu: Skládkový materiál a kontejnery. Skládky. Spalování skládkového materiálu a jiné fixace. Plynné emise. Odpadní kapalina ze skládek. Organické kyseliny. Hodnocení toxicity.
klíčová slova: hospodářství odpadové; odpady komunální; nakládání s odpady; aspekt hygienický; riziko ekologické; materiál skládkový; kontejner na odpady; skládka; spalování odpadů; emise plynné; využití odpadů; toxicita; hodnocení rizik ekologických
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.3 : 7.1.3.0.2.
6.3.9.1.2 hospodaření s druhotnými surovinami - sběr, třídění, recyklace, úprava, zpracování, využívání odpadů
63912
454. PROKŮPEK, V.: Ekologové by známkovali přísně.
Vital, 10, 2000, č. 10, s. 24.
V současné době je prakticky jedinou metodou, jak odhadnout celkové působení výrobku na jednotlivé složky životního prostředí tzv. posuzování životního cyklu (LCA). V České republice se v poslední době problematikou rozporu "PET nebo sklo" věnuje podrobně studie Ing. Moniky Přibylové, kterou autorka zpracovala právě metodou LCA jako svou diplomovou práci. Problém z hlediska surovinového a způsobu likvidace PET lahví. Jak je to s recyklací?
klíčová slova: metoda LCA; cyklus výrobku životní; láhev PET; láhev skleněná; práce diplomová
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.3 : 7.1.2.4.
6392 : 131 : 621 : 2243 : 425 : 653
455. HLAVÁČEK, J.: Schvalovací proces přístupu ČR k Úmluvě OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států byl zahájen.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 5, s. 4-6.
Cílem Úmluvy je přijmout všechna vhodná a účinná opatření k prevenci, snížení a omezení významného škodlivého dopadu navrhovaných činností přesahujících hranice států. Proces ratifikace v ČR. Kompatibilita s právním řádem ČR. Gestor za ČR. Ratifikace z pohledu harmonizace práva s Evropskými společenstvími. Ratifikace Parlamentem ČR. Ekonomické zhodnocení.
klíčová slova: úmluva OSN; znečištění přesahující hranice; posuzování vlivů na ŽP; cíl úmluvy; ČR; ratifikace; legislativa; spolupráce mezinárodní; aspekt ekonomický
kódy využití: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.4.
6392 : 53
456. TICHÁ, M.: Posuzování životního cyklu.
Environmentální značení, 2, 2000, č. 2, s. 10.
Hodnocení významnosti jednotlivých položek inventarizační analýzy z hlediska jejich vlivů na životní prostředí.
klíčová slova: hodnocení cyklu životního; vliv na ŽP
kódy využití: 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
6392 : 653
457. KRUŽÍKOVÁ, E.: Posuzování vlivů na životní prostředí jako indikátor vyspělosti společnosti [1.].
Nika, 21, 2000, č. 3/4, s. 18.
Proces EIA má několik cílů, které jsou jeho základními atributy. Tyto základní cíle jsou vyjádřeny ve všech právních úpravách procesu EIA, včetně práva komunitárního a mezinárodního. Pro vývoj EIA je důležité, že postupně dochází k rozšiřování okruhu činností, resp. dokumentů, jež je třeba posoudit z hlediska jejich možného vlivu na životní prostředí.
klíčová slova: proces EIA; posuzování vlivů na ŽP; cíle; právo; předpisy právní; stav vývoje; úmluva mezinárodní; úmluva ESPOO; úmluva Aarhuská; posuzování vlivů na ŽP strategické
kódy využití: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4.
6.4 formy péče o životní prostředí
6.4.1 ochrana životního prostředí
641 : 6223 : 23100 : 657
458. Integrace ochrany prostředí do politiky dopravy po evropsku.
Sisyfos, 2000, č. 5, s. 18-25.
Zpráva s názvem Strategie rady pro integraci ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje do politiky dopravy (Brusel 11. 10. 1999) předložená Radou pro dopravu dokládá, že vize transformace dopravy (v rámci transformace celé hospodářské politiky) v duchu trvale udržitelného rozvoje má své příznivce ve vrcholných evropských politických strukturách. Uvedeno znění podstatné části zprávy a odkaz na internetovou stránku s celým textem zprávy.
klíčová slova: zpráva; doprava ekologická; politika; integrace evropská; ochrana ŽP; rozvoj udržitelný; informace na Internetu
kódy využití: 7.1.2.6.2.4 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.1.4.
641 : 636 : 632 : 633 : 6391 : 634 : 131
459. Životní prostředí a jeho ochrana v brněnské oblasti.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 5, s. 24-27.
Brněnskou oblastí se rozumí území o rozloze 12 765 km
2 . Jde o území velmi různorodé, ať už z hlediska krajinného rázu, převažujících hospodářských aktivit nebo kvality životního prostředí. Příspěvek se zabývá problematikou životního prostředí a jeho ochrany v daném regionu (ochrana ovzduší a vod, problematika odpadů, ochrana půdy, ochrana přírody).
klíčová slova: stav ŽP; zpráva; aspekt územní; oblast brněnská
kódy využití: 7.1.3.0.2.
641 : 642 : 22431 : 621
460. Program LIFE III.
Nika, 21, 2000, č. 1, s. 12.
LIFE je finanční nástroj Evropské unie, zaměřený na oblast ochrany a tvorby životního prostředí, konkrétně podporující rozvoj a zavádění strategie a politiky životního prostředí Evropské unie. LIFE se skládá ze tří tematických složek: LIFE-Natura (příroda), LIFE-Environment (životní prostředí) a LIFE-Third Countries (třetí země). Další informace o projektu.
klíčová slova: program; informace referenční; Evropská unie; ochrana ŽP; tvorba ŽP; strategie EU
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.3.
6.4.4 biologická nebo integrovaná ochrana
644
461. KLIKOVÁ, G.: Rostliny pomáhají rostlinám.
Vital, 10, 2000, č. 3, s. 25.
1 fot.
K omezování chorob a škůdců se mohou kromě jiného využívat také biologicky účinné látky, obsažené v některých rostlinách. V tomto směru se osvědčily: kopřiva, kostival, cibule, česnek, přeslička, pelyněk, kapradiny a tabákové listy. Zákvasy, výluhy a odvary z různých bylin slouží jako preventivní nebo přímo léčivé postřiky. Jako příklady i s návodem jsou uvedeny ty nejzákladnější.
klíčová slova: ochrana rostlin; ochrana biologická; rostliny; opatření ochranná
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
644 : 53 : 11152 : 621
462. PAVLÍČEK, J.: Biologické zbraně na polích.
Věda, technika a my, 54, 2000, č. 4, s. 40-43.
6 fot.
Mnoho druhů biologických zbraní nebylo cíleno na lidi, ale na zemědělské plodiny. Možné dopady biologických zbraní zaměřených na zemědělské plodiny. Přijetí mezinárodní konvence o zákazu biologických zbraní z roku 1972. Z historie biologické války. Současná rizika biologických zbraní.
klíčová slova: zbraň biologická; vliv na rostliny; plodiny zemědělské; vývoj historický; důsledek ekologický; úmluva mezinárodní
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.4.2.1.
644 : 630 : 6360
463. KLIKOVÁ, G.: Ochrana rostlin v biozahradě.
Vital, 10, 2000, č. 2, s. 24.
3 fot.
V biozahradě je kladen důraz při ochraně rostlin především na prevenci proti chorobám a škůdcům. Vlastní ochrana je preferována mechanická a biologická před chemickou. Ochrana proti chorobám a škůdcům pomocí bylinek. Feromonové lapače hmyzu. Biologická ochrana.
klíčová slova: zahrada ekologická; ochrana rostlin; ochrana proti škůdcům; ochrana biologická
kódy využití: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1.
6.5.3 právní prostředky péče o životní prostředí
653 : 131 : 1176 : 114 : 6530
464. Nařízení vlády přispěje ke snižování emisí hluku.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 7, s. 2.
Vláda ČR přijala v červnu 2000 nařízení, kterým se stanoví technické požadavky na stanovené výrobky a domácí spotřebiče z hlediska snižování emisí hluku. Novým právním předpisem tak dojde k harmonizaci české legislativy s právem Evropské unie v oblasti ochrany před emisemi hluku.
klíčová slova: nařízení vlády ČR; předpis právní; snižování emisí; snižování hluku; harmonizace předpisů právních; právo EU
kódy využití: 7.1.2.6.1.5.
653 : 140
465. Seznam obecně závazných právních předpisů, resortních předpisů, metodických pokynů, návodů a sdělení platných v resortu životního prostředí ke dni 1. ledna 2000.
Věstník Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, částka 1, s. 1-27.
V seznamu jsou uvedeny platné obecně závazné - právní předpisy v členění podle složek, spadajících do kompetence Ministerstva životního prostředí a předpisy související.
klíčová slova: předpisy právní platné; předpisy z oblasti ŽP; Ministerstvo životního prostředí
kódy využití: 7.1.2.6.1.5.
6.5.3.0 předpisy EU z oblasti životního prostředí
6530 : 22431 : 11182 : 3341 : 2317 : 4200
466. Překlady předpisů Evropských společenství z oblasti životního prostředí. Geneticky modifikované organismy.
EKO VIS MŽP. Informační zpravodaj, 10, 2000, č. 6, s. 73-92.
Směrnice stanoví obecná opatření pro uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy se zřetelem k ochraně lidského zdraví a životního prostředí.
klíčová slova: předpisy ES; směrnice Rady; organismy geneticky modifikované; mikroorganismy; bezpečnost; aspekt zdravotní; aspekt ekologický
kódy využití: 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
6530 : 22431 : 4200 : 117 : 114 : 6221 : 2243
467. Překlady předpisů Evropských společenství z oblasti životního prostředí [pokrač. z č. 5].
EKO VIS MŽP. Informační zpravodaj, 10, 2000, č. 6, s. 5-49.
Překlady předpisů: G - Chemické látky, přípravky a geneticky modifikované mikroorganismy, H - Hluk z vozidel a ze zařízení, I - Jaderná bezpečnost a ochrana před zářením, J - Změny klimatu, K - Civilní ochrana, P - Politika, X - mezinárodní spolupráce.
klíčová slova: předpisy ES; přehled předpisů; problematika ekologická; věstník ES; databáze bibliografická; informace na Internetu; látky chemické; hluk z vozidel; hluk ze zařízení; bezpečnost jaderná; změna klimatu; ochrana civilní; politika; spolupráce mezinárodní
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
6530 : 4200 : 657 : 1113 : 1114 : 1111 : 1130 : 630
468. Překlady předpisů Evropských společenství z oblasti životního prostředí.
EKO VIS MŽP. Informační zpravodaj, 10, 2000, č. 5, s. 5-55.
Soupis obsahuje předpisy publikované v Ústředním věstníku Evropských společenství, řada L, popř. řada C a v databázi Justice CELEX. Má snahu postihnout předpisy související s problematikou životního prostředí, důraz je kladen především na ty, které jsou obsaženy v The Environmental Acquis, ze kterého vychází i třídění předpisů do tematických celků: horizontální opatření, kvalita ovzduší, nakládání s odpady, kvalita vod, ochrana přírody, kontrola průmyslového znečištění a řízení rizik, chemické látky, přípravky a geneticky modifikované organismy, hluk z vozidel a ze zařízení, jaderná bezpečnost a ochrana před zářením, změny klimatu, civilní ochrana, politika, mezinárodní spolupráce.
klíčová slova: předpisy ES; přehled předpisů; problematika ekologická; věstník ES; databáze bibliografická; opatření horizontální; kvalita ovzduší; nakládání s odpady; kvalita vody; ochrana přírody; kontrola znečištění; kontrola rizik
kódy využití: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4.
6.5.3.1 právní prostředky na úseku péče o zdraví lidu vč. hygienické péče o životní prostředí
6531 : 2317 : 1177
469. JARCHOVSKÝ, D.: Atomový zákon, jeho účel a rozsah, jednotlivé vyhlášky.
Zdravotnické noviny, 49, 2000, č. 4, příl. Lékařské listy, s. 12.
Stručný výklad nové legislativy, zejména požadavků na systém jakosti podle Vyhlášky 214/97 Sb. Cílem příspěvku je pomoc při plnění zákonných povinností, které Atomový zákon ukládá všem, kteří se zdroji ionizujícího záření nakládají.
klíčová slova: zákon atomový; výklad zákona; zdravotnictví veřejné; záření ionizující; praxe
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.3.
6.5.3.6 právní prostředky na úseku všeobecné ochrany přírody a krajiny
6536 : 22431
470. PLESNÍK, J.: Legislativa ČR na ochranu přírody a krajiny ve světle zákonodárství ES.
Veronica, 14, 2000, č. 3, s. 4-7.
Autor porovnává, v čem se legislativa ES liší od zákonodárství České republiky, vztahujícího se na péči o přírodní prostředí, konkrétně zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
klíčová slova: ČR; zákon o ochraně přírody a krajiny; legislativa ES; srovnání
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
6536 : 7313
471. PEKÁREK, M.: Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy související - komentované znění [rec.]. [Komentovaný zákon o ochraně přírody].
Brno, Masarykova univerzita Brno 2000. 320 s.
Sisyfos, 2000, č. 10, s. 35.
Nejaktuálnější komentované znění uvedeného zákona. Praktická pomůcka pro ochranáře, kteří se zúčastňují různých správních řízení apod.
klíčová slova: publikace; recenze; předpisy právní; zákon o ochraně přírody a krajiny; komentář
kódy využití: 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
6.5.4 věda, technika a kultura na pomoc péči o životní prostředí
654 : 4200 : 11101 : 151
472. ŠMAJS, J.: Třikrát o ekologické dimenzi techniky.
Filosofický časopis, 48, 2000, č. 5, s. 731-740.
Technika jako součást evoluce přírody a jako součást evoluce kultury: v prvním evolučním modelu působí, ve druhém evolučním modelu je pochopitelná. Technika ukazuje možnosti sblížení a vzdálení sociokulturní a biotické složky na naší planetě. Hlediska: technika abiotická a biotická, přírodní dimenze techniky, kompatibilita technosféry a biosféry.
klíčová slova: technika; aspekt ekologický; evoluce kultury; evoluce přírody
kódy využití: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.1 : 7.1.2.6.4.
6.5.5 bioindikátory, indikátory
655 : 657 : 1171 : 52 : 1116 : 653
473. KAFKA, Z. - PUNČOCHÁŘOVÁ, J.: Bioindikátory v monitoringu životního prostředí.
Chemické listy, 94, 2000, č. 10, s. 909-912.
Lit.13.
Sledování procesů znečišťování životního prostředí a účinný přístup k této problematice vyžaduje rozsáhlé znalosti o škodlivých efektech, které v životním prostředí nastávají a o škodlivých faktorech, které je zapřičiňují. Publikovaný referát se zabývá hodnocením účinků znečišťujících látek na živé organismy. Základní pojmy. Legislativní opatření. Testy toxicity. Testovací organismy používané v ČR a v zahraničí.
klíčová slova: monitorování ŽP; monitorování znečištění; látky znečišťující; látky toxické; vliv na organismy; testování; test ekotoxikologický; monitorování biologické; indikátor biologický; opatření legislativní
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.4.
6.5.7 informatika na úseku péče o životní prostředí (výpočetní technika - databáze, Internet, registry, adresáře a další informace); monitoring, letecké snímkování
657 : 131 : 654 : 7126
474. ČERNÝ, M.: Multimédia na síti.
Environmentální aspekty podnikání, 2000, č. 4, s. 24.
Síť TEN-155 CZ je národní vysokorychlostní počítačová síť určená pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání a svým uživatelům kromě standardního připojení k Internetu nabízí i některé pokrokové a méně obvyklé služby. Propojuje největší univerzitní města ČR. Uživateli jsou především vysoké školy, Akademie věd ČR, ale i některé střední školy a nemocnice. Podrobnější informace lze získat na adrese http://www.ten.cz.
klíčová slova: síť počítačová; charakteristika; informace referenční; informace na Internetu; multimédia; ČR
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.3 : 7.1.2.6.1.1.
657 : 20 : 422 : 140
475. KLIMENT, V. - KUBÍNOVÁ, R. - KAZMAROVÁ, H. - KRATZER, K. - ŠIŠMA, P: - RUPRICH, J. - ČERNÁ, M. - GREGŮRKOVÁ, M.: Systém monitorování zdravotního stavu ve vztahu k životnímu prostředí - pět let činnosti.
Hygiena, 45, 2000, č. 3, s. 127-141.
9 obr., 15 lit.
Informace shromažďované v tomto systému jsou získávány od roku 1994. Systém se skládá ze šesti subsystémů: zdravotní důsledky a rizika znečištěného ovzduší, kvality pitné vody, hluku, dietární expozice, expozice toxickým kontaminantům z prostředí a monitorování zdravotního stavu a hodnocení vybraných ukazatelů demografické a zdravotní statistiky. Výsledky svou komplexností představují podklad pro objektivní informování ostatních zemí Evropy a celého světa z pohledu obchodních a kulturních kontaktů. Dokumentují úroveň zdravotního stavu naší populace a míru znečištění sledovaných složek životního prostředí.
klíčová slova: systém monitorovací; monitorování zdraví; stav populace zdravotní; stav ŽP; vliv ŽP; vliv na zdraví; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.1.3.
657 : 315 : 4200 : 70 : 131
476. DLOUHÁ, J.: Informatika, ekologie a transformace českého školství.
Učitelské listy, 7, 2000, č. 10, s. 2-4.
Změny, které do současného života společnosti přinesou informační a komunikační technologie (IT) se dotknou všech oblastí lidského života. IT jsou schopny při vhodném využití určitým způsobem přispět k rozvoji globálního pohledu na svět a pomoci tak lidem chovat se podle principů "trvale udržitelného života na zemi". Informační technologie a globální vztahy. Předmět vzdělání v informační společnosti. Základní pravidla začlenění IT a ekologie do výuky. Úvahy o výuce informatiky v současnosti. Úvahy o výuce environmentálních disciplin, souvislosti rozvoje tohoto oboru s rozvojem informatiky. Příklady využití IT ve výuce "ekologických" vazeb mezi předměty.
klíčová slova: technologie informační; informatika; vztahy globální; výuka ekologie; výchova ekologická; model vývoje společnosti; školství; ČR
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.3.
657 : 334 : 4200 : 2315 : 2242
477. KING, M.D. - HERRING, D.D.: Monitoring Earth's Vital Signs. [Sledování vitálních funkcí Země].
Scientific American, 282, 2000, č. 4, s. 72-77.
Fot., Obr. čet., 4 lit.
Nová satelitní technologie TERRA, která americké NASA umožňuje sledovat globální ekologické procesy na Zemi. Základní parametry této technologie, jevy, které sleduje, způsoby využití takto získaných poznatků. Obrazové znázornění vybraných problémů.
klíčová slova: monitorování dálkové; monitorování ekologické; technologie; technika monitorovací; problematika globální; NASA
kódy využití: 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.4.
657 : 4206 : 70 : 7124 : 712411
478. NOVOTNÁ, M.: Geografické informační systémy.
Geografické rozhledy, 9, 1999/2000, č. 3, příl., s. I-III.
1 mp., 1 tab., 1 gr., 4 lit.
Obohacení geografického vzdělávání prostřednictvím aplikace informačních systémů. Potřeba vytvoření geografického informačního systému (GIS). Typy formátů map, používaných v tomto systému (vektorový formát, rastrový formát). Otázky prostorových vztahů na mapách (topologické a objektově orientované systémy). Možnosti využití GIS pro praktickou výuku.
klíčová slova: GIS; systém informační geografický; informace geografické; mapa; mapování; databáze; využití; vzdělávání; škola střední; výuka geografie
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2.
657 : 623 : 651 : 131
479. Integrovaný registr znečištění [PRTR].
The Bulletin. The Regional Environmental Centre for Central and Eastern Europe, 2000, č. 2/3, s. 2-4.
Lit.2.
Integrovaný registr znečištění je mezinárodně uznávaný termín pro registry - databáze emisí přenosů znečišťujících látek. Hlavním cílem PRTR je shromáždit a široké skupině potencionálních uživatelů bezplatně zpřístupnit integrované informace o podílu vybraných zdrojů na znečištění v dané lokalitě. Informace, které by měla obsahovat data shromažďovaná pro registr PRTR. Mezinárodní kontext zavádění systému PRTR v České republice. Historie přípravy PRTR v České republice a současný stav.
klíčová slova: projekt REC; registr znečištění integrovaný; PRTR; Registr úniků a přenosů znečišťujících látek; informace referenční; databáze informační; přístup k informacím; zavádění systému PRTR; ČR; vývoj historický; stav vývoje
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 2.2.3.6.
657 : 6241 : 1211 : 152 : 6201 : 137
480. PINBORG, U.: From monitoring to reporting on Europe's biodiversity. [Od monitorování ke zprávě o evropské biodiverzitě].
European Nature, 2000, č. 4, s. 11-12.
Ekologická konference v Aarhusu v roce 1998 (ministři pro životní prostředí) a potřeba systemizace sběru dat o stavu biodiverzity v Evropě. Sledované okruhy a kritéria jejich vyhodnocování: přírodní rezervace a integrované ekosystémy, sledování vlivu atmosférického znečištění na lesní porosty.
klíčová slova: monitorování; sběr dat; kritéria hodnocení; rezervace přírodní; ekosystém; konference ministrů ŽP; Aarhus; 1998; diverzita biologická; stav vývoje; Evropa
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
657 : 732 : 1176 : 11763 : 53 : 12202
481. DOLL, CH.H. - MULLER, J.P. - ELVIDGE, CH.D.: Night-time Imagery as a Tool for Global Mapping of Socioeconomic Parameters and Greenhouse Gas Emissions. [Noční snímkování jako nástroj globálního mapování socioekonomických parametrů a emisí skleníkových plynů].
Ambio, 29, 2000, č. 3, s. 157-162.
4 mp., 7 gr., 1 tab., 28 lit.
Vyhodnocení satelitních snímků, pořízených v období mezi říjnem 1994 a březnem 1995, z nichž bylo možné sestavit globální ekonomicko-energetickou mapu zeměkoule. Tato mapa vypovídá o vztahu úrovně a rozvoje městského osídlení a jeho vlivu na okolní životní prostředí, především pak o výši emisního zatížení, které velká města produkují.
klíčová slova: mapa globální; snímkování satelitní; aspekt socioekonomický; rozvoj urbanistický; město velké; osídlení; zatížení škodlivinami; emise plynů skleníkových; vliv na ŽP
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4.
6.5.7.1 média
6571 : 32167 : 131
482. Sledujte nový seriál.
Krkonoše, 33, 2000, č. 11, s. 10.
Informace o populárně-vědeckém televizním seriálu - Energie pro 21. století. Cílem je seznámit širokou veřejnost s alternativními cestami, kterými je možno energii nejen získat, ale i využít. Pozornost je zaměřena na získávání energie z obnovitelných zdrojů a poukázáno je i na možnosti, jaké rozvoj alternativních energetických zdrojů může přinést ekonomice ČR.
klíčová slova: prostředky sdělovací; program televizní; prostředek výchovný; informace pro veřejnost; zdroje energie alternativní
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.3.5.
6.6 ekologické myšlení, ekologická etika apod. jako cíl nebo výsledek péče, např. i výchovy; viz též 7 až 7.9
66 : 235 : 2242 : 2235
483. Doporučení Rady OECD ke zlepšení environmentálního chování veřejné správy.
Environmentální aspekty podnikání, 2000, č. 2, s. 20.
Pracovní překlad materiálu, v němž Rada OECD doporučuje členským zemím vypracovat a zavést strategie stálého zlepšování environmentálního chování orgánů, úřadů a zařízení i do všech souvisejících rozhodovacích procesů.
klíčová slova: doporučení Rady; Rada OECD; správa veřejná; činnost správy; chování ekologické; odpovědnost ekologická
kódy využití: 7.1.3.0.2.
6.7.2 ekologizace výrobků (ekologicky šetrný výrobek); ekolabeling
672
484. REMTOVÁ, K. - SUCHÁNEK, Z.: Klasifikace environmentálního značení podle množství a hodnověrnosti poskytované informace.
Environmentální značení, 2, 2000, č. 1, s. 2.
1 sch.
Přehledné schéma ozřejmující vztah jednotlivých typů environmentálních značek a prohlášení k celému spektru environmentálního značení. Zvolena je klasifikace environmentálního značení podle množství a hodnověrnosti poskytovaných údajů a výpovědí vztahujících se k životnímu prostředí.
klíčová slova: značení ekologické; klasifikace
kódy využití: 7.1.3.0.2.
672
485. REMTOVÁ, K.: Environmentální značení.
Environmentální značení, 2, 2000, č. 2, s. 2-3.
1 sch.
Vymezení pojmu environmentální značení. Hlediska pro třídění značení. Rozdělení značení podle množství a hodnověrnosti poskytovaných informací - reklamní, latentní (skryté), vlastní (pravé, s.s.) environmentální značení.
klíčová slova: značení ekologické; definice; kritéria hodnocení; klasifikace
kódy využití: 7.1.3.0.2.
672 : 223 : 621
486. Výroční zpráva o činnosti Agentury pro ekologicky šetrné výrobky v roce 1999.
EKO VIS MŽP. Informační zpravodaj, 10, 2000, č. 1, s. 5-26.
3 příl.
Výroční zpráva o činnosti Agentury v roce 1999 uvádí veškeré její činnosti, které jsou věcně i obsahově zaměřené na zabezpečení realizace Národního programu a jeho dalšího rozvoje (výběr výrobků, příprava a schvalování směrnic s požadavky, zasedání Rady pro ekologicky šetrné výrobky, nové směrnice vyhlášené v roce 1999, aktualizované a revidované směrnice v roce 1999, návrhy směrnic, výběrové řízení pro propůjčení ochranné známky, kontrolní a revizní činnost Agentury, rozvoj a propagace Národního programu, zahraniční spolupráce, financování programu, hospodaření s finančními prostředky).
klíčová slova: zpráva výroční; Agentura pro ekologicky šetrné výrobky; zpráva o činnosti; program národní
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.4.
7 ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVA, OSVĚTA (dále EVVO) viz též ekologická výchova
7.0 obecně
70 : 1113 : 712411 : 2315
487. DUNNIVANT, F.M.: Understanding the Greenhouse Effect: Is Global Warming Real? [Pochopení skleníkového efektu: jak skutečné je globální oteplování?].
Journal of Chemical Education, 77, 2000, č. 12, s. 1602-1603.
Lit.10.
Didaktické modely využitelné při výuce chemie pro vysvětlení vzniku a mechanismu skleníkového efektu. Způsoby propojení chemie a environmentálních témat.
klíčová slova: výuka chemie; model výukový; prostředek výchovný; výchova ekologická; efekt skleníkový; oteplování globální
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
70 : 2236 : 131 : 425 : 4200 : 23100
488. ČERNICKÁ, L.: Sonda do české ekologické výchovy.
Sisyfos, 2000, č. 10, s. 38-56.
Občanská společnost a neziskový sektor. Neziskové organizace a jejich role. Neziskové organizace a legislativa. Financování ekovýchovných organizací. Koncepce trvale udržitelného rozvoje a definice ekologické výchovy. Národní středisko ekologické výchovy. Národní síť středisek environmentální osvěty, výchovy a vzdělávání. Tereza - sdružení pro ekologickou výchovu. Toulcův dvůr - Ekologické centrum hl. m. Praha. Sever - Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory. Analýza činnosti programů ekovýchovných center.
klíčová slova: výchova ekologická; stav vývoje; ČR; společnost občanská; organizace nezisková; legislativa; organizace ekologická; podpora finanční; sdružení ekologické; centrum výchovy ekologické; Národní středisko ekologické výchovy; koncepce TUR; definice; činnost centra ekologického; analýza činnosti
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1.
70 : 315 : 4200 : 7123 : 6201
489. SOUČEK, Z.: Ekologická výchova ve škole.
Učitelské noviny, 103, 2000, č. 1, s. 27.
Síť škol s ekologickou orientací se začala utvářet asi před pěti lety. V současné době obsahuje téměř 80 základních škol, které se nějakým způsobem zaměřily na ekologickou výchovu a chtějí svou orientaci veřejně prezentovat. Seznam škol je stále aktualizován tak, aby obsahoval nejen důležité údaje o zapsaných školách, ale lze z něj vyčíst i aktivity a projekty, které jednotlivé školy v rámci ekologické výchovy provádějí. Jednou ročně jsou organizována prividelná setkání ředitelů a učitelů škol zapsaných do sítě tohoto typu škol k vzájemné výměně zkušeností.
klíčová slova: výchova ekologická; výchova školní; škola základní; síť škol základních; charakteristika; registrace; seminář; zpráva
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.3.
70 : 621 : 131 : 4200 : 71233 : 712411
490. Druhá etapa Bílé knihy.
Učitelské noviny, 103, 2000, č. 14/15, s. 23-49.
Z diskusních příspěvků k Výzvě pro deset milionů poskytnutých redakci UN Ústavem pro informace ve vzdělávání - na téma životní prostředí, ekologické vzdělávání a výchova: "V univerzitní přípravě budoucích učitelů má pro předmět Životní prostředí či Ekologie nejlepší průpravu geograf-pedagog" (Prof. RNDr. P. Prošek, CSc, vedoucí katedry geografie PřF MU v Brně, Doc. RNDr. A. Hynek, CSc., didaktik katedry geografie PřF MU v Brně); "Udržitelný rozvoj a životní prostředí" (RNDr. D. Kvasničková, CSc.); "Byl opomenut trvale udržitelný rozvoj" (J. Zetěk, předseda Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, ředitel Střediska pro vzdělávání a výchovu v přírodě, o.p.s. - Chaloupky).
klíčová slova: diskuse veřejná; výchova ekologická; vzdělávání ekologické; prostředí životní; kniha Bílá; Národní program rozvoje vzdělávání
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.3.
70 : 621 : 138 : 235 : 66
491. ROVIRA, M.: Evaluating Environmental Education Programmes: some issues and problems. [Evaluace programů environmentální výchovy: otázky a problémy].
Environmental Education Research, 6, 2000, č. 2, s. 143-155.
3 tab., gr.
Metodika evaluace vládních programů environmentální výchovy ve španělském Katalánsku. Smyslem a cílem těchto programů je změna environmentálního chování lokálních komunit. Programy sice ke změně tohoto chování přispěly, avšak ne v původně zamýšleném směru: nebyla prokázána příčinná souvislost mezi programem a následným zlepšením chování, lidé si pouze uvědomili problém.
klíčová slova: výchova ekologická; program státní; hodnocení programu; chování ekologické; uvědomění ekologické; aspekt územní; Španělsko
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
70 : 630 : 212 : 423 : 64
492. SWONKE, B.: Visual Preferences and Environmental Protection: evolutionary aesthetics applied to environmental education. [Visuální preference a ochrana životního prostředí: využití evoluční estetiky k environmentální výchově].
Environmental Education Research, 6, 2000, č. 3, s. 259-267.
Lit.52.
Otázka vztahu mezi přímým prožitkem přírody a schopností se správně ekologicky chovat: význam dětské zkušenosti s přírodou. Visualizace témat, která prokazují zmíněnou schopnost, význam souvislosti se sdílenými sensitivními schopnostmi dalších savců.
klíčová slova: uvědomění ekologické; myšlení ekologické; chování ekologické; děti; výchova prožitkem; výchova ekologická; ochrana ŽP; výchova estetická; forma učení
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
70 : 654 : 315
493. ASHLEY, M.: Science: an unreliable friend to environmental education? [Věda: nespolehlivý přítel environmentální výchovy?].
Environmental Education Research, 6, 2000, č. 3, s. 269-280.
Lit.38.
Ambivalence a úskalí vztahu mezi vědou a environmentální výchovou - symptom dvou vzájemně ne zcela kompatibilních odvětví poznání. Cíle poznání a hodnoty životního prostředí, konflikt mezi racionálním instrumentalismem vědy a empatií environmentalismu.
klíčová slova: výchova ekologická; věda; srovnání; vzdělávání
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
70 : 657
494. CAHA, M.: Ekologická výchova na síti sítí.
Sisyfos, 2000, č. 7/8, příl., s. 1-12.
Z obsahu: Kde se vzal, tu se vzal ... aneb krátká historie Internetu; Jak najít to, co hledám; Co vše lze na Internetu nalézt; Témata na Internetu; Další zajímavá místa na Webu; Místo závěru (praktická ukázka toho, co lze na síti najít).
klíčová slova: návod metodický; zdroj informační; síť informační elektronická; stránka domovská; adresář; Internet; informace na Internetu; výchova ekologická
kódy využití: 7.1.2 : 7.1.3.
70 : 701 : 79
495. GOUGH, S. - REID, A.: Environmental Education Research as Profession, as Science, as Art and as Craft: Implications for guidelines in qualitative Research. [Výzkum environmentální výchovy jako profese, věda, umění a řemeslo: důsledky pro instrukce kvalitativního výzkumu].
Environmental Education Research, 6, 2000, č. 1, s. 47-57.
Lit.39.
Definování koncepce environmentální výchovy z výše uvedených hledisek. Vztah vědeckých a mimovědeckých faktorů při koncipování základních podob environmentální výchovy. Základní teoretické přístupy využitelné v této věci, potřeba multiparadigmatického konceptu.
klíčová slova: výchova ekologická; koncepce výchovy; výzkum; věda; teorie
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
70 : 7123
496. DOUBRAVA, L.: Předmět širších souvislostí. Ekologické vzdělávání po deseti letech.
Učitelské noviny, 103, 2000, č. 35, s. 10-11.
Současný trend našeho školství předpokládá postupné začleňování ekologické výchovy do všech vyučovacích předmětů, na rozdíl od původních snah soustředit ekologickou problematiku jen do jednoho předmětu. Tento přístup předpokládá kvalitně environmentálně vzdělané učitele. Proto v poslední době projdou téměř všichni učitelé pro první stupeň ZŠ základy environmentální výchovy. Jedním z pozitiv je trend vstupu humanitních předmětů do problematiky ekologie. Nejde jen o sociologii a filozofii, ale zvláště o pedagogiku.
klíčová slova: vzdělávání ekologické; výchova ekologická; výchova školní; forma výchovy; metoda výchovy; gymnázium ekologické; informace o studiu; styl životní; učitel; fakulta pedagogická; forma studia; forma vzdělávání; studium učitelské; vzdělávání učitelů; prostředek výchovný; učebnice
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
70 : 72 : 212 : 73 : 621 : 71203
497. SHEHY, N.P.: How Children Solve Environmental Problems: using computer simulations to investigate systems thinking. [Jak děti řeší environmentální problémy: využití počítačové simulace k prozkoumání systémového myšlení].
Environmental Education Research, 6, 2000, č. 2, s. 109-126.
2 obr., 4 tab., 17 lit.
Pokus v jehož rámci skupina 92 dětí ve věku 8-11 let komunikovala s počítačovou vizí, simulující buď odlesňování nebo znečištění vody. Cílem simulace bylo zjistit schopnost dětí reagovat v jejím rámci na tyto problémy a využívat možností k zastavení obou procesů. Výsledky ukázaly, že starší děti inklinovaly k racionálním strategiím recyklace a efektivního využití zdrojů, zatímco u mladších dětí převažovaly v podstatě magické přístupy.
klíčová slova: výchova ekologická; forma výchovy; metoda výchovy; děti; problém ekologický; simulace; prostředek výchovný
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
70 : 72 : 2120 : 2252 : 11101 : 140 : 423
498. ALERBY, E.: A Way of Visualising Children's and Young Poeple' Thoughts about the Environment: a study of drawings. [Způsob, kterým děti a mladí lidé vizualizují představy o životním prostředí: studie kreseb].
Environmental Education Research, 6, 2000, č. 3, s. 205-222.
10 obr., 1 gr., 34 lit.
Pokus prostřednictvím kreseb, které vytvářejí děti a mládež, přiblížit jejich představy o přírodě a životním prostředí. Analýza obrazového materiálu (109 kreseb) ukazuje, že v centru pozornosti jsou zhruba čtyři základní témata: dobrý svět, špatný svět, dialektika dobrého a špatného světa, symboly ochrany přírody. Metodika sběru, vyhodnocování a konceptualizace tohoto typu dat.
klíčová slova: výchova ekologická; metoda výchovy; forma výchovy; předmět výchovy; děti; mládež; příroda; prostředí životní; výchova výtvarná; výchova estetická; analýza činnosti; vyhodnocení
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
70 : 73 : 733 : 72 : 71203 : 6221 : 131
499. JIRMAN, L.: Dětské zastupitelstvo.
Sisyfos, 2000, č. 5, s. 29-30.
Dětské zastupitelstvo (DZ) města České Budějovice je projekt (realizovaný od 1. 9. 1998), jehož cílem je zapojení dětí ze základních škol ve městě do řešení problematiky ochrany životního prostředí spolu s jejich výchovou k občanství. Publikován zápis ze zasedání DZ ze dne 29. 3. 2000.
klíčová slova: výchova ekologická; projekt výchovný; prostředek výchovný; forma výchovy; škola základní; samospráva; politika ekologická; iniciativa dětská; zasedání; zpráva; České Budějovice
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
70 : 733 : 2243
500. KVASNIČKOVÁ, D.: Další kroky v ekologickém vzdělávání a výchově ve škole.
Biologie-chemie-zeměpis, 9, 2000, č. 1, s. 1-2.
Uvedeny základní společné úkoly projektu TULIPÁN (projekt pro oblast základních škol, viz B-CH-Z č.3/1999) a obdobně pojatého projektu UNDP, přesněji jednoho modulu tohoto projektu (modul sledující vytváření podmínek pro udržitelnost rozvoje v naší republice - zaměřený ke středoškolské ekologické výchově a k přípravě učitelů pro tuto oblast). Těžiště řešení společně vytyčených cílů obou projektů. Společné aktivity v rámci obou projektů. Seznam pilotních základních škol projektu TULIPÁN a pedagogických fakult, které se školami spolupracují.
klíčová slova: výchova ekologická; vzdělávání ekologické; projekt vzdělávací; škola střední; škola vysoká; učitel; studium; fakulta pedagogická; rozvoj udržitelný
kódy využití: 7.1.2.0.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1.
70 : 733 : 2243
501. KVASNIČKOVÁ, D.: Jak dál v ekologickém či environmentálním vzdělávání ve škole.
Biologie-chemie-zeměpis, 9, 2000, č. 4, s. 161-162.
Projekty zaměřené k rozvíjení vzdělávání pro udržitelný rozvoj: nizozemsko-český projekt TULIPÁN pro oblast základních škol a modul projektu UNDP "K udržitelnému rozvoji České republiky - vytváření podmínek" pro oblast středoškolskou a pro přípravu učitelů. Informace o průběhu řešení těchto projektů. Regionální schůzky řešitelů, koordinační semináře, regionální semináře základních škol.
klíčová slova: vzdělávání ekologické; projekt vzdělávací; škola základní; škola střední; škola vysoká; fakulta pedagogická; učitel; výchova školní; seminář
kódy využití: 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1.
7.0.3 subjekt EVVO
703 : 71203 : 315 : 79 : 731
502. SUMMERS, M. - KRUGER, G. - CHILDS, A. - MANT, J.: Primary School Teachers' Understanding of Environmental Issues: an interview study. [Učitelé základních škol a jejich chápání environmentálních problémů: studie pořízená na základě rozhovorů].
Environmental Education Research, 6, 2000, č. 4, s. 293-312.
2 obr., 6 tab., 14 lit., příl.
Výsledky průzkumové studie, která na základě rozhovorů zkoumala způsob, kterým 12 učitelů z britských základních škol chápe problémy biologické diverzity, uhlíkového cyklu, ozonové díry a globálního oteplování. Snaha zjistit, jaká představa vědy je v pozadí toho kterého chápání zmíněných problémů. Charakteristika základních rysů metodiky projektu a dosažených výsledků.
klíčová slova: studie; škola základní; učitel; problematika ekologická; obsah výchovy; vzdělávání ekologické; metodika výzkumu; Velká Británie
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
7.1.1.1 předškolní věk
7111 : 72 : 73 : 2124 : 11101
503. HUMPHRYES, J.: Exploring Nature with Children. [Objevování přírody s dětmi].
Young Children, 55, 2000, č. 2, s. 16-20.
8 fot., 13 lit.
Úvaha nad způsoby, jak s dětmi předškolního věku objevovat přírodu. Nutno vycházet z toho, že v tomto věku děti uvažují smyslově a emocionálně a tomu se musí přizpůsobit přístup k přírodě: využívat smyslů. Pozorování a získávání zkušeností s přírodou, ozřejmování možných rizik pohybu v přírodě, pojetí výletu do přírody jako malého dobrodružství.
klíčová slova: výchova předškolní; vztah k přírodě; výchova prožitkem; forma výchovy; metoda výchovy; úvaha
kódy využití: 7.1.2.0.2 : 7.1.2.6.1.1.
7.1.2 školní environmentální vzdělávání a výchova
712 : 72 : 73 : 212 : 43 : 11101
504. KUPETZ, B. - TWIEST, M.M.: Nature, Literature and Young Children: A Natural Combination. [Příroda, literatura a malé děti: přirozená kombinace].
Young Children, 55, 2000, č. 1, s. 59-63.
Lit.38.
Dnešní děti jsou méně v přímém kontaktu s přírodou, o to více vyniká role učitelů a školy v možnostech jak děti nezbavit vědomí nutnosti kontaktu s přírodou. Začleňování přírody jako tématu do školního rozvrhu, ovšem méně pasivní výuky a více využívání možností přijít do přírody a na místě vysvětlovat a ukazovat určité věci. Literatura jako způsob jak rozšířit znalosti o přírodě.
klíčová slova: výchova dětí; výchova školní; vztah k přírodě; forma výchovy; metoda výchovy; prostředek výchovný; literatura
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
7.1.2.0.2 předškolní výchova
71202 : 4200 : 70
505. I školka je místo k životu.
Sisyfos, 2000, č. 12, s. 11-12.
Ve vsetínském Domě dětí a mládeže Alcedo se konalo (20. - 22. 10. 2000) třetí setkání pedagogů z mateřských škol zaměřených na ekologickou výchovu, s cílem upřesnit název, obsah a cíl programu a vstupních kritérií, vyměnit si zkušenosti, metodické materiály, vyzkoušet si výtvarné techniky a výukové programy a dohodnout se na dalším fungování sítě. Navrhovaná vstupní kritéria pro mateřské školy, které se hlásí k programu Ekologická mateřská škola a kontaktní adresa koordinátora.
klíčová slova: seminář; škola mateřská; škola ekologická; výchova ekologická; výchova předškolní; program; sdružení oborové; informace referenční
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
71202 : 70 : 72 : 11156
506. KONČELOVÁ, M.: Den stromů.
Informatorium 3-8, 7, 2000, č. 10, s. 20.
Příklad aktivit, zařazených do výchovného programu dětí v rámci "oslav" Dne stromů - 20. října v MŠ Dolní Kralovice.
klíčová slova: výchova předškolní; výchova ekologická; forma výchovy; Den stromů; škola mateřská
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8.
71202 : 7111 : 72 : 131
507. SVOBODOVÁ, G. - KLAUSNEROVÁ, J.: Hravá ekologie.
Informatorium 3-8, 7, 2000, č. 10, s. 6.
"Ekologické týdny" pořádá několikrát ročně Mateřská škola při ZŠ Přátelství, Litvínov-Janov ve spolupráci s ekologickou školou v Litvínově. Jednotlivé týdny jsou přizpůsobovány ročnímu období, v tomto případě podzimu. Informace o průběhu a organizaci výchovných aktivit.
klíčová slova: výchova ekologická; forma výchovy; akce ekologická; výchova předškolní; škola mateřská
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8.
7.1.2.0.3 environmentální vzdělávání a výchova v základní škole (1. a 2. stupeň)
71203 : 315 : 72 : 73
508. KLAZAROVÁ, P.: Základní škola waldorfská.
Domov, 41, 2000, č. 2, s. 51-53.
7 fot.
Informace o výuce na základní škole waldorfské v Praze - Jinonicích. Ve světě jsou waldorfské školy nejrozšířenějším typem alternativních škol.
klíčová slova: škola základní; škola alternativní; škola waldorfská; výchova; výuka; forma výchovy; metoda výchovy; prostředek výchovný
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
71203 : 621 : 136 : 2243
509. RYCHLÍKOVÁ, B.: Komplexní environmentální vzdělávání v ZŠ Ostravska - projekt TULIPÁN.
Prameny, 6, 2000, č. 2, s. 19.
Hlavním přínosem programu TULIPÁN bylo vytvoření rovnoměrné sítě základních škol s výrazným zaměřením na ekologickou výchovu. Školy v programu TULIPÁN mají za úkol posoudit kvalitu všech metodických materiálů pro výuku a možnost jejich využití na školách.
klíčová slova: fakulta pedagogická; škola základní; středisko výchovy ekologické; spolupráce; program vzdělávací; Nizozemsko; vzdělávání ekologické; výchova ekologická; Ostrava; Ostravsko; informace referenční
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
7.1.2.3 environmentální vzdělávání a výchova na 2. stupni základní školy
7123 : 79 : 66 : 138
510. MOYZEOVÁ, M. - IZAKOVIČOVÁ, Z.: Vzťah žiakov základných škôl k environmentálnej problematike.
Životné prostredie, 34, 2000, č. 6, s. 328-329.
V květnu 2000 byl proveden formou ankety sociologický výzkum, jehož cílem bylo zjistit postoj žáků vybraných bratislavských základních škol k otázkám souvisejícím s ochranou životního prostředí. Anketa měla dvě části: První - personální se týkala osobních charakteristik žáků, druhou část tvořilo šest otázek z oblasti životního prostředí formulovaných tak, aby byly získány základní informace o stupni environmentálního cítění žáků. Vyhodnocení ankety.
klíčová slova: výzkum sociologický; metodika výzkumu; anketa; vyhodnocení; škola základní; žák; myšlení ekologické; ochrana ŽP; problematika ekologická; Bratislava
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
7.1.2.4 environmentální vzdělávání a výchova na středních školách
7.1.2.4.1 na gymnáziích
71241 : 4200 : 315 : 701
511. ENTLEROVÁ, H.: Kultivace ekologického já v Ekogymnáziu.
Sisyfos, 2000, č. 3, s. 12-13.
Cílem soukromé školy Ekogymnázium Praha se široce humanistickým pojetím výuky je formování environmentálního myšlení, postojů a hodnotové orientace ve vztahu k přírodě a životnímu prostředí vůbec. Cílem není výchova profese ekolog, ale odborníka, který bude muset nebo moci v různých povoláních se znalostí věcí reagovat i na ekonomický imperativ 21. století. Uveden reprezentativní vzorek v práci školy použitých aktivit pro výchovu ekologického "já" studentů.
klíčová slova: gymnázium ekologické; Praha; přehled o činnosti; výchova ekologická; vzdělávání ekologické; obsah výchovy
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
71241 : 4200 : 66 : 315 : 159
512. Ekologické gymnázium Praha.
Sisyfos, 2000, č. 10, s. 5-6.
Soukromé Ekogymnázium v Praze - Malešicích poskytuje studijní základ ve čtyřletém a osmiletém denním, a čtyřletém dálkovém vzdělávacím cyklu. Základem výuky jsou všeobecně vzdělávací předměty. Integrujícím přístupem k výchově a vzdělávání je zde formování environmentálního myšlení, postojů a hodnotové orientace ve vztahu k přírodě, lidem a životnímu prostředí. Ekologické vzdělávání je komplexně uzavřeno předmětem ekologie, který je zařazen do učebního plánu septimy a oktávy. Uvedeny další integrální součásti ekologické výchovy na škole. Pozvánka na Den otevřených dveří a kontaktní adresa. Internetová adresa: www.volny.cz/ekogym.
klíčová slova: gymnázium ekologické; vzdělávání; aspekt ekologický; přehled o činnosti; výchova ekologická; informace o studiu
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1.
7.1.2.5 pomaturitní studium problematiky životního prostředí
7125 : 7132 : 721
513. Rekvalifikační kursy pro instruktory.
Sisyfos, 2000, č. 5, s. 5-6.
Témata nových rekvalifikačních kurzů (akreditace MŠMT ČR) pořádaných Akademií TVS Palestra VOŠ, s.r.o. - Ekocentrum Jižní Město: Instruktor sportovních aktivit volného času, Instruktor pobytu v přírodě, Instruktor volného času pro specializaci Tvořivá dramatika, Instruktor aktivit volného času pro specializaci Výtvarné práce. Uvedeny podmínky organizování kurzů.
klíčová slova: kurz vzdělávací; kurz kvalifikační; informace o studiu; centrum ekologické; výchova mimoškolní
kódy využití: 7.1.3.0.2.
7.1.2.6 environmentální vzdělávání a výchova na vysokých školách
7.1.2.6.1 univerzitního směru
7.1.2.6.1.1 učitelské studium
712611 : 71232 : 712411 : 712421 : 421
514. HJERESEN, D.L. - SCHUTT, D.L. - BOESE, J.B.: Green Chemistry and Education. [Zelená chemie a vzdělání].
Journal of Chemical Education, 77, 2000, č. 12, s. 1543-1547.
Lit.4.
Pojem "zelené", tj. ekologicky orientované a vůči přírodě a lidskému zdraví příznivě nakloněné chemie. Stručné dějiny tohoto pojmu v rámci vývoje chemie jako vědecké disciplíny. Důvody rostoucího důrazu na zelenou chemii (ohrožení biodiverzity, úbytek ozónu, vliv chemie v zemědělství, znečištění vody a vzduchu). Bilance činnosti Institutu zelené chemie (Green Chemistry Institute), založeného v USA v roce 1997. Možnosti prosazovat principy zelené chemie ve výuce i v praxi. Seznam základních www adres.
klíčová slova: chemie; chemie zelená; terminologie; historie vývoje; výuka chemie; praxe; Green Chemistry Institute; USA; informace na Internetu; adresář
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1.
7.1.2.6.2 EVVO na vysokých školách technického směru
7.1.2.6.2.5 hornictví, hutnictví
712625 : 2236 : 4200 : 315
515. DIRNER, V.: Možnosti spolupráce vysoké školy s ČSŽP zejména v rámci územní skupiny v Ostravě.
Prameny, 6, 2000, č. 2, s. 5.
Jaké jsou možnosti spolupráce mezi VŠB TU - Ostrava a Českou společností pro životní prostředí v oblasti rozvoje environmentálně zaměřených oborů.
klíčová slova: škola vysoká; Česká společnost pro ŽP; společnost ekologická; skupina odborná; vzdělávání ekologické; spolupráce; studium; Ostrava
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2.
7.1.2.6.4 studium specializované na problematiku životního prostředí
71264 : 4200 : 424
516. Humanitní environmentalistika.
Sisyfos, 2000, č. 12, s. 2-3.
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně otevírá další ročník magisterského i doktorského studijního programu "Humanitní environmentalistika". Studium se na pozadí přírodovědných oborů věnuje společenskovědním aspektům ekologické krize a snaží se hledat možná východiska v konkrétních sociálních podmínkách. Organizace magisterského a doktorského studijního programu.
klíčová slova: studium; informace o studiu; program studijní; vzdělávání ekologické; škola vysoká; krize ekologická; aspekt sociální; sociologie
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.
7.1.2.7 postgraduální studium a jiné formy tzv. specializačních studií problematiky životního prostředí pro absolventy vysokých škol
7127 : 4200 : 712611 : 70 : 1114
517. Další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Sisyfos, 2000, č. 9, s. 4.
Katedra biologie a ekologické výchovy - Centrum ekologického vzdělávání Pedagogické fakulty UK v Praze nabízí dva programy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků: 1. program "Environmentální výchova - teoretický základ, praktická aplikace" je určen učitelům ZŠ a SŠ různého aprobačního zaměření. 2. program "Voda - fenomén v krajině, laboratoři a ve výuce na základní a střední škole" je určen především učitelům s přírodovědně zaměřenými aprobacemi. Uveden obsah a zaměření obou programů, časový rozsah v průběhu zimního a letního semestru š.r. 2000/2001 a další organizační údaje studia.
klíčová slova: vzdělávání ekologické; studium postgraduální; program vzdělávací; informace o studiu; informace referenční; centrum vzdělávání ekologického; Pedagogická fakulta UK
kódy využití: 7.1.3.0.3 : 7.1.3.1.
7127 : 7125 : 71264 : 1130 : 6391
518. Odpady, jejich využití a zneškodňování.
EKO - ekologie a společnost, 11, 2000, č. 5, s. 19.
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze - Fakulta technologie ochrany prostředí a Ústav chemie ochrany prostředí pořádají studium pro pokročilé "Odpady, jejich využití a zneškodňování". Studium je určené pro pracovníky s VŠ popř. SŠ vzděláním, kteří se zabývají problematikou odpadového hospodářství. Informace o organizaci a podmínkách studia.
klíčová slova: forma studia; studium postgraduální; škola vysoká; informace referenční; odpady; nakládání s odpady; využití odpadů; zneškodňování odpadů
kódy využití: 7.1.2.5 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.7.
7127 : 7126 : 138 : 721 : 630 : 23100
519. Distanční kurs ochrany biodiverzity na Slovensku.
Sisyfos, 2000, č. 6, s. 3-5.
Katedra ekosozologie a fyziotaktiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě organizuje ve spolupráci s dalšími institucemi distanční kurz ochrany biodiverzity - "Ochrana biodiverzity a trvalo udržateľný rozvoj". Kurz je určený pro zaměstnance státní správy, místních a regionálních úřadů životního prostředí, pracovníkům ochrany přírody a členům nevládních organizací, specializovaným na vzdělání v oblasti problematiky ochrany biodiverzity a trvale udržitelného rozvoje. Informace o organizaci kurzu.
klíčová slova: kurz vzdělávací; vzdělávání ekologické; informace o studiu; forma studia; škola vysoká; ochrana diverzity biologické; rozvoj udržitelný; fakulta přírodovědná; Bratislava
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.3.0.2.
7.1.3 mimoškolní environmentální vzdělávání a výchova
7.1.3.2 mimoškolní výchova organizovaná jinou organizací (např. centra ekologické výchovy, pedagogická centra, nadace)
7132 : 733 : 2236 : 702 : 703 : 71202 : 71203
520. RANDOVÁ, J.: Výukové programy v Labyrintu světa a ráji srdce.
Sisyfos, 2000, č. 9, příl., s. 1-16.
Informace o projektu Labyrint světa a ráj srdce - výukových programech realizovaných sdružením pro ekologickou výchovu Tereza (v Haštalské ulici na Starém Městě v Praze od září 1999). Z obsahu přílohy: Kdo je Tereza? - cíl a náplň práce nevládní neziskové organizace zabývající se ekologickou výchovou; Výukové programy v Labyrintu světa a ráji srdce; Metodiky vybraných programů - Papírování, Jak se žije v lese, Kyselé deště a pH. Nabídka kroužků pro děti od 7 do 16 let. Kontaktní adresa.
klíčová slova: projekt školní ekologický; metodika; program výukový; charakteristika programu; výchova ekologická; výchova mimoškolní; organizace nevládní; sdružení ekologické; centrum informační
kódy využití: 7.1.3.0.1 : 7.1.2.6.1.1.
7.2 formy a metody EVVO
72 : 726 : 1113 : 421 : 4200 : 315
521. KOROBEJNIKOVA, L. A.: Metodiki izučenija sostava okružajuščego vozducha. [Metodika výzkumu složení vzduchu].
Chimija v škole, 2000, č. 2, s. 54-58.
4 tab.
Metodologické zásady školního výzkumu meteorologických jevů. Soustředění na téma pylového rozptylu na jaře a v létě, znečištění sněhu, šíření zvuku. Chemické znečištění atmosféry, biomonitoring.
klíčová slova: výuka chemie; výchova ekologická; obsah výchovy; metoda výchovy; výzkum atmosféry; metodika výzkumu; jev meteorologický; monitorování biologické
kódy využití: 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1.
7.2.1 beseda, výklad, přednáška, seminář, kurz
721 : 315 : 1188 : 2236
522. ČINČERA, J. - ŠEDLBAUER, J. - LEHKÁ, E.: Spotřebitel a životní cyklus výrobků.
Sisyfos, 2000, č. 6, příl., s. 1-15.
Program s výše uvedeným názvem vznikl v rámci letních vzdělávacích kurzů organizovaných občanským sdružením Brontosaurus Praha 7 s cílem přiblížit jejich převážně dospělým účastníkům problematiku domácí ekologie. Příloha obsahuje poznámky a postřehy autorů k programu a popis vlastního programu: spotřebitel a životní cyklus výrobku (na příkladech objasněno působení výrobku na životní prostředí), spotřebitelská etika (posouzení vlivu výrobku na životní prostředí rozdělením do několika fází - spotřeba surovin a energie na výrobu, doprava, užití, likvidace a další hlediska), ekoznačky, ochrana spotřebitele v ČR, informace o dopadech výrobku na životní prostředí.
klíčová slova: program vzdělávací; kurz vzdělávací; cyklus výrobku životní; spotřebitel; značení ekologické; ochrana spotřebitele; sdružení občanské
kódy využití: 7.1.3.0.2.
721 : 7127 : 2236
523. Pedagogické semináře v Praze.
Sisyfos, 2000, č. 9, s. 2-3.
Nabídka a rozvrh seminářů organizovaných v říjnu a listopadu 2000 v Ekologickém centru hl.m. Prahy Toulcův dvůr ve spolupráci s EVANS - Střediskem globální výchovy pro učitele, studenty učitelství a vedoucí dětských oddílů. Absolvované semináře lze započítávat do dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
klíčová slova: seminář; vzdělávání ekologické; kurz kvalifikační; učitel; student; centrum ekologické; centrum výchovy globální; informace referenční
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
7.2.2 vycházka, exkurze, výlet, tábor
722 : 1582 : 152 : 43
524. MARTINOVÁ, Z.: Živá a mrtvá voda.
ABC mladých techniků a přírodovědců, 45, 2000, č. 7, s. 4-5.
1 fot., 1 obr., 1 gr.
Ryby, rostliny, hmyz, mikroorganismy, ale i množství ptáků a savců tvoří řetězec, v němž se všechny živé organismy vzájemně ovlivňují, doplňují, vzájemně na sobě závisejí. Exkurze k jedné polabské tůni v různých ročních obdobích. Potravní řetězec, pyramida, síť.
klíčová slova: prostředí vodní; ekosystém; ekosystém vodní; řetězec potravní; síť potravní; pyramida potravní; exkurze
kódy využití: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.3.2.
7.2.3 pozorování, experiment
723 : 421 : 4200
525. BEZUJEVSKAJA, V. A.: Chimičeskije zadači s ekologičeskim soderžanijem. [Chemické úlohy s ekologickým obsahem].
Chimija v škole, 2000, č. 2, s. 59-61.
Metodika školních chemických experimentů s ekologickou tématikou. Formulace zadání tohoto typu úloh a jejich příklady. Struktura pokusu a jeho vyhodnocování: analýza, didaktický efekt, klasifikace.
klíčová slova: výuka chemie; výchova ekologická; výchova školní; forma výchovy; metoda výchovy; experiment školní
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1.
7.2.4 soutěže, olympiády, hry, akce, aktivity
724 : 1114 : 7313
526. Voda jako jeden z živlů.
ABC mladých techniků a přírodovědců, 45, 2000, č. 1, s. 29.
Informace o celoroční soutěži časopisu ABC vztahující se k vodě. Jednotlivá soutěžní zadání jsou zaměřena na tato témata: Voda v přírodě, Voda a rostliny, Voda a živočichové, Voda a člověk, Voda v domácnosti, Znečištění vody.
klíčová slova: časopis; soutěž; informace referenční; informace pro veřejnost; voda; složka ŽP; výchova ekologická; výchova mimoškolní; prostředek výchovný
kódy využití: 7.1.3.0.1 : 7.1.2 : 7.1.2.3 : 7.1.2.4.
724 : 1213 : 1114 : 121 : 11156
527. DLABOLOVÁ, E.: Les a voda.
ABC mladých techniků a přírodovědců, 45, 2000, č. 23, s. 18.
Fot. čet.
Nezastupitelnou funkcí lesa je zadržování vody v krajině. V mnoha oblastech by bez přítomnosti lesů neexistovaly prameny a potůčky, a tedy ani žádná pitná voda. Soutěž LČR (Lesy České republiky, s.p.). Zadání soutěžní otázky - druhy dřevin v lužním lese.
klíčová slova: soutěž; Lesy ČR; výchova mimoškolní; forma výchovy; les; funkce mimoprodukční; zadržování vody; voda půdní; voda povrchová; les lužní
kódy využití: 7.2.4 : 7.1.3 : 7.1.2.4.2.1.
724 : 1213 : 131 : 11156
528. DLABOLOVÁ, E.: Les pro život.
ABC mladých techniků a přírodovědců, 45, 2000, č. 19, s. 18.
Fot. čet.
Význam lesa: Les jako zásobárna vody, les proti erozi, domov pro lesní živočichy, les pro sport a rekreaci. Soutěž LČR (Lesy České republiky, s.p.). Zadání soutěžní otázky - dřeviny s mělkými a hlubokými kořeny.
klíčová slova: soutěž; Lesy ČR; výchova mimoškolní; forma výchovy; les; funkce lesa; funkce mimoprodukční; dřeviny
kódy využití: 7.2.4 : 7.1.3 : 7.1.2.4.2.1.
724 : 1213 : 131 : 1116 : 11163
529. DLABOLOVÁ, E.: Les a zvířata.
ABC mladých techniků a přírodovědců, 45, 2000, č. 21, s. 18.
5 fot.
Les jako životní prostředí pro různé druhy živočichů. Představeno několik zástupců v lese žijících savců (veverka obecná, srnec obecný, liška obecná, jezevec lesní). Soutěž LČR (Lesy České republiky, s.p.). Zadání soutěžní otázky - lesní zvířata.
klíčová slova: soutěž; Lesy ČR; výchova mimoškolní; forma výchovy; les; funkce mimoprodukční; zvíře žijící volně; savci; prostředí životní
kódy využití: 7.2.4 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.3.1 : 7.1.3.
724 : 1213 : 131 : 637
530. DLABOLOVÁ, E.: Lesy a člověk.
ABC mladých techniků a přírodovědců, 45, 2000, č. 17, s. 15.
Fot. čet.
Historický vývoj lesů na Zemi. Vliv lidských činností na lesy. Lesy a lesní hospodářství v Čechách. Soutěž LČR (Lesy České republiky, s.p.). Soutěžní otázka - mimoprodukční funkce lesa.
klíčová slova: soutěž; Lesy ČR; výchova mimoškolní; forma výchovy; les; vliv antropogenní; hospodářství lesní; vývoj historický; funkce lesa; funkce mimoprodukční
kódy využití: 7.2.4 : 7.1.3 : 7.1.2.4.2.1.
724 : 4200
531. ENTLEROVÁ, H.: Ekologická olympiáda.
Sisyfos, 2000, č. 12, s. 13.
V roce 2000 proběhl 12. ročník Ekologické olympiády, který organizoval a garantoval Český svaz ochránců přírody ve spolupráci s úředníky státní správy, vysokými a středními školami a občanskými sdruženími. První regionální kolo Ekologické olympiády pro Prahu se konalo v říjnu. Připravilo jej Ekogymnázium v Praze 10 ve spolupráci se skupinou pedagogů středních a vysokých škol. Informace o průběhu soutěže.
klíčová slova: soutěž; forma výchovy; olympiáda ekologická; informace referenční; škola střední; zpráva; Praha
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.3.
724 : 630 : 641 : 70 : 212 : 2252 : 2236
532. Stříbrná nit.
Sisyfos, 2000, č. 10, s. 24-27.
Tak se jmenuje celoroční soutěž dětských kolektivů se zájmem o přírodu. Soutěž připravuje Centrum pro děti a mládež ČSOP (CDM ČSOP). Uvedena základní pravidla a ukázka jednoho ročníku soutěže.
klíčová slova: soutěž; charakteristika; ochrana přírody; ochrana ŽP; výchova ekologická; činnost mimoškolní; děti; mládež; Český svaz ochránců přírody
kódy využití: 7.1.2.3.1 : 7.1.2.4.1.1.
724 : 70 : 72 : 73 : 2236
533. Beo.
Sisyfos, 2000, č. 10, s. 37-38.
Nabídka Sdružení Živá planeta: 1. Stolní ekohra Beo - zábavná a poučná hra pro všechny věkové skupiny. 2. Pracovní listy (nejen ke hře Beo) k výuce ekologické a etické výchovy žáků prvního a druhého stupně ZŠ a studentů SŠ. 3. Metodika (nejen ke hře Beo a pracovním listům) obsahuje nové zajímavé informace k jednotlivým oblastem života na Zemi, systémové grafy vzájemné provázanosti globálních problémů, další nové aktivity, hry a nápady a doporučenou literaturu.
klíčová slova: hra ekologická; forma výchovy; prostředek výchovný; výchova ekologická; pomůcka; metodika; sdružení ekologické
kódy využití: 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1.
724 : 700 : 315 : 72
534. BROMLEY, G.: Environmental games to teach concepts and issues. [Environmentální hry pro koncepční a tématicky zaměřenou výuku].
The School Science Review, 82, 2000, č. 298, s. 39-46.
3 fot., 1 lit.
Charakteristika vzdělávacích, environmentálně orientovaných workshopů, které se konaly v roce 1996 v brazilském Rio Grande de Sul. Hra jako způsob pronikání do složitějších badatelských témat i jako způsob, kterým je možné tato témata přiblížit. Konkrétní příklady her, kterými se vysvětlovala některá témata environmentalismu jako např. hra na "znečištění", hra na "fotosyntézu" atd. Nástin základních rysů metodiky těchto her.
klíčová slova: seminář; výchova ekologická; forma výchovy; hra ekologická; hra vzdělávací; metodika
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
724 : 711 : 70 : 311 : 23100 : 724 : 731
535. ČERVINKA, J.: Rodinná hra ekoRODINA 2000.
Nika, 21, 2000, č. 1, s. 18.
Soutěž pro rodiny probíhala v celém 20. ročníku časopisu Nika a snažila se připomenout čtenářům rozličné problémy trvale udržitelného způsobu života. Vyhodnocení soutěže.
klíčová slova: soutěž; hra; rodina; výchova ekologická; výchova rodinná; styl životní; život udržitelný; časopis ekologický; hodnocení akce
kódy využití: 7.1.3.0.2.
724 : 71236 : 4200
536. Krkonoše očima dětí.
Krkonoše, 33, 2000, č. 10, s. 11.
Správa Krkonošského národního parku vyhlásila pro školní rok 2000/2001 již 22. ročník výtvarné soutěže. Podmínky soutěže.
klíčová slova: soutěž výtvarná; forma výchovy; výchova ekologická; Správa NP Krkonoše; informace referenční
kódy využití: 7.1.2.3.6 : 7.1.2.4.2.8.
724 : 71236 : 4200
537. Řádky z přírody.
Krkonoše, 33, 2000, č. 10, s. 11.
Správa Krkonošského národního parku vyhlásila pro školní rok 2000/2001 pátý ročník literární soutěže. Podmínky soutěže.
klíčová slova: soutěž literární; výchova ekologická; forma výchovy; Správa NP Krkonoše; informace referenční
kódy využití: 7.1.2.3.6 : 7.1.2.4.2.8.
724 : 72 : 636 : 2236 : 2235
538. KULÍK, M.: Zelená stezka - Zlatý list.
Sisyfos, 2000, č. 3, s. 5-6.
Vyhlášení největší tuzemské soutěže kolektivů dětí do 15 let s hlubším zájmem o poznání přírody a její praktickou ochranu. Vyhlašovatelem soutěže je Ministerstvo školství a tělovýchovy a Český svaz ochránců přírody. Podmínky soutěže.
klíčová slova: soutěž; forma výchovy; ochrana přírody; Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; Český svaz ochránců přírody; informace referenční
kódy využití: 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.3.
7.2.4.1 akce vzdělávací a výchovné
7241 : 2235 : 212 : 73
539. KOVAŘÍk, J.: Národní dětský parlament o ekologii a médiích.
Náhradní rodinná péče, 3, 2000, č. 1, s. 10-11.
Druhá schůze Národního dětského parlamentu (25. 10. 1999 v Praze) byla věnována především dvěma tematickým okruhům - ekologii a médiím. Uveden text usnesení, které po projednání obou témat Dětský parlament schválil a vydal.
klíčová slova: parlament Dětský; zasedání; usnesení; problematika ekologická; prostředky sdělovací
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.3.0.3 : 7.1.2.6.1.1.
7241 : 741 : 138
540. KOPCOVÁ, O. - PUCHEROVÁ, Z.: Dni mladých ekológov a environmentalistov na KEE UKF v Nitre.
Životné prostredie, 34, 2000, č. 6, s. 332-333.
Ve dnech 26. - 27. 9. 2000 se uskutečnily Dny mladých ekologů a environmentalistů - II. ročník prezentace prací praktického seminárního studia Katedry ekologie a environmentalistiky Fakulty přírodních věd UKF v Nitře. Práce obhajovalo 38 řešitelů. Uvedena témata obhajovaných prací.
klíčová slova: škola vysoká; studium; forma studia; seminář; akce vzdělávací; hodnocení akce; práce studentská; problematika ekologická; soutěž
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2.
7.3 prostředky EVVO
73 : 731 : 70 : 315 : 657 : 32167
541. MACHOLDA, F.: Informační listy - obnovitelné a alternativní zdroje energie.
Sisyfos, 2000, č. 5, s. 36-37.
Druhé aktualizované vydání souboru letáků vydal Eko Watt Praha v roce 2000. Informační listy jsou určené široké veřejnosti a poradenským firmám. Témata informačních listů: Slunce - ohřev vody a vzduchu, Slunce - výroba elektrické energie, Energie větru, Energie vody, Energie biomasy, Tepelná čerpadla, Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla, Úspory energie - tepelná ochrana budov, Ekonomika. Kontaktní adresa distributora.
klíčová slova: katalog informační; informace pro veřejnost; výchova ekologická; prostředek výchovný; zdroje energie alternativní; zdroje energie obnovitelné; poradenství ekologické; informace referenční
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3.
7.3.1 publikace vč. časopisů
731 : 2125 : 4200 : 73 : 657
542. SYROVÁTKA, O.: Dětské noviny Robinson.
Sisyfos, 2000, č. 5, s. 36.
Noviny vycházejí od roku 1997 v Českých Budějovicích v intervalu 30 - 60 dní a jsou zdarma distribuovány do škol. Tematicky jsou zaměřeny na otázky životního prostředí, ale snaží se obsáhnout co nejširší spektrum života. Vydaveteli jsou občanské sdružení EUPRI a Studio Gabreta. Kontaktní adresa.
klíčová slova: informace pro veřejnost; informace referenční; noviny dětské; škola základní; problematika ekologická; prostředek výchovný; informace na Internetu; České Budějovice
kódy využití: 7.1.2.3 : 7.1.3.0.1.
731 : 2236
543. Obnovený Ještěr.
Sisyfos, 2000, č. 6, s. 36-37.
První číslo obnoveného zpravodaje Hnutí Brontosaurus "Ještěr" vyšlo v dubnu 2000 v nové obsahové a grafické podobě. Hlavním posláním periodika je probouzet v lidech, předeším mladých, zájem o řešení problémů okolo nás, zájem o zapojování do prací nejen pro ochranu přírody, propagace různých nápadů, aktivního životního stylu a další. Adresa redakce.
klíčová slova: zpravodaj [časopis]; informace referenční; hnutí občanské
kódy využití: 7.1.3.0.2.
731 : 32165 : 7242
544. Podpořte kampaň za referendum o spuštění Temelína.
Sisyfos, 2000, č. 5, příl., s. 1-4.
Leták je výzvou k podpisové akci za konání referenda o spuštění Temelína. Uvedeno 5 důvodů, proč Temelín nespouštět.
klíčová slova: kampaň; referendum; petice; JE Temelín; akce protestní
kódy využití: 7.1.3.0.2.
731 : 621 : 70 : 7123 : 7124 : 131
545. Milník - zpravodaj projektu "K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek.
Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze 2000. 34 s.
Zpravodaj (č.2, 2000) obsahuje: úvodní slovo ředitele projektu prof. B. Moldana; uvedena je struktura projektu, jeho obsah, zejména pak obsah modulu 4A - Základní a střední vzdělávání, vzdělávání učitelů; aktuality, zajímavosti, kalendář akcí a adresář osob zúčastněných v projektu.
klíčová slova: zpravodaj informační; projekt; rozvoj udržitelný; podmínky [soubor]; Moldan, B.; Centrum pro otázky životního prostředí UK
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4.
731 : 70 : 2236
546. "Juvy".
Sisyfos, 2000, č. 10, s. 36.
Metodický měsíčník Depeše juv, vydávaný Centrem pro děti a mládež ČSOP, je určen vedoucím kolektivů dětí a mládeže se zájmem o poznávání a ochranu přírody a krajiny. Příklady stálých rubrik obsažených ve zpravodaji: "Věci úřední" - organizační články určené vedoucím, "Stříbrná nit" - celoroční soutěž MOPíků, "Pište nám" - výběr nejzajímavější korespondence, "Povídání" - metodické okénko pro pomoc vedoucím, "Testíček" - jednoduché náměty k zamyšlení z ochrany přírody. Kontaktní adresa.
klíčová slova: časopis metodický; zpravodaj [časopis]; charakteristika; výchova ekologická
kódy využití: 7.1.3.0.1.
7.3.1.1 publikace pro učitele, vychovatele (včetně metodických příruček, standardů apod.)
7311 : 140
547. ŠTULC, M. - GÖTZ, A.: Životní prostředí [rec.]. [Příručka Životní prostředí].
Praha, Nakl. České geografické společnosti 1999. 68 s.
Sisyfos, 2000, č. 6, s. 36.
Příručka shrnuje poznatky ze široké problematiky životního prostředí. Výklad je doplněn četnými příklady, konkrétními daty, grafickými přílohami. Příručka je určená pracovníkům státních institucí i nevládních organizací, učitelům všech stupňů škol i individuálním zájemcům.
klíčová slova: publikace; příručka metodická; učebnice; recenze; prostředí životní; problematika ekologická
kódy využití: 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
7311 : 159
548. STORCH, D. - MIHULKA, S.: Úvod do současné ekologie.
Praha, Portál 2000. 156 s.
Schrötter, O., rec. ...
Informatorium 3-8, 7, 2000, č. 9, s. 24.
Publikace vysvětluje základní ekologické pojmy a principy přírodních dějů. Obsah kapitol: Ekologické vztahy organismů, jejich rozmístění a přizpůsobení se prostředí; Populace a druhy, jejich vznik, zánik a proměňování v čase i prostoru; Ostrovní efekt, izolace, invaze a kolonizace; Vztahy mezi organismy, společenstva; Ekologická diverzita, variabilita a stabilita; Ekologie globálního ekosystému; Současné globální trendy. Kniha je doplněna o slovník pojmů a doporučenou literaturu.
klíčová slova: publikace; recenze; prostředek výchovný; ekologie obecná; terminologie; myšlení ekologické; výchova ekologická
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
7.3.1.2 publikace určené k vzdělávání, výchově a osvětě, zaměřené na problematiku ŽP a ochranu přírody
7312 : 1114 : 23100 : 627
549. Voda pre tretie tisícročie - Neubližujem vode, aby voda neubližovala nám. [rec.]. [Neubližujem vode, aby ona neubližovala nám].
Košice, Sdružení Lúdia a voda. R. vydání a stránkový rozsah - neuvedeno
Kravčik, M., rec. ...
Sisyfos, 2000, č. 9, s. 38.
Kniha shrnuje dosud nepublikované informace o změnách hydrologického cyklu a o důvodech, které zapřičiňují živelné pohromy, povodně, sucha a klimatické změny. Obsahuje i prognózy budoucího vývoje, nebude-li zastaveno vysušování, názory a náměty k přeorientování se z technokraticko-inženýrského přístupu k řešení vodohospodářských problémů na trvale udržitelná komunitní řešení.
klíčová slova: publikace; recenze; cyklus hydrologický; hospodářství vodní; budoucnost vývoje
kódy využití: 7.1.2.6.2.1 : 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4.
7312 : 621 : 1401
550. Mezinárodní dohody o životním prostředí. [rec.].
Praha, MŽP ČR 1996 - 1998. 5 svazků.
Sisyfos, 2000, č. 1/2, s. 36.
Ministerstvo životního prostředí ČR postupně (1996 - 1998) v pěti svazcích vydalo plné znění mezinárodních úmluv a dohod týkajících se životního prostředí. Texty jsou uvedeny vždy v angličtině a v češtině, u dvoustranných dohod v jazyce příslušné země. Obsah jednotlivých svazků.
klíčová slova: publikace; recenze; dohoda mezinárodní; úmluva mezinárodní; přehled; obsah
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2.
7312 : 651 : 672 : 315
551. Průvodce ekologického spotřebitele.
České Budějovice, ROSA - jihočeská společnost pro ochranu přírody, o.p.s. 2000. 27 s.
Bulletin Rosy, 45, 2000, č. 9, volná příloha,
Z obsahu publikace: Ekoznačky - podle čeho je vybírat; Co ekoznačky nejsou; Biopotraviny; jak si vybírat prací prášek; Elektrospotřebiče; Obaly a odpady; Ochrana (eko) spotřebitele; Kde hledat radu.
klíčová slova: průvodce [kniha]; spotřebitel; poradenství ekologické; značení ekologické; biopotraviny; prostředek prací; spotřebiče domácí; odpady z obalů
kódy využití: 7.1.3.0.2.
7312 : 70 : 73 : 724 : 72
552. PIKE, G. - SELBY, D.: Cvičení a hry pro globální výchovu 1 [rec.].
Praha, Portál 2000. 256 s.
Caha, M., překlad ...; Klonfarová, H., rec. ...
Sisyfos, 2000, č. 10, s. 31-32.
V úvodní části publikace je vysvětlen teoretický základ globální výchovy, možnosti její aplikace do praxe a doporučení, jak využívat cvičení uvedená v knize. Následující kapitoly: Přátelské vyučování pro malou planetu (spolupráce a schopnost komunikace), Vzájemná propojení (cvičení podporující myšlení v souvislostech, analytické myšlení a rozhodování), Životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj, Zdraví, Vnímání, úhly pohledu a setkávání kultur, Technologie, Budoucnost.
klíčová slova: publikace metodická; recenze; výchova globální; prostředek výchovný; hra vzdělávací; forma výchovy; metoda výchovy
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.
7312 : 710 : 3421 : 131
553. HORKÁ, H. - HRDLIČKOVÁ, A.: Výchova pro 21. století - koncepce globální výchovy v podmínkách české školy [rec.].
Brno, Paido 1998. 101 s.
Prokešová, I., rec. ...
Pedagogická orientace, 2000, č. 1, s. 111-113.
Autorky zdůrazňují své chápání globální výchovy. Za přednost této humanisticky orientované alternativy pokládají to, že teoretická pedagogická východiska je možno bezprostředně aplikovat i do praxe ve školách. V první části textu jsou objasněny základní pojmy a společenské souvislosti formování této koncepce. Druhá část práce se soustřeďuje na metody, formy a prostředky k realizaci principů a záměrů globální výchovy v realitě české školy.
klíčová slova: publikace; recenze; výchova globální; koncepce výchovy; ČR; forma výchovy; metoda výchovy; prostředek výchovný
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
7312 : 712 : 713 : 72 : 724
554. PIKE, G. - SELBY, D.: Cvičení a hry pro globální výchovu.
Praha, Portál 2000.
Salvet, M., rec. ...
Moderní vyučování, 6, 2000, č. 8, s. 23.
Autoři předkládají ucelenou koncepci, kterou lze využít v rámci běžných vyučovacích předmětů i ve volném čase dětí. Všechny hry a cvičení se úzce dotýkají problematiky mezilidské tolerance, péče o životní prostředí a lidské zdraví, pozitiv i negativ nejmodernějších technologií a vizí budoucnosti.
klíčová slova: publikace metodická; recenze; prostředek výchovný; výchova globální; výchova školní; výchova mimoškolní; forma výchovy; metoda výchovy
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2 : 7.1.3.0.3.
7312 : 71242 : 1406 : 131
555. ŠULC, M. - GÖTZ, A.: Životní prostředí [rec.]. 3. vyd.
Praha, Nakl. České geografické společnosti 1999. 68 s
Matoušková, M., rec. ...
Biologie-chemie-zeměpis, 9, 2000, č. 1, s. 52.
Učebnice pro střední odborné školy seznamuje s obecnou problematikou životního prostředí, se současným stavem vývoje v ČR a v zahraničí.
klíčová slova: recenze; učebnice; příručka; prostředek výchovný; škola střední; prostředí životní; stav ŽP
kódy využití: 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1.
7312 : 7313 : 2235
556. HRDLIČKA, F.: Ediční činnost Ministerstva životního prostředí.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 12, s. 28.
Přehled všech periodik a publikací, které vydalo, či na ně přispělo Ministerstvo životního prostředí ČR.
klíčová slova: Ministerstvo životního prostředí; činnost ediční; seznam publikací; seznam časopisů
kódy využití: 7.1.2.4 : 7.1.2.6.
7312 : 7313 : 657 : 23100
557. Literatura k udržitelnému rozvoji a Agendě 21.
Sisyfos, 2000, č. 5, příl., s. 1-11.
Přehled domácí i zahraniční literatury k udržitelnému rozvoji a Agendě 21 (metodické materiály určené především pro veřejnou správu České republiky, ale použitelné i ve školách, Zpravodaj "Místní Agenda 21 v České republice", zprávy a sborníky z konferencí a shromáždění aj.). Informace o Českém ekologickém ústavu (účel, činnost, oddělení ústavu).
klíčová slova: literatura; seznam publikací; publikace ekologická; publikace metodická; prostředek výchovný; program Agenda 21; rozvoj udržitelný; Český ekologický ústav; činnost ústavu; informace na Internetu
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.4 : 7.1.3.0.2.
7.3.1.3 publikace využitelné v EVVO
7313 : 11105 : 1401 : 4200 : 4201
558. NOVÁČEK, P.: Chválí tě sestra Země. [rec.]. [Syntéza ekologie a křesťanské víry].
Olomouc, Matice cyrilometodějská 1998. 170 s.
Sisyfos, 2000, č. 1/2, s. 34-35.
Publikace je dělena do tří částí. První se zabývá vývojem života na planetě až po současnost a hledáním pozitivní vize do budoucnosti. Druhá obsahuje všechny citáty z Bible, které autorovi připadaly aktuální ve vztahu k životnímu prostředí. Třetí tvoří stručný výtah ze životopisu sv. Františka z Assisi, patrona ekologů.
klíčová slova: publikace; recenze; ekologie; věda; náboženství; vztah k ŽP; rozvoj udržitelný
kódy využití: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.8 : 7.1.3.0.2.
7313 : 1112 : 20 : 422
559. MALINA, L.: Fotodermatózy [rec.].
Praha, Maxdorf 1999. 220 s. ISBN: 80-85912-21-X
Janoušek, V., rec. ...
Časopis lékařů českých, 139, 2000, č. 6, s. 188.
Monografie je věnována onemocněním vyvolaným solární radiací. Rozsáhlá část publikace pojednává o fotodermatózách, jejich klasifikaci a popisu, včetně skupiny nemocí zhoršovaných nebo provokovaných solární radiací.
klíčová slova: publikace; recenze; záření sluneční; záření UV; vliv na zdraví; onemocnění; nemoc; dermatologie
kódy využití: 7.1.2.6.1.3.
7313 : 1115 : 4200 : 131 : 138
560. ČEŘOVSKÝ, J. - FERÁKOVÁ, V. - HOLUB, J. - MAGLOCKÝ, Š. - PROCHÁZKA, F. eds.: Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR 5. Vyšší rostliny [rec.].
Bratislava, Příroda 1999. 456 s.
Kučera, T., rec. ...
Ochrana přírody, 55, 2000, č. 6, s. 191.
Červená kniha 5 zahrnuje ohrožené druhy ČR a SR; zpracováno je 400 taxonů cévnatých rostlin. Textová část každého taxonu sestává z popisu rozšíření a mapky, ekologické charakteristiky, významu, stupně ohrožení, ochrany a přehledu literatury, uvedena je také synonymika a status ohrožení v okolních zemích. Popis doplňuje barevná kresba s rozkreslením základních determinačních znaků.
klíčová slova: publikace ekologická; recenze; kniha Červená; druhy vzácné; druhy ohrožené rostlinné; ČR; Slovensko
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.4.1.1.
7313 : 117 : 4132 : 4133 : 2230 : 653
561. HŮNOVÁ, I. - MALÁ, G.: Stanovení míry obtěžování obyvatelstva pachovými látkami pomocí dotazníkových metod. [Případová studie provedená pro vybraný vzorek populace ve městě Kolín a v menších oblastech Mělnicka] [rec.]. [Obtěžování obyvatelstva pachovými látkami].
Praha, Nakladatelství ČHMÚ 2000.
Hůnová, I.- Malá, G., rec. ...
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č.9, s. 28.
Práce předkládá výsledky studie, která byla provedena pro MŽP v roce 1998. Cílem bylo ověřit metodiku stanovení pachové zátěže obyvatelstva podle české technické normy ČSN 83 5030 Účinky a posuzování pachů - Stanovení parametrů obtěžování dotazováním panelového vzorku obyvatel. Výsledky šetření vedou k závěru, že metodika je použitelná v praxi pro potřeby státní správy ochrany ovzduší.
klíčová slova: studie případová; metodika; látky pachové; zátěž pachová; obyvatelstvo; norma technická
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.4.1 : 7.1.2.7.1 : 7.1.3.0.2.
7313 : 117 : 53 : 1115
562. NÁTR, L.: Koncentrace oxidu uhličitého a rostliny. [rec.].
Praha, ISV nakl. 2000. 258 s.
Krekule, J., rec. ...
Živa, 43, 2000, č. 6, příl., s. LXXXVIII.
Publikace obsahuje jedenáct kapitol, z nichž první tři pojednávají o změnách klimatu a změnách koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Další kapitoly rozebírají různé aspekty přímého i nepřímého působení oxidu uhličitého na rostliny. Zvláštní kapitola je věnována metodickým otázkám se soustředěním na experimentální systémy sledování dlouhodobého vlivu zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na přirozené i kulturní porosty. Samostatná kapitola je rovněž věnovaná modelování změn klimatu a vlivu zvýšené koncentrace oxidu uhličitého, závěrečná pak vlivu tohoto oxidu na procesy probíhající v půdě.
klíčová slova: publikace; recenze; oxid uhličitý; koncentrace; vliv na rostliny
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.2.1.
7313 : 1185 : 32201
563. Proč se hroutí trh s nápoji ve vratných lahvích. [rec.]. [Jak je to s vratnými lahvemi].
Olomouc, Hnutí Duha 1999. 6 s.
Sisyfos, 2000, č. 1/2, s. 36.
Informační list obsahuje číselné porovnání negativních vlivů životních cyklů skleněných a PET lahví na životní prostředí.
klíčová slova: list informační; recenze; obaly vratné; obaly nevratné; láhev skleněná; láhev PET; srovnání; vliv na ŽP; spotřebitel; výrobce; prodej; supermarket
kódy využití: 7.1.2.3.5 : 7.1.2.4 : 7.1.3.0.2.
7313 : 12105 : 630
564. Téma pro 21. století: Kulturní krajina aneb proč ji chránit? [rec.]. [Sborník o krajině].
Praha, MŽP ČR 2000. 243 s.
Hájek, T.- Jech, K., edit. ...
Sisyfos, 2000, č. 9, s. 37-38.
Sborník vědeckých textů, esejí, vyprávění a meditací ekologů, památkářů, urbanistů. Adresa distributora.
klíčová slova: publikace; sborník; recenze; krajina kulturní; ochrana krajiny
kódy využití: 7.1.2.6.1.4 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.3.0.2.
7313 : 1216 : 12111
565. Čítanka z východních Krkonoš. [rec.].
Horní Maršov, SEEV Rýchory 1999. s. neuvedeno.
Sisyfos, 2000, č. 1/2, s. 37-38.
Čítanka obsahuje netradičně zpracovanou problematiku historie, přírody a ekologie východních Krkonoš a je zajímavě členěná po stránce grafické. Hlavní text doplňují marginálie, obrazová schémata, fotografie krajiny, černobílé obrázky zvířat, rostlin, historických map a tiskovin.
klíčová slova: publikace; recenze; prostředek výchovný; problematika regionální; Krkonoše východní; čítanka
kódy využití: 7.1.2.3.8 : 7.1.2.3.4 : 7.1.2.3.1 : 7.1.2.3.5 : 7.1.2.4 : 7.1.3.0.2.
7313 : 1222 : 1121
566. HRON, P.: Původní venkovská zástavba v oblasti Jeseníků, její zachování a rozvoj. Domov, kolébka lidskosti. [rec.].
Moravská expedice 1999. I. díl - 182 s., II. díl obraz. část - 337 s.
Wieser, S., rec. ...
Veronica, 14, 2000, č. 6, s. 27.
V bohatě ilustračně vypravené publikaci autor na příkladech mnoha realizací demonstruje, jak stavby mohou být krásné i nevzhledné, funkční i nesmyslné. Podrobně se zabývá problematikou vytváření funkčních částí domu. Pozornost je věnována také plotům, zpevněným plochám, opěrným zdem a zeleni v zástavbě, ale i prvkům, spojujícím stavbu s krajinným prostředím. Principy venkovské zástavby na příkladech staveb z Jesenicka lze aplikovat i v jiných regionech.
klíčová slova: publikace; recenze; stavebnictví; území zastavěné; aspekt krajinářský; venkov
kódy využití: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4.
7313 : 132 : 141 : 1113 : 1114 : 113 : 12105 : 2317 : 332 : 653 : 657
567. Praha - životní prostředí. [rec.].
Praha, Institut městské informatiky hl. m. Prahy 1999. 308 s.
Šolc, J., edit. ...
Sisyfos, 2000, č. 7/8, s. 28-29.
Ročenka ve dvojjazyčné česko - anglické verzi je členěna na kapitoly: Ovzduší, Voda, Krajina, Odpady, Hluk, Dodatky (vybrané právní předpisy, EIA, statistické údaje, systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, územní plánování, informační systém o životním prostředí v Praze). Internetová adresa.
klíčová slova: publikace ekologická; ročenka; recenze; Praha; prostředí životní; stav vývoje; ovzduší; voda; krajina; odpady; hluk; předpisy právní; údaje statistické; monitorování zdraví; plánování územní; systém informační
kódy využití: 7.1.2 : 7.1.3.
7313 : 1406 : 102 : 2315 : 1181
568. BROWN, L.R.: State of the World 2000. [rec.]. [Stav světa 2000].
New York, Londýn. W.W. Norton 2000. 277 s.
Merhaut, B., rec. ...
Veronica, 14, 2000, č. 6, s. 27.
Autoři ročenky posuzují potravinový problém ze dvou různých úhlů - voda a výživa. Tabulky dokládají, že 1,2 miliardy obyvatel trpí podvýživou a stejný počet přejídáním a nadváhou. Podle ročenky existují dva klíče k naší budoucnosti: stabilizovat populaci a podnebí, neboť jinak na Zemi není ekosystém, který by se podařilo zachránit. Závěrečné kapitoly se zabývají energetikou, vytvářením pracovních příležitostí bez dopadů na životní prostředí a nejpalčivějším námětem současnosti - globalizací.
klíčová slova: publikace; ročenka; recenze; stav světa; stav vývoje; problematika globální; výživa člověka; potraviny; voda
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.
7313 : 152 : 2315 : 239
569. Průvodce ke světovým zdrojům 2000 - 2001. Lidé a ekosystémy. Napnuté pletivo života.
Růžička, T., rec. ...
Environmentální aspekty podnikání, 2000, č. 4, s. 37-39.
Český překlad knihy World Resources 2000 - 2001: People and Ecosystems - The Fraying Web of Life. Kniha je příkladem spolupráce čtyř organizací - World Resources Institute, UNEP, UNDP a Světové banky. Je souhrnem prvních poznatků o stavu světových ekosystémů, na který navazuje dlouhodobý výzkumný projekt tzv. Millenium Ecosystem Assessment.
klíčová slova: publikace; recenze; ekosystémy světové; ekosystém globální; analýza pilotní; zdroje světové; stav vývoje
kódy využití: 7.1.2.6.
7313 : 153 : 131 : 12105
570. SÁDLO, J. - STORCH, D.: Biotopy České republiky [rec.].
Praha, Institut dětí a mládeže MŠMT ČR 1999.
Cílek, V., rec. ...
Vesmír, 79, 2000, č. 3, s. 163-164.
Přípravný text pro kategorie A, B biologické olympiády 1999/2000. Publikace (není běžně prodejná) obsahuje kapitoly věnované postavení české krajiny v obecném kontextu, charakteristiky jednotlivých biotopů, tradiční a průmyslové krajiny. Náznak nového typu postindustriální krajiny.
klíčová slova: publikace; recenze; olympiáda biologická; biotop; krajina; ČR; prostředek výchovný
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
7313 : 153 : 741
571. SÁDLO, J. - STORCH, D.: Biotopy České republiky. [rec.].
Praha, Institut dětí a mládeže MŠMT ČR v nakl. Vesmír 1999. 96 s.
Grim, T., rec. ...
Veronica, 14, 2000, č. 2, s. 30.
Brožurka je určená pro středoškolské studenty - účastníky biologické olympiády. Obsahuje i slovníček základních pojmů, přehled základní dostupné domácí literatury a seznam názvů živočichů s jejich odbornými názvy.
klíčová slova: příručka; recenze; prostředek výchovný; ekologie; biotop; ČR; olympiáda biologická; forma výchovy; škola střední
kódy využití: 7.4.1 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
7313 : 159 : 15901
572. STORCH, D. - MIHULKA, S.: Úvod do současné ekologie. [rec.]. [Ekologie opouštějící obecnost].
Praha, Portál 2000. 160 s.
Klonfarová, H., rec. ...
Sisyfos, 2000, č. 11, s. 35-36.
Publikace je určena studentům a učitelům přírodovědných i sociálních oborů i všem zájemcům o životní prostředí a jeho ochranu. Kapitoly z obsahu: Jedinec a prostředí, Život a smrt populací a druhů, Ostrovy, kolonizace a invaze, Pravidla soužití a boje, Rozmanitost živého světa, Ekologická variabilita a stabilita, Ekologie globálního ekosystému.
klíčová slova: publikace; recenze; ekologie; ekosystém globální; prostředek výchovný
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.1.4.
7313 : 20 : 66
573. SRDEČNÝ, K. - GAILLYOVÁ, Y. - DOUCHA, P.: Průvodce ekologického spotřebitele. [rec.].
České Budějovice, ROSA 2000. 28 s.
Sisyfos, 2000, č. 11, s. 36.
Příručka ekologického chování v každodenním životě obsahuje kapitoly: Ekoznačky a jejich význam, Biopotraviny, Prací prášky a jejich vliv na životní prostředí, Elektrospotřebiče a jejich energetická náročnost, Obaly a odpady, právní ochrana spotřebitele.
klíčová slova: publikace; příručka; průvodce [kniha]; recenze; spotřebitel ekologický; chování ekologické
kódy využití: 7.1.3.0.2.
7313 : 2236 : 657
574. Sborník Ekocenter ČSOP. [rec.].
Praha, ČSOP 1999. 32 s.
Sisyfos, 2000, č. 3, s. 33.
Ve sborníku, který obsahuje souhrnný přehled všech Center ekologické výchovy Českého svazu ochránců přírody podle aktuálního stavu k 31. 12. 1999, je kromě základních kontaktů na 32 akreditovaných Ekocenter uveden i přehled jejich aktivit a nabídek spolupráce.
klíčová slova: publikace ekologická; sborník; recenze; centrum výchovy ekologické; přehled; adresář; přehled o činnosti; ČSOP; Český svaz ochránců přírody
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6.4.
7313 : 3415 : 3216 : 32167 : 131
575. SEQUENS, E. - HALAMA, M.: Atlas energetických zařízení využívajících obnovitelné zdroje - jižní Čechy . [rec.]. [Atlas obnovitelných zdrojů energie].
České Budějovice, Calla a Energy Centre 2000. 75 s.
Sisyfos, 2000, č. 6, s. 35.
Podchyceno využívání obnovitelných zdrojů energie v okresech České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Tábor, Písek, Strakonice a Prachatice - stav v listopadu 1999 a jednotlivé instalace zařízení.
klíčová slova: publikace ekologická; atlas; recenze; zdroje energie obnovitelné; zařízení energetické; využívání zdrojů energie; Čechy jižní
kódy využití: 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3.
7313 : 4200 : 73 : 32168 : 32167 : 1112
576. Příručka mladého energetika. [rec.].
České Budějovice, Ekologicko-energetické Fórum v nakl. Studio Gabreta 2000.
Sisyfos, 2000, č. 6, s. 36.
Publikace je určena především pro školy. Informuje o tom, co je energie, jak snížit její spotřebu, jak s ní hospodařit v domácnostech, co všechno nám poskytuje Slunce, jaké problémy způsobuje doprava a co to je šedá energie.
klíčová slova: publikace ekologická; recenze; prostředek výchovný; hospodaření s energií; snižování spotřeby energie; domácnost; energie sluneční
kódy využití: 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.2.1 : 7.1.2.4.2.2 : 7.1.2.4.3.
7313 : 421 : 4200 : 4201
577. MAE-VAN-HO: Genetické inženýrství - naděje nebo hrozba [rec.].
Praha, Nakl. Alternativa, E. 2000. 330 s.
Magazín Greenpeace, 7, 2000, č. 1, s. 13.
Autorka seznamuje se stavem oboru, věnuje pozornost zdravotním, ekologickým, sociálním, politickým, historickým, filozofickým a ekonomickým aspektům genetických manipulací.
klíčová slova: publikace; recenze; inženýrství genetické
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
7313 : 424 : 653 : 2315
578. ČIPKÁR, J.: Etika a právo životného prostredia. [rec.].
Košice, [vyd. neuveden] 1999. 108 s.
Ďurčík, V., rec. ...
Veronica, 14, 2000, č. 2, s. 29-30.
Publikace je určena nejen pro odborníky, kteří se zabývají oblastí interakce člověka a společnosti se živým prostředím, ale i pro širokou veřejnost, bez níž nemůže být problematika péče o životní prostředí účinně řešena. Jedním z hlavních aspektů, na kterých závisí řešení ekologických problémů, je posuzování etických a právních norem aspektů životního prostředí, které monografie zdůrazňuje. Práce je rozdělena do čtyř kapitol: Člověk a příroda v dějinách lidské společnosti, Fronésis (umírněnost) jako korekce mocenského vztahu člověka k přírodě, Etika a právo životního prostředí, Environmentální požadavky na profesní etiku v postmoderní společnosti a v právním státě.
klíčová slova: publikace; recenze; etika; právo ŽP; problematika globální
kódy využití: 7.1.2.0.2 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6.
7313 : 6201 : 7126 : 70
579. Hledání odpovědí na výzvy současného světa [se zvláštním zřetelem na otázky životního prostředí]. [rec.]. [Sborník z fóra vysokoškolských učitelů].
Praha, STUŽ a Centrum pro otázky životního prostředí UK 2000. 191 s.
Dlouhá, J. edit. ...
Sisyfos, 2000, č. 9, s. 36-37.
Sborník z konference fóra vysokoškolských učitelů (leden 2000, Přírodovědecká fakulta UK v Praze). Uvedeni autoři a názvy jejich příspěvků, kontaktní adresa distributora sborníku a internetová adresa, kde jsou publikovány informace o konferenci i plné texty přednesených příspěvků, obsažených v tomto sborníku.
klíčová slova: publikace; sborník; recenze; konference; učitel; škola vysoká; fórum; vzdělávání ekologické; stav vývoje
kódy využití: 7.1.2.6.
7313 : 6241 : 653 : 621 : 22431
580. Bílá kniha o odpovědnosti za životní prostředí.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 5, s. 8-10.
Bílá kniha o odpovědnosti za životní prostředí byla publikována 9. února 2000. Jejím cílem je analýza možností lepší implementace principu "znečišťovatel platí", jednoho z klíčových principů vytyčených Smlouvou o Evropské unii. Nadcházející rozšíření Evropské unie implikuje potřebu sledování veškerých aktivit Evropské komise a zohledňovat tyto na národní úrovni. Plný text Bílé knihy je k dispozici na internetové adrese MŽP.
klíčová slova: kniha Bílá; odpovědnost za poškození ŽP; informace na Internetu; princip "znečišťovatel platí"; implementace předpisů právních; smlouva; Evropská unie; Komise Evropských společenství
kódy využití: 7.1.2.6.1.5 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
7313 : 653 : 4200 : 315
581. KUŽVART, P.: Občanské právo spolurozhodovat. Způsoby a možnosti občanské angažovanosti ve věcech životního prostředí. [rec.].
Praha, Ateliér pro životní prostředí 2000. 26 s.
Sisyfos, 2000, č. 11, s. 34-35.
Základní rady pro občany, kteří se chtějí angažovat nejen v ekologických problémech ve svém okolí (způsob získávání informací, postup vyjednávání, získávání podpory a publicity, způsob organizování jednotlivých praktických akcí, rady k založení občanského sdružení, vzor návrhu na registraci apod.).
klíčová slova: publikace; recenze; právo občanské; účast veřejnosti; problematika ekologická; poradenství
kódy využití: 7.1.3.0.2.
7313 : 654
582. CAHA, M.: Systémy pro všední den. [rec.].
Praha, Hnutí Brontosaurus-Evans 1999. 128 s.
Klonfarová, H., rec. ...
Sisyfos, 2000, č. 1/2, s. 35.
Publikace seznamuje se základy systémového pohledu na svět. Na příkladech z reálného života vysvětluje základní pojmy, jejichž pochopení si lze ověřit na cvičeních, které jsou též součástí publikace. Kapitoly z obsahu: Krása a hrůza propojeného světa, Základní pojmy systémové dynamiky, Generické systémy, Komplexní systémy, Rozvoj systémového myšlení, Organizace a systémový pohled, Systémová moudra v kostce.
klíčová slova: publikace; recenze; systém; terminologie; prostředek výchovný
kódy využití: 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.4.1.1.
7.3.3 počítačové programy, výukové a výchovné programy, školní ekologické projekty
733 : 1213 : 2236 : 621 : 1211
583. PEŠOUT, P. - STÝBLO, P.: Lesy ČR, s.p. a ČSOP.
Depeše Českého svazu ochránců přírody, 2000, č. 3, s. 3-5.
Přehled společných projektů LČR a ČSOP realizovaných v oblasti ochrany přírody, krajiny, životního prostředí a v oblasti ekologické osvěty, výchovy a vzdělávání v roce 2000.
klíčová slova: Lesy ČR; ČSOP; Český svaz ochránců přírody; spolupráce; smlouva; projekt ochrany ŽP; projekt ochrany přírody; projekt vzdělávací; projekt výchovný
kódy využití: 7.1.3.0.2.
733 : 15900 : 131 : 137
584. Ekologie mezi ČR a Saskem.
Učitelské noviny, 103, 2000, č. 19, s. 4.
Informace o projektu Ekologický most. Hlavním tématem je ochrana životního prostředí s důrazem na problematiku vody, dále účast mládeže na ochraně životního prostředí, výchova mladých v této oblasti a možnosti spolupráce mezi Saskem a Českou republikou. Po formální stránce má projekt dvě části: spolupráce na regionální úrovni a spolupráce na mezinárodní úrovni.
klíčová slova: projekt; parlament Dětský; forma výchovy; spolupráce regionální; spolupráce mezinárodní; ochrana ŽP; ČR
kódy využití: 7.0 : 7.1.3.0.2.
733 : 2236 : 71301 : 22431
585. Rok ekologické cesty do Evropy.
Sisyfos, 2000, č. 11, s. 14.
Občanské sdružení Agentura Gaia vydalo sborník příspěvků dětské konference My a Evropa 21. století, kterou (26. 6. 2000) vyvrcholila první část projektu Ekologická cesta do společné Evropy. Modelový informačně vzdělávací projekt je zaměřen na informovanost o Evropské unii, o životním prostředí, na rozvoj týmové práce, solidarity a aktivit.
klíčová slova: projekt modelový; projekt vzdělávací; projekt informační; konference dětská; informace pro veřejnost; informace o EU; sborník; Agentura Gaia
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.1.1.
733 : 315 : 212 : 422 : 631
586. HRUBÁ, D. - KACHLÍK, P.: Program "Kouření a já" ovlivňuje žáky základních škol.
Hygiena, 45, 2000, č. 1, s. 3-9.
5 tab., 1 obr., 5 lit.
Informace o výchovně vzdělávacím protikuřáckém programu určeném pro základní školy. Konstatováno úspěšné ovlivňování trendů nárůstů prevalence kuřáků ve školách s programem oproti školám kontrolním.
klíčová slova: program vzdělávací; program výchovný; kouření; ochrana zdraví; děti; závislost drogová
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.
733 : 315 : 71233 : 1222
587. KÜHNLOVÁ, H.: Školní geografický projekt.
Geografické rozhledy, 10, 2000/2001, č. 2, s. I-IV.
Typ projektu, který je určen žákům základních škol pro zpracování a porozumění místnímu, většinou venkovskému prostředí. Struktura projektu, osnova charakteristiky obce, pracovní list "Funkční využití území v naší vesnici dnes a v budoucnu", dotazník pro průzkum veřejného mínění.
klíčová slova: projekt školní; projekt vzdělávací; projekt geografický; venkov; vesnice; obec; využití území; prostředek výchovný; škola základní
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.2.
733 : 4200 : 2243 : 138
588. VOHLÍDAL, O.: Multimediální školící program pro otázky životního prostředí.
Environmentální aspekty podnikání, 2000, č. 1, s. 18-19.
Informace o vzdělávacím projektu; partneři projektu, jeho obsah a cíle, cílová skupina. Konkrétní aktivity projektu, produkty a výsledky.
klíčová slova: projekt vzdělávací; problematika ekologická; informace referenční; program multimediální; program školící; školení pracovníků; management podniku environmentální; Polsko; EURORESO; Evropská vzdělávací síť
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
733 : 70 : 2236
589. Ve Vsetíně je škola místo k životu.
Sisyfos, 2000, č. 12, s. 10-11.
Modelový vzdělávací program s názvem "Škola - místo k životu" je financován Britskou radou a koordinován pracovníky Alceda - Domu dětí a mládeže ve Vsetíně a Střediska služeb školám Vsetín. Poskytuje zázemí zkušeným i začínajícím pedagogům, kteří mají zájem změnit klima české školy - vztahy mezi dětmi, mezi učiteli a žáky a žáky a jejich obcí. Zahájení projektu, časový rozvrh a forma průběhu seminářů, výstupy a materiály z nich.
klíčová slova: projekt modelový; projekt vzdělávací; škola základní; informace o projektu
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.3.
733 : 70 : 73 : 23100 : 641
590. Školní ekologické projekty Terezy 2000 - 2001.
Sisyfos, 2000, č. 10, s. 8-9.
Školní projekty organizované Terezou jsou rozděleny do třech tematických celků: 1. Agenda 21 v rukou dětí a studentů (projekty - Všeho s mírou, Cesta za předky, Ostrovy a křižovatky, Energie); 2. Ekosystém lesa (projekty - Les ve škole, Jak se mají smrky); 3. Poznávání životního prostředí a jeho ochrana (projekty - Kyselé deště, Lišejníky, Ozón, Globe).
klíčová slova: projekt ekologický; projekt školní; projekt výchovný; prostředek výchovný; výchova ekologická; charakteristika projektu; přehled projektů; program Agenda 21; ochrana ŽP; ekosystém lesní; sdružení ekologické
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
733 : 701 : 72 : 73
591. ŽELEZŇJAKOVA, Ju.V. - NAZARENKO, V.M.: Učebno-issledovateľskije projekty. [Pedagogicko-výzkumné projekty].
Chimija v škole, 2000, č. 3, s. 53-56.
1 tab., 2 lit.
Metodika teoretického a praktického zpracování školního zadání tématu nekovové prvky. Příklady obojího přístupu na vybraných prvcích.
klíčová slova: výuka chemie; obsah výchovy; projekt školní; projekt ekologický; výchova ekologická; metodika; prvky nekovové
kódy využití: 7.1.2.3.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.6.1.1.
733 : 71301 : 72 : 73 : 11217 592. ŠIRCOVÁ, I.: Projekty ekologické výchovy.
Informatorium 3-8, 7, 2000, č. 5, s. 13.
Ekovýchovné projekty realizované ve školní družině by měly být v souladu s cílem ekologické výchovy. Nejvhodnějším prostorem, kam směrovat tyto projekty je zahrada. Jak získat podporu a zdroje. Prezentace výsledků projektu.
klíčová slova: výchova ekologická; projekt výchovný; prostředek výchovný; forma výchovy; metodika; zahrada školní
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.4.2.8.
733 : 724 : 2236 : 630
593. Hry o stromech a se stromy.
Krkonoše, 33, 2000, č. 12, s. 10-11.
Příklady aktivit, které jsou součástí výukových programů, pořádaných Stanicí mladých ochránců přírody ve Vrchlabí pro školy.
klíčová slova: program výukový; forma výchovy; metoda výchovy; hra; ochránci přírody; Vrchlabí; škola základní
kódy využití: 7.1.3.0.1 : 7.1.3.0.3.
7.3.4 naukové filmy vč. ekofilmu, filmové smyčky, videofilmy
734 : 6201 : 131
594. STOKLASA, J.: EKOFILM po dvacáté šesté.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 11, s. 27.
Téma festivalu se v posledních letech rozšířilo z ochrany životního prostředí a přírody i na kulturní dědictví. Informace o soutěžních snímcích a doprovodném programu EKOFILMU 2000.
klíčová slova: festival filmový; festival Ekofilm 2000; přehled filmů; program doprovodný; seminář
kódy využití: 7.1.2.6.1.2 : 7.1.2.6.4.
734 : 724 : 4200
595. Oceněné ekofilmy.
Sisyfos, 2000, č. 11, s. 37.
Uvedeny stručné anotace filmů oceněných na 26. ročníku (4. - 8. 10. 2000) Ekofilmu - filmovém festivalu o životním prostředí.
klíčová slova: festival filmový; festival Ekofilm; soutěž; film ekologický; hodnocení
kódy využití: 7.1.2 : 7.1.3.
734 : 724 : 636 : 641 : 638
596. STOKLASA, J.: Jaké to bylo na EKOFILMU.
Nika, 21, 2000, č. 3/4, s. 4.
Téma XXVI. ročníku EKOFILMU bylo rozšířeno z ochrany přírody a životního prostředí i na historické památky a kulturní dědictví. Na festivalu se podařilo získat nejen zajímavé snímky z celého světa, ale i zorganizovat významné doprovodné akce k současným závažným tématům. Uveden přehled oceněných soutěžných snímků.
klíčová slova: festival filmový; festival Ekofilm; film ekologický; informace referenční; akce; hodnocení akce; ochrana přírody; ochrana ŽP; ochrana památek kulturních; ochrana dědictví kulturního
kódy využití: 7.1.2.3 : 7.1.2.4 : 7.1.2.6 : 7.1.2.6.1.1.
7.3.7 výstavy, veletrhy, koutky přírody, školní zahrady, ekologické areály, ekomuzea
737 : 140 : 131
597. STOKLASA, J.: A po nás potopa? aneb Životní prostředí 1989 - 1999 a také o tom, co bude potom.
Environmentální aspekty podnikání, 2000, spec. Směrem k EU, s. 18.
Cílem výstavy s výše uvedeným názvem ( od 1. 2.2000 - Národní zemědělské muzeum) bylo seznámit širokou veřejnost s výsledky, kterých bylo dosaženo za posledních deset let v životním prostředí ČR.
klíčová slova: výstava; vývoj ŽP; ČR; výsledky péče o ŽP; historie vývoje; informace referenční
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
737 : 32167
598. Aby se nám rozsvítilo - šetrná energie pro každého.
Krkonoše, 33, 2000, č. 10, s. 10.
Informace o putovní výstavě s výše uvedeným názvem. Cílem výstavy je nabídnout občanům praktické a srozumitelné informace o tom, jak lze v každodenním životě šetřit energií a jak využívat alternativní zdroje energie.
klíčová slova: výstava putovní; prostředek výchovný; úspora energie; snižování spotřeby energie; energie alternativní
kódy využití: 7.1.3.0.2.
737 : 4200 : 7241
599. PIGULA, T.: Veletrh ekologických výukových programů.
Sisyfos, 2000, č. 12, příl., s. 1-15.
Informace o veletrhu výukových programů (1. - 4. 10. 2000, Nové Hutě na Šumavě). Sekce veletrhu: 1. sekce - představení ekologických výukových programů pro SŠ, ZŠ a MŠ. V 2. sekci určené zkušeným ekologickým pracovníkům se konaly odborné přednášky z oblasti ekologie a společenských věd. Názory některých účastníků veletrhu a anotace předváděných výukových programů.
klíčová slova: program výukový; prostředek výchovný; veletrh; přehled programů; hodnocení akce
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.3 : 7.1.2.3 : 7.1.2.4.
737 : 70 : 32167 : 332
600. Ekologická výchova názorně.
Moderní vyučování, 6, 2000, č. 7, s. 3.
Informace o stálé výstavě "Svět úspor energie aneb Jak začít doma a hned". Kromě stálé expozice je nabízena také tzv. "energetická první pomoc" - bezplatné nezávislé základní poradenství i konzultace k tématům: úspory energie, obnovitelné zdroje, ekodomy, biozahradnictví, odpady, alternativa v dopravě. Kontaktní adresa.
klíčová slova: výstava; prostředek výchovný; informace referenční; poradenství; úspora energie; sdružení občanské; Liga energetických alternativ
kódy využití: 7.1.3.0.2.
737 : 733 : 2236
601. KORVASOVÁ, H.: Veletrh výukových programů 2000.
Sisyfos, 2000, č. 9, s. 3-4.
Pozvánka Sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody Rezekvítek Brno a dalších pořadatelů na 7. veletrh ekologických výukových programů (říjen 2000, Nové Hutě). Program veletrhu.
klíčová slova: program výukový; veletrh; sdružení ekologické
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.3.0.2.
7.3.8 naučné stezky a naučné (studijní) plochy
738 : 4207 : 4200
602. PAULIŠ, P.: Vzhůru za hornickými památkami do Kutné Hory.
Biologie-chemie-zeměpis, 9, 2000, č. 1, s. 49-51.
1 mp.
Popis jižního okruhu naučné stezky s hornickou a geologickou tématikou v Kutné Hoře. Stezka je doporučena pro turistickou veřejnost, jako cíl školních výletů či odborně zaměřené exkurze. Doplněno mapkou okruhů naučné stezky.
klíčová slova: stezka naučná; památka hornická; prostředek výchovný
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.4.1.1 : 7.1.2.4.1 : 7.1.2.4.2 : 7.1.2.4.3.
7.4.2 bakalářské, diplomové a další graduační práce
742 : 12112 : 3224 : 630
603. STAŇKOVÁ, J.: Turistické využití CHKO Slavkovský les.
Ochrana přírody, 55, 2000, č. 5, s. 139-140.
1 tab., 4 gr., 9 lit.
Výsledky průzkumu návštěvnosti CHKO Slavkovský les, prováděného v rámci diplomové práce. Cílem práce bylo zmapování sociálního klimatu ve vztahu k cestovnímu ruchu v oblasti, hodnocení ochrany přírody z pohledu návštěvníků i místních obyvatel a vztah a působení obcí v rozvoji cestovního ruchu a turismu. Doporučení, která vyplývají ze závěrů zpracování celého výzkumu.
klíčová slova: CHKO Slavkovský les; ruch cestovní; turistika; ochrana přírody; obec; výzkum; práce diplomová
kódy využití: 7.1.3.0.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2.
742 : 1223 : 6332 : 131
604. ŠILHÁNKOVÁ, V.: Revitalizace centrálních částí měst.
Urbanismus a územní rozvoj, 3, 2000, č. 3, s. 2-6.
1 obr., 17 lit.
Článek se zabývá rozborem problematiky revitalizace a pokouší se formulovat předpoklady revitalizace a zejména způsob a postup plánování a řízení procesu revitalizace v našich současných podmínkách. (Disertační práce obhájená na Fakultě architektury VUT v Brně).
klíčová slova: město; centrum městské; revitalizace; problém současný; ČR; práce disertační; fakulta architektury; VUT Brno
kódy využití: 7.1.2.6.2.2 : 7.1.2.6.4 : 7.1.2.6.1.2.
742 : 4200 : 724
605. Soutěž diplomových prací - doprovodný program veletrhu ENVIBRNO 2000.
Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 10, 2000, č. 9, s. 7-8.
Rozhovor s organizátorem a garantem soutěže Ing. Zdeňkem Pospíchalem z Vysokého učení technického v Brně na téma: Co nového přinese 7. ročník soutěže Diplomových prací? Jaké kategorie budou vyhlášeny? Kolik studentů se průměrně hlásí do soutěže? Co znamená podpora pana hraběte Kinského a v čem spočívá? Názor na vývoj environmentální problematiky v ČR.
klíčová slova: rozhovor; veletrh; EnviBrno 2000 [výstava]; práce diplomová; soutěž; informace referenční; problematika ekologická
kódy využití: 7.1.2.6.
742 : 657 : 7126 : 131 : 138 : 630
606. HAVRÁNKOVÁ, V. - KOTRČOVÁ, J. - RYBÁŘ, Š.: Diplomové práce na vysokých školách České republiky v Souborném katalogu diplomových prací s tematikou tvorby a ochrany životního prostředí [studie].
EKO VIS MŽP. Informační zpravodaj, 10, 2000, č. 1, s. 27-30.
3 gr.
Informace o Souborném katalogu diplomových prací (SKDP), které vznikají na vysokých školách v České republice a na Slovensku a tematicky mají vztah k problematice životního prostředí. Katalog je zpracováván od roku 1995. Způsob sběru dat do SKDP, podmínky účasti na SKDP. Práce s internetovou aplikací. Zpracovatelé databáze.
klíčová slova: práce diplomová; škola vysoká; ČR; Slovensko; databáze; katalog; informace referenční
kódy využití: 7.1.2.6.1 : 7.1.2.6.2 : 7.1.2.6.3 : 7.1.2.6.4.
7.9 výzkum zaměřený na EVVO
79 : 2252 : 3341 : 66 : 701
607. HILL, R. - STANISSTREET, M. - BOYES, E.: What ideas do students associate with "biotechnology" and "genetic engineering"? [Co si studenti představují pod pojmy ‚biotechnologie'a ‚genetické inženýrství'?].
The School Science Review, 81, 2000, č. 297, s. 77-83.
7 tab., 8 lit.
Průzkum představ studentů ve věku 16-19 let na téma biotechnologie a genetické inženýrství. Ukazuje se, že v prvním případě jsou tyto představy spíše hodnotově neutrální (týká se to organismů a mikroorganismů), zatímco ve druhém případě jsou spíše vázány na určitá etická schémata a problémy (zásahy do genetické struktury, problém lidské identity).
klíčová slova: výzkum pedagogický; vyhodnocení; myšlení ekologické; mládež; výchova ekologická; obsah výchovy; biotechnologie; inženýrství genetické
kódy využití: 7.1.2.6.1.1 : 7.1.2.6.1.4.
79 : 70 : 621
608. SMITH-SEBASTO, N.J.: Potential Guidelines for Conducting and Reporting Environmental Education Research: qualitative methods of inquiry. [Možné instrukce provádění a hlášení o výzkumu environmentální výchovy: kvalitativní metody výzkumu].
Environmental Education Research, 6, 2000, č. 1, s. 9-26.
Lit.26.
Příklad metodiky výzkumu problematiky environmentální výchovy, použitý na workshopu sponzorovaném v roce 1997 Severoamerickou komisí pro výzkum environmentální výchovy. Literatura, příklady dotazníků, systém zpracování instrukcí, hodnocení projektu.
klíčová slova: výchova ekologická; výzkum výchovy; metodika výzkumu; metoda výzkumná; hodnocení projektu; USA
kódy využití: 7.1.2.6.1.1.